Zprávy mimo kras
Zákaz lezení na Kozlovi - Chřiby |
Sokol stěhovavý |


Važme si a respektujme tohoto krásného a nespoutaného dravce, který se po 65 letech vrátil do Chřibů!
Správce skal
Michal Rožek | 09:39 22.03.2025 |
V KRNAP za víkend vybrali 20 000 Kč za nelegální vstupy do klidového území
Policisté se strážci Krkonošského národního parku (KRNAP) se o víkendu zaměřili na řidiče čtyřkolek, lyžaře a snowboardisty. Od pátku do neděle udělili 20 pokut v celkové výši 20 000 korun. Součástí akce bylo také zjišťování, zda mají řidiči čtyřkolek povolení k vjezdu do národního parku, informovali ČTK zástupci policie a Správy KRNAP. Veškeré pokuty byly v kompetenci pracovníků Správy KRNAP.
Vložil: 13.2.2025 Tonda Tůma
Ujasňují se podmínky táboření a vjezd vozidel pro rybáře v CHKO Soutok
převzato z: https://aopk.gov.cz/-/ujasnuji-se-podminky-pro-rybare-v-chko-soutok
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) si uvědomuje, že rybářské aktivity v tomto území v minulosti nevyvolávaly zásadní konflikty se zájmy ochrany přírody. A právě na tuto pozitivní zkušenost chce navázat. Nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda v lednu 2025.
Jednou z hlavních otázek je vyjasnění podmínek pro využívání rybářských přístřešků a případného dalšího vybavení na březích revírů Moravského rybářského svazu (MRS) v nově vznikající CHKO. Zástupci rybářů i AOPK ČR se shodují na tom, že bude nutné legislativní řešení, v CHKO je totiž táboření zákonem zakázáno. Řešením by mohlo být vydávání výjimek nebo opatření obecné povahy, které by umožnilo využívání rybářských přístřešků a případného dalšího vybavení pro všechny držitele platného oprávnění k lovu ryb.
„Chceme najít takové řešení, aby rybáři nemuseli řešit individuální výjimky a při rybaření by si mohli postavit přístřešek všechny legálně lovící osoby. Bude ale ještě nutné upřesnit podmínky – třeba velikost a konstrukci přístřešků. Počítáme s tím, že pravidla budou domluvena ještě před tím, než začne platit vládní nařízení o vzniku chráněné krajinné oblasti, tedy nejpozději do začátku července,“ upřesňuje Roman Zajíček z AOPK ČR. To neznamená, že využívání rybářských přístřešků nemůže být v konkrétních úsecích v odůvodněných případech omezeno. Ať už kvůli ochraně přírody nebo prostřednictvím vyhlášek dotčených obcí.
„Společným záměrem MRS a AOPK ČR je nastavení transparentních a objektivních pravidel, která nebudou rybáře zbytečně omezovat, budou platit pro všechny stejně a nebudou vyžadovat individuální výjimky. Jsem potěšen, že naše jednání jsou konstruktivní a mají společný cíl,“ říká Václav Habán z Moravského rybářského svazu.
Dalším důležitým bodem řešení společných zájmů je stanovení podmínek, za jakých bude umožněn přístup rybářské veřejnosti k rybářským revírům MRS. Reálně se jedná o užití jednostopých motorových vozidel s konstrukční rychlostí do 45 km/h. To však musí být předmětem projednání s dalšími subjekty (obce, vlastníci pozemků a orgány Policie ČR). V mnoha lokalitách CHKO by vjezd těchto vozidel nemusel být problém, ale finální rozhodnutí bude záviset na konkrétních místech.
Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský. CHKO Soutok bude vyhlášená k 1. červenci 2025.
foto: Jan Miklín
Vložil: 7.2.2025 Tonda Tůma
Mimořádný objev. Češi našli největší podzemní termální jezero na světě
Objevem jezera a podrobným zmapováním vědecká práce nekončí. O výsledky expedice, kterou téměř milionem korun podpořila nadace Neuron, projevil zájem prestižní National Geographic. „Momentálně jednáme o publikaci s řadou evropských vydání, ale o projektu se hovoří i v mateřské edici ve Washingtonu,“ potvrzuje šéfredaktor Tomáš Tureček.
