zahlavy

Zprávy mimo kras

představujeme: http://malystrazce.cz/e-shop/deskova-hra-strazci-prirody/

Desková hra Strážci přírody

Strážci přírody se ráno sejdou na správě chráněného území. V terénu je tou dobou už několik událostí, které čekají na řešení. Je třeba rozdělit úkoly a vybavení a vyrazit na cestu. Kdo půjde s dětmi na exkurzi? Kdo opraví lavičku a kdo pomůže zraněné vydře? Něco zvládne jeden strážce, na jiné úkoly jich bude potřeba víc. A stihneme to dřív, než nám další události přerostou přes hlavu?

prototyp deskové hry Strážci přírody
prototyp deskové hry Strážci přírody

Hra je určená pro jednoho až 8 hráčů. Doporučený věk je od 8 let, ale s dospělým vedením ji mohou hrát i menší děti. Hru lze hrát jako ve skutečnosti, kdy hráči spolupracují a společně se snaží hru porazit (vyřešit včas všechny události, které do hry přicházejí). Ale také může hrát každý proti každému a zvítězí ten, kdo nasbírá z řešení událostí nejvíce bodů. Události se řeší házením kostkou, tedy šanci vyhrát mají všichni stejnou bez ohledu na věk či vědomosti. V základu je hra jednoduchá, ale postupně ji lze zpestřovat různými doplňky – například různým vybavením (lékárnička, nářadí…), které je potřebné pro řešení různých událostí, nebo navrženými úpravami pravidel. A pokud je výhra moc jednoduchá, jednoduše zvýšíme počet událostí, které v průběhu hry přicházejí. A k tomu všemu je hra pěkně graficky zpracovaná – krabice, herní plán představující chráněné území i kartičky a žetony s obrázkem ilustrujícím příslušnou událost. Za to vděčíme Kláře Kubešové (Amélce).

prototyp deskové hry Strážci přírody
prototyp deskové hry Strážci přírody – grafika

Události jsou inspirované skutečnou terénní ochranou přírody. Najdete tu i příběhy z naší Strážcovské štafety. Výsledky zásahů jako návštěvníci často vůbec nevnímáme, ale prostřednictvím této hry si každý uvědomí, že péče o přírodu vyžaduje úsilí. Práce ochranářů v přírodě je velmi pestrá a často je jí tolik, že si musíme vybrat, na co naše síly stačí. Některé úkoly jsou jednoduché a po skončení hry leckdo dostane chuť vyrazit ven  přiložit ruku k opravdovému dílu.

A kdo že to je ten strážce přírody? Hra vás naučí, že to je ochranář, který pracuje hlavně venku. Stará se nejen o přírodu a její obyvatele, ale i o návštěvníky. Ti si díky jeho práci odnášejí z přírody příjemné zážitky.

To nejlepší nakonec: přírodovědné kroužky a podobné kolektivy praktikující ekologickou výchovu s dětmi mohou do konce letošního roku získat hru zdarma díky grantu Ministerstva životního prostředí. Přihlaste svůj kroužek ještě dnes na http://malystrazce.cz/e-shop/deskova-hra-strazci-prirody/.

Vložil: 30.10.2018 Tonda Tůma

převzato z: http://palava.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/sprava-chko-palava-nabizi-praci-v-rezervacich/

Správa CHKO Pálava nabízí práci v rezervacích

Správa CHKO Pálava nabízí práci v rezervacích

18.9.2018

Pro zachování malebnosti a bohatosti pálavské krajiny je třeba odpovídající péče. Hledáme zájemce s malými stády ovcí a koz, kteří by je pásli na pálavských stepích.

Pálava, to je nádherný kus země. Vedle bělostných vápencových skal, útvarů čistě přírodních, zde najdeme také stepní a luční společenstva, která spoluvytvářel a od pradávna udržoval člověk. Aby si tato místa zachovala svou biologickou a estetickou hodnotu, vyžadují trvalou lidskou péči i v současnosti. Z hlediska obtížnosti péče a finančních nákladů jsou nejnáročnější právě stepi, které se ve větší či menší míře nacházejí prakticky ve všech rezervacích na Pálavě. Vhodným způsobem obhospodařování je na nich pastva domácích zvířat (nejlépe ovcí a koz), která vedle odnosu živin v podobě zelené hmoty zajistí také redukci zmlazujících keřů a vytváření plošek s obnaženou půdou, na něž jsou vázány jednoleté rostliny a mnohé druhy hmyzu.

Současná ochrana přírody už není institucí rezignovaně přihlížející samovolné degradaci na lidské péči závislých biotopů vysoké přírodní hodnoty, k níž docházelo po ukončení jejich pravidelného obhospodařování v minulosti. Naopak - Správa CHKO Pálava o svěřená území pečuje ve spolupráci s místními zemědělci a pastevci. Naše poptávka pastvy však bohužel stále citelně převyšuje její nabídku, a to zejména pro menší lokality (např. PR Šibeničník). Pravidelná pastva tak probíhá např. v NPR Slanisko u Nesytu nebo v PP Na cvičišti, ale na Pálavě a v jejím blízkém okolí je ještě mnoho ploch, kde by bylo možné pást malá stáda ovcí a koz (do 5 až 10 kusů). Vzhledem k tomu, že ochranářský typ pastvy je specifický, neboť cílem zde není ekonomický zisk, nýbrž velká druhová bohatost, Správa CHKO Pálava vždy pečlivě vytipuje plochu, kde je potřeba pást, a určí optimální rozsah pastvy i její termíny. Za pastvu dokážeme zaplatit cca 20 000,-/ha (dle stavu lokality a náročnosti) formou smlouvy o dílo. V případě potřeby můžeme nabídnout i pozemky vhodné pro trvalé ustájení dobytka.

Pastva domácích zvířat je pro stepi na Pálavě nezbytná, proto SCHKO Pálava trvale nabízí možnost pást zvířata za finanční odměnu (Foto: J. Kmet)

Pálava není pouze ostrovem hostícím mnoho druhů rostlin a živočichů, nýbrž je také místem přívětivým pro lidské návštěvníky. Velmi důležitým úkolem Správy CHKO Pálava je proto údržba informační infrastruktury a turistických stezek. O schody, odvodňovací žlaby a zábradlí je potřeba neustále pečovat, aby tyto prvky byly nejen funkční a bezpečné, ale také pěkné na pohled a kvalitou odpovídající okolní krásné přírodě. Pravidelnou péči je nutné věnovat i informačním tabulím, stejně jako sloupkům a pruhovému značení, které ohraničují chráněná území. Podobně jako pastvu i práce tohoto typu zadáváme zhotovitelům formou smlouvy o dílo. Pro tuto smysluplnou, pocit zadostiučinění skýtající práci v krásném prostředí se nám bohužel nedostává potřebné množství nabídek.

Chcete-li spolu s námi pomáhat krajině Pálavy k tomu, aby byla stále tak krásná, jak ji známe a máme rádi, neváhejte se nám ozvat. Pro bližší informace prosím kontaktujte Mgr. Jiřího Kmeta, vedoucího Správy CHKO Pálava (jiri.kmet@nature.cz nebo 724 831 131).

převzato z: https://zpravodajmikulov.cz/archiv-aktualit/347-sprava-chko-palava-hleda-dobrovolne-strazce-prirody, aktualizováno

 

Správa CHKO Pálava hledá dobrovolné strážce přírody

Při Správě CHKO Pálava již několik let pracuje aktiv dobrovolné stráže přírody, ustanovený podle §81 zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). V současné době jej tvoří celkem 13 strážců, kteří působí především v turisticky přístupných rezervacích v CHKO Pálava. Správa CHKO Pálava, jako zřizovatel stráže přírody, se rozhodla tuto skupinu rozšířit a proto oznamuje, že vážní zájemci o tuto pomoc přírodě Pálavy, ale i dalším národním rezervacím v její působnosti (viz www.palava.nature.cz), se mohou ucházet o členství ve stráži přírody. Musí být občanem ČR starším 21 let způsobilým zdravotně i k právním úkonům a nebýt pravomocně odsouzený. Pokud následně prokáží znalost práv a povinností stráže přírody a znalost území a přírody CHKO Pálava nebo dalších rezervací, mohou pak být po složení slibu jmenováni stráží přírody. Nejprve na dobu zkušební jako zpravodaj potom jako strážce, který již má i určitá oprávnění.

Vážní zájemci se tedy mohou hlásit na Správě CHKO Pálava pouze elektronickou poštou(jiri.matuska@nature.cz) a nebo písemně (Náměstí 32, 69201 Mikulov).

Správa CHKO Pálava

prukaz1

prukaz

převzato z: http://palava.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/chcete-na-palave-aktivne-chranit-prirodu-jako-dobrovolny-strazce-prirody/

Chcete na Pálavě aktivně chránit přírodu jako dobrovolný strážce přírody?

Chcete na Pálavě aktivně chránit přírodu jako dobrovolný strážce přírody?

5.9.2018

Staňte se strážcem přírody a pomozte CHKO Pálava

Pokud ve svém volném čase často navštěvujete přírodní lokality ve svém okolí, vadí vám, že nejsou ve vhodném stavu a chcete to změnit, jste tím, koho hledáme. A rozhodně tím nemyslíme jen muže! Protože se stále zvyšuje zatížení chráněných území turistikou a mnohde i jinými, často v daném místě nepovolenými aktivitami (cyklistika, táboření, ukládání odpadů, terénní úpravy…), považujeme za vhodné zintenzivnit kontroly v terénu. Takovou činnost mohou vhodně vykonávat dobrovolníci, kteří získají statut zpravodaje (převážně sběr informací, osvěta), případně i strážce přírody (možnost i ukládání pokut).

Služební odznak stráže přírody Služební průkaz stráže přírody

Pro vaše snazší rozhodování a informaci upřesňujeme základní podmínky ustanovení za člena SP, jak jsou uvedeny v ZOPK a jak je budete muset doložit, pokud ve zkušební lhůtě (cca jeden rok) najdeme vzájemné sympatie:
- občan České republiky (občanský průkaz)
- věk nad 21 let (mladší mohou zatím spolupracovat bez uplatňování plnohodnotných kompetencí jako čekatel či Junior Ranger)
- aktuální beztrestnost (výpis z Rejstříku trestů)
- svéprávnost (výpis z Registru obyvatel nebo čestné prohlášení)
- zdravotní způsobilost (lékařská zpráva)
- znalost předpisů ke SP, ochraně přírody a krajiny a dalších navazujících (kvalifikační zkouška)
- složený slib (po splnění všech náležitostí).

Jestliže tedy uvažujete o takové dobrovolné spolupráci se státní ochranou přírody jako člen stráže přírody (zpravodaj, strážce), obraťte se na Správu CHKO Pálava v Mikulově a dodejte nám elektronickou poštou (e-mail) následující prvotní informace:
- svůj životopis
- motivační dopis o tom, proč chcete být členem SP a jak si představujete tuto činnost
- upřesnění území, v němž chcete jako SP působit (CHKO Pálava či její část, vybraná NPR nebo NPP mimo CHKO Pálava)
- oborový zájem, např. ornitologie, entomologie, průvodcovství, …
Osobní projednání vašeho zájmu předem a po předchozí domluvě považujeme za velmi vhodné a žádoucí. Na vážné zájemce se těší RNDr. Jiří Matuška, jiri.matuska@nature.cz, 724 339 663.

Odměnou Vám bude příjemný kolektiv zajímavých kolegů, dobrý pocit z prospěšné činnosti a možná i nový smysl života.

Správa CHKO Pálava, jako složka orgánu ochrany přírody, kterým je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, definovaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb. - dále ZOPK), organizuje činnost stráže přírody pro území CHKO Pálava a některých národních přírodních rezervací (NPR) a národních přírodních památek (NPP) mimo CHKO Pálava (§ 78 a 81 ZOPK). Současný počet členů stráže přírody (SP) při Správě CHKO Pálava je celkem 13, a to všichni na pozicích strážců.

převzato z: https://www.novinky.cz/krimi/481985-sprejeri-pocmarali-chranene-prachovske-skaly.html

Sprejeři počmárali chráněné Prachovské skály

Neznámí vandalové v uplynulých dnech posprejovali Prachovské skály v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Čmáranice našla policie se strážci přírody na pěti místech. Odstranit je bude složité, ne-li doslova nemožné. Případem se zabývají policisté s podezřením na trestný čin poškozování cizí věci.

 
 
 

 

Sprejeři počmárali chráněné Prachovské skály

zdroj: Novinky

čtvrtek 30. srpna 2018, 14:00 - Jičín

Několik barevných nápisů se objevilo na pískovcovém skalním masivu v přírodní rezervaci v uplynulých dnech. „V poslední době sem chodí vandalové a po jednom z nich tady zůstaly graffity na skalách. Malůvku jsem tady našel minulý pátek a od té doby se snažíme zjistit všechno, co se toho výtvoru týče,” řekl Novinkám dobrovolný strážce přírody Miloš Zeman.

