Zprávy mimo kras
Návrh na zrušení Chráněné krajinné oblasti Soutok zamítl Ústavní soud
převzato z: https://www.usoud.cz/aktualne/navrh-na-zruseni-chranene-krajinne-oblasti-soutok-zamitl-ustavni-soud
Ústavní soud TZ 88/25
Ústavní soud zamítl návrh, kterým se skupina poslanců domáhala zrušení nařízení vlády o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok. K vyhlášení CHKO došlo zákonem předvídaným způsobem a obstálo v testu proporcionality. Ochrana životního prostředí ze strany státu má být komplexní, promyšlená a plánovaná. Právo na ochranu vlastnictví a právo na podnikání však nebylo úpravou dotčeno neproporcionálním či jinak ústavně nepřiměřeným způsobem.
Skupina 35 poslanců se návrhem domáhala zrušení nařízení vlády č. 55/2025 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Soutok. Navrhovatelka tvrdila, že nařízení vlády je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a se zákonem o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Vláda podle ní vyhlásila CHKO Soutok disproporcionálně a v rozporu s § 1 ZOPK, podle něhož je mj. nutno „zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry“. Připomínky veřejnosti, dotčených osob a obcí nebyly řádně vypořádány, navíc o nich dosud probíhají soudní spory. Vyhlášení CHKO nebylo nezbytné, neboť jeho území bylo a je chráněno jako evropsky významná lokalita, přičemž tato ochrana je dostačující. Vláda ani ministerstvo životního prostředí nevysvětlily, jak konkrétně může vyhlášení CHKO Soutok přispět k ochraně životního prostředí nad rámec doposud poskytované ochrany. Ostatně ani samotné vyhlášení CHKO Soutok nemůže poskytnout dostatečnou ochranu těm nejcennějším biotopům, které se na jeho území nacházejí. Vzhledem k tomu, že vyhlášení CHKO nebylo nezbytné, dopustila se vláda libovůle, čímž jednala v rozporu se zásadami právního státu. Šlo pouze o politické rozhodnutí. Nařízení vlády zasahuje do práva vlastníků dotčených pozemků na ochranu vlastnictví. Na posuzovaném území působí podnikatelské subjekty a nařízení zasahuje do jejich práva na podnikání. Dochází též k omezení ústavně zaručeného práva na samosprávu obcí.
Ústavní soud rozhodl v plénu (soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová) tak, že návrh zamítl.
Nařízení vlády bylo přijato k tomu Ústavou zmocněným orgánem, v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Bylo vydáno oprávněným subjektem (vládou), nijak nezasahuje do záležitostí vyhrazených zákonu a je z něj zřejmá vůle zákonodárce k podrobnější úpravě podzákonným předpisem. Proces schvalování a projednávání napadeného nařízení podle Ústavního soudu nevykazoval jakékoli znaky libovůle.
Ústavní soud v souvislosti s vyhlášením chráněné krajinné oblasti posuzoval kolizi vlastnického práva, práva na podnikání a práva na samosprávu, na straně jedné, a zájmu na ochraně přírodního bohatství a životního prostředí, na straně druhé. Zdůraznil, že z hlediska ústavního pořádku jsou pravidla pro volbu typu a míry ochrany určitého přírodního území široká. Při posuzování kolize jednotlivých práv, dotčených vyhlášením CHKO, Ústavní soud nemohl hledat optimální nastavení jednotlivých opatření, tato úloha mu nepřísluší.
Vyhlášení CHKO sleduje legitimní cíl v podobě ochrany přírodního bohatství a ochrany životního prostředí. Zároveň obstojí v testu proporcionality, protože představuje vhodný (způsobilý) prostředek k naplnění cíle ochrany životního prostředí. Jde zároveň o prostředek potřebný, neboť zvažované alternativy (jako je ochrana formou lesních hospodářských plánů, rozšíření těchto plánů i na další lesy v území, smluvní ochrana, rozšíření stávajících maloplošných zvláště chráněných území na plochy nejcennějších biotopů) nejsou způsobilé legitimní cíl naplnit ve srovnatelné míře. Konečně jde i o prostředek přiměřený, protože silný zájem na ochraně významné přírodní lokality pro současné i budoucí generace převáží nad negativy v podobě zásahů do vlastnického práva, práva na podnikání a práva na samosprávu.
Ústavní soud také zdůraznil, že kompetence vlády vydat nařízení o zřízení chráněné krajinné oblasti není ústavně (ani zákonem) nijak vázána na ukončení případných předchozích soudních sporů o vypořádání námitek vznesených v průběhu přípravy nařízení vlády. Ani v tomto ohledu tak nebylo nařízení o vyhlášení CHKO zpochybněno.
