Návštěvnost Beskyd je obrovská, zvěř už si nemá kde odpočinout
Přestože jsou Beskydy co do rozlohy největší chráněnou krajinnou oblastí Česka, zvěři je zde těsno. Lidé už kvůli elektromobilitě pronikli i tam, kde dříve nebyli. O tom, jak moc je situace vážná, hovoří František Jaskula, ředitel Regionálního pracoviště Moravskoslezského, do něhož chráněná krajinná oblast Beskydy spadá.
Milada Vrbová: Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
Spolupracujeme na mnoha projektech s CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, pana ředitele Ladislava Pořízka znám osobně, je to velice slušný a pracovitý člověk. Hluboce se mi jako celoživotně angažujícímu se člověku v oblasti ochrany přírody nelíbí styl dopisu, který byl na Ekolistu zveřejněn. V článku je mnoho polopravd, nepodložených tvrzení, které by se mohly dokonce interpretovat i jako lži či pomluvy.
Ivan Brezina: Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
Vážený pane Pelci, 4. dubna 2024 mi AOPK poskytla informace o výběrovém řízení na pozici ředitele správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj (viz vaše č.j. 07968/SOPK/24). Uvedli jste, že výběrové řízení bude vyhlášeno v průběhu května 2024 a bude zveřejněno v souladu s ustanovením § 24 odst. 6 zákona o státní službě. Zároveň jste mi začátkem dubna sdělili, že dosud nemáte informace, zda se přihlásí i současný ředitel správy CHKO Ladislav Pořízek.
V této souvislosti Vás jako novinář žádám o schůzku a rozhovor, což použiju k medializaci věci. Výběrové řízení (a především jeho výsledek) je totiž lakmusovým papírkem, který ukáže, jak dalece se AOPK poučila z dlouhého seznamu manažerských selhání dosavadního vedení správy CHKO Kokořínsko Máchův kraj.
Petr Válek: Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci kauzy trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a konkurzu na vedoucího správy CHKO
Vzhledem k tomu, že se většina námi spravovaných lesních majetků a Lesnický park Bezděz nachází v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, komunikujeme s vedením a pracovníky CHKO velmi dlouhodobě a často. Pana Ladislava Pořízka a celý jeho tým znám osobně a nemohu o nich říci nic než jen dobré.
Lesníci i ochránci přírody podporují myslivecký zákon, myslivci ho odmítají
"I přesto, že novela zdaleka neřeší všechny problémy spojené s českou myslivostí, je to krok správným směrem. Novelu je třeba schválit a v reformě našeho přístupu ke krajině a zvířatům pokračovat," uvedl ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Speleologové z Česka objevili v Číně dechberoucí jeskynní prostory, mnohé jsou obrovské
Objevy dechberoucích obřích jeskynních sálů a chodeb s propastmi a vodopády se podařily v uplynulých týdnech osmičlenné expedici speleologů z Česka v čínské provincii Ša-an-si. Nově zmapovali pět kilometrů podzemních prostor. Nejzajímavější jsou v jeskyni Chej-wo-tung, v níž expedice bivakovala. Příští rok se do ní vrátí.
Na stavbě liptovské části slovenské dálnice D1 Hubová – Ivachnová byl učiněn velký objev. Při hloubení zářezu v blízkosti budovaného tunelu Čebrať byla zcela neočekávaně objevena jeskyně. Pracovníci při pracích prorazili strop jeskyně, která se zde dle předchozích průzkumů neměla vůbec nacházet. O nálezu jeskyně proto informovali Štátnú ochranu prírody (ŠOP), která zajistila předběžný průzkum a zaměření jeskyně.
Hranický kras v souvislostech - konference 14. 3. a výstava
Výsledky tříletého multioborového výzkumu Hranického krasu prezentovali výzkumníci z Mendelovy univerzity Brno a spolupracující instituce na konferenci Hranický kras v souvislostech, která se uskutečnila včera ve čtvrtek 14. března 2024 od 9:00 v Zámeckém klubu v Hranicích.
Výzkum a jeho výsledky budou prezentovány také od 14. března na výstavě ve Staré radnici v Hranicích, Radniční 1. Potrvá do 16. června 2024.
Gabrielina stezka a Edmundova soutěska zůstanou po ničivém požáru nadále zavřené
Oblíbené turistické cíle v národním parku České Švýcarsko Gabrielina stezka a Edmundova soutěska zůstanou po loňském ničivém požáru lesa nadále zavřené. Odstranění poničených stromů by bylo pro dělníky nebezpečné a zničilo by ráz přírodních památek. Ukázaly to výsledky loňského zkušebního zásahu lesníků nad Edmundovou soutěskou.
Správa parku bude stav v obou lokalitách sledovat. Za tři roky znovu posoudí, zda extrémní nebezpečí pro návštěvníky pominulo a bude možné do terénu vyslat dřevorubce.
Přesto České Švýcarsko nabízí tolik jiných přírodních lokalit a překrásných tajuplných údolí, že sem na dovolenou musíte jet :-)
Vložil: 15.3.2024 Tonda Tůma
„Totální devastace.“ Těžaři zničili louku se vzácnými orchidejemi v údolí Chvojnice
Hluboké bahnité koleje v chráněném údolí říčky Chvojnice, pokácené staré smrky, které stály harvestorům v cestě. Tak líčí místní obyvatelé pohromu, kterou napáchala těžařská společnost při kácení stromů ve svahu nad řekou.
Za sběr medvědího česneku v přírodní rezervaci může být tučná pokuta
Milovníci medvědího česneku jsou v pohotovosti. Oblíbená pochoutka z lesa se letos objevila zřejmě díky teplému počasí o zhruba deset dnů dříve. Ne všude je však sběr štiplavých listů povolený. Zakázáno je trhat ho v přírodních rezervacích.
Místní obyvatelé: Prohlášení ke trampingu v Roverkách
V krajině, do které už šest desítek let směřují kroky mnoha trempů, žádá jistý aktivista okamžitou likvidaci všech trempských tábořišťa vyvození důsledků pro státní ochranu přírody, která je zde tolerovala.
Skandální je přitom utajovaná skutečnost, že stejná skupina osob zároveň na dříve skrytá tábořiště pomocí internetu účelově láká turistya usnadňuje jim to zveřejněním GPS souřadnic, aby masovou návštěvností vytvořila tuto vypjatou situaci!
Kočka divoká na fotopasti na Křivoklátsku. Už podruhé
„To, že se kočku divokou podařilo na stejném místě zachytit již podruhé, by mohlo nasvědčovat tomu, že zde má své stálé teritorium. Nejedná se však o první výskyt tohoto druhu na Křivoklátsku, z uplynulých tří let zde máme záznamy i z jiných míst. Nyní chceme zjistit, odkud sem kočka divoká dorazila, proto se zaměřujeme na získání materiálu pro analýzu DNA. K tomu se hodí například srst či zbytky trusu. Na Křivoklátsku má kočka divoká vhodné podmínky k životu, jsou tu listnaté a smíšené lesy v různém stádiu vývoje, s bujným podrostem, členitým terénem se skalními výchozy a množstvím mrtvého dřeva. Její trvalý výskyt by byl potvrzením výjimečných hodnot tohoto území,“ vysvětluje Karel Lankaš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Proč zákonodárce k omezení působnosti ČIŽP po více než třiceti letech účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny přistoupil, vysvětlil „potřebou úspor a odstraněním duplicit s ostatními příslušnými orgány státní správy (krajské úřady, správy národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny, obce s rozšířenou působností, újezdní úřady)“.
Odejmutí kompetence k projednání přestupků fyzických osob (§ 87 ZOPK) úpravou § 80 odst. 4 („Inspekce projednává přestupky právnických a podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona.“) je jednoznačné.
K odstraňování trampských tábořišť AOPK ČR přistupuje podle jejich dopadu na přírodu
AOPK ČR tábořiště zmapovala, tam, kde bylo podezření, že se jedná o stavby dle stavebního zákona, obeslala příslušné stavební úřady a majitele pozemků. Za nelegální stavby byla označena dvě tábořiště, obě byla odstraněna. Táboření mimo vyhrazená místa zakazuje v chráněných krajinných oblastech zákon o ochraně přírody a krajiny, rozdělávání ohňů pak také například lesní zákon. Odpovědnost za stav pozemků mají primárně jejich vlastníci. Tramping má na Kokořínsku dlouhodobou tradici, v posledních letech ale množství k táboření využívaných míst narostlo, pravděpodobně i v souvislosti s covidovou pandemií.
... Ale hlavně trampové přírodě nerozumějí a netuší, co a z jakého důvodu se v ní chrání. Jasně to prokázala nedávná diskuse o táboření a rozdělávání ohňů pod převisy a v jeskyních v zimě, která proběhla na facebookovém ekoblogu Černé skály v CHKO nechceme ...
... Trampové jsou totiž z principu neorganizovaní. Jimmovi možná vysvětlíte, proč nemá pod převisem zapalovat vatru, a zvlášť v zimě. Jenže za týden na místo přijde Joe, a po něm Tom, a Jerry… Nekonečný zástup laiků bez znalosti naprostých základů ochrany přírody, vedených sobeckou snahou užívat si, protože „je přece svoboda a nikdo mne v lese nebude omezovat, jinak by byl teror jak za komunistů.“ ...
Tolik z citovaného článku. Přečtěte se celý text viz odkaz výše.
Vložil: 5.2.2024 Tonda Tůma
Mezioborová skupina vědců: Vyjádření k trampingu
Odborné stanovisko reaguje na nedávné oživení mediální diskuse o trampingu v české krajině. Tramping je součást našeho kulturního dědictví a umožňuje osobní kontakt s přírodou, který je klíčový pro utváření a kultivaci vztahu vůči přírodě a krajině. Stanovisko propojuje různé obory s cílem přinést informovaný pohled na vztah mezi trampskými aktivitami a zájmy ochrany přírody a krajiny.
Neničte jejich tábořiště, škodíte tím přírodě. Vědci se zastali trampů na Kokořínsku
Likvidace trampských tábořišť je v některých případech zbytečná a někdy přírodě i škodí, uvedli ve svém novém stanovisku odborníci z Akademie věd. Reagují na spor o ničení těchto kempů na Kokořínsku. Správa chráněné krajinné oblasti by podle nich měla odstranit nově vzniklé černé stavby, žádají ale ponechání drobných tábořišť. Lidé ke zdejší krajině patří a tramping ji pomáhá udržovat, míní vědci.
Návštěva jeskyně Križna jama se proměnila v drama. Turisti a průvodci nemohou ven
AKTUÁLNĚ:Je 15.30, před 25 min. přišla zpráva, že jsou všichni v pořádku venku.
V krasové jeskyni ve Slovinsku kvůli stoupající hladině podzemní vody po silných deštích uvízlo pět lidí. Informovala o tom v neděli agentura STA. Tři návštěvníci z jedné rodiny a dva jejich průvodci jsou uvězněni v jeskyni Križna jama v oblasti slovinského Krasu poblíž města Cerknica. Na záchranné operaci se podílí 35 jeskyňářů a 11 hasičů, uvedla agentura AP.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vydala vyhlášku, která povoluje výjimku ze základních podmínek ochrany vlka obecného. Týká se však jen území ČR, které agentura spravuje.
Vždy půjde o způsob řešení konkrétních jedinců vlka, kteří vykazují atypické chování, odchýlené od přirozených vzorců volně žijících vlků, ve vztahu k lidem nebo hospodářským zvířatům.
Ivan Brezina: Overtrampismus: kritický pohled na masové zútulňování chráněné přírody
Larus popisuje ovetrampismus jako údajně nový fenomén. Má jít o přehnanou, neúnosnou a tedy škodlivou návštěvnost přírody trampy a táborníky, kterou v poslední době trpí především CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Za příčinu overtrampismus autor označuje „nadměrnou propagací“ na sociálních sítích, především pak s facebookovým profilem Trampské kempy, na který navazuje mapa a mobilní aplikace www.trampskekempy.com s GPS souřadnicemi cca 120 lokalit. Autor dále tvrdí, že tím má být ohrožena “křehká a více či méně fungující existence trempských kempů” v oblastech výše zmíněné CHKO, kterým se mezi trampy neoficiálně přezdívá Korkas s Roverky.
Jak si podrobně ukážeme, všechna tato tvrzení jsou zkratkovitá, věcně nepodložená a neodpovídající realitě.
Díky takřka neomezenému přístupu k internetu a médiím mají lidé možnost v krátkém čase a velmi pohodlně získávat informace o turisticky atraktivních místech. Toto neplatí jen ve světově známých turisticky atraktivních destinacích nebo na nejvyšší hoře České republiky Sněžce. Podobný problém, i když v trochu jiných kulisách a měřítku, se v důsledku nadměrné propagace odehrává i na území dnešní CHKO Kokořínsko. Jde o specifickou formu overturismu, kterou bychom trochou nadsázky mohli nazvat kostrbatým slovem „overtrampismus.“
Řada lidí už vyfasovala tučnou pokutu za zveřejnění fotografií pořízených
v klidovém území NP Šumava
Pokuty v řádech tisíců korun rozdává Národní park Šumava fotografům, kteří v různých skupinách na sociálních sítích zveřejňují fotografie pořízené v klidových zónách, kam je vstup zakázaný. Naposledy na to doplatil jeden muž, který na Facebooku prezentoval fotografii Roklanské chaty, která se nachází v klidovém území národního parku a byl písemně vyzván k zaplacení pokuty.
K 1. 1. 2024 došlo na AOPK ČR k několika organizačním změnám:
Nové Regionální pracoviště Moravskoslezské vzniklo spojením dosavadních regionálních pracovišť SCHKO Poodří a SCHKO Beskydy. Ředitelem RP Moravskoslezského je František Jaskula.
K 1. 1. bylo vytvořeno Regionální pracoviště Vysočina, a to připojením SCHKO Železné hory ke SCHKO Ždárské vrchy. Jeho ředitelem je Václav Hlaváč.
Regionální pracoviště Východní Čechy nyní nově zahrnuje pouze dvě správy CHKO – SCHKO Broumovsko a SCHKO Orlické hory.
Strážci Krkonošského národního parku se nyní soustředí na kontrolu klidových území. To jsou nejvíce chráněné oblasti Krkonoš. Důležitá je nyní především ochrana kriticky ohroženého tetřívka. Někteří turisté totiž nerespektují zákazy a do lokalit vstupují.
Již přes tři desítky let ochránci přírody pečují o území podle platného plánu péče s cílem ochránit a obnovit hodnoty přírody a krajiny. Jejich úkolem je zlepšení stavu vzácných přírodních stanovišť. Co přinesl letošní rok jsme se zeptali vedoucí oddělení Správy CHKO Broumovsko Hany Heinzelové a kolegů Petra Kuny a Petra Kafky.
Významný je nárůst počtu vzácných ptáků, kteří letos potřebovali pomoc záchranné stanice. Patří mezi ně například orli mořští. Na jihu Moravu se odborníci starali o toho nejstaršího, jenž v Česku žil. Navzdory péči uhynul.
Nová pozorovatelna na Mohelenské hadcové stepi usnadní sledování syslů
Kromě pozorovatelny přibyly na Mohelenské hadcové stepi rovněž nové tabule a pulty naučné stezky, oplocení a kamenné zídky kolem parkoviště, lavičky, odpadkové koše, stojany na kola a další infrastruktura. Vysazena byla i nová zeleň.
V posledních letech spustilo několik osob, jejichž motivace je nejasná, kampaň proti trampingu. Ona se tedy netváří jako kampaň proti trampingu, ohání se zákonem o ochraně přírody a hovoří o černých stavbách (trampských kempech), nelegálních ohništích a podobně. Potud tedy zdánlivě v pořádku. Kampaň se ale postupně rozmachuje z prvního území, na které začali tito aktivisté útočit, tedy Roverských hor, na území další. Vždy se jedná o území, kde má tramping tradici po dlouhá desetiletí, a někdy i celé století – Brdy, Sázava, Oslavka a podobně.
Nelegální kempy mě překvapily, říká šéf Kokořínska
Na Kokořínsku likvidují nelegální trampská tábořiště. Šéf správy chráněné krajinné oblasti Ladislav Pořízek se k tomu odhodlal poté, co čelil kritice, že přebujelé černé stavby dlouhodobě neřeší. "Nevěděl jsem, že je kempů tolik. Je iluze, že správa chodí běžně na kontroly do terénu," hájí se. Dodává, že větší nebezpečí než trampové pro přírodu představují turisté, které sem láká aplikace.
S Bombasticem je konec. Na Kokořínsku šel k zemi "nejluxusnější" trampský kemp
Chráněným Kokořínskem už léta hýbe spor o to, zda likvidovat tábořiště, která si zde nelegálně postavili trampové. Nyní šel k zemi kemp Bombastic, který platil za největší a nejvybavenější z místních tábořišť. Nechala jej zlikvidovat správa CHKO. Ta se chce postupně zbavit všech nepovolených kempů v oblasti. Na sociálních sítích mezitím dále zuří vyhrocená výměna názorů.
Státní zástupce obžaloval muže v souvislosti s požárem v Českém Švýcarsku
Státní zástupce obžaloval muže v souvislosti se založením požáru v Českém Švýcarsku, který byl historicky nejrozsáhlejší na území České republiky.
Požár u Hřenska v blízkosti česko-německých hranic vypukl loni v noci na 24. července. Likvidace požáru byla velmi náročná. Vystřídalo se u ní 6000 hasičů. Uhasit se ho podařilo po 20 dnech. Požár se rozšířil na více než 1000 hektarů. Zásah v Českém Švýcarsku komplikovalo především obrovské sucho, vysoké teploty, silný vítr a nepřístupný terén. Práce zasahujících hasičů byla fyzicky velmi náročná, potýkali se s všudypřítomným kouřem a popelem, nebezpečím padajících stromů.
Jihomoravští radní souhlasí s vytvořením CHKO Soutok
Jihomoravští radní odsouhlasili s vyhlášením Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok v nejjižnějším cípu jižní Moravy, uvedla mluvčí kraje Alena Knotková. Je to další krok na cestě k vyhlášení CHKO, která má zajistit celoplošnou ochranu zdejšího území se společenstvy lužních lesů, které jsou ve střední Evropě unikátní.
V Česku ubývá strážců přírody. Ti současní se v terénu stále častěji setkávají s agresivitou turistů
V Teplicích nad Metují v Broumovském výběžku se sešli strážci přírody z celé republiky. Mluvili například o rostoucí agresivitě turistů, se kterou se v terénu setkávají. Neukázněných turistů je v národních parcích nebo chráněných územích v poslední době stále víc.
Inspekci životního prostředí čeká velké propouštění. Část kompetencí předá obcím
Českou inspekci životního prostředí čeká od 1. ledna historicky největší propouštění inspektorů. Současně se také plánuje zbavit některých kompetencí. Ty mají přejít například na obce s rozšířenou působností. Jejich úředníci si ale už teď stěžují, že jsou zavaleni vlastní agendou. Ekologické organizace zase mají obavy, že se takto ochrana životního prostředí nezlepší.
V Česku dnes žijí šakali, přestože nikdy předtím se tu nevyskytovali. Jde o místní anomálii
Šakal nemá na území Česka kořeny. Nikdy tu nežil. Poprvé zde byl spatřen až v roce 1998, ale toto pozorování nebylo potvrzeno. Jenže na počátku 21. století dochází k dalším, tentokrát doloženým, sledováním tohoto zvířete a je tak jasné, že šakal je nejnovější šelmou žijící v Česku. První fotografie pak pochází z roku 2015.
Evaporitický kras a jeskyně severních Apenin.Toto území je neobvykle zachovalým a rozsáhlým epigenním sádrovcovým krasem.Zahrnuje velmi vysokou hustotu jeskyní: více než 900 jeskyní na relativně malé ploše, s celkovým počtem přes 100 km jeskyní.Je to první a nejlépe prozkoumaný sádrovcový kras na světě, jehož akademický výzkum začal v 16. století.Zahrnuje také některé z nejhlubších existujících sádrových jeskyní, které sahají 265 metrů pod povrch.
Vložil: 16.10.2023 Tonda Tůma
Napadení strážce přírody v CHKO Broumovsko
V minulém týdnu došlo k útoku na úřední osobu - na strážce přírody v Adršpašských skalách.
Věc je ve vyšetřování a zatím nejsou podrobnosti k dispozici.
Špatně zaparkované karavany blokují cesty a ruší chráněnou přírodu
Prostor pro nocování mimo kempy často nabízejí majitelé soukromých pozemků v ochranné zóně na internetu. „Bez souhlasu orgánů ochrany přírody lákají k táboření na svých pozemcích. Často jsou to chráněná místa, kam je ze zákona zakázané vjíždět a tábořit,“ popisuje Ladislav Rektoris, vedoucí Správy CHKO Třeboňsko, která tyto aktivity během své činnosti kontroluje.
Nizozemci si udělali táborák v ostře chráněném srdci Krkonoš, kam se nesmí ani vkročit. Padly pokuty
Ve spodní části Obřího dolu v Krkonoších hořel v pondělí večer oheň. S takovou informací od místních obyvatel vyráželi na kontrolu dotčené lokality strážci správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Ukázalo se, že v klidovém území u vodopádu, kam navíc nemá veřejnost právo vstupu, se rozhodla tábořit trojice nizozemských mladíků.
Zvýší se počet strážců Českého Švýcarska, lesy jich bude procházet osm
Správa národního parku České Švýcarsko, kde před rokem vypukl nejrozsáhlejší lesní požár v zemi, posílí o tři pracovníky. Od srpna nastoupí dva strážci, zřejmě od září pak pracovník starající se o požární bezpečnost, uvedli v úterý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a ředitel správy parku Petr Kříž.
Léto láká turisty do Podyjí. Policisté tam vyrazili na kontroly se čtyřkolkou
Při procházce Podyjím mohou turisté v těchto dnech potkat společně se strážci přírody i policisty. Pohybují se pěšky, na kole, čtyřkolce nebo autem. V hlavní sezoně společně dohlížejí na dodržování předpisů a informují návštěvníky o tom, co je na území národního parku možné a co ne.
Všichni strážci v šumavském národním parku dostanou kamery.
Budou nahrávat jednání s turisty
Národní park Šumava chce po loňském testovacím provozu pořídit kamery zaznamenávající jednání s návštěvníky pro všechny své strážce, kteří se pohybují v terénu. Park k tomu vede mimo jiné rostoucí agresivita některých turistů.
Za rozdělání ohně v Krkonoších dostali mladí Nizozemci desetitisícové pokuty
V blízkosti Dolního Úpského vodopádu v Obřím dole, v klidovém území Krkonošského národního parku, kam turisté nesmí, objevili strážci trojici nizozemských mladíků, kteří zde plánovali tábořit. Postavili si dva stany a na vysušené hrabance pod korunami mladých stromků si rozdělali oheň. Dostali desetitisícovou pokutu.
Nedoceněná služba stráže přírody. 600 členů čeká roky na změnu zákona i uniformy
Jako dobrovolný strážce přírody CHKO Šumava například pracuje filmový, televizní a divadelní herec Štěpán Benoni, kterého diváci znají třeba ze seriálu Policie Modrava, Modrý kód či Zoo.
Stráž přírody představuje terénní pracovníky. Ti jsou na rozdíl od kancelářských pracovníků přítomni v terénu a představují tak ‚oči a ruce‛ příslušného orgánu ochrany přírody. Jen prostřednictvím strážců přírody dokáží orgány ochrany přírody komunikovat naživo s návštěvníky i místními přímo v terénu. Viditelná přítomnost strážců přírody působí i preventivně.
Dvakrát si raději rozmyslete, jestli si v národní přírodní rezervaci v CHKO Jeseníky postavíte stan. A zvažte, zda je tam dobré rozdělávat také oheň. Jinak dopadnete jako muž, kterého při obou těchto činnostech načapala minulou neděli stráž přírody.
NP České Švýcarsko je především zemí skal a stojí za návštěvu i po požáru
Národní park České Švýcarsko s nastupujícím jarem netrpělivě očekává první davy turistů. Pravčická brána je už přístupná, omezený provoz má fungovat i v soutěskách Kamenice. Po loňském požáru to bude vůbec poprvé, kdy návštěvníci spatří národní park tak, jak ho dříve ještě neviděli. Krajinný inženýr a strážce národního parku Miroslav Rybář je přesvědčen, že požár otevřel nejen nové pohledy na skály, ale i do dalekého okolí.
Na Soutoku by nyní měla vzniknout chráněná krajinná oblast. Ministerstvo životního prostředí našlo shodu se starosty i Jihomoravským krajem. Zřízení národního parku je v dalším výhledu.
Oblast Soutoku je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Nyní by se měl dočkat celoplošné ochrany a stát se chráněnou krajinnou oblastí.
a protože je již vybráno, tak můžeme konstatovat, že Petr Bejček před svým posledním působením na Ministerstvu financí vedl personálně-právní odbor na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR v Praze.
Pokračuje příprava vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory
Karlovarský kraj pokračuje v přípravě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Vytvořil pracovní skupinu, která projednala možné výhody i nevýhody vyhlášení tohoto stupně ochrany, a následně doporučila pokračovat v záměru, informoval ČTK náměstek hejtmana Karlovarského kraje Karel Jakobec. Vzniku CHKO se věnuje také Ústecký kraj, na jehož území by také zasahovala. Vyhlášením CHKO se zabývají ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). CHKO pak ve finále vyhlašuje vláda svým nařízením.
Seznam zvláště chráněných území v CHKO Pálava se rozrostl o Kočičí kámen
Seznam zvláště chráněných území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava na Břeclavsku se rozrostl o přírodní památku Kočičí kámen. Jde o území o rozhloze asi 1,25 hektaru, kdy předmětem ochrany jsou především stepní trávníky. Nově je tak v CHKO 17 zvláště chráněných území, řekl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
REPORTÁŽ z jihočeských lesů poničených nelegální těžbou vltavínů, kde se situace každým rokem zhoršuje. Kopáči používají moderní technologie a k ruce mají právníky.
Výpovědi rybářů napovídají, že jedy do Bečvy nevypustila obžalovaná firma
Je středa patnáctého února a u okresního soudu ve Vsetíně začíná další část projednávání případu otravy ryb v řece Bečvě, jedné z největších ekologických katastrof v historii České republiky, která se stala 20. září 2020.
Vědcům se podařilo zjistit pomocí digitální rekonstrukce lebky pravděpodobnou podobu sedmnáctileté ženy, která před 31 tisíci lety za doby kamenné pobývala na území dnešního Olomoucka.