Jedna ze čmáranic na Prachovských skalách

Jedna ze čmáranic na Prachovských skalách

FOTO: Policie ČR

„Našli jsme dvě velké malby a tři malé. Rozměr největšího nápisu je šest krát jeden a půl metru,“ dodal Zeman s tím, že bude i podle odborníků bude těžké nápisy odstranit. „Každý zásah na pískovci naruší celistvost povrchu. Poničeny však byly i chráněné mechy. Za posledních 15 let si něco takového nepamatuji,“ konstatoval.

Hlídají sociální sítě

Na graffity podle Zemana přišla sama policie při monitorování sociálních sítí, kde viděla fotografie. Policisté případ vyšetřují jako trestný čin poškozování cizí věci, za který hrozí pachateli až tři roky za mřížemi.

Jedna ze čmáranic na Prachovských skalách

Sprejer poničil chráněnou památku

FOTO: Policie ČR

„Škoda je předběžně stanovena na nejméně pět tisíc korun, kdy samotné upřesnění celkové škody je předmětem dalšího šetření,“ informoval mluvčí policie Aleš Brendl.

Prachovské skály jsou jedním z nejoblíbenějších turistických míst nejen v Českém ráji. Vznikly v období druhohor. Turisté začali do Prachovských skal jezdit od 19. století a následně se k nim přidali také horolezci. Oblast je protkaná turistickými stezkami, které návštěvníkům nabízejí nejen výhledy na skalní věže, ale i údolí potoka nebo skalní soutěsky s typickým chladným klimatem.

Ročně lokalitu navštíví až půl miliónu turistů.

Vložil: 14.9.2018 Tonda Tůma

převzato z: http://www.pribram.cz/clanek/drony-odhalily-taboriste-v-chranene-oblasti/10949/

Drony odhalily tábořiště v chráněné oblasti Brdy

18. července 2018   (08:15)
 
Drony odhalily tábořiště v chráněné oblasti

Létající oko Policie ČR pomáhá úspěšně střežit CHKO Brdy


Dne 13. července prováděli policisté nad Chráněnou krajinnou oblastí Brdy monitorovací lety s dronem. Přitom odhalili dvě tábořiště s rozdělaným ohněm, v chráněné oblasti je však velmi vysoké riziko vzniku požárů.
Pozemní hlídka okamžitě vyjela na místo. Chvíli před devátou hodinou večerní u dopadové plochy Jordán, v místě zvaném Parmova nádržka, nalezla tři ženy ve věku 52 - 62 let, které zde měly přístřešky a nad rozdělaným ohněm si vařily. V půl desáté pak policisté vyjížděli k vrcholu Houpák, kde se nacházel 27letý muž, který tu tábořil a také si na ohni vařil. Svým jednáním čtveřice porušila zákon o lesích a za daný přestupek je stanovena pokuta do výše patnácti tisíc korun.

Dne 13. července prováděli policisté nad …
 
Dne 16. července navečer oznámil hajný, že na místě zvaném Seník pod Tokem stanují dva lidé. Příslušníci policie zde našli dva muže starší 60 let. Byli značně překvapeni, že se tu nesmí tábořit. Pod dohledem strážců zákona stan sbalili a místo opustili. Nyní jim za porušení lesního zákona ve správním řízení hrozí pokuta až pět tisíc korun.

Během prvního pololetí letošního roku řešili policisté z obvodního oddělení Příbram-venkov 121 nepovolených vjezdů do chráněné oblasti, dále 14x zaznamenali neoprávněné parkování a v červnu jedno rozdělávání ohně v lese.
 


zdroj: Info a foto: por. Bc. Monika Schindlová
DiS. tisková mluvčí PČR Příbram
foto: mip
autor: mip
 
Vložil: 11.9.2018 Tonda Tůma

převzato z: https://www.novinky.cz/krimi/482325-cykliste-podle-policie-napadli-v-chko-krivoklatsko-strazkyni-prirody-ktera-je-napomenula.html

Cyklisté podle policie napadli v CHKO Křivoklátsko strážkyni přírody, která je napomenula

Policisté pátrají po dvojici cyklistů, kteří měli v srpnu napadnout strážkyni přírody Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Žena je chtěla upozornit, že jedou místem, kde je to zakázáno kvůli přísné ochraně přírody. Policie v pondělí požádala o pomoc při vypátrání cyklistů.

Policisté pátrají po dvojici cyklistů.
 
 

Policisté pátrají po dvojici cyklistů.

FOTO: Policie ČR

Včera 21:02 - Beroun

Muž a žena na kole projížděli 11. srpna podél potoka Vůznice v národní přírodní rezervaci u obce Nižbor na Berounsku. Tam je zastavila strážkyně přírody CHKO Křivoklátsko. „Mělo tam dojít ke slovní a zřejmě i fyzické potyčce mezi cyklisty a ženou, která se jim prokázala služebním průkazem strážce přírody. Dvojici měla údajně upozornit na skutečnost, že je tam průjezd na jízdních kolech zakázán,“ informovala mluvčí policie Marcela Pučelíková.

Strážkyně si pořídila fotografii cyklistů, kterou v pondělí policisté zveřejnili, aby našli zmíněnou dvojici a celý incident vyšetřili. „Policisté budou rádi za jakékoliv informace vedoucí ke ztotožnění neznámého páru, samotní cyklisté se mohou policistům rovněž ozvat na telefon 974 872 700. Jejich svědectví může vést ke zdárnému ukončení celého případu,“ uzavřela Pučelíková.

Do Národní přírodní rezervace Vůznice je zakázán vstup kolem potoka. Lidé jsou na to upozorněni výstražnými tabulemi. V rezervaci je chráněn les středoevropských pahorkatin s cílem dosažení přírodního pralesa. Nachází se tam také velké množství chráněných rostlin a živočichů, jako výr, ledňáček, jestřáb nebo mnoho druhů netopýrů.

Vložil: 4.9.2018 Tonda Tůma

převzato z: http://palava.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/uhyn-ryb-na-rybnice-nesyt/

Úhyn ryb na rybníce Nesyt

Úhyn ryb na rybníce Nesyt

10.8.2018

Na rybníce Nesyt začaly ve větším množství hynout ryby. Na vině jsou dlouhotrvající sucho a horka.

Na rybníce Nesyt začaly ve větším množství hynout ryby. První se objevily 9.8.2018, ale v plné síle se úhyn projevil až v pátek 10. srpna. Na úhynu mají bezesporu vinu klimatické vlivy. Rybník Nesyt se kvůli prohlubujícímu se suchu podařilo od výlovu v listopadu 2017 napustit pouze na takovou úroveň hladiny, která byla o cca 90 cm nižší, než je tzv. normální hladina, které bylo běžně v minulých letech dosahováno. Od té doby došlo k poklesu hladiny o dalších 26 cm. Současné tropické teploty, nízké přítoky a dodržování minimálního zůstatkového průtoku pod rybníkem Nesyt mají na svědomí denní ztrátu 0,5 až 1 cm vodního sloupce denně. Změna tlaku v uplynulých dnech byla zřejmě onou pověstnou poslední kapkou.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR informovala starosty sousedních obcí a ze strany pachtýře, Rybářství Hodonín, s.r.o., bylo okamžitě započato s likvidací uhynulých ryb. Poděkování patří starostovi obce Sedlec, který operativně zajistil zpřístupnění obslužné komunikace od obce Sedlec, což zrychlilo přístup k místům s největší koncentrací uhynulých ryb a tím byla umožněna přímější cesta pro vozidla odvážející uhynulé ryby do kafilerie v Medlově. Tam budou uhynulé kusy zlikvidovány v souladu s veterinárními předpisy.

Vložil: 26.8.2018 Tonda Tůma

převzato: Zdroj: https://hradec.idnes.cz/pokuta-za-koupani-skaly-adrspach-piskovna-kontrola-fhz-/hradec-zpravy.aspx?c=A180714_414493_hradec-zpravy_pos&galerie

Lidé se koupali u skal v Adršpachu, za porušení zákazu dostali pokuty

3. srpna 2018  17:08
Více než dvacet pokut uložili ochranáři v doprovodu strážníků návštěvníkům Adršpachu, kteří se ve čtvrtek večer přes zákaz koupali v chráněné pískovně nedaleko vstupu do skal. V kontrolách chtějí pokračovat.
 

Pískovna v Adršpachu leží v národní přírodní rezervaci, ale v letním podvečeru to tu vypadá jako na veřejném koupališti. Omladina skáče do vody z ostrůvku, na pláži se cachtají děti a ochlazení tu hledají místní lidé i polští turisté. 

Hřeší na to, že strážci ochrany přírody, zaměstnaní na placeném okruhu, po 18. hodině odcházejí z práce. A zatímco pět strážců přes den kontroluje, aby lidé nechodili za ohrazení k vodě, večer už si tam kdekdo užívá volnosti.

Skupina státních úředníků, strážníků i lidí ze samosprávy vchází na pískovnu v půl sedmé večer, kdy je ve vodě asi padesát lidí. Hodně návštěvníků už v té době odchází pryč, leckdo ještě mokrý. Třeba horolezec se svou partnerkou, kteří se brání postihu, seč mohou. Přišli po neznačené stezce, což je také zakázané. Že se koupali, vůbec nepřipouštějí.

„Mám vám ukázat fotodokumentaci, kterou jsem pořídil před chviličkou na břehu, nebo přiznáte, že jste se byli koupat? V tomhle oblečení to nejste vy?“ ptá se dvojice Petr Kuna ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko a navrhuje, že horolezci kvůli spáchání přestupku, i když ne velkého, dostanou blokovou pokutu za 500 korun.

„Nevím, možná jsem to já. Nemám občanku. Doklady do skal nenosím, aby mi to někdo neukradl, vždyť odlezu na věž a batoh mi zůstává celý den pod skalou. Všechno mám v autě, ale to je úplně mimo. Zdá se mi to jako zbytečná akce, a zrovna na nás. Mohli jsme utíkat jako uličníci. Zdá se mi to pod úroveň vyjednávat tady. To je, jako bychom udělali něco strašného,“ brání se opálený horolezec. 

Jeho slečna nechápe, co spáchali tak strašného, prý naopak ještě sbírají po lese odpadky po jiných.

Ochranáře to nevyvádí z míry, radí postiženým, ať to berou prostě jako smůlu, jako když je zrovna změří radar při vyšší rychlosti na silnici. Jenže dvojice se nechce nechat ani prolustrovat od strážníka, ani se podvolit pokutě. Oba se seberou a vyrazí pryč se slovy, že je to celé nesmysl. To však už strážník zasahuje a muže vrací zpět. Horolezci si nakonec asi po hodině přece jen nechají vypsat pokutu.

To už před nimi ve frontě na pokutu čeká parta mladých, senior, cizinci i další přistižení. Skupina mladých Poláků míří k bankomatu pro hotovost, strážníci po telefonu ověřují u státní policie totožnost turistů. Paní v šatech i mladá dvojice svorně hořekuje, že se byli koupat na pískovně poprvé v životě a mají takovou smůlu. Pár mladíků ale řekne, že s takovou kontrolou souhlasí. 

Chodíme sem běžně, teď máme prostě smůlu

„Bydlím tady jednatřicet let, v létě se sem jezdíme prostě koupat. Zůstaneme hodinku, bordel neděláme. Chápu, že se to tady musí regulovat, aby to bylo v pořádku. Je to prostě smůla. Je to poprvé, úředníci mohli být shovívavější,“ glosuje svůj přestupek třicátník a rychle mizí.

Několik lidí si všimne, že se u jezírka koná zátah, a tak ho obejdou a stejně se vykoupou. Část z nich pak platí pokutu také.

Obec Adršpach, která si pronajímá skalní okruh od Lesů České republiky, bere koupání v jezírku jako velký problém. „V tomto týdnu po večerech se koupalo na pískovně vždy asi 250 lidí. Je to dlouhodobý nešvar, hlavně v horkých dnech. Jezdí sem lidé z polské strany, bývá tu pak velký nepořádek, i když je tu rezervace. Nedělá nám to pěkné jméno,“ míní místostarosta Miloš Zahrádko (nez.).

Podle něj přijíždí nyní do skal podobné množství turistů jako loni, kdy tudy prošlo na 300 tisíc platících návštěvníků (více v článku Adršpach není nafukovací, ve hře je rezervace vstupenek i změny pro auta). Poté, co obec přestala vybírat parkovné a osadila informační displeje na příjezdových silnicích, ubylo problémů s kolonami i s odstavováním aut na vzdálenějších loukách. Protože jsou nyní toalety zadarmo, je podle místostarosty i menší nepořádek uvnitř ska

Turistická stezka kolem jezírka vznikla před několika lety, aby se odlehčilo přelidněnému hlavnímu okruhu po Adršpašských skalách. Jenže důsledkem zpřístupnění pískovny je, že se lidé neohlížejí na zákazy platící v rezervaci a chodí mimo stezky i do vody.