Zákonnost vyhlášení CHKO nezpochybnila ani argumentace týkající se evropsky významných lokalit. Vyhlašování CHKO jako jednoho ze zvláště chráněných území probíhá podle autonomních pravidel, přičemž vyhlášení území evropsky významných lokalit podle § 45c ZOPK v tom vládu nijak nelimituje.
Stát má ve vztahu k povinnosti chránit přírodu své pozitivní závazky. Ochrana životního prostředí má být komplexní, promyšlená a plánovaná. Právo na ochranu vlastnictví, právo na podnikání ani právo obcí na samosprávu však nebylo úpravou dotčeno ústavně nepřiměřeným způsobem.
Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 17/25 je dostupný 
zde (584 KB, PDF).
Kamila Abbasi
tisková mluvčí Ústavního soudu
Vložil: 5.11.2025 Tonda Tůma
Na Liptově letos otevřeli Malužinskou jeskyni pro veřejnost
https://zilina.zoznam.sk/na-liptove-otvorili-maluzinsku-jaskynu-verejnost-moze-obdivovat-unikatnu-kvaplovu-vyzdobu/
Ilustračné foto. Zdroj: TASR - Branislav Caban
LIPTOV – Na Liptove 8.8.2025 sprístupnili verejnosti Malužinskú jaskyňu. Nachádza sa v obci Malužiná, po ktorej aj nesie názov. Celkovú dĺžku má 328 metrov, z toho bude okruh prehliadkovej trasy 250-metrový. Na slávnostnom otvorení sa zúčastnil štátny tajomník Ministerstva životného prostredia SR Filip Kuffa.
„Okrem zachovanej kvapľovej výzdoby je jaskyňa významná zaujímavou hlinou, tzv. pulimentom, čo je červenohnedá plastická hlina, ktorá sa v minulosti používala v tamojšej fabrike pri výrobe obrazových rámov,“ uviedla správkyňa jaskyne Gabriela Majerníčková.
Najväčší priestor Malužinskej jaskyne je vysoký dóm, ktorý má výšku 14 metrov a dĺžku 33 metrov. Jaskynná výzdoba sa skladá z kvapľovej chodby, stalaktitov, stalagnátov, sloních uší či brčkových stalagnátov.
„Okrem rôznych povolení, na to, aby sme sprístupnili jaskyňu, sme museli osadiť kovovú mrežu, mlynárske schody a vybudovať prehliadkovú trasu, čo znamená chodníky, zábradlia, terasu pred jaskyňou a schody k jaskyni,“ priblížila správkyňa jaskyne.
Štátny tajomník spresnil, že prevádzkujúca jaskyniarska spoločnosť splnila všetky podmienky a zo strany ministerstva životného prostredia jej bolo udelené rozhodnutie na prevádzku tejto jaskyne.
Doplnil, že zákon síce hovorí o tom, že jaskyne patria SR a má ich spravovať organizácia ochrany prírody, čo momentálne na Slovensku je iba Štátna ochrana prírody (ŠOP), ale zároveň zákon pamätá na to, že v určitom prípade sa môže dať jaskyňa do prenájmu.
„To znamená, keď sa posúdi napríklad, že ŠOP nevie jaskyňu prevádzkovať alebo je to pre ňu neefektívne. Maximálna výška doby nájmu je päť rokov a môžu po splnení viacerých podmienok túto jaskyňu prevádzkovať,“ dodal Kuffa.
Vložil: 4.11.2025 Tonda Tůma
ROZHOVOR / Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok je nejlepší formou ochrany a zajištění péče o zdejší přírodu, vysvětluje v rozhovoru pro deník FORUM 24 zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Pavel Pešout. Návrh na zrušení CHKO, o kterém hovoří možný ministr životního prostředí v nově vznikající Babišově vládě a šéf Motoristů sobě Petr Macinka, ale nedokáže komentovat. Žádný takový návrh totiž prý zatím není znám. Podle Pešouta ale důvody pro ochranu nedávno vzniklé chráněné krajinné oblasti na jihu Moravy prokazatelně existují.
V čem je oblast CHKO Soutok výjimečná?
Oblast dolních niv největších moravských řek Moravy a Dyje je pro své přírodní i kulturní hodnoty mimořádná v celoevropském měřítku. Jde o největší ucelený lužní komplex ve střední Evropě. Mozaika lužních lesů a nivních luk s mohutnými solitérními duby je protkaná sítí 327 kilometrů toků, kanálů, slepých ramen a tůní. Člověk je nedílnou součástí této krajiny, obýval ji odpradávna a díky pečlivě plánované krajinné kompozici jí vtiskl jedinečnou a harmonickou podobu.
Domov tu má rozsáhlé společenstvo hmyzu, které k životu potřebuje staré stromy. V roce 2018 tady byl z mohutných starých dubů dokonce popsán zcela nový druh brouka, konkrétně kožojed moravský. Zdejší populace motýlů nesytek je nejbohatší v České republice, jenom zde žije můra svlačcová. Staré osamělé stromy vyhledává i jeden z nejvzácnějších mravenců Evropy, mravenec lužní.
