AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras Vám předkládá novou brožuru s názvem Travní porosty v CHKO Moravský kras a zásady jejich údržby, která byla vydána ve spolupráci se Zemědělským výzkumem spol. s r. o. Troubsko, f. Agrostis Trávníky s. r. o. Rousínov, MENDELU Brno, MU Brno a Biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích.
Jde o praktickou příručku nejen pro zemědělce, která je součástí výstupu ze čtyřleté studie zatravňovaných ploch na krasových plošinách. Přináší pravidla a doporučení pro vlastníky a nájemce pozemků, hospodařící subjekty a další zájemce o vhodnou péči na nelesních plochách na území Moravského krasu. Dozvíte se v ní, co je zde vhodné používat za osivové směsi a naopak, které druhy či odrůdy rostlin jsou pro výsevy či výsadby ve volné krajině CHKO nežádoucí a proč, případně které lze použít a jak. Seznámíte se se základními typy travních porostů v MK a jak o ně pečovat, co je třeba konzultovat se Správou CHKO a další informace.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras zvala na mimořádně prohlídky Amatérské jeskyně, které proběhly během tří říjnových víkendů. Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně se konaly k 55. výročí objevení jeskyně.
Petr Himmel byl můj kolega v jeskyňářské skupině ČSS ZO 6-11 Královopolská v letech 1982-1989, kdy jsem tam byl jako student členem. Potkávali jsme se i později, zejména když jsem od roku 2003 začal pracovat na Správě CHKO Moravský kras a Petr chodil za mnou na jednání za svoji speleologickou skupinu. Byl to kamarád vždy milý a vstřícný, vždy naslouchající a ochotný k radě a pomoci. Zůstávají ve mně na Petra jen ty nejlepší vzpomínky. Tonda
Vložil a zapsal: 23.10.2024 Tonda Tůma
Strážci přírody v Moravském krasu letos uložili zatím podstatně méně pokut
Strážci přírody v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras letos zatím uložili na místě jen 14 pokut, což je o několik desítek méně, než kolik jich obvykle za rok bývá. Turistická sezona přitom končí, sankcí už tak pravděpodobně výrazně nepřibude, uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma. Dosud nejvíce pokut strážci uložili v roce 2020, kdy kvůli koronavirovým opatřením vyrazili do přírody také lidé, kteří se v ní neuměli chovat.
Zákaz vstupu veřejnosti do komplexu lesa na jižní Moravě
v katastrálních územích: Olšany, Ježkovice na Moravě, Račice, Ruprechtov, Proseč u Březiny, Bukovina, Hostěnice, Ochoz u Brna, Rudice u Blanska, Březina u Křtin, Mokrá u Brna, Pozořice, Sivice, Horákov, Podolí u Brna, Vítovice, Čechyně, Habrovany, Luleč, Nemojany, Pístovice, Rousínov u Vyškova, Královopolské Vážany a Viničné Šumice
Od pondělí 14. října do pátku 15. listopadu bude uzavřena část hlavního tahu z Blanska na Brno v úseku od křižovatky pod Olomučany po křižovatku na Olešnou. Uvedená část silnice II/379 bude uzavřena pro veškerou dopravu včetně autobusů a vozidel IZS z důvodu rizikového kácení stromů podél komunikace.
Obousměrná objízdná trasa pro všechna vozidla včetně autobusů linkové osobní dopravy povede přes místní část Olešná. Po dobu trvání uzavírky budou dočasně zrušeny v obou směrech bez náhrady autobusové zastávky Blansko, rozc. Klepačov.
Datum: 2. října 2024 Č. j.: MZP/2024/260/5105 Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa
Ředitel/ředitelka Správy jeskyní České republiky
Místem výkonu práce je Průhonice. Činnosti na místě budou vykonávány v pracovním poměru na dobu neurčitou. Předpokládaným dnem nástupu je 1. ledna 2025. Platové podmínky se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, platové zařazení: 15. platová třída.1
NÁPLŇ ČINNOSTI: ▪ Řízení státní příspěvkové organizace Správa jeskyní České republiky po stránce personální, odborné, ekonomické, investiční a provozní, činí související právní a jiné úkony, v souladu se zřizovací listinou organizace. Odpovědnost za činnost organizace v souladu s hlavními úkoly stanovenými zřizovatelem.
Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně tento víkend 5.-6.10.2024 zrušeny !!!
Při nedávných záplavách v Moravském krasu byla zatopena celá Amatérská jeskyně. Masa vody postupně z jeskynního systému odtekla, ale zůstal zatopený vchod do Amatérské jeskyně v Pustém žlebu zvaný Štola U javora.
Na odčerpání vody ze vchodu intenzívně pracovali jeskyňáři a naposledy včera zasáhli svými výkonnými čerpadly hasiči. Podařilo se sice vchod do jeskyně uvolnit, nicméně ze zvodnělých sedimentů se na začátku exkurzní trasy tvoří velké jezírko s hloubkou cca 0,5 m, které brání v průchodu.
Z tohoto důvodu není možné akci v Amatérské jeskyni realizovat tento víkend 5.-6.10.2024.
Náhradní termín je 26.-27.10.2024. Na náhradní termín se není třeba znovu hlásit, rezervace platí tak, jak byly zadány ve zrušeném termínu. Prosíme ty, kterým náhradní termín nebude vyhovovat, aby svoji rezervaci zrušili na email filip.chalupka@nature.cz a uvolnili místo v rezervačním systému ostatním zájemcům.
Předpokládáme, že následujících dvou víkendových vstupů se již změna termínu nedotkne a jezírko bude sníženo.
Děkujeme za pochopení.
Zapsal: 3.10.2024 Tonda Tůma
15.9.2024:
Dům přírody v Moravském krasu ještě nevysušili od letních dešťů, teď drží hlídky
Dům přírody se pustil do příprav už ve středu, kdy se začaly potvrzovat výstrahy před silným deštěm. Zaměstnanci začali prokopávat odvodňovací strouhu od parkoviště u Kateřinské jeskyně, pomocí pytlů s pískem pak zatarasili vstup do objektu.
Velká voda uzavřela Sloupsko-šošůvské jeskyně. Stopla i plavbu na Punkvě
„V Punkevních jeskyních je přístupná jen suchá část turistických prohlídek. Vodní plavba je až do odvolání uzavřena,“ řekl v sobotu dopoledne Deníku mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš. Později jeskyňáři upřesnili, že od neděle budou Punkevní jeskyně uzavřené pro veřejnost až do odvolání komplet.
Jako na Islandu. Barevné písky lomu Seč se staly unikátní turistickou atrakcí
Novou turistickou atrakcí se stal se svými barevnými písky, připomínajícími Duhové hory na Islandu, někdejší lom Seč v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Rozkládá se na 18 tisících metrech čtverečních u Rudice na Blanensku. Protože jde o bývalý těžební prostor, byl do něj dlouho vstup veřejnosti zakázán. Nyní sem směřují zástupy turistů.
Při obnově zaniklého rybníka našli ručně tesané dřevěné žlaby
V neuvěřitelně dobrém stavu přečkaly staletí dva čtyřmetrové ručně tesané žlaby, které tvořily výpusť dávno zaniklého historického rybníka v Ochozu u Brna.
Obec Ochoz u Brna buduje odkalovací rybníček nad údolím Říčky. Pomůže zlepšit čistotu vody v krasu.
Máte-li zájem o dění na jižní Moravě a o vyhlašování CHKO Soutok, přečtěte si články v sekci "Zprávy mimo kras"
22.8.2024: Tonda Tůma
Skupina pro speleologický výzkum jeskyně Výpustek a Křtinského údolí, z. s.
V blízkosti vchodu do Mariánské jeskyně ve Křtinském údolí proběhlo dne 16.8.2024 odhalení obnoveného historického nápisu
Akce se uskutečnila pod organizací Skupiny pro speleologický průzkum jeskyně Výpustek a Křtinského údolí z.s.. Členové skupiny nechali na základě znalosti historických podkladů na vlastní náklady zhotovit kamennou desku a svépomocí na místo instalovali.
Historický nápis byl zničen dělníky v roce 1901 při stavbě nové silnice ve Křtinském údolí. Nápis představují verše ctitele římského básníka Horatia vyjadřující krásu okolní přírody: „ Ille Ille terrarum mihi praeter omnis angulus ridet“. V překladu: „Onen koutek světa se na mě usmívá mnohem víc než všechny ostatní“.
Obnovený nápis je vyrytý do desky z umělého kamene, písmena jsou červené barvy. Vzhled byl zvolen tak, aby byl co nejvíce podobný stylu nápisu v blízkosti nedalekého skalního ostrohu Salve – Vale, který byl obnoven v roce 2012 ve spolupráci se ŠLP Křtiny (Jiřím Šilhánkem).
Latinských nápisů bylo v minulosti ve Křtinském údolí jistě více a pouze některé jsou zachované dodnes. Bezesporu byly udělány mnichy místního kláštera ve Křtinách.
Odhalení obnovené historické památky proběhlo po 123 letech a zúčastnili se ho zástupci ŠLP Křtiny, Správy CHKO Moravský kras, Správy jeskyní ČR – jeskyně Výpustek, zástupci místních samospráv obcí Křtiny, Habrůvka, Babice nad Svitavou a Spolku pro krasovou speleoteratpii.
Zpracoval: V Habrůvce dne 21.8.2024, Zdeněk Cihlář
Unikátní lom Seč má na stezce nové informační panely
Lom Seč u Rudice v Moravském krasu se dočkal nových informačních tabulí. Návštěvníci se nyní mohou dozvědět více o jeho geologické historii a využití písků.
Kvůli poškozeným stromům lesníci uzavřeli modrou trasu
Odstraňování následků červnové kalamity v lesích na Blanensku se dotklo také frekventované stezky mezi Švýcárnou a Býčí skálou v Moravském krasu. V blízkosti modré turistické trasy v Josefovském údolí vichřice poškodila několik starých mohutných buků.
Trasa je proto z důvodů bezpečnosti dočasně uzavřena a zmíněný úsek musejí turisté obejít po silnici.
K jeskyni Jáchymka se lze dostat od Staré hutě nebo po improvizovaně značené stezce od silnice s brodem přes potok podle informací v terénu. Mezi jeskyněmi Jáchymka a Býčí skála neprojdete.
Vložil: 14.8.2024 Tonda Tůma
Poustevníkovo království webů se rozrostlo o další nové weby:
- web o snu o Děravce, meditační jeskyni a poustevně svámího Gyaneshwarpuri na Rudicko - Habrůvecké plošině http://deravka.cz/
- o Ponoru, tedy jeskyni Ponorný hrádek, jak se správně jmenuje jeskyně pod Novodvorským ponorem a též o jeskyni Soví komín pod Závrtkem Zub na Plošině Skalka na základě výzkumu z let 1989 - 1996 a 2003 - 2004. http://ponornyhradek.cz/
- o Arnoštu Hlouškovi z Habrůvky, dobrém kamarádovi poustevníka Marka, otci habrůvecké speleologie, s nímž zkoumal Závrt u Habrůveckých smrků a Děravku a který se ve vysokém věku stal členem prestižního sdružení "Společnost přátel Speleologický průzkum pousteník Marek." http://arnosthlousek.cz/
- jako zajímavost lze uvést i anglicky psaný web o vnitřní józe poustevníka Gyaneshwarpuri v Moravském krasu Hermit Yoga: http://hermityoga.eu/
- dále vznikl fotoweb osobně věnovaný jedinému poustevníkovi Moravském krasu. http://hermitphoto.cz/
Celkem poustevník Gyaneshwarpuri obhospodařuje celkem již 10 webů, kromě výše uvedených již tradiční komunitní web http://gyaneshwarpuri.cz/, dále http://mystickajoga.cz/, česky psaný web o vnitřní józe, dále web http://strilkyasram.eu/ a Gangotri o poustevnickém ústraní v horách Slovenských Karpat http://gangotri.cz/
V Lásce Svámí Gyaneshwarpuri jógový hinduistický mnich - poustevník Jóga v denním životě žák Jeho Svatosti Višvaguru mahámandalešvara paramhanse svámího Mahéšvaránandy
Moravský kras je díky hydrologii stále "živý" - novinky týden poté
Tedy víc jak týden po bouřkách z 21.6.2024
Krátce zde shrnu poznatky od kolegů a z osobního monitoringu 22.6., 28.6. a 1.7.2024 (neobsáhl jsem celý kras, pouze části):
SLOUP:Od kolegyně Jany Dvořákové: Nejvíc srážek spadlo mezi Sloupem a Vavřincem, takže se rozvodnil Žďárský potok a postihl domy v Rájecké ulici ve Sloupu. 22.6. jsem si ověřil, že potok Luha se nerozvodnil a zůstal ve svém korytě, nicméně po jeho soutoku se Žďárským potokem se kolem skály Hřebenáč vytvořilo jezero viditelné ještě 22.6. Dne 1.7. se dalo v holínkách vstoupit do ponorové jeskyně Staré skály. Je zde hodně náplav, které bude nutno odbagrovat.
HOLŠTEJN: Opět od kolegyně Jany Dvořákové: Potok Bílá voda u ponoru Nová Rasovna nastoupal do výše přepadu na Starou Rasovnu a korytem v louce do ní přetékal.
OSTROV: Rozvodnily se potoky Krasovský a Hložek. Krasovský ponor I nestíhal hltat vodu stejně jako u silnice Krasovský ponor II, jehož závrt se zaplnil. Spojený tok Krasovkého potoka a Hložku pak přetékal ještě 22.6. odpoledne přes silnici po louce do ponorů na úpatí skal Ostrovské Vintoky. Závrt u silnice (na hranici pozemků 2388/2387) - před pár lety nový propad, byl 22.6. plný stagnující vody až po okraj a ponorovou funkci neprojevil.
NOVÁ AMATÉRSKÁ JESKYNĚ: Dne 1.7. jsme konstatovali kousek za vchodem tzv. Koleno uzavřené vodou, čili vznikl v Kolenu sifon a nedalo se dále vstoupit do jeskyně. Voda v sifonu je kalná a to naznačuje její původ ze vzedmuté podzemní Punkvy a nikoliv ze skapové vody. Až po vyčerpání sifonu budeme moci zjistit v chodbách, kam až v jeskyni vystoupala podzemní Punkva. Vchod se nachází v Pustém žlebu.
JESKYNĚ KALOVY PROPASTI: Od kolegy Filipa Chalupky: Vodní hladina dosahovala úrovně uzávěry jeskyně, tedy úrovně asfaltového povrchu lesní cesty v Suchém žlebu. Vchod do jeskyně je v soutěsce Horní úzká v Suchém žlebu, kterým se prohnala kalná voda z polí od Vilémovic. Předpokládám, že do jeskyně voda natekla právě ze Suchého žlebu.
3 NOVÉ KRASOVÉ VYVĚRAČKY: Opět od kolegy Filipa Chalupky: V dolní části Suchého žlebu se objevily 3 vyvěračky. Tuto skutečnost mi telefonicky potvrdil i geolog Ladislav Slezák, že za velkých bouřek bývaly historicky aktivní vyvěračky v dolní části Suchého žlebu. 28.6. se voda vytlačovala na povrch z údolních sedimentů, tedy primární lokalizace vyvěraček ze skalního masívu (a případně z nějaké jeskyně) je zakryta svahovinami. Dne 1.7. byla aktivní už jen jedna vyvěračka. Dne 28.6. i 1.7. vytékala z vyvěraček nezakalená voda.
VODOPÁD V SUCHÉM ŽLEBU: V Suchém žlebu je místo - skála, kam se za velkých dešťů na Harbešské plošině u Vilémovic z polí nahrne voda a vytvoří vodopád, který svojí výškou cca 10 m nemá v Moravském krasu na povrchu konkurenci. Být ovšem ve správný čas na správném místě je velká náhoda. Kdysi jsem to štěstí měl a za bouřky jsem vodopád 1x viděl aktivní. Při kontrole 1.7. jsme mohli konstatovat podle nahrnutých kamenů pod skálou, že 21.6. byl vodopád aktivován.
HORÁČKŮV ZÁVRT se aktivoval a pracuje: To byl největší objev a překvapení, alespoň pro mě. 1.7. jsme závrt mezi Ostrovem a Sloupem u silnice kontrolovali. Okolo travnatého pásu kolem závrtu je na poli kukuřice. Bylo vidět, jak z kukuřice vedly stopy po kalné vodě z několika stran do závrtu. Závrt se změnil. Hrany závrtu jsou zborcené a sesuté do závrtu, tráva z hran závrtu je potrhaná a stržená do závrtu. Závrt zvětšil svoji plochu odhadem o 1/3, nicméně se neprohloubil nějakým dalším propadem. To ale nevadí, velké stopy pohybu závrtu, jeho rozšiřování do stran a řícení jeho okrajů vlivem tekoucí vody potvrdily jeho aktivní ponorovou funkci během přívalové bouřky 21.6. Závrt je umístěn nedaleko od známých chodeb Amatérské jeskyně, ty jsou v hloubce asi 110 m pod povrchem. Hydrologická aktivita závrtu signalizuje existenci funkčních odtokových cest, tedy zatím neznámých jeskyní.
JANDOURKOVY ZÁVRTY a ZÁVRT U KŘÍŽKU: Jsou u Ostrova ve směru na Macochu za bývalou skládkou a zde jsme 1.7. stopy po větší hydrologické aktivitě těchto závrtů nepozorovali.
PONOROVÉ ZÁVRTY POD ŠOŠŮVKOU: Podle stop po tekoucí vodě viditelných 1.7. se ponorové závrty při bouřce 21.6. zaplnily a postupně přetékaly až voda dorazila do Závrtu U žida u silnice ze Sloupu na Holštejn a v něm se ztrácela. Nové závrty nebyly zjištěny.
Zapsal: 2.7.2024 Tonda Tůma
Aktuální omezení v Moravském krasu týden poté
Tedy víc jak týden po bouřkách z 21.6.2024
Ochrana přírody aktuálně v Moravském krasu žádná omezení nemá.
Je změna u provozovatele Domu přírody Moravského krasu na Skalním mlýně https://www.dumprirody.cz/moravsky-kras/, ten je dočasně uzavřen a jeho návštěvu lze nahradit např. návštěvou Muzea Blanenska na zámku v Blansku.
A je změna u provozovatele Punkevních jeskyní, nicméně mohu doporučit i tuto prohlídku bez lodiček: https://punkevni.caves.cz/ Prohlídky Punkevních jeskyní jsou od pondělí 1. 7. 2024 do odvolání jen suchou částí kvůli zvýšené hladině Punkvy. Děkujeme za pochopení Prohlídka jeskyní je jen pěší částí jeskyněmi čtyřmi jeskynními dómy až na dno propasti Macocha a unikátní Tunelovou chodbou, která není běžnou součástí klasické prohlídky, opět zpět k východu.
Vstupy do lesů omezují vlastníci lesů s ohledem na bouřky a nebezpečí hrozící v lesích od stromů.
V Moravském krasu kvůli kalamitě: Je neprůchozí Pustý žleb od lanovky po Sloup do 15.7. V asfaltovém povrchu lesní cesty jsou v tomto úseku velké díry. Nicméně k Punkevním jeskyním od chaty Macocha lanovkou nebo od Skalního mlýna se návštěvníci bez problémů dostanou.
Suchý žleb je průchozí, ale je neprůjezdný pro kola. Asfaltový povrch lesní cesty je v dlouhém úseku potrhaný a vydutý s dírami.
Není přístupný prostor Rudického propadání jako součást uzavření vstupu do lesů východně od Moravského krasu. V terénu by měl být zákaz vstupu vyznačený na cestách.
Ostatní území Moravského krasu je přístupné.
Čtěte také odkazy zde v článcích níže, např. zákaz vstupu do lesa východně od Moravského krasu včetně mapy.
Vložil: 2.7.2024 Tonda Tůma
Pustý žleb v Moravském krasu je uzavřený kvůli sanaci cesty a těžbě stromů po větrné smršti
Pokud se chystáte do Moravského krasu, upozorňujeme na uzavřený téměř šestikilometrový úsek od lanovky k Šošůvským jeskyním v údolí Pustý Žleb https://mapy.cz/s/hatecojona. Silná bouřka s přívalovým deštěm tam v pátek 21. června poškodila na několika místech cestu.
zjednodušený text rozhodnutí Městského úřadu Blansko:
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY VYLOUČENÍ (ZÁKAZ) VSTUPU DO LESA
Městský úřad Blansko, odbor životního prostředí, orgán státní správy lesů, (dále jen „městský úřad“) vydává na žádost Mendelovy univerzity v Brně, Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, opatření obecné povahy na vyloučení (zákaz) vstupu do lesa. Opatření obecné povahy je vydáváno v zájmu zdraví a bezpečnosti osob – návštěvníků lesa z důvodu nahodilé těžby stromů plošně i jednotlivě poškozených následkem silné bouře, která se přes tuto lokalitu přehnala dne 21.06.2024, a to v tomto rozsahu: 1) doba zákazu vstupu do lesa bude platit od 28.06.2024 do 30.09.2024, 2) zákaz vstupu do lesa bude platit pro území viz mapa, 3) zákaz vstupu do lesa bude zřetelně vyznačen na všech účelových přístupových cestách do lesa. Uvedený zákaz se nevztahuje na vlastníka resp. správce lesa, činnosti lesní výroby, vlastníky dalších nemovitostí, složky integrovaného záchranného systému a osoby vykonávající kompetence podle zvláštních právních předpisů. Na přístupových cestách (účelových komunikacích) do lesa budou umístěny informační tabule s upozorněním na toto opatření obecné povahy.
Vložil: 27.6.2024 Tonda Tůma
Upozornění na nebezpečí v lese po bouřce 21.6.2024
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června ve večerních hodinách SILNÁ BOUŘE, postupovala ve směru jihovýchod –severovýchod.
Z výše uvedených důvodů ŠLP Křtiny přistoupí v těchto lokalitách k opatření obecné povahy – ZÁKAZU VSTUPU DO LESA.
Nejvíce postižená oblast se nachází mezi obcemi Křtiny, Habrůvka, Olomučany, Jedovnice, Bukovinka, Bukovina a zpět do Křtin.
Vložil: 25.6.2024 Tonda Tůma
Na odpadní vody v krasu a jeho okolí se chystají dotace
Například taková Habrůvka, kde žije zhruba 440 obyvatel, plánuje odvedení odpadních vod už řadu let. Napojit se chce na čistírnu v sousedních Křtinách, které leží pod kopcem. Zatím je ale vše stále jen na papíře, problémem jsou kromě pozemků především peníze. „Hrubý předpoklad činí 150 až 200 milionů, přičemž rozpočet naší obce je pět až šest milionů. Bez dotací je pro nás taková investice nemyslitelná, ale i s nimi to pro nás bude velký zásah do financí na mnoho dalších let,“ poukazuje starosta Zdeněk Cihlář (SOCDEM). Kromě něj řeší chybějící kanalizaci také ve Vavřinci nebo Holštejně, i tady potřebují dotační injekci od státu. Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na stanovení parametru, na jakou úroveň kvality se budou odpadní vody čistit právě v krasových oblastech. „Na to bude navázána dotační výzva a je logické, že při vyšších požadavcích na čištění vod bude i vyšší míra podpory. To by mělo proběhnout ještě v letošním roce, jak pan ministr slíbil při své návštěvě Moravského krasu na začátku roku,“ informuje mluvčí ministerstva Veronika Krejčí s tím, že obce do dvou tisíc obyvatel mohou na dofinancování čerpat i zvýhodněnou půjčku. „Momentálně je pro vydání rozhodnutí o podpoře připraven projekt doplnění odkanalizování obce Rudice, který by měl zamezit pronikání odpadních vod do Rudického propadání,“ zmiňuje Krejčí další obec v chráněném území.
Autor: Marek Osouch redaktor MF DNES
Převzato z: Kras roste do větší krásy, 24. 6. 2024 - před 9 hodinami, MF Dnes - Brno a Jižní Morava
Běžně malé jezírko na dně propasti Macocha na Blanensku proměnily páteční silné deště a bouřka v obří lagunu. Z ní pak do Punkevních jeskyní proudily potoky vody. Pro veřejnost jsou proto nepřístupné, stejně jako nedaleká jeskyně Balcarka. Zaplavení hlásí také Dům přírody Moravského krasu.
Vydatné bouřky nadělaly na Blanensku velkou paseku. S odklízením škod se například v Moravském krasu potýkali ještě v pondělí. Kvůli poškozenému vedení je Skalní mlýn stále bez elektrické energie a situaci zachraňují agregáty. Mimo provoz je tam Lanová dráha Macocha a pro veřejnost je zavřený Dům přírody Moravského krasu, kde v provizorních podmínkách odbavují jen předem objednané výpravy.
Z důvodu vyplavení expozice po přívalových deštích je Dům přírody pro veřejnost uzavřen.
Objednané skupiny budou řešeny individuálně.
Nefunguje pevná linka. V případě potřeby volejte na 602 156 231.
Vložil: 25.6.2024 Tonda Tůma
Punkevní jeskyně zaplnila po bouřce voda.
Zavřená je i Balcarka a část Sloupsko-šošůvských jeskyní
Turisté se kvůli bouřím v sobotu a zřejmě i několik dalších dnů nepodívají do punkevních jeskyní v Moravském krasu. Silný déšť zvedl hladinu řeky Punkvy. Část prohlídkové trasy přitom návštěvníci absolvují na loďkách, plavba v tuto chvíli není možná.
Vložil: 25.6.2024 Tonda Tůma
Aktuálně 25.6.2024:
Punkevní jeskyně od 24. 6. 2024 jen suchá část
Punkevní jeskyně jsou od pondělí 24. 6. 2024 opět otevřeny, ale POUZE SUCHÁ ČÁST.
Vodní plavba je mimo provoz až do odvolání z důvodu zaplavení.
Mimo provoz je v pondělí 24. 6. také lanovka od horního můstku Macochy k jeskyním.
Kvůli poruše dodavatele elektřiny také bohužel nefungují telefonní linky do IC Skalní mlýn a IC Macocha.
Použijte mobil: +420 602 205 584
Lanovka v Moravském krasu bude po desetiletích konečně bezbariérová
Po bezmála třiceti letech provozu bude známá lanovka vozící turisty v Moravském krasu na Blanensku konečně bezbariérová. Přepravila už přes 1,5 milionu výletníků z celého světa. Zatímco do horní stanice u propasti Macochy lze do kabin pohodlně najet s kočárkem, bicyklem i vozíčkem, na dolní stanici je nutné je vynášet do 25 schodů.
Lanovka v Moravském krasu je nejstrmější lanovou dráhou v Česku. Na trase dlouhé přibližně 300 metrů jezdí dvě kabiny. Při jízdě překonávají v prudkém stoupání z Pustého žlebu převýšení přes 130 metrů. Jízda sice trvá pouhé dvě minuty, přesto je lanovka vyhledávanou atrakcí.
Povedlo se. Z hnízd Moravského krasu vyletělo sedm nově odchovaných sokolů
Sedm nově úspěšně odchovaných sokolů stěhovavých vyletělo v uplynulých dnech ze dvou hnízd v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras na Blanensku. Především u čtyřčat z jeskyně Jáchymka jde podle ochranářů o malý zázrak. Sokoli si tam totiž udělali hnízdo přímo nad turistickou stezkou. Celá oblast byla kvůli tomu čtvrt roku uzavřena.
Dlouholetý člen ČSS, zakládající člen skupiny Devon, jeden z jejích předsedů, význačný člen týmu u jeho největších úspěchů v Moravském krasu i v zahraničí, svou působností přesahující do širšího kolektivu jeskyňářské komunity, kamarád.
Luboš, v krasu přezdívaný Fos, se nečekaně vydal na expedici, ze které se již neplánuje vrátit.
Poslední rozloučení proběhlo v pátek 31.5. ve 12:30 v obřadní síni krematoria města Brna.
dotisk Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině :
Oznamuji, že právě vyšel dotisk Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině v počtu 50 výtisků určených pro ZO ČSS působící v Moravském krasu, archeologické ústavy, knihovny a archivy. Je to velmi zdařilé dílo.
Oznamuji že mám k dispozici několik volných výtisků Acta Speleohistorica o Habrůvecké plošině, plošině Skalka a o historickém podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Kdo příjde první, ten je může mít. Obzvláště vhodné pro sběratele speleologické literatury.
Začátkem jara se v Moravském krasu objevily 3 páry sokolů stěhovavých. Jeden z nich zahnízdil ve Křtinském údolí u jeskyně Jáchymka. Ze snůšky vajíček se podařilo vylíhnout všem 4 mláďatům sokolíků, kterým se velmi dobře daří.
V národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy jsou 3 mláďata sokolíků.
Unikátní záběry sokolí mámy v krasu. Ochránci kvůli hnízdění uzavřeli jeskyni
Stop! Průchod jeskyní Jáchymka je uzavřený. Kvůli hnízdění vzácného sokola stěhovavého. Místo na oblíbené turistické trase podél Křtinského potoka v Josefovském údolí nedaleko Adamova na Blanensku v pátek uzavřeli pracovníci Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Před jeskyní jsou dřevěné zábrany a v okolí informativní cedule. Lidé mohou jeskyní obejít obejít po provizorně vyznačené stezce.
Horolezcům končí povolení v Lažánkách. Místním ale vadí hluk, chtějí změny
V polovině května končí povolení na zachování značených lezeckých cest a jejich údržbu na přírodní stěně v blanenských Lažánkách. Loni ho Českému horolezeckému svazu vystavila Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Nyní ve správním řízení s lezci a městem jedná o novém povolení. Jestli bude opět jen na rok nebo delší období, není zatím jasné. Kdyby ho horolezci nezískali, museli by pevné jistící prvky ze skály odstranit.
Turisté nesmějí do jeskyně Jáchymka v Moravském krasu. Mohli by vyrušit vzácné sokoly
Ochranáři v pátek v poledne uzavřeli průchod přes turisty hojně navštěvovanou jeskyni Jáchymku v Josefovském údolí v Moravského krasu. Na skalní stěně nad ní se totiž zabydlel pár sokolů, který již do svého nového hnízda snesl čtyři vejce. Na péči o potomky potřebují tito vzácní dravci naprostý klid, jinak by mohli mláďata opustit.
Horolezci uklízeli starý odpad v obci Lažánky u Blanska
Včera v pondělí 8.4.2024 se okolo čtvrté odpolední hodiny sešlo 15 členů Horolezeckého oddílu Lokomotiva Brno s rodinnými příslušníky v Lažánkách u Blanska. Vedlejším cílem bylo uklidit drobné odpadky v lomu Lažánky (horolezecký prostor), těch však bylo minimum.
Hlavní cílstanovila Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa CHKO Moravský kras: zlikvidovat staré letité skládky v okraji lesa nad obcíod hřbitova směrem k Blansku podél hranice Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy.
Byly zde staré hrnce, pneumatiky, plasty a negativně se "vyznamenal" místní hřbitov, kde za hřbitovní zdí vysbírali horolezci hromadu plastových kalíšků od svíček. Množství odpadu je na 3 přívěsné vozíky. Odpad bude odvezen v sobotu 13.4.2024 v rámci úklidu celého Moravského krasu, jeho likvidaci zajišťuje Město Blansko.
Na odpad upozornil občan Lažánek, takže neznámému pozorovateli za podnět k likvidaci skládek děkujeme. V této chvíli již máme od našeho strážce hlášení o nálezu dalšího starého odpadu za domy v horní části Lažánek. Tento odpad dnes pojedeme zmonitorovat a pokusíme se zajistit jeho likvidaci ještě v sobotu 13.4.2024.
Zapsal: 9.4.2024 Tonda Tůma
Hynek Skořepa: Naděje pro louky a pastviny Moravského krasu
Poslední únorový den se na Skalním Mlýně v Domě přírody Moravského krasu uskutečnil odborný seminář s názvem „Vývoj nově zatravněných ploch a travní směsi v CHKO Moravský kras“. Sešli se na něm pracovníci státní ochrany přírody (Správy CHKO Moravský kras), vědci z univerzit i Akademie věd a lidé z praxe od zástupců semenářské firmy Agrostis Trávníky z Rousínova po místní zemědělce.
O tom, co bylo, však psát nechci. Rád bych se se čtenáři podělil o perspektivy zlepšení stavu luk a pastvin v Moravském krasu. Výsledky práce širokého týmu lidí, zúčastněných na projektu a následném semináři, jsou jednoznačným a doslova hmatatelným přínosem pro přírodu, krajinu i obyvatele a návštěvníky Moravského krasu.
Nestává se bohužel často, že bych ve svých textech o přírodě mohl poukazovat na pozitivní trendy. O to víc si vychutnávám úspěch kolegů v Moravském krasu.
Medvědí česnek na Blanensku: Trhání může škodit přírodě či přivodit otravu
Sezona medvědího česneku na Blanensku a Brněnsku začala. Někteří lidé však při trhání této oblíbené rostliny škodí přírodě nebo se mohou otrávit. Medvědí česnek totiž lidé trhají v blanenských a brněnských přírodních rezervacích, kde je jeho trhání zakázáno. Navíc se objevily případy záměny s konvalinkou, která je jedovatá a člověku nebezpečná.
„V přírodních rezervacích je zakázané medvědí česnek trhat. Přesto se tyto případy objevují. Někdy i v takovém extrému, že si lidé nabírají plné igelitové tašky,“ uvedl vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Dominik Franc.
"Po válce byl vstup do jeskyně obnoven a v šedesátých letech se do jeskyně československá armáda znovu vrátila. Tentokrát zde bylo vybudováno přísně tajné velitelské stanoviště, které mohlo být využito například ve chvíli, kdy by hrozilo nasazení jaderných zbraní. Armáda zde zůstala až do roku 2021 a poté se Výpustek přešel pod zprávu jeskyní České republiky."
Dále čtěte na odkazu viz výše.
Vložil: 15.3.2024 Tonda Tůma
Strážci přírody v Moravském krasu loni uložili o něco více pokut
Strážci i loni nejčastěji trestali nepovolené vjezdy vozů mimo silnice, a to v 29 případech. Dvanáctkrát případech ukládali pokuty za rozdělávání ohně v chráněné krajinné oblasti či v národní přírodní rezervaci. Ve dvou případech pokutovali vstup do národní přírodní rezervace. Oproti roku 2022 ubylo obytných vozů na parkovištích, kde se nocovalo.
Podrobně také náš článek zde níže ze 6.3.2024.
Vložil: 15.3.2024 Tonda Tůma
Bobrům se v Česku daří, v Moravském krasu mají ráj
Ještě koncem 90. let byli bobři v Česku velkou vzácností. Nyní jich žije v republice již přes 15 tisíc. Protože v přírodě nemají přirozeného nepřítele, sílí hlasy žádající povolení jejich odstřelu. Důvodem jsou milionové škody, které svými ostrými zuby způsobují na dřevinách v okolí vodních toků.
Na mnoha místech je již bobr evropský nechtěným hostem. Naopak vítán je na Jakubově jezeře v centru Chráněné krajinné oblasti Moravský kras na Blanensku.
Když pojedete autem na Skalní mlýn, tak u Jakubova jezera po vaší pravé straně zpomalte a zpozorujete bobří okusy a popadané stromy. Ke stromům však do lesa nevstupujte, je tu národní přírodní rezervace a nelze zde přírodu rušit. Je to nakonec i v zájmu vaší bezpečnosti.
Vložil: 15.3.2024 Tonda Tůma
Konec rybolovu v zatopeném lomu v Blansku. Majitel uspěl, rybáři mají stopku
Po několika desítkách let. Na tajemné nazelenalé hlubiny, skály, vlak za zády a čekání na záběr nad nahozenými pruty. Zabere kapitální úhoř, štika nebo snad velký kapr? V zatopeném lomu na okraji Blanska si už rybáři nezachytají.
Majiteli zatopeného lomu na okraji Blanska, Daliborovi Kučerovi, došla trpělivost. Po několika letech dohadování s rybáři uspěl se žádostí o vyjmutí této lokality ze soupisu revírů Moravského rybářského svazu.
Driftující řidiči u Macochy léta po nocích šikanují obyvatele Moravského krasu
Přijíždějí po setmění, někdy až kolem půlnoci nebo ještě později. Může jít o řidiče až 30 aut, kteří se scházejí na parkovišti u slavné propasti Macocha v centru Moravského krasu na Blanensku. Pak, bez ohledu na pozdní noční hodinu i na to, že se nacházejí v jedné z přírodně nejcennějších lokalit Česka, driftují.
Hladík Novinkám řekl, že věc chce mít vyřešenou v řádu týdnů. Správu jeskyní ČR, která parkoviště provozuje, pověřil, aby mu navrhla technické řešení. „Driftování je obrovský problém, musíme to vyřešit,“ zdůraznil ministr.
Řádění řidičů v Moravském krasu. Na parkovišti u propasti Macocha driftují
Velké parkoviště u propasti Macocha na Blanensku často navštěvují řidiči, kteří ho využívají pro driftování se svými vozy. Jde přitom o území, které hraničí s Národní přírodní rezervací Vývěry Punkvy, která je přísně chráněná.
Zvuk burácení motorů či pískání pneumatik se nese až na kilometry daleko. Ruší tak obyvatele okolních obcí. Velkým problémem také je, že řidiči hlasitou jízdou ohrožují živočichy v chráněné krajinné oblasti.
Stráž přírody v Moravském krasu v roce 2023 - bilance přestupků
Jarní schůze a školení stráže přírody CHKO Moravský kras proběhne příští týden. Přehled přestupků za uplynulý rok byl však již sestaven a můžeme hodnotit.
V roce 2019 udělili strážci krasu 49 pokut, v roce 2020 to bylo 142 pokut a v roce 2021 udělili 53 pokut tzv. příkazem na místě (blokové pokuty). V roce 2022 udělili strážci 36pokut.
V roce 2023 evidujeme 43 přestupků řešených blokovou pokutou tzv. příkazem na místě. Je pozitivní, že zůstáváme počtem pokut ve stavu před rokem 2020 a extrém covidu (rok 2020) se neopakuje.
oheň v CHKO
7
auto v CHKO
29
dron v I. zóně CHKO (NPR)
0
horolezení
0
oheň v NPP
0
oheň v NPR
5
oheň v PR
0
vstup do NPR
2
odpadní vody
0
táboření v CHKO
0
čtyřkolka
0
motorka
0
vstup na uzavřenou cestu - rušení sokolů
0
Rok 2022 a 2023 ukázal na důležitost práce s veřejností zejména formou podání informací o omezeních přímo ve zvláště chráněném území.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (a jednotlivé národní parky) se snaží veřejnost především vzdělávat a informovat, takže její strážci do terénu instalují různé cedulky s upozorněním, že vstup třeba není dovolen, protože v území hnízdí sokol nebo jde o území určené ke klidu např. pro tetřeva nebo pro rysa. Dále že rozdělávání ohně není dovoleno, protože vzniká nebezpečí požáru, čemuž veřejnost velmi dobře rozumí v souvislosti s požárem v NP České Švýcarsko. Strážci přírody pokutovali pouze nejkřiklavější přestupky. Malé přestupky řešili domluvou, všechny pak vysvětlením a poučením.
Pořád zůstává největší počet uložených pokut za vjezdy aut mimo silnice a místní komunikace, dokonce zde byl oproti minulému roku mírný nárůst (o 8 pokut).
V uplynulých letech se v nepovolených vjezdech neobjevovaly obytné vozy. V roce 2023 na začátku jara se několik obytňáků (3) objevilo na loukách a byly pokutovány, nicméně fenomén dále již nepokračoval, což nás velmi potěšilo.
Dokonce se nekonaly nájezdy skupin obytných vozů na krasová parkoviště s nocováním a přijížděli ojediněle jednotlivci. Ve srovnání s rokem 2022, kdy v měsíci srpnu nocovalo na parkovišti u Kateřinské jeskyně celkem 36 obytných vozů a na parkovišti u Macochy dokonce 60 obytných vozů, je rok 2023 návratem k normálu a k ukázněnosti řidičů obytných vozů v CHKO Moravský kras. Jistě je to i díky spolupráci s Asociací kempování a karavaningu probíhající formou konzultací a vzájemné informovanosti. Parkoviště v chráněné přírodě prostě nejsou kempy.
O překvapivých výsledcích epigrafického výzkumu uhlíkových čar a kresebných stop v Kateřinské jeskyni pojednávalo již několik článků. V loňském roce byly v dalších částech jeskyně objeveny a datovány další objekty pravěkého stáří. V současné době je v prostorách Staré Kateřinské jeskyně evidováno na různých místech celkem 13 pravěkých kreseb. Jedná se tak o mimořádně významnou archeologickou a paleontologickou lokalitu, což potvrdily i předloňské a loňské archeologické výzkumy ve vnitřních částech jeskyně blízko nalezených kreseb.