Přirozený proces poškodí jedno šlápnutí

„Na březích pískovny, pokud by tam nešlapalo tolik lidí, by rostla keříčková vegetace skal a drolin. To je přímo předmět ochrany evropsky významné lokality Adršpašsko-teplické skály. Rostly by tu borůvky a brusinky, mezi nimi mechorosty, občas by se tu objevily přirozené procesy, jako je třeba řícení uvolněných kamenů, které strhnou sebou i keříky. Pokud tato vegetace, na kterou působí každý pohyb bosé i obuté nohy, neudrží tenoučkou a dlouho se tvořící vrstvu půdy, terén prudce eroduje a keříčková vegetace tím pak velmi trpí,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.

Při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny ochranáři mohou uložit pokutu až do 100 tisíc korun. Když vypisují pokutu blokem na místě, může to být až do 10 tisíc korun.

Kvůli velkému množství turistů řeší Adršpach v sezoně i další potíže než jen koupání. 

„Teď v létě máme problém i s nelegálními spáči, kteří si z parkoviště dělají kemp, vylévají tam třeba i záchody. Když jsme parkoviště začali zavírat na noc, řidiči odstavili auta zase na louku. Tady se nacházíme v národní přírodní rezervaci, vždyť by se tu lidé měli chovat podobně jako v národním parku,“ říká místostarosta.

Zdroj: https://hradec.idnes.cz/pokuta-za-koupani-skaly-adrspach-piskovna-kontrola-fhz-/hradec-zpravy.aspx?c=A180714_414493_hradec-zpravy_pos&galerie

Vložil: 6.8.2018 Tonda Tůma

informace z Magistrátu města Brna:

Výsledná podoba územní studie lokality „Červený kopec“ byla zveřejněna na oficiálních internetových stránkách města Brna.


Jak bude s územní studií dále nakládáno?
Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna, jakožto pořizovatel, schválil možnost využití této územní studie  jako územně plánovacího podkladu sloužícího pro zpracování Návrhu nového Územního plánu města Brna  v části řešeného území.

 

Dále citujeme z dopisu OÚPR: „Část území v katastru Štýřice může být v budoucnu schválena pro využití jako územně plánovací podklad pro nový územní plán pouze v případě, že nejprve bude pro oblast bývalého hliniště Kohnovy cihelny zpracována Riziková analýza s vyhodnocením skutečných ekologických rizik, která neznemožní budoucí využití tohoto územní pro bydlení dle návrhu územní studie.“

Co se bude dít dál?
Územní studie se neprojednávají způsobem jako územně plánovací dokumentace tzn., že nelze uplatňovat námitky ani připomínky.
Zpětnou vazbu však zaznamenáme a zpracujeme do podoby souhrnných doplňkových informací, které se budou spolu s touto studií poskytnuty zpracovateli Návrhu nového územního plánu města Brna.
V současnosti probíhá v návaznosti na územní studii příprava zadání pro zpracování Rizikové analýzy a zpracovává se podrobnější dopravní studie pro ulici Jihlavskou.

převzal: 6.8.2018 Tonda Tůma

zdroj: https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/ochranari-prosi-navstevniky-beskyd-aby-vrchol-knehyne-nechali-divokym-ptakum

Ochranáři prosí návštěvníky Beskyd, aby vrchol Kněhyně nechali divokým ptákům

29.4.2018 02:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
 
Na vrchol Kněhyně v národní přírodní rezervaci Kněhyně-Čertův mlýn nevede značená stezka. Je to jediná z nejvyšších beskydských hor, kde dostala příroda přednost před lidmi. Důvod je jednoduchý, je domovem vzácných druhů ptáků, jako je jeřábek lesní či puštík bělavý. Je to i jedno z posledních míst, kde jsou vhodné podmínky pro život kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Všichni tito ptáci jsou velmi citliví na rušení. A úředníci ochrany přírody prosí návštěvníky Beskyd, aby respektovali zákaz vstupu na Kněhyni.

„Vrchol Kněhyně je pro návštěvníky velkým lákadlem, ale přesto je chceme požádat, aby ji natrvalo škrtli ze svých plánů a cílů," vysvětluje Jiří Lehký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. "Dopřejme této hoře a jejím divokým obyvatelům trochu klidu od nás, všetečných lidí. Poslední beskydští tetřevi – na rozdíl od sportovců, turistů a fotografů, nemají kam odejít. Děkujeme.“

Kdysi na vrchol hory stezka vedla. Ale kvůli vzrůstající návštěvnosti, která začala ohrožovat zdejší přírodu ohrožovat, byla v roce 2007 zrušena. A zákaz vstupu na vrchol platí stále. Přesto se podle ochranářů najde opravdu mnoho lidí, kteří nedbají velmi pečlivého značení, informačních tabulí ani zábradlí, a na vrchol se vydají.

Správa CHKO Beskydy na „zrušeném“ chodníčku provádí automatické počítání návštěvníků, v území se pohybují strážci přírody, přesto proud zvědavců neslábne, spíše naopak.

„Co je platné, že jsou na Kněhyni výborné podmínky pro tetřeva, když pro neustálé rušení zde prakticky nemá šanci," dodává Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. "Přitom v loňském roce byl zahájen projekt Lesů ČR, který má skomírající populaci zdejších tetřevů posílit. Existence míst, kde budou mít vzácní ptáci klid, je nezbytnou podmínkou. Logicky by jim ho měly poskytnout nejpřísněji chráněné rezervace.“

zdroj: http://palava.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/svatby-na-svatem-kopecku/

Svatby na Svatém kopečku

Svatby na Svatém kopečku

30.4.2018

V posledních letech se staly velmi populární svatební obřady na zvláštních a výrazných místech. Jedním z nich je i Svatý kopeček v Mikulově.

Svatý kopeček 1) je místo jistě velmi atraktivní, místo spojené s krásným výhledem, ale také například s křížovou cestou a každoročním konáním církevní pouti.

Proto se stále častěji objevují požadavky na konání svatebních obřadů a s tím spojené žádosti na vjezdy automobily, zajišťující potřeby svatebčanů. V roce 2017 svatebních obřadů opět přibylo (a většina z nich požádala o povolení vjezdu, které je vydáváno formou souhlasu orgánu ochrany přírody 2). K vjezdům svatebčanů se vždy přidružují také vjezdy vozidel oddávajícího orgánu, tedy MÚ Mikulov. Průběžným sledováním těchto vjezdů a jejich kontrolami na místě, kdy měli držitelé vydaného souhlasu naplňovat stanovené podmínky, bylo ověřeno, že jsou často porušovány. Například byl zaznamenán vjezd vozidla několik dní před povoleným termínem a to pouze kvůli zjištění jak se nahoru na kopec vlastně dá vyjet. Jindy se zase automobil až 7x nahoru a dolů „otočil“, aby vyvezl většinu svatebčanů, přestože povolení bylo vydáno pouze na jednu cestu nahoru a jednu dolů pro vyvezení nevěsty s ženichem.

Po celkovém vyhodnocení Správa CHKO Pálava přehodnotila svůj dosavadní vstřícný přístup k možnosti vjezdů autem do přírodní rezervace Svatý kopeček a od roku 2018 bude případné vjezdy vozidel posuzovat zejména s ohledem na kumulaci s dalšími negativními projevy vysoké pěší turistické návštěvnosti 3) a také nelegálními vjezdy cyklistů. V kombinaci s dalšími vjezdy automobilů se totiž zajištění ochrany přírodní rezervace stalo hraniční a hrozí zde výrazná devastace a negativní dopad jak na část chráněného území, tak i na druhy a předměty ochrany přírody.

Výrazně k ochraně Svatého kopečku přispěl i přístup města Mikulov, který od roku 2018 za svatební obřad na tomto místě stanovil v Radě města manipulační poplatek ve výši 15 tisíc korun.

Správa CHKO Pálava bude tedy nyní posuzovat všechny případné podané žádosti o povolení vjezdu vozidlem do PR Svatý kopeček, tedy i za účelem konání svatebního obřadu nebo jen fotografování svatebčanů, výrazně přísněji.

RNDr. Jiří Matuška

1) Svatý kopeček je výrazné území charakteristického vzhledu s několikerou ochranou. Patří do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava, vyhlášené v roce 1976, kde tvoří území zařazené do I. zóny odstupňované ochrany přírody (zákon č. 114/1992 Sb.). Je také přírodní rezervací ochrany přírody a krajiny, navazující na „přísnou botanickou rezervaci“ vyhlášenou zde již v roce 1946 tehdejší Okresní správní komisí v Mikulově. Je současně i Evropsky významnou lokalitou Svatý kopeček u Mikulova (CZ0624234) evropské soustavy Natura 2000. Podle zájmů památkové péče je od ledna 2018 po vyhlášení vládou prohlášen za národní kulturní památku Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána.

2) Orgánem ochrany přírody je aktuálně pro území Svatého kopečku (CHKO Pálava) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), a to prostřednictvím svého Regionálního pracoviště Jižní Morava, přesněji Správy CHKO Pálava.

3) Z provedeného celoročního sčítání pěších návštěvníků v roce 2017 se jich zde kvalifikovaně odhaduje celoročně již téměř 130 tisíc.

Most pod Vlčím kopcem v údolí Oslavy narušil divokost kaňonu

Doposud člověkem velmi málo narušené údolí Oslavy, pomineme-li úseky s chatami z dob socialismu, bude ještě více zpřístupněné. Nádherný divoký kaňon řeky Oslavy mezi Náměští a soutokem Oslavy s Chvojnicí se dal suchou nohou přejít do nedávna pouze úzkou lávkou pro pěší nedaleko rekreačního střediska U Vlasáka, po silničním mostě u Skřipského mlýna a po úzké lávce pro pěší na soutoku.

Turistická křižovatka Pod Vlčím kopcem směrovala svoji modrou značku přes údolí pouze brodem. A brod přes řeku Oslavu se asi stal problémem. Pro koho? Pro pěší turisty? Pro cyklisty? Pro nedaleké chataře? Skutečně potřebujeme mít všude v přírodě pohodlné mosty? Neměl právě tento brod svoje kouzlo v komplexu údolí Oslavy?

Kdysi pod Vlčím kopcem lávka byla, jsou zde po ní ještě pilíře. Ale to, co se tam postavilo nyní, technické dílo obloukového mostu s šířkou cca 3 m, vypadá zkrátka hrozně. Tedy podle názoru výpravy 2 strážců z Moravského krasu a 2 přátel do údolí Oslavy dne 27.12.2017. Že bylo nutno kvůli dopravě tělesa mostu rozšířit lesní cestu a že kolem mostu to vypadá jako na městské stavbě, to milosrdná příroda časem zakryje, navíc stavební kontejnery zmizí a nástupy na most budou dozděny. Ale proč je most zde tak nutný? A proč ta šíře 3 metry ??? To vše náš rozum nějak odmítal brát.

No nic, každý si musí udělat úsudek sám. Ale pohodlný most bude jistě lákat k návštěvě a počet turistů a cyklistů v údolí se tak navýší. To bylo cílem? Chataři, trampové a milovníci divoké přírody budou jistě zvýšenou návštěvností údolí "potěšeni".

                                           

                                        

Vložil: 5.1.2018 Tonda Tůma

 

Dovolená strážců přírody – Bulharsko 2017 

V polovině prázdnin tj. 24. 7. 2017 jsme čtyři strážci se 4 dalšími kamarády vyrazili na Balkán, přesněji do Bulharska. Naše cesta vedla přes Slovensko, Maďarsko do Srbska, kde jsme se ubytovali v Bělehradě na houseboatu na Dunaji.

Večer proběhla prohlídka Bělehradu a ráno jsme pokračovali přes Srbsko směr Bulharsko. Cestou jsme se nemohli nezastavit ve zpřístupněné jeskyni Resava a v opevněném klášteru Manasia (Despotovac). Přes krásný Sičevský kaňon jsme se dostali na srbsko-bulharskou hranici, na které odbavení proběhlo celkem rychle oproti opuštění EU. Ve večerních hodinách jsme dojeli do Sofie a provedli večerní prohlídku.

Další den na nás čekal výšlap do pohoří Vitoša (přírodní park) na nejvyšší vrchol Černý vrch (2290), kde byl zajímavý výhled na celou Sofii. Večer jsme se setkali s našimi přáteli z BAN (Bulharská akademie věd).

Cestou do středního Bulharska jsme se zastavili v městě Koprivštica (skanzen), v městě Chisarija (římská Dioklecianopolis) a u několika thráckých hrobek. V našem plánu na další dny byla návštěva národního parku Centrální Balkán, který se nachází zhruba uprostřed táhlého horského pásma Starých hor (orig. Stara planina).