Novým ředitelem Správy Národního parku České Švýcarsko od 1. prosince bude Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - doposud ředitel jejího Regionálního pracoviště Správa CHKO České středohoří. „S radostí podepisuji jmenování pana Kříže do funkce,“ sdělil v rámci dnešní tiskové konference ministr životního prostředí Marian Jurečka.
Nevím, z jakých skutečných důvodů mě ministryně odvolala, říká bývalý šéf NP České Švýcarsko Pavel Benda
Pavel Benda byl na konci září odvolán z funkce ředitele Národního parku České Švýcarsko. Tehdejší ministryně Anna Hubáčková odvolání zdůvodnila tím, že nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení během obrovského lesního požáru v národním parku. S Pavlem Bendou jsme hovořili o tom, jak své poměrně překvapivé odvolání chápe on. A jestli by zpětně dělal něco jinak.
V úterý 20. září uplynuly dva roky od dosud nevyšetřené obrovské otravy řeky Bečvy. Chemikálie z dosud neznámého zdroje otrávily 40 km řeky a usmrtily nejméně 40 tun ryb, což představuje zhruba 100 tisíc kusů ryb. Neuvěřitelně zpackané vyšetřování, kdy nebyly včas odebrány vzorky z kanálů ústících do řeky, má za následek, že viník dosud nebyl odhalen. A bohužel, pokud se sám nepřizná, je vysoce pravděpodobné, že nalezen již nikdy nebude.
Pár postřehů k odvolání ředitele národního parku České Švýcarsko
Česká ochrana přírody je malinký rybníček, kde každý zná každého. Před každým ředitelem národního parku stojí rozhodnutí, jak se dostat k cílům národního parku levněji, rychleji a s vyšší akceptancí místních a široké veřejnosti. Jak si poradit s pojmem krajinný ráz vs. dotace zprivatizovaným JZD, jak se postavit k problému přemnožené zvěře bránící obnově smíšenějších lesů. Je tu hodně témat, do kterých je třeba „seknout“, a která mohou vzbudit rozporuplné reakce.
Ministryně životního prostředí obětovala ředitele národního parku České Švýcarsko
Ministryně životního prostředí, která ke dni 30. 9. 2022 odvolala ředitele Národního parku České Švýcarsko Pavla Bendu „pro nedostatečnou komunikaci s obcemi a nezvládnutí manažerských povinností v průběhu krizového řízení“ v souvislosti s požárem ve zmíněném národním parku v červenci letošního roku, jednala ukázkově podle kulturního vzorce obětního beránka.
Zákazy porušují houbaři i turisté, v chráněných oblastech padly stovky pokut
Nejčastější přestupek v chráněné přírodě je nedovolený vjezd motorovým prostředkem, obvykle autem, mimo silnice a místní komunikace.
Jeseníky, Beskydy, Poodří - tam padají letos už stovky pokut. Jakoby lidé nevěděli, že všechna tři území mají svoji stráž přírody, se kterou spolupracuje i lesní stráž, a to je pak docela síla ochranářů v terénu. No a každé auto má svoji registrační značku, takže není problém zjistit majitele vozu a řidiče a udělit pokutu.
Není lepší dodržovat pravidla chování v chráněné přírodě?
Vložil: 21.10.2022 Tonda Tůma
Asociace strážců přírody děkuje hasičům
a strážcům národních parků za hašení Českého Švýcarska
Asociace strážců přírody ČR děkuje všem strážcům národního parku České Švýcarsko za vyčerpávající pracovní nasazení během "požáru století" v jejich parku. Náš obdiv a obrovský dík patří samozřejmě HASIČŮM, ale také strážcům z ostatních národních parků, kteří nabídli pomoc a přijeli do postižené oblasti pomáhat.
Asociace nabídla svou pomoc prostřednictvím svých dobrovolníků, která při hašení nemohla být využita pro neznalost terénu a pro organizační komplikace a bude zvážena při nápravě škod po požáru.
Dovolíme si zde takové malé zamyšlení nad významem strážní služby ve vztahu k nebezpečí požárů v chráněných územích.
Naši členové, strážci chráněných území napříč celou zemí, dobře ví, jaká rizika má rozdělávání ohňů v přírodě, a především v chráněných územích. Prakticky po celou dobu své existence se snažíme poukázat na nezastupitelnou úlohu strážců přírody v terénu.
Protože kdo jiný by zde pravidla (i ta týkající se ohně), kontroloval či vymáhal. Pokud je nám známo, tak nikdo jiný než strážci se nevěnuje např. likvidaci ohnišť (aby nelákala další "pyromany"), prakticky nikdo jiný také neřeší přestupky spojené s rozděláváním ohně v chráněných územích (což je zakázáno). Je nasnadě, že fungující strážní služba výrazně snižuje riziko podobných případů, jako byl letošní ničivý požár v Č.Švýcarsku, neboť samotná přitomnost strážců (ale v případě ohně i třeba lesníků, revírníků, hajných) v terénu působí preventivně a výchovně.
Jenže tento hlas tam "nahoře" moc slyšet není. Spíš to vypadá, že místo posílení strážní služby se bude masivně investovat do různých protipožárních opatření a techniky (cesty, průseky, vodní nádrže, hasičské zbrojnice, letadla a kdovíco ještě). Jsme přesvědčeni o tom, že v území, kde se strážci pohybují často či pravidelně, je riziko požáru menší a často by jeho vzniku na místě špatně zabezpečeného ohniště nebo odhozeného nedopalku cigarety stačily zabránit síly a schopnosti jednoho odhodlaného, dobře vybaveného a vycvičeného strážce.
Autoři: Jiří Lehký a Antonín Tůma
Vložil: 4.10.2022 Tonda Tůma
Hlídky policie a strážců parku dohlížejí na dodržování pravidel na Šumavě
Skupinku německých turistů, kteří dojeli autem přes zákaz vjezdu až do srdce národní přírodní rezervace, u ledovcového Černého jezera si postavili stan a rozdělali oheň, odhalili při společných hlídkách na Šumavě strážci národního parku a Policie ČR. Spolupráce policistů a strážců parku trvá již několik let a má hlavně preventivní charakter. Jejich cílem je předcházet porušování právních předpisů a pravidel, která se pojí k chráněnému území, a chránit životy a zdraví lidí v těžko přístupných lokalitách, řekla ČTK policejní mluvčí Hana Kroftová.
AOPK ČR, Správa CHKO Český kras zve na odborný seminář a setkání krasových badatelů a ochranářů Český kras včera, dnes a zítra konané 3. a 4. listopadu 2022 ve Svatojánské koleji, klášteře ve Svatém Janu pod Skalou.
Speleologové naměřili nový světový rekord Hranické propasti. Dna však stále nedosáhli
Hranická propast, nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil robot, kterého v pondělí do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka z roku 2016 byla 404 metrů. Dna nicméně výzkumníci teď stále nedosáhli – zastavila je technická omezení podvodního robota.
Útočník na šumavské strážce má další problém: nelegálně postavený srub
Policejní obvinění z fyzického napadení strážců šumavského parku není jediným průšvihem, kterým měl bývalý český reprezentant v extrémním lyžování Jiří B. (39) ze Železné Rudy porušit zákon. Jak Právo zjistilo, v souvislosti s nelegálně postaveným srubem ve zvláště chráněné lokalitě parku musí zaplatit pokutu 70 tisíc korun a uvést vše do původního stavu.
Za surový útok skialpinisty na dvojici strážců šumavského národního parku uložil klatovský okresní soud devětatřicetiletému muži pokutu ve výši 30 tisíc korun. Soud ho uznal vinným z přečinu násilí proti úřední osobě. Rozsudek zatím není pravomocný.
Vypadá to, že spravedlnost vážila vinu správně a rozhodnutí soudu je precedens pro další případné útočníky. Pouze jsem poněkud rozpačitý nad výší pokuty, měla by k tomu být ještě alespoň dvouletá podmínka, aby rozsudek byl odstrašující.
Je ale třeba rozhodně říci, že právo se strážce přírody jako úřední osoby zastalo, a to je ten nejdůležitější precedens.
Vložil: 9.5.2022 Tonda Tůma
Z jeskyně Kossuth vyprostili včera maďarští záchranáři tělo potápěče
Úvodní informaci máte v této sekci níže viz zpráva ze 7.4.2022.
Vložil: 11.4.2022 Tonda Tůma
Republikové setkání strážců přírody v Litovelském Pomoraví
Od pátku 1. dubna do neděle 3. dubna se konalo v Bouzově-Kozově celostátní setkání strážců přírody pořádané Asociací strážců přírody ČR a AOPK ČR. Setkání probíhá jednou ročně v zastoupení strážců přírody ze všech národních parků a chráněných krajinných oblastí České republiky v patronaci některé z těchto organizací na různých místech v ČR. Tentokrát připadlo pořadatelství na CHKO Litovelské Pomoraví. Většinou se nás schází až 80, ale v našem regionu taková kapacita zařízení na jednom místě není, a tak nakonec se podařilo akci zajistit v omezené kapacitě nedaleko Bouzova v obci Kozov v hotelu Valáškův dvůr. Někteří přijeli už ve čtvrtek 31.3. Přijela i početná skupina strážců prírody ze Slovenska, včetně s prezidentem ASCHÚS Danem Hartanským.
V bohatém programu přednášek se jako vždy prezentovali i přítomní zástupci všech NP a CHKO, kteří přednesli informace ze svých regionů, včetně úspěchů i problémů, se kterými se potýkají. Časově nejdéle se řešily případy šumavských strážců, kdy jeden ze strážců byl napaden u Černého jezera německým turistou a vhozen do vody. Vypátrat se ho nepodařilo. Letošní případ dvou strážců napadených v NPR skialpinisty z 8.2. je zatím ještě stále v šetření policie, ve zprávách TV už bylo uvedeno, že byl předán státnímu zástupci. Napadený a přítomný strážce nám k tomuto incidentu podal obšírný komentář. ASPČR tento případ pečlivě sleduje. Podrobně se také řešilo od letošního roku nově právo strážců přírody na svých územích zastavovat vozidla a také jednotných uniforem pro všechny strážce v ČR.
Světový den strážců si připomeneme především 30.7.2022 na Panské skále v severních Čechách. Akce bude prezentovat tam na místě činnost ochránců přírody různými stánky a transparenty, soutěžemi pro dětí i dospělé, vzpomene zároveň celosvětově i na všechny zemřelé strážce při výkonu strážní služby (především Afrika - pytláci). Podobné akce proběhnou v Moravském krasu, Beskydech a Praze. Veřejnost je srdečně zvána.
Byl jsem tam přítomen po celou dobu, včetně přespání, až do konce.
Zapsal: 6.4.2022 Jaroslav Spurný, dobrovolný strážce CHKO Litovelské Pomoraví
Vlk nalezený na Broumovsku má v těle zbytky kovových částic
Turistka nalezla mrtvolu vlka, který byl zřejmě postřelen. „Není bohužel novinkou, že šelmy a dravci se u nás stávají obětmi pytláků – ať už jsou to rysové [2], draví ptáci [3,4] či právě vlci. Doufám, že policie viníka odhalí, hrozí mu až tři roky za mřížemi,“ komentuje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Jeskyně se nachází v Maďarsku v krasovémnárodním parku Aggtelek.
V neděli 3. dubna 2022 prováděli členové potápěčské skupiny z Budapeště průzkumné ponory v jeskyni Kossuth u obce Jósvafő. Během jejich odpoledního ponoru došlo k nehodě: jeskynní potápěč se nevrátil do výchozího bodu ponoru, do místnosti „Naši otcové“, po uplynutí stanoveného času.
ZAČÍNÁ DLOUHÁ, SLOŽITÁ A NEBEZPEČNÁ OPERACE, KTERÁ MŮŽE TRVAT DNY
Ve čtvrtek se pokusí uvolnit tělo speleopotápěče Mártona Medeho. Po celodenním středečním plánování záchranné akce ve čtvrtek ráno z dosud neznámého pokračování Beznadějného sifonu začne těžba těla Mártona Medeho, který zemřel v Kossuthově jeskyni v Jósvafő.
Vynesení těla potápěče, který zemřel v jeskyni Kossuth v Jósvafő, může trvat dny, uvedlo ve středu Centrum pro boj proti terorismu (TEK). Podle jejich oznámení byla v úterý dokončena první fáze několikadenního výzkumu, který provedli, aby našli potápěče, který utrpěl nehodu. V další fázi operace už ti, kdo se podílejí na spolupráci, plánují podrobnosti, jak vynést tělo potápěče na povrch.
Po fázi přípravy a plánování se očekává, že ponory začnou ve čtvrtek, ale tato fáze bude pravděpodobně trvat dlouho, možná několik dní, kvůli výjimečným okolnostem. Experti TEK jsou stále na místě a spolupracují s ostatními, aby tělo potápěče vynesli na hladinu co nejrychleji a bezpečně, uvádí se v prohlášení.
Jeskyňáři a jeskynní záchranáři zapojení do výzkumu se zatím k veřejnosti staví zdrženlivě s odkazem na zpravodajství. Některé podrobnosti řekl v Retro rádiu János Hajdu, generální ředitel TEK koordinující záchranu na místě.
Jak popsal, potápěč Márton Mede v neobjevené oblasti pohnul se sedimenty, které pokryly lanoví potápěčů na viditelné vzdálenosti, a jeho záchranářský partner plaval za ním. K tragédii došlo, když byla rozdrcena poslední hromada sedimentů. V této době byl sifon tak stísněný, že záchranářský partner mohl plavat pouze za Mártonem Medem.
Plavali přes hlinitou, bahnitou část sifonu a ze stěny jeskyně vytrysklo velké množství bahna, které strhlo Medeovo potápěčské vybavení. Potápěč od té doby v zakalené vodě nic neviděl a jisticí lano ještě nebylo vytaženo, ale jeho kolega se stále snažil za Medem doplavat. Naslepo se jen snažil zorientovat a najít svého kolegu.
Během pár metrů musel být šokován, když zjistil, že sifon je prakticky ucpaný. Také mu docházel vzduch, musel se vrátit ke vchodu do sifonu. Ředitel TEK dodal, že vedoucí a koordinační úkol a odpovědnost TEK se může týkat pouze důkladné a odborné přípravy. Vyproštění je úkol potápěčské organizace Mártona Medea, dobře připravených potápěčů Amphora Diving Club a zodpovědnost za potápění do sifonu, protože specialisté TEK se nemohou ponořit do sifonu, který se někdy zužuje na jednu osobu.
Od jeskyňářů víme, že úkol je extrémně nebezpečný, protože není zaručeno, že se přítok bahna od Mártona Medeho znovu nespustí, jakmile se tělo pohne. Záchrana, která má trvat několik dní, začne ve čtvrtek ráno.
Titulní obrázek: János Hajdu, generální ředitel TEK podává briefing (Zdroj: TEK) POTÁPĚNÍ ZTRACENO: Márton Mede je druhou obětí Beznadějného sifonu. Jeho kamarádi vzpomínají na Mártona Medeho.
Vložil: 7.4.2022 Tonda Tůma a Filip Chalupka
Freerider VERSUS Strážce parku! Komu patří Krkonoše?
Otevřte si odkaz a určitě si pusťte video se zvukem, totiž s písničkou :-)
Policie ukončila vyšetřování předloňské otravy řeky Bečvy a státním zástupcům navrhla obžalovat společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku. Kyanidy otrávily 40 kilometrů toku v úseku od Valašského Meziříčí na Vsetínsku až po Přerov, do kafilerie rybáři odvezli přes 40 tun ryb.
Strážci se učí sebeobraně a dostávají osobní kamery
Tyto informace oznámila a do praxe zavádí Správa Krkonošského národního parku a nepochybně budou následovat další zřizovatelé stráže přírody (to jsou správy národních parků, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a krajské úřady).
I v Moravském krasu lze při náhlých průtržích uvíznout na nějaký čas v jeskyni. Musí jít ovšem o jeskyni protékanou a občasně zaplavovanou vodním tokem. Příkladem je Ochozská jeskyně, kde jsem tuto situaci zažil na vlastní kůži. Voda z bouřky uzavřela vstupní část, ale speleology na životě neohrozí. Nebezpečí hrozí ve vodním systému Rudické propadání - Býčí skála a pak na rozsáhlém systému Amatérské jeskyně, kde si už povodňová voda v minulosti vyžádala 3 lidské životy.
Jeskyňáři vždy musí zvážit spoustu faktorů a udělat důkladnou přípravu, než do jeskyně jdou. K dispozici je Speleologická záchranná služba, ale to už může být pozdě.
Vložil: 18.2.2022 Tonda Tůma
Komentáře k napadení šumavských strážců a postupu útočníka - Strážce národního parku v roli agresora ? Absurdní !
Skialpinista zákeřně otočil obvinění z útoku na úřední osobu
a falešně označil za původce útoku strážce národního parku Šumava
Navazuje na článek v této sekci z 9.2.2022.
To je neslýchané, co si pan přestupce - skialpinista vymyslel. On útočně zraní strážce národního parku a když mu hrozí trestní stíhání za útok proti úřední osobě, tak obvinění otočí a prý ho napadli strážci a zaútočili na něj, prý ho tahali za vlasy. Tomu snad žádný normální člověk nemůže věřit.
Strážci přírody jsou prověřené a školené úřední osoby. Každý rok prochází kurzy a poučením. A to jak ti profesionální, jako třeba právě z národního parku Šumava, tak i dobrovolní. Všichni ví, jak mají s lidmi jednat a všichni dělají svoji práci rádi a srdcem.
Nikdo ze strážců přírody nestojí o to, aby mu bylo jeho ustanovení stráží přírody zrušeno a aby byl u těch profesionálních propuštěn ze zaměstnání.
Napadeného strážce známe mnoho let osobně, má dlouholetou praxi ve stráži přírody, je spolehlivý, slušný a bezúhonný. Fyzický útok proti návštěvníku národního parku u něho nepřichází v úvahu. To by opravdu musel přijít o rozum a tuto variantu vyšetřování jistě ihned vyloučí.
Strážci přírody z Moravského krasu se plně staví za zraněné šumavské strážce, za jejich korektní a profesionální vystupování na základě osobních vzájemných zkušeností.
Je nemyslitelné, že by oba strážci zaútočili a napadli návštěvníka přírody, byť se dopustil přestupku.
Věříme, že Policie ČR věc dobře vyšetří a pachatel brutálního útoku na strážce přírody bude potrestán. Je to precedens pro koholiv z nás. Nechci být na vycházce někým přepaden a inzultován se zraněním a pak ještě dotyčným obviněn, že jsem přepadení provedl já a darebák se pouze bránil ...
Zapsal: 14.2.2022 Tonda Tůma za strážce přírody Moravského krasu
Spolupráce některých společností a podnikatelů s ochranáři je příkladná a ku prospěchu nás všech a naší přírody. Spojit svoje jméno nebo značku firmy s chráněným územím je pro mnohé čest a nakonec i zajímavý marketingový přístup.
Vaše logo se například může objevit na naučné stezce či informačním panelu nebo na roll upu či banneru a na dalších propagačních materiálech. Nelze však za ně očekávat výhody a přimhouření či snad zavření ochranářských očí.
Je zajímavé, že takové strážce přírody, lidi nadšené a pracující bez nároku na odměnu (krom profi strážců u národních parků) zatím nikdo nepodporuje a nikdo se k nim veřejně nehlásí. Jsou ponecháni péči svých zřizovatelů, potažmo státu, o čemž si prosím nedělejte iluze, Policie ČR nebo Hasičský záchranný sbor strážci nejsou. Že by měli špatnou pověst? Za svoji práci pro nás a pro celou společnost? Paleta jejich činnosti je velmi pestrá ... třeba monitoring zvířat, údržba návštěvnické infrastruktury ...
Vložil a zapsal: 10.2.2022 Tonda Tůma
Návštěvnost Krkonošského národní parku neustále roste, ale kde jsou její hranice?
Krkonošský národní park navštívily v loňském roce rekordní davy turistů. V hlavním turistickém období, od července do října, zamířil do vrcholových partií hor jeden milion lidí. To je nejvíce od doby, kdy Správa KRNAP monitoruje návštěvnost. Stoupla opět návštěvnost Sněžky, kde se v srpnu denně pohybovalo až deset tisíc lidí.
Více si přečtěte na odkazu viz výše.
Musíme si však položit otázku, co na to příroda národního parku a kde leží hranice jeho návštěvnosti, která je ještě únosná?
Vložil: 10.2.2022 Tonda Tůma
Jak manipulovat s ochranáři aneb koupím pozemek a povolte mi novou stavbu - pohledem do CHKO Český les
Arogance některých návštěvníků přírody nezná mezí. Jedno napadení strážce NP Šumava jsme už zažili vloni v létěviz článek v této sekci ze 27.7.2021. Nyní včera další napadení, tentokrát dvou strážců, kteří nakonec museli na ošetření. A to strážci jenom upozornili dva skialpinisty, že vstoupili do území, kde vstup zákon mimo značenou cestu nedovoluje z důvodu ochrany přírody. Připomínáme i napadení strážců NP Šumava v zimě před třemi lety.
Zdá se, že strážci přírody se bez osobních kamer neobejdou. Bude nutno jim to po právní stránce připravit a umožnit.
Ministerstvo životního prostředí v nejbližší době zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko ve středních Čechách. V pondělí oznámilo, že park by se měl rozkládat na 16 procentech nejcennějšího území nynější Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Některé obce však s kategorií "národní park" na Křivoklátsku nesouhlasí, protože by raději příliv návštěvníků do oblasti snížili. Od národního parku se však dá očekávat naopak nárůst počtu turistů.
Se vznikem národního parku souvisí i vznik profesionální strážní služby, která naváže na zkušenosti strážců přírody z CHKO Křivoklátsko. Můžeme spekulovat, že zbývající území CHKO Křivoklátsko bude budoucímu národnímu parku tvořit ochranné pásmo podobně jako u NP Šumava (ochranné pásmo tvoří CHKO Šumava) nebo u NP České Švýcarsko (ochranné pásmo tvoří CHKO Labské pískovce).
Profesionální strážci budou mít ve středních Čechách nepochybně mnoho práce s neukázněnými turisty, kteří nejsou na strážce přírody v CHKO okolo Prahy příliš zvyklí. Půjde především o vjezdy aut a jejich parkování, o nelegální stavby a umisťování maringotek, přívěsů a obytných aut a také o táboření a ohně v přírodě. Prozatím jsou profesionální týmy strážců přírody disponovány v příhraničních národních parcích daleko od Prahy a chráněné krajinné oblasti okolo Prahy zápasí s nedostatkem kvalitních dobrovolných strážců.
Stráž přírody má však především výchovnou a vzdělávací funkci, je to práce s lidmi, kterým má umět poradit a podat pomocnou ruku a kterým musí umět přestupek vysvětlit.
Mnoho návštěvníků přijíždějících od Prahy na výlet do NP Křivoklátsko patrně zjistí, že stráž přírody není mýtus.
Vložil a zapsal: 1.2.2022 Tonda Tůma
Vlci v Česku rozšiřují svoji působnost
V poslední době byli vlci viděni nejen v horských oblastech Šumavy nebo Krušných hor, Broumovska nebo jinde v horách. I taková obec Janovice v Podještědí https://mapy.cz/s/govedatuja s nimi má již od podzimu 2021 své zkušenosti.
Díky fotopastem byla přítomnost vlka v této obci potvrzena.
Horolezci dostali pokutu za nepovolený vstup do národní přírodní rezervace
Web AOPK ČR uvádí aktuální zprávu o dvou horolezcích, kteří přes zákaz vstupu s mačkami a cepíny vyrazili v CHKO Jeseníky do Velké kotliny v národní přírodní rezeravci Praděd. Jejich vstup byl nyní v zimním období také riskantní a nebezpečný.
Byli stráží přírody zjištěni a celková udělená pokuta činí 20.000,- Kč.
V 1. pololetí roku 2022 předložíme úpravu nového stavebního zákona tak, aby bylo zajištěno rychlé, transparentní, digitální a občanovi blízké stavební řízení prostřednictvím Portálu stavebníka. Zabráníme kolapsu stavebního řízení v ČR, který by byl důsledkem destrukce smíšeného modelu veřejné správy. Ve spolupráci se samosprávami a kraji (SMO ČR, SMS ČR a AK ČR) zákon změníme a zachováme stavební úřady na místní úrovni, kde rozhodují se znalostí prostředí. Začne fungovat specializovaný stavební úřad pro strategické a rozsáhlejší liniové stavby.
Stavební řízení bude předvídatelné, přizpůsobené různým typům staveb a vyvažující veřejné a soukromé zájmy. Stavebník bude jednat jen s jedním úřadem a ten si sám zajistí další podklady. Zavedeme institut Jednotného environmentálního povolení. Zjednodušíme podmínky u jednoduchých staveb.
Symbolem Spojených států amerických je orel bělohlavý, Rakušané mají vlaštovku obecnou, Litva čápa bílého a například Belgičané poštolku obecnou. A Česko? Nemá žádného. Zatím.
Nová vláda má závazek: Češi si zvolí národního ptáka.
Jedním z favoritů by zřejmě mohl být sokol. Stejně se totiž jmenuje i organizace, která vznikla v roce 1862 a funguje do dnešních dnů. Její členové chránili prvního prezidenta Československa, ve druhé světové válce pak tisíce členů nechali nacisté popravit.
Vložil: 9.1.2022 Tonda Tůma
Programové prohlášení nové vlády - oblast ochrany přírody a krajiny
Ochranu vody a jejích zdrojů považujeme za národní zájem, a proto do konce roku 2022 předložíme návrh na ústavní ochrany vody.
Jednoznačnou prioritou je zadržení vody v krajině a obnova přirozeného vodního režimu. Z evropských i národních dotačních programů budeme podporovat zejména systém menších a středně rozsáhlých opatření ke zlepšení retenčních schopností krajiny. Podpoříme tisíce projektů obnovy mokřadů, tůní, malých vodních nádrží a niv, péče o cenné biotopy, výsadby zeleně, zlepšení prostorové a druhové skladby lesů či revitalizace vodních toků a jejich zprůchodnění pro migraci ryb.
Výrazně dotačně podpoříme budování nových zdrojů pitné vody, vodovodů, propojování vodárenských soustav, systémů vsakování a využití dešťových vod, technologií úpravy pitné vody, kanalizací a systémů čištění odpadních vod.