Příběh cenného objevu se začal psát v roce 2021. Vedoucí pozdější expedice a zkušený speleolog Marek Audy měl indicie, že v oblasti Vromoner na jihu Albánie se může nacházet jeskyně se vzácným termálním jezerem.
Takové jeskyně totiž vznikají komplikovaným procesem, kdy v hloubce několika kilometrů pod nimi je ropné ložisko. Termální vody nasycené oxidem uhličitým nebo sirovodíkem se tlačí vzhůru. Když se dostanou na vzduch, uvolní se sirovodík a poté se přemění na kyselinu sírovou. Agresivní sloučenina pak nerozpustí okolní vápenec, ale přemění ho na sádrovec, který opadává a tím vzniká odspodu tvořená (hypogenní) jeskyně.
Vložil: 5.2.2025 Tonda Tůma
Turisté by se neměli strážců přírody bát, říká nový ředitel NP Podyjí
foto: Antonín Tůma
Hlavním cílem nastupujícího ředitele národního parku Podyjí Pavla Müllera zůstane ochrana krás Podyjí. Mezi další patří například rozvoj práce s veřejností či vzdělávání turistů. Ti by se podle něj neměli strážců přírody bát, ale měli by se u nich ujistit, že se v přírodě chovají správně. Müller to řekl v rozhovoru s ČTK. V čele nejmenšího ze čtyř národních parků ČR 1. února 2025 nahradil dlouholetého ředitele Tomáše Rothröckla, který odešel do důchodu.
Jednačtyřicetiletý Müller je absolventem Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, dosud pracoval jako projektový manažer a vedoucí zahraničního prodeje soukromé firmy. Zvítězil v opakovaném výběrovém řízení vypsaném ministerstvem životního prostředí.
"Do vedení NP přicházím s láskou k přírodě, která mne přivedla ke studiu lesnictví a vydržela mi dodnes. Naším hlavním cílem zůstane ochrana jedinečných krás Podyjí, která dosud fungovala znamenitě. Dnes nečelíme žádné krizi nebo akutní hrozbě, takže se vedle běžného provozu můžeme soustředit i na dlouhodobé cíle, kam patří rozvoj práce s veřejností a realizace různých projektů. V nejbližší době bych chtěl zajistit dobré vztahy s místními samosprávami," uvedl Müller.
Ve správě parku by chtěl zřídit odbor pro styk s veřejností, který dnes na správě suplují ostatní odbory. "Očekávám, že pak bychom byli schopní nabízet pravidelný program pro školy a další skupiny návštěvníků," uvedl Müller. Dále je podle něj potřeba vypracovat vizi pro některé nemovitosti, které park spravuje, ale dnes často nemají adekvátní využití. Také správní budova ve Znojmě by si podle něj už zasloužila projekt na rekonstrukci.
Součástí správy chráněného území je i turismus. "Pokládám za klíčové, aby každý návštěvník znal alespoň určité minimum, kterým se v národním parku bude řídit. Chci, aby pochopil naši úlohu a práci a alespoň pasivně se spolupodílel. Turisté by se neměli strážců bát, ale měli by se u nich ujistit, že se během své návštěvy chovají správně. Chraňme přírodu společně," vyzval ředitel. Doplnil, že v tomto směru zvažuje zadání sociologického průzkumu, na jehož výsledcích bude moci správa stavět další kroky pro podporu turismu i jeho udržitelnost.
Národní park Podyjí má rozlohu 62,6 kilometru čtverečních. Vyhlášen byl v roce 1991. Je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. V Česku existují čtyři národní parky, které jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody a které pokrývají 1,5 procenta rozlohy území státu. Kromě Podyjí je to ještě Krkonošský národní park, Šumava a České Švýcarsko. Pátým národním parkem se může stát příští rok Křivoklátsko, návrh ministerstva životního prostředí na jeho vyhlášení podpořila začátkem prosince vláda.
Vložil: Tonda Tůma
Historie strážní služby v NP a CHKO Šumava - článek z r. 2021
Upozorňujeme, že článek byl napsaný k 24.6.2021.