Staré hory v národním parku mají své nejvyšší vrcholy. V Kaloferu jsme se setkali s místním ředitelem NP a vedoucím strážců přírody (= inspektoři). Poté jsme vyrazili do parku. Charakter krajiny nám připomínal Nízké Tatry, stejně jako národní park svým znakem s vyobrazením medvěda. Dvě noci jsme strávili na chatě Raj, nad níž je nejdelší vodopád Starých horRajský vodopád (orig. Rajsko prskalo). Vystoupali jsme na nejvyšší horu bulharských Starých hor Botev (2376), pojmenovanou podle bojovníka za svobodu Bulharska Christo Boteva.

Následující čtyři dny jsme strávili v Achtopolu u Černého moře. Někteří tento čas využili k přečtení knížky „Zítra bude líp“ (vztahuje se k Brnu a k údolí Říčky), k potápění anebo jen tak k relaxaci. Pobřeží je zde bez velkých hotelů, místy skalnaté s poměrně strmými srázy, ale s krásnými písčitými zátokami. Velmi se nám líbil pobyt v ústí řeky Veleky u Sinemorce, kde z jedné strany pláže jsme měli sladkou vodu řeky a z druhé vlny slaného moře. Nevynechali jsme historické město Sozopol.

Nyní jsme se pomalu začali vracet k domovu. Cestou od moře na západ jsme navštívili významné thrácké hrobky s antickými motivy u Kazanlaku, ruský kostel Šipka a sedlo Šipka s památníky bojů spojené ruské armády s bulharskými oddíly proti turecké armádě za svobodu Bulharska.

U naší další zastávky na Devetašské plošině jsme fakt zírali. Kousek od ubytování jsme měli překrásné vodopády Krušuna s krasovými vyvěračkami, propasťovitou jeskyni Velká Garvanica a mohutné horizontální jeskyně Čavdarskou a Devetašskou. Obě jeskyně nás zaujaly svými letními koloniemi netopýrů, které jsme jako ochránci přírody ocenili. Devetašská jeskyně je úžasná stropními okny a jsou zde základy po několika odstraněných kruhových nádržích, což byly kdysi vojenské zásobníky na naftu. Zastavili jsme v městě Loveč s krytým mostem přes řeku s obchůdky na mostě.  

Předposlední zastávka byla kousek vzdálená další krasová oblast Karlukovo. Ubytovali jsme se v chatě nazývané Jeskyňářský dům s nádherným výhledem do kaňonu řeky Iskar. Prohlédli jsme si snad největší balkánskou tunelovou jeskyni Prochodna s dvěma stropními otvory označovanými jako Boží oči a vedle ní jeskyni Temnata dupka.

Poslední štací byla úžasně vyzdobená a pro veřejnost zpřístupněná jeskyně Veneca severně od města Belogradčik. Jeskyni Maguru jsme už otevřenou nestihli, což nás moc mrzelo, protože jsou zde k vidění zajímavé jeskynní skalní kresby. Vynahradili jsme si to jeskyní Kozarnika, kterou však bylo těžké najít, ale podařilo se podle telefonické konzultace s kamarádem ze Sofie. Je to taková menší moravská jeskyně Kůlna, čili velké archeologické vykopávky. Na konci jeskyně je letní kolonie netopýrů s hromadami guána.

Po čtrnácti dnech nesmírné krásy volno končilo a zamířili jsme zpátky do našeho krásného domova, když jsme museli přetrpět několikahodinové čekání přes poledne v koloně aut na unijní a šengenské hranici srbsko-maďarské. Po uprchlících zde zůstal jen maďarský plot a odpadky.   

 

         

 Zapsali: 29.12.2017 Filip Chlupka a Tonda Tůma    

Další krasovský strážce na stáži na Šumavě

Popisuje člen strážní služby Moravského krasu Dan Přibyl:

Na Šumavě jsem byl ve Stožci 1.-4.9.2017. Po příjezdu a přivítání se strážcem Národního parku Šumava Adamem jsem měl doporučení se podívat na Stožeckou kapli. Na druhý den si udělal Adam celý den čas pro mě a jeli jsme loďkou z Lenory na Soumarský most, v řece Vltavě je velký výskyt vzácné perlorodky říční. Zároveň jsme dělali kontrolu polomu na řece. Odpoledne návštěva vzácného místa - Mrtvý luh. Je to rašeliniště s výskytem borovice bahenní, rosnatky, tetřívka a krkavce, moc krásné místo. Na třetí den jsme vyrazili se strážcem Honzou autem na Jelení vrchy a pak Medvědí stezkou, ale pro velký výskyt polomu po vichřici je stezka uzavřena pro veřejnost z důvodu nebezpečí pádu uvolněných stromů. Po té byl příjezd na základnu strážců národního parku u Plešného jezera a výstup na horu Plechý, po té ještě asi 2 hodiny společná strážní služba na základně u Plešného jezera. V pondělí byla ráno schůze strážců Národního parku Šumava, na které jsem byl seznámen s dalšími strážci a kolem 10 hodiny jsem odjel domů.

                        

                                         

Vloženo: 30.10.2017

Převzato, došlo po e-mailu:

Rádi bychom Vás informovali o tom, že

Česká společnost ornitologická a Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice NM

   připravily k vydání knížku vzpomínek ornitologa, skauta a
   oblíbeného spisovatele, MILOSLAVA NEVRLÉHO. Autor v ní vzpomíná na
   40. a 50. léta 20. století, kdy jako patnáctiletý chlapec propadl
   kouzlu ornitologie, díky níž objevil netušené a nádherné světy
   při toulkách přírodou a kroužkování ptáků. Více podrobností
   najdete např. zde:
   http://www.cso.cz/index.php?ID=3142


   Na tisk publikace nyní až do 16. 10. sháníme finanční podporu na
   portále Hithit.com formou předplatného knihy, K MÁNÍ JSOU I
   VÝTISKY S PODPISEM AUTORA. Už nyní je vybráno více než 100 %
   potřebné částky, takže JE JIŽ JISTÉ, ŽE KNIHA SKUTEČNĚ
   ZAČÁTKEM LISTOPADU VYJDE. V kampani však nepolevujeme, protože díky
   větší vybrané částce budeme moci PŘIDAT VÍCE STRAN, NOVÝCH
   TEXTŮ A FOTOGRAFIÍ A DOBOVÝCH MATERIÁLŮ ČI VYTISKNOUT KNIHU NA
   KVALITNĚJŠÍM PAPÍŘE A V LEPŠÍ VAZBĚ.
   Adresa projektu na Hithit:
   https://www.hithit.com/cs/project/3936/vzpominky-miloslava-nevrleho

   ODKAZ NA KRÁTKOU VIDEOUPOUTÁVKU NA KNIHU:
   https://www.youtube.com/watch?v=tsAnXp5Ncao

   Po skončení kampaně a vydání knížky ji bude i nadále možné
   zakoupit v kanceláři a e-shopu ČSO.

   Česká společnost ornitologická
   Na Bělidle 34
   150 00 Praha 5 - Smíchov
   
www.cso.cz

Vloženo: 28.10.2017, Tonda

ŠKOCJAN CAVES ROCK

Škocjan caves park, Slovenia

22. - 24. September 2017

 

Poslední zářijový víkend jsme se vydali do Regionálního parku Škocjanské jeskyně pomoci vyčistit Škocjanskou jeskyni od odpadků. Vyrazili jsme v pátek 22.9.2017 v brzkých ranních hodinách, abychom mohli ještě cestou navštívit krasové údolí Rakov Škocjan s ponornou řekou Rak, které je součástí tzv. Notrjanského krasu. Řeka Rak se zde propadá do vápencového masivu v jeskyni Tkalca jama. Bohužel vodní hladina řeky byla zvednutá a v údolí se nacházelo spíše jedno velké jezero, které nám některá místa znepřístupnilo. Následující zastávku jsme udělali u Postojenské jeskyně, kde jsme si prošli okolní areál. Nemohli jsme vynechat impozantní jeskynní Predjamský hrad a vstupní část jeskyně Pivka jama. Ve večerních hodinách jsme přijeli ke Škocjanským jeskyním.

Ráno po přivítání a úvodním slovu organizátorů jsme se společně s 36 jeskyňáři z České republiky, Slovenska, Maďarska, Slovinska a Itálie vydali do Škocjanské jeskyně. Přes Velkou dolinu jsme došli až nakonec Hankeova kanálu, kde byly naplněné pytle odpadků, které slovinští jeskyňáři posbírali před koncovým sifonem „Ledeni dihnik“. Cesta Hankeovým kanálem vedla po velmi úzké cestičce někdy i 30 metrů nad vodou. Cesta nazpět byla proto s těžkými pytli značně komplikovaná.

Na nedělní dopoledne byl jako odměna za provedenou práci možný výběr z několika exkurzí. My jsme si vybrali exkurzi do Divačské jeskyně. Kousek od Divačské jeskyně se nachází Kačna jama, kde jsme se šli podívat na vstupní propast této jeskyně. V jeskyni Kačna jama provádějí naši čeští jeskyňáři vedení skupinou Plánivy již několik let speleologický výzkum s úspěšnými každoročními objevy. Po této exkurzi jsme zamířili směr domov.

Celkově nás Slovinsko, Škocjanské jeskyně i samotná akce Škocjan Caves Rock naprosto uchvátili. Setkali jsme se se spoustou lidí různého zaměření, ale společného cíle, a to ponechat přírodu krásnou a čistou. Setkalo se zde na 180 jeskyňářů, ochranářů, vodáků a příznivců různých jiných outdoorových aktivit a sportů z nejrůznějších koutů světa: Slovinska, České republiky, Slovenska, Itálie, Maďarska, Rumunska, Chorvatska, Srbska a Brazílie. Bylo to velmi příjemné setkání s milými lidmi v překrásném prostředí slovinského krasu. Na samotnou monumentálnost a krásu Škocjanských jeskyní, na opravdovou jeskynní divočinu mimo turistické trasy Hankeova kanálu si celá naše výprava odnáší nezapomenutelné zážitky a touhu znovu se do těchto úžasných míst navracet.

stráž přírody CHKO Moravský kras Filip Chalupka, 26.9.2017

     

převzato z: http://jeseniky.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/posileni-straze-prirody-v-oblasti-pradedu/

Posílení stráže přírody v oblasti Pradědu

23.2.2017

Dva strážci se zaměří především na Petrovy kameny, oblast Velké kotliny a údolí Bílé Opavy.

Jejich hlavním úkolem je informovat návštěvníky o speciálním ochranném režimu v NPR Praděd a o značné zranitelnosti některých lokalit, do nichž z důvodu ochrany přírody, ale i bezpečnosti, není přístup veřejnosti možný.

Noví pracovníci, kteří mají status stráže přírody, se zaměří především na Petrovy kameny, oblast Velké kotliny a údolí Bílé Opavy, kde je porušování ochranných podmínek rezervace nejčastější a je zde největší riziko poškození cenné horské přírody.

Strážci přírody též provádějí monitoring návštěvnosti a denně kontaktují až několik desítek osob a vysvětlují důvody omezení, které zde s ochranou unikátní horské přírody souvisejí. V letních měsících se budou podílet i na dalších ochranářských aktivitách, jako je například monitoring vzácných druhů rostlin a živočichů nebo sledování napadení lesů v pradědské rezervaci kůrovcem.

Dvě nová pracovní místa vznikla s využitím prostředků z Operačního programu Životní prostředí v rámci projektu Podpora managementového plánování a biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu.

Vložil: Tonda

Budeme slavit Oslavu ?

kamarád Miro mi teď přeposlal:

Na facebooku sleduju skupinu Zachraňme údolí Oslavy a před chvílí tam byla tato zpráva: 
 
Aktuální krátká zásadní informace!!!

Bylo ukončeno jednání Petičního výboru PS PČR . Výsledek projednání petice pozitivní. MZe ČR a MŽP ČR jasně deklarovala upuštení od možného záměru VD Čučice. Vyjádřila připravenost k vyjmutí lokality z Generelu LAPV. Lze konstatovat že společná snaha vás všech nebyla marná a došla naplnění. Cíl petice bude naplněn. Díky vám všem!

Prosíme o sdílení této zprávy. Následně budeme informovat podrobně.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

24.1.2017 vložil: Tonda Tůma

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Přehrada na řece Oslavě smetena zatím se stolu

(v šuplíku zůstává)

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/povodi-moravy-zastavilo-pripravu-prehrady-cucice-fsb-/jihlava-zpravy.aspx?c=A161219_110404_jihlava-zpravy_mv

Povodí Moravy zastavilo přípravu přehrady v malebném údolí řeky Oslavy

19. prosince 2016  14:16

Povodí Moravy se rozhodlo zastavit přípravu projektu vodní nádrže Čučice na Třebíčsku. Plány na stavbu vyvolaly velké vášně. Provázely je protesty starousedlíků i obcí, petice s 24 tisíci podpisů, naštvaný ministr zemědělství i odvolání šéfa Povodí Moravy Jana Hodovského.

Povodí Moravy o nové přehradě na řece Oslavě uvažovalo mimo jiné jako o možné zásobárně vody zejména pro Brno a okolí. Stavbu ještě nikdo neschválil, území v blízkosti Oslavan je ale kvůli možné výstavbě přehrady blokované už 60 let.