Hnízdí tu 140 druhů ptáků, například orel královský. Žije tady 80 procent z našich původních druhů ryb, některé z nich nelze nikde jinde v České republice spatřit. Také z hlediska výskytu hub a ohrožených a chráněných rostlin jde o jedno z nejcennějších území v České republice. O tom, že tato oblast potřebuje ochranu jako celek, se mluví už 75 let, do vyhlášení CHKO šlo bezesporu o největší dluh tuzemské státní ochrany přírody.
Proč je ale oblast potřeba chránit právě jako CHKO? Byla dosud ochrana nedostatečná?
Zdejší území je zapsáno na řadu evropských a světových seznamů. Lednicko-valtický areál je na seznamu světových památek UNESCO, zdejší lužní lesy byly zařazeny na seznam mezinárodně významných mokřadů, oblast tvoří jádrovou část biosférické rezervace atd. Problém ale je, že všechny tyto a další tituly sice prokazují mezinárodní význam, ale nijak nezajišťují ochranu tohoto unikátního území, ke které se přitom Česká republika zápisem na tyto prestižní seznamy zavázala. Proto nezabezpečení ochrany a péče o zdejší přírodní a kulturní dědictví bylo předmětem opakované kritiky, například Ramsarského výboru.
Zařazením jihomoravských luhů na evropský seznam chráněných území tzv. soustavy Natura 2000 závazek České republiky dále významně narostl. Dlouhodobá absence ochrany vedla až k zahájení vytýkacího řízení ze strany Evropské komise.
Na poškozování biodiverzity upozorňovali vědci a odborné společnosti, holosečné těžby starých dubových porostů vedly nakonec až k otevřeným protestům místních obyvatel. Vyhlášení CHKO předcházely iniciativy místních spolků, Jihomoravského kraje, města Břeclav a dalších obcí, které usilovaly o zajištění ochrany Dolnomoravských luhů.
Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok je nejlepší formou ochrany a zajištění péče o zdejší přírodu. Chrání zachovalou kulturní krajinu jako celek a právě proto, že zdejší krajinu utvářeli v minulosti lidé, podporuje šetrné lesní a zemědělské hospodaření. Vyhlášení CHKO také sjednotilo státní správu, protože do té doby zde působilo hned několik orgánů ochrany přírody.
Co konkrétně se změnilo od chvíle, kdy se oblast stala chráněnou krajinnou oblastí?
Ve spolupráci s obcemi a dalšími partnery se připravuje plán péče. Byla zpracována rozsáhlá studie obnovy vodního režimu v CHKO, která je i důležitým dokumentem pro jednání se zahraničními partnery ze Slovenska a Rakouska, kteří mají také zájem na efektivní ochraně lužních lesů. Za podpory ministerstva životního prostředí byla zahájena realizace rozsáhlého projektu, který má vrátit do zdejších lesů dostatek vody. Jeho součástí je výstavba klapkového jezu na Dyji u Pohanska a revitalizační opatření v nivě řeky – tvorba nových či prohloubení stávajících koryt ramen a kanálů o délce cca čtyři kilometry, vyhloubení tůní či výstavba desítky stavítek a stavidel. V návaznosti na vodohospodářská opatření připravila státní ochrana přírody dotační program Státního fondu životního prostředí podporující vytvoření integrovaného systému prevence vzniku komářích kalamit v této oblasti.
Ve spolupráci s lesníky se prosvětlily první desítky hektarů dubových porostů s cílem podpořit nepasečnou obnovu porostů. Ošetřilo se na 120 cenných starých dubů, které hostí pestré společenstvo hmyzu, na loukách Soutoku bylo vysazeno a oploceno proti zvěři 40 dubů, byla založena vrbovna ve Skařinách, ořezáno 100 topolů v aleji v Lednici a tak dále. Rozběhly se aktivity k likvidaci invazních druhů, konkrétně ambrozie peřenolisté, která patří k silným alergenům. Pokosilo se 239,32 hektaru luk s ponecháním neposečených pásů pro dokončení vývoje bezobratlých živočichů, napomůže se tím zároveň zachování druhové pestrosti lučních porostů.
Ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně bylo zpracováno preventivní hodnocení krajinného rázu, které definuje, na jaké hodnoty se při ochraně krajiny kromě LVA zaměřit. Zpracovávají se i další odborné studie, které napomohou při péči o nejcennější fenomény této oblasti, například hrúdy (vyvýšená místa v lužních lesích, pozn. red.) či společenstva hmyzu. Agentura ochrany přírody a krajiny se stala partnerem mezinárodního projektu, který by měl zabránit vymizení jasanu úzkolistého z naší přírody. Do ochrany Soutoku se zapojila například i společnost IKEA, která finančně přispěje na péči o staré duby, v nichž žije vzácný brouk krasec dubový. Aby z naší přírody nezmizel, realizuje se pro něj záchranný program.