Vyšla reedice sborníku Marka Poustevníka - Swami Gyaneshwarpuri: Plošina Skalka
Celkem bylo v roce 2024 dotisknuto 90 nových výtisků pro všechny ZO ČSS v ČR a archeologické ústavy, statní knihovny a archivy zdarma. Pro zájemce možný další dotisk. Bližší informace o dotisku Acta Speleohistorica http://gyaneshwarpuri.cz/acta_speleohistorica/nakupni_kosik.html
Vložil: 4.3.2024 Tonda Tůma
Na jihu Moravy už raší první lístky medvědího česneku. Může za to rekordně teplý únor
„Každý rok se objeví lidé, kteří si neuvědomují, že rostlinu trhají v chráněném území. Je to v rezervacích zakázané a informují o tom tabulky na stromech i červené pruhy na kmenech stromů. Česnek je povolené trhat jen za hranicí oblasti. I v tomto případě bychom ale byli rádi, aby si ho sběrači trhali pouze pro svou potřebu a nedělali si z toho byznys.“
Autobiografie speleologa. 40 let speleologických průzkumů Marka P. Šenkyříka - Gyaneshwarpuri v Moravském krasu jih a střed (1982-2022)
Moravský kras mi připravil mnoho radostných chvil, stejně jako těch těžkých. Spory o zájmová území se mne negativně dotýkaly. Nemohl jsem svobodně bádat tam, kde jsem chtěl, proto jsem se uskromnil a začal bádat především v odlehlých okrajových částech Moravského krasu, nad nimiž nikdo nepřemýšlel a kde nikdo nepůsobil.
A měl jsem úspěch. Jsem objevitelem celkem čtyř menších, ale velmi zajímavých jeskyní v Moravském krasu jih a střed (j. Ponorný hrádek pod Novodvorským ponorem, propast Soví komín pod závrtkem Zub, Milarepova propast v Závrtu u Habrůveckých smrků a konečně má Poustevníkova Děravka v místě Ventaroly na Děravce).
Mnoha jeskyňářům se nepoštěstí za celý život objevit ani jednu neznámou jeskyni. Žijí jen v jeskyních zděděných po předcích. Chce to mít speleologickou tvůrčí vizi, intuici a krasovou empatii - cit pro kras. Potom se objev jeskyně zákonitě dostavuje. "Objevit neznámou jeskyni je kumšt" pravil otec habrůvecké speleologie pan Arnošt Hloušek (1929 - 2016) z Habrůvky, a to působil a bádal ve velmi slibném a neobyčejně atraktivním a perspektivním Křtinském údolí, kde objevil jeskyni Arnoštku a Závrt na Lazech (Jašek - Hlouškův dóm).
Fotografie k autobiografii si prohlédněte v naší fotogalerii (pokud vám proklik nefunguje, použijte tlačítko nahoře na liště).
Vložil: 13.2.2024 Tonda Tůma
Den mokřadů 2.2.2024 je i v Moravském krasu
Na pátek 2. února připadá každoroční svátek Dne mokřadů, který je připomínkou podepsání Ramsarské úmluvy na ochranu mokřadů v roce 1971. Slavíme ho i u nás v CHKO Moravský kras, protože i u nás mokřady máme a to dokonce jeden ze 14, které v Česku patří mezi mokřady mezinárodního významu.
Tímto mokřadem je Podzemní Punkva a jak už jeho jméno napovídá, leží jeho většina netradičně v podzemí.
Poustevník z Moravského krasu se zastává trampů na Kokořínsku!
Trampové patří k přírodě, oheň je rovněž přírodní živel a patří k přírodě. Proto by nikdo neměl ničit tiché a osamělé trampské osady v lese. Toto zlo dělají městští lidé a pomatení ochránci přírody s mysliveckým a lesnickým personálem. Na stejný problém jsem narazil i v Moravském krasu, kde poustevníkovi nikdo nepovolí poustevnu, byť by se jednalo jen o vyhrazené místo s přístřeškem určené pro modlitbu a meditaci v osamění.
Strážce přírody z Moravského krasu zachraňoval zraněnou ženu, zlomila si kotník
Nečekané drama se stalo 20.1.2024 z výletu do přírody u Brna. Strážce z Moravského krasu Radovan Mezera tam i díky náhodě narazil na skupinu návštěvníků, kteří se snažili pomoct vážně zraněné ženě. Mezera ji nakonec odvezl až do nemocnice.
a poděkování našemu strážci čtěte zde níže v článku z 22.1.2024.
Vložil: 5.2.2024 Tonda Tůma
Ministr Hladík na Blanensku a Boskovicku debatoval se studenty, navštívil Macochu i kompostárnu a čistírnu odpadních vod
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) navštívil 22.1.2024 Blanensko a Boskovicko. Setkal se se zaměstnanci správy CHKO Moravský kras a vyslechl si připomínky k problému znečištění podzemních vod. Zúčastnil se také prohlídky areálu čistírny odpadních vod a kompostárny v Blansku a debatoval se studentkami a studenty Střední pedagogické školy v Boskovicích v rámci environmentální výuky. Navštívil také oblast propasti Macocha a Punkevní jeskyně.
Hladík se setkal se zaměstnanci CHKO Moravský kras
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) navštívil 22.1.2024 Blanensko a Boskovicko a při této příležitosti se setkal se zaměstnanci CHKO Moravský kras a vyslechl si připomínky k problému znečištění podzemních vod.
Letošní střídání mrazu a oblevy s dostatkem srážek umožnilo přírodě vytvořit kouzelnou zimní výzdobu některých vchodů do jeskyní v Moravském krasu, ale i jinde v republice. Ledopády a všechny tři druhy ledových krápníků jsou nádhernou pohádkou přírody.
Je skvělé využít mírnou zimu k vycházkám do přírody za ledovou výzdobou. Moravský kras, který nemá sjezdovky a běžkařské trasy, tak má docela nečekanou zimní návštěvnost, byť spíše jednodenních víkendových výletníků.
Pořád ale platí, že jsme v chráněné krajinné oblasti (CHKO) a v národních přírodních rezervacích nelze vstupovat mimo značené cesty a že auta v celé CHKO mohou parkovat pouze na určených místech. Určitě nelze vjíždět na louky, jak se stalo u Cigánské jeskyně. Protože i v chladném portálu jeskyně mohou být v puklinách netopýři, prosíme: nerušte je kouřením nebo svícením. Ledovou krápníkovou výzdobu, tzv. ledouchy, prosíme nerozbíjet a ponechat dalším návštěvníkům. Samozřejmostí je nerozdělávat v CHKO oheň a už vůbec ne v jeskyni, jako např. ve známé jeskyni Pekárna u Ochozu, protože kouř z ohně může netopýry udusit.
Moravský kras se na ukázněné návštěvníky těší.
Zapsal: 24.1.2024 Tonda Tůma
Poděkování našemu strážci Radovanovi
Vážení přátelé, milovníci přírody, v sobotu 20. ledna jsme se vypravili na pěší výlet na Stránskou skálu. Bylo krásné počasí, tak jsme se kochali krásnými výhledy na celé Brno až do okamžiku, kdy nám upadla kamarádka a ošklivě si pochroumala kotník. Zavinil to zledovatělý chodníček mezi skalami. Zůstali jsme se ženou sami na manipulaci se zraněnou. Byli jsme zoufalí, ale v tom se objevil anděl. Ale ten anděl má jméno - jmenuje se Radovan Mezera. Bez zaváhání se okamžitě ptal, zdali nepotřebujeme pomoc. Jeho reakce a ochota byla impozantní. Nabídl se, že nám zraněnou pomůže dopravit aspoň k silnici, odkud by nás mohla odvézt sanita. Ale pan Mezera nezaváhal a byl ochoten nás odvézt až do Úrazové nemocnice. Díky jeho ochotě jsme byli byli rychle přijati. Následně se ukázalo, že to byla vážná zlomenina kotníku, takže naše kamarádka už v nemocnici zůstala a ještě ten den podstoupila operaci. Díky jeho rychlé reakci se mnohé zachránilo. Neumíme si představit, že bychom zraněnou dopravili na nějaké přístupné místo sami. Ještě jednou obrovská poklona a velké poděkování vašemu kolegovi panu Mezerovi.
S pozdraven manželé Trubákovi, Brno, Kroftova
Vložil: 22.1.2024 Tonda Tůma
Punkevní jeskyně opět přístupné a otevřené, vodní plavba dočasně zkrácena
V jeskyních Moravského krasu je pořád vysoký vodní stav. Proto musela být vodní plavba zkrácena, ale o překrásný Masarykův dóm návštěvníci nepřijdou. Pěší trasa je beze změn.
Závora a kameny proti vjezdům aut u Macochy jsou umístěny
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras v dohodě se Správou jeskyní ČR jako s majitelem velkého parkoviště u Macochy uzavřela velkými kameny starý výjezd z tohoto parkoviště, který byl původně uzavřen kmeny stroů. Tyto kmeny nedávno někdo odstranil, aby mohl na parkovišti pořádat svoje jízdní závody a tréninky spojené s kvílením pneumatik a aby mohl zrušeným výjezdem uniknout případné kontrole.
Dále byl ukončen přesun závory od chaty Macocha k silnici na její zabočení na velké parkoviště u Macochy. Aby nešlo závoru objet ze stran, byly vedle ní umístěny velké kameny. Přitom průchod turistů a průjezd cyklistů vedle závory je umožněn. Závora je přes zimní sezónu trvale uzamčena v závislosti na provozu chaty a přes letní sezónu bude obsluhována obsluhou parkoviště.
Ochrana přírody uvažuje po případné dohodě s vlastníky pozemků otevřít zkrácenou pěší cestu mezi velkým parkovištěm a chatou Macocha přímo přes macošské infocentrum. Uvidíme, jak jednání dopadnou a zda se před létem nová cesta objeví v provozu.
Zapsal: 3.1.2024 Tonda Tůma
Jeskyňáři v Moravském krasu si nadělili novoroční dárek,
Pomyslný novoroční dárek si nadělili speleologové v Moravském krasu na Blanensku, kteří objevili v Hedvábné jeskyni Mauglího síň. Jde o sál dlouhý 20 a široký 15 metrů zdobený krápníky. Nalezli jej po vyšplhání zhruba padesátimetrového komínu v dosud neprobádané části podzemí.
Více čtěte na odkazu.
K tomu dodáváme: Objevy provádí speleologická skupina České speleologické společnosti 6-10 Hluboký závrt v jeskyni Hedvábná nebo též Jalového závrt nebo též Meisselův závrt. Jde o vertikální jeskyni s celkovou hloubkou 130 m, která sice není propojena se systémem Amatérské jeskyně, nicméně s ní nepochybně souvisí.
Vložil: 3.1.2024 Tonda Tůma
Něco k trampingu
i když to není přímo k Moravskému krasu:
V posledních letech spustilo několik osob, jejichž motivace je nejasná, kampaň proti trampingu. Ona se tedy netváří jako kampaň proti trampingu, ohání se zákonem o ochraně přírody a hovoří o černých stavbách (trampských kempech), nelegálních ohništích a podobně. Potud tedy zdánlivě v pořádku. Kampaň se ale postupně rozmachuje z prvního území, na které začali tito aktivisté útočit, tedy Roverských hor, na území další. Vždy se jedná o území, kde má tramping tradici po dlouhá desetiletí, a někdy i celé století – Brdy, Sázava, Oslavka a podobně.
Jde sice o informaci ze širšího okolí Moravského krasu, ale přece jenom ji uvádíme. Snad si připomeňme, že Boskovice, sídlo hraběcí rodiny, byly rodištěm Karla Absolona.
Vložil: 22.11.2023 Tonda Tůma
Web České speleologické společnosti: Odešli dva významní jeskyňáři
S lítostí oznamujeme smutnou zprávu o úmrtí ing. Michala Piškuly - v pořadí třetího a pátého předsedy České speleologické společnosti.
V tichém zármutku oznamujeme, že dne 13. listopadu 2023 ve věku 74 let nás opustil náš milovaný manžel, tatínek, dědeček a bratr pan Ing. Michal Piškula
S lítostí oznamujeme, že nás opustil člověk, kamarád, jeskyňář, bývalý člen ZO 6-16 Tartaros, náčelník a zakladatel SZS ČSS pan Svatopluk Cigánek.
Vložil: 21.11.2023 Tonda Tůma
Záchranářské cvičení v jeskyni Nová Rasovna
Ve dnech od pátku 10.11.2023 do neděle 12.11.2023 proběhlo v Moravském krasu součinnostní cvičení stanic Speleologické záchranné služby České speleologické společnosti - stanice Morava a stanice Čechy, členů Hasičského záchranného sboru JmK z Brna a jeskyňářů z Polska.
Cvičení se konalo v režimu povoleného speleologického výzkumu v jeskyni Nová Rasovna s tím, že účastníci nevstupovali do jeskynních pater, kde začínají zimovat netopýři.
Nejprve má jemně kyselkavou chuť, ale po vypití doušku zůstane v ústech příjemná hořkost s dozvukem bylin na patře. Tak chutná TauriALE, první keltské pivo Česka. Milovníci zlatavého moku za něj mohou poděkovat vědě, uvařeno totiž bylo díky laboratorní analýze pylů z pohřebních komor v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu na Blanensku.
Seminář: vrty na podzemní vodu v době klimatické změny versus ochrana krasu
Ve čtvrtek 9.11.2023 hostila AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras ve své zasedačce pracovníky odborů životního prostředí obcí z rozšířenou působností působích na území Moravského krasu a jeho okolí.
Přednášejícími byli pracovníci brněnské pobočky České geologické služby (ČGS) a pracovníci Správy CHKO Moravský kras. Cílem bylo upřesnit si problematiku hydrogeologických vrtů a odčerpávání podzemní vody, ujasnit si rizika s tím spojená pro jeskynní ekosystémy a podzemní zdroje pitné vody a konzultovat právní postupy s ohledem na vodní zákon a zákon o ochraně přírody a krajiny.
V loňském roce ČGS zhotovila pro Moravský kras mapu s vymezením území, odkud jsou srážkovou vodou zásobovány jeskyně a podzemní zdroje pitné vody. Všichni víme, že již několik let je velké sucho a letošní rok v tom vyniká. Proto v tomto vymezeném území a jeho širším okolí jsou již nové vrty na nové studny povolovány jen výjimečně.
Až na malé vyjímky jsme všichni napojeni na veřejné vodovody a pitnou vodu máme k dispozici. Problémem jsou vrty na vodu pro užitkové účely a hlavně na zalévání pozemků. Mnoho občanů si myslí, že podzemní voda je neomezená a že jim voda pod jejich pozemkem patří a mohou s ní libovolně nakládat. Že by tuto vodu odebírali třeba svým sousedům z dříve povolených studní nebo že by vodu ve spojení s dalšími studnami v sousedství odebírali veřejnému zdroji pitné vody, to si nechtějí vůbec připustit. Natož nějaká ochrana jeskynních ekosystémů, já přece potřebuji zalévat svoji zahradu ...
Občané si žádají o povolení vrtů na podzemní vodu pro užitkové účely ze stále větších hloubek (60 - 100 m i více), přestože mají možnost ze svých střech si jímat do zásobníků vodu srážkovou. Sice máme málo srážek, ale ty občasné jsou obvykle vydatné a vyzalévaný zásobník mohou rychle doplnit.
Je naprosto sobecké chtít v dnešní době sucha vrtat stále další hydrogeologické vrty a budovat další a další studny na odebírání podzemní vody na zalévání pozemků nebo pro jiné užitkové účely, když ji potřebujeme chránit pro přírodu, pro krajinu, pro lesy a tím pro nás všechny a samozřejmě pro veřejné zdroje pitné vody.
Zapsal: 10.11.2023 Tonda Tůma
jímací území Říčky - skupina vrtů v údolí Říčky jímací území Křtiny - vrt Křtiny
Závora u Macochy se aktuálně stěhuje
Závora omezující příjezd vozidel k chatě Macocha po účelové komunikaci (v CHKO pro ni platí zákonný zákaz vjezdu motorových vozidel) na místě u velké schematické mapy neplnila svoji fukci bariéry, protože byla permanentně otevřená. Mnoho návštěvníků se pak neobávalo za otevřenou závoru vjet autem až k chatě, přestože asi 30 m před závorou je zákazová dopravní značka a výjimku vjezdu má pouze dopravní obsluha a ubytovaní hosté chaty. Proto se ochrana přírody rozhodla závoru přemístit.
V těchto dnech se závora posouvá až na úroveň odbočení silnice na parkoviště u Macochy k dopravní značce zákaz vjezdu motorových vozidel ve směru k Macoše. Bude zde obsluhována obsluhou parkoviště a slibujeme si od ní pravidelné zavírání závory a zamezení nelegálních vjezdů aut k chatě Macocha.
Návštěvníci světoznámé propasti v prostoru okolo chaty jistě ocení, že se nemusí proplétat mezi auty.
Zapsal: 10.11.2023 Tonda Tůma
tato pozice závory bude za chvíli minulostí, vzadu u silnice je vidět dopravní značka, ke které se závora stěhuje
Strážci v krasu používají nové velké piktogramy
V letošním roce jsme byli nuceni zavést nové, graficky moderní piktogramy, které obrazem návštěvníkům sdělují, co se ve zvláště chráněném území nesmí dělat. Nové piktogramové tabulky mají rozměr 20x20 cm. Předchozí piktogramy s rozměrem 8x8 cm návštěvníci zjevně přehlíželi. Vzorem nám byly piktogramy používané v CHKO Pálava.
V terénu tak můžete potkat piktogram upozorňující třeba u propasti Macocha na zákaz používání dronů nebo na tzv. Salmově stezce mezi Macochou a Pustým žlebem na zákaz jízdy na kole (NPR) nebo u lomu Seč v Rudici na zákaz ohňů a táboření nebo v NPR na zákaz chůze mimo cesty (NPR Býčí skála).
Na jaře potkáte u přírodních rezervací piktogram upozorňující na zákaz trhání čeneku medvědího (PR Dřínová) nebo na zákaz horolezectví v prostoru hnízdění dravců (sokol, poštolka).
Piktogramy šly do terénu ještě před létem a na většině míst nebyly doteď poškozeny. Jediné jejich ničení bylo provedeno na turistické stezce mezi Švýcárnou a Býčí skálou v NPR Býčí skála, kde upozorňovaly na zákaz jízdy na kole. Nějakým cyklistům velmi vadily ...
Návštěvníci Moravského krasu dostali 2 nové infopanely
AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras stáhla dva zastaralé a povětrností otřelé textové naučné panely a nahradila je zbrusu novými, které jsou graficky stejné: obecné informace o CHKO Moravský kras. Výměna proběhla nad Olomučanami a u parkoviště u Kateřinské jeskyně.
Na panelu jsou zajímavé především piktogramy, z nichž některé jsou v Moravském krasu novinkou. Jde o piktogram zakazující táboření s obytným vozem (jsou na něm zdůrazněny znaky táboření) a o piktogram zakazující jízdu s motorovým vozidlem mimo silnice (je na něm jezdec na motorce mezi stromy na nezpevněné cestě).
Návštěvníkům nabídne aktuální informace o délkách našich nejdelších jeskynních systémů: systém Amatérské jeskyně přes 50 km chodeb a systém Rudické propadání - Býčí skála přes 16 km chodeb. Na mapě jsou zdůrazněny 3 veřejné kempy: Křtiny, Jedovnice a Sloup.
Zapsal: 2.11.2023 Tonda Tůma
Komunikační školení strážců přírody
Ve dvou etapách zorganizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Asociací strážců přírody ČR školení strážců přírody z krizové komunikace. První dvoudenní etapa proběhla v termínu 5.-6.10.2023 na Skalním mlýně v Domě přírody Moravského krasu a druhá jednodenní etapa v sobotu 21.10.2023 na Správě CHKO Moravský kras v Blansku.
Celkem tedy školení proběhlo ve třech dnech. Každé etapy se zúčastnilo 19 strážců a pracovníků AOPK ČR. Nejvíce byli zastoupeni domácí strážci z Moravského krasu, ale přijeli také strážci z Křivoklátska, Poodří, Orlických hor a ze Šumavy a přijeli pracovníci AOPK ČR z Brd, Broumovska, Českého krasu, Beskyd, Pálavy, Bílých Karpat, Žďárských vrchů a z pražského ústředí.
Školitelé Kamil Polák a Jana Celá odvedli velký kus dobré práce a většina zúčastněných projevila zájem v těchto školeních pokračovat.
Zapsal: 23.10.2023 Tonda Tůma
Od školitelky Jany Celé účastníkům kurzů:
Efektivní komunikace a zvládání stresových situací.
Mám velkou radost, že mohu s vámi sdílet, jak úžasné bylo třídenní intenzivní školení pro strážce přírody ČR, které jsem vedla v tandemu s PhDr. Kamilem Polákem (Stillness institut). Toto školení proběhlo díky Asociaci strážců přírody ČR.
Strážci přírody si během dvoudenního a jednodenního kurzu prošli základními dovednostmi správné komunikace, technikami na zvládání stresu a základy sebeobrany. V rámci modelových situací si mohli vyzkoušet, jak čelit neočekávaným situacím i v případě eskalovaného jednání.
Bylo mi ctí, strávit čas s touto komunitou zapálených lidí, kteří jsou odhodlaní chránit přírodu pro budoucí generace a pomáhat lidem, aby přírodě a jejím potřebám více rozuměli a užívali si pobyt v chráněných krajinných oblastech v oboustranné harmonii.
Děkuji všem, kteří školení absolvovali, za aktivní zapojení a za zodpovědný přístup.
Jana Celá
Pivovar Starobrno čistil jeskyni Staré skály u Sloupu
V pátek 20.10.2023 se v Moravském krasu opět uklízely naplavené větve a odpadky z jeskyně Staré skály, která je mohutným ponorem Sloupského potoka. Jeskyně je součástí Sloupských jeskyní a potok zde začíná svoji podzemní pouť systémem Amatérské jeskyně.
Vyčištění ponorů - jeskyně se tradičně ujali dobrovolníci z Pivovaru Starobrno v počtu 30 osob, kteří s přilbami a čelovkami naplnili větvemi velký kontejner a sesbírali 4 pytle plastu plus 2 pneumatiky. Pivovar Starobrno také zajistil likvidaci odpadu.
Vyklízení větví je důležite, protože se na ně nalepí hlína a vytvoří ucpávku, přes kterou nepronikne do podzemí povodňová voda. Ta pak může zaplavit suterény domů ve Sloupu. AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras brigádníkům děkuje. Za odměnu absolvovali prohlídku nepřístupné jeskyně Pustožlebská Zazděná.
Zapsal: 25.10.2023 Tonda Tůma
Vážení kolegové, drazí přátelé
letošní ročník konference Kras, jeskyně a lidé, společně s V. mezinárodním setkáním speleologů v Moravském krasu se nezadržitelně blíží.
Program konference je již zcela naplněn a bude zveřejněn v nejbližších dnech na oficiální stránce akce: https://www.speleo.cz/kras-jeskyne-a-lide-2023. Zde také můžete nalézt další informace a upřesnění, která v posledních týdnech před akcí budeme pravidelně doplňovat.
Ti z vás, kteří ještě nejsou na konferenci zaregistrování, mohou tak do 31.srpna 2023 stále učinit za zvýhodněných podmínek a nezapomeňte si prosím během registrace zároveň objednat váš výtisk konferenčního sborníku (viz příloha), neboť na místě bude dostupný pouze v omezeném množství.
V příloze rovněž naleznete informaci o doprovodné akci k připomenutí si historického sestupu Lazara Shoppera do Macochy v roce 1723.
V případě jakýchkoliv vašich dotazů nás neváhejte kontaktovat.
Děkujeme a těšíme se opětovné setkání ve Sloupu.
Za organizátory
Zdeněk MOTYČKA
Vice President of Administration
Běh Moravským krasem 16.9.2023
Oznamuji Vám termín konání Běhu Moravským krasem. Jeho 59. ročník se uskuteční v sobotu 16. září 2023. Start závodu je v 15.00 hod. na hřišti školy ve Sloupu.
Trať závodu je stejná jako v předchozích ročnících a vede ze Sloupu na Macochu a zpět po turistických značkách a lesních cestách.
První závodník proběhne kolem Horního můstku na Macoše kolem 15.20 hod. Do cíle ve Sloupu závodníci dobíhají mezi 15.40 - 16.30 hod.
řešení bezbariérového přístupu ve spodní stanici na lanové dráze Macocha
Přeji krásný den
na základě ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ a také ROZHODNUTÍ Drážního úřadu si Vám dovolujeme oznámit zahájení stavebních prací na výstavbě řešení bezbariérového přístupu hendikepovaných osob, kol a kočárků na nástupiště lanové dráhy Macocha v poháněcí stanici u Punkevních jeskyní.
Zahájení zemních a dalších prací je stanoveno na pondělí 11. 9. 2023.
Celkový harmonogram délky prací v závislosti na počasí a omezený pohyb turistů na lanové dráze i v jejím okolí je předpokládaný 5 – 7 měsíců.
Celkové ukončení prací a uvedení celého díla do provozu je předpokládáno na novou turistickou sezónu 2024 a to již od 1. 4. 2023.
Zahájení, průběh i dokončení pracovní činnosti budou probíhat v souladu s existencí stavby v NPR Vývěry Punkvy i ohledem na životní prostředí a ráz krajiny. O probíhajících činnostech Vás budeme průběžně informovat.
S přátelským pozdravem
Náčelník LD - HEJČ Radek
Vložil: 1.9.2023 Tonda Tůma
Mnicha Lazara po 300 letech opět spustí na dno Macochy
Mnich Lazar Schopper, předchůdce dnešních jeskyňářů, sešplhá v sobotu 23. září po dlouhých 300 letech opět na dno propasti Macochy v Moravském krasu. Stane se tak při vzpomínkové akci na tuto jedinečnou historickou událost, která v podstatě odstartovala zájem o objevování jeskyní Moravského krasu.
Akci výjimečně povolila Správa CHKO Moravský kras. V tomto termínu bude také probíhat V. mezinárodní setkání speleologů v Moravském krasu a 2. ročník odborné konference Kras, jeskyně a lidé se uskuteční v pátek 22. 9. 2023 v kulturním domě Městyse Sloup v Moravském krasu https://www.speleo.cz/file/17396/iicirkular-cz.pdf.
Vložil: 30.8.2023 Tonda Tůma
Lezecká stěna v lomu Lažánky je otevřena
Horolezení v lomu Lažánky u Blanska je zaměřeno na začátečníky, jedná se o jednoduché trasy bez převisů. V minulých letech se však vyskytly problémy mezi dětskými návštěvníky tohoto horolezeckého terénu a místními občany. Bohužel dospělý doprovod některých dětí nezvládl jejich neukázněné chování, takže nudící se děti pak házely ze svahu lomové plošiny kamínky do zahrad občanů a způsobily i majetkovou škodu.
Kromě toho do lomu mnozí horolezci zajížděli auty a rozdělávali zde ohně, ač jsme v CHKO Moravský kras, a obojí v lomu není dovoleno.
Na základě žádosti Českého horolezeckého svazu vedla Správa CHKO Moravský kras řízení o povolení instalovat a udržovat v lomu horolezecké jistící prostředky. Město Blansko jako účastník řízení do rozhodnutí o povolení po dohodě se Správou prosadilo některé požadavky místních občanů, které měly však vztah k ochraně přírody. Řízení o povolení bylo vedeno po linii ochrany přírody a nikoliv po linii občansko-právní.
Nyní v lomu platí provozní řád horolezeckého terénu a je zde instalováno zařízení proti vjezdu aut.
Moravský kras vydal další tajemství, archeologové objevili záhadné rytiny
Kateřinská jeskyně v Moravském krasu nepřestává archeology překvapovat. Narazili tu na dva úlomky z břidlice s plastickou rytinou postav. Co přesně znázorňuje a z jakého období pochází, to je pro historiky zatím záhadou.
Nejčastějším prohřeškem v chráněných krajinných oblastech jsou neoprávněné vjezdy aut i motorek
podívejte se na reportáž ČTV v článku
Strážci CHKO Moravský kras vyrážejí na kontrolu obvykle ráno a večer. Nacházejí leccos včetně nelegálních ohnišť. Při páteční kontrole nalezli strážci jedno auto odstavené mimo parkoviště, jehož řidiče jen požádali, aby odjel, další řidička zastavila navíc těsně za zákazem vjezdu. I ona – poté, co přiznala chybu a omluvila se – odjela pouze s domluvou.
Záběr této památeční studie je však mnohem širší. Perem autora promlouvá duše tohoto mariánského poutního místa na Moravě. Nejde přitom jen o barokní Santiniho kostel a objev krypty s pomalovanými lebkami, ale o celou lokalitu Křtiny.
Strážci musejí stále častěji vyhánět „divoké kempaře“ z chráněné přírody
Na louce poblíž Ostrova u Macochy v Moravském krasu nedávno posedávala na plastových židličkách před třemi obytnými vozy skupina Francouzů. Zábavu jim „zkazili“ strážci přírody, kteří se jim snažili vysvětlit, že tam nemají co dělat.
„Na naši stráž reagovali cizinci až podrážděně, dokonce jsme museli zavolat na pomoc policii,“ líčí vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Moravský kras Dominik Franc.
1.5.2023 v odpoledních hodinách jsme odstranili omezení zabraňující k vstupu do prostor před Býčí skálu. Je tedy možno se dostat až k stěně Býčí skála, protože není nadále důvod omezovat vstup do těchto míst.
Avšak zůstává v platnosti zákaz vstupu po turistické značce k jeskyni Kostelík a nad Býčí skálu a na Krkavčí skálu.
Důvody změn jsou tyto: V minulých dnech byla pod hnízdem nalezena dvě mrtvá mláďata sokola stěhovavého. Nevíme s jistotou co se přesně stalo, ale samičku něco vyplašilo a do hnízda se už nevrátila. V hnízdě zůstala dvě vajíčka, která vychladla. Je několik možností, co se stalo: predace dravce – to znamená, že se nějaký predátor pokusil dostat do hnízda, nebo vyrušení sokolů neznámou osobou, která se pohybovala v okolí hnízda nebo kombinace obou faktorů. Protože se do hnízda už nevrátila, je zbytečné pod hnízdem omezovat pohyb turistů.
Máme naději, že se sokoli mohou ještě pokusit o druhou snůšku, proto je stále uzavřena cesta k jeskyni Kostelík a jen připomínám, že vstup nad Býčí skálu a na Krkavčí skálu je celoročně zakázán ze zákona (národní přírodní rezervace bez značených cest).
Prosíme, dodržujte omezení.
Zapsal: 3.5.2023 Radovan Mezera
Stráž přírody v Moravském krasu v roce 2022 - bilance přestupků
Jarní schůze a školení stráže přírody CHKO Moravský kras proběhlo již 20.3.2023. Přehled přestupků za uplynulý rok byl však sestaven až nyní a můžeme hodnotit.
V roce 2019 udělili strážci krasu 49 pokut, v roce 2020 to bylo 142 pokut a v roce 2021 udělili 53 pokut tzv. příkazem na místě (blokové pokuty).
V loňském roce 2022 evidujeme 36 přestupků řešených blokovou pokutou tzv. příkazem na místě. Ve srovnání s roky 2019 až 2021 je to v roce 2022 pokles, což je jistě pozitivní.
oheň v CHKO
3
auto v CHKO
22
dron v I. zóně CHKO (NPR)
0
horolezení
0
oheň v NPP
1
oheň v NPR
3
oheň v PR
0
vstup do NPR
4
odpadní vody
1
táboření v CHKO
0
čtyřkolka
0
motorka
0
vstup na uzavřenou cestu - rušení sokolů
2
Rok 2022 ukázal na důležitost práce s veřejností zejména formou podání informací o omezeních přímo ve zvláště chráněném území.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (a jednotlivé národní parky) se snaží veřejnost především vzdělávat a informovat, takže její strážci do terénu instalují různé cedulky s upozorněním, že vstup třeba není dovolen, protože v území hnízdí sokol nebo jde o území určené ke klidu např. pro tetřeva nebo pro rysa. Dále že rozdělávání ohně není dovoleno, protože vzniká nebezpečí požáru, čemuž veřejnost velmi dobře rozumí v souvislosti s požárem v NP České Švýcarsko. Strážci přírody pokutovali pouze nejkřiklavější přestupky. Malé přestupky řešili domluvou, všechny pak vysvětlením a poučením.
Pořád zůstává největší počet uložených pokut za vjezdy aut mimo silnice a místní komunikace. V uplynulých letech se ve vjezdech neobjevovaly obytné vozy, letošní rok naznačuje změnu viz článek níže z 26.4.2023. Proto budeme v tomto roce vjezdům obytných vozů věnovat zvláštní pozornost, kterou zahajujeme spoluprací s Asociací kempování a karavaningu formou konzultací a vzájemné informovanosti.
Zapsal: 3.5.2023 Tonda Tůma
Moravský kras: Pěkné počasí, auta v loukách, rušení sokolů, pokuty
O víkendu 22.-23.4.2023 pěkné počasí především v sobotu vylákalo do přírody velké množství návštěvníků. Parkoviště v Moravském krasu "praskala ve švech". Bohužel se našlo několik návštěvníků, kteří nerespektovali obecně známá pravidla chování ve zvláště chráněných územích. A tak museli strážci přírody zasahovat.
Sobota 22.4.: Ráno v loukách daleko od silnice u Vavřince parkovala 2 auta a 2 mladé rodiny tam tábořily. To byly první dvě pokuty. V poledne mladý pár horolezců nerespektoval cedule a pásky označují uzavřený prostor s hnízdištěm sokola stěhovavého u Býčí skály a horolezil navíc v národní přírodní rezervaci v době, kdy zde horolezectví není zákonně povoleno. Strážci naštěstí hnízdo střeží a to byly další dvě pokuty. Večer strážci přírody zjistili za lomem Velká dohoda daleko mimo legální parkoviště a daleko od silnice v loukách 4 parkující obytné vozy. Třem byla udělena pokuta na místě, čtvrtý nepřítomný řidič nebo majitel bude předvolán.
Naproti tomu se v sobotu netábořilo a nehořely ohně v okolí obce Rudice ani v jeskyni Partyzánská.
Neděle 23.4.: Ochladilo se a odpoledne byl zjištěn oheň v přírodní památce Rudice - Seč, ten vyřídila Policie ČR. Louku u závrtu Dolina překvapení v tzv. Ostrovské uvale daleko od Ostrova a daleko od silnice si za parkoviště vybral velký obytný vůz a tomu musela být od strážců udělena pokuta.
Celkem tedy stráž přírody v Moravském krasu o víkendu udělila 8 pokut za velmi "křiklavé" přestupky, přičemž výrazně převažují vjezdy obytných aut mimo silnice a místní komunikace bez povolení. Strážci přírody na místě mohou udělit pokutu až 10000 Kč.
POZOR! Blíží se 30.duben a pálení čarodějnic. Strážci přírody Moravského krasu budou určitě v terénu.
Zapsal: 26.4.2023 Tonda Tůma
Dobrovolníci a strážci uklízí tuto sobotu Moravský kras
V sobotu 15.4.2023 má proběhnout tradiční každoroční úklid CHKO Moravský kras. Ovšem předpověď počasí zatím není příznivá a je možné, že řada brigádníků, zejména dětí nedorazí.
Velká část úklidu bude tak stát na dospělácích, z nichž počasí neodradí především strážce přírody, jeskyňáře a stálé přátele Moravského krasu. Budou zorganizovaní do speciálních skupin a vysbírají odpadky podél silnic, nejhorší je silnice Brno - Ochoz.
Dětské skupiny čekají lesní cesty a oba krasové žleby: Pustý a Suchý.
Další informace jsou na pozvánce viz zde níže.
Zapsal: 11.4.2023 Tonda Tůma
Ochrana obojživelníků a sokolů
V minulých dnech jsme v NPR Býčí skála zahájili se spolupracovníky dvě důležité akce.
První z nich je ochrana již tradičního hnízdiště sokola stěhovavého na Býčí skále. Z tohoto důvodu tam Stráž přírody v minulých dnech rozmístila informační a zákazové cedule a také pásky. V území sice platí zákonný zákaz pohybu mimo značené cesty, ale kvůli omezení rušení sokolů na hnízdě je vhodné to zdůraznit i touto formou. Navíc částečně omezujeme pohyb i před jeskyní Býčí skála a museli jsme uzavřít i kousek značené cesty přes jeskyni Kostelík. Věříme, že podobně jako v minulých letech toto dočasné omezení pochopíte (předpoklad uvolnění v polovině června) a budete respektovat.
Druhým opatřením, které je vidět hned v sousedství Býčí skály, je ochrana obojživelníků, kteří nyní migrují do rybníka u křižovatky v Josefově. Aby jich cestou zemřelo co nejméně pod koly aut, staví se zde už roky dočasné bariéry na jejich ochranu. Část obojživelníků pak sama podleze silnici některým z propustků, jiné pak musí naši spolupracovníci pravidelně u bariéry sbírat a přenášet. Díky tomu ale zachráníme stovky až tisíce zejména ropuch obecných, které jsou na dnešní rychlost vozidel příliš pomalé. Zejména večer a v noci proto dávejte pozor na drobná zvířata, která se pohybují po silnicích a to nejen u nás v krasu. Vaše ohleduplnost pomůže zachránit nejen žáby, ale třeba i ježky a další druhy.
Vložil: 24. 3. 2023 Antonín Krása
pozvánka na besedu se strážcem Moravského krasu
Jsou strážci přírody zelení policajti?
Strážci mají nenahraditelnou roli při styku s návštěvníky chráněných území, vždyť jsou to často jediní reprezentanti státní ochrany přírody, se kterými se návštěvníci venku setkají. Hodně lidí pohlíží na strážce jen jako na represivní složku, jakousi zelenou policii.
Pokusme se tento pohled trochu změnit a ukázat, že tu nejsou zbytečně. Zdeněk „Oskeruše“ Špíšek na Večeru s Kotlíkem č.220 uvede svého hosta ochranáře, pracovníka CHKO Moravský kras a speleologa Filipa Chalupku.
Zveme všechny do Blanska na Ulitu ve středu 16. března od 19:00 hodin.
Přednáška s exkurzí do luhů kolem řeky Punkvy. Provázet budou Antonín Krása - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Radovan Mezera - Stráž přírody Moravského krasu.
Samotnou mě překvapilo, jak hustě osídlené v době kamenné Brno bylo, přiznala brněnská archeoložka Zdeňka Nerudová. Ta je autorkou knihy Po stopách nejstaršího osídlení Brna, kterou na konci minulého roku vydalo Moravské zemské muzeum. Kniha o dějinách Brna z období starší doby kamenné čtenářům předkládá fakta o nejstarších obyvatelích moravské metropole.
Vložil: 11.3.2023 Tonda Tůma
Adam Ondra navštívil ZŠ Sloup
Čtyřnásobný mistr světa, olympionik, reprezentant ČR ve sportovním lezení a člověk, který již ve dvanácti letech patřil mezi nejlepší světové sportovce. To je jenom krátké představení Adama Ondry, který na začátku března navštívil sloupskou školu. Děkujeme panu řediteli Dočekalovi za krásný příspěvek.
Seznámení s historií Líšně od starohor až po čtvrtohory
Hledání minerálů a fosilií
Nenáročná trasa Líšní vhodná též pro rodiny
Pozor ! Z kapacitních důvodů dočasně pozastavena registrace !
Vložil: 1.3.2023 Tonda Tůma
Stráž přírody šetří v Ostrově u Macochy odpad vylitý do jeskyně
Naproti budově bývalé fary v Ostrově u Macochy se mezi chodníkem a vozovkou nachází ve tvaru studny vstup do vertikální jeskyně Ostrovská propast. Je to jeskyně s délkou 81 m a hloubkou 38 m. Na nejnižším místě je pokračování jeskyně ucpáno sedimenty a do jeskyně je dlouhodobě svedena srážková voda z ulice a ze střech kostela. Jedná se o občasný ponor srážkových vod, která zasakováním přes pukliny mizí v hlubším podzemním oběhu.
Chráníme jak jeskyni, tak podzemní vody a do jeskyně patří výhradně srážková voda.
V sobotu 18.2.2023 však někteří občané považovali rošt dešťového kanálu v ulici za místo, kde se snadno zbaví odpadní vody včetně potravinových zbytků.
Citujeme stráž přírody: "Dne 18.2.2023 bylo do Ostrovské propasti vylito větší množství kalné vody zabarvené krví s mastnotou a se zbytky zeleniny.". Podle charakteru odpadu je původcem patrně nějaká domácí zabíjačka.
Jeskyně je pochopitelně chráněným objektem přírody a není možné, aby do ní odtékaly jakékoliv odpadní vody. Stráž přírody CHKO Moravský kras znečištění jeskyně detailně vyšetřila v neděli 19.2.2023 a předala k dalšímu šetření odborným pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras. Byl informován také Ing. Ondřej Hudec, starosta Městyse Ostrov u Macochy.
Prosíme občany, aby neznečišťovali podzemní vody a jeskyně, aby odpadní vody likvidovali legálně. Lze se o likvidaci poradit právě třeba na obecním úřadu, kde najdou pro občana časově a finančně nejpříznivější postup.
Ochranáři spolu se speleology se po ukončení šetření pokusí organický odpad z jeskyně vybrat, aby zde nezahníval. Mohl by navíc do jeskyně přilákat nežádoucí hlodavce. Mastnota však na stěnách jeskyně zůstane ještě dlouho a kalná voda už odtekla do oběhu podzemní vody. Naštěstí nejde o nebezpečný odpad a otrava na příkladu řeky Bečvy nás nečeká.