Přestože v novodobém, ale již zažitém sousloví je národní park uváděn před chráněnou krajinnou oblastí, pořadí vzniku je přesně opačné a nejinak je to i s historií a vývojem stráže přírody, která se začínala formovat právě v souvislosti s vyhlášením našeho největšího chráněného území. Označení „strážce“ je pro řadu z nás když ne synonymem, tak zcela jistě pojmem neodmyslitelně spjatým s ochranou přírody, a i když v době vznikající CHKO Šumava nebyl tento termín nikde legislativně ukotven, lze za „strážce“ v jistém slova smyslu označit všechny, kteří se pod hlavičkami svých oborů zasloužili o ochranu tohoto jedinečného přírodního dědictví.
1963–1970, vyhlášení CHKO Šumava, první strážci
Za obor, který měl k dnešnímu pojetí stráže přírody nejblíže, lze považovat tehdejší „konservátory ochrany přírody“, ustanovované na základě zákona o státní ochraně přírody z r. 1956, dle kterého byli rovněž oprávněni činit k zajištění ochrany přírody potřebná opatření. Tito pracovníci se zejména v prvních letech po vyhlášení CHKO významnou měrou podíleli na činnostech, které bylo nutné zajistit v souvislosti s péčí o nově vyhlášené chráněné území, poměrně brzy bylo ale zřejmé, že pro zajištění komplexní péče o území musí být přijati noví zaměstnanci a vytvořeno samostatné organizační řízení.
Jedním z významných rozhodnutí tak bylo v r. 1965 zřízení Sboru dobrovolných strážců (později Aktiv DS) a postupné ustanovování jeho nových členů.
1970–1991, první profesionální strážci
Významný zlom v organizaci přineslo zřízení samostatných Správ CHKO pro západočeskou část (r. 1970 v Sušici) a jihočeskou část (r. 1971 ve Vimperku) a přijetí prvních stálých zaměstnanců. Jako jeden z prvních byl na jihočeskou Správu ve Vimperku přijat dosavadní dobrovolný strážce (dále „DS“) Miloslav Soukup a dne 27. 6. 1972 se tak stal prvním profesionálním strážcem CHKO Šumava. V krátkém sledu postupně přibyli další zaměstnanci a také další profesionální strážci (Š. Labaj, Z. Zlámal, F. Kortus, E. Jiřík, V. Mareš), kteří byli pověřováni organizací DS na jednotlivých strážních obvodech. Řízením strážní služby v západní části CHKO byl pověřen Ladislav Vodák, v jižní části CHKO pak od r. 1974 ing. Michal Valenta.
Pod vedením profesionálních strážců a odborných pracovníků obou Správ byl v následujícím období rychle stabilizován početný aktiv DS, jehož členové byli vybíráni převážně z řad místních obyvatel – lesníků, členů horské služby, KČST nebo ochránců přírody. Pro usnadnění přípravy byla v roce 1974 sestavena a vydána skripta pro DS. Novým strážcům byly postupně přidělovány jednotlivé strážní úseky a bylo započato s pravidelnou organizací strážní služby.
DS byli každoročně proškolováni a zároveň probíhaly odborné exkurze do různých částí CHKO. Každoročně se uskutečňovaly i několikadenní exkurze do chráněných území naší vlasti (KRNAP, Labské pískovce, Český ráj, Bílé Karpaty, Malá Fatra, Moravský kras, Slavkovský les aj.).
Kromě zajištění dohledu se v prvních letech činnost jak profesionálních, tak dobrovolných strážců zaměřovala především na označení a zpřístupnění území. Bylo instalováno značení rezervací a postupně budována terénní zařízení pro návštěvníky – poválkové stezky (Jezerní slať s vyhlídkovou věží, Chalupská slať), vyhlídky, informační panely a řada naučných stezek (Medvědí stezka, Stifterova stezka, Churáňovský okruh, Povydří, Tříjezerní slať, Hamižná hora a Železnorudsko).
Pro účely strážní služby byly postupně vybudovány terénní stanice v Černé v Pošumaví a u Jezerní slati a odkoupen a upraven kiosek u Boubínského pralesa.
Velká pozornost byla věnována výchovné činnosti – strážci byli pověřováni zajišťováním přednášek a vedením exkurzí, řada z nich se podílela na vedení kroužků Mladých ochránců přírody. Strážci vykonávali výzkumnou činnost, jako je mapování vzácné flóry a fauny, odběry vzorků pro další výzkum, nebo se na ní podíleli.