Budování nových vodárenských nádrží dovolíme jen výjimečně a pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou. (! uvidíme versus přehrada Skalička na Bečvě !)
ochrana přírody
Rozšíříme plochu velkoplošně chráněných území. Vyhlásíme NP Křivoklátsko a NP Soutok. (čtete dobře: NP = národní park; pro soutok Moravy a Dyje je to průlom do diskuzí mezi LČR a AOPK ČR o územní ochranu v kategorii CHKO nebo NPR = národní přírodní rezervace)
Ještě jedna otázka na závěr, jak to vidíte, jestli vznikne nový národní park Soutok, v oblasti soutoku Moravy a Dyje a potom také národní park Křivoklátsko?
Anna HUBÁČKOVÁ, ministryně životního prostředí, senátorka /nestr. KDU-ČSL/
Oba národní parky máme v našem koaličním prohlášení a oba budeme tedy připravovat a spolupracovat s obcemi na jejich vyhlášení. Já samozřejmě národní park Křivoklátsko neznám tak dobře jak Soutok, který je skoro z mého regionu. A vím, že je potřeba se i bavit se samosprávami a dohodnout se s nimi na tom, jak se ony zapojí do připravovaných struktur, které tam chystáme do toho, aby mohly taky mluvit do způsobu hospodaření a podobně. To nás čeká, ale pustíme se do toho velmi brzy.
Vladimír KROC, moderátor
Je to reálné, aby to bylo tedy ve vašem volebním období, dá se to stihnout?
Anna HUBÁČKOVÁ, ministryně životního prostředí, senátorka /nestr. KDU-ČSL/
Troufám si říct, že dá.
Vladimír KROC, moderátor
Co to přinese těm oblastem, ať už je to Křivoklátsko, nebo soutok Moravy a Dyje? To, že bude vyhlášen národní park?
Anna HUBÁČKOVÁ, ministryně životního prostředí, senátorka /nestr. KDU-ČSL/
Ano. Ono všichni si ji svého území nesmírně vážíme, pak se lekneme toho označení národní park, ale v zásadě to přitáhne i život do toho území i pracovní místa. Zájem o to území.
V pondělí 6.12.2021 konference: Jak dopadne "přehrada" Skalička?
Která varianta bude realizována? A co riziko poškození Hranického krasu i minerálních vod? Jaký dopad bude mít stavba na okolí i obyvatele obcí, kteří zde žijí?
To vše si můžete v pondělí od 10:00 vyslechnout na konferenci „Skalička“ – zhodnocení záměru a dopadů vybraných variant vodního díla, kterou pořádá paní senátorka Jitka Seitlová společně s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci.
Ahoj všem,jeskyňáři, vědci a všichni milovníci krasu!
Jak víte, Mezinárodní kongres speleologie plánovaný na rok 2021, ale odložený kvůli pandemii, se nakonec bude konat od 24. do 31. července 2022 ve Francii v městě Le Bourget-du-Lac!
Bude to hlavní událost roku Krasu, kterou si v příštím roce nesmíte nechat ujít!Vědecká konference, animace, knihkupectví, stánky, vybavené jeskyně, pláže Lac du Bourget, vše je tam!A vy, budete tam?
Pytláci v oborách Bulhary a Klentnice v CHKO Pálava
Dva dospělé jeleny, daňka a laň v říjnu zastřelili pytláci v oborách Bulhary a Klenice nedaleko Mikulova v CHKO Pálava. Způsobili tak škodu ve stovkách tisíc korun. To je však jen poslední případ. Policie řeší v této oblasti řadu dalších. Proto vypisují Lesy ČR za informace vedoucí k odhalení pachatele odměnu ve výši 200 tisíc korun.
Vyjádření AOPK ČR k umístění dřevěného kříže na vrcholové skále Vozky
Čtyři metry vysoký kříž upevněný kotvami zavrtanými do významného geologického útvaru je stavbou, která v této lokalitě podléhá povolení.
Toto povolení uděleno nebylo, se vztyčením kříže také nevyslovil souhlas vlastník, kterým jsou Lesy ČR. Instalace kříže na vrcholu skaliska proběhla dne 24. 10. 2021. Jedná se o I., tedy nejcennější zónu CHKO Jeseníky, ochranné pásmo národní přírodní rezervace Šerák-Keprník a evropsky významnou lokalitu.
MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ „Kras pod ochranou - dárek pro budoucí generace“
Soutěž je opět otevřená pro účast. Pátý ročník soutěží je zařazen do programu Mezinárodního roku jeskyní a krasu (IYCK) , která vyhlásila Mezinárodní unie speleologie (UIS) pod heslem: „Prozkoumejte, pochopte a chraňte“
Soutěž nabízí 18 sekcí, rozdělených do 5 kategorií účastníků a uspokojí zájmy všech příchozích podle jejich schopností. Šest kritérií pro hodnocení soutěžních prací má již prokázanou účinnost a hodnocení bude opět automaticky autoritativní a nezávislá mezinárodní porota.
Ve čtyřech dosud vydaných soutěžích (2005, 2012, 2015 a 2019) se zúčastnilo 576 autorů z 20 zemí. Bylo předáno celkem 102 cen. Pátý ročník soutěže čeká na své vítěze.
Budeme vděční, pokud rozšíříme informace o soutěži mezi všemi, které kras zajímá.
Přejeme všem budoucím účastníkům soutěže hodně inspirace. 23. července 2021 Sofie, Bulharsko
Soutěž běží v 5 již zavedených kategoriích:
Pro žáky: Do 12 let:
- Kreslení / Práce s přírodními materiály
- Multimediální prezentace/Video
Pro žáky: Více než 12 let:
- Kreslení / Práce s přírodními materiály
- Multimediální prezentace / Video / Počítačová hra / Web
- Esej
- Plakát / Pohlednice
- Komiksy
Žijeme v dynamickém, někdy neklidném světě, ale jeho povaha je božská. Mezi ostatními přírodními prostředky existuje svět Norm krásy s nádherně tvarovanými skálami, průzračnými pramenitými vodami a podzemními paláci, které vycházejí z tajemných temnoty jeskyní. Toto království se liší kras. Možná jste to objevili poprvé během cesty, nebo jste se v něm narodili a žijete. Vzrušuje to vaše představivost? Jste připraveni vyjádřit své pocity silou umění? Proč nám tedy nepošlete svůj nejlepší obrázek věnovaný krasu a jeskyním? Nebo možná rádi bychom chtěli věci s materiály z přírody? - Pak nám pošlete své původní dílo.
Pokud jste starší a jste již nadšeni, jak zachovat tuto zvláštní zákoutí přírody pro vaše pokolení pro budoucí generaci, pošlete nám prosím svou původní zprávu na plakát nebo pohlednici. Pokud dáváte přednost krásnému jazykovému výrazu, můžete poslat inspirativní esej. Možná dáváte přednost počítačům s jejich schopností? Poté vytvořte vlastní multimediální prezentace, video zprávu, originální video nebo web.
Pro učitele:
- Moje neobvyklá lekce
- Projekt našich studentů
Krasové oblasti jsou jedinečné svými přírodními jevy, specifickou rostlinnou a živočišnou rozmanitostí, kulturními tradicemi a životním stylem lidí, kteří je okupují. Tento svět vzácné krásy, překvapení a emoce mohou být vaší neobvyklou třídou. Proč neuděláte společně se svými nadšenými žáky originální lekci o krasu nebo lekci, ve kterém je kras důležitým prvkem? Potom nám prosím zašlete tuto lekci ve formátu, který upřednostňujete.
Možná vás váš zájem o kras inspiroval k vypracování školního projektu se svými žáky? Proč se nepodělíte o své zkušenosti a úspěchy v multimediální prezentaci zasílané do soutěží?
Pro studenty vysokých škol:
- Vědecká esej / Multimediální prezentace / Video / Počítačová hra / Web
- Obraz / Malování
- Kreslený (karikatura) / komiks / groteska
- Umělecká instalace
Ve vědě existuje několik vzrušujících oblastí, ale zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Přejete si být výzkumníkem přesně v takovém oboru, objevovat kras, speleologii a karstologii? Budou stále více chytat vaši mysl; znáte příklady badatelů, kteří prozkoumávají hluboké podzemní jeskyně, odhalují jejich tajemství, a vidí, že jejich posedlost krasem je nakažlivá. Možná jste již ponořeni do tohoto světa a máte za sebou první studie o krasu? Proč tedy nenapíšete svůj první vědecký esej a nezasíláte ho do soutěže? Esej lze ilustrovat pomocí vašich původních kreseb, obrázků nebo jiných grafických aplikací.Možná máte talent reprezentovat svět kolem sebe v komické podobě? Pak by byla velmi vítána vaše karikatura o krasu a jeskyních a jejich návštěvnících (protože dávní návštěvníci jeskyní rádi kreslí dovnitř ...).
Nebo možná dáváte přednost používání moderních počítačových technologií? - Pak řekněte v multimediální prezentaci nebo videu o svém výzkumu a prvních vzrušujících výsledcích, kterých jsme dosáhli. Mohou být také základem pro váš původní web, který propaguje kras a jeskyně a přitahuje a spojuje podobně smýšlející lidi ...
Pokud jste srdcem a povoláním umělec, reprodukovat to, co jste viděli, zažili a dozvěděli se o krasu a jeskyních, v originální umělecké instalaci.
Pro milovníky přírody, fotografy (bez věkového omezení):
- Složení fotografie (3 až 5 fotografií)
- Film
- Obraz / Malování
- Kreslený (karikatura) / komiks / groteska
Paprsek světla na vodní jeskynní tvar; kus nebe, zachycený mezi vzpřímenými skalami v rokli; strom, posazený na nepřístupné skále; spící netopýr se zavěšenými křídly; temný vstup do podzemní záhady; jemná barva mezi ostrými hranami skal; dětské oči, hořící v obdivu, odrážející části z okolní nadpozemské krásy - podělte se o své pocity z okamžiků, zapečetěný fotoaparát a pošlete svou kompozici - poselství vašich současných a odkaz budoucím generacím.
Pokud jste s fotoaparátem nasbírali spoustu dojmů a uspořádali jste je do vizuálního příběhu, můžete ho poslat do soutěže. Motiv a typ filmu je na váš výběr. Možná byste nám chtěli poslat svou zprávu prostřednictvím grafických a obrazových techniků? - Pak nám pošlete svůj obrázek.
Pokud ovládáte ostré pozorovací schopnosti a vrozený smysl pro humor a dáváte jiný pohled na kras a zvláště lidské (ne) činy pod zemí i nad zemí, pošlete nám prosím svou karikaturu nebo grafiku. Mnohým provinilým lidem to způsobí problémy a přiměje je přemýšlet ...
Uzávěrka soutěže:
Termín: 29. dubna 2022
Důležité: Soutěžní práce, které dorazily po 29. dubnu 2022, žádné brány v úvahu.
Termín pro vyhodnocení soutěžních prací: 5. června 2022.
Poměrně brutální útok nemá patrně doteď v Česku obdoby. Strážci přírody jsou v celé republice v pohotovosti. Jejich záslužná práce pro nás všechny znamená zachování přírody i pro naše děti. Hulváti a agresívní jedinci nedodržující ochranná omezení v přírodě bohužel budou mít problémy. Je možné, že nastal čas, aby zřizovatelé vybavili svoje strážce přírody do služby osobními kamerkami.
Stavební ruch v Brně (mnohdy téměř v centru města) v posledních letech přispívá k možnosti mnoha archeologických výzkumů na územích, která byla často 200 i více let trvale zastavěna. Archeologickému výzkumu v Brně se tak mimořádně daří a přispívá dalšími poznatky k dějinám osídlení na území města.
Poněkud jiná situace je s geologickými odkryvy, kterých je zejména v rámci brněnského masívu zoufale málo. Zůstalo víceméně zachováno několik starých kamenolomů, pískoven či hlinišť nebo skalních výchozů, ovšem vesměs značně zahliněných, zasucených a zvětralých.
Výjimečná příležitost se nyní rýsuje v pokračující stavbě městského okruhu (jeho rozšíření) v úseku mezi Pisárky a Žabovřesky (bývalá ulice Kamenomlýnská v místech původního Kamenného mlýna), kde je plánováno přenesení tramvajové trati do nově vyraženého tunelu.
S těmito výraznými zásahy do skalního masívu se dají očekávat nálezy měděného zrudnění, které je jinak v rámci brněnského masívu vzácné.
První zmínky o této mineralizaci nalezneme u Burkarta (1933). Ze starého lomu u bývalé Schwabovy továrny zmiňuje tento autor výskyty azuritu, malachitu, chalkozínu a chalkopyritu. Pozdějšími nálezy významného brněnského sběratele P. Chlupáčka doplňuje zdejší nálezy T. Kruťa (1966) o bornit, kuprit a ryzí měď.
Touto pro brněnský masív málo obvyklou mineralizací se lomy a výchozy na Kamenomlýnské ulici podobaly pouze výskytům v lomu před Bystrcí (nyní dlouhodobě sklad), který byl v aktivní době také hojně navštěvován sběrateli nerostů.
Naposledy zaznamenáváme obdobnou mineralizaci v Brně při stavbě silnice pod Bílou horou mezi Zetorem a brněnskou spalovnou. Ze skalního podkladu projektované silnice pocházely poměrně bohaté nálezy malachitu a dále bornitu, chalkozínu, kupritu a ryzí mědi (zaznamenal Kruťa ve svých Příspěvcích XVIII z roku 1985).
Brzká ražba tramvajového tunelu tak nabízí po 35 letech možnost zastižení analogické mineralizace jako z doby těžby v lomech, které jsou již desítky let nečinné. Jde tak nejen z geologického, ale i z mineralogického hlediska o výjimečnou příležitost seznámit se s unikátní geologickou situací a vytvořit dokumentační sběry mineralizace, která se nebude nejspíše opět desítky let v brněnském masívu opakovat.
Zapsal: 16.4.2021 RNDr. Luděk Kráčmar, mineralia@seznam.cz (autor je geolog a mineralog)
Koronaturisté: fenomén, který tady před covidem nebyl
Neznají v přírodě žádná pravidla, ani ta, která se týkají jejich vlastní bezpečnosti ...
V Chorvatsku se propadá půda, vznikají díry v zemi, tzv. závrty
Zemětřesení na konci prosince 2020 v Chorvatsku kousek od Záhřebu urychlilo dá se říci "hromadný" vznik propadů v zemi zvaných v krasu závrty. Jestliže v Moravském krasu v průměru vzniká jeden propad za 3 roky (a má od 0,5 m do 3 m v průměru), tady jich po zemětřesení vznikla začátkem roku 2021 asi stovka, mnohé o velikosti rodinného domu.
Hory a turistická lákadla chráněných oblastí jsou prázdná. Jenom místní.
Udělejte si přehled, jak a kde si horská příroda chráněných krajinných oblastí a národních parků odpočine od návštěvníků po dobu, kdy máme možnost vycházkovat jen ve své obci či městě.
Když teď všichni důvodu covidu nemůžeme nikam cestovat, přečtěte si tuto zprávu z naší cesty do Rumunska za jeskyněmi. Výpravy strážců přírody Moravského krasu se zúčastnila 3 auta a v nich 5 strážců a 7 našich kamarádů.
1. den jedeme po dálnicích do Budapešti, kterou přejíždíme přes centrum a kupodivu bez dopravní zácpy. Větší zastávku dáváme u barokního zámečku Gödöllő, oblíbené "letní chaty" císařovny Sisi. Okukujem zámek zvenku a pokračujem někam do lesa, bude to pohoří Mátra. Na vrchol vyjedeme autem, no pár výškových metrů z parkoviště dojdeme na bod 1014 m (Kékés – nejvyšší v Maďarsku) a absolvujeme ještě kruhový rozhled z televizního vysílače. Viditelnost je skvělá: slovenské hory na severu, maďarské Bukové hory na východě, rovina Panonské nížiny na jihu a na západě pohoříčka nad Budapeští (Pilis). Potom po zastávce se zmrzlinou v městě Eger projíždíme rovinou národního parku Hortobágy a vybíháme protáhnout pomačkaná těla ve stejnojmenné vesnici. Infocentrum národního parku je již zavřené, tak prohlížíme přes plot malou zoologickou zahradu – voliéry s ptactvem. Padá soumrak a dojíždíme do Debrecenu na nocleh na vysokoškolských kolejích.
2. den přejíždíme maďarsko-rumunské hranice a navštěvujeme rumunské město Oradea, což je česky Velký Varadín. Většina z nás je příjemně překvapena z opraveného centra města. Máme zde speciální cíl – pevnost na místě středověkého hradu. Na nádvoří je půdorys zaniklé gotické katedrály a pamětní deska nám sděluje, že zde byl pohřben český a uherský král, římský císařZikmund Lucemburský. Katedrála zanikla za turecké okupace, hrob našeho krále je neznámý. My míříme dál a cestou máme první jeskynní prohlídku – jeskyni Meziad v pohoří Pădurea Craiului. Je to jeskyně parádních tunelů velmi pěkně nasvícená. Jsme příjemně překvapeni. Nyní ještě nějaká desítka kilometrů a jsme u pohoří Bihor před krasem Padis. Ubytováváme se v penzionu v upravené vesnici Chiscau. Opět nás rumunská vesnice překvapuje pěknými fasádami domů.
3. den jedeme do krasu Padis: Procházíme údolí Galbeny proti proudu řeky po levé straně údolí až ke krasovým vyvěračkám. V závěru údolí jsou i ferátové úseky horizontálních traverzů asi 2 metry nad řekou. Kdo by se neudržel na traverzu, bude se koupat, ale zvládají všichni i bez ferátových setů. Řeka Galbena protéká i volně přístupnou velkou vývěrovou jeskyní, kterou s opatrností prozkoumáváme (je v ní kluzko). Potkáváme spoustu turistů. Od vyvěračky se po pravé straně údolí vracíme k autům, poměrně slušně nás vede turistické značení.
4. den opět kras Padis: Jestliže jsme včera byli u vyvěračky řeky Galbeny, dnes chceme vidět její ponor na krasové plošině. Ponor představují přístupné propasti a obrovský jeskynní portál Ponorné hrady. Portál a sousední propasti spojují krátké jeskynní tunely, které lze s opatrností a s čelovkami procházet. Je to tady úžasný krasový terén a monumentální rozměry jeskyní. Hlouběji do jeskyní se nepouštíme, protože naše výprava není na podrobný speleologický průzkum cílená a tím i vybavená. Kousek od ponoru je další krasový jev nazývaný polje. Jedná se o mísovitou depresi ohraničenou ze všech stran kopci, takže vlastně takový obrovský závrt. Jmenuje se Poiana Ponor a pro polje je typické, že na jedné straně na patě kopce má krasovou vyvěračku, říčka z ní vytékající meandruje přes dno polje a na jiném konci na patě svahu vtéká do ponoru.
5. den pokračujem v krasu Padis: Napřed ráno zajíždíme navštívit informační centrum přírodního parku Padis v obci Sudrigiu, je zde současně sídlo Správy přírodního parku Padis. S místními strážci (nazývají se zde "inspektoři") probíráme možnosti návštěvy dalších lokalit v pohoří Bihor a krasu Padis, ale na větší přátelskou konferenci nemají čas. Nevadí. Takže jedeme na krasovou plošinu, opustíme asfaltovou silnici a po neznačených lučních cestách přijíždíme nad kaňon říčky Radesei (Radeši). Čeká nás další úžasný slunečný den. Trasa totiž vede po proudu říčky volně průchozí a poměrně velkou jeskyníRadesei a přechází do úzkého krasového kaňonu. Místy přelézáme spadlé stromy, často jdeme přímo potokem a nakonec většina účastníků brodí tůně bez bot nebo v botách. I na uklouznutí a neplánovanou koupel došlo. Zpět musíme napřed nastoupat výškové metry a pak k autům dlouhou horizontální cestou – to co jsme šli po proudu v kaňonu, to se teď vracíme proti proudu řeky nad kaňonem.
6. den na úpatí pohoří Bihor v naší vesnici Chiscau navštěvujeme veřejnosti zpřístupněnou jeskyni Ursilor (Medvědí jeskyně). Nádherná krápníková výzdoba a samozřejmě kostra jeskynního medvěda. Tato jeskyně skutečně stojí za návštěvu, přestože před jeskyní spousta prodejních stánků připomíná Matějskou pouť. V poledne opouštíme kras Padis a vracíme se domů. Cestou zastavujeme v pohoří Padurea Craiului, rovněž plném jeskyní, ve zpřístupněné jeskyni Pestera cu Cristale din mina Farcu (Krystalová jeskyně v dolu Farcu). Je to jeskyně nafáraná těžbou bauxitu zdobená krystaly kalcitu rostoucími všemi směry, tzv. heliktity. Dále už jen cesta na rumunsko-maďarské hranice, kdy jsme si troufli opustit silnici II. třídy a byli jsme potrestáni silnicí III. třídy typu tankodrom. V Maďarsku jedeme do pohoří Bukk (národní park Bukové hory) a máme tam v kempu zarezervované chatky.
7. den hned ráno začínáme návštěvou veřejnosti přístupné jeskyně Szent István (jeskyně Svatého Štěpána) s pěknou krápníkovou výzdobou (na maďarské poměry), pak pěší přesun lázeňskou osadou Lillafured do jeskyně Anna vytvořené v sladkovodním vápenci – pěnovci. Vracíme se na parkoviště, obdivujeme vodopády a úzkokolejný vláček. Poslední zastávka naší dovolené je na okraji Bukových hor na renovované hradní zřícenině Diosgyor na okraji Miškolce. Zrovna zde probíhají historické hry, tak to máme i se středověkou atmosférou. Odpoledne přejíždíme hranice na Slovensko a pozdě večer jsme doma na Moravě.
Zapsal: 6.3.2021 Tonda Tůma
Vstup do Adršpašských skal bude od jara pouze s voucherem. Konečně !!!
Neskutečné dopravní kolapsy v Adršpachu a skalní město přetížené návštěvností, která si nezadá s nejfrekventovanějšími ulicemi našich velkých měst. A toto vše žádný návštěvník přírody nechce.
Za vzor může sloužit organizovaná doprava a návštěvnost Punkevních jeskyní v Moravském krasu.
Vložil: 27.1.2021 Tonda Tůma
Agresivní řidič sněžného skútru útočil na strážce Krkonoškého národního parku
To je neslýchané, co se na horách děje. Specielně neukáznění skútraři jsou v chráněných horách nebezpečným fenoménem jak pro přírodu, tak pro občany. Stojí tak v jedné řadě se čtyřkolkaři a terénními motorkáři.
od našeho strážce Hynka:Alej stromů u Velkých Opatovic není nutno vykácet ...
Přeji všem pěkný den,
moc děkujeme přátelům a příznivcům, kteří podpořili Svárovskou alej, ať již formou petice, nebo hlasování v soutěži Alej roku. Je to neuvěřitelné, ale díky tomu všemu se "naše" alej stala vítězkou jubilejního 10. ročníku soutěže o alej roku! https://www.alejroku.cz/2020/vysledky-2020
Svárovská alej zdaleka nemá vyhráno. Přesvědčit technokraty, že místo vykácení aleje je možná alternativa, je nadlidský úkol. Budeme opětovně apelovat na nové vedení Jihomoravského kraje, aby byl projekt rekonstrukce silnice přehodnocen. Jestliže vládnoucí koalice Jihomoravského kraje v Programovém prohlášení rady JMK uvedla, že jejím cílem je navzdory krizi posunout Jihomoravský kraj do pozice prvního kraje v České republice z hlediska kvality života (jako první prioritu uvádějí životní prostředí), měla by zachování aleje podpořit.
Jinak ti, kteří na základě výsledků voleb a vůle občanů povedou Jihomoravský kraj po následující čtyři roky, utrpí blamáž.
Jihomoravský kraj je vlastníkem silnice i aleje, Správa a údržba silnic JMK je investorem rekonstrukce. Hledat kompromis se tedy přímo nabízí, jenom chtít!
Pokud chcete a můžete pro nás ještě něco udělat, šiřte prosím mezi známými informaci o petici. Čím větší podporu mezi lidmi napříč republikou budeme mít, tím lepší bude naše vyjednávací pozice.
Vltavíny https://cs.wikipedia.org/wiki/Vltav%C3%ADn jsou předmětem zájmu sběratelů a obchodníků s kameny, takže někteří lidé si jejich prodejem vylepšují svůj rozpočet.
Na Moravě nejsou naleziště tak vydatná jako v Čechách a kopání se zde nevyplatí.
Zapsal: 13.1.2021 Tonda Tůma
Za chození po Čertově jezeře padaly o víkendu několikatisícové pokuty
Strážci národního parku Šumava jsou "ostří". A mezi koronaturisty jsou tací, co se v přírodě chovat zkrátka neumí a neznají pravidla ochrany národních přírodních rezervací. Označení rezervací jim nic neříká, asi si myslí, že státní znak ohraničuje hřiště :-)
Nájezdy koronaturistů blokují horská střediska chráněných oblastí
V pojmu koronaturista není nic hanlivého. Jde o soubor všech, kteří v době koronakrize jedou do přírody. Část návštěvníků jsou ovšem ti, kteří by jinak trávili čas v nákupních nebo zábavních centrech. Takto je návštěvníků výrazně více, než v jiných zimních obdobích.
Jet do přírody je dobře, nakonec to covidová vládní pravidla dovolují. Pouze bychom se neměli shromažďovat, ale v přírodě se rozptýlit. Jet na vyhlášená a nejznámější místa do přírody znamená třeba tam ani nedojet nebo se tam "mačkat" s jinými.
Sníh na horách velmi láká a návštěvu přírody rozhodně doporučujeme. Pouze dobře zvažte, kam pojedete. Nenechte se zlákat těmi nejznámějšími místy a vybírejte si místa neznámá, kde si užijete i klidu a romatické atmosféry. Internet nabízí celkem bohatý výběr.
Na Šumavě někdo kamenuje fotopasti, už jsou rozbité tři
Sledování a zkoumání zvířat fotopastmi stojí spoustu lidské práce i peněz. Přístroje získávají důležité informace o tom, jak tato zvířata žijí, kde se pohybují, kolik jich na Šumavě žije a jak je lépe chránit.
Lidé si udělali kluziště z Čertova jezera. Ochranářům ještě nadávali
Práce strážce přírody je občas velmi nevděčná. Zvláště, když si lidé pletou národní přírodní rezervaci s kluzištěm, jak se stalo stráži přírody Národního parku Šumava.
Jde o velké nepochopení účelu ochrany území a pořád zjišťujeme, jak potřebná je osvěta a práce s veřejností. Zdá se, že si koronaturisté v sobotu na ledě Čertova jezera vůbec neuvědomovali přestupek, který dělají. A co porušení pravidel ochrany přírody může způsobovat. Proto také jejich reakce vůči strážcům přírody byly poměrně agresívní.