Biskupství Brněnské zahájilo těžbu smrkových souší v Přírodní rezervaci Údolí Říčky pod jeskyní Pekárna. Těžba je prováděna z důvodu zajištění bezpečnosti návštěvníků tohoto atraktivního území. Uschlé nepůvodní smrky budou nahrazeny stanovištně původními dřevinami.
Z důvodu zajištění bezpečného průjezdu lesní techniky musela být v krátkém úseku upravena stávající lesní cesta vedoucí dnem údolí. Během úpravy cesty byl proveden záchranný archeologický průzkum.
Při průchodu údolím je třeba respektovat zákaz vstupu do míst, kde těžba probíhá a dbát pokynů osob provádějících těžbu.
Děkujeme návštěvníkům za trpělivost.
Vložil: 23.2.2023 Tonda Tůma a Dominik Franc
Moravský kras vydal další tajemství -
objev nové jeskyně v Lipovecké ventarole
V neděli mám horký telefonát: volá předseda speleologické skupiny Holštejnská (Česká speleologická společnost ZO 6-15 Holštejnská) Heřman Fitz a nadšeně mi oznamuje, že jeskyně Lipovecká ventarola "pustila" do nových objevů. Sice je do objevů náročný a komplikovaný přístup, ale zato jsou tam velké prostory, dóm 30x50 m plochy s parádní krápníkovou výzdobou.
Současně došlo k propojení nových jeskynních prostor s jeskyní Nová Rasovna, a to s její částí Lipovecká chodba a konkrétně s částí zvanou Jeskyně pravěkých symbolů. Jeskyně Nová Rasovna je součástí našeho nejdelšího jeskynního systému, totiž systému Amatérské jeskyně (celková délka všech jeskynních chodeb systému přesahuje 50 km), nyní do tohoto systému přibyla i jeskyně Lipovecká ventarola včetně nových objevů a jeskynní systém Amatérské jeskyně se nám prodlouží. O kolik stovek metrů uvidíme až po uzavření mapovacích prací.
Z hlediska hydrologie se objevy a jeskyně Lipovecká ventarola nachází v ponorové oblasti říčky Bílá voda a jejích přítoků. Jde o starý neaktivní ponor, tzv. paleoponor poblíž Lipovce. Už charakter vstupních částí jeskyně Lipovecká ventarola naznačoval, že jde o starou říční jeskyni, tedy jeskyni mající perspektivu delších krasových tunelů, které odváděly vodní tok do nitra vápencového masívu. Začátek jeskyně je poznamenán mohutným řícením skalních bloků zakrývajících pokračování jeskyně, které jeskyňáři nyní otevřeli.
Výzkum pesticidů byl impulsem pro změny hospodaření v CHKO Moravský kras
Monitoringu pesticidů v chráněných krajinných oblastech byla donedávna věnována jen malá pozornost. Výzkum vodních zdrojů v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018-2021, však potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí do krasového podzemí. Zjištění je zásadní, protože pesticidy mohou mít negativní vliv na různé druhy organismů. Místa jejich aplikace přitom mohou být i daleko za hranicemi CHKO.
Den otevřených dveří nové budovy léčebny bude 25. 2. 2023
Od 1. 3. 2023 přivítáme naše pacienty v nové budově léčebny v Ostrově u Macochy
Vložil: 10.2.2023 Tonda Tůma
Ocenění pro péči o lesy ve Křtinách
Již popáté byly uděleny Ceny AOPK ČR. V kategorii Počin cenu získal docent Tomáš Vrška a Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny za rozvíjení zásad přírodě blízkého hospodaření v teorii i praxi. Cenu v kategorii Osobnost si odnesl za celoživotní práci profesor Bedřich Moldan.
Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se uděluje na základě doporučení Rady AOPK ČR. Chce upozornit na zajímavé osobnosti či počiny, které pomáhají zlepšit stav naší přírody. V roce 2018 získalo ocenění Arcibiskupství pražské za šetrné lesní hospodaření na Rožmitálsku a manželé Burešovi za celoživotní přínos pro ochranu a výzkum přírody v Jeseníkách. V roce 2019 to byla firma ZEMSPOL za šetrné zemědělské hospodaření v Moravském krasu a Petr Moucha za celoživotní práci pro naši přírodu, zejména pro ochranu lesů. Za rok 2020 si ocenění odneslo Povodí Moravy za některé revitalizační a renaturační projekty v povodí řek Morava a Dyje, v kategorii Osobnost byly oceněny dvě výjimečné ženy – Jarmila Kubíková a Dana Bartošová. V čtvrtém ročníku získal cenu Pivovar Radegast za reklamní spot s motivem pastevce a vlka a za podporu projektů, které se zaměřují na zadržování vody v krajině a péči o beskydské louky. Cenu v kategorii Osobnost si odnesl za celoživotní práci profesor Karel Šťastný.
Horolezci začátkem tohoto roku vyzvedli z hnízda na Býčí skále uhynulého sokola. Podle znalců jde o samce. Byl zcela mumifikovaný bez vnitřních tkání. Byl rentgenován (díky prof. Pavlíkovi z Mendelovy univerzity Brno) a nezjistily se žádné stopy po střelném zranění nebo po zranění ze souboje. Pravděpodobně uhynul v hnízdě hladem. Prokázat případnou otravu bez měkkých tkání už nelze. Předpokládáme úhyn přirozenou cestou na nemoc.
Uvidíme, zda úhyn samce bude mít za následek výluku v hnízdění sokolů tento rok na Býčí skále do doby, než hnízdiště obsadí jiný pár.
"V neděli 8.1.2023 zemřel po dlouhé nemoci zakládající člen České speleologické společnosti ZO 6-20 Moravský kras
Antonín Matal. Aktivně se podílel na výzkumech jeskyní až do pozdního věku. Jeskyně Matalova Vymodlená budiž nezapomenutelným pomníkem jeho jeskyňářské práce.
Parkoviště u propasti Macocha je obklopeno vysokými stromy, představuje proto ideální chráněnou dráhu pro rádoby závodníky, kteří zde trénují driftovací dovednosti. Řidiči si totiž na parkovišti trénují smyky a prudké zastavení. Hluk ruší i spánek obyvatel nedalekých Vilémovic.
Provozovatel parkoviště nemá na zařízení omezující pohyb vozidel po parkovišti peníze a řešení problému je zatím v nedohlednu. Nicméně nějaké nápady jsou a možná alespoň pro zimní sezónu k částečnému uzavření parkoviště dojde.
Zapsal: 27.12.2022 Tonda Tůma
Kříž jeskyňáře Arnošta Hlouška a speleologů z Habrůvecké plošiny obnoven
Tamtéž najdete fotky z instalace nového kříže (Marek s přáteli) dne 6.11.2022 a o umístění doplňků na kříž dne 25.12.2022.
Zapsal: 27.12.2022 Tonda Tůma
Smutné sdělení 26.12.2022 11:35
Vážení přátelé mého táty,
dnes v 7:30 ráno dotlouklo srdce "Dědka praštěného jeskyněmi", jak sám sebe nazýval, našeho táty,
Josefa Pokorného.
Odešel uprostřed rozdělané práce ve věku téměř devadesáti let. Jeskyně a Vy všichni jste byli jeho životní láskou.
Tak ať na jeho počest zahoří kahany ve všech jeskyních!
Zarmoucený syn
Pavel Pokorný
Vložil: 27.12.2022 Tonda Tůma
Josef Pokorný
S Josefem jsem se potkal ještě jako člen ČSS ZO 6-11 Královopolská, kam on přišel někdy v 90. letech. Vzpomínám na příhodu v Ochozské jeskyni, kdy jsme měli jako skupina činnost v Labyrintu a přišla velká letní bouřka. Josef coby nováček byl venku před jeskyní, jeho úkol už nevím. Já potřeboval skončit dříve a vracel jsem se sám z Labyrintu, když tu mě překvapil rozvodněný Hostěnický potok, který již z Hlavních dómů vtékal do chodby Hadice. Chodbou a potokem se dalo však jít bez problémů až do sníženiny chodby před vchodem do jeskyně. Ve sníženině je vlastně hluboká "vana" s mezerou 10 cm mezi stropem a hladinou potoka. Zde jsem musel po krk ve vodě brodit a krátký úsek s ústy u stropu projít. Tuším bylo léto, tak to bylo jen takové nečekané koupání. Venku před jeskyní mě přivítal Josef velmi znepokojený situací, že skupina zůstala uzavřená vodou v jeskyni. Byl velmi rád, že mě vidí. Vysvětlil jsem mu, že průchod chodbou se úplně neuzavře, protože výšku hladiny potoka ve "vaně" za vchodem reguluje přepad vody přes práh vchodu a že nemusí volat speleozáchranku, zvláště když už bouřka přešla. Určitě mu tehdy spadl starostlivý kámen ze srdce. Tolik příhoda.
Mnoho posledních let Josef aktivně pracoval ve skupině SE - 3, o níž si přečtěte informace v této sekci v článku z 9.3.2022. Setkávali jsme se spolu např. při vyřizování povolení pro činnost skupiny SE - 3 a také vzpomínám na zimní schůzku u Josefa v garáži dne 11.1.2022, kde zaníceně představoval práci skupiny SE - 3. Vždycky jsem ho rád viděl a slyšel.
"Josef Pokorný se narodil 18. března 1933 v Brně. Vyučil se obchodním příručím v tehdejším družstvu Včela, kde později pracuje jako výpravčí zboží, ve vedlejším pracovním poměru pak jako redaktor závodního časopisu. V roce 1952 přechází jako řidič rozvozu zboží. Na vojně získal odborný automobilní výcvik. Po vojně nastoupil jako řidič do Elektrostroje a odtud reorganizací do První Brněnské strojírny.
Při zaměstnání absolvoval dálkově pětileté studium strojní průmyslovky. Poté pracoval krátce v technologii montáží a odtud na vlastní žádost odchází na montáž teplárny Přerov a po jejím dokončení na výstavbu elektrárny Vojany I. na východním Slovensku. V té době má už tři syny ve školním věku, vrací se proto po dokončení EVO I. zpět do Brna jako zásobovač DIZ I. B., (závod montáží), později dispečer nářadí a mechanizmů, ještě později jako dispečer dopravy a mechanizmů, a v roce 1982 je jmenován vedoucím závodové dopravy DIZ. V této funkci pracuje až do důchodu.
V roce 1970 se přes svoje syny dostává do pionýrské organizace, kde vede oddíl, později celou skupinu, jednu z mála, které nejsou při žádné škole, na svoji činnost si sami vydělávají a jsou hodnoceny mezi nejlepšími skupinami v Brně. Děti vede v duchu „lesní moudrosti", podle E. T. Setona. V roce 1981, po jedenáctileté činnosti v PO, po názorovém střetu, který vedl ke konfliktu se svazáckým funkcionářem obvodu, je přinucen k odchodu z pionýrské organizace. Ve svém volném čase se poté dostává mezi jeskyňáře a stává se plnohodnotným členem České speleologické společnosti (v zákl. org. 6 - 11 „Královopolská", která působí v jižní části Moravského krasu).
V roce 1993 odchází do starobního důchodu. Aby využil volný čas, věnuje se studiu historie objevů v Moravském krasu. Zjištěné skutečnosti publikuje v různých časopisech. Jeho hlavním zaměřením se však stalo objasnění historie objevu Ochozské jeskyně, které volně zpracoval v této knize."
Zapsal: 27.12.2022 Tonda Tůma
Výběrové řízení na šéfa Koněpruských jeskyní a Domu přírody tamtéž
Adam Ondra v Moravském krasu přelezl druhou nejtěžší cestu na světě
Chladné počasí posledních dnů přálo extrémnímu lezení! Výsledek? Adam Ondra na Holštejně v Moravském krasu provedl úspěšný prvovýstup cesty Zvěřinec, kterou oklasifikoval obtížností 9b+. Podle Ondry jde o jasně nejtěžší lezeckou linii v České republice a druhou nejobtížnější cestu vůbec po Silence v norském Flatangeru.
Cvičení HZS a SZS: Z jeskyně zachraňovali zraněného
Pátek, 18. listopadu 2022 – Náročné cvičení simulovalo záchranu jeskyňáře z podzemí. K jeho záchraně vyrazil odřad jihomoravských hasičů a speleozáchranářů.
Odřad jihomoravských hasičů (HZS) a speleozáchranářů (SZS) je jediný svého druhu v České republice. Specializuje se na záchranu osob z jeskynních komplexů po celé republice. Cvičení se odehrávalo na Blanensku, ale v rámci přesunů techniky a záchranářů simulovalo událost v Libereckém kraji.
Václav Cílek a Petr Zajíček: O krajinách vnitřních i vnějších
Komorní podvečerní povídání dvou přátel, spjatých krásami podzemního světa, o knihách, současném světě, vizích do budoucna, přírodě a samozřejmě jeskyních. Zveme vás ke společné diskuzi.
Kdy: pondělí 28. listopadu 2022 v 18.00 h Kde: Blansko,multifunkční místnost knihovny, 4. patro Vstup volný
Moravský kras: Rudické geody na výstavě minerálů na BVV
Vážení přátelé krasu, geologie, jeskyní a nerostů!
Dovolujeme si vás pozvat o tomto víkendu 26. a 27. 11. 2022 na brněnské výstaviště do pavilonu B.
V rámci pravidelné akce - burzy Minerály Brno bude na doprovodné výstavě Minerály širšího brněnského okolí vystaveno více jak 700 nerostů, fosilií a hornin z daného regionu včetně Moravského krasu, který bude na výstavě široce zastoupen.
Unikátní bude zejména příležitost vidět na 200 "rudických geod" včetně známé sbírky Zd.Mejzlíka. V této šíři a kvalitě dosud rudické geody ještě nikdy nebyly prezentovány.
Mírnější ochránci Moravského krasu: karavany omezí jen v národní přírodní rezervaci na Skalním mlýně a u Macochy
V Moravském krasu je po turistické sezóně a nastal dlouhý klid i s nocováním v autech na parkovištích. Nicméně mírný podzim mnohé návštěvníky láká do přírody a zpřístupněné jeskyně jsou zatím ještě všechny otevřené, takže můžete zejména o víkendech potkat na krasových parkovištích tu a tam 1 obytný vůz. Během zimního období připraví ochránci přírody CHKO Moravský kras s provozovateli parkovišť a s obcemi omezení nočního parkování na příští turistickou sezónu tam, kde je nejvíce ohrožena příroda, a to jsou národní přírodní rezervace.
Okolí závrtů v Moravském krasu bylo zatravněno. Má to zabránit průniku pesticidů do jeskyní
Monitoringu pesticidů v chráněných krajinných oblastech byla donedávna věnována jen malá pozornost. Výzkum vodních zdrojů v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018–2021, však potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí do krasového podzemí. Zjištění je zásadní, protože pesticidy mohou mít negativní vliv na různé druhy organismů. Místa jejich aplikace přitom mohou být i daleko za hranicemi CHKO.
ŠLP Křtiny: les potřebuje deště a proč jsou některé lesní cesty uzavřeny
Brno - Celou západní Evropu trápí dlouhodobé sucho. Česká a moravská krajina v tomto směru není výjimkou. Změny klimatu se nevyhýbají ani jí. Zatímco kůrovcová kalamita je v posledních letech spíše na ústupu, sucho naše lesy trápí i nadále. Adaptaci lesů na klimatickou změnu se dlouhodobě věnuje i ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška. Lesní komplex je majetkem Mendelovy univerzity v Brně.
Důvodem je stav lesa nad těmito cestami. Hrozí zde totiž pád větví nebo i celých stromů a pohyb osob je na uzavřených cestách rizikový a životu nebezpečný. Nyní o jaké cesty uzavřené v září 2022 jde:
červená turistická trasa v PR U Výpustku
zelená turistická trasa přes jeskyni Kostelík v NPR Býčí skála
modrá turistická trasa přes jeskyni Jáchymka podél Křtinského potoka do Adamova v NPR Býčí skála
modrá turistická trasa od Jelence přes jeskyni Nad Švýcárnou k Sedmi dubům
Zejména jsou tam aktuální RIZIKOVÉ LOKALITY, kde jsou třeba uzavřené cesty kvůli těžbě dřeva nebo kvůli nebezpečí padajících stromů. Najdeme na mapě různé trasy, edukační objekty nebo tzv. Lesnický Slavín.
Nájezdy obytných aut do Krasu: ochránci chtějí omezení ve dvou lokalitách
Bezmála čtyřicet obytných vozů na parkovišti poblíž Kateřinské jeskyně. Další šedesátka pak na odstavné ploše u propasti Macocha. Tolik vozidel přes noc napočítali ochránci přírody v rezervacích v Moravském krasu na Blanensku jen za srpen. Pouze pět nocí na těchto místech v autech nikdo nenocoval. Ilegální autokempink ve zmíněných lokalitách narůstá.
Původně parkování obytných aut chtěli ochránci omezit plošně. Nyní cílí s případným zákazem jen na zmíněná dvě parkoviště, kde je aut přes noc nejvíc. „Po konzultaci s právníky jsme od plošného zákazu upustili a parkování přes noc chceme v budoucnu omezit u Macochy a poblíž Kateřinské jeskyně. Situaci vyhodnocujeme, monitorujeme dopady na přírodu a probíráme s vlastníky parkovišť. Pomoci vyhláškou mohou i obce,“ řekl Deníku Rovnost Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Článek navazuje na náš článek v této sekci níže pod datem 21.10.2022.
Vložil: 8.11.2022 Tonda Tůma
Stránky jsou v úpravě!
Děkujeme za pochopení
Objev penězokazecké dílny v Kateřinské jeskyni je událost roku 2022
Tato událost je ze srpna tohoto roku a pokud jste ji nezaregistrovali, tak ji připomínáme.
Osobně jsem byl účasten 12.8.2022 odborné komise, která prohlížela výsledky výzkumu v Kateřinské jeskyni. Teprve po komisi byl objev penězokazecké dílny sdělen veřejnosti. Místo nálezu je v nízké odbočce z hlavního dómu Kateřinské jeskyně (dóm s koncerty). V nízké a úzké chodbičce se určitě nepracovalo, spíše to vypadá, že tam byl "padělatelský odpad" vyhozen a "uklizen". Určitě byla spousta prostoru právě v hlavním dómu. Vyloženě se zde nabízí detektorový průzkum.
Nálezy jsou plechová kolečka a zbytky plechu s dírami po průbojníku. Bohužel na žádném kolečku není ražba, např. pokažená ražba, takže přímá datace nálezu chybí.
Budeme čekat na výsledky rozboru numismatiků, kteří nalezená plechová kolečka porovnají se skutečnými mincemi a určí, kterému typu mincí se nejvíce blíží.
Zapsal: 22.10.2022 Tonda Tůma
Včera zahájil veletrh karavanů a obytných vozů v Brně.
Stráž přírody v Moravském krasu zákaz parkování obytných vozů neumisťuje, bude záležet na provozovatelích parkovišť a blízkosti chráněných rezervací
Strážci přírody v Moravském krasu zatím situaci s nocováním v autech na parkovištích v chráněné krajinné oblasti monitorují a vyhodnocují. Předpokládáme, že omezení nočního parkování s nocováním v autech bude pouze v nejcitlivějších územích, a to jsou především národní přírodní rezervace (NPR).
Příkladem, kde by od příštího roku mohlo k omezení nočního parkování dojít, je NPR Vývěry Punkvy a dvě velká parkoviště: jedno v centru NPR na Skalním mlýně a jedno na okraji NPR u propasti Macocha. Během měsíce srpna 2022 parkovalo na Skalním mlýně 38 obytných vozů a u Macochy 60 obytných vozů. To už jsou slušné ilegální autokempy. Na obou parkovištích bylo pouze 5 nocí, kdy zde nikdo v autě nenocoval a kdy zde příroda měla úplný noční klid.
Ochrana přírody vítá finanční podporu Jihomoravského kraje na zřizování oficiálních parkovacích míst pro obytné vozy, jaké letos vzniklo ve Křtinách u koupaliště. Jinak okraj Moravského krasu nabízí ještě autokemp v Jedovnicích a ve Sloupu a potom u rybníka Suchý.
Musíme také konstatovat, že v srpnu 2022 mnoho slušných řidičů nevhodnost nocování na Skalním mlýně v centru NPR pochopilo a přišlo se zeptat na nedaleký Dům přírody Moravského krasu, kam že mohou zajet se svým vozem přespat. To je velmi pozitivní přístup. Šlo však pouze o české řidiče.
Parkování a nocování v obytných vozech a v karavanech záleží nejen na ochraně přírody (především u rezervací), ale také na obcích, vlastnících pozemků a provozovatelích parkovišť (zejména u obcí). Bude tedy záležet na umístění parkovacího místa, na zájmu o toto místo a na chování parkujících.
Mezinárodní Rok jeskyní a krasu 2021 (prodloužený na rok 2022)
Dny otevřených dveří jeskyní Moravského krasu tento víkend končí
V roce 2022 už proběhly dny otevřených dveří (DOD) na jeskyních: Michalka, Císařská, Ochozská a 2x Nová Amatérská a tento víkend 22.-23.10.2022 budou DOD v Nové Amatérské jeskyni do třetice.
DOD organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a její strážci přírody spolu s Českou speleologickou společností a u Císařské jeskyně to bylo spolu s Dětskou léčebnou se speleoterapií v Ostrově u Macochy.
Sice byly dopředu všechny rezervace vstupů zaplněny, ale nakonec přece jenom podzim přinesl různé nemoci a účast nebyla stoprocentní. I tak si na nezájem rozhodně nestěžujeme, nezaplněné vstupy se podařilo často doplnit náhodnými kolemjdoucími turisty.
Zapsal: 21.10.2022 Tonda Tůma
Zemřela paní hraběnka Salmová
Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová, která 30 let usilovala o restituci někdejšího rodového majetku Salmů na Blanensku, letos v červnu zemřela ve Vídni. Bylo jí 90 let. O jejím úmrtí ČTK informovala Kateřina Janků ze společnosti Salm a.s., která hospodaří v navrácených lesích. Podle parte budou ostatky 16. září uloženy na salmovském hřbitově ve Sloupě na Blanensku.
Obytné vozy kempující mimo autokempy jsou pro přírodu problém
Jde především o odpad, který lidé z obytných vozů produkují, a často se ho zbavují nelegálně do okolí svého vozu. V Moravském krasu už byl zaznamenán případ, kdy cizinec odnesl z auta odpad svého WC a vylil ho do řeky Punkvy na Skalním mlýně v prostoru národní přírodní rezervace.
Nárůst obliby obytných vozů přinesl pro jejich majitele starost, kde na noc zaparkovat a zakempovat. Oficiálních kempů je možná dost, ale přece jenom zaparkovat mimo kemp v chráněné krajinné oblasti na odlehlém parkovišti mimo vesnice je přece jenom romantika, klid, nikde nikdo ...
Jenže strážci chráněných území to vidí jinak. Lidé z obytných vozů se většinou (tedy ne všichni) chovají sobecky a ve smyslu "po mně potopa". Prostě s odpadky si nedělají starosti, hlavně s těmi z toalet, přece je nebudou někam převážet a ekologicky likvidovat ...
V CHKO Moravský kras jsou řidiči obytných vozů oblíbená všechna parkoviště u přístupných jeskyní (Sloupské, Balcarka, Kateřinská, před hotelem Skalní mlýn, u propasti Macocha). Hodí se i plochy u vesnických hřišť nebo hřbitovů, jako ta v Olomučanech u Blanska.
Ochrana přírody ovšem považuje kempování obytného vozu na parkovišti (rozuměj: nocování) za táboření, které v chráněných krajinných oblastech a národních parcích je povoleno jen na určených místech. Proto v CHKO Moravský kras se připravují podle vzoru Rakouska nebo Slovinska informační zákazové cedule, jejichž nerespektování (= nerespektování zákona o ochraně přírody) budou strážci přírody muset postihovat.
V Moravském krasu mohou obytné vozy oficiálně kempovat v autokempu Jedovnice a na tábořišti Sloup, dále v kempu Suchý u Boskovic a málo známý je kemp na koupališti Křtiny. Případně mohou být vyhrazena další místa na základě požadavku vlastníka pozemku, který zajistí potřebné sociální zázemí.
Myslíme, že když si nikdo nedovolí nelegálně kempovat na parkovištích v národních parcích Rakouska, tak by to mohlo jít i u nás.
Moravský kras bude ve dnech 28.9.-2.10.2022 v Rudici (Moravský kras) hostit mezinárodní setkání speleologických záchranných služeb ECRA (European Cave Rescue Association).
V rámci této důležité události proběhnou oslavy 40 let výročí existence Speleologické záchranné služby patřící pod spolek Česká speleologická společnost.
Vložil: 2.8.2022 Tonda Tůma
Objev v Novoroční jeskyni v Moravském krasu
Jeskyňářům z Moravského speleologického klubu se podařil nyní v červenci objev 25 m dlouhé jeskynní chodby v Novoroční jeskyni poblíž Sloupu v Pustém žlebu. Jeskyně přestavuje zajímavý členitý systém vertikálních i horizontálních chodeb s předpokládanou návazností na Amatérskou jeskyni.
Pochopitelně je uzamčena a je významným zimovištěm netopýrů.
Pan náměstek místo regulace extrémně navštěvovaných míst navrhuje rozptýlit návštěvníky národních parků na málo navštěvovaná místa.
CHKO Moravský kras sice také uvítá rozptýlení návštěvníků od Punkevních jeskyní a od propasti Macocha např. do Křtin a do jeskyně Výpustek nebo do Sloupu či do Ostrova a eventuelně do údolí Říčky, ale díky limitům návštěvnosti Punkevních jeskyní má na největší atrakci Moravského krasu stanovenou regulaci návštěvnosti. A zdá se, že to všem vyhovuje.
V rámci turistických regionů je potřeba spolupráce obcí a provozovatelů atrakcí spolu s ochranou přírody. Moravský kras se chlubí návštěvnickým střediskem a infocentrem "Domem přírody Moravského krasu", nicméně přece jenom něco chybí. Když se podíváme vedle do Rakouska, tak třeba tu není návštěvnická slevová letní karta,která je zrovna ideální pobídkou, jak navštívit méně známá a málo navštěvovaná místa a atrakce.
Chybí tu asi to, čemu se říká destinační management ... rozptýlení návštěvníků neudělá jen propagace ochranářů na málo známá místa, je potřeba nabídnout i sportovní vyžití a relaxaci a kulturu, tím se lidé v regionu zdrží, nechají zde své peníze a odlehčí nejpřetíženějším přírodním lákadlům.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vyhlásila k 5.7.2022 na území CHKO Moravský kras nové maloplošné zvláště chráněné území. Přírodní památka je tvořena těžební jámou, jejíž stěny a svahy jsou tvořeny pestrými vrstvami písků, na dně jsou dvě jezírka, z nichž větší využívají návštěvníci ke koupání. Území je cenné jak z geologického hlediska (vlastní vrstvy druhohorních písků a jílů, výskyt geod a zkamenělin), tak i z hlediska živé přírody (výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů). Věříme, že vyhlášení přírodní památky umožní zachovat tento přírodovědně i turisticky velmi atraktivní fenomén pro další generace.
V bývalém lomu byly těženy sklářské a slévárenské písky a jejich ložisko je tu stále evidováno. Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského na jaře tohoto roku v lokalitě zrušil dobývací prostor a zůstává zde pouze chráněné ložiskové území.
Bývalý lom se stal přírodním prostorem a veřejnost má do lomu legální přístup. Nad lomem je obecní parkoviště. Během tohoto roku bude do lomu vyznačena turistická přístupová cesta, u parkoviště bude postaven Agenturou informační panel a na přístupové cestě Mendelova univerzita postaví 3 naučné panely (malou naučnou stezku). Uvažuje se i o zřízení toalet u parkoviště. Žádná další infrastruktura pro návštěvníky se neplánuje.
V lomu tak jako v celé CHKO není možno rozdělávat oheň, tábořit, odhazovat odpadky a jezdit s motorovými prostředky. Navíc status přírodní památky určuje, že v lomu je možno pouze se souhlasem ochrany přírody (čili je v podstatě zakázáno) volně pouštět psy, jezdit na kolových prostředcích a na koních, provádět větší výkopy (děti v písku na dně lomu hrabat samozřejmě mohou) a vstupovat pod kolmé stěny a do převisů.
Do lomu stejně jako do ostatní přírody je vstup na vlastní nebezpečí. Zvláště rodiče si musí ohlídat své děti, aby nevyhrabávaly převisy, které se na ně mohou zřítit. Rovněž je třeba počítat s tím, že za mokra jsou pískové svahy lomu kluzké.
Přejeme příjemný pobyt.
Zapsal: 2.8.2022 Tonda Tůma
Přihlaste se na konferenci
Kras, jeskyně a lidé, která se uskuteční 23.-24.9.2022.
Již za necelý měsíc, 20. června 2022 končí registrace na konferenci Kras, jeskyně a lidé, která se uskuteční 23.-24.9.2022 na Hotelu Panorama v Blansku - Češkovicích. Proto neváhejte využít webové stránky konference https://kras.geology.cz/, kde naleznete on-line registrační formulář a další informace a dokumenty.
Zapsal: 25.5.2022 Tonda Tůma
"Nežij vteřinou" 2022 opět ve Sloupu
Bude od 7.00 do 18.00 uzavírka silnice v průtahu městyse Sloup před Sloupsko –Šošůvskými jeskyněmi z důvodu pořádání preventivní akce
,,Nežij vteřinou 2022“ v sobotu dne 04.06.2022, akce se koná v době od 11:00 hod. do 16:00 hod.
Skialpinista má za útok na strážce šumavského národního parku zaplatit pokutu 30 tisíc korun
Je to sice zpráva ze Šumavy, ale je to významný precedens, že soud dal strážcům přírody jako úředním osobám za pravdu. Můžeme už pak diskutovat o výši trestu, ten měl být odstrašující a útočník na strážce přírody měl k pokutě dostat ještě dvouletou podmínku, to je můj názor.
Útočník na šumavské strážce má další problém: nelegálně postavený srub
Policejní obvinění z fyzického napadení strážců šumavského parku není jediným průšvihem, kterým měl bývalý český reprezentant v extrémním lyžování Jiří B. (39) ze Železné Rudy porušit zákon. Jak Právo zjistilo, v souvislosti s nelegálně postaveným srubem ve zvláště chráněné lokalitě parku musí zaplatit pokutu 70 tisíc korun a uvést vše do původního stavu.
Jubilejního ročníku úklidové akce dne 9.4.2022 se zúčastnilo několik stovek lidí.
Poslední dva roky probíhal Úklid Moravského krasu v podmínkách, které nedovolovaly tuto akci uspořádat tradiční formou. Až letos jsme ji mohli zorganizovat tak, jak jsme byli po desítky let zvyklí. Zase se mohli bez omezení zúčastnit žáci základních a středních škol, kterýchi přes velmi nepříznivé počasí přišlo přes tři sta. Odměnou za vynaloženou námahu jim byla návštěva některé z veřejnosti přístupných jeskyní a drobné občerstvení v podobě vlastnoručně upečeného špekáčku na Skalním mlýně, kde také mohli zdarma navštívit Dům přírody Moravského krasu.
Kromě žáků a studentů a jejich pedagogického dozoru se akce zúčastnili speleologové, skauti, obce, pracovníci AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras a strážci přírody (odhadem dalších 200 osob). Vlastní úklidové práce už někteří zahájili před touto akcí (např. speleologové uklízeli Holštejnsko a Stránskou skálu) a další dobrovolníci pokračovali 19.4. (Gymnázium Kpt. Jaroše z Brna uklízelo lesy Moravského krasu u Brna).
Co se uklízelo: lesní cesty a okolí obcí, okraje silnic často i za hranicí chráněné krajinné oblasti, parkoviště, portály jeskyní a jeskyně samotné. Specialitou byla například stará skládka v lese na okraji Ostrova u Macochy, neuklizené plasty po bouračkách aut nebo různé pneumatiky, které musely být i vykopávány ze země. Nechyběl ani snad každoroční nález osobních dokladů u silnice na katastru Líšně, nepochybně odcizený a zahozený.
Celá tato velká akce by se nemohla uskutečnit bez ochoty, spolupráce a přispění celé řady lidí a organizací. V první řadě patří poděkování dětem, žákům a studentům za to, že s úklidem Moravského krasu tolik pomohli, bez tohoto velkého množství pilných rukou a dozoru dospělých by se vlastní úklid jen stěží uskutečnil.
Dále patří poděkování firmě ICOM transport, a.s., která zajišťuje místní autobusovou dopravu a která zdarma zajistila rozvoz účastníků na výchozí místa a dopravu zpět ze Skalního mlýna do Blanska, Městu Blansku za poskytnutí dvou kontejnerů na vysbíraný odpad (jeden velký na smíšený komunální, druhý menší na pneumatiky), Obci Vavřinec za poskytnutí svého sběrného dvora, Školnímu lesnímu podniku Masarykův les Křtiny za přistavení nákladního auta a kontejneru, aktivitě Ukliďme svět - Ukliďme Česko za poskytnutí pytlů, Správě jeskyní ČR za umožnění prohlídek jeskyní a Domu přírody Moravského krasu za volný vstup do expozice a spolupráci na organizaci a zajištění hladkého průběhu akce.
Akce proběhla také v rámci prodlouženého Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021-2022.
Vložil a mírně doplnil: 4.5.2022 Tonda Tůma
Odešla paní Jana Gabrišová ze SJ ČR,
dlouholetá vedoucí Ústřední informační služby Skalní mlýn. Znali jsme ji jako milou a ochotnou kolegyni.
Počasí sice nemá pěknou předpověď, ale to brigádníky neodradí. AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras jako organizátor zájemcům z řad individuálních dobrovolníků, skautů, speleologů a škol přiděluje k úklidu úseky silnic a cest. Speciální skupiny pak vyráží likvidovat menší skládky, které byly během uplynulého roku monitorovány.
Tak například nad Sloupem k Vavřinci v lesním ostrůvku byly nedávno zjištěny staré rezavé plechy snad z doby před rokem 1989. Za Ostrovem u Macochy v lesní stráni směrem na Holštejn zase strážci přírody našli starou skládku s pneumatikami. Podobná skládka plná plastů je za chatami v Ochozu u Brna. To vše se bude likvidovat a uklízet.
Předpokládáme účast 300 dobrovolníků i přes nepřízeň počasí. Svoz odpadu budou provádět strážci přírody, kontejnery a likvidaci odpadu sponzorsky zajišťují Město Blansko a Mendelova univerzita - ŠLP Křtiny, v záloze jsou lesní správy LČR.
Přepravu blanenských škol do krasu sponzorsky zajistí autobusový přepravce spol. ICOM transport. Správa jeskyní ČR umožní malým brigádníkům prohlídku Punkevních jeskyní a AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras zajistí opékání špekáčků na Skalním mlýně.
Neolitické čáry v Kateřinské jeskyni - výzkum pokračuje
Zkoumání pozdně neolitických čar v Kateřinské jeskyni má nové výsledky. Další 3 datování potvrzují pohyb lidí uvnitř jeskyně před asi 6,5 tisíce lety. Kolegové Petr Zajíček a Martin Golec uvažují o důvodech pobytu lidí v jeskyni. Ty by mohly být nejspíše rituální, sídliště v jeskyni zatím nemá oporu v chybějícím archeologickém výzkumu.
Vznikla nová organizace "DMO Moravský kras a okolí, z.s."
DMO Moravský kras a okolí (Destination Management Organisation) je oficiální turistickou organizací v Jihomoravském kraji. Jejím úkolem je rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Moravský kras. Provozuje ji od ledna 2022 DMO Moravský kras a okolí z.s.
Jednou z akcí je v sobotu 9.4. pořádaný úklid Moravského krasu viz pozvánka v této sekci níže. Rádi upozorňujeme na Dny otevřených dveří jeskyní Býčí skála, Ochozská a Nová Amatérská, o nichž budeme samostatně informovat.
Školení komunikace pro stráž přírody a spolupracovníky.
V sobotu 19.3 2022 se na Správě CHKO Moravský kras v Blansku uskutečnilo školení komunikace s veřejností pro stráž přírody a spolupracovníky. Školení se zúčastnilo 13 zájemců, z toho dva z CHKO Pálava a jeden z CHKO Orlické hory. Byla probrána teorie, ukázky videí a praktická ukázka. Celkově mělo školení pozitivní ohlas a přibližně po půl roce si ho zopakujeme.
Začala ochrana hnízdění sokola stěhovavého na Býčí skále
Vážení přátelé a příznivci, dne 20. 3. 2022 byl uzavřen prostor před vchodem jeskyně Býčí skála a zeleně značená turistická cesta na jeskyni Kostelík. Je to z důvodu ochrany hnízdění sokola stěhovavého. Prosíme, respektujte omezení v dané lokalitě. Přispějete tak k úspěšnému vyhnízdění sokolů, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Omezení je platné do 15. 6. 2022. Postupně vám budeme posílat zprávy, jak se situace kolem sokolů vyvíjí. Momentálně jsou sokoli aktivní a můžete je vidět, jak krouží nad Býčí skálou. V nejbližší době by si měla samička vybrat místo, kde snese svoji snůšku vajec. Děkujeme za pochopení.
Vložil 22.3.2022 Radovan Mezera
Kdo jsou (nebo kdo byli) ti, kteří si říkají „Pracovní skupina SE – 3“?
Speleologové - zakladatelé a členové Pracovní skupiny SE – 3 jsou Ladislav Slezák (nar. 1934 – v současnosti 87 let), Josef Pokorný (nar. 1933 – 88 let) a Richard Cendelín (nar. 1945 – 76 let). Tito speleologové – důchodci se náhodně setkali v jižní části Moravského krasu na podzim r. 2006 a od tohoto setkání začíná jejich spolupráce. Někdy v r. 2008 navrhl L. Slezák název kolektivu: SE – 3 = tři senioři.
Pokorný se od tohoto setkání v r. 2006 stal týlovým spolupracovníkem obou dlouholetých kamarádů – speleologů a vytvářel jim podmínky k práci. Především dopravou na pracoviště, zajištěním a dopravou pracovních nástrojů na místo, zaměřováním výsledků jejich telegnostických detekcí v terénu, zpracováním výsledků nejprve do náčrtů, schémat a následně tvorbou map vycházejících ze zaměřených výsledků.
Když řada jejich poznatků překročila kapacitu článků v odborných speleologických časopisech, začal poznatky vydávat digitálně (od r. 2009), vypálené na CD, později (pokud byl překročen rozsah) i na DVD, ve formě digitálních ročenek tzv. Edice SE-3, vydávaných jednou za rok u příležitosti setkání jeskyňářů v rámci akce Speleoforum.
V současnosti jsou tyto ročenky Edice SE – 3 uloženy na https://www.speleo.cz/. Dostanete se k nim, když si na vyhledávači Google zadáte výše uvedenou adresu. Naskočí adresář základních informací o České speleologické společnosti. Na horní liště je titulek „Publikační a osvětová činnost“. Klikneme-li pomocí myši na tento titulek, naskočí vlevo na stránce sloupec, (seznam činností či akcí ČSS) nadepsaný „Menu“. Třetí položka shora ve sloupci „Menu“ je nazvána „Knihovna ČSS“. Po kliknutí na tuto položku, na stránce dole najdeme položku: „Ročenky SE – 3“. A kliknutím na tuto položku se otevře zde 10 uložených našich ročenek. V ročence č. 10/2018 jsou publikovány exkurzní zprávy z prvních 10 let naší činnosti. Zbývající ročenky najdete na https://www.speleozahady.cz/.
Výzva:
Více jak po 12. letech se přerušuje souvislá řada karsologických výzkumů v jižní části Moravského krasu, která přinesla posun v poznání tohoto území. Obrovské množství dokumentačního materiálu je uloženo v archivu naší Pracovní skupiny SE-3 (U J. Pokorného). Nechceme se smířit s tím, že by naše úsilí skončilo ve sběrně starého papíru, protože myšlenky se nedají jen tak recyklovat, musí se realizovat!
Obracíme se proto na všechny, kteří by zájmově, či profesně byli ochotni v naší práci pokračovat a podpořit témata námi rozpracovaná, aby se jižní části Moravského krasu nadále ujali i za cenu, že jejich jména nebudou zapsána do monumentu objevitelů gigantických jeskyní.
Ladislav Slezák, Pracovní skupina SE-3
Pracovníky Pracovní skupiny SE-3, kteří jsou důchodového věku, je zapotřebí dovézt včetně potřebného materiálu a nářadí co nejblíže k pracovním místům. Za tím účelem máme vyřízeny (na letošní rok) povolení výjimky ze zákazu vjezdu od Správy CHKO Moravský kras, od Státních lesů a od Brněnské kapituly na vjezd po zpevněných lesních cestách a parkování v terénu po dobu provádění práce na území tří katastrů (Ochoz, Hostěnice a Mokrá). Máme přidělen klíč na odemykání závor na lesních cestách. Výjimka bude vyřizována i na příští rok, jakmile bude známo jméno řidiče.
V současnosti pokračují v práci v terénu Milan Jež, Kamil Pokorný a vypomáhá invalidní důchodce Lubomír Pokorný (r. nar. 1958). Dopravu zajišťuje Josef Pokorný. Zatím nebyly práce přerušeny, výzkum pokračuje i přes zdravotní a věkové obtíže. L. Slezák po přeléčení koronaviru práce zatím řídí z týlu domova.