A pokud jde třeba o případné návštěvníky?
Proběhlo několik exkurzí, zpracovává se studie návštěvnické infrastruktury v území CHKO Soutok, která by měla esteticky sjednotit prezentaci celého území. Tomu předchází sběr dat v terénu a diskuse s významnými aktéry v území. Tlak turismu na přírodu se stále zvyšuje a je nezbytné návštěvníky této oblasti směřovat na vybraná místa, tak aby přírodní hodnoty zůstaly i nadále zachovány. Ministerstvo životního prostředí proto vytvořilo program pro podporu výstavby návštěvnického střediska – Domu přírody Soutoku, obdobného jako je Dům přírody Pálavy či Dům přírody Moravského krasu. Do tohoto programu se s žádostí o podporu přihlásilo město Břeclav, které má záměr Dům přírody Soutoku vybudovat v břeclavském zámku. Takto by se dalo pokračovat dále. Obecně práce, kterou za sebou již má nově zřízené pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny – Správa CHKO Soutok v Břeclavi – je skutečně hodně.
Mělo vyhlášení CHKO nějaký dopad na místní obyvatele?
Agentury ochrany přírody a krajiny – Správa CHKO Soutok aktivně komunikuje s obcemi i hospodařícími subjekty na nastavení správy celého území. Při projednávání plánu péče byly například starostky a starostové informováni o možnostech financování svých záměrů z prostředků ochrany přírody. Zastupitelé obcí byli také osloveni s dotazem, zda vidí ve svém okolí problémy, které by Správa CHKO mohla pomoci řešit. Například odstraňování skládek, usměrnění turismu, vjezdu automobilů mimo silnice a podobně. Všechny obce jsou aktivní a mají zájem o spolupráci.
Oproti jiným chráněným krajinným oblastem je CHKO Soutok unikátní tím, že nezahrnuje intravilány obcí, například pro stavbu tedy nepotřebujete vyjádření správy CHKO. Území CHKO se také významně překrývá s vymezenou záplavovou oblastí, takže i z tohoto důvodu jsou zde různé developerské a jiné záměry jen obtížně realizovatelné. Běžné rekreační využívání krajiny ze strany místních obyvatel vyhlášení CHKO nikterak neomezilo, obdobně jako je tomu v jiných CHKO v České republice. Omezeno je parkování vozidel, obytných přívěsů a táboření mimo místa k tomu vymezená.
A kdybychom se bavili třeba o dopadech na zemědělství a lesnictví?
I z hlediska zemědělského a lesnického hospodaření je ochrana přírody spíše příležitostí než omezením. Významný podíl zemědělské půdy je totiž v záplavovém území a v pásmu hygienické ochrany vod. Naprostá většina lesních porostů je navíc ve státním vlastnictví.
Chtěl bych říct, že vyhlášení CHKO Soutok je vnímáno jako pozitivní signál také v sousedních zemích. Pro některé subjekty v Rakousku a na Slovensku, konečně i na straně České republiky vznikl partner, se kterým se lze domlouvat na společných projektech v rámci celého komplexu lužních lesů.
Předseda Motoristů sobě Petr Macinka, který je pravděpodobným ministrem životního prostředí v nově vznikající vládě, avizoval, že vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. „Jsem přesvědčen, že vyhlášení CHKO Soutok nebylo nezbytné, nebylo dostatečně odůvodněno a nepřinese vyšší úroveň ochrany, než jaká již existuje,“ napsal v dopise adresovaném jihomoravskému hejtmanovi Janu Grolichovi. Vnímáte to jako hrozbu?
Nejprve je třeba věcně konstatovat, že zrušení jakéhokoliv zvláště chráněného území je možné v případě naplnění alespoň jednoho ze dvou zákonných důvodů. Jedním je zánik předmětu ochrany, tedy to, proč bylo zvláště chráněné území vyhlášeno. Druhým důvodem je, že existuje jiný převažující veřejný zájem, například výstavba přehrady k zásobování pitnou vodou, obrana státu a podobně, který nelze uspokojit na jiném území. Zrušení chráněného území však není nic úplně nového a v minulosti již k němu v České republice došlo. Například národní přírodní památka Letiště Letňany byla zrušena poté, co zde prokazatelně vyhynul předmět ochrany, tedy sysel obecný.
Mohl by to být i případ CHKO Soutok?
V případě CHKO Soutok předmět ochrany prokazatelně existuje, koneckonců k jeho ochraně a zajištění péče o něj byla CHKO vyhlášena. K relevanci druhého zákonného důvodu se nelze odpovědně vyjádřit, protože žádný návrh na zrušení CHKO Soutok z důvodu jiného převažujícího veřejného zájmu nad veřejným zájmem ochrany přírody dosud není znám.