Má se rozšířit evropsky významná lokalita Svatá a Prostřední vrch ve Ždánickém lese
Unie žádá větší ochranu pro vzácný les, hrozí pokutami v milionech eur. Změna se dotkne katastrů Bošovic, Uhřic u Kyjova, Velkých Hostěrádek a Dambořic.
V Českém středohoří se objevily dvě nelegální ferraty - jedna již v loňském roce na Vrabinci, nyní nová na Kozím vrchu. 31. 03. 2020: S autorem ferraty na Vrabinci již bylo zahájeno přestupkové řízení, k řízení týkajícímu se ferraty na Kozím vrchu jsou shromažďovány podklady.
Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras upozorňuje na problémy, ke kterým dochází v některých lezeckých oblastech a lokalitách Českého krasu a žádá lezce i ostatní návštěvníky, aby se chovali ohleduplně a respektovali stanovené podmínky.
Kam máme všechny ty turisty dát? Pohled správců parků na to, když je lidí v přírodě moc
Jsou místa, kde je návštěvníků strašně moc a je to nezvladatelné. Přinášejí rizika pro přírodní prostředí a diskomfort pro sebe navzájem. Druhá věc je, že se nám objevují zoufale nezodpovědní a hrubiánští návštěvníci, kteří jsou schopní na čtyřkolkách vjet do první zóny CHKO Český ráj a přejet vedoucího Správy CHKO, který si dovolil zeptat se, proč jezdí v 1. zóně po nezpevněné cestě.
Kulatý stůl jednání o ochraně přírody v době zvýšeného turismu
Předmětem diskuse na kulatém stolu byla především návštěvnost chráněných území. Ředitelé všech čtyř národních parků České republiky i ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR potvrdili, že návštěvníků přírody každoročně přibývá. Co s tím?
"Na kulatém stolu parlamentího výboru pro životní prostředí jsme identifikovali dva zásadní problémy: Posílení pravomocí strážců přírody a zcela nedostatečné množství samotných strážců přírody, což není zdaleka jen problém národních parků, ale i chráněných krajinných oblastí. Přitom právě přítomnost strážců přírody je klíčovým prvkem komunikace, osvěty a prevence degradace českých zvláště chráněných území."
V CHKO Lužické hory vznikla černá stavba. Podle stavebníka jde o mysliveckou pozorovatelnu, podle Správy CHKO o chatu
Stavebník argumentoval tím, že objekt je mysliveckým zařízením k pozorování a lovu zvěře. Takto se zpravidla označují myslivecké posedy a kazatelny. Celý objekt se ale zcela vymyká běžným zvyklostem pro stavbu zařízení k lovu zvěře, a to svým vzhledem, rozměry, stavebním provedením a umístěním uvnitř oploceného území.
V Českém Švýcarsku začali uzavírat jeskyně s netopýry
Správě Národního parku České Švýcarsko došla trpělivost s neukázněnými turisty, kteří ruší chráněné kolonie zimujících netopýrů. Proto některé jeskyně uzavřela natrvalo ocelovými mřížemi. Konečně si vzali příklad z Moravského krasu, kde ochrana jeskyní a netopýrů uzávěrami se úspěšně realizuje již léta.
Ničili na skútrech Krkonoše. Ministerstvo potvrdilo rekordní pokuty
Ministerstvo životního prostředí potvrdilo maximální pokutu 100.000,- Kč pro jednoho ze čtveřice mužů, kteří jezdili na skútrech v nejpřísněji chráněných lokalitách Krkonošského národního parku. Udělení pokuty je průlomovým rozhodnutím a podle ministerstva jedinou možnou cestou, jak podobné vandaly zastavit.
Strážci najižní Moravě pro vaše turistické koronavýlety okolo Brna doporučují:
východní Českomoravská vrchovina
Údolí červených skal – údolí říčky Rokytné mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem https://mapy.cz/s/bobepubefa (vlakem, pro autovýlet si upravte, pěšky zhruba 15 km)
Romantická trampská údolíčka – z Řikonína do údolí Libochovky https://mapy.cz/s/fetafesocu (vlakem, pro autovýlet si upravte, pěšky zhruba 12 km)
Kde (doufejme) nebude přehrada – ze Senorad na vyhlídku Velká skála a zříc. Kraví hora nad údolím Oslavy https://mapy.cz/s/gomegedake (autovýlet, pěšky zhruba 7 km)
Drahanská vrchovina
Kudy přitekla povodeň na Sloupské jeskyně – ze Sloupu údolím Luhy https://mapy.cz/s/luvorebuju (autovýlet, pěšky zhruba 18 km, po úpravě i na kole)
Přírodní park s Kelty – Rakoveckým údolím mezi Bukovinkou a Račicemi https://mapy.cz/s/pajajojasu (autovýlet, pěšky i na kole zhruba 13 km)
Ždánický les
Zaniklá ves Kepkov a hřebenová cyklostezka – lesy bez lidí mezi Slavkovem a Ždánicemi https://mapy.cz/s/cohumubude (autovýlet, pěšky zhruba 11 km, po úpravě i na kole)
Chřiby
Rozhledna Bradlo a torzo Baťovy dálnice – bukové lesy nad Střílkami a Zdounkami https://mapy.cz/s/gazenohesu (autovýlet, pěšky zhruba 9 km, po úpravě i na kole)
Strážci přírody Správy CHKO Moravský kras dodávají: tento pátek 23.10.2020 se dostavil k podání vysvětlení čtyřkolkařnafotografovaný turisty v lese a odešel se zaplacenou pokutou. Podmínkou zjištění a vyšetření případu byla fotografie registrační značky čtyřkolky. Děkujeme veřejnosti za spolupráci my i Matka Příroda.
Vložil: 24.10.2020 Tonda Tůma
Samozvaný ochránce přírody v Jizerských horách vypouští kola i Správě CHKO
Takhle se proti autům v lesích nebojuje. I samozvaný ochranář tam podle všeho nějakým způsobem přijel. Strážci přírody se od takového způsobu důrazně distancují.
Více než deset řidičů, kteří se na Tachovsku v západních Čechách vydali od Hošťky po Broumov po nové lesní asfaltce, zastavila 29. srpna Policie ČR. Spolu s lesníky z Lesů ČR a CHKO Český les policisté řešili neoprávněný vjezd do lesa a porušení zákona.
Rychlebské hory: ,,Nejčastějším prohřeškem bylo parkování
za zákazovou značkou.“
Olomoucký kraj: Bezmála dvě desítky policistů vyrazily uplynulou neděli do lesních porostů Rychlebských hor v okolí Vápenné a Javorníku, aby se zaměřily na dodržování zákonů u motoristů. Vůbec nejzávažnější přestupek řešili policisté hned na začátku akce, kdy přistihli motorkáře při vjezdu do lesa, kde hrozí vážné poškození porostu a životního prostředí.
Je vidět, že odpor veřejnosti a vlastníků lesů proti ilegálnímu motorismu narůstá, množí se různé "strážní" akce a narůstá i počet "odchycených" a pokutovaných přestupků motorových vozidel. A to nejen ve zvláště chráněných územích, jako jsou národní parky a chráněné krajinné oblasti, ale i mimo ně.
Vložil: 18.9.2020 Tonda Tůma
Takhle určitě ne:
Na louce na Havlíčkobrodsku někdo postřelil motorkáře, je těžce zraněný
Jenom připomínáme, že Hranická propast je součástí Hranického krasu ohroženého plánovanou přehradou Skalička viz článek níže.
Vložil: 9.9.2020 Tonda Tůma a Mirek Kotol
Hydrologii Hranického krasu a lázeňství Teplic nad Bečvou
může zničit přehrada Skalička
Je tu trochu podobnost se záměrem přehrady Holštejn, totiž opět se jedná o přehradu s vlivem na krasové území. Opět je zde komplikovaná hydrogeologie a tektonika území. Oproti Holštejnu není ohrožena hydrologie velké jeskyně v chráněné krajinné oblasti, ale je ohroženo lázeňství, které je zdrojem živobytí pro místní občany a zdrojem zdraví pro lázeňské hosty. Samozřejmě je ohrožena i hydrolologie a mikroklima Zbrašovských aragonitových jeskyní a třeba světové hloubkové rekordmanky - Hranické propasti.
Je s podivem, že plány na tuto přehradu se dostaly podstatně dále, než u přehrady Holštejn. Projednávají se totiž na úrovni poslanecké sněmovny v novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kam byla doplněna stavba VD Skalička, aniž by byly předtím vyhodnoceny názory geologů a hydrogeologů.
Níže vyjímáme z odborného článku Milana Geršla a Ondřeje Konečného - Geologická rizika plánované stavby vodního díla Skalička poblíž Hranického krasu a Hranické propasti (Geoscience Research Reports • Czech Geological Survey, Prague • Vol. 51, 1/2018 • ISSN 2336-5757 (online) • ISSN 0514-8057 (print) 75):
Přes značnou prozkoumanost zájmového území zahrnující více než 100 let zájmu odborníků z oblasti hydrogeologie, balneologie, strukturní geologie, ložiskové geologie a dalších oborů nejsou všechny otázky týkající se stavby Hranického krasu dosud uspokojivě zodpovězeny. Geofyzikální i vrtný průzkum poskytl dosud jen matné představy o mocnosti a rozšíření devonských vápenců. Podloží vápenců je známo jen zprostředkovaně ze vzdálenějších lokalit, v Hranickém krasu dosud zastiženo nebylo. Rovněž hloubka zkrasovění nebyla dosud ověřena.
Přímým pozorováním hydraulického ovlivnění hladin minerálních vod za povodně v r. 1997 a vyhodnocením kontinuálního měření úrovně hladin minerálních vod (resp. kyselek), jejich elektrické konduktivity v Hranické propasti, Zbrašovských aragonitových jeskyních a v balneologických vrtech v lázních Teplicích nad Bečvou byla zjištěna hydraulická závislost úrovně těchto hladin na hladině řeky Bečvy.Zasakovací (zdrojová) oblast minerálních vod je kladena také do prostoru řeky Bečvy poblíž osady Kamenec, přímo do plochy uvažovaného VD Skalička. Vrtné práce v této oblasti prokázaly devonské vápence. Ovlivnění výšky hladin minerálních vod a jejich nekontrolovatelný přeliv způsobený zvýšením hydrostatického tlaku vodami řeky Bečvy jsou prokázané na základě výše popsaných skutečností.
Logicky lze za uspokojivé řešení povodňové ochrany i ochrany minerálních vod považovat suchý poldr. V případě povodňové situace bude sice ovlivněn režim minerálních vod, ale pouze dočasně a v závislosti na konkrétní situaci se po určité časové době navrátí do původního režimu, podobně jako tomu bylo při extrémní povodni v r. 1997. Naopak trvalé zaplnění VD Skalička vodou bude znamenat trvalé a nevratné změny v režimu minerálních vod i v jejich kvalitě. Vzhledem k dosud neznámému rozsahu zkrasovění a ke specifikům hypogenního krasu lze za reálné považovat také problémy inženýrskogeologického charakteru, tedy těsnost a stabilitu horninových vrstev.
Vložil: 18.7.2020 Tonda Tůma
Nepovolené feráty v Českém středohoří ruší sokoly
Kvůli novým ferátám v Českém středohoří se střetl jejich stavitel s ochránci přírody. Podle nich vznikly feráty na Kozím vrchu a na Vrabinci nelegálně a nemají tam co dělat.
Území přírodní památky Lom Janičův vrch u Mikulova bylo v minulosti v letních měsících výrazně přetěžováno návštěvníky. Správa CHKO Pálava proto v letošním roce přistoupila k regulaci vstupu a nastavila jasná pravidla.
Od konce června bude v lomu vybíráno vstupné a prostor bude vybaven infrastrukturou, která zde v minulosti chyběla. Návštěvníci budou mít k dispozici toalety i vodu na mytí. V areálu bude dostatek odpadkových košů a zajištěn pravidelný úklid.
Ministr Brabec otevřel v CHKO Žďárské vrchy nový Dům přírody
Krátká u Sněžného, 25. června 2020 – Ministr Richard Brabec dnes slavnostně zahájil provoz devátého Domu přírody v České republice. Toto návštěvnické středisko v Krátké u Sněžného ministr Brabec otevřel společně s ředitelem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Františkem Pelcem a dalšími hosty.
Geopark je území, které zahrnuje konkrétní geologické dědictví a má strategii udržitelného územního rozvoje. Geologické lokality musí být z odborného hlediska významné a reprezentativní. Geopark je iniciativou místních obyvatel zaměřenou na dobrovolnou ochranu, prezentaci, interpretaci hodnot, vzdělávání a šetrné využívání území cestovním ruchem.
Kdysi i Moravský kras byl diskutován, zda se nestane "geoparkem", ale pro nedohodu velkých partnerů v regionu, kteří by park museli podporovat finančně, k jeho vyhlášení nedošlo. Záměr však leží v šuplíku a třeba možná někdy ...
Chystáte se letos v létě na české a moravské hory? Plánujete si užít dovolenou v některém z tuzemských kempů? Věříme, že si ji užijete – v čistém prostředí. Výzvou k jeho udržování je kampaň #nejsemprase, osvětová iniciativa, jejímž cílem je apelovat na chování lidí v přírodě.
„Projekt vznikl zcela přirozeně v průběhu pandemie koronaviru v podstatě jako následek nečekaně dlouhodobého pobytu lidí v domácím prostředí. Všichni jsme byli svědky toho, že jakmile se uvolnila opatření, spousta lidí vyrazila nadšeně do přírody. Menší nadšení už ale sdíleli třeba její pravidelní návštěvníci,“ říká Miloš Židík, jeden z iniciátorů projektu.
„Zkuste se dnes projít po turistických stezkách a koukat se pořádně pod nohy a okolo sebe. Asi budete překvapeni, ale bohužel ne příjemně – v trávě se povalují papírové kapesníky, plastové pytlíky nebo cigaretové špačky a z řady turistických stezek se pomalu stávají odpadkové koše. I proto jsme vytvořili iniciativu #nejsemprase,“ dodává.
Letošní pozdní jaro a blížící se léto je (nejenom) české přírodě nečekanou výzvou – výrazně vyšší počet výletníků, ale také následky, které by po nich mohly zůstat. A zůstávají.
#nejsemprase vysvětluje návštěvníkům českých a moravských krajů, kteří nemají stoprocentní znalosti o pohybu a pobytu v přírodě, jak se v tomto prostředí chovat. Autoři iniciativy chtějí využít síly sociálních sítí a internetu a s přispěním tradičních médií zasáhnout maximální počet výletníků a turistů. Kampaň není politicky orientovaná ani zisková.
Záštitu jí daly Český svaz ochránců přírody nebo Klub českých turistů. „Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje chráněné krajinné oblasti, tuto iniciativu vítá. Její myšlenky přesně souzní s tím, čemu se denně věnujeme v chráněných oblastech. Jsme rádi, když lidé vyrazí za přírodními krásami, ale bohužel množství odpadu v přírodě mnohde narůstá. A #nejsemprase přichází v pravou chvíli, aby poradila, jak si na výletě počínat,“ vyjádřil podporu Tomáš Růžička z AOPK ČR.
Iniciativu může podpořit každý – zodpovědným chováním se k přírodě, šířením myšlenky na sociálních sítích či registrací podpory na webu www.nejsemprase.cz. Základní body iniciativy #nejsemprase jsou zpracovány formou jednoduchého „Desatera cool výletníka“. Upozorňují mimo jiné na stopu, kterou nechává v přírodě každý odhozený předmět – byť se po čase rozpadne. Čas rozpadu totiž není vždy krátký. Papírovému kapesníku to trvá asi pět měsíců, banánové slupce ještě o měsíc déle – navíc chemikálie, jimiž bývá často napuštěna, se dostávají do přírody také. Noční můrou ekologů/milovníků přírody jsou vlhčené ubrousky nebo cigaretový špaček. Ten se rozkládá i patnáct let!
„Naším cílem je předejít situaci, kdy procházka lesem bude jako výlet na smetiště. Prevence je přece vždycky důležitější než řešení následků. Příroda se navíc sama neubrání, proto chceme na lidi apelovat, jak by se měli v přírodě chovat,“ dodává Židík. „Název #nejsemprase se může někomu zdát drsnější, ale o to vlastně jde – přijdu z výletu a můžu si s čistým svědomím říct: nejsem prase“.
Jsou tam také fotky motorkářů. Bojujme společně proti ilegálnímu motorismu: proti rušení klidu v přírodě, proti narušování cest a půdy a napomáhání erozi, proti přejetým živočichům a proti omezování ostatních návštěvníků přírody.
Vložil: 10.6.2020 Tonda Tůma
Zachraňte Moravskou Amazonii podél Moravy a Dyje
Ochránci přírody v emotivním manifestu žádají zásadní ochranu lužních lesů podél řek Moravy a Dyje. Osm odborných společností podepsalo společné prohlášení adresované Andreji Babišovi. Lokalitě se přezdívá Moravská Amazonie.
„Situace v Moravské Amazonii je skutečně tristní. Státní podnik Lesy ČR tu na státní půdě dlouhodobě a systematicky likviduje přírodní hodnoty, které zákony stejného státu výslovně chrání,“ říká předseda České společnosti entomologické David Král.
„O ochraně lužních lesů se jedná už od minulého století. Napřed tu měla vzniknout chráněná krajinná oblast. V roce 2011 vláda rozhodla, že zde mají být vyhlášena menší chráněná území. Návrh jejich soustavy existuje od roku 2014. Dodnes ale nevzniklo ani jediné,“ přidává Robert Tropek, předseda České společnosti pro ekologii.
SUCHO i když zapršelo: návrh postupu na řece Oslavě
Současné oblačné počasí pořád nestačí. Informace z jeskyní přineseme později, zatím se podívejte, co by mohlo být bez stavby přehrady Čučice realizováno na řece Oslavě:
Nelze se divit, že stráž přírody v celé České republice přistupuje k ohňům v přírodě a v lesích přísně.
Vložil: 25.5.2020 Tonda Tůma
Policie pátrá po motorkářích v údolí Oslavy v národní přírodní rezervaci
Kdybych měl říct, co působí největší škody z různých druhů návštěvnosti chráněné přírody, tak je to tzv. ilegální motorismus, čili motorky a čtyřkolky.
Pátrání: Policie hledá motorkáře, kteří měli na Rokycansku napadnout členy lesní stráže
Minulý týden v neděli v dopoledních hodinách v polesí Čilina v katastru obce Rokycany měli dva neznámí muži napadnout několik členů lesní stráže. Rokycanští kriminalisté žádají veřejnost o pomoc při pátrání po dvou neznámých motorkářích.
„Jednalo se o muže ve věku 35 – 40 let, oba vyšší sportovní postavy, oblečeni do motorkářského oblečení černo-žluto-oranžové barvy, včetně bot a přilby na motorku. Oba muži hovořili česky,“ zveřejnili popis hledaných motorkářů policisté.
Dva neznámí motorkáři byli v lese požádáni lesní stráží, aby prokázali svoji totožnost a následně předložili povolení k vjezdu do lesa. Ani jeden z mužů však na tyto výzvy nereagoval. Nejdříve došlo mezi motorkáři a lesní stráží ke slovní potyčce, která měla vyvrcholit ve fyzické napadení strážníků lesa. Jeden z motorkářů následně lesní stráži pěstí rozbil přední sklo. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání přečinu násilí proti úřední osobě.
Od této neděle 15.3. jsou uzavřena v Jizerských horách velká parkoviště, přestaly jezdit skibusy a stopy přestaly být udržovány. Podrobnosti na https://www.jizerskaops.cz/turisticke-info/aktuality/omezeni-na-jizerske-magistrale-236cs.html. A tak zatímco všude jinde lidé o tomto pěkném víkendu provedli nájezdy do přírody a okraje lesů byly plné aut, Jizerské hory naopak přechází do klidového režimu.
Moravský kras se jeskynními malbami chlubit zatím nemůže. Je otázka, zda se v našich klimatických podmínkách vůbec mohly zachovat. Že třeba lovci koní a sobů magdalénské kultury byli výtvarně zruční, dokazují rytiny zvířat na kostech uložené v Brně v muzeu Anthropos. Jejich stáří je však "jen" cca 12-13 tis. let.
Máme radost, že překrásná Chráněná krajinná oblast Pálava bude mít nové kvalitní strážce přírody. Před pár dny prošli v Mikulově na AOPK ČR - Správě CHKO Pálava 4 noví adepti zkouškami na strážce. Strážci z CHKO Moravský kras je přijeli morálně podpořit a vítáme nové kamarády strážce (a strážkyně - je mezi nimi i jedna žena) v našich řadách.
Připomeňme, že se jedná o dobrovolné strážce, kteří zkouškami získali profesionální úroveň a mají statut úřední osoby.
Současnou PR spravují dva krajské úřady: KÚ JmK a KÚ Kraje Vysočina. Správcem nové NPR bude AOPK ČR a její pracoviště RP S CHKO Žďárské vrchy se sídlem ve Žďáru nad Sázavou. Připomeňme si, že přípravu podkladů pro vyhlášení chystali pracovníci a strážci Správy CHKO Moravský kras (AOPK ČR). Zatím mi není známo, že by PR Údolí Oslavy a Chvojnice zcela zanikla a tedy nepochybně zůstává v současném rozsahu ovšem mimo novou NPR.
Ochranný režim nové NPR by neměl trampské osady zaskočit, protože o přípravě NPR byly v minulosti strážci z Moravského krasu informovány. Mělo by nyní dojít ke spolužití a ke spolupráci trampů s AOPK ČR. Předpokládáme, že počet srubů a kempovišť v NPR bude "zakonzervován" a nové již nebudou moci vznikat. Možná by mohly trampské osady vyvinout aktivitu a domluvit si jednání na Správě CHKO Žďárské vrchy o jejich další budoucnosti.
Zapsal: 16.11.2019 Tonda Tůma
Konference o ochraně krasových území "Prokarstterra 2019" v Sofii
proběhla v termínu 29.9. -2.10.2019 bohužel bez účasti zástupců ze Správy CHKO Moravský kras. Tímto se našim bulharským přátelům omlouváme.
Ve dnech 4.-6.10.2019 se v Ostružné na hranicích Jeseníků a Rychlebských hor sešlo na 80 strážců a spolupracovníků stráže přírody, aby si představili svoje zkušenosti a probrali svoje pracovní problémy. Většina účastníků byli dobrovolní strážci.
Seminář je každoročně pořádán Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Asociací strážců přírody ČR s cílem vzdělávání a předávání zkušeností.
Z Moravského krasu bylo přítomno 7 strážců a ti se mohli pochlubit především střežením hnízdění sokolů stěhovavých v NPR Býčí skála, kteří úspěšně vyhnízdili.
Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma
Asociace strážců přírody ČR má nové webové stránky
Sběratelé minerálů ničí rezervaci v Českém středohoří
30.3.2019
Díra v kopci Čičov, kde amatérští sběrači hledají aragonit. | Foto: Vladislav Kopecký
Amatérští hledači v poslední době zvýšili úsilí v honbě za tímto žlutohnědým minerálem a kopáním a svými auty devastují jednu z nejcennějších částí Chráněné krajinné oblasti České středohoří. V přírodní rezervaci, kterou stát na kopci vyhlásil už v roce 1951, ničí velmi cennou stepní vegetaci. Více viz https://zatecky.denik.cz/z-regionu/amatersti-sberaci-devastuji-krajinu-touzi-po-aragonitu.html.
Strážci přírody Českého středohoří se zaměří na sběratele minerálů a nelegální vjezdy aut do rezervace. Tento problém rozkopávání krajiny a zvláště chráněného území není u nás ojedinělý. Sběratelé minerálů a zkamenělin jsou poměrně bezohlední a jdou tvrdě za svým cílem. Nejhorší je však situace, kdy chtějí lokalitu vyrabovat za komerčním soukromým účelem a snaží se o nálezy ve velkém.
Hledači nerostů vytěžili svah do hloubky 1,5 metru|foto: Josef Kopecký
Stráž přírody CHKO Železné hory má plné ruce práce v boji s hledači minerálů. Průhledná varieta minerálu křemene - křišťál je lákavé sběratelské sousto, které se dá nabídnout k prodeji. Pokud křišťál má ještě krystalový tvar, tj. sloupec a špičku s lesklými plochami, pak půjde určitě snadno a dobře prodat. A jsme u rabování přírodní lokality nejen za účelem soukromého potěšení, ale i za účelem komerčního zájmu. A právě práce ve velkém nejvíce poškozuje přírodu.
Vložil: 6.4.2019 Tonda Tůma
Náš strážce Hynek upozorňuje na letovické muzeum, nad jehož další existencí se začínají vznášet otazníky. Jelikož podporujeme lokální muzea, dáváme sem i upozornění na kolegův článek krátkou ukázkou, celý text najdete na: http://www.ohlasy.info/clanky/2019/03/rozhovor-strof.html
„Boskovická brázda je jedna obrovská jedinečná archeologická lokalita.“
Rozhovor Antonínem Štrofem, kurátorem sbírek letovického muzea, které funguje pod kulturním střediskem od začátku loňského roku. Letovické muzeum nemá pouze pěknou expozici, ukazující bohatou historii města i kraje, ale pravidelně pořádá také přednášky a exkurze za poznáním.
Zlatým hřebem expozice jsou úžasné doklady zkamenělého života z prvohorního jezera staré asi 300 milionů let a především bronzové poklady ze zdejší krajiny.
Jak vidíš budoucí roli malého muzea v měnícím se světě?
Svět se sice mění, role muzea však zůstává přibližně stejná. Muzeum je naše koncentrovaná minulost na malém prostoru. Musíme se často vracet, abychom si udělali představu, jací jsme byli, jací jsme a možná také budeme v budoucnosti. Takové muzeum je svědectvím nejen o našich předcích, ale také o každém z nás. Je to naše paměť. A je to základ našeho vlastenectví.
Muzeum v Letovicích má být připomínkou bohaté minulosti města hlavně místním a chloubou pro příchozí. Moc nás těší především zájem zdejších škol. Mladý člověk je nejvnímavější, návštěva muzea zanechává v jeho duši největší stopy. Možná si na to, co viděl, vzpomene až po letech, ale ty stopy někde hluboko ukryté zůstanou.
Autor a s jeho souhlasem: Hynek Skořepa
Vložil: 15.3.2019 Tonda Tůma
Zima na Nesytu – komentovaná vycházka za ptactvem
datum: 2. 2. 2019
místo: Nesyt
typ: Exkurze v terénu
Již tradičně pořádá Správa CHKO Pálava procházku okolo zimního Nesytu. Sraz je v sobotu 2. února v 9.00 na hrázi rybníka Nesyt.