Potřebujeme především schopného řidiče, (mladšího, zdravého důchodce, nadšence pro speleologii a kras, praktické znalosti speleologa vítány), který by mohl ve všední dny, (cca 1x, výjimečně až 2x za týden, dle dohody) tuto službu zajistit. Současnému řidiči končí začátkem tohoto roku lékařské povolení a další nebude kvůli věku (89 let) z bezpečnostních důvodů již vydáno.
Bude možno případně relativně levně (dohoda jistá) odkoupit starší vůz značky Citroen Xsara, tech. prohlídka platná do listopadu 2022, ujeto v současnosti 190 tis. km. Barva šedá metalíza – pastel. Vůz je odborně udržován, v dobrém pojízdném stavu, spotřeba včetně jízd v terénu na 1. a 2. převodový stupeň nepřesahuje 8 l/100 km. Odkoupení vozu není podmínkou, pokud bude zájemce o dopravu mít vlastní vůz.
Zájemci o spoluprácise mohou obracet na Josefa Pokorného, tel. 724 229 178, e-mail: jos.pokorny@seznam.cz.
Autor článku: Josef Pokorný
Vložil: 9.3.2022 Tonda Tůma
Zemřel nestor krasových badatelů prof. Rudolf Musil
Dne 23.2.2022 odešel v krásném věku nedožitých 96 let za plné mysli a tvůrčí práce. Geolog a paleontolog. Jeho profesní životopis si přečtěte na https://www.muni.cz/lide/1465-rudolf-musil/zivotopis. Je obdivuhodné, jak široký pracovní záběr pan profesor měl a kde všude bádal. Velká část jeho zájmu patřila Moravskému krasu, který měl nepochybně rád, a jezdil do krasu dokud mu síly stačily. Všemi uznávaný odborník s kuloárovou přezdívkou "Medvěd" (pro jeho specializaci na jeskynní medvědy) zůstane navždy zapsán na seznamu objevitelů krasových tajemství.
Připomenu jen namátkou několik lokalit, kde prof. Rudolf Musil bádal (někdy ve spolupráci s doc. Karlem Valochem): jeskyně Pod hradem, jeskyně Žitného, Medvědí jeskyně a Stránská skála, jeskyně Za hájovnou v Javoříčském krasu, lom Mokrá.
Naposledy jsem se s Rudou setkal na konferenci k Roku jeskyní a krasu v září loňského roku, kde byl velmi čilý. Předtím jsem se ho v roce 2016 ptal na konferenci k 60. výročí CHKO Moravský kras na recept na jeho vitalitu. Řekl mi: v mládí jsem dělal atletiku, jsem stále v pohybu a neustále pozitivně naladěn. Taky mi říkal: nedotčených jeskynních sedimentů je v Moravském krasu už velmi málo, chraňte je a nenechte je rozkopávat bez vědeckého posouzení. Dokud mohl, jezdil mezi jeskyňáře a prohlížel jejich pracoviště, pokud šlo o průkopy v sedimentech. Byl všude vítaný a pravidelně jsme ho mohli potkat na každoroční jeskyňářské konferenci Speleofórum.
Vzpomínám na jeho poutavé přednášky z paleontologie a následnou zkoušku, ta byla u pana profesora považována za těžkou. Taky seděl u obhajoby mé diplomové práce zaměřené na krystalinikum, kde si neodpustil dotaz s následnými připomínkami, jak že jsem důkladně mapoval kvartérní sedimenty na třebíčském masívu. To jsem ještě nevěděl, že se za mnoho let později budeme v Moravském krasu poměrně často potkávat, on na straně badatelské a já na straně ochranářské, a že mi bude umožněno mu tykat.
Zase jen namátkou bych připomenul Rudovo editorství a spoluautorství knihy Moravský kras - labyrinty poznání (1993) nebo Moravský kras - průvodce Josefovským a Křtinským údolím (2019) nebo autorství knihy Morava v době ledové (2014) anebo snad jeho poslední brožurky Údolí hlavních toků v Moravském krasu (2020). Je mi známo, že v tisku má ještě nějaké články ve sborníku Muzea Blanenska, který letos vyjde.
Strážci Moravského krasu bilancují přestupky za rok 2021
V loňském roce (2021) se změnami "covidových" pravidel ustal a poklesl příliv návštěvníků (koronaturistů) do přírody, což lze dobře demonstrovat na malé chráněné krajinné oblasti u velkého města, tj. na CHKO Moravský kras. Pokles nájezdů do přírody se projevil i poklesem počtu přestupků. Zatímco v roce 2019 udělili strážci krasu 49 pokut, v roce 2020 to bylo 142 pokut a v roce 2021 udělili 53 pokut tzv. příkazem na místě (blokové pokuty). Počet pokut odráží počet nejkřiklavějších přestupků v přírodě a loňský rok signalizuje v přestupcích návrat k předcovidové době.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (a jednotlivé národní parky) se snaží veřejnost především vzdělávat a informovat, takže její strážci do terénu instalují různé cedulky s upozorněním, že vstup třeba není dovolen, protože v území hnízdí sokol nebo jde o území určené ke klidu např. pro tetřeva nebo pro rysa. Dále že rozdělávání ohně není dovoleno, protože po ohni zůstávají popeloviny měnící chemismus půdy a vzniká nebezpečí požáru. Strážci přírody pokutovali pouze nejkřiklavější přestupky. Malé přestupky řešili domluvou, všechny pak vysvětlením a poučením.
oheň v CHKO
14
auto v CHKO
21
dron v I. zóně CHKO (NPR)
2
horolezení
0
oheň v NPP
2
oheň v NPR
7
oheň v PR
0
vstup do NPR
3
táboření v CHKO
1
čtyřkolka
0
motorka
1
vstup na uzavřenou cestu - rušení sokolů
2
53 udělených pokut
Začátek tohoto roku 2022 přinesl ochraně přírody vyhrocení problémů s agresivitou a arogancí některých návštěvníků, kteří přírodu považují za svoji soukromou arénu a nehodlají v ní respektovat žádná pravidla. Poukazujeme na útok na strážce národního parku Šumava, kteří byli napadeni ihned poté, co skialpinistu pouze upozornili, že se nachází v chráněném území mimo cestu a svým dalším pohybem zde bude rušivě působit. K tomuto případu máte odkazy a komentáře v této sekci níže od 14.2.2022 potud.
Ukázalo se v Moravském krasu, že rok 2021 přinesl pokles přestupků, což signalizoval již konec roku 2020, kdy před koncem roku radikálně ubylo přestupků v přírodě. Nadále zůstanou strážci přírody pozorní a budou do terénu umisťovat dopravní značky, cedulky ohraničující zvláště chráněná území, informační cedulky a omezující pásky, aby návštěvníci přírody měli informace přímo v terénu. K tomu ovšem přibude i opatrnost strážců vůči agresorům a zavádění osobních kamer.
Zapsal: 22.2.2022 Tonda Tůma
Brutální útok na stráž přírody na Šumavě je jen „špičkou ledovce“ narůstající agresivity některých návštěvníků
V článku (viz odkaz výše) jsou uvedeny příklady útoků na strážce v posledních letech. A jaká je situace v CHKO Moravský kras? O poznání klidnější, ale to je spojeno s chybějící zimní návštěvní sezónou a nejsou zde tedy problémy se skútraři a skialpinisty. Nicméně nedávno najížděl jeden řidič autem na strážce přírody Moravského krasu a před nějakým rokem jeden motorkář strážce přírody krasu dokonce poranil.
Pokud můžeme situaci shrnout obecně, tak nejslušnější jsou pěší turisté a rekreační cyklisté. Jistou dávku agresivity a arogance vykazují někteří sportovní cyklisté jezdící po stezkách určených jen pro pěší, např. v národních přírodních rezervacích. Nejhorší situace je mezi motorkáři, čtyřkolkaři, skútraři, skialpinisty a řidiči aut. Tato skupina osob totiž velmi dobře ví, kde jezdit může a kde ne, a přesto mnoho z nich nerespektuje omezení pro chráněnou přírodu. Je jim jedno, že ruší zvířata (o kterých možná ani neví - tetřev, tetřívek, rys, sokol a další), narušují povrch stezek nebo terénu, sjíždějí vegetaci a v neposlední míře jsou nebezpeční i ukázněným pěším návštěvníkům. Konkrétně v Moravském krasu jenejvíce pokut uloženo právě řidičům aut za nedovolené vjezdy do chráněné přírody. V ostatních CHKO a NP to bude stejné.
Ukázněné a slušné chování v přírodě vykazují v Moravském krasu zájmové skupiny speleologů a horolezců. To bude tím, že mají jednak k přírodě osobitý kladný vztah a jednak nechtějí mít s ochranou přírody špatné vztahy. Problémem, se kterým v krasu bojujeme, jsou ohně v přírodě, které navíc představují riziko požárů.
Nedávný útok na strážcenárodního parku Šumavavedl Správu KRNAPu k zavedení kurzů sebeobrany a k zavedení osobních kamer pro svoje strážce přírody (viz odkaz nahoře). Ostatní zřizovatelé stráže přírody (národní parky, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a krajské úřady) se budou jistě inspirovat a zavedou totéž. Bude to nezbytné, protože strážci v přírodě si ve většině případů musí pomoci sami. Moravský kras má tu výhodu, že je hustě osídlen a má hustou síť silnic a cest. Zdejší strážci se tak poměrně snadno dovolají pomoci od Policie ČR. Přesto sebeobrana a dokumentace pomocí kamery bude nezbytná.
Strážci přírody se však především snaží přestupkům předcházet informovaností návštěvníků, resp. jejich výchovou a vzděláváním. Kromě základních sloupků se státním znakem a naučných panelů umisťují aktuální informační cedulky obvykle formou slušné prosby (nikoliv "zákazu", byť ten tam ze zákona je) třeba netrhat v přírodní rezervaci medvědí česnek (a další vzácné či chráněné rostliny) nebo nevstupovat do území, které je klidové právě pro tetřeva nebo pro hnízdění sokola, v případě jeskyní a štol pro hybernující netopýry.
Zapsal: 19.2.2022 Tonda Tůma
Obnovená naučná stezka Sloupsko-šošůvské jeskyně již slouží návštěvníkům krasu
Stezka patří Správě jeskyní ČR (SJ ČR) a ta koncem roku 2021 odstranila staré a povětrností, sluncem a lidmi poškozené obrazové desky panelů a nahradila je novými v novém provedení. Naučná stezka se skládá z pěti panelů, obnoveny byly 4. Dva v prostoru pokladen, jeden u skály Hřebenáč a jeden u tzv. Propástky cestou k jeskyni Kůlna. Pátý panel před jeskyní Kůlna změněn nebyl, protože je zánovní a v pořádku.
Panely naučné stezky Sloupsko-šošůvské jeskyně se věnují hydrologii lokality, skalám a jeskyním. Jsou dvojjazyčné s velmi pěknými fotkami a nákresy.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR své sesterské organizaci (SJ ČR) z resortu ministerstva životního prostředí děkuje za návštěvníky chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Sama zde pečuje o naučnou stezku Macocha, naučnou stezku Cesta železa, naučnou stezku Rudické propadání (společně s Obcí Rudice), naučnou stezku Josefovské údolí a naučnou stezku Říčky.
Zapsal: 18.2.2022 Tonda Tůma
Tisková zpráva Asociace strážců přírody ČR k napadení strážců národního parku Šumava
Komentáře k napadení šumavských strážců a postupu útočníka - Strážce národního parku v roli agresora ? Absurdní !
Strážci přírody Moravského krasu se staví za korektní a profesionální vystupování napadených strážců národního parku Šumava
Navazuje na článek v sekci "Zprávy mimo kras" z 9.2.2022.
To je neslýchané, co si pan přestupce - skialpinista vymyslel. On útočně zraní strážce národního parku a když mu hrozí trestní stíhání za útok proti úřední osobě, tak obvinění otočí a prý ho napadli strážci a zaútočili na něj, prý ho tahali za vlasy. Tomu snad žádný normální člověk nemůže věřit.
Strážci přírody jsou prověřené a školené úřední osoby. Každý rok prochází kurzy a poučením. A to jak ti profesionální, jako třeba právě z národního parku Šumava, tak i dobrovolní. Všichni ví, jak mají s lidmi jednat a všichni dělají svoji práci rádi a srdcem.
Nikdo ze strážců přírody nestojí o to, aby mu bylo jeho ustanovení stráží přírody zrušeno a aby byl u těch profesionálních propuštěn ze zaměstnání.
Napadeného strážce známe mnoho let osobně, má dlouholetou praxi ve stráži přírody, je spolehlivý, slušný a bezúhonný. Fyzický útok proti návštěvníku národního parku u něho nepřichází v úvahu. To by opravdu musel přijít o rozum a tuto variantu vyšetřování jistě ihned vyloučí.
Strážci přírody z Moravského krasu se plně staví za zraněné šumavské strážce, za jejich korektní a profesionální vystupování na základě osobních vzájemných zkušeností.
Je nemyslitelné, že by oba strážci zaútočili a napadli návštěvníka přírody, byť se dopustil přestupku. To je falešné obvinění od viníka napadení, který se snaží od sebe odvrátit pozornost a poškodit strážce přírody, kteří jen dělali svoji práci: chránili přírodu.
Věříme, že Policie ČR věc dobře vyšetří a pachatel brutálního útoku na strážce přírody bude potrestán. Je to precedens pro koholiv z nás.Nechci být na vycházce někým přepaden a inzultován se zraněním a pak ještě dotyčným obviněn, že jsem přepadení vlastně provedl já a darebák se pouze bránil ...
Zapsal: 14.2.2022 Antonín Tůma za strážce přírody CHKO Moravský kras
Nová trasa v jeskyni Výpustek se otevírá v sobotu 12.2.2022
Jak jsme informovali v této sekci pod datem 1.2.2022, Správa jeskyní ČR otevře novou tzv. zážitkovou trasu pro návštěvníky jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Otevření má už datum, je to sobota 12.2.2022.
Zařízení pro turisty a na ochranu jeskyní v krasu a okolí
byla opravena
Každý rok je třeba provádět údržbu tzv. návštěvnické infrastruktury zvláště chráněných území a uzávěr jeskyní. Něco poškodí příroda sama, něco vandalové.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras prostřednictvím svých strážců a externích dodavatelů realizovala v loňském roce 2021 několik údržbových opatření.
Tak v NPR Vývěry Punkvy spadlý strom zcela zničil stojan panelu naučné stezky Macocha u jeskyně Štajgrova díra (Štajgrovka). Bylo třeba nechat vyrobit a instalovat nový stojan, na který se pak vrátila textová deska.
V NPR Býčí skála bylo obnoveno zábradlí zamezující vjezd aut na louku před jeskyni Býčí skála, aby místo zůstalo volné pro pěší turisty. Zejména na Dny otevřených dveří jeskyně Býčí skála koncem června je zde nepřetržitý proud návštěvníků.
Velký kus práce musel být odveden v NPP Stránská skála v Brně. Prováděl se nátěr a zpevnění dvou odpočivadel, obnovovalo se turistické značení dvou tras přes území Stránské skály, opravovaly se a natíraly hraniční sloupky a 2 informační panely této národní přírodní památky.
Vandalové se vyřádili v NPP Červený kopec v Brně, kde zničili během loňského roku 4 hraniční sloupky významné geologické národní přírodní památky. Chybějící hraniční sloupky bylo třeba dodat a nainstalovat včetně nových smaltovaných cedulí. Současně se provedl úklid území od drobných odpadků a ohnišť.
Agentura také každoročně věnuje pozornost jeskyním v CHKO Moravský kras. Tentokrát byla zřízena nová uzávěra a opravena vstupní šachtice do jeskyně Závrt č. 17 Harbechy a do jeskyně Závrt T4 U kříže a opravala se vnitřní šachtice v jeskyni Kajetánův závrt. U zakázek pro jeskyně se nejvíce projevil vysoký růst cen materiálu, což je ovšem jev celospolečenský. Uzavřením jeskyní se chrání jejich biota a případná krápníková výzdoba a současně se zajišťuje bezpečnost osob, protože zrovna v prvních dvou uvedených jeskyních je výskyt nebezpečného CO2.
Běžné drobné opravy, jako třeba doplnění odcizených smaltovaných cedulí, provádí strážci přírody průběžně. Po dohodě s vlastníky lesa strážci také odstraňují spadlé stromypřes turistické cesty. Jenom je potřeba o takovém stromu podat informaci na Správu CHKO Moravský kras do Blanska.
Jeskyně Výpustek letos zpřístupní přírodní "zážitkovou" trasu
Správa jeskyní ČR (SJ ČR)požádala Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) o povolení zpřístupnit pro veřejnost část tzv. Nízké chodby v jeskyni Výpustek. Jedná se o přírodní neupravenou a také nezničenou jeskynní chodbu. Jinak je jeskyně Výpustek v Moravském krasu člověkem asi nejvíce pozměněnou a poškozenou jeskyní, možná i v rámci Česka.
V jeskyni se v letech 1920-1928 těžily tzv. fosfátové hlíny, mimochodem velmi bohaté na kosti vyhynulých zvířat, především jeskynních medvědů. Specialitou byly nálezy kostí jeskynních lvů. Poté se jeskyně upravovala na sklady prvorepublikové Československé armády, za II. světové války zde byla německá podzemní továrna na výrobu součástek do leteckých motorů a po válce zde Československá lidová armáda vybudovala bunkr podzemního armádního velitelství pro případ nukleární války. V roce 2006 jeskyni převzala Správa jeskyní ČR, která získala povolení jeskyni zpřístupnit pro veřejnost od roku 2008.
Zpřístupnění v roce 2008 se týkalo člověkem upravených prostor včetně armádního krytu, většinou s vybetonovanými podlahami po německé továrně. Postupně byly odstraněny německé zazdívky krátkých odboček a i ty byly zpřístupněny. Nově zpřístupňovaná trasa má v Nízké chodbě délku asi 60 m a bude nutné asi polovinu trasy absolvovat "po kolenách" resp. "po čtyřech" kvůli ochraně stropních krápníků tzv. brček. Celková délka nové trasy včetně přemostění vojenského krytu je 690 m.
Ochranáři koncem ledna 2022 vydali pro zpřístupnění příslušné povolení, které již nabylo právní moci. Termín otevření nové trasy bude zveřejněn jak zde, tak na stránkách Správy jeskyní ČR https://www.caves.cz.
Zapsal: 1.2.2022 Tonda Tůma
Nález největšího jeskynního zimoviště netopýra hvízdavého v ČR
Monitoring zimovišť netopýrů v Moravském krasu ještě ani pořádně nezačal, ale už přinesl jeden velmi výrazný objev: největší jeskynní zimoviště netopýra hvízdavého v Česku.
Objev se podařil pracovníkům AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras Antonínu Krásovi (zoolog) a Filipu Chalupkovi (speleolog a strážce přírody), kteří se rozhodli tuto "hybernační sezónu" monitorovat i jeskyně a jeskyňky, které nejsou zařazeny do každoročního pravidelného monitoringu zimujících netopýrů.
Připomínáme, že většina zimovišť netopýrů je chráněna uzávěrami jeskyní a v oblastech zimovišť není dovolena žádná rušivá činnost. Prosíme návštěvníky otevřených jeskyní na turistických cestách, aby případné netopýry nerušili osvětlováním či hlukem.
Rovněž horolezci musí respektovat povolené horolezecké terény. Například ve známé jeskyni Lidomorna u Holštejna jednak není horolezení vůbec povoleno a jednak je zimovištěm chladnomilných druhů netopýrů, kteří jsou od horolezců rušeni reprodukovanou hudbou a reflektory. V tomto roce podobně jako v minulém strážci přírody zahájili kontroly této jeskyně.
Vítejte v Mezinárodním roce jeskyní a krasu 2021 a 2022!
Kvůli pandemii COVID se Mezinárodní rok jeskyní a krasu prodlužuje do roku 2022. Vyzýváme všechny, aby pokračovali v plánování akcí, zejména hybridních akcí, které se konají osobně a lze je sdílet po celém světě prostřednictvím internetu.
Hlavní událostí Mezinárodního roku je Mezinárodní kongres speleologie, který je naplánován na 24. – 31. července 2022 v Savojsku – Mont Blanc ve Francii. Závěr kongresu bude patřit závěrečnému ceremoniálu Mezinárodního roku — ale ten je pouze slavnostní, protože budeme všichni spolu! Mezinárodní rok a vaše aktivity budou pokračovat do prosince 2022.
AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras proto zopakuje výjimečné Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně v podzimním termínu. Další informace budou poskytnuty nejpozději koncem měsíce srpna 2022.
Pokračovat bude putovní výstava o krasu a pokusíme se o sérii přednášek, dovolí-li covidová opatření.
Počítáme také s úklidem Moravského krasu začátkem dubna 2022 jak v rámci Roku jeskyní, tak v rámci akce Ukliďme svět - Ukliďme Česko.
Správa jeskyní ČR - Správa jeskyní Moravského krasu má nového vedoucího
Od 1.1.2022 došlo k výměně na postu vedoucího Správy jeskyní Moravského krasu (součást Správy jeskyní ČR) provozující 5 zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu. Jiřího Hebelku vystřídal Jakub Gabriš, doposud Hebelkův zástupce.https://moravsky-kras.caves.cz/cz/o-nas
Přejeme Kubovi úspěšné působení na novém pracovním místě a těšíme se na dobrou spolupráci. Jirkovi za jeho práci v "sesterské" organizaci v rámci rezortu MŽP děkujeme.
Strážci CHKO Moravský kras a pracovníci AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras
Zapsal: 9.1.2022 Tonda Tůma
Speleology překvapil v Amatérské jeskyni úhoř
Ve čtvrtek 25.11.2021 procházela centrem Amatérské jeskyně skupina speleologů složená z pracovníka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jeho kolegů z ČHMÚ. Ve Spojovací chodbě mezi Sloupskou a Bělovodskou větví Nové Amatérské jeskyně je čekalo překvapení. V blátě ležel na zemi poměrně apatický úhoř dlouhý asi 35 cm. Nalézt v Amatérské jeskyni obratlovce je velmi neobvyklé. Proto speleologové úhoře chvíli obdivovali a pak ho přenesli na aktivní tok potoka Bílá voda, kde byl vypuštěn. Ve vodě se ihned začal pohybovat a zmizel po proudu toku ve tmě jeskyně ve směru k Macoše. Musel se sem dostat za vysokého vodního stavu, kdy podzemní říčky zatápí výše položené chodby. Spojovací chodba je po většinu roku bez vodního toku.
Amatérská jeskyně není obývána obratlovci, žijí v ní pouze drobní bezobratlí živočichové, z nichž největší jsou žížaly na tzv. trusinkových (žížalových) hlínách. Vzácně lze v této jeskyni vidět letícího netopýra, který do jeskyně prolezl přes sutě (nezimují zde). Jeskyně je totiž ze všech stran uzavřena sifony (zatopené úseky chodeb) a závaly, které ji oddělují od sousedních jeskyní.
Drobné ryby pracovníci Agentury pozorovali před nějakým rokem na dně propasti Macocha v Horním i v Dolním jezírku. Šlo o pstruha a další blíže neurčenou rybu. Otázkou je, odkud se ryby do Amatérské jeskyně dostaly. Jako zdroj se nabízí rybník u Holštejna na říčce Bílá voda a ryby by se do jeskyně dostaly přes ponor Bílé vody v Nové Rasovně. Druhou možností je rybník na potoku Luha nad Sloupem a cesta přes ponor Staréskály. Případně by mohlo jít ještě o přístup od řeky Svitavy proti proudu Punkvy, ale tam stojí v cestě přehrada na Jakubově jezeře a přehrada na přístavišti lodí Punkevních jeskyní (a pomineme přes stavidlo zcela neprostupnou odvodňovací štolu Punkevních jeskyní). I když vyloučit nemůžeme ani zatím neznámé vodní cesty.
Životní podmínky jsou však v celém systému Amatérské jeskyně pro ryby velmi omezené a s velkou pravděpodobností se nedostanou ven a zahynou. Jediná ryba v Evropě, která se adaptovala na jeskyně a trvale v nich žije, je druh mřenky objevený v jeskyni jižního Německa v roce 2015 (viz článek v sekci "Zprávy mimo kras" z 28.11.2021).
Přítomnost ryb v jeskynním systému Amatérské jeskyně (tj. jeskyně Amatérská plus sousedící jeskyně) je opravdu výjimečná pro jeho uzavřenost a rozlehlost. Naopak celkem běžná je v jeskynním systému Rudické propadání - Býčí skála, kam se ryby dostanou přes ponor Rudické propadání z Jedovnických rybníků nebo proti proudu Jedovnického potoka z Křtinského potoka. Pracovníci Agentury právě v části Rudické propadání před několika lety úhoře potkali. Po vypouštění rybníka Olšovec při výlovu lze v jeskyni potkat i štiku nebo kapra, kteří ale bývají potlučení cestou přes propasti ponoru a hynou.
Ke konci podzimu dostali návštěvníci Moravského krasu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras dárek: nové orientační panelové mapy na Skalním mlýně, u dolní stanice lanovky a na Macoše a několik sloupů s novými směrovkami nebo s označením turistické zajímavosti (třeba Horní můstek propasti Macocha, u dolní stanice lanovky a další místa).
Mapové panely mají zakresleny i úseky cest uzavřených pro cyklisty zákonným omezením přes NPR Vývěry Punkvy. Jedná se o Křenkovu stezku, o Salmovu stezku a stezku na hrad Blansek. Na mapách je představena i organizace dopravy v národní přírodní rezervaci, tj. vláček Pustým žlebem ze Skalního mlýna k Punkevním jeskyním, lanovka od Punkevních jeskyní na Macochu a dvě záchytná parkoviště (Skalní mlýn a Macocha). Pochopitelně nechybí Chata Macocha, hotel Skalní mlýn, Dům přírody Moravského krasu a jeskyně Punkevní a Kateřinská.
Provedení nových zařízení má moderní design a nahrazuje staré směrovky, mnohdy ještě z dob před rokem 1989. Jedná se o první část realizace nových značení, další etapa bude následovat.
Zapsal: 27.11.2021 Tonda Tůma
V Moravském krasu vysazeny dvě stovky ovocných stromů
V letošním roce bylo v CHKO Moravský kras vysazeno z Programu péče o krajinu 233 stromů starých odrůd ovocných dřevin. AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras děkuje spolku Horizont, starostům obcí Habrůvka, Ostrov u Macochy, Vavřinec a jejich občanům za navrácení starých odrůd ovocných dřevin do zemědělské krajiny.
Lom Seč u Rudic na Blanensku se stane od příštího roku přírodní památkou. V současné době probíhá řízení na zrušení dobývacího prostoru a běží lhůty k možnosti připomínkovat záměr na vyhlášení lomu za přírodní památku. Vyhlášení provede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR patrně koncem ledna 2022 a ta také bude o památku pečovat prostřednictvím Správy CHKO Moravský kras.
Na lom dohlíží strážci přírody a už teď se zde nesmí dělat ohně a tábořit. Podle báňských zákonů do lomu nelze po dobu existence dobývacího prostoru ani vstupovat bez souhlasu vlastníka těžebních práv, což je Obec Rudice.
Lom je především geologickou lokalitou, ale zkrátka nepřijde ani živá příroda. Povrchový sběr kamenů bude v pískovně povolen, ale nebude možné je hledat kopáním. Nyní jsou ve stěnách pískovny kaverny vyhrabané dětmi. Kaverny hrozí zřícením !!!
Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně zítra pokračují
druhým víkendem
Pro veřejnost bezesporu nejvýznamnější akcí k Roku jeskyní a krasu 2021 (blíže viz v této sekci článek ze 13.12.2020) jsou mimořádné exkurze do nejdelší jeskyně ČR v Moravském krasu. Zájemci dostanou malou "jeskynní ochutnávku" tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm v délce trasy necelý 1 km.
Akce trvá pouze po 3 víkendy a další bude až v roce 2024. Minulý víkend byl v režii strážců přírodyAgentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nadcházející víkend návštěvníky provedou jeskyňáři ze skupiny Topas z České speleologické společnosti a další a současně poslední víkend provádí skupina Plánivy také z České speleologické společnosti.
Je nutno dodržovat protiepidemiologická opatření a průvodci důsledně kontrolují covidové pasy a testovací potvrzení. Uplynulý víkend se strážcům - průvodcům asi 98 % návštěvníků prokázalo potvrzením o očkování, ostatní 2 % platnými testy. Ze 150 zarezervovaných míst v jednom dni jich nakonec zůstalo jak v sobotu, tak i v neděli neobsazených v průměru 15 na den z důvodů nejrůznějších nemocí.
Zapsal: 19.11.2021 Tonda Tůma
Ocenění pro Speleologickou záchrannou službu
Dne 25.10.2021 představitelé Hasičského záchranného sboru předali pamětní plaketu náčelníku SZS Romanu Šebelovi (z ČSS ZO 6-04 Rudice) a in memoriam Karlu Kučerovi (z ČSS ZO 6-10 Hluboký závrt), bývalému veliteli stanice Morava. https://www.speleo.cz/2021-oceneni-szs-css-hrad-spilberk
SZS a HZS pořádají každoročně součinnostní cvičení v jeskyních Moravského krasu. Jedna je dokonce vyčleněna jako trenažer. Je to jeskyně Piková dáma. Často se cvičí v jeskyni Rudické propadání. https://www.speleo.cz/cinnost-speleologicke-zachranne-sluzby
Vložil: 17.11.2021 Tonda Tůma
Moravský kras v nové knize "Podzemí České republiky"
Jeskyně, hornická díla, chrámová, zámecká, hradní a městská podzemí, vinné sklepy, vojenské pevnosti a další. Najdete v nabídce na internetu.
Přebíráme: Celkem letos do počátku listopadu navštívilo 14 tuzemských zpřístupněných krasových jeskyní 467 tisíc lidí. Loni to bylo za stejné období bezmála 528 tisíc návštěvníků. V roce 2019, kdy ale bylo „v předcovidové době“ otevřeno i v zimní a jarní měsíce, přišlo od ledna do října 741 tisíc lidí.
Upozorňujeme všechny přihlášené na návštěvu Amatérské jeskyně, že k dnešnímu dni (pátek 5.11.) se pro účast na akci vyžaduje potvrzení o očkování nebo PCR test starý max. 3 dny nebo ověřený antigenní test starý max. 24 hodin nebo potvrzení o prodělání nemoci covid-19 do 180 dní od pozitivního testu nebo se na místě provede sebetestování. To se vyžaduje pro všechny osoby starší 12 let. Bez těchto dokladů nebude možno do jeskyně vejít.
A bude nutné používat respirátory pro všechny účastníky a provozovatele akce.
Tato opatření mohou doznat změn, o kterých budeme informovat.
Zapsal: 5.11.2021 Tonda Tůma
MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ „Kras pod ochranou - dárek pro budoucí generace“
Soutěž je opět otevřená pro účast. Pátý ročník soutěží je zařazen do programu Mezinárodního roku jeskyní a krasu (IYCK) , která vyhlásila Mezinárodní unie speleologie (UIS) pod heslem: „Prozkoumejte, pochopte a chraňte“
Soutěž nabízí 18 sekcí, rozdělených do 5 kategorií účastníků a uspokojí zájmy všech příchozích podle jejich schopností. Šest kritérií pro hodnocení soutěžních prací má již prokázanou účinnost a hodnocení bude opět automaticky autoritativní a nezávislá mezinárodní porota.
Ve čtyřech dosud vydaných soutěžích (2005, 2012, 2015 a 2019) se zúčastnilo 576 autorů z 20 zemí. Bylo předáno celkem 102 cen. Pátý ročník soutěže čeká na své vítěze.
Budeme vděční, pokud rozšíříme informace o soutěži mezi všemi, které kras zajímá.
Přejeme všem budoucím účastníkům soutěže hodně inspirace. 23. července 2021 Sofie, Bulharsko
Soutěž běží v 5 již zavedených kategoriích:
Pro žáky: Do 12 let:
- Kreslení / Práce s přírodními materiály
- Multimediální prezentace/Video
Pro žáky: Více než 12 let:
- Kreslení / Práce s přírodními materiály
- Multimediální prezentace / Video / Počítačová hra / Web
- Esej
- Plakát / Pohlednice
- Komiksy
Žijeme v dynamickém, někdy neklidném světě, ale jeho povaha je božská. Mezi ostatními přírodními prostředky existuje svět Norm krásy s nádherně tvarovanými skálami, průzračnými pramenitými vodami a podzemními paláci, které vycházejí z tajemných temnoty jeskyní. Toto království se liší kras. Možná jste to objevili poprvé během cesty, nebo jste se v něm narodili a žijete. Vzrušuje to vaše představivost? Jste připraveni vyjádřit své pocity silou umění? Proč nám tedy nepošlete svůj nejlepší obrázek věnovaný krasu a jeskyním? Nebo možná rádi bychom chtěli věci s materiály z přírody? - Pak nám pošlete své původní dílo.
Pokud jste starší a jste již nadšeni, jak zachovat tuto zvláštní zákoutí přírody pro vaše pokolení pro budoucí generaci, pošlete nám prosím svou původní zprávu na plakát nebo pohlednici. Pokud dáváte přednost krásnému jazykovému výrazu, můžete poslat inspirativní esej. Možná dáváte přednost počítačům s jejich schopností? Poté vytvořte vlastní multimediální prezentace, video zprávu, originální video nebo web.
Pro učitele:
- Moje neobvyklá lekce
- Projekt našich studentů
Krasové oblasti jsou jedinečné svými přírodními jevy, specifickou rostlinnou a živočišnou rozmanitostí, kulturními tradicemi a životním stylem lidí, kteří je okupují. Tento svět vzácné krásy, překvapení a emoce mohou být vaší neobvyklou třídou. Proč neuděláte společně se svými nadšenými žáky originální lekci o krasu nebo lekci, ve kterém je kras důležitým prvkem? Potom nám prosím zašlete tuto lekci ve formátu, který upřednostňujete.
Možná vás váš zájem o kras inspiroval k vypracování školního projektu se svými žáky? Proč se nepodělíte o své zkušenosti a úspěchy v multimediální prezentaci zasílané do soutěží?
Pro studenty vysokých škol:
- Vědecká esej / Multimediální prezentace / Video / Počítačová hra / Web
- Obraz / Malování
- Kreslený (karikatura) / komiks / groteska
- Umělecká instalace
Ve vědě existuje několik vzrušujících oblastí, ale zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Přejete si být výzkumníkem přesně v takovém oboru, objevovat kras, speleologii a karstologii? Budou stále více chytat vaši mysl; znáte příklady badatelů, kteří prozkoumávají hluboké podzemní jeskyně, odhalují jejich tajemství, a vidí, že jejich posedlost krasem je nakažlivá. Možná jste již ponořeni do tohoto světa a máte za sebou první studie o krasu? Proč tedy nenapíšete svůj první vědecký esej a nezasíláte ho do soutěže? Esej lze ilustrovat pomocí vašich původních kreseb, obrázků nebo jiných grafických aplikací.Možná máte talent reprezentovat svět kolem sebe v komické podobě? Pak by byla velmi vítána vaše karikatura o krasu a jeskyních a jejich návštěvnících (protože dávní návštěvníci jeskyní rádi kreslí dovnitř ...).
Nebo možná dáváte přednost používání moderních počítačových technologií? - Pak řekněte v multimediální prezentaci nebo videu o svém výzkumu a prvních vzrušujících výsledcích, kterých jsme dosáhli. Mohou být také základem pro váš původní web, který propaguje kras a jeskyně a přitahuje a spojuje podobně smýšlející lidi ...
Pokud jste srdcem a povoláním umělec, reprodukovat to, co jste viděli, zažili a dozvěděli se o krasu a jeskyních, v originální umělecké instalaci.
Pro milovníky přírody, fotografy (bez věkového omezení):
- Složení fotografie (3 až 5 fotografií)
- Film
- Obraz / Malování
- Kreslený (karikatura) / komiks / groteska
Paprsek světla na vodní jeskynní tvar; kus nebe, zachycený mezi vzpřímenými skalami v rokli; strom, posazený na nepřístupné skále; spící netopýr se zavěšenými křídly; temný vstup do podzemní záhady; jemná barva mezi ostrými hranami skal; dětské oči, hořící v obdivu, odrážející části z okolní nadpozemské krásy - podělte se o své pocity z okamžiků, zapečetěný fotoaparát a pošlete svou kompozici - poselství vašich současných a odkaz budoucím generacím.
Pokud jste s fotoaparátem nasbírali spoustu dojmů a uspořádali jste je do vizuálního příběhu, můžete ho poslat do soutěže. Motiv a typ filmu je na váš výběr. Možná byste nám chtěli poslat svou zprávu prostřednictvím grafických a obrazových techniků? - Pak nám pošlete svůj obrázek.
Pokud ovládáte ostré pozorovací schopnosti a vrozený smysl pro humor a dáváte jiný pohled na kras a zvláště lidské (ne) činy pod zemí i nad zemí, pošlete nám prosím svou karikaturu nebo grafiku. Mnohým provinilým lidem to způsobí problémy a přiměje je přemýšlet ...
Uzávěrka soutěže:
Termín: 29. dubna 2022
Důležité: Soutěžní práce, které dorazily po 29. dubnu 2022, žádné brány v úvahu.
Termín pro vyhodnocení soutěžních prací: 5. června 2022.
Datum: 31. 10. 2021 20:27:54 Předmět: prosím o pomoc
ZBYLY JEN OČI PRO PLÁČ Ruce plné mozolů, bolavá záda, ale dobrý pocit, který hřál dobrovolníky, kteří sadili oskerušovou alej. Kalí jej událost z dnešního dne (31.10.2021), kdy mezi druhou a čtvrtou hodinou odpolední neznámí vandalové na modré turistické značce vedoucí z Vavřince do Sloupu vylomili 9 oskeruší, včetně kůlů. Proč to někdo udělal netušíme. Hledáme svědky, kteří celou událost viděli! Děkujeme za sdílení.
Mgr. Zdeněk ŠPÍŠEK Ph.D.
Vložil: 1.11.2021 Tonda Tůma
Jeskyňářská konference Speleofórum 1.-3.10.2021
proběhla v kulturním středisku ve Sloupu v Moravském krasu. Program viz https://www.speleo.cz/speleoforum-2021-1. V pátek 1.10. byla Valná hromada České speleologické společnosti a volilo se nové předsednictvo https://www.speleo.cz/predsednictvo-css, ze kterého vyšel i nový předseda ČSS, kterým je Jan Lenárt z Ostravy. Pak teprve bylo zahájení Speleofóra a první přednášky. Sobota 2.10. byla hlavní přednáškový den a neděle 3.10. už byla věnována terénu a návštěvám speleologických lokalit.
Bylo vidět, že jeskyňáři se po covidové vynechávce v roce 2020 opět rádi sešli k výměně informací a k přátelským setkáním. Zúčastnili se také pracovníci Správy CHKO Moravský kras a její strážci.
Zapsal: 26.10.2021 Tonda Tůma
Odborná konference o KRASU 17. a 18. 9.2021
se konala na hotelu Panorama v Blansku. Byla uspořádána Správou jeskyní ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a dalšími partnery včetně České speleologické společnosti k Mezinárodnímu roku jeskyní a krasu 2021.
Bohatá účast a nadšení ze setkání a výměny informací vedly k myšlence takové konference pořádat pravidelněji než takto výjimečně.
Členové stráže přírody a lesní stráže získají víc pravomocí
Od 1.1.2022 budou strážci oprávněni zastavovat mimo silnice a místní komunikace vozidla. Tuto pravomoc získá i lesní stráž. Strážci v CHKO Moravský kras jsou za toto doplnění svých zákonných pravomocí rádi, vždyť nelegální vjezdy motorových vozidel tvoří 80 % všech přestupků v ochraně přírody. Doposud si nepřítomné nebo projíždějící řidiče předvolávali k podání vysvětlení na základě registrační značky vozidla.
Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně jsou už plně obsazeny
3 listopadové víkendy si budou moci zájemci, kteří se zarezervovali na internetu, prohlédnout tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm v Nové Amatérské jeskyni u příležitosti Roku jeskyní a krasu a u příležitosti 65. výročí vyhlášení CHKO MOravský kras (1956).
Akci organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se svými strážci a Českou speleologickou společností.
Jeskyně Skleněné dómy je součástí systému Punkevních jeskyní, ale představuje jejich nezpřístupněnou část začínající na Vodní plavbě v Masarykově dómu a směřující zhruba jižním směrem.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zde dlouhodobě povoluje speleologický výzkum skupině 6-20 Moravský kras z České speleologické společnosti. Z dómu Katedrála Moravského krasu se jeskyňářům podařily objevy nových dómovitých prostor:
Dobrý den, dodatečně Vám děkuji za včerejší (16.10.2021) perfektní exkurzi na Stránskou skálu i do jejího podzemí všem přítomným ze Správy CHKO Mor. kras i ze Stráže přírody. Jedním slovem - vynikající. Přikládám ještě pár fotek z akce, na kterých jsou naši průvodci zachyceni. Přeji všem hezký barevný podzim a budu se těšit na další podobné zajímavé akce pro veřejnost.