Vložil: 4.11.2025 Tonda Tůma
Zpráva ze Slovenska: převzato z https://www.aktuality.sk/clanok/wG5Yq8f/padol-riaditel-pieninskeho-narodneho-parku-spochybnoval-ministrov-napad-so-stoziarmi/
Padol riaditeľ Pieninského národného parku. Spochybňoval ministrov nápad so stožiarmi
Vladimír Kĺč k návrhu Tomáša Tarabu napísal, aby v Pieninách stáli maximálne desaťmetrové stožiare namiesto navrhovaných 25 metrov vysokých.
Správu TASR sme doplnili o ďalšie vyjadrenia o 16.45.
SPIŠSKÁ STARÁ VES: Riaditeľ Správy Pieninského národného parku (PIENAP) Vladimír Kĺč končí vo funkcii. Potvrdil to on sám s tým, že dôvody svojho odvolania nepozná a ani v odvolacom dekréte ich ministerstvo životného prostredia nenapísalo.
„K dnešnému dňu som skončil na pozícii riaditeľa Správy PIENAP-u. Žiadne dôvody neuviedli. Mali sme sedenie s generálnym riaditeľom sekcie ochrany prírody a krajiny Kamilom Kyšeľom, ktorý mi dal dekrét na odvolanie a dôvod neuviedol, že ho nepozná,“ povedal k svojmu odvolaniu Vladimír Kĺč.
Namietal ministrov návrh so stožiarmi
Stalo sa tak iba pár dní po zverejnení Tarabovho kontroverzného zámeru stavania 25 metrov vysokých vlajkových stožiarov v národných parkoch naprieč celým Slovenskom. Ako inšpirácia poslúžil 30 metrov vysoký stožiar pred budovou Národnej rady, ktorý dal vztýčiť vtedajší šéf parlamentu Andrej Danko (SNS) a stál približne 80-tisíc eur.
Michal Kiča, bývalý štátny tajomník na ministerstve životného prostredia (Demokrati) na sociálnej sieti reagoval: „Riaditeľ Vladimír Kĺč poukázal na inú prax napríklad v Poľsku a praktické problémy spojené s týmto bláznivým nápadom zaváňajúcim fake vlastnenectvom. A ješitný Taraba s Kuffom vecné argumenty neznášajú… Pieninský národný park funguje na vysokej úrovni a má výbornú cezhraničnú spoluprácu a je akceptovaný aj miestnymi aktérmi a samosprávami. Neviem si predstaviť odborné zdôvodnenie tejto personálnej výmeny."
Vladimír Kĺč pre denník Korzár povedal, že indície k jeho odvolaniu dostával už dva roky, teda od nástupu Tomáša Tarabu za ministra životného prostredia. Kĺčovo odvolanie môže tiež súvisieť aj s organizačnými zmenami v správe parku, keďže z rezortu prišiel návrh na zmenu organizačnej štruktúry.
V stanovisku k návrhom vlajkových stožiarov PIENAP pod Kĺčovým vedením navrhol, aby v Pieninách stáli maximálne desaťmetrové stožiare namiesto navrhovaných 25 metrov vysokých.
Vladimír Kĺč podľa Korzára porovnal poľskú stranu parku, ktorú od slovenskej strany delí most: „Je to rovnaký susedný park, fungujeme na rovnakých princípoch. Dunajec je prepojený s poľskou stranou peším mostíkom, tam majú na šesťmetrovom stožiari poľskú vlajku. Neviem si predstaviť, že by sme dali na slovenskú stranu 25-metrový stožiar. Najnavštevovanejšie miesto sú Tri koruny a podľa ich premýšľania by to malo byť tam."
Obáva sa o ochranu prírody
Vo funkcii šéfa národného parku Vladimír Kĺč pôsobil od roku 2011, v správe pritom pracuje od roku 2002. Zatiaľ nevie, kto ho nahradí, hoci ako potvrdil, nejaké mená sa už k nemu dostali. Podotkol, že sa vždy snažil svoju prácu vykonávať apoliticky v záujme ochrany prírody. Obáva sa, že po jeho odchode sa začnú realizovať zámery, ktoré sa roky pre ochranu prírody zastavovali.
V Správe PIENAP-u aktuálne pracuje 19 ľudí. Kĺč by nerád celkom odišiel z kolektívu, ktorého súčasťou je od roku 2002. „Nechal som tam polovicu profesionálneho života, ale vieme, ako skončili moji kolegovia riaditelia, predložili im také pracovné podmienky, že sa zbalili a odišli. Neviem však teraz potvrdiť, že to bude takto aj u nás, nechcem predbiehať udalosti, uvidíme, čo sa stane,“ uzavrel Kĺč, ktorý za svoj najväčší úspech považuje zvládnutie reformy národných parkov.