Emoce vyvolalo, když si Povodí Moravy kvůli suchu nechalo vypracovat technicko-ekonomickou studii s aktualizovanými podklady týkajícími se této lokality. Starostové se obávali, že k výstavbě Čučic je už jen krůček.

Teď dává Povodí Moravy (PMO) od nové nádrže ruce pryč. Podle něho po dalších 50 let nebude nádrž potřeba.

„Ukončili jsme veřejnou diskuzi k této studii. Potvrdila sice velký hospodářský význam vodní nádrže Čučice, lokalita je ale problematická kvůli socioekonomickým dopadům a také ochraně přírody a krajiny. Navíc zde i podle studie není ve střednědobém horizontu potřeba podobné opatření provádět. Proto nebudeme činit další kroky k přípravě tohoto vodního díla,“ potvrdil Antonín Tůma, který je po odvolání Hodovského pověřený vedením Povodí.

Nemáme už o čem diskutovat, uzavřel jednání nový šéf Povodí

Starosty dotčených obcí před víkendem obvolal a o stopce pro Čučice je sám informoval. V nejbližších dnech jim dorazí i oficiální dopis z Povodí. Tůma už také zrušil plánované debaty s vedením obcí, které starostům slíbil bývalý šéf Jan Hodovský před svým odvoláním.

„Nemáme už o čem diskutovat, jen by to vyvolávalo další emoce. Čučice nejsou na pořadu dne,“ dodal Tůma s tím, že za střednědobý horizont se považuje padesát let.

Oddechli si zejména místní nebo chataři, údolí Oslavy je totiž vyhlášenou rekreační oblastí.

„Jsem nesmírně rád, že Povodí ustoupilo od jakýchkoli záměrů. Tak unikátní údolí musí zůstat zachováno. Já jen doufám, že už tady nikdo nic plánovat nebude,“ věří například Josef Krula z Brna - Medlánek, který na svou chatu na Skřipině v katastru Březníka na řece Oslavě na Třebíčsku jezdí přes čtyřicet let.

Po postavení přehrady by se ale ocitla devět metrů pod hladinou. I proto se Krulův podpis stejně jako ty od majitelů okolních chat pod peticí objevil. „Jen z našeho údolí jich tam bylo devět set,“ líčí hrdě.

Přehrada Čučice byla i jedním z důvodů odvolání ředitele

Radost neskrývají ani starostové, kteří petici iniciovali. „Osobně jsem šťastný z vyjádření pana Tůmy, že aktivity PMO kolem Čučic končí. Na oficiální dopis ale zatím čekáme,“ potvrdil starosta Oslavan Vít Aldorf (ODS). Sám už v minulosti několikrát zopakoval, že voda v krajině se dá zadržovat jinými účinnými způsoby. Přehrada je nejdrastičtější řešení.

Slaví ale také například v Náměšti nad Oslavou. „Vítám to, velice. Těch 24 tisíc podpisů pod peticí je doklad toho, že se tento problém nemůže jen tak zamést pod stůl,“ pochvaluje si starosta Vladimír Měrka (SNK pro město).

Svého tak dosáhl i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Čučice sám označil za jeden z hlavních, i když rozhodně ne jediný důvod pro odvolání Hodovského. Nelíbilo se mu, že Hodovský neposlechl jeho červnový zákaz jakkoliv pokračovat v aktivitách kolem Čučic.

Odvolaný šéf Povodí to považuje za zástupný problém. „Studii jsme zadávali loni v září, reagovali jsme na extrémní sucho, měla jen aktualizovat čtyřicet let staré podklady. Pan ministr o tom od začátku věděl. Dopis nám poslal měsíc před tím, než měla být studie dokončená. Zastavit ji, choval bych se nehospodárně,“ tvrdil Hodovský s tím, že Povodí stavbu Čučic reálně zatím nikdy neplánovalo.

„Šlo jen o to zaktualizovat podklady. Máme schválené Vlachovice na Zlínsku, připravuje se nádrž Skalička, byli bychom blázni teď startovat třetí projekt. Sám jsem před svým odvoláním uvedl, že je třeba hledat alternativní zdroje,“ tvrdí teď Hodovský.

Dozorčí rada s rozhodnutím ministra nesouhlasí

Proti jeho odvolání se nyní postavila i dozorčí rada Povodí Moravy. Nelíbí se jí, že ji Jurečka o svém rozhodnutí předem neinformoval a následně je nevysvětlil. Ani že na jednání dozorčí rady i přes pozvání ministr nevyslal svého zástupce.

„Důvody odvolání jsou nesmyslné a nejsou podloženy, vtahování politiky do dlouhodobé koncepce vnímám jako špatný krok. Loni bylo velké sucho, chtěli jsme vodní díla a teď se za něco schováváme,“ kritizoval například poslanec a člen dozorčí rady Ladislav Okleštěk (ANO).

Dozorčí rada pak pěti hlasy vyjádřila, že odvolání Hodovského nevnímá jako „pozitivní a přínosný krok, který by prospěl efektivnímu fungování podniku“. Tři členové se zdrželi hlasování, nikdo neuvedl, že by sesazení šéfa Povodí bylo přínosné.

Ministerstvo zemědělství na kritiku reagovat odmítlo. „Nedisponujeme zatím zápisem z dozorčí rady, nemáme se k čemu vyjádřit,“ řekla MF DNES mluvčí Markéta Ježková. Oslavanský starosta Vít Aldorf podotkl, že právo jmenovat a odvolat šéfa Povodí má ministr a to je celé.

Lokalita stále zůstává v generelu lokalit pro akumulaci vod

Vlna jednání kolem Čučic tím ale nekončí, stále totiž zůstávají v takzvaném Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. Pitná voda pro Brněnsko podle předpovědí údajně v budoucnu bude chybět, kde Povodí najde zásoby ale není jasné.

Sněmovna navíc bude v lednu oficiálně řešit petici proti Čučicím. A zástupci dotčených obcí v půlce ledna dál plánují setkání, aby si dohodli společný postup.

„Technicko-ekonomická studie je pořád na stole, takže my v našich aktivitách určitě zatím nepolevíme. Budeme chtít, aby se od Čučic distancovalo i ministerstvo zemědělství a prohlásilo, že je to záležitost, která stojí mimo jakoukoli realitu,“ dodal náměšťský starosta Měrka.

Autoři: Pavla Komárková, Hana Jakubcová

Vložil: Tonda

se souhlasem autora dopisu vložil 17.1.2017: Tonda Tůma

Možnost vyjádření k petici proti přehradě na řece Oslavě

Vážené kolegyně, kolegové, přátelé údolí Oslavy a Chvojnice,

dovoluji si obrátit se na Vás ve věci záměru vodního díla Čučice na řece Oslavě na pomezí kraje Vysočina a Jihomoravského kraje . Předpokládám, že jste většinou zaregistrovali nedávnou zvýšenou aktivitu, diskusi a petiční akci proti tomuto – byť – výhledovému záměru.

24. ledna 2017 se uskuteční veřejné projednání petice proti záměru výstavby přehrady na řece Oslavě – Zachraňme údolí Oslavy na půdě Petičního výboru PS PČR. Celkově se k petici připojilo téměř 25.000 občanů a proti záměru se postavila také většina dotčených obcí. Cílem celé iniciativy je vyřazení lokality Čučice z Generelu LAPV a následně z územně plánovacích dokumentací.

Domnívám se, že chránění „profilu“ na Oslavě ve stávajícím režimu ochrany přírody a krajiny (ZCHÚ, EVL) je dostatečné tak, aby v případě naplnění nejčernějších klimatických scénářů, nedošlo do budoucna ke znehodnocení této lokality pro možnou akumulaci povrchových vod jakýmkoliv způsobem, přičemž díky tomu nebude přehrada na Oslavě nasnadě jako jedno z prvních, nejjednodušších a investičně nejzajímavějších řešení zásobování vodou v našem regionu.

Obracím se na Vás jako na odborníky v oboru. Pokud s tímto záměrem, také nesouhlasíte, tak, prosím, o Vaše vyjádření v rámci Vaší specializace. Vytvořil bych pak z Vašich vyjádření souborný materiál, který bych předal petičnímu výboru (zmocněnci panu Aldorfovi) jako další podklad k projednání petice na půdě PS PČR. Vyjádření stačí krátké, odstavec, každá reakce bude přínosná. V příloze posílám jednoduchý formulář, který prosím vyplnit a poslat zpět na adresu sos.oslava@gmail.com.

Termínově bych potřeboval kompletovat formuláře nejpozději v pátek 20. 1. (vím, že je to narychlo).

Pokud máte chuť, tak je možno vyjádřit se i ke zpracované technicko-ekonomické studii Vodní dílo Čučice (kde je doporučena kapacitnější varianta než je vedena v Generelu LAPV). Studie je dostupná na webu zadavatele Povodí Moravy (na konci článku na odkazu níže):
http://www.pmo.cz/cz/media/aktuality/technickoekonomicka-studie-lokality-cucice/

Pokud máte možnost oslovit nějaké kolegy, kteří se danou problematikou zabývají, tak, prosím, o přeposlání této výzvy, můj adresář je omezený.
Děkuji, pokud jste dočetli email až sem a přeji hodně zdaru v novém roce!
Jste-li jiného názoru v této věci, tak se omlouvám za nevyžádanou poštu.

S pozdravem,

Štěpán Malach
Březník
tel.: 724 677 784
email: sos.oslava@gmail.com
web: www.sos-oslava.cz

formulář:

Jméno, příjmení, titul(y):

 

Odborná specializace:

 

Pracoviště:

 

Vyjádření k záměru Vodní dílo Čučice:

Bobři řádí na Oslavce

foto z 26.11.2016 od našeho kamaráda Mirka pod Náměští nad Oslavou mluví za vše:

                                 

29.11.2016 vložil: Tonda Tůma

 Reportáž:

Sbírání zkušeností strážců z Moravského krasu

v Národním parku Šumava

Ve dnech 23. a 24. srpna 2016 dva naši strážci navštívili NP Šumava za účelem získání zkušeností u profesionálních strážců NP Šumava.

Během dvou dnů jsme se pohybovali v lokalitách  Prášily, Modrava, Březník a v dalších částech Šumavy v doprovodu strážců přírody národního parku.  Tedy přesně řečeno „informační a strážní služby“, jak se zde strážci nazývají. Celé dva dny byly pro nás velmi přínosné, poučné a plné zážitků. Vybral bych tedy jen pár zajímavostí.

V  jedné lokalitě na cyklostezce došlo k úniku krav z louky ohraničené dráty pod el. proudem. Jedna z krav cyklostezku zablokovala a cyklisti se dožadovali okamžitého zásahu. Po příjezdu na místo se kráva sama vrátila za el. ohradník a strážce pouze opravil poškozené místo, aby nedocházelo k dalším útěkům zvířat.

Před Luzenským údolím, kde je I. zóna národního parku a tedy zákaz vstupu návštěvníků, si nás - strážce z Moravského krasu - turisté spletli se strážci Šumavy a dostali jsme výtky za nepřesné informace. Turisté se dožadovali vstupu do údolí a tvrdili, že to národní park povolil. Nebyla to pravda.

Zajímavá byla diskuze v městě Kašperské hory s jeho obyvateli v místní hospůdce. Neměli moc kladný vztah k národnímu parku a jeho činnosti na Šumavě.

Celý výlet dopadl velmi dobře, nicméně se nám příliš nelíbila velká přelidněnost šumavských turistických cílů. Jak šumavští strážci potvrdili, tolik turistů jako v tomto roce už dlouho nepamatují.

                       

Radovan Mezera, stráž přírody CHKO Moravský kras

 Reportáž:

Asociace stráže přírody ČR pořádala exkurzi do Polska

v termínu 27.7. - 31.7. 2016

a to do Spolku chráněných krajinných oblastí Slezského vojvodství ("Zespół Parków Krajobrazowych Województwa śląskiego"). Akce se zúčastnili 4 strážci z CHKO Moravský kras.

První zastávka nás čekala v polském městě Bedzin. Zde sídlí ředitelství Spolku. Na tomto pracovišti máme přátele a rádi jsme je přijeli pozdravit. V Bedzinu jsme šli na prohlídku hradu a potkali jsme tam ochotnou paní, která nás provedla i podzemím pod hradním kopcem. Podzemní chodby byly budovány během 2. světové války.

Ještě týž den jsme se přesunuli severněji do obce Smoleň, kde má Spolek středisko ekologické výchovy pro školy.

Na programu zájezdu byly jednodenní výjezdy do okolí, setkání se strážci  Ojcovského národního parku poblíž Krakova, návštěvy pro veřejnost přístupných jeskyní "Ciemna", "Lokietka" a "Glemboka", skalních oblastí a historických památek (zříceniny hradů Olzstyn, Mirow, Smoleň).