Označení stráže přírody – půlkruhová nášivka STRÁŽCE (autor M. Soukup) se ze Šumavy rozšířila i do ostatních CHÚ ČR.
1989, 1991, 1992 až dnes
Zrušení hraničního pásma, vyhlášení Národního parku Šumava a vydání nového zákona o ochraně přírody a krajiny se zásadním způsobem promítly jak do přístupu k ochraně přírody, tak k organizaci a výkonu strážní služby.
Dlouhá léta nepřístupné území Šumavy, na kterém byl vyhlášen NP, se stalo velkým lákadlem pro mnoho návštěvníků, a proto bylo nutno na tuto situaci reagovat a ustanovit nové profesionální strážce + DS s pravomocemi dle nového zákona o ochraně přírody. Území NP Šumava bylo nově rozděleno na čtyři strážní obvody (Volarsko, Borovoladsko, Modravsko, Prášilsko), v r. 1994 na nich zajišťovalo činnost 18 profesionálních strážců a 17 DS a zpravodajů, dalších 10 profesionálních strážců pak zajišťovalo činnost na území CHKO Šumava. Prvotními úkoly strážců bylo urychlené proznačení nových turistických tras, vyznačení I. zón ochrany přírody, přístřešků a dalších zařízení pro návštěvníky a dále i odstranění pozůstatků po tzv. železné oponě.
I v této době je činnost strážců výrazně zaměřována na práci s veřejností – důraz je kladen zejména na poskytování informací, usměrňování návštěvníků a jejich získávání pro myšlenku ochrany přírody a NP Šumava. Běžnou činností je prezentace fenoménu Šumavy prostřednictvím přednášek a doprovodů. Výchovnou činnost postupně přebírají vznikající informační střediska (dále „IS“) (Svinná Lada, Kvilda, Rokyta, Slunečná, Dobrá Voda, Alžbětín), se kterými strážci velmi intenzivně spolupracují či zabezpečují jejich obsluhu.
Od roku 1994 se prohlubuje spolupráce s ostatními VZCHÚ ČR v rámci terénního setkávání pracovníků strážní služby a navazují se kontakty s NP Bavorský les, se kterým jsou pořádána výměnná setkávání strážců s cílem sjednocení strážní služby a vzájemná výměna informací.
V r. 1998 se strážní služba NP a CHKO Šumava stává jedním ze zakládajících členů Asociace strážců ČR, která se od roku 1999 stává členem International Ranger Federation. Prostřednictvím členství v této profesní organizaci je umožněno další vzdělávání strážců a výměna zkušeností, a to nejen v rámci ČR, ale i na mezinárodní úrovni.
Rozbíhá se rovněž práce s mládeží prostřednictvím programu Junior ranger. Činnost strážců NP a CHKO Šumava je v této době příkladem pro strážní službu v dalších VZCHÚ a je kladně hodnocena na mnoha mezinárodních setkáních.
Po r. 2006 se strážní službě nevyhýbají turbulence spojené s politickými změnami. Organizační změny, časté výměny vedení a s nimi spojené odlišné pohledy na směřování strážní služby (ale i úlohy národního parku a ochrany přírody jako takové) vedou k postupnému odklonu od základního směřování ukotveného zákonem. Na situaci také reaguje většina dosud na území NP působících DS dobrovolným ukončením činnosti. Malá skupina DS zůstává činná pouze na území CHKO v oblasti Boubínska.
V letech 2009–2016 jsou profesionální strážci NP Šumava nejprve jako členové první pomoci a později jako členové jednotky sboru dobrovolných hasičů NP Šumava začleněni do integrovaného záchranného systému a hlavní směr činnosti je určen s tím spojenými aktivitami. Změnou opět prochází organizační struktura – území NP je rozděleno na tři strážní obvody (Stožecko, Modravsko, Prášilsko) o celkovém počtu 25 profesionálních strážců.
K postupnému návratu k původnímu směřování stráže přírody i základním hodnotám ochrany přírody tak opět dochází až s další změnou politické situace a novým vedením NP. Strážcům je umožněno opustit stávající systém a věnovat se plně poslání a činnostem, pro které jsou ze zákona určeni.