Minister poveril vedením nového riaditeľa
V pondelok 3. novembra poobede envirorezort informval, že Pieninský národný park dočasne povedie doterajší riaditeľ Národného parku Slovenský kras Martin Golian. Pozíciou ho poveril minister životného prostredia Tomáš Taraba.
„Jednou z najdôležitejších výziev Goliana na pozícii šéfa rozlohou najmenšieho národného parku na Slovensku je vykonať hospodársky audit a optimalizovať procesy v rámci správy národného parku,“ napísalo ministerstvo životného prostredia.
Martin Golian študoval na Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici a na Slovenskej poľnohospodárskej univerzite v Nitre. Svoje pracovné a odborné zručnosti rozvíjal od roku 2013 na Okresnom úrade v Rožňave, odbore starostlivosti o životné prostredie. Od mája 2024 vedie Správu Národného parku Slovenský kras.
Obdobná situácia sa nedávno udiala aj v Správe Tatranského národného parku, kde z osobných dôvodov skončil riaditeľ Peter Olexa a minister Tomáš Taraba dočasne poveril vedením národného parku v Tatrách šéfa Národného parku Nízke Tatry Michala Babniča.
Vložil: 4.11.2025 Tonda Tůma
Pana ředitele Kĺče znám víc jak 10 let jako specialistu a odborníka na ochranu přírody, každoročně jsme se setkávali na mezinárodní konferenci Škola krasu. V PIENAPu jsem byl naposledy letos v červnu a jsem přesvědčený, že Vlado Kĺč byl vynikajícím ředitelem. Neumím si představit vážné důvody jeho odvolání.
Antonín Tůma, Moravský kras
Stráž přírody pokutovala lidi, co přespali na Ovčárně nebo trhali borůvky. Jste moc přísní, zní kritika
Pondělí, 22. září 2025, 17:02 Autoři Michal Šverdík | Foto Chráněná krajinná oblast Jeseníky, Michal Šverdík
Několik pokut rozdali o víkendu v okolí Ovčárny v Jeseníkách strážci přírody lidem, kteří přespali v přírodní rezervaci Praděd, pustili se mimo stezky nebo trhali borůvky.
Na sociálních sítích jejich počínání vzbudilo pochvalu, objevily se však i kritické hlasy. "V sobotu působila v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky společná hlídka stráže přírody a lesní stráže Lesů ČR. Od brzkých ranních hodin až do pozdního odpoledne strážci vyřešili pokutou na místě dva zákazy táboření, dva zákazy vstupu mimo značené turistické stezky v Národní přírodní rezervaci Praděd a k tomu jeden zakázaný sběr lesních plodin," sdělila CHKO Jeseníky.
Strážci přírody také zkontrolovali pět stojících a tři jedoucí vozidla, která měla všechna povolení k vjezdu do hor. "V odpoledních hodinách se pak strážci pohybovali v okolí Petrových Kamenů, kde poskytovali návštěvníkům informace o přírodních hodnotách NPR Praděd," uvedla CHKO Jeseníky. Postup strážců přírody má vesměs pozitivní ohlasy.
"To by tam mělo být každý den. Bohužel si člověk myslí, že může vše," je přesvědčena například Kristýna Adasková.
Vložil: 30.10.2025 Tonda Tůma
Jan Grolich: Dopis poslanci Macinkovi ve věci rušení CHKO Soutok
15.10.2025 | Jan Grolich |
Soutok Moravy a Dyje, ilustrační snímek.
Vážený pane poslanče,
obracím se na Vás jako hejtman Jihomoravského kraje ve věci, která má pro náš region mimořádný význam. Sleduji se znepokojením Vaše vyjádření, že byste jako kandidát na ministra životního prostředí chtěl zrušit proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok.
Dovolte mi upozornit, že CHKO Soutok není projektem namířeným proti lidem, ale naopak má sloužit jako nástroj, jak uchovat unikátní přírodní i kulturní hodnoty oblasti, která je právem nazývána „moravskou Amazonií“. Máme zde největší souvislý komplex lužních lesů v České republice, mimořádně cenné mokřady a bohatství druhů, které jinde mizí. Zároveň jde o krajinu, kde po staletí hospodaří lidé – myslivci, lesníci i zemědělci – a právě díky nim si oblast zachovala svou podobu. Vyhlášení CHKO má umožnit, aby tento vztah člověka a přírody mohl pokračovat udržitelným způsobem a přinesl regionu dlouhodobé benefity, včetně podpory turismu, rozvoje obcí a lepší koordinace hospodaření.
Jihomoravský kraj dlouhodobě podporuje vznik CHKO Soutok, protože v něm vidíme investici do budoucnosti jižní Moravy – do vody, krajiny i identity našeho kraje.
Rád bych Vás proto pozval na osobní setkání přímo na Soutoku, kde bychom mohli na místě projednat otázky a obavy, které kolem záměru vznikají. Jsem přesvědčen, že pohled z terénu a diskuse s místními lidmi i odborníky může být pro další rozhodování velmi přínosná.