Navštívili jsme přírodní rezervaci Smoleň, „Park krajobrazowy Orlich Gniazd“, nádherný hrad Ogrodzieniec postavený na vápencovém masivu.

Jiný den jsme jeli na výlet do Ojcovského národního parku. Je to krasová oblast podobná naší Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Z národního parku jsme měli domluveného průvodce - botanika Ondřeje, který nás provedl nejznámějšími místy parku. Prohlédli jsme si zde expozici přírody „Ojcowskiego Parku Narodowego“. Tento objekt je obdobný jako naše „domy přírody“.

Při cestě domů jsme se zastavili na lokalitě „Pustynia Bledowska“.Je to vlastně taková antropogenně vytvořená poušť. Je velmi cenná z důvodu výskytu psamofyt.

                         

               expozice Ojcovského národního parku                                 naše exkurze s průvodcem                                                 infotabule

Filip Chalupka, stráž přírody CHKO Moravský kras

Mezinárodní středoevropské setkání strážců přírody

Setkání strážců přírody ze Slovenska a Česka

na hranicích ČR - SR na chatě Kohútka v Beskydech

V polovině října od 13. do 16. 10. 2016 se uskutečnilo první středoevropské mezinárodní setkání stráže přírody na česko – slovenské hranici na horské chatě Kohútka. Chata se nachází v CHKO Beskydy několik desítek metrů od CHKO Kysuce.

Toto setkání bylo za účelem výměny zkušeností, navázaní nových kontaktů ze zahraničí a pomoci při založení nových asociací. Zahraniční hosté dorazili až z Ruska, Rumunska, Velké Británie, Maďarska, Rakouska, Německa, Polska a velkou část obsadili strážci z České republiky a Slovenské republiky.

Z Česka strážci přijeli například z NP České Švýcarsko, NP Šumava, KRNAP, CHKO Jizerské hory a z dalších CHKO včetně Moravského krasu. Ze Slovenska dorazili strážci např. z NP Muráňska planina, NP Slovenský raj, NP Nízké Tatry a další. Celkem přijelo 76 strážců přírody z 9 zemí.

Na setkání přijeli významní hosté. Viceprezident mezinárodní federace strážců (IRF) Florin Halastauan, koordinátor stráže přírody IRF Roger Cole, generální ředitel Štátnej ochrany prírody (ŠOP) Slovenské republiky a státní tajemník Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky.

Ve čtvrtek 13.10. probíhala registrace a ubytování účastníků. V pátek 14.10. dopoledne bylo oficiální zahájení a prezentace činnosti strážců v chráněných územích.

V sobotu 15.10. probíhaly exkurze. Byly na výběr tři varianty. První exkurze jela do města Rožnov pod Radhoštěm, kde měli účastníci prohlídku přírodního skanzenu. Další skupina vyrazila po hřebeni Javorníků na Malý Javorník. Poslední skupina odjela do NPR Pulčín Hradisko. V této rezervaci se chrání pískovcové skalní město s rozsedlinovými jeskyněmi.

V neděli 16.10. po snídani jsme my z Moravského krasu vyrazili zpátky na Moravu. Jelikož anglickému strážci letělo letadlo z Brna až v podvečerních hodinách, tak jsme společně vyrazili do terénu CHKO Moravský kras. Navštívili jsme skautské středisko ekologické výchovy na Kaprálově mlýně, barokní kostel ve Křtinách a poté novou expozici v jeskyni Výpustek zaměřenou na speleologii, geologii a paleontologii.  

Děkujeme přátelům strážcům ze Slovenska za organizaci celého setkání.

                     

                                                       

19.10.2016 zapsal: Filip Chalupka, stráž přírody CHKO Moravský kras

Setkání strážců na Pálavě

 

Reportáž:

Setkání stráže přírody CHKO Moravský kras a CHKO Pálavase uskutečnilo ve dnech 15. 7. 2016 až 17. 7. 2016 na Správě CHKO Pálava v Mikulově. Setkání bylo pořádané k 60. výročí CHKO Moravský kras a 40. výročí CHKO Pálava. Na setkání jsme přijeli v počtu 10 strážců z Moravského krasu a Pálavu zastupovali 4 strážci.Hostem byl pracovník z ústředí AOPK ČR, který má na starost agendu stráže přírody.

Program byl rozdělen do dvou dnů. V pátek byla v prezentacích představena činnost obou skupin na téma problematika práce stráže přírody. Dále se probíraly informace týkající se novinek ustanovení stráže podle nové metodiky AOPK ČR.

Druhý den byl zaměřen na terénní exkurze do vybraných lokalit v CHKO Pálava. Byla nám zde vysvětlena podrobně problematika ochrany a managementu těchto lokalita její možné řešení. Například Stolová hora v národní přírodní rezervaci (NPR) Tabulová, kde se diskutovalo o činnosti paraglidingu. Velmi zajímavé byly také informace z NPR Křivé jezero a NPR Lednické rybníky, které jsou ptačí oblastí. Na konci exkurze jsme navštívili v přírodní rezervaci (PR) Turold jeskyni Na Turoldu s odbornou prohlídkou a výkladem.

Během dne nás navštívila Česká televize, která o víkendu informovala o našem setkání veřejnost.

Večer už byl volný program a někteří účastníci odjeli do svých domovů.

V neděli po ukončení setkání jsme malá skupina pěti strážců navštívili PR Svatý kopeček a Archeopark v Pavlově

Na závěr musím konstatovat, že setkání bylo velmi úspěšné, poučné, zdařilé a musím ocenit a za všechny účastníky poděkovat vedoucímu strážní služby CHKO Pálava RNDr. Jiřímu Matuškovi, který celé setkání zorganizoval a po celou dobu nás provázel.

            

 

Zapsal 30.8.2016  Radovan Mezera, stráž přírody CHKO Moravský kras

Studijní stáž strážce přírody Moravského krasu v Českém Švýcarsku

Reportáž:

5.8.2016
Na dnešní den jsem si domluvil společnou strážní službu s kolegou z národního parku České Švýcarsko s Honzou Lobotkou. Známe se z Asociace strážců přírody České republiky. Společná strážní služba spočívala v odstranění informačních tabulí týkajících se dočasně chráněné plochy, jež zakazovala lidem vstup do oblasti, v níž hnízdí ohrožení a chránění ptáci.
Potom jsme zkontrolovali místa, na nichž se občas nelegálně táboří a rozházeli jsme nelegální ohniště. I přes deštivé počasí jsme potkali několik cyklistů, na dotaz holandských turistů, jak se dostanou do nejbližší obce, jsme jim na mapě ukázali, kde se nachází a anglicky jim vysvětlili cestu. Pak jsme jeli zkontrolovat další území. Honza mi vyprávěl různé příhody ze strážních služeb a míst, jež jsme společně navštívili, bylo znát, že krajinu a zdejší okolí dobře zná a má ji rád. Ideální průvodce po místech, o která se stará.
Společná služba byla velice zajímavá a poučná. Strážní služby a problémy na národním parku České Švýcarsko a CHKO Moravský kras jsou obdobné.

                                                                                         
Lišák, stráž přírody CHKO Moravský kras

 Mezinárodní den strážců přírody

5.ročník - Panská skála u Kamenického Šenova 30.7.2016

Reportáž:
        Na pozvání kolegů strážců z NP České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Jizerské hory jsem se zúčastnil 5.ročníku Mezinárodního dne strážců přírody v severních Čechách. Akce proběhla pod záštitou Asociace strážců přírody České republiky. Od parkoviště v obci Kamenický Šenov až k Panské skále stály stánky národního parku České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Jizerské hory, v nichž byli strážci a rozdávali dětem omalovánky s příběhy různých zvířátek, samolepky a propagační letáky. Byl tu k dispozici i leták o tom, kdo je to strážce přírody, návštěvníci byli rovněž informováni o lokalitě, kde se nacházejí a mohli pokládat i dotazy týkající se zajímavostí o přírodě. V dalším stánku byla na ukázku vycpaná různá zvířata, která se vyskytují v dané lokalitě. Kdo z dětí zvířátka správně určil, dostal na památku pexeso. Vedle stánku NP České Švýcarsko stála pro malé děti dřevěná skládačka rysa, která se těšila jejich oblibě. Na jiném stanovišti byla živá zvířata jako osel, koza, králíci, slepice a morče, u nich pak probíhal výklad a děti si mohly zvířata i pohladit.
  Na stanovišti u rybníka pod Panskou skálou se dětem ukazovali čolci. K vidění byl čolek obecný i horský. Děti si je z připravených nádob chytaly do zkumavek, aby si je mohly prohlédnout zblízka a poté je vracely zpět do nádoby s vodou.


  Akce se zúčastnil i vedoucí stráže z NP Saské Švýcarsko pan Mathias Bötrger.
  Akce měla u veřejnosti kladný ohlas a zúčastnilo se jí asi 500 lidí. Každý přítomný strážce přírody podepsal pamětní list a potom proběhlo společné focení.
  Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit, bylo to zdařilé a velice přínosné, čímž bych zároveň chtěl poděkovat kolegům za pozvání.

 

                  
Lišák, stráž přírody CHKO Moravský kras

 

    

                                                     

                                                     

Strážci s přáteli na běžkách na Šumavě 2016

 

Jako předchozí rok, tak i tento jsme my - 2 strážci přírody Moravského krasu vyrazili s běžkami do Národního parku Šumava. Tentokrát na Modravu, do centrální části Šumavy. Tato část je nejlepší pro běžkaře, protože území tvoří plošiny s mnoha krásnými slatěmi a mokřady.

V odpoledních čtvrtečních (18.2.2016) hodinách jsme vyrazili na cestu. Po příjezdu a ubytování jsme šli navštívit místní pivovar Lyer.

Druhý den ráno (19.2.2016) po snídani jsme diskutovali o problémech, kauzách a akcích Šumavy a programech našich výletů se strážci národního parku. Poté jsme s horským vůdcem a strážcem Pavlem vydali na běžky. Vyjeli jsme směrem na Rybárnu, kde jsme jeli krásným údolím Roklanského potoka až na Bavorskou cestu, kde jsme odbočili doleva směrem na Poledník. Na vrcholu Poledníku vysokém 1315 m. n. m. jsme poobědvali a na vyhlídku vojenské věže jsme nelezli, protože počasí se zhoršovalo a mlha nám znemožnila krásné rozhledy. Po obědě jsme vyrazili k Prášilskému jezeru a po žluté turistické značce jsme stoupali na hřbet směrem na Modravu. Celkem jsme najeli cca 36 km. Po příjezdu na chatu jsme šli navštívit megalomanskou restauraci a hotel Mádr s výbornou kuchyní.

Na sobotní (20.2.2016) výlet jsme si přivstali a vydali jsme se na druhou stranu k pramenům Vltavy, přes Černou horu až na Bučinu. Po příjezdu k hostinci na Bučině se nám vyjasnilo a byly výhledy až na Mrtvé hory (Totes gebirge) a Dachstein. Po výborném obědu se počasí zhoršilo. Začalo sněžit a silně foukat. Plán byl jasný, pokračovat dál na Knížecí pláně, žádné počasí nás nemůže zastavit. Při zpáteční cestě přes Kvildu, jsme navštívili informační centrum NP Šumava. Počasí se vůbec neumoudřilo a na sjezdu přes Filipku na Modravu nám protivítr s hustým sněžením dělal problémy. Se soumrakem dojíždíme na základnu.

V neděli (21.2.2016) jsme chtěli vyjet ještě na běžky, ale od půlnoci pršelo. Po sbalení a naložení všech věcí do aut jsme se rozloučili se strážci Šumavy a vyrazili na oběd a do informačního centra na Modravě. Jedna zajímavost nakonec: Na Modravě soutokem Roklanského a Modravského potoka vzniká známa řeka Vydra a po cca 20 km dalším soutokem s Křemelnou vzniká zlatonosná řeka Otava. V odpoledních hodinách jsme vyjeli na zpáteční cestu na Moravu. Na cestě zpět jsme se ještě kochali Píseckýma horama, Blanským lesem a JE Temelín.

Pozdravujeme na Šumavu a příští rok zase.

                                      

zapsal: Filip Chalupka, stráž přírody CHKO Moravský kras

Přehradu na řece Oslavě chtějí opět oprášit ze šuplíků

13. srpna 2015  19:08
 
Stabilní situaci na řekách v povodí Moravy se daří udržovat jen díky vylepšování průtoků upouštěním přehrad. Aby jim ulevilo, dohodlo se Povodí Moravy na čtvrtečním jednání krizového štábu na zvýšení kontrol odběratelů vody. V některých případech uvažuje i o omezení odběrů vody pro průmyslové podniky.

Z přehrad odtéká více vody, než přitéká, ve výjimečných případech až stonásobně. Státní podnik Povodí Moravy tak uvažuje o omezení odběrů vody pro průmyslové podniky v povodí Bečvy, Dezy ve Valašském Meziříčí už se omezení dotklo, řekl generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.