Přestože ochrana přírody musí být vždy položena na zásadách a přístupu celé společnosti, stovky dobrovolných i profesionálních strážců na ní mají svůj nesmazatelný podíl a patří jim za to veliký dík!
Převzato z: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-historie-ochrany-prirody/historie-strazni-sluzby-v-np-a-chko-sumava/
Vložil: 4.2.2025 Tonda Tůma
Další postup při řešení problematiky trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
9. 1. 2025
Tramping je dlouhodobě vnímán ochranou přírody jako jedna z šetrných forem poznávání přírody a krajiny, zejména pokud jde o pobyt v přírodě vč. nocování se snahou zanechávat co nejméně pobytových stop.
Pokud tramping začíná přerůstat do podoby, která připomíná chataření, dostává se do rozporu s obecně platnou legislativou (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích, zákon o odpadech, zákon stavební, oblast vlastnických práv apod.). K výraznému zvýšení návštěvnosti trampských objektů přispělo zveřejnění jejich lokalizace v aplikaci na sociálních sítích a období pandemie covidu.
AOPK ČR identifikovala více než 120 míst opakovaně či trvale využívaných jako trampské kempy. Ta byla rozdělena do tří kategorií podle závažnosti jejich dopadů na přírodu. V posledních dvou letech bylo 30 nejvíce problematických tábořišť odstraněno. Zlikvidovaná tábořiště jsou kontrolována a jsou likvidovány pokusy o jejich obnovu.
Dlouhodobě je otázka existence trampských osad v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj diskutována na sociálních sítích. AOPK ČR je často terčem kritiky těch, kdo chtějí zlikvidovat všechna tábořiště, ale i těch, kterým vadí odstranění těch nejproblematičtějších. V závěru roku došlo ke zveřejnění nahrávky, která zaznamenala výroky jednoho z dobrovolných strážců ochrany přírody. Ten vzápětí na svou funkci rezignoval. Obsah rozhovorů, ale i jejich nezákonné pořízení je nutné odmítnout jako nepřijatelné.
K hledání dalšího postupu s cílem uchovat tradiční tramping v území při dodržování základních pravidel nepoškozování přírody se z podnětu AOPK ČR a MŽP 7. 1. 2025 uskutečnilo jednání v penzionu Ráj v Blíževedlech. Zúčastnilo se 35 zástupců samospráv, státních, obecních i privátních vlastníků, myslivců, státní správy v oblasti stavebního řádu, státní správy lesa a předních vědeckých odborníků v oblasti geologie, archeologie a obecné ekologie, neziskových organizací (KČT a ČSOP). Jednání se zúčastnil i ministr životního prostředí Petr Hladík, který před tím navštívil v terénu 4 trampské základny rozmanitého charakteru.
Po věcně korektní diskusi a výměně informací lze uvést některé body, které by měly přispět ke zklidnění atmosféry a vytvoření prostoru pro nalezení rozumného přístupu k řešení diskutované problematiky:
- Z podnětu ministra životního prostředí Petra Hladíka byla vytvořena pracovní expertní skupina složená ze zástupců výše uvedených subjektů. Cílem je navrhnout do půl roku další postup a spolupráci při odstraňování problematických tábořišť, možnost dalšího využívání zbývajících a to za podmínek platné legislativy. Dalším úkolem této mezioborové skupiny je identifikace legislativních úskalí současné právní úpravy a věcný návrh možné úpravy.
- Ředitel AOPK ČR pověřil vedením a koordinací výše uvedené pracovní expertní skupiny Ing. Jiřího Huška, ředitele regionálního pracoviště AOPK ČR Liberecko a předsedu odborné skupiny komise AOPK ČR pro rekreaci, sport a turistiku. Ředitel Hušek byl zároveň zmocněn na dobu nezbytně nutnou k řešení další problematiky v oblasti trampingu pro CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.
- První jednání pracovní skupiny proběhne do konce ledna 2025.
- Zároveň je dočasně pověřen řízením Regionálního pracoviště správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj RNDr. Luboš Beran, Ph.D., který zde doposud působil jako zástupce ředitele.