S pozdravem
Jan Grolich
hejtman Jihomoravského kraje.
Převzato z: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-grolich-dopis-poslanci-macinkovi-ve-veci-ruseni-chko-soutok
Vložil: 20.10.2025 Tonda Tůma
CHKO Soutok
Soutok Moravy a Dyje
CHKO Soutok je nejnovější chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Vyhlášena byla 1. července 2025 a rozkládá se na ploše 125 km² v nadmořské výšce mezi 150 a 177 metry. Nachází se na samotném jihu
Moravy, v místě, kde se spojují dvě mohutné řeky – Morava a Dyje. Právě jejich soutok dal celé oblasti jméno i charakter.
Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Díky kombinaci mimořádných přírodních i kulturních hodnot byl význam této oblasti oceněn i v mezinárodním měřítku.
Krajina v okolí lužních lesů má bohatou historii. Byla osídlována již od pravěku a zdejší život dosáhl rozmachu v období Velkomoravké říše.
Dokladem toho jsou významná sídliště Pohansko nebo nedaleké Mikulčice. Největší stopy zde zanechala myslivost a lesní hospodářství, a proto se také rozloha lužních lesů zmenšila z původních 58 000 hektarů na 16 000.
Na konci 20. století byla existence a funkce podstatné části zachovaných luhů ohrožena stavbou Novomlýnských nádrží. Ty začaly regulovat tok Dyje a zdejší vegetaci hrozilo odumírání. Proto je každým rokem vyvoláno umělé jednorázové zaplavení celé oblasti Soutoku vypouštěním vody z nádrží. Tak je funkce zdejšího porostu zachována.
Lužní lesy tvoří vždy směs listnatých stromů a jejich existence je podmíněna právě krátkodobými periodickými záplavami.
Soutok je unikátní krajina – bohužel zejména díky své minulosti. Současné hospodaření ji však mění k horšímu a druhová pestrost je pozůstatkem dob minulých. Vzácné a ohrožené jsou ty druhy, jejichž životní prostředí ubývá nebo mizí, ať už kvůli změnám lesního hospodaření, vodního režimu nebo zemědělské činnosti.
O území pečuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Soutok: https://soutok.aopk.gov.cz/
Převzato z: http://chkosoutok.cz/
Vložil: 3.7.2025 Tonda Tůma
Zákaz lezení na Kozlovi - Chřiby
|
Sokol stěhovavý
|
Oznamuji všem lezcům, že od 21.3.2025 do odvolání platí zákaz lezení na Kozlovi z důvodu zahnízdění kriticky ohroženého dravce a to sokola stěhovavého.
Platí též zákaz pohybu osob v blízkosti skály - po celém obvodu do vzdálenosti cca 30 metrů od Kozla je natažená páska s cedulemi! Do ochrany sokola stěhovavého na Kozlovi jsou zapojené státní orgány a Česká společnost ornitologická. Zmíněné subjekty budou sokola a jeho okolí pravidelně monitorovat a hlídat.
Uzávěra Kozel
foto by © Michal Rožek Važme si a respektujme tohoto krásného a nespoutaného dravce, který se po 65 letech vrátil do Chřibů!
Správce skal
| Michal Rožek |
09:39 22.03.2025 |
|
Ujasňují se podmínky táboření a vjezd vozidel pro rybáře v CHKO Soutok
převzato z: https://aopk.gov.cz/-/ujasnuji-se-podminky-pro-rybare-v-chko-soutok
Zajištění bezkonfliktního výkonu rybářského práva v chráněné krajinné oblasti Soutok – o tom nyní jednají zástupci Moravského rybářského svazu a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) si uvědomuje, že rybářské aktivity v tomto území v minulosti nevyvolávaly zásadní konflikty se zájmy ochrany přírody. A právě na tuto pozitivní zkušenost chce navázat. Nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda v lednu 2025.
Jednou z hlavních otázek je vyjasnění podmínek pro využívání rybářských přístřešků a případného dalšího vybavení na březích revírů Moravského rybářského svazu (MRS) v nově vznikající CHKO. Zástupci rybářů i AOPK ČR se shodují na tom, že bude nutné legislativní řešení, v CHKO je totiž táboření zákonem zakázáno. Řešením by mohlo být vydávání výjimek nebo opatření obecné povahy, které by umožnilo využívání rybářských přístřešků a případného dalšího vybavení pro všechny držitele platného oprávnění k lovu ryb.