Mirek Heindl, Brno
Vložil: 25.10.2021 Filip Chalupka
Cizinec shodil strážce národního parku Šumava do jezera, pak mu dal hlavičku
Strážci přírody vykonávají společensky záslužnou práci a většina občanů ji oceňuje. Chceme přece všichni mít přírodu zachovanou i pro naše děti. To, co se stalo v národním parku Šumava dne 22.7.2021, nemá obdoby.
Strážci přírody v Moravském krasu jsou v pohotovosti a žádné agresívní nebo hulvátské chování si nemohou nechat líbit. Naštěstí je Moravský kras všude dobře dostupný pro příjezd Policie ČR. Strážci jsou také vybaveni dokumentačními prostředky, které pomohou s identifikací. Rovněž Moravský kras pro signál mobilních telefonů je plně pokrytý.
Děkujeme všem přátelům přírody, kteří si práce strážců přírody váží a podporují nás.
dlouholetého vedoucího speleologické skupiny "Vilémovická"
Česká speleologická společnost ZO 6-06 Vilémovická prochází generační obměnou. Před nějakým rokem odešel z tohoto světa člen skupiny MUDr. Mojmír Kirschner a po něm Jaroslav Jurák. Letos 31.3.2021 v tichosti, aniž by si toho ve speleologické komunitě někdo všimnul, odešel dlouholetý předseda skupiny Jaroslav Nejezchleb ve věku 84 let.
Jarda Nejezchleb se narodil 1.9.1937 a pocházel z Vilémovic. Později žil s manželkou ve Veselici. K jeskyním měl opravdu blízko, vždyť byl povoláním horník. Pracoval na ostravské těžbě uhlí v dole Julius Fučík.
Pod Jardovým vedením byla Vilémovická jeskyňářská skupina obestřena určitou dávkou tajemna, alespoň mně se to tak jevilo. Totiž svoje pracovní výsledky málo publikovala a do "svých" jeskyní brala jen minimum návštěv z jiných skupin. Málokdo mimo domácí členy znal "Vilémovické" jeskyně: Vilémovické propadání, Kajetánův závrt, Daňkův žlíbek a závrt Cihelna. Jarda to vysvětloval jako svým způsobem ochranu jeskyní a ochranu vlastních výzkumných výsledků.
Jarda byl dlouho fyzicky velmi zdatný. Pamatuji se, jak před 17ti lety ve staré hornické přilbě a s karbidkou v ruce mě prováděl po žebřících Vilémovického propadání. To už byly čelovky na "značkové" přilbě Petzl mezi speleology samozřejmostí, ale Jarda se pořád držel tradiční ruční karbidky a nijak mu v šikovnosti nepřekážela.
Je dobře, že Vilémovická skupina dál žije a pokračuje. Věřím, že z toho má Jarda tam nahoře radost.
Zapsal: 2.6.2021 Tonda Tůma
14 přístupných jeskyní ČR se otevřelo pro veřejnost
dnes v úterý 1. června 2021, s omezeními
Ve skupině může být maximálně 30 lidí včetně průvodce. Návštěvníci musí splnit následující podmínky:
Prokáží, že splňují podmínky stanovené v bodu I/18 Usnesení Vlády ČR:
a) osoba absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem,
nebo
b) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami POC test na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem,
nebo
c) osoba byla očkována proti onemocnění COVID-19.
Podrobnosti a hlavně jak budete splnění podmínek prokazovat si přečtěte na https://www.caves.cz/.
Vložil: 1.6.2021 Tonda Tůma
Posílení pravomocí stráže přírody snad bude
Širší pravomoci členů stráže přírody a lesní stráže, které měli poslanci v pátek schvalovat, se týkají zejména zastavování vozidel a mohly by se dostat do vládní předlohy proti invazivním druhům zvířat a rostlin. Zatím se nerozhodlo.
Strážci však bezbranní proti vjezdům vozidel nejsou a pokuty rozdávají: Pokud motorové vozidlo působí rušivou činnost podle zákona o ochraně přírody a krajiny, pak jsou oprávněni tuto činnost zastavit. Současně jsou strážci oprávněni zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, a jsou oprávněni projednat příkazem na místě (uložením tzv. blokové pokuty) přestupky podle tohoto zákona.
Vložil: 30.5.2021 Tonda Tůma
Objev malé jeskyně ve vodovodním výkopu u Lažánek
V neděli 16.5.2021 nám volá kamarád Vít Baldík, jinak člen České speleologické společnosti ZO 6-14 Suchý žleb a oblastní geolog České geologické služby. Při kontrolním průzkumu rýhy pro vodovod nad Lažánkami objevil a rozšířil ve stěně rýhy ústí doposud neznámé jeskyně. Protože plazení v jeskyňce je komplikované, Vítek doporučuje pro dokončení zjišťovacího průzkumu nasazení nějakého menšího štíhlého speleologa.
Před nedělním večerem vyráží 4-členný speleologický tým strážců přírody Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se speleologickým vybavením z agenturního pracoviště - ze Správy CHKO Moravský kras v Blansku. Cílem je základní průzkum a dokumentace objevené jeskyně a rozhodnutí, jak bude dál s objevem naloženo. Pokud totiž bude vodovodní výkop zasypán, zanikne také přístup do nové jeskyně.
Vyvoleným průzkumníkem je Jirka Žiak, dokumentaci pořizuje Filip Chalupka. Jirka změří celkovou délku jeskyně na 9,7 m. Šířka chodby se pohybuje okolo 40 cm a výška okolo 60 cm. V konci se plazivková horizontální a několikrát lomená chodba zužuje až na šíři 20 cm a průzkum tak dál není možný. Průlez jeskyně, která doposud nemá jméno, Jirka ještě zopakuje a pořizuje kamerovou dokumentaci upravenou do videa naší kamarádkou Zuzkou Dvořákovou viz https://www.facebook.com/chkomoravskykras/videos/802133857374598. V jeskyni je také drobná sintrová výzdoba. Jeskyně se nachází mělce pod povrchem, oproti blízké vozovce je v hloubce pouhé 2 m.
Vítek Baldík jeskynní chodbu posuzuje jako tlakový kanál a je velmi spokojen, když se dozví, že chodba míří pod Harbešskou plošinu a je v ní stále čerstvý vzduch. Ve skupině Suchý žleb nyní jeskyňáři zváží, zda budou chtít otevřít v jeskyni speleologické výzkumné pracoviště. To by pak museli Agenturu žádat o povolení.
Podle upozornění Honzy Fleka z jeskyňářské skupiny Myotis byla nějaká podobná jeskyňka odkryta při výstavbě silnice Lažánky - Vilémovice, ale nikdo neprovedl její průzkum, dokumentaci a zaměření vchodu. Ten byl pak v krátké době zasypán, nicméně předtím ho prohlížel speleolog Petr Zajíček (ze Správy jeskyní ČR) a ten mi sdělil, že nelze říci, zda nyní jde o tutéž jeskyni. Ale patrně nejde o "znovuobjevení", tehdy odkrytá jeskyňka měla být kratší.
Objev jeskyně, byť malé a relativně krátké, má svůj význam. V Lažáneckém žlebu byly doposud evidovány pouze 3 jeskyně (j. Veverka u Jedovnic, j. Svážná studna a Lažánecká j.) a toto je ve žlebu teprve čtvrtá jeskyně. Může být vodítkem k neznámým a předpokládaným jeskyním pod Harbešskou plošinou. Jejich existenci naznačují na plošině závrty, z nichž některé byly již zkoumány a byly v nich objeveny vertikální jeskyně čili propasti. Nejhlubší a největší na plošině je jeskyně Společňák, jejíž horizontální část zvaná Hala je v hloubce 110 m. Poslední objev velkého dómu o ploše 30 x 30 m v jeskyni Ševčíkův závrt na Harbešské plošině u Vilémovic byl zveřejněn teprve před několika dny viz zde zápis z 10.5.2021.
Zapsal: 18.5.2021 Tonda Tůma
Sice "otevřený dopis" není zpráva z Moravského krasu, ale je podle nás natolik důležitá, že ji dáváme i sem do této sekce. Ochranáři stejně jako jeskyňáři jsou lidé, kteří svoji činnost dělají srdcem. Obětují jí hodně nad svůj pracovní čas. Ani v Moravském krasu by nikdo nepochválil odvolání kvalitního pracovníka a jeho nahrazení jiným profesně nekompetentním pracovníkem. Národní park Šumava je natolik významným územím, že stojí za to se o něj zajímat.
Strážci CHKO Moravský kras
Zveřejnění nových objevů v jeskyni Ševčíkův závrt u Vilémovic
Objevitelský spolek: Česká speleologická společnost ZO 6-21 Myotis
Datum objevů nových částí jeskyně je září 2020 a se zveřejněním se čekalo až na vytvoření map jeskyně. Jeskyňáři pracovali na základě povolení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jeskyně ze závrtu podchází silnici a objevený dóm o ploše 30x30 m se nachází pod dvojicí závrtů. Je to úžasný objev zde na Harbešské plošině, kde známe jen velmi málo jeskyní. Denivelace jeskyně je 40 metrů (jen pro informaci, nedaleká jeskyně Společňák má dóm Halu v hloubce přes 100 m) a délka všech chodeb jeskyně je 360 m. Jeskyně je chráněna na povrchu ještě před objevy stanovenou I. zónou CHKO (v roce 2019), která je zatravněna společností Agris Jedovnice s.r.o. Popis objevných prací čtěte na https://myotis.cz/sevcikuv-zavrt/.
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 25.4.2021:
od Moravského speleologického klubu:
Byl jsem v sobotu 24.4. na Býčině vzorkovat, takže úklid se konal až v neděli. Vzali jsme to už z Holštejna a přestože před námi pár lidí prošlo, měli jsme půl pytle nasbíraného už u jeskyně Křížový kluk. Za svodidly bylo i kolo z auta. Další dva pytle jsme téměř naplnili cestou dál k jeskyni Vandrácké. Doplnil to pak odpad z okolí horního vchodu a vnitřku jeskyně. Samostatnou kapitolou byly střepy v jeskyni. Těch jsme nasbírali dva vrchovaté kýble. Hlavní část je tedy pryč, ale úplné vysbírání by vyžadovalo překopání dna.
Taky jsme čistili nápisy na stěnách, z nich se podařilo odstranit velkou většinu, odhadem čtvrtina zbývá (to, co bylo příliš vysoko nebo přelité sintrem apod.). Foto ukazuje stav před a po...
Chtělo by to tedy ještě jednu akci. Počítám s tím, že to MSK dokončí.
Autor zprávy: Jan Mrázek, Moravský speleologický klub
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-08 Dagmar:
Datum: 24. 4. 2021 Účastníci: členové ZO 6-08 Dagmar
Zúčastnili jsme se úklidu Moravského krasu. Vyčistili jsme Panáčkovu jeskyni od komunálního odpadu a od štěrku splavovaného ze silnice. Kromě kostí, střepů, sklenic, plecháčků, igelitek a plastových obalů od sladkostí překvapilo množství kukuřičných klasů, všemožných sandálů a pantoflí a jedna škeble upomínající na perleťářské řemeslo. Na závěr jsme vchod zadeklovali, aby se jeskyně už nezanášela. Zbylí Dagmaráci vypomáhali se sběrem odpadků ve Starých skalách viz jeden ze článků níže. Kras je zase o poznání čistější.
Autor zprávy: Matouš "Maty" Ryček, ČSS ZO 6-08 Dagmar
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-06 Vilémovická:
Vytáhli jsme z jeskyně Vilémovické propadání dva pytle drobností a zbytků + nějaké staré děravé plechové kýble. Žebř železný a pevný používáme na komíny, zbytky starých ještě železných "lankáčů" jsme zlikvidovali. Při další akci vezmeme bečku a kolečka.
Aleš to na naložil na korbu auta vč. mého speleovaku plného odpadu s tím, že to odveze do sběrného dvora.
Uvažuji o demontáži visícího lankového žebříku v Rotundě
Autor zprávy: David Mikeš, ČSS ZO 6-06 Vilémovická
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 23./24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-21 Myotis:
účastníci: členové ZO 6-21
činnost: Poněvadž k přírodě máme hluboký vztah, a také milujeme okolí Moravského krasu, tak jsme se také účastnili letošní akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko – Rok jeskyní a krasu 2021“.
Dostali jsme od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras tipy na pár míst v blízkém okolí Vilémovic, kde by bylo dobré uklidit.
Už v týdnu proběhl úklid komunálního odpadu po cestě na Strážnou, kde se nasbíralo půl druhého pytle odpadků.
V pátek odpoledne jsme se věnovali úklidu Lažánecké jeskyně od střepů a od odpadků před jeskyní. Prvních 10 m vstupní horizontální chodbičky včetně portálu bylo poseté drobnými střepy od skleněných lahví. Snažili jsme se to vysbírat zodpovědně. Procházeli jsme to několikrát, ale stále se tam občas něco leskne, protože střepy o zrnitosti 1mm sbírat nejde a zamést také ne, protože podlaha je tvořená štěrkem. Pořezat by se tam snad už nikdo neměl.
Před jeskyní jsme chtěli odklidit odpadky, ale zjistili jsme, že pod listím a tenkou vrstvou hlíny se nachází celá skládka. Odpadky všeho druhu. Plasty, sklo, železo, boty, oblečení a s jistotou bychom tam naplnili půl kontejneru. Z toho důvodu jsme posbírali pouze odpadky po povrchu, a pokud bude tendence to do budoucna kompletně odklidit, tak to bude vyžadovat zvlášť akci jenom sem.
V sobotu proběhl úklid povrchu závrtu č. 18. Zborcená šachta byla překrytá kompletně vyhnilými deskami a trámy a hrozilo, že by tam mohla propadnout zvěř nebo náhodně procházející jeskyňář, vracející se přímou čarou z čochu. Shnilou výdřevu jsme kompletně sházeli dolů, takže není kam padat. Automobilovým navijákem se nám podařilo vytáhnout bočnice, které tu zůstaly ještě po vyprošťovací záchrané akci zavaleného jeskyňáře. Bočnice byly z nějakých lisovaných lepených desek, které by se rozkládaly asi stejně dlouho jak plast.
Zbytek dne jsme strávili na starém Lažáneckém vodojemu. Zde jsme likvidovali plot ze starého zkorodovaného pletiva včetně sloupků. Pletivo už zarůstalo do stromů a tam kde leželo, tak zarůstalo do trávy. Na uvolnění plotu jsme opět využili předsedovo auto s navijákem. I přes pár komplikací se plot podařilo kompletně odstranit a dopravit na místo organizovaného odvozu pro tým strážců Správy CHKO MK.
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-08 Dagmar, 6-15 Holštejnská a 6-16 Tartaros:
Datum: 24.4.2021
Ponory Sloupského potoka ve Starých skalách, řečiště před nimi. Okolí Sloupsko Šošůvských jeskyní od Hřebenáče po Evropu a Indii.
Vedoucí akce: Jara Skoupý Účastníci: Za 6-08 Dagmar Kateřina Šigutová, Martin Migota + pes Bak. Za 6-15 Holštejnská Markéta Šustrová, Jan Ficker, Radek Hejl "Merkaptan" + 1. Za 6-16 Tartaros Jara "Kubrt" Skoupý a Michal Štulpa. Doba: 10:00 - 15:00
Činnost: V 10:00 sraz na parkovišti u Sloupsko-šošůvských jeskyní, po nutném ustrojení hromadně vyrážíme k ponorům Sloupského potoka do Starých skal. Hned za vstupem do podzemní části se rozdělujeme do 2 skupin, suché a mokré. Suchá skupina prochází a čistí nedávno vybagrované suché koryto a přilehlé prostory, mokrá se vydává částečně i plazením ve vodě aktivním řečištěm Sloupského potoka s nízkými stropy, kde je "úroda" různých odpadků na březích vskutku bohatá. V těchto místech bylo nutné utvořit řetěz, kdy 1. sbírá, 2. podává a 3. pytluje ... Znovu se setkáváme po cca 20ti minutách, kdy se opět strop nad řečištěm zvedá do průchodné výšky. Zde opět všichni společně čistíme jak samotné aktivní koryto, tak přilehlé prostory. Po loňské podzimní povodni jsou neuvěřitelně zanesené vyšší (až 3m nad aktivním tokem) i nižší drobné ponory různými pet lahvemi, polystyreny a dalším lehce splavitelným nepořádkem. Vyčištěním jednoho z těch nižších ponorů se nám dokonce daří odklonit aktivní řečiště potoka a usnadnit si tak další práci směrem po proudu k poslednímu, největšímu a po lonské povodni nejvíc zaneřáděnému ponoru. Zde postupujeme maximálně obezřetně, loňská velká voda zanechala naplavené dřevo a různé harampádí ve výšce až 5-6m v nestabilním prudkém svahu nad nyní neaktivním ponorem, toto vše řízeně shazujeme dolů a poté sbíráme, nacházíme různé kanystry, kýble, pet i skleněné lahve, boty a další nepořádek ... Toto vše pytlujeme a po necelých 2 hodinách vynášíme vše ven z jeskyně na smluvené místo u silnice ve Sloupě nad Hřebenáčem.
Po krátké pauze a narušení svatebního obřadu v portálu Sloupsko-šošůvských jeskyní naší činností pokračujeme ve sběru různých odpadků od Hřebenáče proti proudu Sloupského potoka jak v samotném povrchovém řečišti tak v přilehlých prostranstvích až po skály Evropu a Indii. Nad hřištěm ve Sloupě nacházíme cca 10m dlouhou nízkou jeskyni, která podle zaneřáděnosti zjevně střídavě slouží jako WC a nouzový přístřešek, jsou zde různé střepy, skleněné i pet lahve, staré konzervy a hromada střepů.... Po vyčištění této jeskyně transportujeme veškeré naplněné pytle, které jsme za sebou postupně zanechávali cestou, na smluvené místo k silnici u Hřebenáče a kolem 15. hod. ukončujeme uklidovou akci.Celkem bylo sesbíráno 12 pytlů nepořádku + několik kusů objemného odpadu, který byl na deponii ponechán volně.
Veškerý odpad potom odváží svozový tým Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras, která úklidovou akci organizuje.
Odpoledne po uklidu se téměř všichni přesouváme na základnu skupiny 6-15 Holštejnská a odtud vyrážíme na exkurzi do Nové Rasovny. Cestou údolím a korytem Bílé vody nacházíme nemalé množství odpadu, které značí, že zde doposud žádný úklid neproběhl. U samotného ponoru je už koncentrace odpadu v řečišti i mimo něj skutečně velká, ale nahlédnutí do podzemní části bohužel nebylo skrz vysoký vodní stav možné. Předběžně se domlouváme, že zde provedeme uklidovou akci v součinnosti se Správou CHKO za nižších vodních stavů, např v létě. Poté už se odebíráme k hornímu vchodu do samotné jeskyně Nová Rasovna v počtu 5 lidí. Byla provedena kontrola vodních stavů ve spodních patrech - hladina v Koleni cca 30 cm pod stropem, hladina směrem k ponoru cca 3m pod spodním žebříkem. Dále byly navštíveny střední patra. Z jeskyně byl vynesen naplavený odpad - pet lahve.
Foto z akce: Radek Hejl "Merkaptan"
Autor zprávy: Jara "Kubrt" Skoupý, ČSS ZO 6-16 Tartaros
Rok jeskyní a krasu 2021 - Souhrnná zpráva
z 2. kola úklidu Moravského krasu (24.4.2021)
Organizátor úklidu, což je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras, nejprve všem účastníkům DĚKUJE. Všichni účastníci se snažili zachovávat proticovidová opatření, což bylo také podmínkou účasti, která byla v jejich volném čase.
Úklid byl rozdělen do tří oblastí:
úklid podél silnic, na plošinách a v opuštěných lomech - uklízelo 7 skupin dobrovolníků přihlášených přes internet, HZS Habrůvka, Dům přírody Moravského krasu, speleologové a Ekocentrum Blansko v celkovém počtu 35 osob
úklid speleologických objektů (ponory, závrty, jeskyně, údolí krasových potoků) - uklízelo 18 jeskyňářských skupin, z toho 17 z České speleologické společnosti a 1 samostatná skupina v celkovém počtu 90 osob
úklid bezdomovecké a zahrádkářské skládky v Brně na Červeném kopci (v ochranném pásmu NPP Červený kopec) - speciální skupina složená ze strážců přírody, jejich rodin a přátel a horolezců z VHS Brno v celkovém počtu 23 osob
Strážci přírody vytvořili dva svozové týmy, z nichž jeden napřed působil na Červeném kopci a pak se přesunul do Moravského krasu.
Celkový počet účastníků je 148 osob včetně několika dětí. DĚKUJEME !Do tohoto úklidu byli zapojeni 3 strážci a další 2 strážci střežili sokolí hnízdo.
Mimo to uklízely ve svém okolí i obce, jmenujme např. Městys Ostrov, Obec Rudice, Obec Ochoz.
Ve 2. kole úklidu se nasbíral v severní části Moravského krasu opět plný velký kontejner (9m3) odpadu vedle tří vozíků železa. Kontejner a likvidaci odpadu zajistilo tradičně Město Blansko. V Brně na Červeném kopci se také nasbíral velký kontejner (9m3) odpadu vedle jednoho vozíku železa a zde kontejner a likvidaci odpadu zajistila Městská část Brno - Bohunice. Děkujeme.
Kde se uklízelo v Moravském krasu, stručný přehled:
3 opuštěné lomy (nejvíce odpadu bylo v lomu Seč v Rudici), závrt č. 18 Harbechy, 2 ponory: Nová Rasovna (ještě se bude pokračovat) a Habrůvecký ponor, 4 údolí potoků: Habrůveckého, Lipoveckého, Novodvorské údolí a Pustý a Punkevní žleb, 3 plošiny: Babická, Rudická a Stádliska a 13 jeskyní (Býčí skála, Vilémovické propadání, Spirálka, Jezerní na Stránské skále, Ochozská, Velký pes, Rubešova, Vandrácká, Společňák, Lažánecká, Panáčkova, Nová Rasovna a nejvíce odpadu bylo po povodni v jeskyni Staré skály).
Co se našlo či nenašlo:
Nenašly se autobaterie a velké elektrospotřebiče. Naprosto převládá drobný komunální odpad (od silnic) a v něm plasty. V tomto směru je nejhorší komunikací silnice Brno - Jedovnice. Kupodivu se nenašly ani z krádeží odhozené osobní doklady. Uklizeny byly starý plot a "jen" asi 30 pneumatik (před třemi roky jich byl plný velký kontejner). Zajímavost poskytl úklid bezdomovecké skládky na Červeném kopci, kde se vedle spousty knížek našel i sáček s malou hromádkou mincí z tohoto a konce minulého století. Z jeskyní se uklízel materiál po ukončených či opuštěných výzkumech, často starý několik desítek let, z jeskyní trampského typu se uklízely střepy z rozbitých lahví a drobné odpadky.
Průběžně bude dokončení některých úklidových cílů ještě pokračovat mimo hlavní termín, např. dokončení úklidu v ponoru Nová Rasovna bránila říčka Bílá voda.
Akci Ukliďme svět - Ukliďme Česko v Moravském krasu realizovanou k Roku jeskyní a krasu 2021 považujeme za ukončenou.
Zapsal: 29.4.2021 Tonda Tůma
kontejner odpadu z Červeného kopce v Brně odpad ze střední a severní části Moravského krasu
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 19./24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-11 Královopolská a 6-26 Speleohistorický klub:
datum: 19.4.2021, Stránská skála, jeskyně č. 4
vedoucí akce: Stanislav Juráň
účastníci: členové ZO 6-11 a ZO 6-26
činnost: Na základě požadavku AOPK ČR - Správy CHKO MK vyklizení jeskyně č. 4 (Jezerní) na Stránské skále od odpadků proběhlo dne 19.4.2021 ve večerních hodinách. Účastníci z řad Speleohistorického klubu Brno (ZO 6-26) a ZO 6-11 Královopolská navázali 30 lano, oblékli sedák a cajky a slanili se dolů. Vždy část skupiny šla na exkurzi na samotný konec jeskyně k jezeru, zatímco ostatní na konci vertikální pukliny u spodu lana vybírali odpadky do speleovaku vyloženého pytlem. Jelikož se vybíraly i velmi drobné střepy skla rozeseté pod vertikální částí a promíchané v sedimentu, trvalo samotné vyklízení několik hodin. Závěrem byl speleovak plný odpadků vytažen na povrch a poslední dva jedinci v jeskyni ještě vynesli dvě železné tyče deponované na dně pravděpodobně z původního průzkumu jeskyně. V jeskyni tak již zůstavá pouze menší množství železných tyčí a jedna tyč obalená betonovou patkou. Akce byla ukončena za setmění.
datum: 24.4.2021, parkoviště u jeskyně Novodvorský ponor, plošina Skalka
vedoucí akce: Stanislav Juráň
účastníci: členové ZO 6-26
činnost: sběr 5 pneumatik v lese u parkoviště u Novodvorského ponoru, z čehož byly 3 na discích. Pneumatiky byly vyzdvihnuty z terénu, odneseny na parkoviště a přepraveny k ekologické likvidaci.
Autor zprávy: Standa Juráň, ČSS ZO 6-26 Speleohistorický klub
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-04 Rudice:
V rámci Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021 (a Dne Země 22.4.) se v sobotu 24.4.2021 uskutečnil úklid krasové oblasti v Rudici a okolí, který organizovala Česká speleologická společnost základní organizace 6-04 Rudice (rudičtí jeskyňáři) ve spolupráci s AOPK ČR - Správou CHKO Moravský kras. Akce se mimo jeskyňářů účastnila i rudická veřejnost včetně dětí - celkem cca 40 osob. Vysbíralo se téměř 300 kg odpadků! Největší objem odpadků včetně železa byl v lomu Seč (většina odpadů byla stará až 40 let).
Odpad odvezla a zlikvidovala Obec Rudice.
Poděkování patří všem, kteří se akce zúčastnili a všem, kterým není lhostejný stav jejich nejbližšího okolí.
Autor zprávy: Roman Šebela, ČSS ZO 6-04 Rudice
Co nového u sokolů
Vážení přátelé, přinášíme vám informace, co se děje u sokolů na Býčí skále.
Vše zatím probíhá v pořádku. Samička podle jejího chování sedí na snůšce a jen se párkrát během dne proletí a případně si převezme od samce kořist. Někdy se tak děje ve vzduchu a někdy na stromech, kde je možno naše sokoly pozorovat. Protože do hnízda není ani letos vidět, poskytli jsme vám možnost podívat se, jak to v hnízdě vypadá, alespoň zprostředkovaně. V minulém roce jsme se do hnízda slanili, a vy tak máte možnost jej vidět. Je zajímavé, že je velmi malé, a sami jsme zvědavi, kolik bude letos v hnízdě mláďat. Na konci dubna nebo na začátku května by se snad mláďata už mohla vylíhnout z vajíček.
Vyšli jsme také vstříc návštěvníkům a vrátili informační panely o Býčí skále zpátky. Ohraničující pásky posuneme dále a to tak, aby se veřejnost dostala až k informačním panelům. Přibude i větší poster o sokolech, aby o nich byla veřejnost lépe informována.
Věříme, že změny oceníte a že budete dodržovat dočasná omezení.
Děkujeme a i nadále vám budeme přinášet nové informace o sokolech na Býčí skále.
Vložil: 27.4.2021 Radovan Mezera
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 23./24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-05 Křtinské údolí:
a) členové SDH Habrůvka v pátek dne 23.4.2021 uklidili oboustranně silnici Habrůvka - Křtiny (5 pytlů odpadu + 2 pneumatiky),
b) v sobotu 24.4.2021 členové ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí uklidili oboustranně silnici Křtiny - Býčí skála (4 pytle + 4 pneumatiky),
c) v sobotu 24.4.2021 nad rámec tradičních lokalit členové ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí dle požadavku AOPK ČR - Správy CHKO MK provedli úklid Habrůveckého potoka od obce až po ponor na louce (3 pytle + 3 pneumatiky) - 1 pneu byla vhozena přímo v propástce ponoru.
Odpad svezla a zlikvidovala Obec Habrůvka.
Autor zprávy: Zdeněk Cihlář, ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-25 Pustý žleb:
Lokality: jeskyně Velký Pes, Suchánkova propast, jeskyně Rubešova
Účastníci: členové ZO 6-25 Pustý žleb a jejich rodinný příslušníci
V jeskyni Velký pes jsme demontovali staré kolejnice a vynesli všechny pozůstatky po výkopových pracích (vozíky, lavory, zbytky koberců a jiných podložek), vyneseno bylo rovněž veškeré dřevo. Tento odpad odvezla svozová jednotka AOPK ČR - Správy CHKO MK.
V jeskyni Rubešově jsme vyčistili prostor před jeskyní a v prvním dómu od odpadků. Průkop do zadních částí jeskyně je zavalen.
V Suchánkově propasti jsme vyčistili horizont pod prvním stupněm od pozůstatků po výkopových pracích (hřeby, kramle, kabely, sklo, karbid, plechovky). Ve druhém stupni je zřícená zapažená stěna, z níž trčí zbytky výdřevy. Pro sestup je potřeba další lano a vystrojení po protější stěně. Rovněž pro výstup do okna je zapotřebí nového vystrojení. Do propasti se tedy vydáme v brzké době ještě jednou, akci pravděpodobně spojíme s revizní návštěvou jeskyně Malého psa (ve stěně vedle Černého komína), kde se rovněž v 80. letech kopalo. Také jsme se dohodli na revizní návštěvě horního patra jeskyně Osmnáctky, kde se kdysi taktéž bádalo. No a když budeme v tom a máme Mezinárodní rok jeskyní a krasu, tak uděláme revizi i v j. Řečiště, resp. v původním vchodu, dále v propasti Vinšulka, v j. U jezevce a U Žida. Na tom se ale musíme domluvit s AOPK ČR - Správou CHKO MK.
V odpoledních a večerních hodinách jsme rovněž započali s odkryvem starého smetiště na hraně Pustého žlebu nedaleko naší základny. Podařilo se naplnit čtyři veliké pytle starým odpadem – sklem, plechovkami od barev, spousty lahví od motorového oleje (!!!) , plastů, starého nářadí, pozůstatků kol apod. Práce zde budou průběžně pokračovat, obáváme se, že nejsme ani v půlce.
Autor zprávy: Zdeněk Motyčka, ČSS ZO 6-25 Pustý žleb
Český rozhlas: ochrana sokola stěhovavého na Býčí skále
Subject: Otázky k živému vstupu - Český rozhlas
Dobrý den, pane Mezero. Jen připomínám, že přímý vstup je naplánovaný na 14:30, chvíli předtím vám kolegové ze studia zavolají a udrží si vás na lince. Kdybyste měl nějaké otázky, jsem na telefonu.
Hana Florianová
redaktor zpravodajství, Český rozhlas
Ahoj.
Paní redaktorka z Českého rozhlasu mi poslala odkaz na rozhovor o sokolech 10.4.2021 ve 14:30 hod. V pořadu Vesele i vážně o víkendu. Záznam najdete v archivu vysílání zde: https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/brno/2021-04-10. Můžete se tam proklikat přímo na konkrétní pasáž, kterou si chcete pustit.
Radovan
Vložil: 26.4.2021 Tonda Tůma
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 23./24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-14 Suchý žleb:
Vedoucí akce: Kahle, účastníci: Šimíček, Jarolím, Kyselák, Blaha, J. a O. Večerek, P. a Z. Dvořák, Baldík
23.4. - sraz po 17 hodině na základně
Sestup dvou skupin okolo 18 hod. do jeskyně v závrtu Společňák do Haly. Důkladné projití a prolezení všech prostor až pod galerii. Při sestupu a výstupu bylo též prováděno čištění vertikálnách prostor. V jeskyni jsme strávili od 17.30 - 22 hod.
Ti z nás nejlepší (nejhubenější a nejpružnější) prostoupili i Mrtvé propadání v jeskyni Společňák (Harbešská).
24.4. sraz po 10 hodině na Konrádovém dvoře
Bylo provedeno důkladné vyčištění všech našich závrtů na povrchu Harbešské plošiny od Konrádova dvora až po závrt T4 u Kříže. Dále jsme ještě čistili stráně spadající do Lažáneckého žlebu. Odpad byl dáván do plastových pytlů a to, co neodvezli členové naší ZO, bylo uloženo u vjezdu na pole kousek od závrtu Společňák. Potom to bylo odklizeno svozovou jednotkou AOPK ČR - Správy CHKO MK a odvezeno na shromaždiště odpadu v Lažánkách.
Velký důraz jsme kladli na vyčištění závrtu č.18 - Harbechy.
Celá akce byla ukončena okolo 15 hodiny.
Autor zprávy: Ota Šimíček, ČSS ZO 6-14 Suchý žleb
Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:
od České speleologické společnosti ZO 6-20 Moravský kras:
Datum: 24.4.2021
skupina 1: Punkevní žleb, od hotelu Skalní Mlýn po přístaviště Punkevních jeskyní, Odvodňovací štola, jeskyně Stovka a přilehlé jeskyně
Ráno 8,30 parkoviště u Skalního Mlýna, jedna skupina se přesunula na přístaviště Punkevních jeskyní, druhá vyrazila od Skaláku. Zhruba po hodině jsme se sešli pod Odvodňovací štolou, kde jsme byli požádáni AOPK ČR - Správou CHKO MK o likvidaci nějakých plechů a barelů. Nakonec se s toho vyklubala slušná "černá skládka". Předpokládáme, že tyto věci byly ještě pozůstatkem po ražbě odvodňovací štoly. Ze země jsme postupně vykopali několik železných sudů, stará plechová vrata, zbytky bicyklu, kabely, jakousi železnou konstrukci a vysbírali několik kýblů skla. Tento sajrajt jsme pak pomocí lanového traverzu transportovali přes Punkvu do přistaveného vozíku. Přidali jsme i 3 pytle posbíraného odpadu. Nad vyvěračkou Malého Výtoku pak byly vysbírány staré hrnce a spusta drobného smetí.
Následně jsme si udělali exkurzi do Odvodňovací štoly až ke stavidlu (vratům), Po cestě zpět návštěva jeskyně Stovka (až ke koncovým sifonům). Ve Stovce je naprosto křišťálově čistá voda. Dále prohlídka sondy "U Venuše" a několika dalších prostor a komínů. U Venuše na písčitém břehu byly nalezeny stopy nám neznámého živočicha. Jsou ofotografovány a uvidíme, co z toho vyleze. Stoneyho deska stavidla ve štole podtéká po levé straně, informace předány vedoucímu Punkevních jeskyní. Po cestě zpět jsme posbírali hlavně zbytky pytlů s pískem, které sloužily k utěsnění stavidel. Dále bylo posbíráno několik flašek, kramlí a jiného harampádí.
Odpad byl poté na parkovišti u Kateřinské jeskyně protříděn. Kovový odpad byl vyvezen do sběrny surovin v Blansku, ostatní zanechán v kontejneru na parkovišti.
Resumé: byl vyčištěn Punkevní žleb od Punkevních jeskyní po Skalní mlýn včetně Odvodňovací štoly.
Olda s rodinkou a Dana se vydali do blízkého i vzdálenějšího okolí na sběr "odpadků", prošli to až k Rasovně. Posbírány další tři pytle odpadků. Jirka a Tom prováděli opravy základny (zavaření vrat z rampy, promazání všech vrat ...). Olda si po návratu udělal exkurzi do Michálky.
Autor zprávy: Tomáš Minks, ČSS ZO 6-20 Moravský kras
Ukliďme svět, ukliďme Česko - Rok jeskyní a krasu 2021
Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras, její strážcia jeskyňáři z České speleologické společnosti a dalších speleologických spolků zkusí uklízet v sobotu 24.4. podle platných proticovidových opatření.
Organizátor bude evidovat pouze organizované skupiny (od 4 osob výše), které se přihlásí dopředu (podle dispozic) a které dostanou přidělené speciální úkoly zejména podél silnic. Speleologické skupiny se přihlašují výhradně podle pokynů zaslaných jim mejlem.
Individuální účastníci mohou kdykoliv bez ohlášení vyrazit sami na turistické cesty v podstatě kamkoliv. Stačí si vzít igelitku nebo větší pytel a ty potom s odpadky složit někde do kontejneru. Pokud nám ze svého individuálního úklidu pošlete fotku, budeme rádi. A jestli narazíte na skládku, která bude nad vaše síly, dejte nám o ní vědět, zlikvidujeme ji speciální akcí.
Ukliďme svět, ukliďme Česko - Rok jeskyní a krasu 2021
Zpráva z úklidu Moravského krasu 3.4.
Úklidové Bílé sobotě předcházel monitoring situace s odpadky kolem silnic provedený strážci přírody na Zelený čtvrtek 1.4.2021, při kterém u Holštejna naložili a odvezli zadní sedačku z osobního auta a 3 matrace.
V pátek 2.4.2021 rodinná skupina našeho strážce oboustranně čistila silnici Stará Líšeň - křižovatka U Brněnky - Velká Klajdovka.
V sobotu 3.4.2021 nastoupily dopředu přihlášené skupiny na předem zadané cíle určené Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Moravský kras. Větší skupina našich dlouholetých a pravidelných příznivců čistila silnici křižovatka U Brněnky - Ochoz. Další větší skupina tentokrát jeskyňářů ze skupin Tartaros a Holštejnská bydlících v Brně prošla údolí Říčky od konečné busu 55 v Mariánském údolí až na Hádek. Spolupracovníci stráže přírody čistili oboustranně silnici Josefov - Olomučany - Rudice a další spolupracovníci silnici křižovatka U kaštanu - Holštejn - Lipovec. Skupinka našeho strážce uklízela jeskyni Lidomornu a ponor Nová Rasovna. Rodinný tým naší spolupracovnice uklízel NPP Stránská skála v Brně a jiný rodinný tým čistil jeskyni Švédův stůl. Speciální skupina našich dlouholetých kamarádů uklidila NPP Červený kopec v Brně a potom uklízeli štoly v NPP Stránská skála v Brně. Brigádnící přihlášení přes internet uklidili oboustranně silnici Ostrov - Sloup - Těchov - Blansko. Strážci pro úklid vytvořili 2 svozové týmy. Jeden dopoledne čistil od staré skládky krasový závrt u Babic, druhý vytahoval z potoků pneumatiky a nakládal drobné skládky. Oba týmy odpoledne sváželi od uklízecích skupin pytle s odpadem.
Objemově se nasbíral 1 kontejner odpadu na jihu krasu u Brna a 1 kontejner na střední a severní části krasu. Jeskyňáři ze skupiny Býčí skála uklízeli na své základně a v jeskyni a vyexpedovali celý vozík odpadu. Přesto všechno nám ještě nějaké úseky silnic zbyly a přivítáme během dubna další skupinky pomocníků.
Hodnocení úklidu krasu: málo pneumatik (asi 15), žádná autobaterie, žádný elektrospotřebič, přes 30 poklic na kola aut, celkově méně odpadu kolem silnic než v necovidových letech.
V krasu v sobotu působili na úklidu 4 strážci přírody, 1 strážce přírody střežil sokoly a 1 strážce plnil klasické strážní úkoly. Celková účast 50 dobrovolníků.
Ukliďme svět, ukliďme Česko - Rok jeskyní a krasu 2021
Brigáda v sobotu 3.4. - organizovaná část je zaplněna,
prosíme, nepřihlašujte se.
Realizujte úklid pouze individuálně (bez ohlašování) na turistické cesty dle vlastního výběru.
Individuální účastníci mohou kdykoliv bez ohlášení vyrazit sami na turistické cesty v rámci svých okresů v podstatě kamkoliv. Stačí si vzít igelitku nebo větší pytel a ty potom s odpadky složit někde do kontejneru. Pokud nám ze svého individuálního úklidu pošlete fotku, budeme rádi. A jestli narazíte na skládku, která bude nad vaše síly, dejte nám o ní vědět, zlikvidujeme ji speciální akcí.
Všem přátelům přírody DĚKUJEME !
Zapsal: 2.4.2021 Tonda Tůma
Drony už letos začaly škodit přírodě: Dron rušil sokoly v NPR Býčí skála
Od 26.3.021 stráž přírody Moravského krasu hlídá každodenně hnízdo sokola stěhovavého, aby došlo k úspěšnému vyhnízdění. Zatím bez větších incidentů. Až do 30.3.2021. Toho dne v odpoledních hodinách zatím neznámá osoba vypustila do blízkosti hnízdiště v rezervaci dron. Ten mohl sokoly zaplašit nebo dokonce mohlo dojít k zranění nebo usmrcení sokola, který by zaútočil na dron a poranil se o jeho vrtule. Naštěstí v onen okamžik nebyli oba sokoli na místě. Stráž přírody začala ihned dron sledovat za účelem zjištění majitele dronu. Dron po několika minutách pronásledování a fotografování strážci zmizel ve velké výšce.
Ochrana přírody bude vyhodnocovat fotografie dronu a podle identifikačních údajů by měl být přestupce vypátrán.