Vložil: 23.1.2025 Tonda Tůma
Dopis na podporu Ing. Ladislava Pořízka - doplnění k trampingu na Kokořínsku
Vážený pane ministře, vážený pane řediteli,
my, níže podepsaní pracovníci AOPK ČR RP SCHKO Kokořínsko-Máchův kraj, chceme v tomto
otevřeném dopise vyjádřit podporu bývalému řediteli Ing. Ladislavu Pořízkovi, který vedl Správu CHKO
28 let a navzdory své bezúhonnosti a nesporným zásluhám ve vedení Správy je opakovaně a cíleně
očerňován skupinou uživatelů prostřednictvím sociálních sítí.
Podrobně čtěte na: https://aopk.gov.cz/documents/880299/8795207/dopis_podpora_L_Porizka.pdf/e2163f51-4a02-4696-f0fd-58ac112ea29d?t=1737480954352
Vložil: 22.1.2025 Tonda Tůma
Ladislav Pořízek: Nejde jen o tramping
Hrstka bojovníků proti trampingu slaví úspěch. Dostalo se jim slyšení u ministra životního prostředí, který osobně navštívil Kokořínsko i trampské kempy a situaci řeší zřízením pracovní skupiny. Místní ve většině nechápou, proč tramping, který zde byl již před chráněnou krajinnou oblastí, se najednou řeší na tak vysoké úrovni. Ministrovi to řekli a také mu dali najevo, co si myslí o těch bojovnících proti trampingu.
Tramping je náš národní fenomén. Byl od svého vzniku trochu mimo zákon, státem byl někdy kvůli své filozofii osobní svobody potlačován, ale vždy si zachoval vysoké morální hodnoty. Vzpomeňme si, co se zde před rokem 1989 kromě protitrampských razií všechno dělo. Tramping přežil řádění komunistů a právě na Kokořínsku se v té době pevně zakotvil v podobě, která je dnes cílem likvidace.
Pokračujte ve čtení na: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislav-porizek-nejde-jen-o-tramping
Vložil: 22.1.2025 Tonda Tůma
Václav Cílek: Odhalení tajných trampských tábořišť odstartovalo novou válku s paďoury
V půli ledna se svolal ministr životního prostředí společně s ředitelem AOPK ČR poradu do penzionu Ráj u Litic, kde se jednalo o zatím posledním dějství válek paďoursko–trampských. Jejich první obětí je odvolaný ředitel CHKO Kokořínsko. Oč se jedná?
Čtěte dále na: https://www.nationalgeographic.cz/specialy/trampske-valky-v-ceskych-lesich-cilek/
Vložil: 22.1.2025 Tonda Tůma
Vláda schválila vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok
Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský. Nyní by se měla oblast dočkat celoplošné ochrany a stát se chráněnou krajinnou oblastí s vyhlášením k 1. červenci 2025. Dnes 15.1.2025 nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda.
Vyhlášení CHKO Soutok neomezí život místních obyvatel
Vyhlášení CHKO neznamená omezení pro místní obyvatele a návštěvníky. V CHKO nejsou zahrnuta žádná města ani vesnice, jejich rozvoj tedy nebude vyhlášením CHKO dotčen. „Do příprav záměru vyhlášení CHKO byly zahrnuty i místní subjekty a na základě jejich připomínek se upravovaly hranice a podmínky ochrany tak, aby byla zajištěna co nejlepší péče o dochované přírodní a kulturní dědictví a zároveň aby nebyl dotčen běžný život místních obyvatel. Proběhlo téměř 300 jednání s představiteli obcí, místní veřejností, hospodáři, spolky a dalšími partnery. Se samosprávami probíhá spolupráce i nadále, konkrétně na úpravě hranic evropsky významných lokalit a na přípravě plánu péče o CHKO,“ doplnil zástupce ředitele AOPK ČR Pavel Pešout, který zároveň zdůraznil, že vyhlášení CHKO nepřináší žádné omezení vstupu, rybolovu, sběru lesních plodů a podobně oproti stávajícímu stavu.