„Chceme najít takové řešení, aby rybáři nemuseli řešit individuální výjimky a při rybaření by si mohli postavit přístřešek všechny legálně lovící osoby. Bude ale ještě nutné upřesnit podmínky – třeba velikost a konstrukci přístřešků. Počítáme s tím, že pravidla budou domluvena ještě před tím, než začne platit vládní nařízení o vzniku chráněné krajinné oblasti, tedy nejpozději do začátku července,“ upřesňuje Roman Zajíček z AOPK ČR. To neznamená, že využívání rybářských přístřešků nemůže být v konkrétních úsecích v odůvodněných případech omezeno. Ať už kvůli ochraně přírody nebo prostřednictvím vyhlášek dotčených obcí.
„Společným záměrem MRS a AOPK ČR je nastavení transparentních a objektivních pravidel, která nebudou rybáře zbytečně omezovat, budou platit pro všechny stejně a nebudou vyžadovat individuální výjimky. Jsem potěšen, že naše jednání jsou konstruktivní a mají společný cíl,“ říká Václav Habán z Moravského rybářského svazu.
Dalším důležitým bodem řešení společných zájmů je stanovení podmínek, za jakých bude umožněn přístup rybářské veřejnosti k rybářským revírům MRS. Reálně se jedná o užití jednostopých motorových vozidel s konstrukční rychlostí do 45 km/h. To však musí být předmětem projednání s dalšími subjekty (obce, vlastníci pozemků a orgány Policie ČR). V mnoha lokalitách CHKO by vjezd těchto vozidel nemusel být problém, ale finální rozhodnutí bude záviset na konkrétních místech.
Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský. CHKO Soutok bude vyhlášená k 1. červenci 2025.
foto: Jan Miklín
Vložil: 7.2.2025 Tonda Tůma
Turisté by se neměli strážců přírody bát, říká nový ředitel NP Podyjí
foto: Antonín Tůma
Hlavním cílem nastupujícího ředitele národního parku Podyjí Pavla Müllera zůstane ochrana krás Podyjí. Mezi další patří například rozvoj práce s veřejností či vzdělávání turistů. Ti by se podle něj neměli strážců přírody bát, ale měli by se u nich ujistit, že se v přírodě chovají správně. Müller to řekl v rozhovoru s ČTK. V čele nejmenšího ze čtyř národních parků ČR 1. února 2025 nahradil dlouholetého ředitele Tomáše Rothröckla, který odešel do důchodu.
Jednačtyřicetiletý Müller je absolventem Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, dosud pracoval jako projektový manažer a vedoucí zahraničního prodeje soukromé firmy. Zvítězil v opakovaném výběrovém řízení vypsaném ministerstvem životního prostředí.
"Do vedení NP přicházím s láskou k přírodě, která mne přivedla ke studiu lesnictví a vydržela mi dodnes. Naším hlavním cílem zůstane ochrana jedinečných krás Podyjí, která dosud fungovala znamenitě. Dnes nečelíme žádné krizi nebo akutní hrozbě, takže se vedle běžného provozu můžeme soustředit i na dlouhodobé cíle, kam patří rozvoj práce s veřejností a realizace různých projektů. V nejbližší době bych chtěl zajistit dobré vztahy s místními samosprávami," uvedl Müller.
Ve správě parku by chtěl zřídit odbor pro styk s veřejností, který dnes na správě suplují ostatní odbory. "Očekávám, že pak bychom byli schopní nabízet pravidelný program pro školy a další skupiny návštěvníků," uvedl Müller. Dále je podle něj potřeba vypracovat vizi pro některé nemovitosti, které park spravuje, ale dnes často nemají adekvátní využití. Také správní budova ve Znojmě by si podle něj už zasloužila projekt na rekonstrukci.
Součástí správy chráněného území je i turismus. "Pokládám za klíčové, aby každý návštěvník znal alespoň určité minimum, kterým se v národním parku bude řídit. Chci, aby pochopil naši úlohu a práci a alespoň pasivně se spolupodílel. Turisté by se neměli strážců bát, ale měli by se u nich ujistit, že se během své návštěvy chovají správně. Chraňme přírodu společně," vyzval ředitel. Doplnil, že v tomto směru zvažuje zadání sociologického průzkumu, na jehož výsledcích bude moci správa stavět další kroky pro podporu turismu i jeho udržitelnost.
Národní park Podyjí má rozlohu 62,6 kilometru čtverečních. Vyhlášen byl v roce 1991. Je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. V Česku existují čtyři národní parky, které jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody a které pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu. Kromě Podyjí je to ještě Krkonošský národní park, Šumava a České Švýcarsko. Pátým národním parkem se může stát příští rok Křivoklátsko, návrh ministerstva životního prostředí na jeho vyhlášení podpořila začátkem prosince vláda.
Převzato z: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/turiste-by-se-nemeli-strazcu-prirody-bat-rika-novy-reditel-np-podyji
Vložil: Tonda Tůma
Historie strážní služby v NP a CHKO Šumava - článek z r. 2021
Upozorňujeme, že článek byl napsaný k 24.6.2021.
Autoři: Adam Diviš, Karel Kovařík, Miloslav Soukup
foto: Antonín Tůma