Povodí Moravy se zároveň dohodlo s úřady na zvýšení kontrol odběratelů vody. Ty se zaměří i na provozovatele malých elektráren, kteří často porušují manipulační řád a odebírají více vody, než je povoleno.

I podle scénáře pro suchý rok by měly přehrady plnit svůj účel až do konce roku. Aktuální průtoky se v řekách pohybují od tří do 30 procent, bez přehrad už by byla situace na mnoha místech kritická. „Není v tuto chvíli dílčí část povodí, která by nebyla suchem postižená, vláhový deficit je velmi výrazný. Pozitivní je, že nádrže jsou v dobré kondici,“ upozornil Hodovský.

Jako příklad uvedl vylepšování průtoku Svitavy pod nádrží Křetínka, která vypouští až stonásobně víc vody, než do ní přitéká, což je dva až deset litrů za vteřinu. Až čtyřikrát vylepšují průtoky všechny přehrady Dyjsko-svratecké soustavy. A to přesto, že každý den takto klesnou o několik centimetrů a denní výpar se v tomto počasí pohybuje mezi šesti a sedmi milimetry. „Naplněnost nádrží je na 68 až 90 procenty běžného stavu,“ doplnil Hodovský.

„V této době si více než kdy jindy uvědomujeme význam vodních nádrží, které v době sucha nadlepšují průtoky v řekách. Proto už nyní zadáváme pět studií proveditelnosti na vodní díla Skalička, Hanušovice, Rychtářov, Vlachovice a nově také Čučice - nádrž, která by měla posílit retenci vody v povodí jaderné elektrárny Dukovany,“ uvedl Hodovský.

Pitná voda bez omezení

Všechny nádrže, které slouží k zásobování pitnou vodou, budou nadále fungovat bez omezení, každý týden se vyhodnocují požadavky zemědělců na závlahy.

Na Bečvě, kde je situace mezi velkými řekami prakticky nejhorší, už ale vodohospodáři omezují odběry vody pro průmysl. „Týká se to továrny Deza ve Valašském Meziříčí, dále po proudu k tomu patrně dojde, například v přerovské Precheze. Už není odkud brát,“ zdůraznil Hodovský.

Zatímco na řekách voda stále je, na některých potocích už zůstává jen v tůních. Dobře jsou na tom stále zásoby podzemní vody, která na sucho reaguje se zpožděním. „Pouze deset procent kontrolních vrtů vykazuje pokles,“ řekl Hodovský.

Změnu nepřinese ani ochlazení

Přestože během víkendu přijde ochlazení a dalších 14 dní má být srážkově bohatší než dosavadní dva týdny, výraznou změnu vodohospodáři nepředpokládají. „Podle meteorologů půjde převážně o lokální srážky. I když mohou být až v desítkách milimetrů, může se zvednout hladina na malých tocích jen krátkodobě a na větších tocích se může zastavit pokles,“ vysvětlil Hodovský.

Z pohledu českého hydrometeorologického ústavu byl červenec 2015 třetím nejteplejším měsícem od roku 1937. V současné době naše území postrádá 200 - 250 mm srážek, na čtyřiceti měřících stanicích už jsou dosaženy hranice sucha, hladiny vodních nádrží klesají a drobné vodní toky jsou téměř bez vody.

Krizový štáb už svolalo Povodí Moravy v červenci a doporučilo krajským úřadům a obcím, aby omezily nakládání s vodou. „Reakce byla pozitivní a ve Zlínském kraji, kde je situace nejhorší, už k omezení mnohde došlo,“ zakončil Hodovský.

 
Autoři: , ČTK

Vložil: Tonda

 

       Vrchol Děvína je po sedmdesáti letech opět přístupný návštěvníkům.

                                                                            

Vložil: 24.4.2015 Radovan - Al

Ministr životního prostředí uklízel Česko

V Českém Švýcarsku v sobotu 18.4.2015 proběhly stejně jako jinde v republice úklidové brigády - sběr odpadků. Zde se pan ministr Brabec akce osobně zúčastnil za doprovodu strážců a vedení národního parku České Švýcarsko.

Osobní přístup pana ministra je pozitivní gesto, které svým způsobem oceňuje práci všech brigádníků v republice. Uvědomme si, že 26 let po pádu totality jsme v Česku stále mnozí ochotni pomáhat přírodě zdarma. A není nás málo.

         

Vložil: Tonda, Radovan

 

Ledy na řece Oslavě se hnuly - vyhlášení nových rezervací je v pohybu

MŽP obeslalo koncem prosince 2014 vlastníky pozemků v chystaných národních přírodních rezervacích "Divoká Oslava" a "Soutok Oslavy a Chvojnice" Oznámením návrhu na vyhlášení ... s datem 11.12.2014.

Obeslaní mají na připomínky 90 dnů od doručení oznámení. Vyhlášení můžem tedy čekat asi na podzim 2015.

Na Správě CHKO Moravský kras v Blansku jsou již připraveny hraniční sloupky na cesty vstupující do rezervací a 5 ks stojanů infopanelů, které budou stát na nejhlavnějších cestách. Státní znaky a malé textové tabulky na hraniční sloupky a velké tabule na infopanely budou muset být teprve zadány k výrobě.

V kontextu informací o budoucím rozšiřování JE Dukovany a potřebě vody pro chlazení je vyhlášení "národek" víc než žádoucí.

Potřebné informace včetně plánů péče a map na obě rezervace najdete na odkazech:

http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/101763/oznameni-navrhu-na-vyhlaseni-npr-divoka-oslava-a-navrh-planu-pece

http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/101764/oznameni-navrhu-na-vyhlaseni-npr-soutok-oslavy-a-chvojnice-a-navrh-planu-pece 

     

Vložil: Tonda

ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ, Úřad ČČK 118 04 Praha 1, Thunovská 18

www.cervenykriz.eu info@cervenykriz.eu tel. 251 104 111

TISKOVÁ ZPRÁVA ČESKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE Z 15.X.2013

První pomoc v mobilu – aplikace Českého červeného kříže

15. října 2013 spouští Český červený kříž (ČČK) aplikaci První pomoc. Aplikace je k dispozici v češtině pro telefony s OS Android a Apple iOS a je plně přizpůsobena českým podmínkám. Je jednoduchá, zdarma a uživatel s její pomocí může zachránit lidský život.

Aplikace První pomoc je českou verzí programu Universal First Aid App vytvořeného Americkým Červeným křížem. Obsah odpovídá Standardům první pomoci vydaným ČČK v roce 2012 i IFRC International First Aid and Resuscitation Guidelines 2011.

Aplikace má v přehledné grafice tři základní záložky: NAUČTE SE, V NOUZI a PŘIPRAVTE SE. Poslouží jako příručka první pomoci s radami ke zvládnutí různých situací od srdečního infarktu přes zlomeniny až po každodenní drobné, jako je přisáté klíště. Dá se ale využít i jako praktický rádce pro chvíle, kdy jde o každou sekundu – součástí jsou postupy urgentní první pomoci krok za krokem, včetně krátkých videí. Tísňovou linku může uživatel vytáčet přímo z aplikace stisknutím jediného tlačítka. Uživatelé najdou i praktické rady, jak se chovat při mimořádných událostech typu povodní, extrémního počasí nebo třeba při chřipkové epidemii.

Studium aplikace však nenahrazuje účast na kurzu první pomoci, neboť neposkytuje možnost praktického nácviku. ČČK doporučuje všem uživatelům účast na kurzu první pomoci vedeném kvalifikovaným instruktorem. Americký i Britský Červený kříž vydaly již podobné aplikace již v roce 2012. Ty se dodnes těší velkému zájmu, o čemž svědčí jejich více než dvoumilionové stažení, a stále patří v obchodech App Store a Google Play mezi velmi populární. Tento úspěch inspiroval i řadu ostatních národních společností Hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Finanční náročnost vývoje vlastní aplikace však doposud pro všechny představovala překážku. Global Disaster Preparedness Center Amerického červeného kříže proto v roce 2013 připravilo pilotní verzi Univerzální aplikace první pomoci. Ta je nyní pomocí jednoduchého webového rozhraní k dispozici k překladu a lokalizaci ostatním národním společnostem Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Díky univerzální aplikaci se náklady na uvedení národních verzí významně snížily.

ČČK se do pilotní fáze tohoto celosvětového projektu zapojil jako jedna z prvních deseti národních společností a již od 15.října 2013 nabízí aplikaci První pomoc ke stažení -

www.cervenykriz.eu, info@cervenykriz.eu. Partnerem a aktivním propagátorem aplikace je firma Vodafone. Poděkování ČČK náleží také společnosti Boomerang Publishing. Dr. Marek Jukl, Ph.D., prezident ČČK, Dr. Josef Konečný, ředitel Úřadu ČČK

 

k okamžitému zveřejnění: tisková zpráva ČSOP:

Český svaz ochránců přírody slaví 35. narozeniny

11. září 2014

Přesně před 35 lety, 11. září 1979, se v Praze uskutečnila ustavující konference Českého svazu ochránců přírody, dnes největšího nevládního sdružení u nás, zabývajícího se ochranou přírody a krajiny.

Pokud dnes někdo posměšně tvrdí na adresu lidí, snažících se o ochranu naší přírody, že „za komunistů ani nešpitli“, i jen krátký pohled do historie ČSOP je usvědčuje ze lži. Byl to právě Český svaz ochránců přírody, který již ve druhé polovině 80. let stál v čele občanských protestů proti řadě megalomanských staveb, tu úspěšněji, jako v případě snah o zničení nejkrásnějších místech Křivoklátska (dnes navržených na národní park) nesmyslnou přehradou či o výstavbu vysílače v nejcennější části Pálavy, jindy neúspěšně, jako například v boji proti zničení unikátní lužní krajiny Novomlýnskými nádržemi. Hlavní těžiště ČSOP však od počátku bylo v drobné práci pro přírodu nejbližšího okolí – v péči o cenné přírodní lokality, v pomoci volně žijícím živočichům, v ochraně mimolesní zeleně, v pořádání vycházek, přednášek či výstav, upozorňujících, že „přírodní poklady“ máme často doslova za humny.

Totéž lze v podstatě říci i dnes, po pětatřiceti letech. Stále vyrážejí stovky členů ČSOP kosit louky, sázet stromy, vyvěšovat či čistit ptačí budky, opravovat naučné stezky či ukazovat dětem taje přírody. Stále bojují o zachování toho, co nám z přírody ještě zbývá, pro další generace.

V současné době má Český svaz ochránců přírody 6500 členů, sdružených převážně v 320 místních organizacích po celé republice a spolupracuje s obdobně zaměřenými organizacemi v zahraničí. K hlavním celostátním aktivitám ČSOP dnes patří:

  • Národní síť záchranných stanic – ČSOP je koordinátorem tohoto i ve světovém měřítku unikátního projektu, díky němuž je možno kdykoliv a kdekoliv v republice poskytnout pomoc zraněným či jinak handicapovaným volně žijícím živočichům. Kolem 7000 zvířat se každoročně díky péči záchranných stanic vrátí zpět do volné přírody. (http://www.zachranazvirat.cz )
  • Pozemkové spolky – společně s dalšími partnery, kterým ČSOP poskytuje metodické a organizační zázemí, se na základě dlouhodobých smluv s vlastníky (respektive přímo na základě vlastnictví) staráme o více jak 3000 hektarů přírodně cenných ploch a 15 kulturních památek (http://pozemkovespolky.csop.cz )
  • Ochrana biodiverzity – jeden z nejtradičnějších programů ČSOP, v jehož rámci se každoročně realizuje několik stovek drobných projektů na mapování vzácných druhů rostlin a živočichů i praktických opatření na jejich ochranu. (http://biodiverzita.csop.cz )
  • Ekocentra ČSOP – pět desítek specializovaných zařízení po celé republice, pořádající pravidelné i jednorázové akce pro školy i širokou veřejnost. Vizí ČSOP je nevykládat o přírodě v učebně, ale skutečně v přírodě. Proto většina aktivit je „terénních“. (http://ekocentra.csop.cz )
  • Oddíly mladých ochránců přírody – není nic krásnějšího, než prožít dětství s partou dobrých kamarádů v přírodě. K tomu napomáhá i na sedm desítek oddílů mladých ochránců přírody. Pod vedením stovek zkušených vedoucích – dobrovolníků – se zde děti prostřednictvím her i pobytových akcí v přírodě učí přírodě rozumět, pohybovat se v ní a svým chováním ji neubližovat. (http://www.mopici.cz )
  • Soutěže – Český svaz ochránců přírody je pořadatelem dvou celostátních ochranářských soutěží – Zlatého listu, určeného pro školní děti, a Ekologické olympiády, určené středoškolákům. Ekologická olympiáda, která vznikla na půdě ČSOP, má letos jubilejní 20. ročník (http://www.ekolympiada.cz ), Zlatý list, jehož pořádání ČSOP převzalo v 90. letech, již 43. ročník (http://www.zlatylist.cz ).
  • Blíž přírodě – nechceme před lidmi přírodu uzavírat, chceme lidem přírodu ukázat. Proto ve spolupráci se společností NET4GAS zpřístupňujeme formou naučných stezek, pozorovatelen, povalových chodníků či další turistické infrastruktury přírodovědně zajímavé lokality. Zanedlouho budeme otevírat již 65. lokalitu (blizprirode.cz ).
  • Živá zahrada – příroda není něco vzdáleného, zajímavá příroda může být i kolem našeho domu. Poradit, jak udělat, aby naše zahrady nevyhovovaly jen nám, ale i desítkám různých, mnohdy krásných či užitečných, živočichů, je cílem této kampaně – soutěže (http://www.zivazahrada.cz )
  • Ukliďme svět – od samého počátku mezinárodní kampaně Clean Up the World! v první polovině 90. let je ČSOP jejím koordinátorem pro Českou republiku. Jen v loňském roce se do úklidových akcí zapojilo téměř 20.000 dobrovolníků, podařilo se zlikvidovat 170 tun odpadu. (http://www.uklidmesvet.cz )

Český svaz ochránců přírody též provozuje dvě dlouhodobé veřejné sbírky:

  • Místo pro přírodu – cílem této sbírky je vykupovat ohrožené přírodně cenné pozemky a následně o ně pečovat. Již se podařilo vykoupit přes 100 ha pozemků na 25 lokalitách. Konto sbírky je 9999922/0800 (http://www.mistoproprirodu.cz )
  • Zvíře v nouzi – finanční prostředky, získané v rámci této sbírky, pomáhají zajistit činnost výše zmíněných záchranných stanic pro handicapované živočichy. Konto sbírky je 33553322/0800 (http://www.zvirevnouzi.cz )

Dvakrát ročně vydává ČSOP pro všechny zájemce o naši přírodu a její ochranu časopis Krása našeho domova (http://knd.csop.cz ) a průběžně řadu různých informačních a metodických materiálů.