Převzato a mapu najdete na webu MŽP: https://mzp.gov.cz/cz/news_20250115_Vlada-schvalila-vyhlaseni-chranene-krajinne-oblasti-Soutok-Jedinecny-komplex-luznich-lesu-a-luk-se-docka-celoplosne-ochrany
Vložil: 16.1.2025 Tonda Tůma
Další posun v kauze trampů na Kokořínsku: Ředitel CHKO Pořízek končí
Po dobrovolném strážci přírody Josefu Chalupovi skončil po 27 letech také ředitel celé chráněné krajinné oblasti. Prozatím jeho funkce přebere dosavadní zástupce ředitele Luboš Beran.
Ve vedení Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj byl Pořízek do roku 1997, v posledních letech ale figuroval ve střetu dvou odlišných pohledů na trampské kempy. Zastánci kempů je považují za kulturní dědictví a za prostory pro setkávání přátel přírody, které ničemu neškodí a jsou tu již desítky let.
Kritici tábořišť je ale označují za černé stavby, které poškozují přírodu i archeologická naleziště. Některé ze srubů totiž obsahují (či obsahovaly) i plastové části, byly zasazeny přímo do pískovcového masivu, utěsněny montážní pěnou či měly komín vyvedený z ohniště přímo po skále.
Podrobně čtěte na: https://www.obnovitelne.cz/clanek/3619/dalsi-posun-v-kauze-trampu-na-kokorinsku-reditel-chko-porizek-konci
Vložil: 9.1.2025 Tonda Tůma
Neukázněných turistů v národních parcích a CHKO přibývá, strážců je máloStrážců přírody je v českých národních parcích (NP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO) dlouhodobě málo, neukázněných turistů ale s rostoucí návštěvností přibývá. Mezi nejčastější prohřešky patří vjezd či vstup do zakázaných míst, odhazování odpadků a nepovolené stavby, uvádí zástupci NP a CHKO.S výjimkou Českého Švýcarska, které v polovině roku 2022 postihl rozsáhlý požár, nepřibyl v národních parcích za posledních minimálně pět let ani jeden strážce, uvedl koordinátor Asociace národních parků Jakub Kašpar. Počet strážců podle mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí odpovídá finančním možnostem resortu.
Profesionální strážce přírody mají aktuálně pouze národní parky, podle státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) je jich 60. Pozici často suplují dobrovolníci, kterých ovšem ubylo – zatímco v roce 2023 jich bylo v Česku 568, loni počet klesl na 476. Na profesionální strážce podle PR manažera AOPK Ondřeje Vítka chybí tabulková místa. Problémem je také nízké ohodnocení, uvedl Kašpar.
Další čtěte v odkazu viz výše.
Vložil: 7.1.2025 Tonda Tůma
Naše národní parky založily vlastní asociaci
V Podmolí na Znojemsku v Národním parku Podyjí 26.11.2024 vznikla Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Založily ji správy všech čtyř národních parků v Česku - Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy.
Ředitelé správ národních parků Česka ze svého středu zvolili prvním předsedou Asociace Robina Böhnische z Krkonošského národního parku. Předsednické volební období je jednoleté. Koordinátorem byl na příští čtyři roky zvolen Jakub Kašpar, náměstek ředitele Správy KRNAP.
„Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli Asociaci založit, je potřeba mít jasnou platformu pro vzájemnou spolupráci, výměnu zkušeností a koordinaci,“ vysvětluje hlavní impuls vzniku ANP ČR koordinátor Jakub Kašpar. „Samozřejmě je Asociace připravená přivítat ve svých řadách případné nové členy, jako chystaný NP Křivoklátsko,“ dodává.
Národní parky chtějí, aby ANP ČR byla jejich společnou reprezentací navenek k veřejnosti, ale i k partnerům ve světě, zejména vůči mezinárodním organizacím, jako je Federace EUROPARC, IUCN, EuroSite či Rada Evropy. Hlavním cílem Asociace je ale být platformou pro vzájemnou diskusi nad praktickými otázkami ochrany přírody, ale i celostátními a mezinárodními strategickými dokumenty. V rámci Asociace bude možné efektivněji debatovat a vyměňovat si vzájemně zkušenosti nejen z péče o přírodu, ale také z práce s veřejností nebo hospodaření a personálních záležitostí v řízení národních parků.
Vložil: 13.12.2024 Tonda Tůma