Připomínáme, že drony podle „vyhlášky“ o CHKO Moravský kras mohou v její první a druhé zóně létat jen se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Dále se pachatel dopustil přestupku podle zákona o letectví tím, že dron řídil bez přímého vizuálního kontaktu a také bez souhlasu ochrany přírody.
Prosím respektujte zákony i pokyny, které vedou k ochraně sokola stěhovavého. Prosíme sami upozorňujte piloty dronů, že ve zvláště chráněných územích musí mít k letu souhlasy ochrany přírody. Děkujeme.
Zapsal: 31.3.2021 Radovan Mezera
Ukliďme svět, ukliďme Česko - Rok jeskyní a krasu 2021
Úklid Moravského krasu plánujeme na Bílou sobotu 3.4.
Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras a její strážci zkusí uklízet o Velikonocích na Bílou sobotu 3.4. podle platných proticovidových opatření.
Organizátor bude evidovat pouze organizované skupiny (od 4 osob výše), které se přihlásí dopředu (podle dispozic) a které dostanou přidělené speciální úkoly zejména podél silnic. Je přihlášeno 50 osob a úkoly jsou vyčerpány.
Individuální účastníci mohou kdykoliv bez ohlášení vyrazit sami na turistické cesty v rámci svých okresů v podstatě kamkoliv. Stačí si vzít igelitku nebo větší pytel a ty potom s odpadky složit někde do kontejneru. Pokud nám ze svého individuálního úklidu pošlete fotku, budeme rádi. A jestli narazíte na skládku, která bude nad vaše síly, dejte nám o ní vědět, zlikvidujeme ji speciální akcí.
Moravský kras je zásobárnou vody, jsou zde jednak podzemní zdroje pitné vody a jednak v jeskyních podzemní voda úzce ovlivňuje jejich mikroklima a biotu. Pro doplňování podzemní vody v krasu však nestačí srážky, které spadnou na krasovém území, ale velkým dílem ji doplňuje srážková voda ze širšího infiltračního zázemí Moravského krasu. Proto v posledních suchých letech Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vrty na podzemní vodu v krasu a jeho okolí, které nejsou ve veřejném zájmu, většinou neodsouhlasí.
Je jistým nedostatkem českého zákona o ochraně přírody, že ochranná pásma stanovuje jen pro národní parky. Jak by se hodila ochranná pásma i pro ta CHKO, která jsou pomyslným "bazénem" vody, tj. voda do nich přitéká a zdržuje se v nich. Příkladně Moravský kras, Poodří, Třeboňsko. Naštěstí je tady jeden právní nástroj. Tím je soustava Natura 2000 a v ní zřízené EVL (evropsky významné lokality). Tak třeba CHKO Moravský kras se téměř shodně překrývá s EVL Moravský kras. A Agentura ochrany přírody a krajiny ČR má možnost vyjadřovat se ke všem záměrům, které by mohly samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality. Není v tomto případě vázána hranicí CHKO a ani hranicí EVL. Pokud žadatel nedostane pro záměr souhlasné "naturové" stanovisko (vliv na EVL není vyloučen) a bude na svém projektu trvat, pak ho bude muset nechat odborně posoudit podle právních předpisů.
Zapsal: 22.3.2021 Tonda Tůma
O panu Vladimíru Kalivodovi, bývalém starostovi Kanic
Pana Kalivodu znám osobně a velmi si ho vážím.
Připomenu jeho vůdčí zásluhu na vybudování cyklostezky z Obřan do Bílovic a z Velké Klajdovky k Ochozu, samozřejmě ve spojení s ostatními starosty dotčených obcí.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR každý rok instaluje prostřednictvím svých spolupracovníků v chráněných územích kilometry žabích zábran. Efekt je doslova nepřehlédnutelný - přejeté žáby téměř zmizely z krajiny. Nebo alespoň z těch nejpočetnějších žabích tahů k vodě.
V CHKO Moravský kras je takovým inkriminovaným místem Josefovské údolís rybníčkem v osadě Josefov. Instalaci zábran zde realizují pracovníci Domu přírody Moravského krasu o.p.s. Další zábrany můžete vidět podél silnice ze Křtin do Jedovnic v tzv. Lučním údolí.
V Punkevním údolíze Skalního mlýna ke slévárně u Blanska už dřívě Agentura umístila pevné kovové zábrany, které jsou v terénu celoročně a nevyžadují instalaci a potom demontáž. Tyto trvalé zábrany se pouze musí občas čistit nebo opravit po spadlém stromě. Pochopitelně nehodí se všude, zde v Punkevním údolí jsou umístěny v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.
Dne 15.3.2021 stráž přírody v terénu uzavřela prostranství před Býčí skálou a její okolí. Dále je uzavřena modrá turistická značka vedoucí přes jeskyni Kostelík. Uzávěra bude platit do 15.6.2021 na základě rozhodnutí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Turisté mohou náhradně použít žlutou turistickou značku vedoucí po silnici.
Důvody uzávěry jsou : ochrana hnízdění sokola stěhovavého ( Falco peregrinus ). Členové stráže přírody a jejich spolupracovníci budou hlídat a kontrolovat, aby se v dané lokalitě nevyskytla rušivá činnost, která by způsobila předčasné ukončení hnízdění.
Sokol stěhovavý je kriticky ohrožený živočich a je důležité se starat o jeho ochranu, aby jeho počty mohly nadále narůstat.
Před několika desítkami let se v Moravském krasu sokoli vyskytovali, ale postupně došlo k jejich vymizení a poslední záznam o jejich výskytu byl v roce 1968.
Úspěšné zahnízdění sokolů u Býčí skály nastalo až v roce 2017 po téměř 50 letech a díky péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČRa její stráži přírody se hnízdění sokolů v CHKO Moravský kras již každoročně opakuje.
Prosíme respektujte pokyny strážců, jejich spolupracovníků a informačních cedulí, aby tito úžasní a krásní dravci tady s námi v Moravském krasu nadále mohli žít. Jako odměna pro vás během hnízdění bude, že sokoly s pomocí strážců nebo spolupracovníků budete moci pozorovat dalekohledem od silnice. Jak pečují o hnízdo a pokud budeme mít štěstí, tak i o svá mláďata.
Probíhá výstavba vodovodu, na krasových plošinách se bagruje
V roce 2020 byla zahájena výstavba vodovodu "Pitná voda Jedovnicko", který zajistí dodávku pitné vody z údolí Rakovce do Blanska. Vodovod je plánován přes několik katastrů obcí v Moravském krasu a dotkne se i jeho okolí. Stavba začala na Písečné v Blansku a je hotova přes údolí Punkvy, Klepačov a Olomučany skrze lesní cesty Klepačovskou a Křivá borovice k cestě Rudické do Rudice. Ve výstavbě je letos aktuálně trasa z Rudice do Lažánek a výstavba stanic v Rudici a nad Lažánkami. Dále vodovod povede do Jedovnic.
V této souvislosti připomeňme, že v posledních extrémně suchých letechAgentura ochrany přírody a krajiny ČR každý hydrogeologický vrt přísně posuzuje a většinou nedává v Moravském krasu a jeho okolí pro soukromé vrty na pitnou nebo užitkovou vodu souhlasná stanoviska. Je totiž třeba podzemní vodu chránit pro jeskynní biotu a pro veřejné zdroje pitné vody. Proto je výstavba vodovodu také v zájmu ochrany přírody.
nad Lažánkami u Rudice
Zapsal: 14.3.2021 Tonda Tůma
Závrt se začal dále propadat, ale plošné "chorvatské řícení" nehrozí
V krasových oblastech je v pohybu i neživá příroda a nejobvyklejším projevem pohybu země či skal je zde vznik propadů různé velikosti. Propady se nazývají závrty a jsou v Česku ze zákona o ochraně přírody chráněny před poškozováním či zničením.
Jeden takový závrt miskovitého tvaru mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem u silnice začal "pracovat" a jeho střed pomalu poklesává, propadá se. Informoval nás o tom kamarád speleolog "Kuba" Filip Doležal. Provedli jsme dnes fotodokumentaci závrtu a v poklesu se již obnažil asi 0,5 m svislý úsek skalních stěn předpokládaného jeskynního komína.
Závrt podle majitelů pozemku pracovně nazýváme "Horáčkův závrt". Pod závrtem není zatím známa žádná jeskyně, nejbližší jeskyně Amatérská je vzdálena něco přes 100 m a její chodby se nachází v hloubce cca 110 m pod povrchem. Pokles/propad nepochybně indikuje podzemní prostory a je již v hledáčku speleologů.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostor okolo závrtu chrání zatravněným pásem a případný speleologický průzkum podléhá jejímu povolení.
V geologicky stabilní oblasti Českého masívu nehrozí zemětřesení podobná těm chorvatským, takže nepředpokládáme hromadný vznik propadů, které by ohrožovaly majetek a životy lidí. Pro srovnání se podívejte na situaci v Chorvatsku na začátku tohoto roku na tomto webu do sekce "Zprávy mimo kras".
Přípravy na novou léčebnu se speleoterapií v Ostrově u Macochy začaly
V prostoru nedaleko Císařské jeskyně vymezeném dlouhá léta územním plánem Městyse Ostrov pro speleoterapeutickou léčebnu začalo vyřezávání křovin a kácení stromů. Je na čase připomenout, že letos by zde měla být zahájena stavba nové léčebny se speleoterapií pro dětskou klientelu. Projekt stavby je hotov.
V Císařské jeskyni je již řadu let rozhodnutím ochranářů, naposledy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR povolena činnost speleoterapeutické léčebny. Jeskyně splňuje náročné mikroklimatické parametry a byla v roce 1997 pro veřejný provoz léčebny i upravena. První úpravy jeskyně byly však provedeny již v roce 1929, kdy se zpřístupňovala pro turisty. Více o jeskyni např. na https://www.turistika.cz/mista/jeskyne-cisarska--1/detail.
Vložil: 10.3.2021 Tonda Tůma
Víkend: Hory pusto, naopak Moravský kras některým lidem poskytoval relaxaci
Zatímco na horách není téměř nikdo (podívejte se na přehled v sekci "Zprávy mimo kras"), strážci přírody hlásí v Moravském krasu určitou míru návštěvnosti a žádný přestupek. To je z hlediska ochrany přírody dobrá zpráva.
Pouze v jediném případě zasahoval dnes strážce, a to v národní přírodní památce Stránská skála v Brně, kde zabránil rozdělání ohně a věc vyřešil vysvětlením. Dotyčným osobám vůbec nic neříkaly cedule se státním znakem a netušili, že v takovém území se rozdělávat oheň nesmí, ale vysvětlení a poučení přijali bez problému.
A jak to tedy dnes vypadlo s návštěvností v CHKO Moravský kras? Uvádíme čísla tak, jak je nahlásili z terénu strážci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Jižní část krasu u Brna: Křižovatka Velká Klajdovkas parkovištěm - 20 aut (lesy hned u parkoviště jsou již katastr Kanice a nikoliv Brno-město, ale do Brna patří lom Hády nebo pole a les ve směru do Staré Líšně). Silnice z Klajdovky do Ochozu (částečně hranice Brna-města s katastrem Kanice) - 2 až 3 auta na každé lesní cestě u silnice, na odbočce na Spálenisko - 5 aut, na odbočce rozcestí Říčky - 4 auta (katastr Ochoz). Nečekaně velká návštěvnost - 23 aut - byla na parkovišti pod Hádkem a naproti parkoviště (vše katastr Ochoz u Brna a Brno-město je daleko).
Podstatně menší návštěvnost byla v severní části krasu u Blanska: parkoviště na Macoše provozovatel uzavřel, takže podél silnice stálo 5 aut (katastr Vilémovice), parkoviště na Skalním Mlýně11 aut (katastr Suchdol), u jeskyně Balcarka 4 auta (katastr Ostrov), u pískového lomu Seč v Rudici 3 auta (katastr Rudice). U jeskyně Býčí skála žádné auto.
Návštěvnost je opravdu mírná, jenom se nabízí otázka, zda tam, kde není žádná hranice katastrů, vůbec nějaká auta měla být (pokud nepřivezla místní občany). To ale není parketa ochrany přírody. My ochranáři jsme rádi, že všichni návštěvníci byli ukáznění.
Foto (zleva): 1. parkoviště pod Hádkem (Radovan Mezera), 2. Stránská skála v Brně (Radovan Mezera), 3. Skalní Mlýn (Miroslav Kotol)
Zapsal: 7.3.2021 Tonda Tůma
Strážci přírody v zimě? Monitorují také ponory a vyvěračky
Kromě běžné kontrolní činnosti strážci přírody v zimě opravují návštěvnickou infrastrukturu zvláště chráněných území (např. doplňují chybějící nebo poničené cedule označující hranice rezervací), sledují stopy zvířat,
počítají netopýryzimující v jeskyních a štolách a v Moravském krasusledují ponory (někdy se jim také říká "propadání") potoků a potůčků z tajícího sněhu a vývěry (vlastně dá se říci prameny) podzemních vod, tzv. vyvěračky. Vyvěračka může být skutečným pramenem vod rozptýlených a zadržovaných ve skalním masívu nebo je výtokem potoka, který do podzemí na jiném místě vtekl a má za sebou cestu jeskyněmi (takový potok obvykle pramení mimo krasové území).
Zejména při tání sněhu a po deštích se obnovují jindy vyschlé ponory a vývěry. Ty je potřeba zmapovat. Potom ve vodě provádíme měření některých fyzikálních parametrů, zejména vodivosti a pH. Parametry nám napoví, odkud má voda původ a třeba se kterým vodním tokem souvisí nebo naopak nesouvisí.
Obecně je monitoring živé a neživé přírody důležitou součástí činnosti strážce přírody vedle činnosti kontrolní a výchovně-vzdělávací. Výsledky monitorigů si zaznamenává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR do databází https://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3&nabidka=hlavni a jsou potom využity úřady jako podklady pro praktickou ochranu přírody.
Zapsal: 5.3.2021 Tonda Tůma
Návštěvníci krasu dostali dárek - nový most
Právě byl v CHKO Moravský kras otevřen do provozu nový most pro pěší návštěvníky národní přírodní rezervace Býčí skála. Most stojí nad Křtinským potokem na modré turistické značce poblíž vývěru Jedovnického potoka nedaleko známé jeskyně Býčí skála.
Předchozí most dosloužil a byla nutná jeho výměna. Most je určen pěším turistům, cyklisté na modrou turistiskou značku nemůžou, protože cesta v národní přírodní rezervaci není pro ně určena (není vyhrazenou cyklotrasou, ta vede po nedaleké silnici). Investorem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Na fotografii na pozadí mostu můžete vidět bílozelenou pásku, která přehrazuje vstup z turistické cesty na nelegální stezku v rezervaci. A na stromě u pásky je informační cedulka s prosbou nevstupovat na neznačenou stezku v národní přírodní rezervaci.
Most umožňuje návštěvníkům krasu cestu k jeskyni Jáchymka a ke Staré huti. Po ukončení omezujících covidových opatření jistě bude turisty oceněn. Přejeme všem příjemný pobyt na turistické trase.
Foto: Jarmila Pavlíčková
Zapsal: 5.3.2021 Tonda Tůma
Strážci Moravského krasu bilancují přestupky za rok 2020
V loňském roce (2020) se projevil příliv návštěvníků (koronaturistů) do přírody, což lze dobře demonstrovat na malé chráněné krajinné oblasti u velkého města, tj. na CHKO Moravský kras. Nájezd do přírody se projevil i nárůstem přestupků. Zatímco v roce 2019 udělili strážci krasu 49 pokut, v roce 2020 to bylo 142 pokut tzv. příkazem na místě (blokové pokuty). Pouze jedna pokuta byla v roce 2020 udělena ve správním řízení, a to za použití biocidů na zemědělských pozemcích nad jeskyněmi, což bylo provedeno na základě zjištění strážců.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (a jednotlivé národní parky) se snaží veřejnost především vzdělávat a informovat, takže její strážci do terénu instalují různé cedulky s upozorněním, že vstup třeba není dovolen, protože v území hnízdí sokol nebo jde o území určené ke klidu. Dále že rozdělávání ohně není dovoleno, protože po ohni zůstávají popeloviny měnící chemismus půdy a vzniká nebezpečí požáru. Strážci přírody pokutovali pouze nejkřiklavější přestupky. Malé přestupky řešili domluvou, všechny pak vysvětlením a poučením.
oheň v CHKO
10
auto v CHKO
69
dron v I. zóně CHKO (NPR)
2
horolezení
2
oheň v NPP
1
oheň v NPR
29
oheň v PR
3
opakovaný vstup do NPR
1
balon - rušení sokolů
1
táboření v CHKO
3
čtyřkolka
3
motorka
6
vstup na uzavřenou cestu - rušení sokolů
6
vstup do NPR
6
142 udělených pokut
Nejvíce přestupků bylo registrováno v první polovině roku 2020, pak si veřejnost na pravidla ochrany přírody začala zvykat a počet přestupků výrazně poklesl. Na druhou stranu ochrana přírody reagovala na atak přírody koronaturisty mobilizací svých strážců a jejich přítomností v terénu. Jsou typy přestupků, kde jsou strážci přírody Moravského krasu nekompromisní. Týká se to především čtyřkolek a terénních motorek, ohňů a vstupů do národních přírodních rezervací a létání s drony opět v národních přírodních rezervacích. Všimněte si, že v přestupcích dominují vjezdy aut mimo silnice jako výrazně nejčastější přestupek. To bude platit v rámci celé ČR. Neukázněnost našich řidičů je velká.
Věříme, že letošní rok 2021 přinese pokles přestupků, protože to signalizoval právě konec loňského roku. Nadále zůstanou strážci přírody ve stavu mobilizace a budou do terénu umisťovat dopravní značky, cedulky ohraničující zvláště chráněná území, informační cedulky a omezující pásky, aby návštěvníci přírody měli informace přímo v terénu.
Zapsal: 3.3.2021 Tonda Tůma
Pro srovnání se podívejte do sekce "Zprávy mimo kras" na článek z 10.3.2021 "Počet pokut udělených v KRNAP v 2020".
Strážci přírody mohou hlídat Moravský kras neomezeně
Pro činnost stráže přírody platí výjimka dle čl. II. bod 5 nařízení Vlády, tj. jedná se o výkon činnosti sloužící k zajištění bezpečnosti a vnitřního pořádku.
Rybářská stráž samozřejmě může kontrolovat rybáře i v této nelehké době, a to i během nočních hodin – jako na úřední osoby se na ně vztahuje výjimka z vládních restrikcí (výkon činnosti sloužící k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku).
Dle čl. IV bod 2 se osoba, která výjimku využívá, prokáže: písemným dokladem nebo čestným prohlášením s uvedením konkrétního důvodu.
Z tohoto vyplývá, že strážci přírody jako úřední osobě stačíprokázání se průkazem stráže přírody, jelikož je na něm uvedeno kdo a co může dělat a v jakém obvodu působnosti.
Vložil: 1.3.2021 Tonda Tůma
Kam můžeme na "koronavycházku"? Jenom ve svém městě a obci
V rámci Brna si podobně jako v Praze lze jít na vycházku nebo zaběhat kdekoliv v rámci města, které je omezeno hranicí okresu Brno-město.
To znamená, že zabíhá-li území města Brna do území CHKO Moravský kras, pak se tam můžete "vyvětrat". Jedná se o území městské části Brno-Líšeň, které zabírá v CHKO pouze prostor od Líšně-hřbitova po kótu Chochola a dále zabírá pravou údolní stráň údolí Říčky od Muchovy boudy zhruba po rybník pod Hornekem. Mluvíme o městě Brně v hranicích okresu Brno-město.
Okres Brno-venkov není město Brno a občané Brna tam v rámci covidových opatření nemohou jít trávit volný čas. Okres Brno-venkov začíná už na hraně lomu Hády u Velké Klajdovky, takže nemůžete si jít zaběhat do lesa na Hádecké planince okolo vysílače Hády nebo běžet od Muchovy boudy směrem k Ochozu, nic z toho není součást města Brna.
Neměli bychom se tedy obávat, že občané Brna trápení covidovými opatřeními provedou relaxační nájezdy do lesů na severní okraj Brna do Moravského krasu, protože až na detail jsou tyto lesy mimo území Brna-města. Přetíženy návštěvníky ovšem budou oblast Žebětína, Brněnské přehrady, Mokré Hory, Soběšic a tzv. Mariánské údolí v Líšni.
Někteří poslanci navrhují zrušit v zákoně o ochraně přírody a krajiny důležité ustanovení,
které chrání jeskyně před privatizací
Odkazujeme na web Správy jeskyní ČR https://www.caves.cz/, kde se proklikáte na potřebné informace umístěné pod mapou ČR.
Dnes 17. 2. 2021 v Zemědělském výboru a ve Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovnynebyl schválen pozměňovací návrh na výše uvedou změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Doplňujeme, že v citovaném zákoně bylo navrhováno zrušení § 61 - Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků, kde kromě odstavce 1) o předkupním právu státu na pozemky nad jeskyněmi je ještě velmi důležitý odstavec 4) cituji: Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.
Je asi jasné, co by zrušení uvedeného § znamenalo: nad velkými jeskyněmi jsou i desítky drobných pozemků, jejichž vlastníci by si danou jeskyni, resp. její část pod pozemkem nárokovali ... A předkupní právo státu brzdí zájem velkých zemědělských firem ovládat a ovlivňovat krasovou krajinu.
uzavírka silnice III/37444 Olomučany – Josefov je povolena ve dnech 22.2. – 26.2.2021 vždy v době 7,00 – 16,00 hod.
Pracovníci SÚS provedou prohlídku rizikových dřevin, nahnutých nad vozovku, aby případně využili uzavírku i k ošetření takových dřevin.
Vložil: Zdeněk Musil
Připomenutí: 30 let od objevu kostnice ve Křtinách
Speleologové ze Speleohistorického klubu Brno (Česká speleologická společnost ZO 6-26 http://www.shkb.cz/?p=4927) před 30 lety objevili historickou kostnici ve Křtinách známou především nálezem 12 lebek pomalovaných vavřínovým věncem s písmenem T na čele (dodnes nevysvětleno).
Kromě povrchových mokřadů sem v Česku patří i jeden ojedinělý
podzemní mokřad – "Podzemní Punkva".
Do seznamu Ramsarské úmluvy byla "Podzemní Punkva" s rozlohou 1 571 ha zapsána v roce 2004 a vyhlášena byla 3. 2. 2005. Spadá sem celý jeskynní systém Amatérské jeskyně včetně řady jiných okolních jeskyní. I jinde ve světě jsou podzemní vodní ekosystémy zařazeny do Ramsarské úmluvy, například na Slovensku je to podzemní mokřad Domica.
Praktickou ochranu mokřadům zajišťuje stávající národní legislativa. Zápis do Ramsarské úmluvy nevytváří žádnou novou ochranářskou kategorii.
Zapsal: 2.2.2021 Tonda Tůma
Bobři na Jakubově jezeře v Punkevním údolí
Strážci přírody v zimním období provádí vedle běžné kontrolní činnosti intenzívně také monitoring vybraných živočichů a krasových jevů. Rysa zatím v Moravském krasu nemáme, bohužel.
Ale můžeme se pochlubit rovnou párkem bobrů evropských, kterým se zalíbilo v Punkevním údolí na Jakubově jezeře. Naše fotopasti získaly fotky a videa z nočního pohybu těchto velkých hlodavců. Bobři staví svoje hrady a třeba ve 2 hodiny ráno je přijde zkontrolovat liška. Bobři byli na lokalitě bezpečně zjištěni 10.6. loňského roku, poté strážci instalovali monitorovací fotopasti a pravděpodobně párek bobrů (tedy 2 bobři) byl potvrzen 6.1.2021.
Ideální prostředí pro bobra je chráněno národní přírodní rezervací Vývěry Punkvy, takže škody na majetku se nepředpokládají. V lokalitě se vyskytuje také nutrie, která je menší, ale laik ji s bobrem může snadno zaměnit, zvláště plave-li ve vodě. Jakubovo jezero není přírodní jezero, ale je to vlastně malá přehrada.
Zapsal: 28.1.2021 Tonda Tůma
Dnes byl oficiálně zahájen Mezinárodní rok jeskyní a krasu 2021
Protože nemohl z důvodů nám všem známých (pandemie covid-19) proběhnout slavnostní ceremoniál zahájení Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021 (předběžnou informaci jsme v této sekci přinesli 13.12.2020), využila Mezinárodní speleologická unie moderní komunikační spojení formou on-line.
Můžete si vše v klidu domova přehrát a podívat se na rozhovory, fotografie, schémata a krátké filmy. Neznalým angličtiny to vadit asi ani nebude, nakonec rozhovory můžete přeskočit.
V České republice budou hlavní informace o akcích pořádaných partnery Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021 zveřejňovány přehledně na webu České speleologické společnostihttps://www.speleo.cz/2021-mezinarodni-rok-jeskyni-a-krasu. V této chvíli tam ještě nic nenajdete, akce se teprve plánují.
CHKO Moravský kras v Mezinárodním roku jeskyní a krasu 2021 slaví 65. narozeniny
Vyhlášení Moravského krasu za chráněnou krajinnou oblast se odehrálo v roce 1956 a byla v pořadí druhá v ČR a první na Moravě. Již nyní můžeme prozradit, že Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s partnery uspořádá k Mezinárodnímu roku jeskyní a krasu 2021 a k narozeninám CHKO Moravský kras kromě jiného dny otevřených dveří jeskyní Ochozská, Býčí skála, Nová Amatérská, Císařská, Stará Drátenická a Michalka. Předpokládáme termíny těchto akcí až v průběhu podzimu. Akce budou zveřejněny na webech Agentury a hlavně na výše uvedeném webu České speleologické společnosti na stránkách Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021.
Zapsal: 26.1.2021 Tonda Tůma
Zimní nájezdy do přírody na horách i v Moravském krasu
Koronaturismus jede na plné obrátky.
Do přírody se jedou vyvětrat nejen ti, co by do ní jeli každou zimu, ale také ti, co by jinak byli v aquaparku, v kině, v nákupním nebo zábavním centru. Nouzový stav a vládní omezení, resp. covid-19 navýšili návštěvnost přírody během celého roku 2020 a extrémní návštěvnost přírody pokračuje i v novém roce. A pořád platí, že část těchto návštěvníků není zvyklá respektovat pravidla chování v chráněné přírodě, ať už jde o národní park, chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci a další chráněná území.
Strážci přírody Moravského krasu konstatují, že nejhorší situace byla v 1. vlně covidu-19 na jaře loňského roku. Pak si lidé zvykli na chráněnou přírodu a přestupků během podzimu výrazně ubylo. Zejména šlo o nedovolené vjezdy aut, o nedovolené rozdělávání ohňů a nedovolené vstupy do národních přírodních rezervací. Ochranáři postupně na řadu míst umístili nové informační cedule a různá upozornění s prosbou o jejich dodržování. Obce zase doplnily chybějící dopravní značky "zákaz vjezdu" a upravily kapacitu některých parkovišť. Jistě poklesu přestupků napomohla i média upozorňující na problémy koronaturismu.
Nyní v zimě 2020/21 se o víkendech a pěkných odpolednech v Moravském krasu plní parkovací plochy na maximum. Pak u Brna následuje parkování aut podél silnic, jak ukazují fotky našich strážců. Naštěstí u nás doprava nekolabuje jako v horských střediscích a nemáme problémy s tak neukázněnými návštěvníky, jako mají naši kolegové strážci na Čertově jezeře na Šumavě (podívejte se na tomto webu do sekce "Zprávy mimo kras").
neděle 10.1. Mor. kras - u Brna odbočka na Spálenisko neděle 10.1. Mor. kras - na hranici Brna na Velké Klajdovce
Foto: Antonín Zouhar a Jiří Žiak
Zapsal: 15.1.2021 Tonda Tůma
Nacistické symboly hyzdí stavby v NPP Stránská skála
Národní přírodní památka Stránská skála v Brně leží 2,9 km jižně od CHKO Moravský kras a jejím správcem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Jižní Morava, oddělení Správa CHKO Moravský kras.
Strážci přírody CHKO Moravský kras mají Stránskou skálu pod svým dohledem. A právě na Stránské skále je v novém roce čekalo překvapení:
Na začátku byl 4.1. telefonát od městské policie o nasprejovaných nacistických symbolech. Bylo nutno situaci prověřit a 5.1. mohou strážci prohlásit, že nacistické symboly naštěstí nejsou nasprejované na přírodní skále, ale na dvou stavbách umístěných na úpatí kopce. Proto podáváme 6.1. ohlášení na PČR, že škoda na přírodě nevznikla, nicméně z pozice správce Národní přírodní památky Stránská skála upozorňujeme na případ použití nacistických symbolů v chráněném přírodním území jako na projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.
Jako by strážci přírody neměli dost starostí s vandaly ničící barvou cedule s českými lvy označujícími přírodní rezervace. Teď ještě sprejování nacistických symbolů v chráněném území. S tím jsme se ještě nesetkali. A to máme nouzový stav. Ale holt Stránská skála je v Brně a snadno dostupná MHD. Takže se budou nežádoucí symboly v brzku odstraňovat.
Zapsal: 7.1.2021 Tonda Tůma
Vyjádření stráže přírody k ničení cedulí s českým lvem:
Jistě budete se mnou souhlasit, že Moravu musíme propagovat pozitivně a legálně a nikoliv vandalismem.
V Moravském krasu nám opět někdo začal ničit státní cedule s českým lvem.
Označení zvláště chráněných území neurčujeme my ochranáři nebo strážci přírody, ale určuje to zákon o ochraně přírody a krajiny. Takže použití českého lva nebo velkého státního znaku stanovili zákonodárci a my jsme povinni to dodržovat.
Velký státní znak (čtvrcený se lvem a se slezskou a moravskou orlicí) se používá na hranice národních parků a chráněných krajinných oblastí a potom na hranice národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Tak to určuje zákon. Moravský kras má na svých hranicích právě označení velkým státním znakem a malý znak s českým lvem není pro hranice CHKO nikde použit.
Malý státní znak, tj. ten jenom s bílým lvem se musí používat na označení hranic přírodních rezervací a přírodních památek a na označení památných stromů. Tak to určuje zákon.
Takže my strážci přírody plníme povinnost danou zákonem a nejde o naši svévoli.
Ničení cedulí se lvem v Moravském krasu (a jinde) je vandalství a způsobuje to finanční škodu nám všem, protože poničené znaky musíme nahradit novými a ty se musí zaplatit ze státní pokladny, tj. z našich společných peněz. Moravu je dobré propagovat pozitivně a ne vandalstvím.
My strážci přírody podpoříme například umístění znaku Moravy na turistické rozcestníky, jako je na Macoše. Pokud s tím KČT souhlasí, my souhlasíme také. My jsme dokonce připraveni z našich platů finančně podpořit označení zemské hranice na dálnici D1, protože tak to uvidí tisíce lidí a byla by to skvělá reklama Moravě.
Antonín Tůma, vedoucí informační a strážní služby CHKO Moravský kras
Záchrana ovcí ze skály nad Sloupskými jeskyněmi
Skupinka ovcí utekla z výběhu a zalíbilo se jí horolezení na strmé skále nad Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Ovce se bohužel na skále "zasekly"a museli pro ně vyjet záchranáři z Blanska a Boskovic. Neobvyklá záchranná akce proběhla dnes odpoledne. Horolezení je zde povoleno celoročně :-))) nicméně ovce celkem výrazně potrhaly skalní vegetaci k radosti normálních horolezců, ale už k malé radosti ochránců přírody. No, hlavně že se nikomu nic nestalo.
Do jeskyňářského nebe odešel 26.12.2020 Mirek Kubeš, dlouholetý předseda České speleologické společnosti ZO 6-05 Křtinské údolí. Mirek byl skvělý jeskyňář a kamarád. Podrobnosti uvedeme později, požádal jsem Mirkova kamaráda Zdeňka Farlíka o pár vzpomínkových slov:
Vložil: 31.12.2020 Tonda Tůma
Moravista opět ničí české lvy na cedulích v CHKO Moravský kras
Strážci přírody předevčírem zjistili, že se v prosinci probral po delší odmlce Moravista, který naposledy v roce 2017 v Moravském krasu a v Brně ničil cedule s malým státním znakem (se lvem) označujícími hranice přírodních rezervací.
Tento podivínský vandal si opět asi potřebuje něco dokazovat. Jinak si tuto nesmyslnou činnost strážci neumí vysvětlit. Bílí lvi na cedulích jsou přestříkáni černou barvou a na střed cedule umisťuje Moravista podpis - malou samolepku se znakem Moravy.
Vandal zničil zatím 4 cedule, 2 v přírodní rezervaci "Čihadlo" u Babic a 2 v přírodní rezervaci "U Výpustku" u Křtin. Škoda se bude vyčíslovat a případ spěje k podání trestního oznámení. A máme nouzový stav, takže trestní sazby budou vyšší. To nepočítáme škodu, způsobenou Moravistou v roce 2017 a v předchozích letech. Vandal se pohybuje na motorce po lesních cestách, možná si ho někdo všimne.
Stráž přírody je nyní uvedena do stavu pohotovosti. Dnes strážci provedou výměnu zničených cedulí za nové.
Zapsal: 31.12.2020 Tonda Tůma
Rys zahynul 28.12. na dálnici
Podle informací odborníků to není rys Kryštof z Moravského krasu, který záhadně zmizel na podzim 2018. Můžete se pro informace podívat na https://www.selmy.cz, ale hezký pohled na fotku to není.
Citujeme ze stránky https://www.muzeum-blanenska.cz/clanky/detail/blanensko-a-moravsky-kras-v-praveku.htm: Ve čtvrtek 17. prosince vychází naše nejnovější publikace věnující se prehistorii regionu. Od pátku sice musíme brány muzea opět zavřít, ale není problém si u nás knihu objednat telefonicky nebo na info@muzeum-blanenska.cz a my vám ji pošleme. Cena je 599 Kč.
Vložil: 18.12.2020 Tonda Tůma
Od 31.12.2020 nová pravidla pro provoz dronů
Vyjímáme:
provozovatel dronu musí být zaevidován na Úřadu pro civilní letectví (získá registrační číslo),
povinná registrace se týká majitelů dronů s hmotností nad 250g a těch pod 250g, které mají kameru,
Tyto novinky zajímají také ochránce přírody, protože pro létání musí být pilot ve vizuálním kontaktu s dronem a dron musí mít identifikační číslo. Některé ochranářské vyhlášky také vyžadují pro létání s dronem souhlas ochranářů.
Příkladem je Nařízení vlády č. 83/2019 z 18.3.2019 o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, vlastně taková nová "vyhláška" o CHKO, kde je požadován pro lety dronů na území I. a II. zóny CHKO souhlas ochrany přírody. Bez něj nelze létat například v prostoru Macochy, nad Pustým a Suchým žlebem, v údolí Křtinském s Býčí skálou a Josefovském se Starou hutí, u Rudického propadaní a v dalších rezervacích Moravského krasu.
Podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon o civilním letectví, je potřeba souhlas ochrany přírody ke všem vzletům a přistáním na území každého zvláště chráněného území.
Zapsal: 13.12.2020 Tonda Tůma
Rok 2021 - Mezinárodní rok jeskyní a krasu
Nyní přinášíme první informace. Mezinárodní rok jeskyní a krasu2021 organizuje Mezinárodní speleologická unie (UIS) http://iyck2021.org, celosvětová organizace průzkumníků jeskyní a krasu, vědců, manažerů a pedagogů.
Prakticky se zapojí pracoviště AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras https://moravskykras.ochranaprirody.cz/rok-2021-mezinarodni-rok-jeskyni-a-krasu/ a Správa CHKO Český kras. Akce plánované u příležitosti Mezinárodního roku jeskyní a krasu budeme postupně zveřejňovat. Strážci přírody - jeskyňáři se také do akcí zapojí. Cílem akcí za ochranu přírody bude zvýšit veřejné chápání jeskyní a krasu a jejich ochrany zvláště v samotných krasových regionech. Důraz tedy bude kladen a můžete se těšit na panelové výstavy, přednášky a exkurze.
Zapsal: 13.12.2020 Tonda Tůma
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR má svůj facebook, její pracoviště Správa CHKO Moravský kras také
Je tam informace pod datem 3.12. o novém Atlasu Moravského krasu a okolí vydaném letos Masarykovou univerzitou.
Zapsal: 13.12.2020 Tonda Tůma
Otevřely některé hotely a restaurace v krasu
Některé hotely, penziony a další ubytovací a restaurační zařízení ve čtvrtek 3. prosince otevřely svoje provozy. Umožňuje jim to rozvolnění vládních protiepidemických nařízení. Tak například je k dispozici hotel Skalní mlýn https://www.skalnimlyn.cz/novinky/detail/hotel-je-opet-otevren.htm nebo otevřela restaurace v Chatě Macocha https://www.chatamacocha.cz/blog/chata-macocha-opet-v-provozu. Pro jistotu si při výletu překontrolujte na internetu, zda vaše cílová restaurace je v provozu, protože ne všichni provozovatelé otevřeli.
Zapsal: 6.12.2020 Tonda Tůma
Punkevní jeskyně jsou opět v provozu
Agentura ochrany přírody ČR vyšla vstříc žádosti Správy jeskyní ČR a přizpůsobila režim zpřístupnění Punkevních jeskyní rozvolňovaným opatřením v rámci stavu pandemie covidu-19. To znamená, že jsou možné častější vstupy s menším počtem návštěvníků při dodržení maximálního počtu návštěvníků za jeden den podle původních nařízení. Ochrana přírody přitom posuzovala počet osob ve skupině s ohledem na kontrolu skupiny jejím průvodcem a dále hledisko možných změn mikroklimatu jeskyně ovlivňovaného teplem a vydechovaným CO2 návštěvníků a otvíráním dvojice tzv. větrných dveří ve vstupu do jeskyně, na vstupu do propasti Macocha a na vstupu na vodní plavbu z propasti. Při zimním provozu se obecně ponechává jeskyni delší časový prostor na regeneraci případných změn mikroklimatu.
Podrobnosti o zimním režimu Punkevních jeskyní otevřených od 3.12.2020 po dobu koronavirových opatření si přečtěte na https://moravsky-kras.caves.cz/cz. Kromě Punkevních jeskyní jsou od 3.12.2020 otevřeny také Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyně Výpustek u Křtin. Otvírají také Bozkovské dolomitové jeskyně. Od 15.12.2020 otevřou Mladečské jeskyně a Zbrašovské aragonitové jeskyně u řeky Bečvy.
Zapsal: 6.12.2020 Tonda Tůma
Záměr přehrady Holštejn do plánu výstavby přehrad definitivně zařazen nebyl
Když si zalistujete v této sekci na datum 12.5.2020 a data následná, tak si přečtete o problému záměru přehrady Holštejn (ohrožení hydrologie systému Amatérské jeskyně a samé podstaty CHKO Moravský kras) a následnému boji o nezařazení záměru do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (Generel LAPV), což podpořilo i MŽP a jmenovitě pan ministr Richard Brabec.
A teď to hlavní: záměr přehrady Holštejn nebyl do Generelu LAPV zařazen a nefiguruje v něm. Ministerstva zemědělství a životního prostředí vzala v úvahu nevyvratitelné argumenty proti přehradě Holštejn (ochranářské i geologické).
Taková radostná zpráva se nedá říci o jiném záměru, a sice záměru přehrady Čučice na soutoku řek Chvojnice a Oslavy, kde je nyní přírodní rezervace a odkládaná snaha MŽP vyhlásit zde národní přírodní rezervaci. Proti záměru této přehrady dlouhodobě bojují místní občané, chataři a především trampové a všichni milovníci údolí Oslavy. Záměr přehrady Čučice figuruje v Generelu LAPV již v roce 2011 a zůstal tam i v roce 2020. To je ale jiný příběh.
V Generelu LAPV nenajdete záměr přehrady Skalička na Bečvě, o níž si v této sekci přečtěte článek ze 20.7.2020. Týká se krasového území Hranický kras. Je to proto, že přehrada Skalička není jen ve "výhledovém záměru pro případ potřeby", ale je myšlena velmi vážně, probíhá na jejím území geologický průzkum a dokonce Povodí Moravy již vykupuje pozemky. Přehrada Skalička se dostala, bohužel, do tzv. liniového zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů. Je jmenována v jeho novelizaci zákonem č. 403/2020 Sb. ve článku I, odstavci 42, bod 8. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-403). Doufejme, že geologický průzkum prokáže nesmyslnost této přehrady a stavěna nakonec nebude.
Zapsal: 21.11.2020 Tonda Tůma
Klikněte si také na "Zprávy mimo kras", máme tam dnes 16.11.2020 vloženy odkazy na 3 zajímavé zprávy a články:
uzávěry jeskyní v Národním parku České Švýcarsko,
pokuta 100.000,- Kč pro skútraře byla potvrzena,
o stráži přírody v Beskydech a v Česku.