Na programu bude ukázka kroužkování ptáků a vycházka podél rybníka Nesyt na ornitologickou pozorovatelnu za pozorováním vodních ptáků. Program vede Vlastimil Sajfrt, účastníky prosíme o nahlášení účasti předem na emailu vlastimil.sajfrt(at)nature.cz nebo tel. 602 689 057.
Akce se koná při příležitosti Světového dne mokřadů, kterým se na celém světě označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, známe spíše zkráceně jako Ramsarská úmluva.
Smutná zpráva od slovenských strážců:
Datum: 16. 1. 2019 11:38:51 Předmět: Smutná správa zo Švajčiarska
V nedeľu 13. januára 2019 sa večer nevrátil z extrémneho lyžovania vo Švajčiarskych Alpách takmer 28 ročný Martin Škorvánek. Po nájdení skenerom na helikoptére ho už neživého našli v lavíne. Zanechal po sebe dvojročného syna Jurka a manželku Máriu. Toľko zo správy RTVS.
Lyžiar, vysokohorský tatranský nosič, dobrovoľný strážca prírody, horolezec. Mnohí ste ho videli na stretnutí v Slovenskom Raji, kde na brehu Hornádu, ako inštruktor horolezectva, nám dával lekciu o novodobom viazaní a lezení lanom po skalách. Uctime si jeho svetlú pamiatku! Vladimír Orémus
3 strážci přírody Moravského krasu a 9 našich spolupracovníků v celkovém počtu 12 osob jsme vyjeli 24.6.2018 třemi auty směr Francie. Nocovali jsme v Alsasku v kouzelném historickém městečku Ribeauville a následující den jsme si prohlédli hradHaut-Koenigsbourg. Hrad stojí v pohoříVogézy táhnoucím se podél řekyRýna a na svazích pohoří se pěstuje vinná réva (víno prodává hotel Mádr na šumavské Modravě - známe z běžek).
Zastávky byly ve vápencovém pohoří Vercor, které je významnou krasovou oblastí chráněnou jako Parc naturel regional du Vercors. Projeli jsme kaňonBourne, navštívili vyvěračku a malý kousek jeskyně Bournillon a veřejnosti zpřístupněnou jeskyniChoranche. Jeskyně Choranche má úžasnou brčkovou výzdobu a chovají zde v akváriu macaráty. Potom jsme už dojeli k cíli do města Carpentras v Provence, kde jsme kempovali u známých na zahradě.
Nedaleko jsme si prohlédli zpřístupněnou jeskyni Thouzon, opět velmi pěknou a zajímavou. Následovala řada památek: hrad Tarascon, města les Baux de Provence, Avignon, Nimes, Orange a Aigues-Mortes. Další navštívenou přírodní oblastí byl ornitologický rájCamargue okolo vyústění Rhóny do moře chráněný jakoParc naturel regional de Camargue. Zejména hejna plameňáků přitahovala objektivy našich foťáků. Také jsme se koupali v řece Gardon pod známým římským akvaduktem Pont du Gard.
2 dny jsme věnovali krasové oblasti okolo řekyArdeche. Začalo to propasťovitou jeskyní Aven de Marzal s poněkud zastaralými schodíky, nicméně nádherně vyzdobenou krápníky. Malá zastávka byla u repliky Chauvetovy jeskyně tzv. Caverne du Pont d´Arc, kde jsou parádní jeskynní malby zvířat, ale nebyli jsme ochotni obětovat peníze za repliku, byť na ni jezdí z Francie celé zájezdy. Monumentální skalní mostPont d´Arc přes kaňon řeky Ardeche nás fascinoval a následně jsme projížděli auty nad kaňonem a shora do něj několikrát nahlíželi. Kaňon Ardeche je chráněný jako přírodní rezervace a je vodácky využívaný, příště ho jistě proplujeme. Další navštívené jeskyně byly Aven d´Orgnac a Aven de la Salamandre. Úžasná krápníková výzdoba těchto jeskyní se nedá popsat a nutno ji vidět a nevynikne ani na fotografiích. Všichni jsme přestali mluvit a jen jsme zírali a fotili. Obě dvě jeskyně byly objeveny jako malé propasti s relativně úzkým otvorem, pod kterým se nachází rozlehlý dóm. V porovnání s těmito dvěma jeskyněmi poněkud bledla menší jeskyně Forestiére, která představuje horní patro jeskyně Aven d´Orgnac.
Další 2 dny jsem udělali výjezd na krasovou oblast s kaňonemVerdon. Cestou jsme vyjeli auty na Mont Ventoux a obdivovali jsme fialová levandulová pole. Nejhlubší kaňon v Evropě jsem jednak objeli autem a prohlíželi z vyhlídkových míst a jednak jsme do kaňonu vpluli na šlapadlech z přehradySv. Kříže. No a návrat přes Švýcarsko jsme naplánovali od Ženevského jezera a hradu ChillonúdolímRhóny proti jejímu proudu s odbočkou do Zermattu. Před sedlem Furkapass byla zastávka u pramene Rhóny, která zde vytéká z ledovce, jenž neustále ubývá a zmenšuje se. 7.7.2018 průjezdem přes Lichtenštejnsko jsme se vrátili na Moravu.
Zapsal: 1.12.2018 Tonda Tůma
Asociace strážců přírody ČR slaví 20 let
aneb setkání českých strážců přírody na Šumavě 12.-13.10.2018
Tradiční každoroční setkání a výměnu zkušeností strážců zorganizoval NP Šumava ve spolupráci s AOPK ČR a Asociací SP ČR v krásném prostředí rekreačního střediska Olšina na Šumavě poblíž Lipenské přehrady.
Účast byla bohatá: 80 účastníků včetně 16-členné delegace slovenských strážců a 6 strážců z Moravského krasu mimo čestné hosty. Dále přijela popřát ASP ČR k 20. narozeninám 9-členná delegace Evropské federace strážců (https://www.europeanrangers.org/) v čele s předsedou Frankem Grutzem. Přítomen byl ředitel NP Šumava Pavel Hubený, ředitel NP Bavorský les Michael Grossmann, ředitel odboru AOPK ČR Jaromír Kosejk, prezident slovenské Asociace Dan Harťanský a pochopitelně předseda české Asociace Borek Franěk. Podepisovaly se dohody o spolupráci: mezi národními parky Šumava a Bavorský les, mezi NP Šumava a ASP ČR a mezi ASP ČR a německou Asociací. Je na spadnutí, tedy k podpisu dohoda o spolupráci mezi ASP ČR a AOPK ČR. Celkově bylo přítomno 98 osob.
Odborný program spočívající ve školení přítomných a ve zvyšování úrovně jejich znalostí (např. téma přestupky s Dr. Jelínkovou) byl doplněn exkurzí na Soumarské rašeliniště nebo náročnější turistikou na hřeben Plechý - Třístoličník za doprovodu a výkladu strážců NP Šumava.
Během akce se sešel výbor české Asociace s výborem Evropské federace strážců na jednání o vzájemné spolupráci na společných projektech. Rovněž proběhla Valná hromada české Asociace a mírně došlo k obměně jejího výboru (podrobně viz http://strazprirody.cz/index.php?prefix=www&link=q72rl29lbijupml0qlqd8nlg42). Pozvání přijali "otcové zakladatelé" české Asociace pánové Petr Grendziok (Beskydy), Jaromír Gebas (Krkonoše) a Karel Kovařík (Šumava) a obdrželi čestné členství v ASP ČR.
A co je za těch 20 let hlavní zásluhou ASP ČR? Organizace setkávání, předávání zkušeností, školení, komunikace a zastupování strážců i mimo republiku.
Zapsal: 26.11.2018 Tonda Tůma
Setkání slovenských strážců přírody Tajov 2018
Ve dnech 16.-18.11.2018 se podzimního setkání slovenských strážců přírody v Tajově u Banské Bystrice pořádané ŠOP a ASCHÚS zúčastnila výprava české Asociace strážců přírody ČR ve složení:
z CHKO Moravský kras : Tonda Tůma (člen výboru ASP ČR), Radovan Mezera, Jiří Žiak z NP Šumava : Pavel Nedvěd, Jana Hejralová, Slávka Schneiderová
Kromě reprezentačního účelu naší účasti jsme se samozřejmě rozhlédli po krásných Kremnických vrších (vycházka na Skalku, kde si strážci z Moravského krasu zkusili místní via ferraty nedávno uvedené do provozu), poskytli jsme slovenským kolegům propagační materiály české ochrany přírody a slovenští strážci si rozebrali náš dárek - pamětní odznaky, které česká Asociace vydala letos ke svým 20. narozeninám.
Kremnické vrchy nemají statut CHKO a o zdejší maloplošná zvláště chráněná území se stará Správa CHKO Polana, takže sem zajíždí její strážci. Při návratu z vycházky na Skalku (turistické středisko, vysílač, feráty) jsme si nad obcí Králiky prohlédli opuštěný a rozpadající se skokanský můstek (kdysi byly Kremnické vrchy střediskem zimních sportů a vychovával se zde závodní dorost).
Navštívili jsme cestou tam a zpět zříceniny hradů Šášov, Reviště, Gýmeš a klášter Hronský Beňadik, což pokrylo kulturní stránku akce.
Na zajímavou geologii Kremnických vrchů již nebyl čas, takže zůstalo u ústních informací o těžbě rumělky (rtuťná ruda), zlata (známá Kremnica s mincovnou), stříbra a mědi a poblíž Skalky jsme prošli rekonstruovaným tunelem těsně pod hřebenem, kterým procházela hornická přepravní cesta z jedné strany hor na druhou.
Strážci přírody se ráno sejdou na správě chráněného území. V terénu je tou dobou už několik událostí, které čekají na řešení. Je třeba rozdělit úkoly a vybavení a vyrazit na cestu. Kdo půjde s dětmi na exkurzi? Kdo opraví lavičku a kdo pomůže zraněné vydře? Něco zvládne jeden strážce, na jiné úkoly jich bude potřeba víc. A stihneme to dřív, než nám další události přerostou přes hlavu?
prototyp deskové hry Strážci přírody
Hra je určená pro jednoho až 8 hráčů. Doporučený věk je od 8 let, ale s dospělým vedením ji mohou hrát i menší děti. Hru lze hrát jako ve skutečnosti, kdy hráči spolupracují a společně se snaží hru porazit (vyřešit včas všechny události, které do hry přicházejí). Ale také může hrát každý proti každému a zvítězí ten, kdo nasbírá z řešení událostí nejvíce bodů. Události se řeší házením kostkou, tedy šanci vyhrát mají všichni stejnou bez ohledu na věk či vědomosti. V základu je hra jednoduchá, ale postupně ji lze zpestřovat různými doplňky – například různým vybavením (lékárnička, nářadí…), které je potřebné pro řešení různých událostí, nebo navrženými úpravami pravidel. A pokud je výhra moc jednoduchá, jednoduše zvýšíme počet událostí, které v průběhu hry přicházejí. A k tomu všemu je hra pěkně graficky zpracovaná – krabice, herní plán představující chráněné území i kartičky a žetony s obrázkem ilustrujícím příslušnou událost. Za to vděčíme Kláře Kubešové (Amélce).
prototyp deskové hry Strážci přírody – grafika
Události jsou inspirované skutečnou terénní ochranou přírody. Najdete tu i příběhy z naší Strážcovské štafety. Výsledky zásahů jako návštěvníci často vůbec nevnímáme, ale prostřednictvím této hry si každý uvědomí, že péče o přírodu vyžaduje úsilí. Práce ochranářů v přírodě je velmi pestrá a často je jí tolik, že si musíme vybrat, na co naše síly stačí. Některé úkoly jsou jednoduché a po skončení hry leckdo dostane chuť vyrazit ven přiložit ruku k opravdovému dílu.
A kdo že to je ten strážce přírody? Hra vás naučí, že to je ochranář, který pracuje hlavně venku. Stará se nejen o přírodu a její obyvatele, ale i o návštěvníky. Ti si díky jeho práci odnášejí z přírody příjemné zážitky.
Pro zachování malebnosti a bohatosti pálavské krajiny je třeba odpovídající péče. Hledáme zájemce s malými stády ovcí a koz, kteří by je pásli na pálavských stepích.
Pálava, to je nádherný kus země. Vedle bělostných vápencových skal, útvarů čistě přírodních, zde najdeme také stepní a luční společenstva, která spoluvytvářel a od pradávna udržoval člověk. Aby si tato místa zachovala svou biologickou a estetickou hodnotu, vyžadují trvalou lidskou péči i v současnosti. Z hlediska obtížnosti péče a finančních nákladů jsou nejnáročnější právě stepi, které se ve větší či menší míře nacházejí prakticky ve všech rezervacích na Pálavě. Vhodným způsobem obhospodařování je na nich pastva domácích zvířat (nejlépe ovcí a koz), která vedle odnosu živin v podobě zelené hmoty zajistí také redukci zmlazujících keřů a vytváření plošek s obnaženou půdou, na něž jsou vázány jednoleté rostliny a mnohé druhy hmyzu.
Současná ochrana přírody už není institucí rezignovaně přihlížející samovolné degradaci na lidské péči závislých biotopů vysoké přírodní hodnoty, k níž docházelo po ukončení jejich pravidelného obhospodařování v minulosti. Naopak - Správa CHKO Pálava o svěřená území pečuje ve spolupráci s místními zemědělci a pastevci. Naše poptávka pastvy však bohužel stále citelně převyšuje její nabídku, a to zejména pro menší lokality (např. PR Šibeničník). Pravidelná pastva tak probíhá např. v NPR Slanisko u Nesytu nebo v PP Na cvičišti, ale na Pálavě a v jejím blízkém okolí je ještě mnoho ploch, kde by bylo možné pást malá stáda ovcí a koz (do 5 až 10 kusů). Vzhledem k tomu, že ochranářský typ pastvy je specifický, neboť cílem zde není ekonomický zisk, nýbrž velká druhová bohatost, Správa CHKO Pálava vždy pečlivě vytipuje plochu, kde je potřeba pást, a určí optimální rozsah pastvy i její termíny. Za pastvu dokážeme zaplatit cca 20 000,-/ha (dle stavu lokality a náročnosti) formou smlouvy o dílo. V případě potřeby můžeme nabídnout i pozemky vhodné pro trvalé ustájení dobytka.
Pastva domácích zvířat je pro stepi na Pálavě nezbytná, proto SCHKO Pálava trvale nabízí možnost pást zvířata za finanční odměnu (Foto: J. Kmet)
Pálava není pouze ostrovem hostícím mnoho druhů rostlin a živočichů, nýbrž je také místem přívětivým pro lidské návštěvníky. Velmi důležitým úkolem Správy CHKO Pálava je proto údržba informační infrastruktury a turistických stezek. O schody, odvodňovací žlaby a zábradlí je potřeba neustále pečovat, aby tyto prvky byly nejen funkční a bezpečné, ale také pěkné na pohled a kvalitou odpovídající okolní krásné přírodě. Pravidelnou péči je nutné věnovat i informačním tabulím, stejně jako sloupkům a pruhovému značení, které ohraničují chráněná území. Podobně jako pastvu i práce tohoto typu zadáváme zhotovitelům formou smlouvy o dílo. Pro tuto smysluplnou, pocit zadostiučinění skýtající práci v krásném prostředí se nám bohužel nedostává potřebné množství nabídek.
Chcete-li spolu s námi pomáhat krajině Pálavy k tomu, aby byla stále tak krásná, jak ji známe a máme rádi, neváhejte se nám ozvat. Pro bližší informace prosím kontaktujte Mgr. Jiřího Kmeta, vedoucího Správy CHKO Pálava (jiri.kmet@nature.cz nebo 724 831 131).
SPRÁVA CHKO PÁLAVA HLEDÁ DOBROVOLNÉ STRÁŽCE PŘÍRODY
Správa CHKO Pálava hledá dobrovolné strážce přírody
Při Správě CHKO Pálava již několik let pracuje aktiv dobrovolné stráže přírody, ustanovený podle §81 zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.). V současné době jej tvoří celkem 13 strážců, kteří působí především v turisticky přístupných rezervacích v CHKO Pálava. Správa CHKO Pálava, jako zřizovatel stráže přírody, se rozhodla tuto skupinu rozšířit a proto oznamuje, že vážní zájemci o tuto pomoc přírodě Pálavy, ale i dalším národním rezervacím v její působnosti (viz www.palava.nature.cz), se mohou ucházet o členství ve stráži přírody. Musí být občanem ČR starším 21 let způsobilým zdravotně i k právním úkonům a nebýt pravomocně odsouzený. Pokud následně prokáží znalost práv a povinností stráže přírody a znalost území a přírody CHKO Pálava nebo dalších rezervací, mohou pak být po složení slibu jmenováni stráží přírody. Nejprve na dobu zkušební jako zpravodaj potom jako strážce, který již má i určitá oprávnění.
Vážní zájemci se tedy mohou hlásit na Správě CHKO Pálava pouze elektronickou poštou(jiri.matuska@nature.cz) a nebo písemně (Náměstí 32, 69201 Mikulov).
Chcete na Pálavě aktivně chránit přírodu jako dobrovolný strážce přírody?
5.9.2018
Staňte se strážcem přírody a pomozte CHKO Pálava
Pokud ve svém volném čase často navštěvujete přírodní lokality ve svém okolí, vadí vám, že nejsou ve vhodném stavu a chcete to změnit, jste tím, koho hledáme. A rozhodně tím nemyslíme jen muže! Protože se stále zvyšuje zatížení chráněných území turistikou a mnohde i jinými, často v daném místě nepovolenými aktivitami (cyklistika, táboření, ukládání odpadů, terénní úpravy…), považujeme za vhodné zintenzivnit kontroly v terénu. Takovou činnost mohou vhodně vykonávat dobrovolníci, kteří získají statut zpravodaje (převážně sběr informací, osvěta), případně i strážce přírody (možnost i ukládání pokut).
Pro vaše snazší rozhodování a informaci upřesňujeme základní podmínky ustanovení za člena SP, jak jsou uvedeny v ZOPK a jak je budete muset doložit, pokud ve zkušební lhůtě (cca jeden rok) najdeme vzájemné sympatie: - občan České republiky (občanský průkaz) - věk nad 21 let (mladší mohou zatím spolupracovat bez uplatňování plnohodnotných kompetencí jako čekatel či Junior Ranger) - aktuální beztrestnost (výpis z Rejstříku trestů) - svéprávnost (výpis z Registru obyvatel nebo čestné prohlášení) - zdravotní způsobilost (lékařská zpráva) - znalost předpisů ke SP, ochraně přírody a krajiny a dalších navazujících (kvalifikační zkouška) - složený slib (po splnění všech náležitostí).
Jestliže tedy uvažujete o takové dobrovolné spolupráci se státní ochranou přírody jako člen stráže přírody (zpravodaj, strážce), obraťte se na Správu CHKO Pálava v Mikulově a dodejte nám elektronickou poštou (e-mail) následující prvotní informace: - svůj životopis - motivační dopis o tom, proč chcete být členem SP a jak si představujete tuto činnost - upřesnění území, v němž chcete jako SP působit (CHKO Pálava či její část, vybraná NPR nebo NPP mimo CHKO Pálava) - oborový zájem, např. ornitologie, entomologie, průvodcovství, … Osobní projednání vašeho zájmu předem a po předchozí domluvě považujeme za velmi vhodné a žádoucí. Na vážné zájemce se těší RNDr. Jiří Matuška, jiri.matuska@nature.cz, 724 339 663.
Odměnou Vám bude příjemný kolektiv zajímavých kolegů, dobrý pocit z prospěšné činnosti a možná i nový smysl života.
Správa CHKO Pálava, jako složka orgánu ochrany přírody, kterým je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, definovaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb. - dále ZOPK), organizuje činnost stráže přírody pro území CHKO Pálava a některých národních přírodních rezervací (NPR) a národních přírodních památek (NPP) mimo CHKO Pálava (§ 78 a 81 ZOPK). Současný počet členů stráže přírody (SP) při Správě CHKO Pálava je celkem 13, a to všichni na pozicích strážců.
Neznámí vandalové v uplynulých dnech posprejovali Prachovské skály v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Čmáranice našla policie se strážci přírody na pěti místech. Odstranit je bude složité, ne-li doslova nemožné. Případem se zabývají policisté s podezřením na trestný čin poškozování cizí věci.
Několik barevných nápisů se objevilo na pískovcovém skalním masivu v přírodní rezervaci v uplynulých dnech. „V poslední době sem chodí vandalové a po jednom z nich tady zůstaly graffity na skalách. Malůvku jsem tady našel minulý pátek a od té doby se snažíme zjistit všechno, co se toho výtvoru týče,” řekl Novinkám dobrovolný strážce přírody Miloš Zeman.
„Našli jsme dvě velké malby a tři malé. Rozměr největšího nápisu je šest krát jeden a půl metru,“ dodal Zeman s tím, že bude i podle odborníků bude těžké nápisy odstranit. „Každý zásah na pískovci naruší celistvost povrchu. Poničeny však byly i chráněné mechy. Za posledních 15 let si něco takového nepamatuji,“ konstatoval.
Hlídají sociální sítě
Na graffity podle Zemana přišla sama policie při monitorování sociálních sítí, kde viděla fotografie. Policisté případ vyšetřují jako trestný čin poškozování cizí věci, za který hrozí pachateli až tři roky za mřížemi.
„Škoda je předběžně stanovena na nejméně pět tisíc korun, kdy samotné upřesnění celkové škody je předmětem dalšího šetření,“ informoval mluvčí policie Aleš Brendl.
Prachovské skály jsou jedním z nejoblíbenějších turistických míst nejen v Českém ráji. Vznikly v období druhohor. Turisté začali do Prachovských skal jezdit od 19. století a následně se k nim přidali také horolezci. Oblast je protkaná turistickými stezkami, které návštěvníkům nabízejí nejen výhledy na skalní věže, ale i údolí potoka nebo skalní soutěsky s typickým chladným klimatem.
Létající oko Policie ČR pomáhá úspěšně střežit CHKO Brdy
Dne 13. července prováděli policisté nad Chráněnou krajinnou oblastí Brdy monitorovací lety s dronem. Přitom odhalili dvě tábořiště s rozdělaným ohněm, v chráněné oblasti je však velmi vysoké riziko vzniku požárů. Pozemní hlídka okamžitě vyjela na místo. Chvíli před devátou hodinou večerní u dopadové plochy Jordán, v místě zvaném Parmova nádržka, nalezla tři ženy ve věku 52 - 62 let, které zde měly přístřešky a nad rozdělaným ohněm si vařily. V půl desáté pak policisté vyjížděli k vrcholu Houpák, kde se nacházel 27letý muž, který tu tábořil a také si na ohni vařil. Svým jednáním čtveřice porušila zákon o lesích a za daný přestupek je stanovena pokuta do výše patnácti tisíc korun.
Dne 16. července navečer oznámil hajný, že na místě zvaném Seník pod Tokem stanují dva lidé. Příslušníci policie zde našli dva muže starší 60 let. Byli značně překvapeni, že se tu nesmí tábořit. Pod dohledem strážců zákona stan sbalili a místo opustili. Nyní jim za porušení lesního zákona ve správním řízení hrozí pokuta až pět tisíc korun.
Během prvního pololetí letošního roku řešili policisté z obvodního oddělení Příbram-venkov 121 nepovolených vjezdů do chráněné oblasti, dále 14x zaznamenali neoprávněné parkování a v červnu jedno rozdělávání ohně v lese.
zdroj: Info a foto: por. Bc. Monika Schindlová DiS. tisková mluvčí PČR Příbram foto: mip
Cyklisté podle policie napadli v CHKO Křivoklátsko strážkyni přírody, která je napomenula
Policisté pátrají po dvojici cyklistů, kteří měli v srpnu napadnout strážkyni přírody Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Žena je chtěla upozornit, že jedou místem, kde je to zakázáno kvůli přísné ochraně přírody. Policie v pondělí požádala o pomoc při vypátrání cyklistů.
Muž a žena na kole projížděli 11. srpna podél potoka Vůznice v národní přírodní rezervaci u obce Nižbor na Berounsku. Tam je zastavila strážkyně přírody CHKO Křivoklátsko. „Mělo tam dojít ke slovní a zřejmě i fyzické potyčce mezi cyklisty a ženou, která se jim prokázala služebním průkazem strážce přírody. Dvojici měla údajně upozornit na skutečnost, že je tam průjezd na jízdních kolech zakázán,“ informovala mluvčí policie Marcela Pučelíková.
Strážkyně si pořídila fotografii cyklistů, kterou v pondělí policisté zveřejnili, aby našli zmíněnou dvojici a celý incident vyšetřili. „Policisté budou rádi za jakékoliv informace vedoucí ke ztotožnění neznámého páru, samotní cyklisté se mohou policistům rovněž ozvat na telefon 974 872 700. Jejich svědectví může vést ke zdárnému ukončení celého případu,“ uzavřela Pučelíková.
Do Národní přírodní rezervace Vůznice je zakázán vstup kolem potoka. Lidé jsou na to upozorněni výstražnými tabulemi. V rezervaci je chráněn les středoevropských pahorkatin s cílem dosažení přírodního pralesa. Nachází se tam také velké množství chráněných rostlin a živočichů, jako výr, ledňáček, jestřáb nebo mnoho druhů netopýrů.
Na rybníce Nesyt začaly ve větším množství hynout ryby. Na vině jsou dlouhotrvající sucho a horka.
Na rybníce Nesyt začaly ve větším množství hynout ryby. První se objevily 9.8.2018, ale v plné síle se úhyn projevil až v pátek 10. srpna. Na úhynu mají bezesporu vinu klimatické vlivy. Rybník Nesyt se kvůli prohlubujícímu se suchu podařilo od výlovu v listopadu 2017 napustit pouze na takovou úroveň hladiny, která byla o cca 90 cm nižší, než je tzv. normální hladina, které bylo běžně v minulých letech dosahováno. Od té doby došlo k poklesu hladiny o dalších 26 cm. Současné tropické teploty, nízké přítoky a dodržování minimálního zůstatkového průtoku pod rybníkem Nesyt mají na svědomí denní ztrátu 0,5 až 1 cm vodního sloupce denně. Změna tlaku v uplynulých dnech byla zřejmě onou pověstnou poslední kapkou.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR informovala starosty sousedních obcí a ze strany pachtýře, Rybářství Hodonín, s.r.o., bylo okamžitě započato s likvidací uhynulých ryb. Poděkování patří starostovi obce Sedlec, který operativně zajistil zpřístupnění obslužné komunikace od obce Sedlec, což zrychlilo přístup k místům s největší koncentrací uhynulých ryb a tím byla umožněna přímější cesta pro vozidla odvážející uhynulé ryby do kafilerie v Medlově. Tam budou uhynulé kusy zlikvidovány v souladu s veterinárními předpisy.