Český svaz ochránců přírody dlouhodobě spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a státním podnikem Lesy České republiky.

Generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody je společnost NET4GAS s. r. o. 

V případě zájmu rádi poskytněme podrobné informace ke kterémukoliv z našich programů a projektů.

Kontakt:

Libor Ambrozek, předseda, Český svaz ochránců přírody, 724 160 705

Petr Stýblo, ředitel kanceláře, Český svaz ochránců přírody, 602 395 473

 

Vložil: Tonda

Obavy zažehnány, v přírodní rezervaci přehrada nevznikne

myšleno v údolí Oslavy a Chvojnice

deník.cz / 13.7.2014

Třebíčsko - Čas od času se mezi lidmi vynoří zvěsti o tom, že přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice čeká stejný osud, jaký potkal v sedmdesátých letech minulého století sousední údolí řeky Jihlavy. Tedy stavba přehrady. Vodohospodáři i energetici nicméně uklidňují obyvatele, že nic podobného nehrozí. Alespoň ne ve výhledu desítek let.

O tom, že by se sevřené údolí s desítkami chat a několika mlýny nebo zříceninami mohlo proměnit v souvislou vodní hladinu, se začalo nahlas mluvit asi před čtyřmi lety. A to hned ze dvou důvodů. První se týkal nedaleké Jaderné elektrárny Dukovan. Ty se připravují na rozšíření, pátý blok s výkonem až 1 200 megawattů bude potřeba chladit. Druhý poplach spustilo Ministerstvo zemědělství. To vytipovalo místa vhodná pro stavbu přehrad, které by sloužily jako protipovodňová ochrana či zásobárna vody pro případ sucha.

Zatopení údolí by znamenalo pohromu pro chataře. Jedním z nich je i Jan Burda z Třebíče, který vlastní srub na Chvojnici. „Společně s dalšími majiteli chat a pozemků jsme loni měli jednání, řešilo se vykupování pozemků od vojenských lesů. Řeč přišla i na přehradu, ale bylo nám řečeno, že nejméně třicet let tu nic takového nehrozí," řekl.

I studie ministerstva a vodohospodářů se týkala spíše teoretické vhodnosti daných míst pro přehradu. „Zatím se nejedná o vlastní vodní nádrže, ale o plochy, které je nutno chránit z důvodu jejich případného možného využití v dlouhodobém horizontu pro případ, že se začnou naplňovat negativní scénáře dopadu klimatických změn typu dlouhotrvajícího sucha," podotkl Jaroslav Mikyna, vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství. Dodal, že dlouhodobý horizont se týká minimálně padesáti let, změnit by na tom nic nemělo ani současné sucho.

Jaderná elektrárna vypracovala hned několik variant pro získávání vody na chlazení nového bloku. „Nejvýhodnější je samozřejmě varianta nepotřebovat žádnou dodatečnou vodu. Je to současně ekologicky i ekonomicky nejvýhodnější. Vodu pro pátý blok proto chceme čerpat z nádrží Dalešice a Mohelno na řece Jihlavě," uvedl mluvčí elektrárny Petr Spilka.

Vložil: Tonda

 

Územní rozvoj ČR počítá s přehradou i jezy na Labi.

... a s přehradou nedaleko Dukovan ... kterépak údolí u Dukovan ji ještě nemá ???

Dne 8.7. 2014 se objevil článek v deníku Deník.cz. Pojednávající o územním rozvoji ČR. Povšimněte si čtvrtého odstavce ( vodní nádrž by měla vzniknout i nedaleko jaderné elektrárny Dukovany ...) Zamysleme se která, že údolí přicházejí u Dukovan v úvahu. Podívejte se do mapy a ... Údolí Oslavy ?? Rozhodně budeme pečlivě sledovat dění a nadále budeme informovat co je v dané věci nového.

8.7.2014 20:16

Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje aktualizaci politiky územního rozvoje České republiky, počítá v ní mimo jiné s přehradou v Nových Heřminovech či jezy na Labi, ruší naopak uvažované propojení řek Odra a Váh. Aktualizaci dnes představilo vedení resortu, které připravuje dvě veřejná projednání návrhu. Veřejnost i dotčené obce mohou své připomínky poslat do 8. září.Politika územního rozvoje ČR je strategický dokument. "Není to územní plán České republiky v tom smyslu, že by obsahoval konkrétní záměry a trasování. Vymezuje však hlavní koridory a plochy pro plánované stavby, jejich konkrétní trasy musí zvolit dotčené resorty a kraje. Těm ukládá určit, kde přesně budou," upozornil ředitel odboru územního plánování na MMR Tomáš Sklenář.

Nejvíce se řeší silniční a železniční trasy a koridory, výrazné zastoupení mají i produktovody, jako jsou elektrická vedení či plynovody. U těchto staveb vidí materiál jako klíčové propojení sever-jih.

Protože se dokument týká celého území republiky, nevyhne se ani kontroverzním a diskutovaným stavbám. Například doporučuje vystavět vodní nádrž Nové Heřminovy, což považuje za opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Opavy. Kraji a dotčeným obcím proto nařizuje vytvářet ve svých územních plánech pro tuto přehradu a související protipovodňová opatření vhodné podmínky.

Vodní nádrž by měla vzniknout i nedaleko jaderné elektrárny Dukovany. Ta totiž po případném rozšíření bude ke svému provozu potřebovat více vody. Ministerstvo průmyslu a obchodu však má podle dokumentu nejprve "prověřit účelnost a reálnost rozvojového záměru (rozšíření - pozn. ČTK) elektrárny Dukovany".

Dokument také předpokládá vznik diskutovaného jezu na Labi u Děčína, potřebnost druhého jezu u Přelouče doporučuje ještě prověřit. Nutné prý bude také vybudování úložiště jaderného odpadu, přesné místo ale dokument neřeší. Pouze potvrzuje stavební uzávěru v diskutovaných potenciálně vhodných lokalitách.

Prověřit by se měla i účelnost a reálnost průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe, naopak propojení Odra - Váh dokument jako nereálné ruší.

Podle Sklenáře je hlavním smyslem dokumentu koordinovat kraje a obce v jejich územně plánovací činnosti a koordinovat tvorbu resortních koncepcí, které které se týkají území. "Politika územního rozvoje ČR zajišťuje územní ochranu záměrů pro jejich možnou budoucí realizaci," upřesnil význam dokumentu Sklenář.

Politika územního rozvoje ČR je přitom závazná pro nižší nástroje územního plánování, kterými jsou zejména zásady územního rozvoje krajů, na úrovni obcí jsou to pak územní plány a regulační plány.

Veřejnost a místní samosprávy se k návrhu mohou písemně vyjádřit do 8. září, poté MMR jejich připomínky vypořádá. Vládě ke schválení má dokument předložit do konce letošního roku.

Autor: ČTK

Vložil: admin - Al

Julské Alpy 2014 - červen plný sněhu, feráty

Tři strážci (Tonda, Hliník, Filip) jsme vyrazili 14.6. do Slovinska. Dopravu nám zajišťoval zájezd AOPK ČR, program jsme si sami mohli doplánovat v rámci volnosti hlavního programu. 14.6. spíme v kempu na hranici Triglavského národního parku.

15.6. jsme se pokusili o zdolání Malé Mojstrovky ze sedla Vršič ferátou. Bohužel sněhové pole zakrylo nástup do feráty a připojení bylo možné jen nejištěnou cestou 3+ UIAA, což jsme v pohorách neriskovali. Takže poté, co Tonda a Hliník ujeli na sněhovém svahu, jsme nasadili mačky a věnovali jsme se prohlídce skal pod severní stěnou Mojstrovky. Potkali jsme také jednu naši skupinu, která mířila na Triglav. Otočili to, protože v cestě jim bránila dlouhá sněhová pole. Chaty okolo Triglavu byly navíc zavřené včetně zimních útočišť, takže by stejně spali kdovíjak. 

16.6. jsme se pokusili ferátou zdolat Prisojnik. Odhaduji, že asi v polovině výstupu nám cestu překřížil dlouhý strmý sněhový jazyk. Při představě, že jazyk ústí do propasti, jsme jeho traverz neriskovali ani s mačkami (můžou ujet taky ...). Nebylo totiž za co se jistit, resp. kde zřídit štand. Samá rozchrastaná skála. Možná jsme byli přespříliš opatrní. Vrátili jsme se tedy zpět a ze sedla Vršič jsme na Prisojnik vystoupili "normálkou". Výstup jsme v podvečeru zakončili u Velkého Prisojnikova okna, kterým je vedená dobře zajištěná feráta - tu jsme hned prubli. Vrchol jsme škrtli. Druhou noc jsme opět strávili v bezpečí a teple chaty Tirčajev dom. Poštarski dom byl zavřený.

17.6. jsme "normálkou" vyběhli za použití maček na jednom sněhovém poli na vrchol Malé Mojstrovky. Pohoda výstup. Odpoledne jsme začali sestupovat ze sedla Vršič přes krasový vývěr řeky Soča do údolí Soče do kempu. Vývěr nás ohromil svojí vydatností. Chata u vývěru byla v provozu.

18.6. jsme navštívili Bovec a Kobarid. Zejména muzeum 1. sv. války v Kobaridu nás zaujalo pro účast vojáků z Čech na obraně slovinské země před Italy. Dozvěděli jsme se, jak vypadalo dobývání hory Krn italskými "alpíny" na Rakousko-Uherských vojácích, zítra se na Krn mrknem osobně.

19.6. jsme podnikli výstup na Krn a dokonce ferátou. Feráta byla celá v pořádku a bez problémů se sněhem. Chata na Krnu byla ještě zavřená. Na vrcholu se dalo najít spousta střepin z granátů z dělostřeleckého ostřelování hory Italy. Sestup "normálkou" byl opět v pohodě, bouřka nás chytla až pod loveckou chatou. Výhledy z Krnu jsou úžasné, celé Julky jako na dlani, dohlídneš moře na jihu a Triglav na severu.

20.6. jsme si prohlédli přírodní rezervace v ústí Soče do moře (v Itálii). Zde zejména spousty ptactva. Na rychlovku jsme proběhli přístav Koper, super historické centrum. Večer koupačka ve slovinském moři.

21.6. Dopoledne koupačka v moři a relax. Odpoledne prohlídka přírodního parku Škocjanské jeskyně včetně základní prohlídkové trasy v jeskyni za doprovodu kolegyně ze Správy parku. V jeskyni úžasný kaňon řeky Reky, obrovské prostory, žádná fotka to prostě nevystihne. Na objevování dalších jeskyní systému Reky se podílí spousta českých a zejména moravských jeskyňářů, v jeskyni Kačna jama tohoto systému působí expedice speleoskupiny Plánivy. My bohužel spěcháme, takže nás čeká noční cesta do Česka. Do Brna příjezd 22.6. v 5 hod.

Účast dalších kamarádů: Ilka, Roman, Vláďa, Vlasta, Šárka

zapsal: Tonda Tůma, stráž přírody CHKO Moravský kras

TOPlist Flag Counter