Vložil: 16.11.2020 Tonda Tůma
Subject: Přeposílám smutnou zprávu
Přátelé,
S politováním vás chci informovat, že v neděli 8. listopadu 2020, náhle zemřel ve věku nedožitých šedesáti let doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.,
můj spolužák z příbramské průmyslovky i UK. Ve svých výzkumech zasáhl i do moravské problematiky. Rosťa Melichar
S Jardem jsem se poznal, když před lety odebíral vzorky sedimentů na geomagnetický výzkum v jeskyni Pustožlebská Zazděná a já mu dělal doprovod. Takových vzorkování provedl v Moravském krasu celou řadu, např. uvedu Holštejnskou jeskyni. Zabýval se také vývojem propasti Macocha. Ve své doktorské práci se zaměřil na říční sedimenty právě v jeskynních systémech kolem Macochy v Moravském krasu. Klidný a pohodový člověk a velký odborník, dlouholetý jeskyňář a předseda České speleologické společnosti ZO 1-05 Geospeleos (https://www.geospeleos.com).
Vložil: 11.11.2020 Tonda Tůma
Asociace strážců přírody ČR zve do přírody
Strážci najižní Moravě pro vaše turistické koronavýlety okolo Brna doporučují:
východní Českomoravská vrchovina
Údolí červených skal – údolí říčky Rokytné mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem https://mapy.cz/s/bobepubefa (vlakem, pro autovýlet si upravte, pěšky zhruba 15 km)
Romantická trampská údolíčka – z Řikonína do údolí Libochovky https://mapy.cz/s/fetafesocu (vlakem, pro autovýlet si upravte, pěšky zhruba 12 km)
Kde (doufejme) nebude přehrada – ze Senorad na vyhlídku Velká skála a zříc. Kraví hora nad údolím Oslavy https://mapy.cz/s/gomegedake (autovýlet, pěšky zhruba 7 km)
Drahanská vrchovina
Kudy přitekla povodeň na Sloupské jeskyně – ze Sloupu údolím Luhy https://mapy.cz/s/luvorebuju (autovýlet, pěšky zhruba 18 km, po úpravě i na kole)
Přírodní park s Kelty – Rakoveckým údolím mezi Bukovinkou a Račicemi https://mapy.cz/s/pajajojasu (autovýlet, pěšky i na kole zhruba 13 km)
Ždánický les
Zaniklá ves Kepkov a hřebenová cyklostezka – lesy bez lidí mezi Slavkovem a Ždánicemi https://mapy.cz/s/cohumubude (autovýlet, pěšky zhruba 11 km, po úpravě i na kole)
Chřiby
Rozhledna Bradlo a torzo Baťovy dálnice – bukové lesy nad Střílkami a Zdounkami https://mapy.cz/s/gazenohesu (autovýlet, pěšky zhruba 9 km, po úpravě i na kole)
Cvičení Hasičského záchranného sboru JMK a Speleologické záchranné služby
České speleologické společnosti 24.9. - 27.9.2020 v jeskyni Rudické propadání
Bylo to jedno z největších cvičení složek IZS tohoto typu v ČR (záchrana osob pomocí čerpání z hloubky), kterého se v různých časech zúčastnilo celkem na 120 osob z HZS JMK, SZS ČSS, SDH a ČSS. Z pohledu ČSS ZO 6-04 Rudice i z pohledu SZS bylo k jeskyni přistupováno velice šetrně bez jakýchkoliv fyzických zásahů dle Povolení (Výjimky) vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Moravský kras. Veškerá kotvení elektrického kabelu bylo zajištěno přírodními body, sintrový útvar Kašna byl kompletně zabezpečen a ochráněn geotextílií apod. Byla vedena přesná evidence pohybu osob v jeskyni, byly sledovány průběžné průtoky podzemních vod atd.
Transport a retransport záchranářského vybavení a osob z týlového zázemí v obci Rudice byl prováděn po obecních cestách, jen poslední úsek cca 200m byl veden po loukách.
Konečný cíl akce se sice nepodařilo naplnit (vyčerpání sifonu pod Chodbou vzdechů) z důvodu extrémního zvýšení přítoku Jedovnického potoka a z důvodů vydatných dešťů, ale jinak považuji akci za velice úspěšnou, která ukázala výbornou součinnost osob i techniky pro případ záchrany z krasového podzemí. Několikadenní intenzivní sledování podzemního toku ukázalo i problémy s výplachem jednotné (především jedovnické) kanalizace do Jedovnického potoka. Přitom Jedovnický rybník byl za účelem této akce zastaven a celou dobu dotoval potok pouze minimálním přítokem.
Během akce v jeskyni bylo členy HZS a SZS pomoženo rudickým jeskyňářům s transportem šesti třímetrových ocelových dílů nového žebře do Hugonova dómu, stávající žebřík nyní vykazuje vážné poškození z důvodu koroze (instalován v roce cca 1972). Nové díly, které jsou žárově zinkovány (nebude již prováděna žádná jiná povrchová úprava) jsou zabaleny a umístěny na plošině nad Hugonovým dómem. Jejich instalace je naplánována na květen 2021 (po skončení zimování netopýrů v Netopýří jeskyni).
Autor: Roman Šebela, náčelník SZS ČSS a předseda ČSS ZO 6-04 Rudice
Foto: útvar "Kašna" v jeskyni - Alois Nejezchleb, ostatní - Roman Šebela
Středeční státní svátek doprovázelo v Moravském krasu krásné slunečné počasí. Máme nouzový stav a omezený pohyb osob, ale jezdit do přírody a pobývat v ní můžeme. Proč pobyt v přírodě nespojit s jejím úklidem? Letos byly organizované úklidy přírody většinou zrušeny a akce Ukliďme Česko proběhla velmi omezeně (může za to covid-19), což nás děsilo, kolik asi odpadu v přírodě od loňského podzimu leží. Tak jsme se v Moravském krasu rozhodli pro malou verzi Úklidu Česka v individuálním provedení tj. po dvojicích a u rodin po trojicích a jen v jižní části krasu u Brna, kde je situace s odpadky podél silnic tradičně nejhorší.
Úklid organizačně zaštítila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - pracoviště Správa CHKO Moravský kras a její strážci. Počítali jsme jen s omezeným rozsahem: sbíráním odpadků podél silnice Brno - Ochoz - Březina a Ochoz - Hostěnice. Kromě 5 strážců se nám nabídlo 15 přátel krasu (v tom i naši rodinní příslušníci), že v rámci svého pobytu v přírodě s úklidem pomůžou. Akci jsme z pochopitelných důvodů nepropagovali. Účastníci se na předem přidělené úseky dostavovali individuálně a společně se pochopitelně nesešli. Přepravu pytlů s odpadem zajišťovali v rámci výkonu své pracovní činnosti strážci.
V úseku Březina - Ochoz - Hostěnice se nasbíral 1 kontejner odpadků (které zlikvidují Lesy České republiky - Lesní správa Bučovice) a v úseku Ochoz - Brno se také nasbíral 1 kontejner odpadků (které zlikviduje Mendelova univerzita - Školní lesní podnik Křtiny). Právě z úseku Ochoz - Brno pochází nálezy gauče a počítače nebo registrační značka nějakého auta. V odpadcích převládají plasty.
Přírodě bylo alespoň takto trochu pomoženo a všem brigádníků DĚKUJEME !
Kolega strážce z Prahy Ondra Vítek na svém facebooku upozorňuje, že na 28. říjen připadá také Den udržitelnosti (více si přečtěte na https://www.facebook.com/profile.php?id=100017791006165), tak jsme snad taky trochu přispěli k tomuto dni.
Strážci v krasu oslavili 28. říjen - den vzniku Československa
nebo chcete-li po americku den nezávislosti
pracovní akcí ve Staré Amatérské jeskyni, kde včera v Dómu objevitelů připravovali podklady pro rekonstrukci přesunové trasy přes podlahové sintry.
Zapsal: 29.10.2020 Tonda Tůma
Foto: Filip Chalupka
Návštěvníci přírody byli ukáznění, zase až na výjimky
Čas vyvětrat se z koronavirového uzavření v domácnostech nastal o víkendu. Boom návštěvy přírody se posunuk až na sobotní odpoledne, kdy sluníčko po deštivém dopoledni lákalo k procházkám. Úplně se situace neopakovala dnes v neděli, protože místy bylo slunce zakryté inverzí, takže mnozí možná zůstali doma.
Spoustě lidí se nechtělo jet daleko, takže hned za Brnem nebylo ve víkendová odpoledne kde zaparkovat. Počty aut zaplněných parkovacích míst se pohybovaly mezi 20-50 auty podle velikosti plochy. Stálo se nejen na parkovištích, ale také od parkovišť podél silnic. Moravský kras mohl tak hlásit plná parkoviště na Velké Klajdovce, na Kopaninách, u Spáleniska, na rozcestí Říčky - to vše mezi Brnem a Ochozem u Brna. Kdo jel dál, potkal méně aut a méně lidí.
Pokuta postihla trojici osob v sobotu večer v národní přírodní rezervaci Býčí skála mimo značenou cestu u jeskyně Partyzánská, v sobotu 2 řidiče za vjezd autem daleko od silnice u Lažánek na Blanensku a v neděli 1 řidiče za vjezd autem do údolí Říčky daleko za zákazovými značkami. Drtivá většina koronaturistů byla ukázněná a ochránci přírody děkují.
Ještě se musíme pochlubit, že v pátek 23.10.2020 jsme došetřili případ čtyřkolky nafocené letos turisty v CHKO Moravský kras u Máchova pomníku (na fotce byla registrační značka) a její řidič odešel ze Správy CHKO s pokutou.
Zapsal: 25.10.2020 Tonda Tůma
Blíží se víkend a strážci čekají nájezd koronaturistů
Ochránci přírody v prvé řadě zvou občany do přírody s tím, že je samozřejmě potřeba dodržovat všechna omezující pravidla. A to je především parkování na parkovištích a u silnic a nezajíždět s motorovými vozidly do luk a lesů. A potom nerozdělávat v přírodě ohně, ale využít míst k tomu určených. V Moravském krasu se lze například zkusit dohodnout se skauty na Kaprálově mlýně nebo na středisku ekologické výchovy Švýcárna a využít jejich legální ohniště. Rizika koronaturismu shrnuje článek na https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/moravsky-kras-se-boji-druhe-vlny-koronaturistu-40337113.
Strážci přírody po první vlně korony v létě opravili značení chráněných území a rozmístili cedulky s prosbou "nerozdělávat ohně" nebo u národních přírodních rezervací "nevstupovat mimo značené cesty". Cílem je předejít přestupkům a připomenout návštěvníkům, jak se mají v přírodě chovat. Zvláštností jsou například prosby "nelétat okolo a v propasti Macocha s drony".
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nabízí tipy na výlety v projektu
Takže strážci nechystají nic speciálního kromě toho, že budou o všech víkendech v terénu a budou pomáhat radou a nejkřiklavější přestupky trestat i pokutou.
Také navrhujeme v krasu nejezdit na nejznámější místa (např. Macocha, lom Seč u Rudice) a na okraje velkých měst (u Brna: Velká Klajdovka, Ochoz u Brna, Hádek, Hostěnice), ale zajet třeba do rovin jižní Moravy, na Vysočinu, do Chřibů, do Ždánického lesa atd.
Jak moc povodeň zatopila Novou Amatérskou jeskyni?
Průběh povodně na povrchu Moravského krasu už máme celkem podrobně zdokumentovaný viz články a reportáže níže. Během povodně nebyl čas podívat se do jeskyní, navíc je to u vodních jeskyní nebezpečné. Proto jsme včera 20.10.2020 za klidného počasí vyrazili na monitoring do Nové Amatérské jeskyně v počtu omezeném covidem, tj. 6 osob: geolog Správy CHKO MK, 2 strážci a 3 pracovníci projektu MUNI+VUT. Cílem bylo po opadnutí vody sledovat povodňové stopy a udělat si představu o rozsahu zatopení jeskyně, zjistit rozsah naneseného bláta a škody na projektových aparaturách rozmístěných v jeskyni.
Vstupujeme do jeskyně z Pustého žlebu štolou U javora. Vzpomínám, že za poslední extrémní povodně v roce 2006 voda v jeskyni sahala po nejnižší schod štoly, dnes zde žádné vodní stopy nejsou. Začíná Západní macošská větev, úsek tzv. Ministerská trasa (bývá zpřístupněna v rámci Dnů otevřených dveří) a po několika desítkách metrů Javorovou chodbou vidíme, že tzv. Koleno, které se při povodních mění v sifon, je zcela suché. Pokračujeme Ministerskou trasou do Dómu pestrých jílů. Na trase jsou aktivovány snad všechny skapy, které mohou být funkční. Tolik skapové vody jsem tady 10 let neviděl. To je pozitivní zpráva, že skalní masív je poměrně dost nasycený srážkovou vodou (nad námi je zhruba 130 m vápence).
Dóm pestrých jílů s podzemním závrtem, který komunikuje se zatopenými spodními patry jeskyně (výzkum zde prováděla ČSS ZO 6-17 Topas) má první povodňové stopy. Můžeme konstatovat, že ze dna závrtu vystoupala voda zhruba do necelé 1/2 výšky dómu a vytvořila zde závrtové jezero, které přetékalo do sousední deprese se Závalem (balvany zříceného stropu přepažená chodba). Nechtěli jsme šlapat do měkkých žížalových hlín, ale zdá se, že sousední deprese nebyla vůbec zaplavena.
Po průlezu Závalem opouštíme Západní macošskou větev a přicházíme do Dómu Roztoka (taky Ráztoka). Před námi je Macošský koridor. Ten se rozděluje do vyšší Západnímacošské větve (z té přicházíme) a nižší Východní macošské větve. Z dómu do Macošského koridoru musíte projít Vraty, což je průchod mezi sintrovými kupami se skapovým jezerem. Dnes je zde slušné jezero kalné lehce hnědožluté vody a hned je nám jasné, to je voda Punkvy. Skapová jezírka na Ministerské trase mají zcela jinou barvu, jsou průzračné s nádechem do modra. Dómem Roztoka tedy protekla Punkva, nicméně jenom po dně mezi kameny. Odtékala pak po spádnici do Východní macošské větve směrem na Macochu.
Procházíme dlouhý Macošský koridor, Punkva je někde pod námi v nižších patrech jeskyně a jdeme pomyslně proti jejímu proudu zhruba na sever. Cestou potkáváme množství intenzívních skapů podobně jako na Ministerské trase a množství kalných jezírek po odteklé Punkvě. Klouzavé jezírko nejde projít bez namočení ke kolenům, podle vodních stop zde bylo za povodně 1,8 m vody a byl tu sifon (zatopený celý profil chodby). Na speleologické stezce je vrstva bláta a děsně nám to klouže. Přicházíme do Dómu u bílé kašny a jeskynní chodba se otvírá do mohutného tunelu. Ten byl včetně kašny celý pod vodou. Diskutujeme, zda na vrcholu jeskynního tunelu nebyly místy vzduchové bubliny, ale nechceme jít ke stropu a šlapat v žížalových hlínách. Strop chodby dál se snižuje a je zřejmé, že chodba k Písečnému dómu byla po strop zaplavena. Aparatury z projektu jsou pováleny na zemi a něco povodeň i odnesla pryč. Na stropě září přilepený igelitový sáček (viz články zde níže o plastech v jeskyních).
Blížíme se k odbočce do Bludiště Milana Šlechty (k I. vchodu). Před vchodem je velké jezero po odteklé Punkvě a opět si při průchodu nabíráme vodu do holínek. Mohli bychom sice jít nad jezerem, ale to bychom šmatlali v žížalových hlínách. Nezbývá než držet speleologickou stezku a ta je momentálně pod vodou. Pořád pokračujeme Macošským koridorem a chodba se otevírá do mohutného Dómu zemních pyramid. Na úpatí dómu je spousta pěny, pozůstatek po povodňové Punkvě. Zjišťujeme, že v dómu Punkva pouze protekla mezi balvany a Dóm zemních pyramid nebyl vůbec zaplaven. Pouze v jeho nejnižší části při I. vchodu do Bludiště bylo menší jezero (pěna je tam všude).
Přicházíme k další odbočce do Bludiště Milana Šlechty (ke II. vchodu). Je zde pěkně vidět hladinová čára vystouplé vody, kdy se z níže položeného Bludiště vytlačovala Punkva do Macošského koridoru. Je nám jasné, že celé Bludiště a jeho mohutný Řícený dóm (položeno níže než je Macošský koridor) muselo být pod vodou. Jdeme dál hlavní chodbou a náhle záplavové stopy končí. Jsme v Dómu U dvou velkých a ten překvapivě vůbec nebyl zaplavený, byl na suchu. Představuje zjevně vyvýšené místo Macošského koridoru, protože z něj pak dál na sever chodba klesá do obrovského tunelu Rozlehlé chodby a už po několika desítkách metrů narážíme na stopy vodní záplavy. To znamená, že proti nám už zase chodba byla zplavená, a protože klesáme, tak Rozlehlá chodba byla zaplavená až po stropy. V Rozlehlé chodbě jsou také největší škody na aparaturách, něco voda bohužel odnesla pryč.
Zatím jsme dnes ještě podzemní řeku Punkvu nebo řeky Sloupský potok a potok Bílá voda neviděli, jsou zkryté v nižších patrech jeskyně. Z Rozlehlé chodby odbočujeme do Bludiště Milana Šlechty III. vchodem. A tam se vše mění. V níže položeném Bludišti hučí Sloupský potok vytékající z přítokového sifonu Sloupského potoka do Bludiště. Po proudu se nedá jít daleko, to bychom se koupali. Vracíme se do Macošského koridoru a vejdeme do Bludiště II. vchodem. Na dně Říceného dómu burácí přes balvany potok, možná je to už Punkva. Oblast Bludiště je jeskynní labyrint, kde dochází na řadě míst k soutoku Sloupského potoka a Bílé vody a tím ke zrodu Punkvy. Neznáme všechny jeskynní kanály a zatím nevíme, kde všude se oba potoky mísí a odkud už můžeme přesně mluvit o Punkvě. Jdeme do Dómu u vodopádu, chodba duní a mírně se chvěje. Výška vodopádu je asi 6 m, není slyšet vlastního slova. Tady je to určitě Sloupský potok přitékající od jeho přítokového sifonu do Bludiště.
Při návratu ještě odskakujeme přes Absolonův dóm k chodbě "Bahňáky" (Bahnitá jezera nebo Chodba bahnitých jezírek) a jen si potvrzujeme, že tato chodba spojující Západní macošskou větev (s Ministerskou trasou) a Východní macošskou větev (s aktivem Punkvy) je zcela zaplavena a je z ní sifon. Odhadujeme podle vodních stop, že za povodně voda řeky od aktivu Punkvy vystoupala asi 6 m nad Bahňáky k Absolonovu dómu, který celý zůstal na suchu. Vracíme se. Akce trvala 5 hodin. Radovan zkusil natočit pár záběrů pro reportáž, tak možná uvidíte podzemní řeku i vy.
Pavel byl nadšený speleolog, člen České speleologické společnosti, dlouhá léta ve skupině Plánivy. V roce 2000 mu bylo in memoriam uděleno čestné členství v České speleologické společnosti. Geologii vystudoval na Přírodovědecké fakultě tehdy UJEP Brno (dnes Masarykova univerzita). Speleologii a geologii spojil ve své pracovní náplni na Správě CHKO Moravský kras pod tehdejším vedoucím Leošem Štefkou. Byl členem speleologické výzkumné pracovní skupiny při Správě CHKO MK. Byl rovněž nadšený horolezec a je autor řady popisů skalních cest v průvodcích, v mnohých coby prvolezec.
Leoš Štefka vzpomíná, že když měla speleoterapie opustit Absolonův dóm v Nové Amatérskéjeskyni spojený se složitým dojížděním dětí a personálu z léčebny v Ostrově u Macochy, tak Pavel hledal náhradní lokalitu a vybrání Císařské jeskyně je i jeho zásluha. Byl také střelmistr a pomáhal speleologům na některých lokalitách v krasu rozšiřovat při speleologickém průzkumu úžiny. Odstřel, i když ne jeho, se mu nakonec stal osudným. V lomu Mokrá došlo k plánovanému odstřelu a objevila se vertikální jeskyně. Pavel byl přizván k posouzení, hned se do jeskyně spustil a zapomněl na nebezpečí odstřelových splodin ...
Odkazuji zájemce na nekrolog otištěný v Regionálním sborníku okresu Blansko, 1986, str. 122-124.
Pavla jsem osobně viděl jen jednou jako student. Přijel coby pracovník Správy CHKO MK zkontrolovat práci mě a mých kamarádů studentů na brigádě na Macošské stráni při odklízení náletové borovice černé. Později jsem jako student geologie zaregistroval, že tehdejší doc. Staněk (mineralog) se domlouval se svými kolegy z brněnské katedry mineralogie a petrografie na účasti na Pavlově pohřbu. Dnes Pavla připomínám, protože Pavel Glozar zahynul při výzkumu krasu a během své aktivní služby na Správě CHKO Moravský kras.
V Císařské jeskyni vlevo Leoš Štefka, vpravo Pavel Glozar
Situace dnes dopoledne podle monitoringu strážců přírody: Trend - voda opadává
Na Horním Suchdolském ponoru v Suchdolu vedle hasičky voda přepadává z rybníka do jeskyně, ale nijak výrazně. Stav naplnění dvou poldrových nádrží nad ponorem směrem k Vavřinci nebyl dnes sledován.
Ve Sloupu je okolo Hřebenáče "boží dopuštění". Voda povodňového jezera mírně opadla, jezero pokleslo asi o 2 metry, ale skála Hřebenáč je stále ostrovem. V rozsahu včerejší maximální záplavy všude leží naplavená dřeva a listí. V pokladnách Správy jeskyní ČR se vyklízí, umývá a čistí po 40 cm výšky zaplavení místností. Vyústění ČOV Sloup je pod vodou jezera. V loukách od Hřebenáče k hotelu Broušek je vidět slehlá tráva v místech včerejšího toku Sloupského potoka směrem na Punkevní jeskyně. Vedle vchodu do Sloupských jeskyní (do jeskyně Nicová) je zřetelný ponor na úpatí skály v sutích, který vydatně hltá vodu z jezera.
Ze Šošůvky běžně vytéká drobný potok ve směru na Ostrov a ztrácí se v ponorech hned pod zemědělskou firmou v Šošůvce. Dnes potok prodloužil svůj tok do dvou velkých závrtů v loukách, ve kterých míval drobné ponory. V závrtech vytvořil závrtová jezera (jsou plné vody až po hrany závrtů) a podle slehlé trávy včera potok dotekl až do Židova závrtu u silnice, kde rovněž aktivoval dávný ponor. To je poměrně vzácná situace.
U Holštejnapovodňové jezero zcela opadlo, ale Bílá voda se doširoka rozlévá v údolní nivě a divoce hučí do ponoru Nová Rasovna. Je vidět slehlá tráva ze včerejšího přepadu povodňového jezera od Nové Rasovny do Staré Rasovny. Mezi balvany jsou rozeznatelné plastové odpadky.
Mokřad u Císařské jeskyně, po většinu roku suchá louka, se proměnil v jedno velké jezero. To zaplavilo tzv. Ostrovskou estavelu (spíše jen ponor) a Vandráckou jeskyni a přes ně zvyšuje hladinu vody v jezerech Císařské jeskyně. Proto u jeskyně stojí hasiči a intenzívně z jeskyně čerpají ven vodu, aby nebylo poškozeno zařízení provozu speleoterapeutické léčebny umístěné v jeskyni.
Ponor Lopačev Ostrově hltavě cedí do podzemí hučící potok. Roury z ČOV Ostrov voda potoka zakrývá. Po prohlídce okolí ponoru lze říci, že nedošlo k přepadu potoka Lopač od ponoru Lopače do Mlynářova propadání u silnice. Přívalovou vodu v tomto případě reguluje rybník v Ostrově a tzv. přehrada nad Ostrovem.
Závrt U křížku v Ostrově nebyl zaplaven vodou z polí. Okolo závrtu je travnatý pás zřízený nedávnou Správou CHKO Moravský kras a zemědělci a navíc pole za travnatou zónou jsou nezorána a strniště již stačilo zarůst. Půda je minimálně obnažená a k erozi zde nedošlo.
Závrt Rogendorf nebo-li Krasovské propadání II je zcela zaplaven vodou jednak Krasovského potoka a jednak do něho přitéká potok Hložek. Závrtové jezero přetéká přes silnici Ostrov - Vilémovice ke skalní stěně Ostrovské Vintoky. Každé projíždějící auto vyrobí kolem sebe vodní tříšť jako nějaký teréňák v divočině. Menší závrt nedaleko v louce vyznačený kůly je mírně nade dnem zaplaven spodní vodou a povrchová do něj nenatéká.
Rudické propadání hučí jako divoká horská řeka, ale Jedovnický potok je nad Jedovnicemi regulován dvěma velkými rybníky. Spíše jsme byli zvědaví na stav bočního žlíbku s železnorudnými struskami. Ve žlíbku byla Správou CHKO Moravský kras postavena kaskáda menších hrází na zadržení strhávaných strusek. Dnes zde nic neteklo a podle stop se zde nic zvláštního nedělo ani za dešťů. Nicméně některé hrázky jsou zaplněny struskou (patrně z dřívějška) a evidentně tak plní svůj účel. Celkově se zde kladně projevily úpravy vodního hospodaření v obci Rudice a zvláště odvod odpadních vod z Rudice na novou ČOV Jedovnice. Situace bude muset být ještě podrobně vyhodnocena, ale prostě zde v bočním struskovém žlíbku žádný větší potok neprotekl a k erozi strusek do Rudického propadání nedošlo. A to je hodně pozitivní.
Z pramene Svážná studnanad Lažánkami začínal svůj tok krátký potok ústící do stejnojmenného závrtu Svážná studna ležícím asi o 50 metrů níže k Lažánkám. Pramen ožívá poměrně často.
Lom Seč u Rudice známý svými barevnými písky a oblíbeným koupacím kaolinovým jezírkem překvapil. Běžně tu je na dně lomu jedno menší nebo dvě menší jezírka. Dnes vidíme jedno velké jezero, protože dvě menší jsou propojena širokým průlivem nastouplé hladiny vody. Voda na dno lomu přitekla z plošiny mezi lomem a obcí a do písků ve stěně lomu vyerodovala hluboký zářez, jehož stěny se nebezpečně bortí. Z tohoto zářezu do jezera voda pak z písků vytvořila barevný mělký výplavový kužel, takovou písčitou deltu. Upozorňujeme, že lom je stále v dobývacím prostoru a není veřejně přístupný.
V Josefově na dopravních cedulích lze číst uzavření silnice Adamov - Bílovice. Místní ví, že rozvodněná řeka Svitava zatopila silniční podjezdy pod železničními mosty ve svém údolí.
Nebyl dnes monitorován Habrůvecký ponor, ponory Křtinského potoka a Hostěnické propadání.
Zapsal: 15.10.2020 Tonda Tůma
Aktuálně: Sloupský potok pokračuje za Hřebenáč do Pustého žlebu
Náš strážce Radovan mi právě (18.30) hlásil, že Sloupský potok zadržovaný ve směru do Pustého žlebu asi 4-metrovou stěnou vyšší úrovně údolí (tzv. poloslepé údolí - částečně přehrazené údolí) vystoupal nad hranu vyšší úrovně a přetekl zde přes silnici. Nyní tedy Sloupský potok teče měkým údolím Pustého žlebu pod jeskyní Kůlna a pod hotelem Broušek dál ve směru na Punkevní jeskyně, ale někde za hotelem se zatím ztrácí do podzemí (místo nemám identifikováno).
Jestliže Sloupský potok dosáhne úrovně silnice a přetéká dál do údolí, pak pokladny Sloupsko-šošůvských jeskyní mají problém a teče jim pod dveřmi dovnitř voda. Proto také už jsou na místě hasiči s čerpadly. Silnice ze Sloupu na Ostrov u Macochy je prý uzavřena.
Krasovský potok pod Ostrovem u Macochy ve směru na Vilémovice také zahltil svoje ponory nad silnicí u Šamalíkových jeskyní a pak závrt Rogendorf a přetéká silnici k další řadě ponorů u skalní stěny Ostrovské Vintoky. Silnice je ale sjízdná.
Povodňové jezero u Holštejna na ponoru Nová Rasovna
Jestliže Sloupský potok protéká Sloupskou větev Amatérské jeskyně, pak potok Bílá voda protéká Bělovodskou větev Amatérské jeskyně. Oba potoky mají v podzemí pod Ostrovskou plošinou soutok a od soutoku už je to řeka Punkva protékající Macošskou částí Amatérské jeskyně na dno propasti Macocha a přes Punkevní jeskyně pak vyvěračkou na přístavišti lodiček ven z jeskynního systému do Pustého žlebu.
Rozvodněný potok Bílá voda se propadá do jeskynního systému Amatérské jeskyně na ponoru Nová Rasovna. Ponor je tvořen skalním amfiteátrem s balvany a sutěmi, nad kterým vede silnice po novém mostě s vyhlídkou na říčku mizící mezi balvany. Kdysi za dob prof. Absolona poč. 20. stol. potok ještě volně vtékal jeskynním otvorem do jeskyně Nová Rasovna, ale tento otvor je již desítky let ucpaný, takže potok se do podzemí cedí přes sutě a balvany stejně jako ve Sloupu Sloupský potok.
Povodí Bílé vody je rozsáhlé a u Holštejna k sobě přibírá ještě Lipovecký potok. Oblast povodí je z části lesnatá, z části jsou na ní pole a louky okolo Rozstání, Otinovse a Nivy. Také zde stejně jako ve Sloupu velká voda přinese kusy dřev, půdu a drobný plastový odpad.
Aktuálně mám zprávu od pana starosty Mynaříka z obce Holštejn, že ponor Nová Rasovna je již zahlcen, před ponorem se vytvořilo povodňové jezero a voda přetéká do ponorů Staré Rasovny umístěnými asi o 4 metry výše.
Rovněž zde po opadnutí vody nastane čas k úklidu, ale uklízí se jen naplavený komunální odpad. Realizace se obvykle ujmou strážci přírody a speleologové působící na holštejnsku: Moravský speleologický klub, Česká speleologická společnost skupiny Plánivy, Moravský kras a Holštejnská a zapsaný spolek Phoenix.
ponor Nová Rasovna most u Holštejna
Zapsal: 14.10.2020 Tonda Tůma
Foto: Petr Mynařík
Povodeň na krasových ponorech ve Sloupu
Taková povodeň tady už dlouho nebyla. Vzpomínám snad na jaře v roce 2006, ta byla tehdy ale ještě vydatnější po tání sněhu.
Rozvodněný Sloupský potok se propadá do jeskynního systému Amatérské jeskyně za skálou Hřebenáč v jeskyni Staré skály, která je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní (a systému Amatérské jeskyně, celková délka systému je cca 40 km chodeb).
Jeskyně Staré skály není jediným ponorem potoka, ale je největším, tedy pojme do podzemí nejvíce vody. Další ponory jsou malé a jsou soustředěny okolo skály Hřebenáč nebo u paty skalních stěn při vstupu do zpřístupněných Sloupsko-šošůvských jeskyní. Potok nemá nikde do hlubšího podzemí volný vtok, ale cedí se přes sutě a naplavenou půdu s dřevem. Hltnost ponorů je tak omezena. Pokud přijde povodňové množství vody, odtéká do podzemí pomalu a před skalami se vytvoří povodňové jezero. Skála Hřebenáč se stane ostrovem a hladina jezera stoupá směrem k obci Sloup, kde ohrožuje sklepy domů.
Povodí Sloupského potoka je poměrně rozsáhlé, vždyť se skládá z potoků Luha, Žďárná, Němčický a Petrovický. Na povodí převládají lesy, ale jsou tu okolo Petrovic, Žďáru a Němčic i pole. Takže rozvodněné potoky (ve Sloupu už jako jeden potok - Sloupský) přinesou do jeskyní nejen dřevo z lesů, ale i půdu z polí. A mimochodem i plastové odpadky, které voda cestou potká (o nich si přečtěte níže články "Plastové sáčky najdeme nalepené na krápnících" z 10.10.2020 a "Plastový odpad je už i v jeskyních Moravského krasu" ze 3.10.2020).
Až voda opadne, půjdou strážci přírody prohlédnout ponor v jeskyni Staré skály a odhadnou množství naplaveného odpadu, dřeva a půdy. Potom bude Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Správa jeskyní ČR připravovat jejich odstranění.
Portál vstupu do Sloupských jeskyní Sloupský potok vedle jeskynních pokladen Ostrov Hřebenáč
Zapsal: 14.10.2020 Tonda Tůma
Autor fotek: neznámý
Deště způsobují erozi půdy z polí do krasu
Poslední deštivé dny někteří strážci přírody neseděli doma, ale vyrazili do terénu. Ne tak hlídat přírodu, jako monitorovat hydrologickou situaci, protože kras je mimořádně pestrý na různé ponory, propady, vývěry, které během dešťů ožívají. Normálně je povrch krasu víceméně suchý, běžné srážky vsakují rychle do podzemí a potoky po přítoku na vápence mizí také okamžitě přes ponory do podzemí.
Pokud je vody hodně, hlavní ponory jsou zahlceny a voda teče dál po povrchu krasu místy, která jsou normálně suchá. Ožívají tak nejrůznější suché kaňonky a údolíčka a je možno vidět i vodopády, které jsou jinak běžné v horských oblastech, ale nikoliv v krasu.
Náš strážce natočil ze strážní služby, která byla službou monitorovací, krátkou reportáž. Uvidíte v ní potok tekoucí za velkých dešťů z polí od Nových Dvorů do Pustého žlebu, ve kterém pak vsakuje do podzemí. Potok má žlutohnědou barvu od půdy, kterou nad údolím sebere z polí a tu pak zanáší do podzemních jeskynních systémů. Jeskyním půda neublíží, je to vlastně přírodní proces, ale zemědělcům půda ubývá ...
Omezení úředních hodin pro veřejnost na pracovištích ochrany přírody
Vážení návštěvníci,
v souvislosti s nařízenými hygienickými opatřeními budou dočasně změněny úřední hodiny AOPK ČR od 12. 10. 2020 do odvolání:
Pondělí 10 - 15 hod. Středa 10 - 15 hod.
Při vyřizování Vašich záležitostí využívejte, prosím, přednostně dálkovou komunikaci (písemnou, elektronickou, telefonickou), která nevyžaduje osobní kontakt.
Děkujeme za pochopení. AOPK ČR, pro Moravský kras pracoviště Správa CHKO v Blansku, Svitavská 29.
Dárek turistům: Naučná stezka Říčky má nové infopanely
V září došlo k výměně povětrností opotřebených (popraskaných) a místy i vandaly poškozených (vydřených či oloupaných) textových tabulí naučné stezky v údolí Říčky mezi Ochozí, Kaprálovým mlýnem, Hostěnicemi a Hádkem. Výrobu a výměnu tabulí provedlo SEV Kaprálův mlýn na základě objednávky a podkladů AOPK ČR, grafiku a texty navrhnul náš kolega Honza Miklín z Pálavy a na textech se podílel bývalý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka za spolupráce svých kolegů ze Správy.
Naučná stezka Říčky je často využívána k ekologické výchově jak lektory ze SEV Kaprálův mlýn, tak strážci přírody a pracovníky ochrany přírody. Je velmi pestrá a na malé ploše a poměrně krátké trase ukazuje téměř všechny druhy povrchových krasových jevů. Nahlédnout dá i do podzemí do jeskyně Pekárna, která je chráněna jako národní přírodní památka. Naučná stezka prochází přes přírodní rezervaci Údolí Říčky.
Napojit se na stezku můžete na Hádku nebo v Hostěnicích, kde jsou i parkoviště. Cyklisté a pěší se mohou ještě napojit u Kaprálova mlýna. Trasa vede okolo Ochozské jeskyně, u které v minulosti Lesy České republiky zřídily kryté odpočivadlo a stojan na kola.
Občerstvit se lze v bufetu pod Hádkem, na Kaprálově mlýně nebo na Ranči U jelena.
Rozvodněné potoky splachují do podzemí kromě hlíny a dřeva také drobný komunální odpad. V něm dominují plasty. PET láhve najdeme hlavně v ponorových jeskyních, typicky Staré skály (součást Sloupsko-šošůvských jeskyní). Většina PET lahví neprojde přes sutě a hlíny a zůstane v jeskyni Staré skály, odkud jsou brigádnicky uklízeny Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou jeskyní ČR. Nicméně tenké sáčky a malé obaly třeba od bonbónů voda do podzemí protlačí.
Potom v Amatérské jeskyni není žádnou vzácností najít krápník s nalepeným sáčkem nebo s obalem od bonbónu. Stává se, že skapová voda tato "vylepšení krápníků" zasintruje, tedy vlastně plasty na krápníku "zkamení" a vznikají bizarně křivé krápníky typické právě pro Amatérskou jeskyni.
Jiná situace je v Rudickém propadání-Býčí skále, kde Jedovnický potok volně vtéká do jeskyně velkým jeskynním portálem, čili voda se do podzemí necedí přes sutě. Tímto volným otvorem se pak do podzemí dostanou jak velké plasty, tak dřeva a tzv. rudické železnorudné strusky (ty v posledních letech naštěstí již v omezeném množství). Zde odpad uklízí jeskyňáři z České speleologické společnosti ZO 6-04 Rudice.
Případné uzavírání zábavných center a omezení v nákupních centrech plus omezení pobytu v restauracích může nastartovat druhou vlnu koronaturistů. Počet lidí v přírodě však ovlivní podzimní počasí.
Příroda okolo Brna nabízí dostatečné možnosti na rozptýlení všech návštěvníků, takže vítán je každý, kdo se umí v přírodě chovat. Kdo nedělá ohně v lesích a u lesů a ví, kde zaparkovat auto, a také umí odnést svoje odpadky do popelnice.
Zase bude platit, že je dobré jezdit na méně známá místa či na místa spíše neznámá: vyjet do Chřibů, na kola do rovin jižní Moravy, na Vysočinu a Moravský kras nebo Pálavu třeba i vynechat.
Plastový odpad je už i v jeskyních Moravského krasu
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně začali dokumentovat plastový odpad v krasových jeskyních, který se do nich dostává z volné krajiny. Výzkumný projekt vede Milan Geršl (více o Milanu Geršlovi na tomto webu v rubrice "Zprávy mimo kras" na téma "přehrada na Bečvě a Hranický kras") za podpory a spolupráce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras.
Rozdávání pokut? Důležitější je osvěta, říká dobrovolný strážce přírody Chalupka
Náš kamarád, dobrovolný strážce přírody a jeskyňář Filip Chalupka je teprve od jara tohoto roku zaměstnanec Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras jako speleolog na projektu ochrany jeskyní viz článek níže.
Jak sám říká, důležitá je výchova občanů, osvěta v oblasti ochrany přírody, teprve potom nastupují pokuty. Proto strážci v krasu umisťují do terénu různé cedulky s prosbami typu "prosíme nerozdělávejte ohně", "prosíme nevstupujte mimo cesty, rušíte živočichy", "prosíme nejezděte zde na kole, stezka je určena jen pro pěší" a podobně. Cedulky podpoří často pásky mezi stromy. Strážci o své činnosti informují veřejnost v médiích a tím také vychovávají. Radost mají strážci z přednášek a exkurzí v terénu, protože zde najdou u účastníků pochopení a porozumění pro ochranu přírody.
Cílem projektu je zachování jeskyní a povrchových krasových jevů s jeskyněmi souvisejícími v přírodním dochovaném stavu, zlepšení současného člověkem pozměněného stavu a ochrana živých složek jeskyní a kvality podzemních vod. Nedílnou součástí projektu je také sběr informací, tvorba technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče jeskyní.
Do projektu jsou zařazeny vybrané cenné veřejnosti nepřístupné jeskyně (140), závrty, ponory a vývěry nacházející se na území CHKO a dále ve vybraných NPR, NPP a EVL na území České republiky. Gestorem ochrany veřejnosti nepřístupných jeskyní v těchto územích a současně realizátor projektu je AOPK ČR. Péče o tyto vybrané jeskyně je též konkrétně uvedena v plánech péče o dotčená zvláště chráněná území. Projekt je financován z Operačního programu Životního prostředí.
Předmětem akce je zabezpečení a zpřesnění informací o veřejnosti nepřístupných jeskyních, závrtech, ponorech a vývěrech ve vybraných územích národního významu. Dále řada opatření nezbytných pro udržení podmínek pro uchování předmětů ochrany, které vychází z plánů péče. Veškeré zjištěné informace budou vloženy do Jednodné evidence speleologických objektů (JESO).
Předmětem projektu je soubor 11 aktivit, které lze rozdělit do dvou oblastí. Oblast mapování a monitoringu zahrnuje návrhy zaměřené na zmapování a dokumentaci současného stavu fenoménu veřejnosti nepřístupných jeskyní a souvisejících jevů, monitoring prostředí v nich, ale i cílený monitoring vybraných druhů a skupin druhů živočichů vázaných na toto unikátní jeskynní prostředí. Druhou oblastí je cílený management, sloužící k aktivní ochraně dochovaného stavu či k nápravě škod vzniklých v minulosti.