Lidé se koupali u skal v Adršpachu, za porušení zákazu dostali pokuty
3. srpna 2018 17:08
Více než dvacet pokut uložili ochranáři v doprovodu strážníků návštěvníkům Adršpachu, kteří se ve čtvrtek večer přes zákaz koupali v chráněné pískovně nedaleko vstupu do skal. V kontrolách chtějí pokračovat.
Pískovna v Adršpachu leží v národní přírodní rezervaci, ale v letním podvečeru to tu vypadá jako na veřejném koupališti. Omladina skáče do vody z ostrůvku, na pláži se cachtají děti a ochlazení tu hledají místní lidé i polští turisté.
Hřeší na to, že strážci ochrany přírody, zaměstnaní na placeném okruhu, po 18. hodině odcházejí z práce. A zatímco pět strážců přes den kontroluje, aby lidé nechodili za ohrazení k vodě, večer už si tam kdekdo užívá volnosti.
Skupina státních úředníků, strážníků i lidí ze samosprávy vchází na pískovnu v půl sedmé večer, kdy je ve vodě asi padesát lidí. Hodně návštěvníků už v té době odchází pryč, leckdo ještě mokrý. Třeba horolezec se svou partnerkou, kteří se brání postihu, seč mohou. Přišli po neznačené stezce, což je také zakázané. Že se koupali, vůbec nepřipouštějí.
„Mám vám ukázat fotodokumentaci, kterou jsem pořídil před chviličkou na břehu, nebo přiznáte, že jste se byli koupat? V tomhle oblečení to nejste vy?“ ptá se dvojice Petr Kuna ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko a navrhuje, že horolezci kvůli spáchání přestupku, i když ne velkého, dostanou blokovou pokutu za 500 korun.
„Nevím, možná jsem to já. Nemám občanku. Doklady do skal nenosím, aby mi to někdo neukradl, vždyť odlezu na věž a batoh mi zůstává celý den pod skalou. Všechno mám v autě, ale to je úplně mimo. Zdá se mi to jako zbytečná akce, a zrovna na nás. Mohli jsme utíkat jako uličníci. Zdá se mi to pod úroveň vyjednávat tady. To je, jako bychom udělali něco strašného,“ brání se opálený horolezec.
Jeho slečna nechápe, co spáchali tak strašného, prý naopak ještě sbírají po lese odpadky po jiných.
Ochranáře to nevyvádí z míry, radí postiženým, ať to berou prostě jako smůlu, jako když je zrovna změří radar při vyšší rychlosti na silnici. Jenže dvojice se nechce nechat ani prolustrovat od strážníka, ani se podvolit pokutě. Oba se seberou a vyrazí pryč se slovy, že je to celé nesmysl. To však už strážník zasahuje a muže vrací zpět. Horolezci si nakonec asi po hodině přece jen nechají vypsat pokutu.
To už před nimi ve frontě na pokutu čeká parta mladých, senior, cizinci i další přistižení. Skupina mladých Poláků míří k bankomatu pro hotovost, strážníci po telefonu ověřují u státní policie totožnost turistů. Paní v šatech i mladá dvojice svorně hořekuje, že se byli koupat na pískovně poprvé v životě a mají takovou smůlu. Pár mladíků ale řekne, že s takovou kontrolou souhlasí.
Chodíme sem běžně, teď máme prostě smůlu
„Bydlím tady jednatřicet let, v létě se sem jezdíme prostě koupat. Zůstaneme hodinku, bordel neděláme. Chápu, že se to tady musí regulovat, aby to bylo v pořádku. Je to prostě smůla. Je to poprvé, úředníci mohli být shovívavější,“ glosuje svůj přestupek třicátník a rychle mizí.
Několik lidí si všimne, že se u jezírka koná zátah, a tak ho obejdou a stejně se vykoupou. Část z nich pak platí pokutu také.
Obec Adršpach, která si pronajímá skalní okruh od Lesů České republiky, bere koupání v jezírku jako velký problém. „V tomto týdnu po večerech se koupalo na pískovně vždy asi 250 lidí. Je to dlouhodobý nešvar, hlavně v horkých dnech. Jezdí sem lidé z polské strany, bývá tu pak velký nepořádek, i když je tu rezervace. Nedělá nám to pěkné jméno,“ míní místostarosta Miloš Zahrádko (nez.).
Podle něj přijíždí nyní do skal podobné množství turistů jako loni, kdy tudy prošlo na 300 tisíc platících návštěvníků (více v článku Adršpach není nafukovací, ve hře je rezervace vstupenek i změny pro auta). Poté, co obec přestala vybírat parkovné a osadila informační displeje na příjezdových silnicích, ubylo problémů s kolonami i s odstavováním aut na vzdálenějších loukách. Protože jsou nyní toalety zadarmo, je podle místostarosty i menší nepořádek uvnitř ska
Turistická stezka kolem jezírka vznikla před několika lety, aby se odlehčilo přelidněnému hlavnímu okruhu po Adršpašských skalách. Jenže důsledkem zpřístupnění pískovny je, že se lidé neohlížejí na zákazy platící v rezervaci a chodí mimo stezky i do vody.
Přirozený proces poškodí jedno šlápnutí
„Na březích pískovny, pokud by tam nešlapalo tolik lidí, by rostla keříčková vegetace skal a drolin. To je přímo předmět ochrany evropsky významné lokality Adršpašsko-teplické skály. Rostly by tu borůvky a brusinky, mezi nimi mechorosty, občas by se tu objevily přirozené procesy, jako je třeba řícení uvolněných kamenů, které strhnou sebou i keříky. Pokud tato vegetace, na kterou působí každý pohyb bosé i obuté nohy, neudrží tenoučkou a dlouho se tvořící vrstvu půdy, terén prudce eroduje a keříčková vegetace tím pak velmi trpí,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.
Při porušení zákona o ochraně přírody a krajiny ochranáři mohou uložit pokutu až do 100 tisíc korun. Když vypisují pokutu blokem na místě, může to být až do 10 tisíc korun.
Kvůli velkému množství turistů řeší Adršpach v sezoně i další potíže než jen koupání.
„Teď v létě máme problém i s nelegálními spáči, kteří si z parkoviště dělají kemp, vylévají tam třeba i záchody. Když jsme parkoviště začali zavírat na noc, řidiči odstavili auta zase na louku. Tady se nacházíme v národní přírodní rezervaci, vždyť by se tu lidé měli chovat podobně jako v národním parku,“ říká místostarosta.
Výsledná podoba územní studie lokality „Červený kopec“ byla zveřejněna na oficiálních internetových stránkách města Brna.
Jak bude s územní studií dále nakládáno? Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna, jakožto pořizovatel, schválil možnost využití této územní studie jako územně plánovacího podkladu sloužícího pro zpracování Návrhu nového Územního plánu města Brna v části řešeného území.
Dále citujeme z dopisu OÚPR: „Část území v katastru Štýřice může být v budoucnu schválena pro využití jako územně plánovací podklad pro nový územní plán pouze v případě, že nejprve bude pro oblast bývalého hliniště Kohnovy cihelny zpracována Riziková analýza s vyhodnocením skutečných ekologických rizik, která neznemožní budoucí využití tohoto územní pro bydlení dle návrhu územní studie.“
Co se bude dít dál? Územní studie se neprojednávají způsobem jako územně plánovací dokumentace tzn., že nelze uplatňovat námitky ani připomínky. Zpětnou vazbu však zaznamenáme a zpracujeme do podoby souhrnných doplňkových informací, které se budou spolu s touto studií poskytnuty zpracovateli Návrhu nového územního plánu města Brna. V současnosti probíhá v návaznosti na územní studii příprava zadání pro zpracování Rizikové analýzy a zpracovává se podrobnější dopravní studie pro ulici Jihlavskou.
Na vrchol Kněhyně v národní přírodní rezervaci Kněhyně-Čertův mlýn nevede značená stezka. Je to jediná z nejvyšších beskydských hor, kde dostala příroda přednost před lidmi. Důvod je jednoduchý, je domovem vzácných druhů ptáků, jako je jeřábek lesní či puštík bělavý. Je to i jedno z posledních míst, kde jsou vhodné podmínky pro život kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Všichni tito ptáci jsou velmi citliví na rušení. A úředníci ochrany přírody prosí návštěvníky Beskyd, aby respektovali zákaz vstupu na Kněhyni.
„Vrchol Kněhyně je pro návštěvníky velkým lákadlem, ale přesto je chceme požádat, aby ji natrvalo škrtli ze svých plánů a cílů," vysvětluje Jiří Lehký z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. "Dopřejme této hoře a jejím divokým obyvatelům trochu klidu od nás, všetečných lidí. Poslední beskydští tetřevi – na rozdíl od sportovců, turistů a fotografů, nemají kam odejít. Děkujeme.“
Kdysi na vrchol hory stezka vedla. Ale kvůli vzrůstající návštěvnosti, která začala ohrožovat zdejší přírodu ohrožovat, byla v roce 2007 zrušena. A zákaz vstupu na vrchol platí stále. Přesto se podle ochranářů najde opravdu mnoho lidí, kteří nedbají velmi pečlivého značení, informačních tabulí ani zábradlí, a na vrchol se vydají.
Správa CHKO Beskydy na „zrušeném“ chodníčku provádí automatické počítání návštěvníků, v území se pohybují strážci přírody, přesto proud zvědavců neslábne, spíše naopak.
„Co je platné, že jsou na Kněhyni výborné podmínky pro tetřeva, když pro neustálé rušení zde prakticky nemá šanci," dodává Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. "Přitom v loňském roce byl zahájen projekt Lesů ČR, který má skomírající populaci zdejších tetřevů posílit. Existence míst, kde budou mít vzácní ptáci klid, je nezbytnou podmínkou. Logicky by jim ho měly poskytnout nejpřísněji chráněné rezervace.“
V posledních letech se staly velmi populární svatební obřady na zvláštních a výrazných místech. Jedním z nich je i Svatý kopeček v Mikulově.
Svatý kopeček 1) je místo jistě velmi atraktivní, místo spojené s krásným výhledem, ale také například s křížovou cestou a každoročním konáním církevní pouti.
Proto se stále častěji objevují požadavky na konání svatebních obřadů a s tím spojené žádosti na vjezdy automobily, zajišťující potřeby svatebčanů. V roce 2017 svatebních obřadů opět přibylo (a většina z nich požádala o povolení vjezdu, které je vydáváno formou souhlasu orgánu ochrany přírody 2). K vjezdům svatebčanů se vždy přidružují také vjezdy vozidel oddávajícího orgánu, tedy MÚ Mikulov. Průběžným sledováním těchto vjezdů a jejich kontrolami na místě, kdy měli držitelé vydaného souhlasu naplňovat stanovené podmínky, bylo ověřeno, že jsou často porušovány. Například byl zaznamenán vjezd vozidla několik dní před povoleným termínem a to pouze kvůli zjištění jak se nahoru na kopec vlastně dá vyjet. Jindy se zase automobil až 7x nahoru a dolů „otočil“, aby vyvezl většinu svatebčanů, přestože povolení bylo vydáno pouze na jednu cestu nahoru a jednu dolů pro vyvezení nevěsty s ženichem.
Po celkovém vyhodnocení Správa CHKO Pálava přehodnotila svůj dosavadní vstřícný přístup k možnosti vjezdů autem do přírodní rezervace Svatý kopeček a od roku 2018 bude případné vjezdy vozidel posuzovat zejména s ohledem na kumulaci s dalšími negativními projevy vysoké pěší turistické návštěvnosti 3) a také nelegálními vjezdy cyklistů. V kombinaci s dalšími vjezdy automobilů se totiž zajištění ochrany přírodní rezervace stalo hraniční a hrozí zde výrazná devastace a negativní dopad jak na část chráněného území, tak i na druhy a předměty ochrany přírody.
Výrazně k ochraně Svatého kopečku přispěl i přístup města Mikulov, který od roku 2018 za svatební obřad na tomto místě stanovil v Radě města manipulační poplatek ve výši 15 tisíc korun.
Správa CHKO Pálava bude tedy nyní posuzovat všechny případné podané žádosti o povolení vjezdu vozidlem do PR Svatý kopeček, tedy i za účelem konání svatebního obřadu nebo jen fotografování svatebčanů, výrazně přísněji.
RNDr. Jiří Matuška
1) Svatý kopeček je výrazné území charakteristického vzhledu s několikerou ochranou. Patří do chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava, vyhlášené v roce 1976, kde tvoří území zařazené do I. zóny odstupňované ochrany přírody (zákon č. 114/1992 Sb.). Je také přírodní rezervací ochrany přírody a krajiny, navazující na „přísnou botanickou rezervaci“ vyhlášenou zde již v roce 1946 tehdejší Okresní správní komisí v Mikulově. Je současně i Evropsky významnou lokalitou Svatý kopeček u Mikulova (CZ0624234) evropské soustavy Natura 2000. Podle zájmů památkové péče je od ledna 2018 po vyhlášení vládou prohlášen za národní kulturní památku Svatý kopeček u Mikulova s poutní kaplí sv. Šebestiána.
2) Orgánem ochrany přírody je aktuálně pro území Svatého kopečku (CHKO Pálava) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), a to prostřednictvím svého Regionálního pracoviště Jižní Morava, přesněji Správy CHKO Pálava.
3) Z provedeného celoročního sčítání pěších návštěvníků v roce 2017 se jich zde kvalifikovaně odhaduje celoročně již téměř 130 tisíc.
Most pod Vlčím kopcem v údolí Oslavy narušil divokost kaňonu
Doposud člověkem velmi málo narušené údolí Oslavy, pomineme-li úseky s chatami z dob socialismu, bude ještě více zpřístupněné. Nádherný divoký kaňon řeky Oslavy mezi Náměští a soutokem Oslavy s Chvojnicí se dal suchou nohou přejít do nedávna pouze úzkou lávkou pro pěší nedaleko rekreačního střediska U Vlasáka, po silničním mostě u Skřipského mlýna a po úzké lávce pro pěší na soutoku.
Turistická křižovatka Pod Vlčím kopcem směrovala svoji modrou značku přes údolí pouze brodem. A brod přes řeku Oslavu se asi stal problémem. Pro koho? Pro pěší turisty? Pro cyklisty? Pro nedaleké chataře? Skutečně potřebujeme mít všude v přírodě pohodlné mosty? Neměl právě tento brod svoje kouzlo v komplexu údolí Oslavy?
Kdysi pod Vlčím kopcem lávka byla, jsou zde po ní ještě pilíře. Ale to, co se tam postavilo nyní, technické dílo obloukového mostu s šířkou cca 3 m, vypadá zkrátka hrozně. Tedy podle názoru výpravy 2 strážců z Moravského krasu a 2 přátel do údolí Oslavy dne 27.12.2017. Že bylo nutno kvůli dopravě tělesa mostu rozšířit lesní cestu a že kolem mostu to vypadá jako na městské stavbě, to milosrdná příroda časem zakryje, navíc stavební kontejnery zmizí a nástupy na most budou dozděny. Ale proč je most zde tak nutný? A proč ta šíře 3 metry ??? To vše náš rozum nějak odmítal brát.
No nic, každý si musí udělat úsudek sám. Ale pohodlný most bude jistě lákat k návštěvě a počet turistů a cyklistů v údolí se tak navýší. To bylo cílem? Chataři, trampové a milovníci divoké přírody budou jistě zvýšenou návštěvností údolí "potěšeni".
Vložil: 5.1.2018 Tonda Tůma
Dovolená strážců přírody – Bulharsko 2017
V polovině prázdnin tj. 24. 7. 2017 jsme čtyři strážci se 4 dalšími kamarády vyrazili na Balkán, přesněji do Bulharska. Naše cesta vedla přes Slovensko, Maďarsko do Srbska, kde jsme se ubytovali v Bělehradě na houseboatu na Dunaji.
Večer proběhla prohlídkaBělehradu a ráno jsme pokračovali přes Srbsko směr Bulharsko. Cestou jsme se nemohli nezastavit ve zpřístupněné jeskyni Resava a v opevněném klášteru Manasia (Despotovac). Přes krásný Sičevský kaňon jsme se dostali na srbsko-bulharskou hranici, na které odbavení proběhlo celkem rychle oproti opuštění EU. Ve večerních hodinách jsme dojeli do Sofie a provedli večerní prohlídku.
Další den na nás čekal výšlap do pohoří Vitoša (přírodní park) na nejvyšší vrchol Černý vrch (2290), kde byl zajímavý výhled na celou Sofii. Večer jsme se setkali s našimi přáteli z BAN (Bulharská akademie věd).
Cestou do středního Bulharska jsme se zastavili v městě Koprivštica (skanzen), v městě Chisarija (římská Dioklecianopolis) a u několika thráckých hrobek. V našem plánu na další dny byla návštěva národního parku Centrální Balkán, který se nachází zhruba uprostřed táhlého horského pásma Starých hor (orig. Stara planina).
Staré hory v národním parku mají své nejvyšší vrcholy. V Kaloferu jsme se setkali s místním ředitelem NP a vedoucím strážců přírody (= inspektoři). Poté jsme vyrazili do parku. Charakter krajiny nám připomínal Nízké Tatry, stejně jako národní park svým znakem s vyobrazením medvěda. Dvě noci jsme strávili na chatě Raj, nad níž je nejdelší vodopád Starých hor – Rajský vodopád (orig. Rajsko prskalo). Vystoupali jsme na nejvyšší horu bulharských Starých hor Botev (2376), pojmenovanou podle bojovníka za svobodu Bulharska Christo Boteva.
Následující čtyři dny jsme strávili v Achtopolu u Černého moře. Někteří tento čas využili k přečtení knížky „Zítra bude líp“ (vztahuje se k Brnu a k údolí Říčky), k potápění anebo jen tak k relaxaci. Pobřeží je zde bez velkých hotelů, místy skalnaté s poměrně strmými srázy, ale s krásnými písčitými zátokami. Velmi se nám líbil pobyt v ústí řeky Veleky u Sinemorce, kde z jedné strany pláže jsme měli sladkou vodu řeky a z druhé vlny slaného moře. Nevynechali jsme historické město Sozopol.
Nyní jsme se pomalu začali vracet k domovu. Cestou od moře na západ jsme navštívili významné thrácké hrobky s antickými motivy u Kazanlaku, ruský kostel Šipka a sedlo Šipka s památníky bojů spojené ruské armády s bulharskými oddíly proti turecké armádě za svobodu Bulharska.
U naší další zastávky na Devetašské plošině jsme fakt zírali. Kousek od ubytování jsme měli překrásné vodopády Krušuna s krasovými vyvěračkami, propasťovitou jeskyni Velká Garvanica a mohutné horizontální jeskyně Čavdarskou a Devetašskou. Obě jeskyně nás zaujaly svými letními koloniemi netopýrů, které jsme jako ochránci přírody ocenili. Devetašská jeskyně je úžasná stropními okny a jsou zde základy po několika odstraněných kruhových nádržích, což byly kdysi vojenské zásobníky na naftu. Zastavili jsme v městě Loveč s krytým mostem přes řeku s obchůdky na mostě.
Předposlední zastávka byla kousek vzdálená další krasová oblast Karlukovo. Ubytovali jsme se v chatě nazývané Jeskyňářský dům s nádherným výhledem do kaňonuřeky Iskar. Prohlédli jsme si snad největší balkánskou tunelovou jeskyni Prochodna s dvěma stropními otvory označovanými jako Boží oči a vedle ní jeskyni Temnata dupka.
Poslední štací byla úžasně vyzdobená a pro veřejnost zpřístupněná jeskyně Veneca severně od města Belogradčik. Jeskyni Maguru jsme už otevřenou nestihli, což nás moc mrzelo, protože jsou zde k vidění zajímavé jeskynní skalní kresby. Vynahradili jsme si to jeskyní Kozarnika, kterou však bylo těžké najít, ale podařilo se podle telefonické konzultace s kamarádem ze Sofie. Je to taková menší moravská jeskyně Kůlna, čili velké archeologické vykopávky. Na konci jeskyně je letní kolonie netopýrů s hromadami guána.
Po čtrnácti dnech nesmírné krásy volno končilo a zamířili jsme zpátky do našeho krásného domova, když jsme museli přetrpět několikahodinové čekání přes poledne v koloně aut na unijní a šengenské hranici srbsko-maďarské. Po uprchlících zde zůstal jen maďarský plot a odpadky.
Zapsali: 29.12.2017 Filip Chlupka a Tonda Tůma
Další krasovský strážce na stáži na Šumavě
Popisuje člen strážní služby Moravského krasu Dan Přibyl:
Na Šumavě jsem byl ve Stožci 1.-4.9.2017. Po příjezdu a přivítání se strážcem Národního parku Šumava Adamem jsem měl doporučení se podívat na Stožeckou kapli. Na druhý den si udělal Adam celý den čas pro mě a jeli jsme loďkou z Lenory na Soumarský most, v řece Vltavě je velký výskyt vzácné perlorodky říční. Zároveň jsme dělali kontrolu polomu na řece. Odpoledne návštěva vzácného místa - Mrtvý luh. Je to rašeliniště s výskytem borovice bahenní, rosnatky, tetřívka a krkavce, moc krásné místo. Na třetí den jsme vyrazili se strážcem Honzou autem na Jelení vrchy a pak Medvědí stezkou, ale pro velký výskyt polomu po vichřici je stezka uzavřena pro veřejnost z důvodu nebezpečí pádu uvolněných stromů. Po té byl příjezd na základnu strážců národního parku u Plešného jezera a výstup na horu Plechý, po té ještě asi 2 hodiny společná strážní služba na základně u Plešného jezera. V pondělí byla ráno schůze strážců Národního parku Šumava, na které jsem byl seznámen s dalšími strážci a kolem 10 hodiny jsem odjel domů.
Vloženo: 30.10.2017
Převzato, došlo po e-mailu:
Rádi bychom Vás informovali o tom, že
Česká společnost ornitologická a Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice NM
připravily k vydání knížku vzpomínek ornitologa, skauta a oblíbeného spisovatele, MILOSLAVA NEVRLÉHO. Autor v ní vzpomíná na 40. a 50. léta 20. století, kdy jako patnáctiletý chlapec propadl kouzlu ornitologie, díky níž objevil netušené a nádherné světy při toulkách přírodou a kroužkování ptáků. Více podrobností najdete např. zde: http://www.cso.cz/index.php?ID=3142
Na tisk publikace nyní až do 16. 10. sháníme finanční podporu na portále Hithit.com formou předplatného knihy, K MÁNÍ JSOU I VÝTISKY S PODPISEM AUTORA. Už nyní je vybráno více než 100 % potřebné částky, takže JE JIŽ JISTÉ, ŽE KNIHA SKUTEČNĚ ZAČÁTKEM LISTOPADU VYJDE. V kampani však nepolevujeme, protože díky větší vybrané částce budeme moci PŘIDAT VÍCE STRAN, NOVÝCH TEXTŮ A FOTOGRAFIÍ A DOBOVÝCH MATERIÁLŮ ČI VYTISKNOUT KNIHU NA KVALITNĚJŠÍM PAPÍŘE A V LEPŠÍ VAZBĚ. Adresa projektu na Hithit: https://www.hithit.com/cs/project/3936/vzpominky-miloslava-nevrleho ODKAZ NA KRÁTKOU VIDEOUPOUTÁVKU NA KNIHU: https://www.youtube.com/watch?v=tsAnXp5Ncao Po skončení kampaně a vydání knížky ji bude i nadále možné zakoupit v kanceláři a e-shopu ČSO. Česká společnost ornitologická Na Bělidle 34 150 00 Praha 5 - Smíchov www.cso.cz
Vloženo: 28.10.2017, Tonda
ŠKOCJAN CAVES ROCK
Škocjan caves park, Slovenia
22. - 24. September 2017
Poslední zářijový víkend jsme se vydali do Regionálního parku Škocjanské jeskyně pomoci vyčistit Škocjanskou jeskyni od odpadků. Vyrazili jsme v pátek 22.9.2017 v brzkých ranních hodinách, abychom mohli ještě cestou navštívit krasové údolí Rakov Škocjan s ponornou řekou Rak, které je součástí tzv. Notrjanského krasu. Řeka Rak se zde propadá do vápencového masivu v jeskyni Tkalca jama. Bohužel vodní hladina řeky byla zvednutá a v údolí se nacházelo spíše jedno velké jezero, které nám některá místa znepřístupnilo. Následující zastávku jsme udělali u Postojenské jeskyně, kde jsme si prošli okolní areál. Nemohli jsme vynechat impozantní jeskynní Predjamský hrad a vstupní část jeskyně Pivka jama. Ve večerních hodinách jsme přijeli ke Škocjanským jeskyním.
Ráno po přivítání a úvodním slovu organizátorů jsme se společně s 36 jeskyňáři z České republiky, Slovenska, Maďarska, Slovinska a Itálie vydali do Škocjanské jeskyně. Přes Velkou dolinu jsme došli až nakonec Hankeova kanálu, kde byly naplněné pytle odpadků, které slovinští jeskyňáři posbírali před koncovým sifonem „Ledeni dihnik“. Cesta Hankeovým kanálem vedla po velmi úzké cestičce někdy i 30 metrů nad vodou. Cesta nazpět byla proto s těžkými pytli značně komplikovaná.
Na nedělní dopoledne byl jako odměna za provedenou práci možný výběr z několika exkurzí. My jsme si vybrali exkurzi do Divačské jeskyně. Kousek od Divačské jeskyně se nachází Kačna jama, kde jsme se šli podívat na vstupní propast této jeskyně. V jeskyni Kačna jama provádějí naši čeští jeskyňáři vedení skupinou Plánivy již několik let speleologický výzkum s úspěšnými každoročními objevy. Po této exkurzi jsme zamířili směr domov.
Celkově nás Slovinsko, Škocjanské jeskyně i samotná akce Škocjan Caves Rock naprosto uchvátili. Setkali jsme se se spoustou lidí různého zaměření, ale společného cíle, a to ponechat přírodu krásnou a čistou. Setkalo se zde na 180 jeskyňářů, ochranářů, vodáků a příznivců různých jiných outdoorových aktivit a sportů z nejrůznějších koutů světa: Slovinska, České republiky, Slovenska, Itálie, Maďarska, Rumunska, Chorvatska, Srbska a Brazílie. Bylo to velmi příjemné setkání s milými lidmi v překrásném prostředí slovinského krasu. Na samotnou monumentálnost a krásu Škocjanských jeskyní, na opravdovou jeskynní divočinu mimo turistické trasy Hankeova kanálu si celá naše výprava odnáší nezapomenutelné zážitky a touhu znovu se do těchto úžasných míst navracet.
stráž přírody CHKO Moravský kras Filip Chalupka, 26.9.2017
Dva strážci se zaměří především na Petrovy kameny, oblast Velké kotliny a údolí Bílé Opavy.
Jejich hlavním úkolem je informovat návštěvníky o speciálním ochranném režimu v NPR Praděd a o značné zranitelnosti některých lokalit, do nichž z důvodu ochrany přírody, ale i bezpečnosti, není přístup veřejnosti možný.
Noví pracovníci, kteří mají status stráže přírody, se zaměří především na Petrovy kameny, oblast Velké kotliny a údolí Bílé Opavy, kde je porušování ochranných podmínek rezervace nejčastější a je zde největší riziko poškození cenné horské přírody.
Strážci přírody též provádějí monitoring návštěvnosti a denně kontaktují až několik desítek osob a vysvětlují důvody omezení, které zde s ochranou unikátní horské přírody souvisejí. V letních měsících se budou podílet i na dalších ochranářských aktivitách, jako je například monitoring vzácných druhů rostlin a živočichů nebo sledování napadení lesů v pradědské rezervaci kůrovcem.
Dvě nová pracovní místa vznikla s využitím prostředků z Operačního programu Životní prostředí v rámci projektu Podpora managementového plánování a biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu.
Vložil: Tonda
Budeme slavit Oslavu ?
kamarád Miro mi teď přeposlal:
Na facebooku sleduju skupinu Zachraňme údolí Oslavy a před chvílí tam byla tato zpráva:
Aktuální krátká zásadní informace!!!
Bylo ukončeno jednání Petičního výboru PS PČR . Výsledek projednání petice pozitivní. MZe ČR a MŽP ČR jasně deklarovala upuštení od možného záměru VD Čučice. Vyjádřila připravenost k vyjmutí lokality z Generelu LAPV. Lze konstatovat že společná snaha vás všech nebyla marná a došla naplnění. Cíl petice bude naplněn. Díky vám všem!
Prosíme o sdílení této zprávy. Následně budeme informovat podrobně.
Povodí Moravy zastavilo přípravu přehrady v malebném údolí řeky Oslavy
19. prosince 2016 14:16
Povodí Moravy se rozhodlo zastavit přípravu projektu vodní nádrže Čučice na Třebíčsku. Plány na stavbu vyvolaly velké vášně. Provázely je protesty starousedlíků i obcí, petice s 24 tisíci podpisů, naštvaný ministr zemědělství i odvolání šéfa Povodí Moravy Jana Hodovského.
Povodí Moravy o nové přehradě na řece Oslavě uvažovalo mimo jiné jako o možné zásobárně vody zejména pro Brno a okolí. Stavbu ještě nikdo neschválil, území v blízkosti Oslavan je ale kvůli možné výstavbě přehrady blokované už 60 let.
Emoce vyvolalo, když si Povodí Moravy kvůli suchu nechalo vypracovat technicko-ekonomickou studii s aktualizovanými podklady týkajícími se této lokality. Starostové se obávali, že k výstavbě Čučic je už jen krůček.
Teď dává Povodí Moravy (PMO) od nové nádrže ruce pryč. Podle něho po dalších 50 let nebude nádrž potřeba.
„Ukončili jsme veřejnou diskuzi k této studii. Potvrdila sice velký hospodářský význam vodní nádrže Čučice, lokalita je ale problematická kvůli socioekonomickým dopadům a také ochraně přírody a krajiny. Navíc zde i podle studie není ve střednědobém horizontu potřeba podobné opatření provádět. Proto nebudeme činit další kroky k přípravě tohoto vodního díla,“ potvrdil Antonín Tůma, který je po odvolání Hodovského pověřený vedením Povodí.
Nemáme už o čem diskutovat, uzavřel jednání nový šéf Povodí
Starosty dotčených obcí před víkendem obvolal a o stopce pro Čučice je sám informoval. V nejbližších dnech jim dorazí i oficiální dopis z Povodí. Tůma už také zrušil plánované debaty s vedením obcí, které starostům slíbil bývalý šéf Jan Hodovský před svým odvoláním.
„Nemáme už o čem diskutovat, jen by to vyvolávalo další emoce. Čučice nejsou na pořadu dne,“ dodal Tůma s tím, že za střednědobý horizont se považuje padesát let.
Oddechli si zejména místní nebo chataři, údolí Oslavy je totiž vyhlášenou rekreační oblastí.
„Jsem nesmírně rád, že Povodí ustoupilo od jakýchkoli záměrů. Tak unikátní údolí musí zůstat zachováno. Já jen doufám, že už tady nikdo nic plánovat nebude,“ věří například Josef Krula z Brna - Medlánek, který na svou chatu na Skřipině v katastru Březníka na řece Oslavě na Třebíčsku jezdí přes čtyřicet let.
Po postavení přehrady by se ale ocitla devět metrů pod hladinou. I proto se Krulův podpis stejně jako ty od majitelů okolních chat pod peticí objevil. „Jen z našeho údolí jich tam bylo devět set,“ líčí hrdě.
Přehrada Čučice byla i jedním z důvodů odvolání ředitele
Radost neskrývají ani starostové, kteří petici iniciovali. „Osobně jsem šťastný z vyjádření pana Tůmy, že aktivity PMO kolem Čučic končí. Na oficiální dopis ale zatím čekáme,“ potvrdil starosta Oslavan Vít Aldorf (ODS). Sám už v minulosti několikrát zopakoval, že voda v krajině se dá zadržovat jinými účinnými způsoby. Přehrada je nejdrastičtější řešení.
Slaví ale také například v Náměšti nad Oslavou. „Vítám to, velice. Těch 24 tisíc podpisů pod peticí je doklad toho, že se tento problém nemůže jen tak zamést pod stůl,“ pochvaluje si starosta Vladimír Měrka (SNK pro město).
Svého tak dosáhl i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Čučice sám označil za jeden z hlavních, i když rozhodně ne jediný důvod pro odvolání Hodovského. Nelíbilo se mu, že Hodovský neposlechl jeho červnový zákaz jakkoliv pokračovat v aktivitách kolem Čučic.
Odvolaný šéf Povodí to považuje za zástupný problém. „Studii jsme zadávali loni v září, reagovali jsme na extrémní sucho, měla jen aktualizovat čtyřicet let staré podklady. Pan ministr o tom od začátku věděl. Dopis nám poslal měsíc před tím, než měla být studie dokončená. Zastavit ji, choval bych se nehospodárně,“ tvrdil Hodovský s tím, že Povodí stavbu Čučic reálně zatím nikdy neplánovalo.
„Šlo jen o to zaktualizovat podklady. Máme schválené Vlachovice na Zlínsku, připravuje se nádrž Skalička, byli bychom blázni teď startovat třetí projekt. Sám jsem před svým odvoláním uvedl, že je třeba hledat alternativní zdroje,“ tvrdí teď Hodovský.
Dozorčí rada s rozhodnutím ministra nesouhlasí
Proti jeho odvolání se nyní postavila i dozorčí rada Povodí Moravy. Nelíbí se jí, že ji Jurečka o svém rozhodnutí předem neinformoval a následně je nevysvětlil. Ani že na jednání dozorčí rady i přes pozvání ministr nevyslal svého zástupce.
„Důvody odvolání jsou nesmyslné a nejsou podloženy, vtahování politiky do dlouhodobé koncepce vnímám jako špatný krok. Loni bylo velké sucho, chtěli jsme vodní díla a teď se za něco schováváme,“ kritizoval například poslanec a člen dozorčí rady Ladislav Okleštěk (ANO).
Dozorčí rada pak pěti hlasy vyjádřila, že odvolání Hodovského nevnímá jako „pozitivní a přínosný krok, který by prospěl efektivnímu fungování podniku“. Tři členové se zdrželi hlasování, nikdo neuvedl, že by sesazení šéfa Povodí bylo přínosné.
Ministerstvo zemědělství na kritiku reagovat odmítlo. „Nedisponujeme zatím zápisem z dozorčí rady, nemáme se k čemu vyjádřit,“ řekla MF DNES mluvčí Markéta Ježková. Oslavanský starosta Vít Aldorf podotkl, že právo jmenovat a odvolat šéfa Povodí má ministr a to je celé.
Lokalita stále zůstává v generelu lokalit pro akumulaci vod
Vlna jednání kolem Čučic tím ale nekončí, stále totiž zůstávají v takzvaném Generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod. Pitná voda pro Brněnsko podle předpovědí údajně v budoucnu bude chybět, kde Povodí najde zásoby ale není jasné.
Sněmovna navíc bude v lednu oficiálně řešit petici proti Čučicím. A zástupci dotčených obcí v půlce ledna dál plánují setkání, aby si dohodli společný postup.
„Technicko-ekonomická studie je pořád na stole, takže my v našich aktivitách určitě zatím nepolevíme. Budeme chtít, aby se od Čučic distancovalo i ministerstvo zemědělství a prohlásilo, že je to záležitost, která stojí mimo jakoukoli realitu,“ dodal náměšťský starosta Měrka.
Autoři: Pavla Komárková, Hana Jakubcová
Vložil: Tonda
se souhlasem autora dopisu vložil 17.1.2017: Tonda Tůma
Možnost vyjádření k petici proti přehradě na řece Oslavě
Vážené kolegyně, kolegové, přátelé údolí Oslavy a Chvojnice,
dovoluji si obrátit se na Vás ve věci záměru vodního díla Čučice na řece Oslavě na pomezí kraje Vysočina a Jihomoravského kraje . Předpokládám, že jste většinou zaregistrovali nedávnou zvýšenou aktivitu, diskusi a petiční akci proti tomuto – byť – výhledovému záměru.
24. ledna 2017 se uskuteční veřejné projednání petice proti záměru výstavby přehrady na řece Oslavě – Zachraňme údolí Oslavy na půdě Petičního výboru PS PČR. Celkově se k petici připojilo téměř 25.000 občanů a proti záměru se postavila také většina dotčených obcí. Cílem celé iniciativy je vyřazení lokality Čučice z Generelu LAPV a následně z územně plánovacích dokumentací.
Domnívám se, že chránění „profilu“ na Oslavě ve stávajícím režimu ochrany přírody a krajiny (ZCHÚ, EVL) je dostatečné tak, aby v případě naplnění nejčernějších klimatických scénářů, nedošlo do budoucna ke znehodnocení této lokality pro možnou akumulaci povrchových vod jakýmkoliv způsobem, přičemž díky tomu nebude přehrada na Oslavě nasnadě jako jedno z prvních, nejjednodušších a investičně nejzajímavějších řešení zásobování vodou v našem regionu.
Obracím se na Vás jako na odborníky v oboru. Pokud s tímto záměrem, také nesouhlasíte, tak, prosím, o Vaše vyjádření v rámci Vaší specializace. Vytvořil bych pak z Vašich vyjádření souborný materiál, který bych předal petičnímu výboru (zmocněnci panu Aldorfovi) jako další podklad k projednání petice na půdě PS PČR. Vyjádření stačí krátké, odstavec, každá reakce bude přínosná. V příloze posílám jednoduchý formulář, který prosím vyplnit a poslat zpět na adresu sos.oslava@gmail.com.
Termínově bych potřeboval kompletovat formuláře nejpozději v pátek 20. 1. (vím, že je to narychlo).
Pokud máte chuť, tak je možno vyjádřit se i ke zpracované technicko-ekonomické studii Vodní dílo Čučice (kde je doporučena kapacitnější varianta než je vedena v Generelu LAPV). Studie je dostupná na webu zadavatele Povodí Moravy (na konci článku na odkazu níže): http://www.pmo.cz/cz/media/aktuality/technickoekonomicka-studie-lokality-cucice/
Pokud máte možnost oslovit nějaké kolegy, kteří se danou problematikou zabývají, tak, prosím, o přeposlání této výzvy, můj adresář je omezený. Děkuji, pokud jste dočetli email až sem a přeji hodně zdaru v novém roce! Jste-li jiného názoru v této věci, tak se omlouvám za nevyžádanou poštu.
foto z 26.11.2016 od našeho kamaráda Mirka pod Náměští nad Oslavou mluví za vše:
29.11.2016 vložil: Tonda Tůma
Reportáž:
Sbírání zkušeností strážců z Moravského krasu
v Národním parku Šumava
Ve dnech 23. a 24. srpna 2016 dva naši strážci navštívili NP Šumava za účelem získání zkušeností u profesionálních strážců NP Šumava.
Během dvou dnů jsme se pohybovali v lokalitách Prášily, Modrava, Březník a v dalších částech Šumavy v doprovodu strážců přírody národního parku. Tedy přesně řečeno „informační a strážní služby“, jak se zde strážci nazývají. Celé dva dny byly pro nás velmi přínosné, poučné a plné zážitků. Vybral bych tedy jen pár zajímavostí.
V jedné lokalitě na cyklostezce došlo k úniku krav z louky ohraničené dráty pod el. proudem. Jedna z krav cyklostezku zablokovala a cyklisti se dožadovali okamžitého zásahu. Po příjezdu na místo se kráva sama vrátila za el. ohradník a strážce pouze opravil poškozené místo, aby nedocházelo k dalším útěkům zvířat.
Před Luzenským údolím, kde je I. zóna národního parku a tedy zákaz vstupu návštěvníků, si nás - strážce z Moravského krasu - turisté spletli se strážci Šumavy a dostali jsme výtky za nepřesné informace. Turisté se dožadovali vstupu do údolí a tvrdili, že to národní park povolil. Nebyla to pravda.
Zajímavá byla diskuze v městě Kašperské hory s jeho obyvateli v místní hospůdce. Neměli moc kladný vztah k národnímu parku a jeho činnosti na Šumavě.
Celý výlet dopadl velmi dobře, nicméně se nám příliš nelíbila velká přelidněnost šumavských turistických cílů. Jak šumavští strážci potvrdili, tolik turistů jako v tomto roce už dlouho nepamatují.
Radovan Mezera, stráž přírody CHKO Moravský kras
Reportáž:
Asociace stráže přírody ČR pořádala exkurzi do Polska
v termínu 27.7. - 31.7. 2016
a to do Spolku chráněných krajinných oblastí Slezského vojvodství ("Zespół Parków Krajobrazowych Województwa śląskiego"). Akce se zúčastnili 4 strážci z CHKO Moravský kras.
První zastávka nás čekala v polském městě Bedzin. Zde sídlí ředitelství Spolku. Na tomto pracovišti máme přátele a rádi jsme je přijeli pozdravit. V Bedzinu jsme šli na prohlídku hradu a potkali jsme tam ochotnou paní, která nás provedla i podzemím pod hradním kopcem. Podzemní chodby byly budovány během 2. světové války.
Ještě týž den jsme se přesunuli severněji do obce Smoleň, kde má Spolek středisko ekologické výchovy pro školy.
Na programu zájezdu byly jednodenní výjezdy do okolí, setkání se strážci Ojcovského národního parku poblíž Krakova, návštěvy pro veřejnost přístupných jeskyní "Ciemna", "Lokietka" a "Glemboka", skalních oblastí a historických památek (zříceniny hradů Olzstyn, Mirow, Smoleň).
Navštívili jsme přírodní rezervaci Smoleň, „Park krajobrazowy Orlich Gniazd“, nádherný hrad Ogrodzieniec postavený na vápencovém masivu.
Jiný den jsme jeli na výlet do Ojcovského národního parku. Je to krasová oblast podobná naší Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy. Z národního parku jsme měli domluveného průvodce - botanika Ondřeje, který nás provedl nejznámějšími místy parku. Prohlédli jsme si zde expozici přírody „Ojcowskiego Parku Narodowego“. Tento objekt je obdobný jako naše „domy přírody“.
Při cestě domů jsme se zastavili na lokalitě „Pustynia Bledowska“.Je to vlastně taková antropogenně vytvořená poušť. Je velmi cenná z důvodu výskytu psamofyt.
expozice Ojcovského národního parku naše exkurze s průvodcem infotabule
Filip Chalupka, stráž přírody CHKO Moravský kras
Mezinárodní středoevropské setkání strážců přírody
Setkání strážců přírody ze Slovenska a Česka
na hranicích ČR - SR na chatě Kohútka v Beskydech
V polovině října od 13. do 16. 10. 2016 se uskutečnilo první středoevropské mezinárodní setkání stráže přírody na česko – slovenské hranici na horské chatě Kohútka. Chata se nachází v CHKO Beskydy několik desítek metrů od CHKO Kysuce.
Toto setkání bylo za účelem výměny zkušeností, navázaní nových kontaktů ze zahraničí a pomoci při založení nových asociací. Zahraniční hosté dorazili až z Ruska, Rumunska, Velké Británie, Maďarska, Rakouska, Německa, Polska a velkou část obsadili strážci z České republiky a Slovenské republiky.
Z Česka strážci přijeli například z NP České Švýcarsko, NP Šumava, KRNAP, CHKO Jizerské hory a z dalších CHKO včetně Moravského krasu. Ze Slovenska dorazili strážci např. z NP Muráňska planina, NP Slovenský raj, NP Nízké Tatry a další. Celkem přijelo 76 strážců přírodyz 9 zemí.
Na setkání přijeli významní hosté. Viceprezident mezinárodní federace strážců (IRF) Florin Halastauan, koordinátor stráže přírody IRF Roger Cole, generální ředitel Štátnej ochrany prírody (ŠOP) Slovenské republiky a státní tajemník Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky.
Ve čtvrtek 13.10. probíhala registrace a ubytování účastníků. V pátek 14.10. dopoledne bylo oficiální zahájení a prezentace činnosti strážců v chráněných územích.
V sobotu 15.10. probíhaly exkurze. Byly na výběr tři varianty. První exkurze jela do města Rožnov pod Radhoštěm, kde měli účastníci prohlídku přírodního skanzenu. Další skupina vyrazila po hřebeni Javorníků na Malý Javorník. Poslední skupina odjela do NPR Pulčín Hradisko. V této rezervaci se chrání pískovcové skalní město s rozsedlinovými jeskyněmi.
V neděli 16.10. po snídani jsme my z Moravského krasu vyrazili zpátky na Moravu. Jelikož anglickému strážci letělo letadlo z Brna až v podvečerních hodinách, tak jsme společně vyrazili do terénu CHKO Moravský kras. Navštívili jsme skautské středisko ekologické výchovy na Kaprálově mlýně, barokní kostel ve Křtinách a poté novou expozici v jeskyni Výpustek zaměřenou na speleologii, geologii a paleontologii.
Děkujeme přátelům strážcům ze Slovenska za organizaci celého setkání.
19.10.2016 zapsal: Filip Chalupka, stráž přírody CHKO Moravský kras
Setkání strážců na Pálavě
Reportáž:
Setkání stráže přírody CHKO Moravský kras a CHKO Pálavase uskutečnilo ve dnech 15. 7. 2016 až 17. 7. 2016 na Správě CHKO Pálava v Mikulově. Setkání bylo pořádané k 60. výročí CHKO Moravský kras a 40. výročí CHKO Pálava. Na setkání jsme přijeli v počtu 10 strážců z Moravského krasu a Pálavu zastupovali 4 strážci.Hostem byl pracovník z ústředí AOPK ČR, který má na starost agendu stráže přírody.
Program byl rozdělen do dvou dnů. V pátek byla v prezentacích představena činnost obou skupin na téma problematika práce stráže přírody. Dále se probíraly informace týkající se novinek ustanovení stráže podle nové metodiky AOPK ČR.
Druhý den byl zaměřen na terénní exkurze do vybraných lokalit v CHKO Pálava. Byla nám zde vysvětlena podrobně problematika ochrany a managementu těchto lokalita její možné řešení. Například Stolová hora v národní přírodní rezervaci (NPR) Tabulová, kde se diskutovalo o činnosti paraglidingu. Velmi zajímavé byly také informace z NPR Křivé jezero a NPR Lednické rybníky, které jsou ptačí oblastí. Na konci exkurze jsme navštívili v přírodní rezervaci (PR) Turold jeskyni Na Turoldu s odbornou prohlídkou a výkladem.
Během dne nás navštívila Česká televize, která o víkendu informovala o našem setkání veřejnost.
Večer už byl volný program a někteří účastníci odjeli do svých domovů.
V neděli po ukončení setkání jsme malá skupina pěti strážců navštívili PR Svatý kopeček a Archeopark v Pavlově
Na závěr musím konstatovat, že setkání bylo velmi úspěšné, poučné, zdařilé a musím ocenit a za všechny účastníky poděkovat vedoucímu strážní služby CHKO Pálava RNDr. Jiřímu Matuškovi, který celé setkání zorganizoval a po celou dobu nás provázel.
Studijní stáž strážce přírody Moravského krasu v Českém Švýcarsku
Reportáž:
5.8.2016 Na dnešní den jsem si domluvil společnou strážní službu s kolegou z národního parku České Švýcarsko s Honzou Lobotkou. Známe se z Asociace strážců přírody České republiky. Společná strážní služba spočívala v odstranění informačních tabulí týkajících se dočasně chráněné plochy, jež zakazovala lidem vstup do oblasti, v níž hnízdí ohrožení a chránění ptáci. Potom jsme zkontrolovali místa, na nichž se občas nelegálně táboří a rozházeli jsme nelegální ohniště. I přes deštivé počasí jsme potkali několik cyklistů, na dotaz holandských turistů, jak se dostanou do nejbližší obce, jsme jim na mapě ukázali, kde se nachází a anglicky jim vysvětlili cestu. Pak jsme jeli zkontrolovat další území. Honza mi vyprávěl různé příhody ze strážních služeb a míst, jež jsme společně navštívili, bylo znát, že krajinu a zdejší okolí dobře zná a má ji rád. Ideální průvodce po místech, o která se stará. Společná služba byla velice zajímavá a poučná. Strážní služby a problémy na národním parku České Švýcarsko a CHKO Moravský kras jsou obdobné.
Lišák, stráž přírody CHKO Moravský kras
Mezinárodní den strážců přírody
5.ročník - Panská skála u Kamenického Šenova 30.7.2016
Reportáž: Na pozvání kolegů strážců z NP České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Jizerské hory jsem se zúčastnil 5.ročníku Mezinárodního dne strážců přírody v severních Čechách. Akce proběhla pod záštitou Asociace strážců přírody České republiky. Od parkoviště v obci Kamenický Šenov až k Panské skále stály stánky národního parku České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Jizerské hory, v nichž byli strážci a rozdávali dětem omalovánky s příběhy různých zvířátek, samolepky a propagační letáky. Byl tu k dispozici i leták o tom, kdo je to strážce přírody, návštěvníci byli rovněž informováni o lokalitě, kde se nacházejí a mohli pokládat i dotazy týkající se zajímavostí o přírodě. V dalším stánku byla na ukázku vycpaná různá zvířata, která se vyskytují v dané lokalitě. Kdo z dětí zvířátka správně určil, dostal na památku pexeso. Vedle stánku NP České Švýcarsko stála pro malé děti dřevěná skládačka rysa, která se těšila jejich oblibě. Na jiném stanovišti byla živá zvířata jako osel, koza, králíci, slepice a morče, u nich pak probíhal výklad a děti si mohly zvířata i pohladit. Na stanovišti u rybníka pod Panskou skálou se dětem ukazovali čolci. K vidění byl čolek obecný i horský. Děti si je z připravených nádob chytaly do zkumavek, aby si je mohly prohlédnout zblízka a poté je vracely zpět do nádoby s vodou.
Akce se zúčastnil i vedoucí stráže z NP Saské Švýcarsko pan Mathias Bötrger. Akce měla u veřejnosti kladný ohlas a zúčastnilo se jí asi 500 lidí. Každý přítomný strážce přírody podepsal pamětní list a potom proběhlo společné focení. Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit, bylo to zdařilé a velice přínosné, čímž bych zároveň chtěl poděkovat kolegům za pozvání.
Lišák, stráž přírody CHKO Moravský kras
Strážci s přáteli na běžkách na Šumavě 2016
Jako předchozí rok, tak i tento jsme my - 2 strážci přírody Moravského krasu vyrazili s běžkami do Národního parku Šumava. Tentokrát na Modravu, do centrální části Šumavy. Tato část je nejlepší pro běžkaře, protože území tvoří plošiny s mnoha krásnými slatěmi a mokřady.
V odpoledních čtvrtečních (18.2.2016) hodinách jsme vyrazili na cestu. Po příjezdu a ubytování jsme šli navštívit místní pivovar Lyer.
Druhý den ráno (19.2.2016) po snídani jsme diskutovali o problémech, kauzách a akcích Šumavy a programech našich výletů se strážci národního parku. Poté jsme s horským vůdcem a strážcem Pavlem vydali na běžky. Vyjeli jsme směrem na Rybárnu, kde jsme jeli krásným údolím Roklanského potoka až na Bavorskou cestu, kde jsme odbočili doleva směrem na Poledník. Na vrcholu Poledníku vysokém 1315 m. n. m. jsme poobědvali a na vyhlídku vojenské věže jsme nelezli, protože počasí se zhoršovalo a mlha nám znemožnila krásné rozhledy. Po obědě jsme vyrazili k Prášilskému jezeru a po žluté turistické značce jsme stoupali na hřbet směrem na Modravu. Celkem jsme najeli cca 36 km. Po příjezdu na chatu jsme šli navštívit megalomanskou restauraci a hotel Mádr s výbornou kuchyní.
Na sobotní (20.2.2016) výlet jsme si přivstali a vydali jsme se na druhou stranu k pramenům Vltavy, přes Černou horu až na Bučinu. Po příjezdu k hostinci na Bučině se nám vyjasnilo a byly výhledy až na Mrtvé hory (Totes gebirge) a Dachstein. Po výborném obědu se počasí zhoršilo. Začalo sněžit a silně foukat. Plán byl jasný, pokračovat dál na Knížecí pláně, žádné počasí nás nemůže zastavit. Při zpáteční cestě přes Kvildu, jsme navštívili informační centrum NP Šumava. Počasí se vůbec neumoudřilo a na sjezdu přes Filipku na Modravu nám protivítr s hustým sněžením dělal problémy. Se soumrakem dojíždíme na základnu.
V neděli (21.2.2016) jsme chtěli vyjet ještě na běžky, ale od půlnoci pršelo. Po sbalení a naložení všech věcí do aut jsme se rozloučili se strážci Šumavy a vyrazili na oběd a do informačního centra na Modravě. Jedna zajímavost nakonec: Na Modravě soutokem Roklanského a Modravského potoka vzniká známa řeka Vydra a po cca 20 km dalším soutokem s Křemelnou vzniká zlatonosná řeka Otava. V odpoledních hodinách jsme vyjeli na zpáteční cestu na Moravu. Na cestě zpět jsme se ještě kochali Píseckýma horama, Blanským lesem a JE Temelín.
Pozdravujeme na Šumavu a příští rok zase.
zapsal: Filip Chalupka, stráž přírody CHKO Moravský kras
Přehradu na řece Oslavě chtějí opět oprášit ze šuplíků
Stabilní situaci na řekách v povodí Moravy se daří udržovat jen díky vylepšování průtoků upouštěním přehrad. Aby jim ulevilo, dohodlo se Povodí Moravy na čtvrtečním jednání krizového štábu na zvýšení kontrol odběratelů vody. V některých případech uvažuje i o omezení odběrů vody pro průmyslové podniky.
Z přehrad odtéká více vody, než přitéká, ve výjimečných případech až stonásobně. Státní podnik Povodí Moravy tak uvažuje o omezení odběrů vody pro průmyslové podniky v povodí Bečvy, Dezy ve Valašském Meziříčí už se omezení dotklo, řekl generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský.
Povodí Moravy se zároveň dohodlo s úřady na zvýšení kontrol odběratelů vody. Ty se zaměří i na provozovatele malých elektráren, kteří často porušují manipulační řád a odebírají více vody, než je povoleno.
I podle scénáře pro suchý rok by měly přehrady plnit svůj účel až do konce roku. Aktuální průtoky se v řekách pohybují od tří do 30 procent, bez přehrad už by byla situace na mnoha místech kritická. „Není v tuto chvíli dílčí část povodí, která by nebyla suchem postižená, vláhový deficit je velmi výrazný. Pozitivní je, že nádrže jsou v dobré kondici,“ upozornil Hodovský.
Jako příklad uvedl vylepšování průtoku Svitavy pod nádrží Křetínka, která vypouští až stonásobně víc vody, než do ní přitéká, což je dva až deset litrů za vteřinu. Až čtyřikrát vylepšují průtoky všechny přehrady Dyjsko-svratecké soustavy. A to přesto, že každý den takto klesnou o několik centimetrů a denní výpar se v tomto počasí pohybuje mezi šesti a sedmi milimetry. „Naplněnost nádrží je na 68 až 90 procenty běžného stavu,“ doplnil Hodovský.
„V této době si více než kdy jindy uvědomujeme význam vodních nádrží, které v době sucha nadlepšují průtoky v řekách. Proto už nyní zadáváme pět studií proveditelnosti na vodní dílaSkalička, Hanušovice, Rychtářov, Vlachovice a nově také Čučice - nádrž, která by měla posílit retenci vody v povodí jaderné elektrárny Dukovany,“ uvedl Hodovský.
Pitná voda bez omezení
Všechny nádrže, které slouží k zásobování pitnou vodou, budou nadále fungovat bez omezení, každý týden se vyhodnocují požadavky zemědělců na závlahy.
Na Bečvě, kde je situace mezi velkými řekami prakticky nejhorší, už ale vodohospodáři omezují odběry vody pro průmysl. „Týká se to továrny Deza ve Valašském Meziříčí, dále po proudu k tomu patrně dojde, například v přerovské Precheze. Už není odkud brát,“ zdůraznil Hodovský.
Zatímco na řekách voda stále je, na některých potocích už zůstává jen v tůních. Dobře jsou na tom stále zásoby podzemní vody, která na sucho reaguje se zpožděním. „Pouze deset procent kontrolních vrtů vykazuje pokles,“ řekl Hodovský.
Změnu nepřinese ani ochlazení
Přestože během víkendu přijde ochlazení a dalších 14 dní má být srážkově bohatší než dosavadní dva týdny, výraznou změnu vodohospodáři nepředpokládají. „Podle meteorologů půjde převážně o lokální srážky. I když mohou být až v desítkách milimetrů, může se zvednout hladina na malých tocích jen krátkodobě a na větších tocích se může zastavit pokles,“ vysvětlil Hodovský.
Z pohledu českého hydrometeorologického ústavu byl červenec 2015 třetím nejteplejším měsícem od roku 1937. V současné době naše území postrádá 200 - 250 mm srážek, na čtyřiceti měřících stanicích už jsou dosaženy hranice sucha, hladiny vodních nádrží klesají a drobné vodní toky jsou téměř bez vody.
Krizový štáb už svolalo Povodí Moravy v červenci a doporučilo krajským úřadům a obcím, aby omezily nakládání s vodou. „Reakce byla pozitivní a ve Zlínském kraji, kde je situace nejhorší, už k omezení mnohde došlo,“ zakončil Hodovský.
Vrchol Děvína je po sedmdesáti letech opět přístupný návštěvníkům.
Vložil: 24.4.2015 Radovan - Al
Ministr životního prostředí uklízel Česko
V Českém Švýcarsku v sobotu 18.4.2015 proběhly stejně jako jinde v republice úklidové brigády - sběr odpadků. Zde se pan ministr Brabec akce osobně zúčastnil za doprovodu strážců a vedení národního parku České Švýcarsko.
Osobní přístup pana ministra je pozitivní gesto, které svým způsobem oceňuje práci všech brigádníků v republice. Uvědomme si, že 26 let po pádu totality jsme v Česku stále mnozí ochotni pomáhat přírodě zdarma. A není nás málo.
Vložil: Tonda, Radovan
Ledy na řece Oslavě se hnuly - vyhlášení nových rezervací je v pohybu
MŽP obeslalo koncem prosince 2014 vlastníky pozemků v chystaných národních přírodních rezervacích "Divoká Oslava" a "Soutok Oslavy a Chvojnice" Oznámením návrhu na vyhlášení ... s datem 11.12.2014.
Obeslaní mají na připomínky 90 dnů od doručení oznámení. Vyhlášení můžem tedy čekat asi na podzim 2015.
Na Správě CHKO Moravský kras v Blansku jsou již připraveny hraniční sloupky na cesty vstupující do rezervací a 5 ks stojanů infopanelů, které budou stát na nejhlavnějších cestách. Státní znaky a malé textové tabulky na hraniční sloupky a velké tabule na infopanely budou muset být teprve zadány k výrobě.
V kontextu informací o budoucím rozšiřování JE Dukovany a potřebě vody pro chlazení je vyhlášení "národek" víc než žádoucí.
Potřebné informace včetně plánů péče a map na obě rezervace najdete na odkazech:
TISKOVÁ ZPRÁVA ČESKÉHO ČERVENÉHO KŘÍŽE Z 15.X.2013
První pomoc v mobilu – aplikace Českého červeného kříže
15. října 2013 spouští Český červený kříž (ČČK) aplikaci První pomoc. Aplikace je k dispozici v češtině pro telefony s OS Android a Apple iOS a je plně přizpůsobena českým podmínkám. Je jednoduchá, zdarma a uživatel s její pomocí může zachránit lidský život.
Aplikace První pomoc je českou verzí programu Universal First Aid App vytvořeného Americkým Červeným křížem. Obsah odpovídá Standardům první pomoci vydaným ČČK v roce 2012 i IFRC International First Aid and Resuscitation Guidelines 2011.
Aplikace má v přehledné grafice tři základní záložky: NAUČTE SE, V NOUZI a PŘIPRAVTE SE. Poslouží jako příručka první pomoci s radami ke zvládnutí různých situací od srdečního infarktu přes zlomeniny až po každodenní drobné, jako je přisáté klíště. Dá se ale využít i jako praktický rádce pro chvíle, kdy jde o každou sekundu – součástí jsou postupy urgentní první pomoci krok za krokem, včetně krátkých videí. Tísňovou linku může uživatel vytáčet přímo z aplikace stisknutím jediného tlačítka. Uživatelé najdou i praktické rady, jak se chovat při mimořádných událostech typu povodní, extrémního počasí nebo třeba při chřipkové epidemii.
Studium aplikace však nenahrazuje účast na kurzu první pomoci, neboť neposkytuje možnost praktického nácviku. ČČK doporučuje všem uživatelům účast na kurzu první pomoci vedeném kvalifikovaným instruktorem. Americký i Britský Červený kříž vydaly již podobné aplikace již v roce 2012. Ty se dodnes těší velkému zájmu, o čemž svědčí jejich více než dvoumilionové stažení, a stále patří v obchodech App Store a Google Play mezi velmi populární. Tento úspěch inspiroval i řadu ostatních národních společností Hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Finanční náročnost vývoje vlastní aplikace však doposud pro všechny představovala překážku. Global Disaster Preparedness Center Amerického červeného kříže proto v roce 2013 připravilo pilotní verzi Univerzální aplikace první pomoci. Ta je nyní pomocí jednoduchého webového rozhraní k dispozici k překladu a lokalizaci ostatním národním společnostem Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Díky univerzální aplikaci se náklady na uvedení národních verzí významně snížily.
ČČK se do pilotní fáze tohoto celosvětového projektu zapojil jako jedna z prvních deseti národních společností a již od 15.října 2013 nabízí aplikaci První pomoc ke stažení -
www.cervenykriz.eu, info@cervenykriz.eu. Partnerem a aktivním propagátorem aplikace je firma Vodafone. Poděkování ČČK náleží také společnosti Boomerang Publishing. Dr. Marek Jukl, Ph.D., prezident ČČK, Dr. Josef Konečný, ředitel Úřadu ČČK
k okamžitému zveřejnění: tisková zpráva ČSOP:
Český svaz ochránců přírody slaví 35. narozeniny
11. září 2014
Přesně před 35 lety, 11. září 1979, se v Praze uskutečnila ustavující konference Českého svazu ochránců přírody, dnes největšího nevládního sdružení u nás, zabývajícího se ochranou přírody a krajiny.
Pokud dnes někdo posměšně tvrdí na adresu lidí, snažících se o ochranu naší přírody, že „za komunistů ani nešpitli“, i jen krátký pohled do historie ČSOP je usvědčuje ze lži. Byl to právě Český svaz ochránců přírody, který již ve druhé polovině 80. let stál v čele občanských protestů proti řadě megalomanských staveb, tu úspěšněji, jako v případě snah o zničení nejkrásnějších místech Křivoklátska (dnes navržených na národní park) nesmyslnou přehradou či o výstavbu vysílače v nejcennější části Pálavy, jindy neúspěšně, jako například v boji proti zničení unikátní lužní krajiny Novomlýnskými nádržemi. Hlavní těžiště ČSOP však od počátku bylo v drobné práci pro přírodu nejbližšího okolí – v péči o cenné přírodní lokality, v pomoci volně žijícím živočichům, v ochraně mimolesní zeleně, v pořádání vycházek, přednášek či výstav, upozorňujících, že „přírodní poklady“ máme často doslova za humny.
Totéž lze v podstatě říci i dnes, po pětatřiceti letech. Stále vyrážejí stovky členů ČSOP kosit louky, sázet stromy, vyvěšovat či čistit ptačí budky, opravovat naučné stezky či ukazovat dětem taje přírody. Stále bojují o zachování toho, co nám z přírody ještě zbývá, pro další generace.
V současné době má Český svaz ochránců přírody 6500 členů, sdružených převážně v 320 místních organizacích po celé republice a spolupracuje s obdobně zaměřenými organizacemi v zahraničí. K hlavním celostátním aktivitám ČSOP dnes patří:
Národní síť záchranných stanic – ČSOP je koordinátorem tohoto i ve světovém měřítku unikátního projektu, díky němuž je možno kdykoliv a kdekoliv v republice poskytnout pomoc zraněným či jinak handicapovaným volně žijícím živočichům. Kolem 7000 zvířat se každoročně díky péči záchranných stanic vrátí zpět do volné přírody. (http://www.zachranazvirat.cz )
Pozemkové spolky – společně s dalšími partnery, kterým ČSOP poskytuje metodické a organizační zázemí, se na základě dlouhodobých smluv s vlastníky (respektive přímo na základě vlastnictví) staráme o více jak 3000 hektarů přírodně cenných ploch a 15 kulturních památek (http://pozemkovespolky.csop.cz )
Ochrana biodiverzity – jeden z nejtradičnějších programů ČSOP, v jehož rámci se každoročně realizuje několik stovek drobných projektů na mapování vzácných druhů rostlin a živočichů i praktických opatření na jejich ochranu. (http://biodiverzita.csop.cz )
Ekocentra ČSOP – pět desítek specializovaných zařízení po celé republice, pořádající pravidelné i jednorázové akce pro školy i širokou veřejnost. Vizí ČSOP je nevykládat o přírodě v učebně, ale skutečně v přírodě. Proto většina aktivit je „terénních“. (http://ekocentra.csop.cz )
Oddíly mladých ochránců přírody – není nic krásnějšího, než prožít dětství s partou dobrých kamarádů v přírodě. K tomu napomáhá i na sedm desítek oddílů mladých ochránců přírody. Pod vedením stovek zkušených vedoucích – dobrovolníků – se zde děti prostřednictvím her i pobytových akcí v přírodě učí přírodě rozumět, pohybovat se v ní a svým chováním ji neubližovat. (http://www.mopici.cz )
Soutěže – Český svaz ochránců přírody je pořadatelem dvou celostátních ochranářských soutěží – Zlatého listu, určeného pro školní děti, a Ekologické olympiády, určené středoškolákům. Ekologická olympiáda, která vznikla na půdě ČSOP, má letos jubilejní 20. ročník (http://www.ekolympiada.cz ), Zlatý list, jehož pořádání ČSOP převzalo v 90. letech, již 43. ročník (http://www.zlatylist.cz ).
Blíž přírodě – nechceme před lidmi přírodu uzavírat, chceme lidem přírodu ukázat. Proto ve spolupráci se společností NET4GAS zpřístupňujeme formou naučných stezek, pozorovatelen, povalových chodníků či další turistické infrastruktury přírodovědně zajímavé lokality. Zanedlouho budeme otevírat již 65. lokalitu (blizprirode.cz ).
Živá zahrada – příroda není něco vzdáleného, zajímavá příroda může být i kolem našeho domu. Poradit, jak udělat, aby naše zahrady nevyhovovaly jen nám, ale i desítkám různých, mnohdy krásných či užitečných, živočichů, je cílem této kampaně – soutěže (http://www.zivazahrada.cz )
Ukliďme svět – od samého počátku mezinárodní kampaně Clean Up the World! v první polovině 90. let je ČSOP jejím koordinátorem pro Českou republiku. Jen v loňském roce se do úklidových akcí zapojilo téměř 20.000 dobrovolníků, podařilo se zlikvidovat 170 tun odpadu. (http://www.uklidmesvet.cz )
Český svaz ochránců přírody též provozuje dvě dlouhodobé veřejné sbírky:
Místo pro přírodu – cílem této sbírky je vykupovat ohrožené přírodně cenné pozemky a následně o ně pečovat. Již se podařilo vykoupit přes 100 ha pozemků na 25 lokalitách. Konto sbírky je 9999922/0800 (http://www.mistoproprirodu.cz )
Zvíře v nouzi – finanční prostředky, získané v rámci této sbírky, pomáhají zajistit činnost výše zmíněných záchranných stanic pro handicapované živočichy. Konto sbírky je 33553322/0800 (http://www.zvirevnouzi.cz )
Dvakrát ročně vydává ČSOP pro všechny zájemce o naši přírodu a její ochranu časopis Krása našeho domova (http://knd.csop.cz ) a průběžně řadu různých informačních a metodických materiálů.
Český svaz ochránců přírody dlouhodobě spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a státním podnikem Lesy České republiky.
Generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody je společnost NET4GAS s. r. o.
V případě zájmu rádi poskytněme podrobné informace ke kterémukoliv z našich programů a projektů.
Kontakt:
Libor Ambrozek, předseda, Český svaz ochránců přírody, 724 160 705
Petr Stýblo, ředitel kanceláře, Český svaz ochránců přírody, 602 395 473
Vložil: Tonda
Obavy zažehnány, v přírodní rezervaci přehrada nevznikne
myšleno v údolí Oslavy a Chvojnice
deník.cz / 13.7.2014
Třebíčsko - Čas od času se mezi lidmi vynoří zvěsti o tom, že přírodní rezervaci Údolí Oslavy a Chvojnice čeká stejný osud, jaký potkal v sedmdesátých letech minulého století sousední údolí řeky Jihlavy. Tedy stavba přehrady. Vodohospodáři i energetici nicméně uklidňují obyvatele, že nic podobného nehrozí. Alespoň ne ve výhledu desítek let.
O tom, že by se sevřené údolí s desítkami chat a několika mlýny nebo zříceninami mohlo proměnit v souvislou vodní hladinu, se začalo nahlas mluvit asi před čtyřmi lety. A to hned ze dvou důvodů. První se týkal nedaleké Jaderné elektrárny Dukovan. Ty se připravují na rozšíření, pátý blok s výkonem až 1 200 megawattů bude potřeba chladit. Druhý poplach spustilo Ministerstvo zemědělství. To vytipovalo místa vhodná pro stavbu přehrad, které by sloužily jako protipovodňová ochrana či zásobárna vody pro případ sucha.
Zatopení údolí by znamenalo pohromu pro chataře. Jedním z nich je i Jan Burda z Třebíče, který vlastní srub na Chvojnici. „Společně s dalšími majiteli chat a pozemků jsme loni měli jednání, řešilo se vykupování pozemků od vojenských lesů. Řeč přišla i na přehradu, ale bylo nám řečeno, že nejméně třicet let tu nic takového nehrozí," řekl.
I studie ministerstva a vodohospodářů se týkala spíše teoretické vhodnosti daných míst pro přehradu. „Zatím se nejedná o vlastní vodní nádrže, ale o plochy, které je nutno chránit z důvodu jejich případného možného využití v dlouhodobém horizontu pro případ, že se začnou naplňovat negativní scénáře dopadu klimatických změn typu dlouhotrvajícího sucha," podotkl Jaroslav Mikyna, vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství. Dodal, že dlouhodobý horizont se týká minimálně padesáti let, změnit by na tom nic nemělo ani současné sucho.
Jaderná elektrárna vypracovala hned několik variant pro získávání vody na chlazení nového bloku. „Nejvýhodnější je samozřejmě varianta nepotřebovat žádnou dodatečnou vodu. Je to současně ekologicky i ekonomicky nejvýhodnější. Vodu pro pátý blok proto chceme čerpat z nádrží Dalešice a Mohelno na řece Jihlavě," uvedl mluvčí elektrárny Petr Spilka.
Vložil: Tonda
Územní rozvoj ČR počítá s přehradou i jezy na Labi.
... a s přehradou nedaleko Dukovan ... kterépak údolí u Dukovan ji ještě nemá ???
Dne 8.7. 2014 se objevil článek v deníku Deník.cz. Pojednávající o územním rozvoji ČR. Povšimněte si čtvrtého odstavce ( vodní nádrž by měla vzniknout i nedaleko jaderné elektrárny Dukovany ...) Zamysleme se která, že údolí přicházejí u Dukovan v úvahu. Podívejte se do mapy a ... Údolí Oslavy ?? Rozhodně budeme pečlivě sledovat dění a nadále budeme informovat co je v dané věci nového.
8.7.2014 20:16
Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravuje aktualizaci politiky územního rozvoje České republiky, počítá v ní mimo jiné s přehradou v Nových Heřminovech či jezy na Labi, ruší naopak uvažované propojení řek Odra a Váh. Aktualizaci dnes představilo vedení resortu, které připravuje dvě veřejná projednání návrhu. Veřejnost i dotčené obce mohou své připomínky poslat do 8. září.Politika územního rozvoje ČR je strategický dokument. "Není to územní plán České republiky v tom smyslu, že by obsahoval konkrétní záměry a trasování. Vymezuje však hlavní koridory a plochy pro plánované stavby, jejich konkrétní trasy musí zvolit dotčené resorty a kraje. Těm ukládá určit, kde přesně budou," upozornil ředitel odboru územního plánování na MMR Tomáš Sklenář.
Nejvíce se řeší silniční a železniční trasy a koridory, výrazné zastoupení mají i produktovody, jako jsou elektrická vedení či plynovody. U těchto staveb vidí materiál jako klíčové propojení sever-jih.
Protože se dokument týká celého území republiky, nevyhne se ani kontroverzním a diskutovaným stavbám. Například doporučuje vystavět vodní nádrž Nové Heřminovy, což považuje za opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Opavy. Kraji a dotčeným obcím proto nařizuje vytvářet ve svých územních plánech pro tuto přehradu a související protipovodňová opatření vhodné podmínky.
Vodní nádrž by měla vzniknout i nedaleko jaderné elektrárny Dukovany. Ta totiž po případném rozšíření bude ke svému provozu potřebovat více vody. Ministerstvo průmyslu a obchodu však má podle dokumentu nejprve "prověřit účelnost a reálnost rozvojového záměru (rozšíření - pozn. ČTK) elektrárny Dukovany".
Dokument také předpokládá vznik diskutovaného jezu na Labi u Děčína, potřebnost druhého jezu u Přelouče doporučuje ještě prověřit. Nutné prý bude také vybudování úložiště jaderného odpadu, přesné místo ale dokument neřeší. Pouze potvrzuje stavební uzávěru v diskutovaných potenciálně vhodných lokalitách.
Prověřit by se měla i účelnost a reálnost průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe, naopak propojení Odra - Váh dokument jako nereálné ruší.
Podle Sklenáře je hlavním smyslem dokumentu koordinovat kraje a obce v jejich územně plánovací činnosti a koordinovat tvorbu resortních koncepcí, které které se týkají území. "Politika územního rozvoje ČR zajišťuje územní ochranu záměrů pro jejich možnou budoucí realizaci," upřesnil význam dokumentu Sklenář.
Politika územního rozvoje ČR je přitom závazná pro nižší nástroje územního plánování, kterými jsou zejména zásady územního rozvoje krajů, na úrovni obcí jsou to pak územní plány a regulační plány.
Veřejnost a místní samosprávy se k návrhu mohou písemně vyjádřit do 8. září, poté MMR jejich připomínky vypořádá. Vládě ke schválení má dokument předložit do konce letošního roku.
Autor: ČTK
Vložil: admin - Al
Julské Alpy 2014 - červen plný sněhu, feráty
Tři strážci (Tonda, Hliník, Filip) jsme vyrazili 14.6. do Slovinska. Dopravu nám zajišťoval zájezd AOPK ČR, program jsme si sami mohli doplánovat v rámci volnosti hlavního programu. 14.6. spíme v kempu na hranici Triglavského národního parku.
15.6. jsme se pokusili o zdolání Malé Mojstrovky ze sedla Vršič ferátou. Bohužel sněhové pole zakrylo nástup do feráty a připojení bylo možné jen nejištěnou cestou 3+ UIAA, což jsme v pohorách neriskovali. Takže poté, co Tonda a Hliník ujeli na sněhovém svahu, jsme nasadili mačky a věnovali jsme se prohlídce skal pod severní stěnou Mojstrovky. Potkali jsme také jednu naši skupinu, která mířila na Triglav. Otočili to, protože v cestě jim bránila dlouhá sněhová pole. Chaty okolo Triglavu byly navíc zavřené včetně zimních útočišť, takže by stejně spali kdovíjak.
16.6. jsme se pokusili ferátou zdolat Prisojnik. Odhaduji, že asi v polovině výstupu nám cestu překřížil dlouhý strmý sněhový jazyk. Při představě, že jazyk ústí do propasti, jsme jeho traverz neriskovali ani s mačkami (můžou ujet taky ...). Nebylo totiž za co se jistit, resp. kde zřídit štand. Samá rozchrastaná skála. Možná jsme byli přespříliš opatrní. Vrátili jsme se tedy zpět a ze sedla Vršič jsme na Prisojnik vystoupili "normálkou". Výstup jsme v podvečeru zakončili u Velkého Prisojnikova okna, kterým je vedená dobře zajištěná feráta - tu jsme hned prubli. Vrchol jsme škrtli. Druhou noc jsme opět strávili v bezpečí a teple chaty Tirčajev dom. Poštarski dom byl zavřený.
17.6. jsme "normálkou" vyběhli za použití maček na jednom sněhovém poli na vrchol Malé Mojstrovky. Pohoda výstup. Odpoledne jsme začali sestupovat ze sedla Vršič přes krasový vývěr řeky Soča do údolí Soče do kempu. Vývěr nás ohromil svojí vydatností. Chata u vývěru byla v provozu.
18.6. jsme navštívili Bovec a Kobarid. Zejména muzeum 1. sv. války v Kobaridu nás zaujalo pro účast vojáků z Čech na obraně slovinské země před Italy. Dozvěděli jsme se, jak vypadalo dobývání hory Krn italskými "alpíny" na Rakousko-Uherských vojácích, zítra se na Krn mrknem osobně.
19.6. jsme podnikli výstup na Krn a dokonce ferátou. Feráta byla celá v pořádku a bez problémů se sněhem. Chata na Krnu byla ještě zavřená. Na vrcholu se dalo najít spousta střepin z granátů z dělostřeleckého ostřelování hory Italy. Sestup "normálkou" byl opět v pohodě, bouřka nás chytla až pod loveckou chatou. Výhledy z Krnu jsou úžasné, celé Julky jako na dlani, dohlídneš moře na jihu a Triglav na severu.
20.6. jsme si prohlédli přírodní rezervace v ústí Soče do moře (v Itálii). Zde zejména spousty ptactva. Na rychlovku jsme proběhli přístav Koper, super historické centrum. Večer koupačka ve slovinském moři.
21.6. Dopoledne koupačka v moři a relax. Odpoledne prohlídka přírodního parku Škocjanské jeskyně včetně základní prohlídkové trasy v jeskyni za doprovodu kolegyně ze Správy parku. V jeskyni úžasný kaňon řeky Reky, obrovské prostory, žádná fotka to prostě nevystihne. Na objevování dalších jeskyní systému Reky se podílí spousta českých a zejména moravských jeskyňářů, v jeskyni Kačna jama tohoto systému působí expedice speleoskupiny Plánivy. My bohužel spěcháme, takže nás čeká noční cesta do Česka. Do Brna příjezd 22.6. v 5 hod.
Účast dalších kamarádů: Ilka, Roman, Vláďa, Vlasta, Šárka
.bmp)
foto převzato z webu AOPK ČR
foto převzato z webu AOPK ČR