Přehled 11 projektových kapitol (aktivit):
Zabezpečení vchodů do jeskyní - oprava nebo zhotovení nové uzávěry - dvířka, rám, pažení (např. skruže), žebříky či kotevní body a fixní lana ve vchodu
Zabezpečení tras v jeskyních - žebříky, fixní lana, trasovací pomůcky, zábrany
Náprava poškození jeskyní - úklid, úpravy poškozených částí
Mapová dokumentace jeskyní, ponorů a vývěrů - pořízení základní mapové dokumentace včetně rešerší stávajících podkladů a map jeskyní
Mapování a dokumentace závrtů na krasových plošinách (rešerše, mapování)
Fotodokumentace jeskyní, ponorů a vývěrů
Biospeleologický výzkum jeskyní (bezobratlí)
Monitoring kvality podzemních vod včetně pesticidů v jeskyních, ponorech a vývěrech (vodní toky, skapové vody)
Výzkum jeskynního mikroklimatu a koncentrací CO2 v jeskynním ovzduší
Monitoring návštěvnosti ve vybraných jeskyních (registrační čidla)
Zápis dat do Jednotné databáze speleologických objektů (JESO) a závěrečná zpráva
Zapsal: 29.9.2020 Filip Chalupka, projektový speleolog se sídlem na Správě CHKO Moravský kras v Blansku (AOPK ČR)
Změna po 40 letech. CHKO Moravský kras vede nově
lesní odborník Franc
Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras má nového šéfa. Leoše Štefku ve vedoucí pozici po čtyřiceti letech střídá jeho dlouholetý kolega Dominik Franc.
Upozorňujeme, že se letos ani podzimní Den otevřených dveří Ochozské jeskyně pro narůstající pandemii koronaviru nekoná. Tedy i původně plánovaný náhradní termín 19.9. je zrušen. Za výbor ČSS ZO 6-11 Petr Himmel, jednatel
Vložil: 18.9.2020 Tonda Tůma
Proběhly práce ve "Stromořadí Lažánky - Jedovnice"
Správa CHKO Moravský kras ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje zajistila údržbu části aleje památných stromů Stromořadí Lažánky – Jedovnice.
Přehrady na krasu a u krasu jsou vždy problematické:
Přehrada Holštejn tedy nebude,
ale přehrada Skalička na Bečvě je nebezpečně ve hře
Co je Skaličkou ohroženo: není to Moravský kras, ale Hranický kras, není to hydrologie a mikroklima Amatérské jeskyně, ale Zbrašovských aragonitových jeskyní, Hranické propasti a lázeňství Teplic nad Bečvou s hrozbou jeho zániku a zániku na turismus a lázeňství navázané doprovodné infrastruktury hranicka.
V případě realizace přehrady Skalička hrozí sesuvy podmáčených údolních svahů a hydrostatický tlak masy vody zcela nepochybně ovlivní minerální prameny (např. změní jejich chemismus nebo vydatnost pramenů nebo dojde k jejich přesměrování) a hydrologii Hranického krasu (proudění vody v jeskyních a propastech se může přesměrovat nebo se změní jeho vydatnost).
Hydrologie Hranického krasu je zcela odlišná od Moravského krasu. Hranický kras vedle klasického krasovění povrchovými vodami má i hydrotermální krasovění vodami s vysokým obsahem CO2 po tektonických zónách a krasových kanálech z hloubek odhadovaných na 700 m. Tyto hydrotermální vody budou hydrostatickým tlakem vod přehrady silně ovlivněny. Se změnou chemismu a režimu vody dojde i ke změně mikroklimatu chráněných jeskyní a propastí. Podrobnosti přenechám místním odborníkům, ale v této chvíli již znám aktuální nesouhlasné stanovisko České geologické služby k záměru přehrady Skalička vydané pro Správu jeskyní ČR (provozovatele Zbrašovských aragonitových jeskyní pro veřejnost).
Záměr přehrady Skalička se již dostal do parlamentu a tento čtvrtek 22.7.2020 bude projednáván v senátu v rámci novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Budeme doufat, že zvítězí odborné argumenty geologů a hydrogeologů a přehrada Skalička bude z novely zákona vyřazena. Pro zachycení velké vody na Bečvě se nabízí i jiná řešení, než přehrada.
A stále jsme u toho, že napřed se plánuje přehrada a jde se s ní na veřejnost, odborníci se zděsí, probíhají emoce a teprve se skládají argumenty, proč je přehrada vhodná či nevhodná. Není to Kocourkov? Má to být obráceně: napřed se k záměru přehrady vyjádří odborníci a pak se teprve po jejich případném doporučení záměr přehrady uvede na veřejnost. Pokud odborníci přehradu nedoporučí, tak se záměr vyškrtne a vůbec se nezveřejňuje.
Podrobnosti o přehradě Skalička najdete na tomto webu v sekci "Zprávy mimo kras" v článku Hydrologii Hranického krasu a lázeňství Teplic nad Bečvou může zničit přehrada Skalička. Je s podivem, že dotčené obce a města razantně proti přehradě neprotestují !!! Reagují pouze geologové a hydrogeologové a nejvíce Správa jeskyní ČR - Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní.
Zveřeňuji tiskové prohlášení paní senátorky RNDr. Jitky Seitlové z 15.7.2020:
Plán na nádrž Skalička ohrožuje jeskyně i lázně
Tisková zprávy senátorky Jitky Seitlové
Novela zákona o urychlení výstavby (č. 416/2009 Sb.) zařazuje mezi preferované stavby vodní dílo Skalička.
Pro stavby v seznamu mají platit zvláštní zjednodušená pravidla. Cílem je urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování a povolování. Zkracují se lhůty pro řízení na úřadech a na soudech. Nově má být dána možnost společného řízení o umístění a povolení stavby se současným vyvlastňováním bez možnosti předchozí dohody s vlastníkem.
Vodní nádrž u obce Skalička na řece Bečvě měla být kdysi zdrojem vody pro nedaleko plánovanou jadernou elektrárnu Blahutovice. Po podvodních v r. 1997 byl v území navržen poldr na zadržení povodňového přívalu a nyní po epizodách extrémního sucha začala vláda v lokalitě připravovat projekt vodní nádrže - přehrady Skalička. Nádrž má sloužit zejména na plynulost zásobování průmyslových podniků na toku (největším odběratelem vody Bečvy je Precheza Přerov).
Při plánování z centra se ovšem zapomnělo prověřit hydrogeologické podmínky lokality. Dlouhodobá sledování regionálních specialistů upozorňují na výrony hlubinných plynů krasových struktur a jejich souvislost s výškou hladiny vody v řece a při zátopách. Spolu s odborníky z regionu se nám podařilo přesvědčit investora přehrady o nutnosti hydrogeologického průzkumu (viz má tisková zpráva z 19. 11. 2018 dostupná zde:https://seitlova.cz/dokumenty/tiskove_zpravy/5f0ed706e4d476.47200658.pdf). Byl ale zahájen teprve před několika týdny.
„Politickým tlakem na rychlé vybudování přehrady však hrozí, že o stavbě bude rozhodnuto bez řádných podkladů rizika vyhodnocující. Zničení vzácných Zbrašovských aragonitových jeskyní, unikátního systému hranického krasu a minerálních vod lázní Teplice nad Bečvou nelze připustit. Nevracejme se do doby totality minulého století, kdy politický tlak a zájem nevratně válcoval přírodní bohatství naši země, jehož nepříznivé důsledky neseme nyní“.
S výzvou na vypuštění návrhu na zařazení vodního díla Skalička do seznamu vybraných staveb přílohy zákona, se na mne obrátilo zastupitelstvo stejnojmenné obce a zástupci správy Zbrašovských aragonitových jeskyní.
Novelu, ve znění přijatém v Poslanecké sněmovně před 14 dny, nyní projednávají senátní výbory a kluby. Na můj návrh dnes Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu doporučil vypuštění vodního díla Skalička ze seznamu vybraných staveb v návrhu zákona. Hlasování na plénu Senátu proběhne 22. července.
Přehradu v Holštejně ze seznamu navrhovaných lokalit vyškrtli
„S Holštejnem jsme nesouhlasili. Není to vhodné místo pro výstavbu nádrže. Měla by drtivý dopad na Moravský kras. I kdyby lokalitu někdo v budoucnu prosazoval, tak v procesu EIA, který zkoumá vlivy na na životní prostředí, neprojde,“ uvedl při středeční návštěvě Blanenska ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ministra doprovázeli v terénu pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z Prahy i z regionu a místní starostové. Probírala se také tématika zatravňování polí nad jeskyněmi a nedostatečné ČOVky, jejichž vody vtékají rovnou do jeskyní (například ve Sloupu nebo v Ostrově).
K eventuelní přehradě u Holštejna se pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR již negativně vyjádřila také Česká geologická služba. Její stanoviska by měla všem záměrům na stavbu přehrad předcházet a teprve potom mělo následovat sestavování nějakého seznamu vhodných lokalit.
Vložil: 18.7.2020 Tonda Tůma
Opraven vor v Amatérské jeskyni!
Dne 21. května 2020 došlo k historické události na Dlouhém jezeře, která samozřejmě nemůže konkurovat novým objevům v Bludišti nebo Šolimově míse, ale snad potěší všechny, kteří se budou chtít přepravit za Dlouhé jezero a pak zase zpátky, aniž by se s nimi plavidlo uprostřed jezera rozpadlo. Vzhledem k tomu, že hydrologové z ČHMÚ mají strach z vody (tedy ani ne tak z vykoupaní vlastních osob jako spíš z utopení techniky) a starý vor byl po několika desítkách let věrné služby v nepříznivých podmínkách už ve stavu značného rozkladu, rozhodli se získat od nadřízených peníze na jeho renovaci, posvěcenou Správou CHKO Moravský kras. Po delších přípravách, kdy si Kocour pečlivě přeměřil starý rozpadající se vor, a předchozí dopravě dubových desek na místo určení, vyrazilo úderné komandovyzbrojené příslušným nářadím ve složení Kocour, Bolek Bárta, Karel Kněžínek a Jirka a Kamila Šírovi na zteč. Výpravu doplňoval Standa Lejska, jdoucí si stahovat po jeskyni data, a Franta Kuda s Ivčou Černou, kteří se oddávali skenování v Macošském koridoru.
Úderníci nejprve vytáhli starý vor na břeh, kde ho nemilosrdně rozebrali za pomoci rozbrušovačky a kladiva (občas i nějakého jadrného slova). Předtím se ještě Karlovi nepodařilo udržet přeříznuté lano, jehož druhý konec zmizel ve tmě nad jezerem. Potom se jali skládat nový vor z desek, které naměřil Kocour. Otvory pro šrouby vrtali na místě a nepoddajnou hmotu trubek umravňovali do patřičných mezí. Občas bylo něco již dotaženého potřeba zase povolit, ale nakonec se plavidlo podařilo sesadit dohromady a stáhnout šrouby tak, aby se nerozložilo na prvočinitele.
Sotva byla práce po několika hodinách hotova, a spustili jsme vor, dorazil Standa a zanedlouho po něm i zbývající dvojice. Karel na voru dopádloval pro lano, přičemž jsme zjistili, že se nám opravdu povedl vor a nikoliv ponorka. Lano bylo přichyceno na původní místo a následně byl vor hrdou kmotrou Ivkou pokřtěn lahví rumu Republica Exclusive Božkov, kterého jsme nakonec většinu ekologicky zlikvidovali, dle názoru většiny účastníků ho však Ivča na vor i tak vylila moc. Dlužno poznamenat, že částečně i na přání fotografa, který nebyl s prvním záběrem spokojen. (Ještě, že s námi nebyl nikdo, kdo s sebou nosí pokutové bločky). Fotograf by se jistě vyřádil ještě dále, ale nemusel by na něj zbýt již žádný rum, a tak fotografování raději dále zanechal. Tím jsme příjemně završili úspěšnou akci, chyběli snad jen obložené chlebíčky a nějaký ten dortík - ale kdo by se s tím tahal do jeskyně, že jo? Vor byl ještě podroben zkušebním plavbám, během nichž jsme konstatovali, že se dílo podařilo a pak jsme se spokojeně vydali k východu. Celá akce nám trvala od 9,30 do 17,30, na povrchu nad námi bděl Filip Chalupka ze Správy CHKO Moravský kras. Nezbývá než popřát, ať vor dobře slouží!
Zapsali: 16.7.2020 Kamila a Jiří Šírovi
Ilegální motorismus v Moravském krasu roste
V poslední době evidujeme zvýšený počet ilegálních vjezdů motorek a čtyřkolek do lesů a na louky převážně v jižní části Moravského krasu. Zaměřili jsme se na tuto aktivitu společně s Policií ČR, protože se případy množí a dochází i k napadení lesní stráže jako například poblíž Sentic na Brněnsku (viz zde "Zprávy mimo kras"). Chtěli bychom širokou veřejnost poprosit o pomoc. Pokud uvidíte motorová vozidla řádit v přírodě, rádi uvítáme jakékoliv informace (filip.chalupka@nature.cz): kde a kdy jste je viděli, popřípadě fotografie a videa. Motorkáře je těžké zastavit a většinou jezdí bez registrační značky vozidla. Máme ale případy, kdy tento ilegální motorismus dokážeme vyřešit a přestupci odjíždí s pokutou.
Foto je z okolí Macochy 23.6.2020
Zapsal: 13.7.2020 Filip Chalupka
Nová kniha od Petra Zajíčka "Krasové oblasti střední a severní Moravy a Slezska: Pozoruhodné dějiny objevů podzemního světa"
Publikace se soustředí na oblast střední a severní Moravy, která je bohatá na malá krasová území. Až na jednu výjimku vznikla souvrství vápenců a mramorů z mořských usazenin z období devonu, stejně jako tomu bylo v případě vápenců Moravského krasu. Jen v severovýchodní části Moravy se nacházejí polohy druhohorních vápenců, které jsou součástí Karpat a byly sem přesunuty v důsledku pozdějších horotvorných procesů na území střední Evropy. Krasové oblasti střední a severní Moravy se utvářely v průběhu dlouhých geologických procesů (https://www.kosmas.cz/knihy/256634/krasove-oblasti-stredni-a-severni-moravy-a-slezska/).
Zapsal: 19.5.2020 Filip Chalupka
Orel mořský kroužil nad krasem
Dne 7.6.2020 fotografoval orla v širším prostoru Skalního mlýna v NPR Vývěry Punkvy náš kamarád a spolupracovník René Bedan, jinak ornitolog a specialista na sokola stěhovavého.
Zapsal: 19.5.2020 Tonda Tůma
Bobr v krasu potvrzen na 100%
Dne 10.6.2020 fotografoval bobra na malé přehradě Jakubovo jezero v údolí Punkvy v NPR Vývěry Punkvy pan Ivo Stejskal, s jehož svolením jeho fotografie uveřejňujeme.
Zapsal: 19.6.2020 Tonda Tůma
MŽP zatím odsouhlasilo 10 lokalit pro přehrady,
Holštejn tam není (zatím)
Ale pořád se jedná a zatím Holštejn definitivně nevypadl ze seznamu. MŽP se ke všem 31 navrhovaným lokalitám pro eventuelní výstavbu přehrad vyjádří do konce června.
Záměr eventuelní výstavby přehrady Holštejn má kromě ochrany jeskyní Moravského krasu ještě čistě geologický aspekt: Přehrada by stála na geologické hranici vápenců a nevápencových hornin, která je tektonicky významně porušená. Narušení hornin je takové, že by mohlo dojít k promyvu tektonických zón a úniku vody z přehradní nádrže. Podrobně se ke geologickému aspektu musí vyjádřit Česká geologická služba.
Zapsal: 4.6.2020 Tonda Tůma
novinka: Údolí hlavních vodních toků v Moravském krasu
Předsednictvo ČSS na svém 16. zasedání dne 20. 5. 2020, po podrobném vyhodnocení dotazníkového průzkumu mezi současnými příjemci časopisu Speleo, rozhodlo o konci vydávání papírové formy časopisu Speleo, a to z důvodů příliš nízkého zájmu a naopak vysokých finančních nároků na pořízení příliš malého nákladu tiskoviny. Pokračuje ale v elektronické formě.
Trasa, místo služby: Cyklostezka podél Svitavy, lesní cesta Šumbera, pam.J.Konšela, Těsnohlídkovo údolí, parkoviště u hájenky směr Ochoz, NPR Hádecká planinka, Spálenisko, PR Čihadlo, Křtiny, Habrůvka, Vápenice, Jedovnice, Stádliska, Harbechy, Macocha, NPP Pekárna, Švédův stůl, NPR Hádecká planinka, PR Velký Hornek
Zaměření služby, poznatky, zjištěné přestupky, poznámky: počet strážců 3
Zahájení služby v 10:30.Umístění evidenčního štítku s číslem na nový sloupek: 2/19 na cyklostezce u studánky Marcelka, na sloupek 1/19 na lesní cestě Šumbera, na sloupek 4/19 u odpočivadla na lesní cestě do Bílovic, na sloupku 5/19 u památníku Konšela, na sloupku 3/19 v Těsnohlídkově údolí, na sloupek 9/19 v Líšni za hřbitovem směr Hornek, na sloupku 8/19 u parkoviště na Spálenisku a na sloupku 7/49 u archivu na Spálenisku, na nové sloupky 11/19 a 10/19 u Křtin, dáno číslo 12/19 na nový sloupek u ČOV v Jedovnicích.
Ve 13:44 zajeté auto na louce za hřbitovem v Líšni, dokumetováno, řidič bude obeslán.
14:30 ÚKLID NEBEZPEČNÉHO ODPADU- 6 pytlů se skelnou vatou, dále úklid motoru z pračky a pytle drobných odpadků, NPR Hády úklid 2,5 pytle drobných odpadků.
Další vjezd auta do CHKO řešen domluvou, kontrola sloupku 102/94 na Čihadle - už je opraven, kontrola hraničních sloupků PR U Výpustku - fyzicky jeden sloupek chybí, kontrola Stádliska - ok, demontáž sloupku 18/98 na Harbechách - již neplní svou funkci, na hranicích CHKO oprava spadeného dvojsloupu DKP 2821 mezi Vilémovicemi a Jedovnicemi, na parkovišti u Macochy řešeno driftování auta domluvou.
Na Pekárně pokuta za oheň - bylo tu 6 lidí: 1 Čech,1 Rus a 4 anglicky mluvící. Na Švédově stole byli tři trempíci, kteří tu stáli u ohniště bez ohně a popíjeli pivo, oheň nebyl rozdělán, když jsme chtěli projít zbytek jeskyně požádali nás, ať jdeme potichu, že jim vzadu spí děti, takže dál jsme už nešli, abychom nebudili děti. Bylo přímo osvěžující potkat někoho, s kým se dá bavit bez problémů.
NPR Hádecká planinka 2x pokuta za 2 ohně, kontrola PR Velký Hornek - ok. Ukončení služby ve 23:00.
Zapsal: 1.6.2020 Lišák
Dny otevřených dveří jeskyně Býčí skála 2020
Jeskyně Býčí skála není veřejnosti přístupná. Výjimečné Dny otevřených dveřípod záštitou AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras pořádá Česká speleologická společnost, ZO 6-01 Býčí skála.
Akce se koná k Evropskému dni parků, který připadá na 24.5., ale akce je z důvodu hnízdění sokola stěhovavého na Býčí skále posunuta až na konec června.
Z webu Správy jeskyní ČR vyjímáme: Celkem loni do 14 jeskyní v Česku zavítalo přes 761 tisíc návštěvníků. Rekordmanem byly tradičně Punkevní jeskyně s oblíbenou vodní plavbou po ponorné řece Punkvě, které si prohlédlo 212 tisíc lidí. Na pomyslné stříbrné pozici byly Koněpruské jeskyně u Berouna s dochovanou penězokazeckou dílnou, kam přišlo loni takřka 88 tisíc návštěvníků. Do zejména mezi turisty cestujícími do Krkonoš oblíbených "bronzových" Bozkovských dolomitových jeskyní s největším podzemním jezerem Čech se loni přišlo podívat 68 tisíc lidí.
Vložil: 29.5.2020 Tonda Tůma
Strážci přírody umožňují sledovat sokola stěhovavého
Strážci přírody Moravského krasu denně střeží hnízdění sokola stěhovavého v NPR Býčí skála. Před jeskyní Býčí skála mívají umístěný dalekohled, kterým lze sokoly sledovat. Místo s dalekohledem je na modré turistické značce před jeskyní Býčí skála a je to jedno ze dvou míst v ČR, kde lze legálně sokoly při hnízdění zahlédnout (druhé se nachází v CHKO Broumovsko). Přímo do hnízda ve skalní puklině vidět není, ale letící nebo před hnízdem sedící rodiče lze vidět i slyšet. Přítomný strážce rád podá o hnízdění a o sokolech informace.
Hnízdění na lokalitě probíhá již pátým rokem a stejnou dobu hnízdění strážci střeží. Již několikrát zabránili rušení sokolů a zřejmě i díky tomu zatím bylo hnízdění vždy úspěšné. Předpokládáme konec hnízdění nejpozději o víkendu 13.-14.6.2020.
V sobotu 13.6.2020 budou strážci svoji práci prezentovat před Býčí skálou včetně dalekohledu formou Světového dne strážců přírody, který tu bude slaven v předstihu, oficiálně připadá na 31.7. Pozvánku najdete v sekci "Pozvánky na akce".
Záměr výstavby nové léčebny v Ostrově u Macochy prošel také konzultacemi s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Moravský kras. Zejména se posuzoval vliv na mokřad pod Císařskou jeskyní a na Císařskou jeskyni samotnou. Do záměru byl např. zapracován požadavek na vsakování veškeré srážkové vody na místě, resp. na hydrolologii lokality, na krajinný ráz nové stavby a na vzdálení a zahloubení stavby vůči Císařské jeskyni. Městys Ostrov má pro výstavbu v územním plánu dlouholetou pozemkovou rezervu schválenou ochranáři již před mnoha lety.
Připomeňme zakladatele speleoterapie v Moravském krasu MUDr. Drahoslava Říčného na webu https://www.cipa.cz/ricny.
Zapsal: 23.5.2020 Tonda Tůma
Český rekord z Moravského krasu: Tamní jeskynní kresbě odhadli 7000 let
Dnes mi volal kolega speleolog z jeskyně Býčí skála a rovněž archeolog Martin Golec, že čáry na kamenném útvaru "Mozek" v Kateřinské jeskyni byly odatovány na stáří 7000 let. Je to doposud nejstarší výtvarný projev v jeskyni v ČR.
A nyní zpátky k přehradám. Když si článek s 31 přehradami otevřete, najdete v něm přehradu Holštejn (u Blanska). Přehradní stěna by stála řádově 500 m od hranice CHKO Moravský kras a od obce Holštejn v údolí Bílé vody, hladina naplněné přehrady by sahala do kempu v Baldovci. V tabulce v článku je napsáno, že Obec Holštejn s přehradou souhlasí, což se mi fakt nechce věřit, ti lidé mají okolí svého bydliště rádi.
Ochrana přírody již několikrát předložila důvody, proč má být záměr této přehrady trvale z plánů vymazán. Jde o systém Amatérské jeskyně (cca 40 km jeskynních chodeb) a o Amatérskou jeskyni samotnou (délka cca 20 km), o její hydrologii a o biotu jeskyně, zkrátka o předměty ochrany CHKO Moravský kras, které takto přehrada zničí a můžem CHKO Moravský kras zrušit.
Ptáte se, jak dojde ke změně hydrologie? Jednak přehradu bude napouštět potok Bílá voda a je otázka, kolik desítek let se bude přehrada napouštět v současném suchu. Nevěřím, že ji naplní přívalové deště a tající sníh (kolikpak ho jenom letos asi bylo?). Při plnění přehrady a poté při manipulaci s její vodou bude člověkem ovlivňován stav vody v potoce pod přehradou a tím v jeskyních a přírodní charakter vodního režimu jeskyní bude ten tam. A pak je tu hráz přehrady, která musí mít základy a tudíž utěsní veškerý průtok vody v údolí Bílé vody a to i ten, který je zkrytý v údolních náplavách. Biota jeskyní na to jistě zareaguje (jak asi?).
Když je totiž povrchový tok vyschlý, tak přesto má Amatérská jeskyně pořád určitý průtok podzemní Bílé vody a ten pochází z cirkulace vody v sedimentech údolí. Jakmile průtok v sedimentech odřízneme, Bělovodská větev Amatérské jeskyně s navazujícími jeskyněmi budou totálně bez vody. Tak tolik stručné vysvětlení, proč obecně přehrady na vodních tocích vtékajících do chráněného krasového území být zkrátka NESMÍ !!! A jen tak mimochodem, do systému Amatérské jeskyně patří i Punkevní jeskyně a lodičky zde jezdí na Punkvě tvořené vodami Sloupského potoka a potoka Bílá voda od Holštejna. Pokud přehrada Holštejn zadrží Bílou vodu, tak Sloupský potok nebude pro lodičky stačit a vodní plavba zanikne.
Co navrhuji?Zadržet vodu v krajině okolo Moravského krasu jinými prostředky, než přehradami. Zrušit meliorace, zmeandrovat napřímené vodní toky, snížit spádovou křivku malých vodních toků prahy a přehrádkami, budování malých vodních nádrží a obnovení mokřadů, odchod z velkolánového zemědělského hospodaření, rozbití velkých lánů vložením ostrovů a pásů zeleně, vůbec neodčerpávat podzemní vodu pro užitkové účely, ale pro užitkové účely hospodařit pouze se zachycenou vodou srážkovou.
Zapsal: 12.5.2020 Antonín Tůma, geolog AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras
Strážci zlikvidovali 16 ohnišť v národní přírodní rezervaci Hádecká planinka na okraji Brna
Květnové prodloužené víkendy včetně čarodějnicového čtvrtku 30.4. byly ve znamení mohutné návštěvy přírody veřejností, doprovázené občasnými vjezdy aut do luk a lesů a ojedinělým rozděláváním ohňů v suchých loukách, na okrajích lesů, výjimečně i v lesích (třeba jeskyně Partyzánská, Pekárna, Švédův stůl). Musíme chválit, že 30.4. na "čarodějnice" nikde v Moravském krasu nebyl nějaký velký oheň, lidé byli disciplinovaní i vzhledem k nouzovému stavu. Malé ohýnky ale byly a ty museli strážci pokutovat.
Na okraji města Brna a na okraji velkého sídliště Líšeň (tzv. Nová Líšeň) nad lomem Hády leží NPR Hádecká planinka. Rezervace od hrany lomu k lesu má pěknou louku s dalekým výhledem na Pálavu a Chřiby, v lese se pak tyčí výrazná dominanta města Brna - vysílací věž Hády. Poměrně častým přestupkem je zde vjezd aut do NPR k vysílací věži a rozdělávání ohníčků v louce rezervace.
Strážci chtějí předejít vypálení suché louky a blízkého lesa a často tuto lokalitu kontrolují. V předchozím článku zmiňujeme případ, kdy zde k velkému doutnajícímu ohništi musel náš strážce volat HZS z Brna. Nyní uvedeme příklad činnosti strážců přírody Moravského krasu v pátek 8.5.2020 v této národní přírodní rezervaci: Odpoledne strážci celou louku v rezervaci uklízeli a nasbírali 2 pytle odpadků. K tomu zlikvidovali 16 neaktivních ohnišť. Večer se do rezervace vrátili a v 1 případě rozdělání ohně vysvětlením zabránili, ve 3 případech museli za oheň udělit blokové pokuty, ohně hořely ve vzdálenosti max. 3 metry od okraje lesa.
Prosíme návštěvníky, aby nám pomohli ohňům zabránit, abychom se mohli dívat z louky na jižní Moravu a Brno, abychom na ní mohli sedět nebo ležet, vonět ke kytkám a relaxovat a abychom nemuseli dýchat pach spáleniska po požáru a litovat spálené živočichy, o blízkém lese nemluvě. Děkujeme.
Zapsal: 12.5.2020 Tonda Tůma
Sucho a ohně vadí strážcům krasu, čarodějnice do přírody nepatří
Se suchem je spojeno nebezpečí požárů. Lesy jsou totálně vyschlé, že si o houbách můžeme nechat zatím jen zdát. Většina krajů zatím rozdělávání ohňů plošně nezakázala, ale dá se to na léto předpokládat (https://www.idnes.cz/usti/zpravy/sucho-ohnicek-pozar-narodni-park-ceske-svycarsko-omezeni-pohybu.A200425_544936_usti-zpravy_pakr). Hodně lidí si nebezpečí požáru neuvědomuje a rozdělává ohně v přírodě, a co víc, u lesů nebo dokonce v lesích. Ohniště pak dostatečně pečlivě neuhasí. Strážci tento přestupek pokutují a v sobotu večer dokonce strážce volal k uhašení velkého ohniště hasiče (https://udalosti.firebrno.cz/# 25.4.2020 21.42 Brno-Líšeň: Pomocí zádových vaků jsme uhasili nehlídané ohniště. Lokalizace 22:10hod, likvidace 22:12hod.), protože hrozilo rozfoukání uhlíků do lesa v prostoru národní přírodní rezervace Hádecká planinka nad Líšní v Brně .
Zítra máme 30. duben a pálení čarodějnic. Pokud je to spojeno s dozorem HZS a akci organizují obce a spolky na legálních místech, je vše v pořádku. Letos ale žádná obec čarodějnice organizovat nebude z důvodu omezení počtu osob povoleného ke shromažďování. Když to počasí dovolí, jistě proběhnou "soukromé" čarodějnice na zahradách a dvorcích. Prosíme, nejezděte pálit čarodějnice a rozdělávat ohně do chráněné přírody (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/carodejnice-pozar-varovani-hasicu-sucho-paleni-carodejnic.A200428_113348_domaci_blj), a to i kdyby zapršelo. Zejména se to v Moravském krasu týká NPR Hádecká planinka, PR Údolí Říčky, PR Velký Hornek, okolí Rudice a dalších obcí a jeskyní. Prostě celé CHKO Moravský kras. Strážci krasu mají na zítra "malou mobilizaci", aby zabránili riziku vzniku požárů v zájmu ochrany přírody a v zájmu nás všech. Děkujeme za pochopení.
strážci řeší oheň v NPR Hádecká planinka nad Brnem oheň v jeskyni Švédův stůl v PR Údolí Říčky
Zapsal: 29.4.2020 Tonda Tůma
Vložil se souhlasem autora článku: 29.4.2020 Filip Chalupka
Nouzový stav přinesl jednu novinku v návštěvnosti přírody při okrajích velkých měst. Návštěvnost je tu totiž permanentní denně a po celý den. Vypadá to takto: "Ráno vyráží lidé se proběhnout. Pak přijdou ranní pejskaři. Dopoledne drobní vycházkáři. Po obědě a odpoledne vychází lidé vyvětrat děti. Pak se vrací pracující z práce a jdou se proběhnout následováni pejskaři. To trvá až do podvečera, kdy chlad při západu slunce vrací návštěvníky do domovů. O víkendech přibudou ještě ohníčky a piknikové posezení." Tak to vidíme my, strážci přírody CHKO Moravský kras v oblasti Líšně a Ochozu u Brna.
Jsou zde nad Brnem v CHKO přísněji chráněná území: národní přírodní rezervace Hádecká planinka, pak přírodní rezervace U Brněnky, Údolí Říčky, Zadní Hády, Velký Hornek. Nikomu v návštěvě přírody nebráníme, jen je potřeba dodržovat pravidla její ochrany. Že plachá zvířata příměstské okraje lesů opouští a vzdalují na odlehlejší klidná místra, není asi pochyb. Velmi bychom stáli o to, aby návštěvníci využívali pouze značené cesty a neběhali po neznačených pěšinách. Ohně v suchých lesích jsou však nad naše chápání.
Zrůdností v lesích jsou pak motorky a čtyřkolky. Děkujeme veřejnosti za zasílání fotografií těchto vozidel s registrační značkou. Zrovna minulý týden se lidem na výletě podařil "fotoúlovek" čtyřkolky u Máchova pomníku u Olomučan na blanensku, který nám zaslali, a řidič bude předvolán k pokutě. Děkujeme. Toto hrubé rušení přírody musíme důrazně společně potírat.
Reportáž strážců přírody z velikonočního Moravského krasu - rys by utekl
O velikonočním prodlouženém víkendu jsme měli plno práce. Začínali jsme již v Zelený čtvrtek v odpoledních hodinách, kdy jsme kontrolovali vjezdy aut do luk a lesů. Za vjezd motorovým vozidlem do CHKO Moravský kras mimo silniční komunikaci byly uděleny dvě pokuty. Ve večerních hodinách jsme se zaměřili na místa s výskytem ohňů.
Velkopáteční strážní služby se zúčastnily 3 skupiny strážců. První skupina strážců přírody dohlížela na ochranu hnízdiště sokola stěhovavého v NPR Býčí skála. Druhá skupina se zaměřila na severní část krasu, kde zasahovala proti rušení hnízdění druhého páru sokola v oblasti NPR Vývěry Punkvy. Třetí skupina strážců odjela na jih krasu, kde pokutovala řidiče aut za vjezd do rezervace. Ve večerních hodinách řešila oheň v NPR Hádecká planinka.
Na Bílou sobotu jsme od rána dohlíželi na ochranu hnízdění sokola v NPR Býčí skála a soustředili jsme se na zvýšený výskyt cyklistů ve Křtinském údolí na pěší stezce v této národní přírodní rezervaci.
O Velikonoční neděli to v NPR Býčí skála vypadalo "jako na Václaváku"! Návštěvníci nedodržovali vůbec žádné zákazy dané zákonem o ochrany přírody a krajiny. Dvě pokuty padly za vstup do NPR Býčí skála za výstražné označení s prosbou „nerušit hnízdící sokoly“. Další čtyři pokuty byly uděleny za vstup do NPR Býčí skála u Partyzánské jeskyně a Ruského kříže, kde je již víc jak 20 let zrušena turistická cesta, značení je odstraněno a oblast je zařazena do klidového režimu. Území se ještě před rokem a půl velmi líbilo rysovi Kryštofovi, který se tehdy ztratil, patrně byl upytlačen. Pokud by zde vydržel, tak jistě pouze do těchto Velikonoc, pak by zkrátka utekl před „koronaturisty“ rušícími klidová území národních přírodních rezervací.
Poté jsme byli odvolaní na Holštejn, kde horolezci měli lézt v uzavřené části skály Lidomorna a rušit poštolky při hnízdění. Při průjezdu okolo Rudic jsme zahlédli zaparkovanou dodávku uprostřed luk. Neváhali jsme a ihned jsme se vydali k dodávce. Řidiče jsme zastihli u vozidla a udělili pokutu. Při odjezdu k silniční komunikaci jsme v protisměru zastavili další vozidlo, které mířilo do stejných míst. I tomuto vozidlu byla udělena pokuta a přikázáno zaparkovat u silniční komunikace. Na večer jsme zamířili do NPR Hádecká planinka, lidé tu měli opět rozdělaný oheň na okraji lesa. Zde padla poslední pokuta za celou neděli. Lidé nevnímají, že je vzhledem k suchu velké nebezpečí požárů.
Velikonoční pondělí bylo za zhoršeného počasí už klidnější.
Zapsal: 18.4.2020 Filip Chalupka, doplnil Tonda Tůma
Velikonoce v krasu - čekáme 4-denní útok na přírodu
Nepůjde jenom o kontroly nelegálních vjezdů aut do CHKO a trhání medvědího česneku v rezervacích, ale také o táboření a hlavně o rozdělávání ohňů.
Zajímavé je podívat se, čeho se zákaz ohňů na Vysočině týká: je v tomto období zakázáno (vybíráme):
- rozdělávání ohně a odhazování hořících nebo doutnajících předmětů, - kouření (s výjimkou elektronických cigaret), - jezdit motorovými vozidly ve volné přírodě mimo silniční komunikace (toto ustanovení se nevztahuje na jízdu motorových vozidel, která jsou určena k pracovní a hospodářské činnosti v lesích a na poli a dále na jízdu motorových vozidel po polních a lesních cestách ke stavbám pro bydlení a stavbám pro individuální rekreaci).
Tento zákaz se vztahuje na místa (vybíráme): - lesní porost a jeho okolí do vzdálenosti 50 m od jeho okraje, - suché travní porosty umožňující vznik a šíření požáru, - plochy zemědělských kultur, které svým rostlinným charakterem umožňují vznik a šíření požáru.
Neradi bychom se požárů dočkali i v Moravském krasu.
Krom toho pokračuje střežení hnízdění sokolů stěhovavých.
Sobota 4.4.2020 - strážci krasu pokutují auta na loukách a v lesích
Když jsou některá parkoviště u Brna uzavřena, tak proč jezdit od Brna někam dál, kde bude málo lidí? Prostě jenom zaparkujeme na louky a do lesů ... Kousek od Brna za Líšní na Ochoz jsou okraje silnic obsypané auty viz fotografie. Ty nejvíce křiklavé případy aut daleko od silnice už strážci pokutují nebo si nepřítomné řidiče budou předvolávat po ukončení omezení pohybu. Lidé kousek za městem parkují skutečně tam, kde nikdy neparkovali, v loukách u nájezdů pro zemědělskou techniku.
Dál od Brna je relativní klid. Například neuzavřené parkoviště na Skalním mlýně mělo v sobotu asi 10 aut, ale v létě se zde nedá zaparkovat. Na Macoše totéž, neuzavřené parkoviště je v sobotu skoro prázdné, v neděli má asi 30 aut. Na okrajích silnic stojí na blanensku tak 2-3 auta, jak kde. Nicméně parkoviště u lomu Seč v Rudici opět nezklamalo - 30 aut. Kupodivu relativně nedaleká CHKO Pálava hlásila o minulém i tomto víkendu poměrně klid.
Vzhledem k tomu, že v letní sezóně turistického ruchu se letos v Česku předpokládá extrémní "nával" (bude jistě problém sehnat v ČR ubytování), strážci přírody uvažují, jak neukázněné návštěvníky s auty usměrnit. Současné starosti a problémy jsou poučením. Zřejmě se před létem objeví v chráněných územíchvíce dopravních značek, závor a uzavřených cest pro auta. Jistě, všechna parkoviště, jak společně doufáme, budou již otevřena a koronavirová omezení v pohybu osob nás snad v létě už nečekají. To je jistě přání nás všech. Buďte zdraví !
Velká Klajdovka Kopaniny louky nad Starou Líšní louky u křižovatky Nová-Stará Líšeň - Ochoz
odbočka na Spálenisko příjezd k bufetu pod Hádkem
Doplnění z neděle 5.4.2020: strážce střežící hnízdění sokolů v NPR Býčí skála musel udělit 2 pokuty za vstup do národní přírodní rezervace za výstražná označení s prosbou "nerušit sokoly".
Zapsal: 5.4.2020 Tonda Tůma
Omezení parkování v Moravském krasu už není v republice jediné
Prosíme: na vycházky vybírejte neznámá místa a nejezděte do turisticky známých oblastí
Jestliže Obec Ochoz u Brna dne 25.3. ve snaze rozptýlit návštěvníky jinam uzavřela okolo obce svá parkoviště a Obec Rudiceu Blanska obnovila zákazová upozornění do dobývacího prostoru lomu Seč zase s cílem rozptýlit návštěvníky přírody jinam, byly osamoceny, pomlouvány a hlavně kritizovány. Ale návaly lidí z měst do přírody v minulém víkedu přinutily i další obce ČR chránit se před kontakty s lidmi z měst a hlavně vymáhat vládní nařízení o neshlukování (každý ví, co je přesně nařízeno) v našem společném zájmu v boji o zdraví.
Současně omezení parkování a snaha rozptýlit návštěvníky chrání přírodu, kde se řada lidí zkrátka chovat neumí.
Jako každoročně je v Moravském krasu v současnosti několik lokálních uzávěr pro horolezeckou činnost z důvodu hnízdění dravých ptáků (zejména poštolek). Týká se to následujících lezeckých útvarů:
Sloup: Stěny u Sloupské jeskyně – horní patro cesty Neplatná a Potměšilý domácí. Stěny u Sloupské jeskyně a stěna nad Sloupskou jeskyní – počínaje cestou Antikoro až po cestu Přímo žlábkem
Holštejn: Vaňousovy díry – počínaje cestou Pan kloaka po cestu Na věky věků Lidomorna – počínaje cestou Rovně vzhůru po cestu Perlorodka
Rudice: Hrad – celá pravá část počínaje cestou Matějská a konče cestou Brzdova
Žleby: Saxifraga – počínaje cestou Kamenný déšť až po Jarní cestu
Tato omezení platí do 16.7.2020 s tím, že jednotlivé uzávěry budou odstraněny po vyhnízdění. Upozorňuji, že může nastat situace, že na některých lokalitách dojde ke druhým snůškám a uzávěry mohou být prodlouženy až do září.
Dále je od 18.3. 2020 do 15.6. 2020 je uzavřen celý skalní útvar Kostelík v NPR Býčí skála v Moravském krasu z důvodu hnízdění sokola. Celá oblast je ohraničena proti vstupu výstražnými páskami. Prosíme lezeckou veřejnost, aby dané omezení respektovala a v žádném případě nevstupovala do ohraničeného prostoru. Za OVK Jižní Morava Vladimír Wolf
Rudice u Blanska - skály Kolíbky v NPP Rudické propadání
Vložil: 2.4.2020 Filip Chalupka
Sobotní (28.3.2020) nápor návštěvníků v Moravském krasu viz Česká televize
Blíží se víkend - strážci přírody ve střehu a obce pomáhají omezit pohyb osob
Protože předpokládáme zájem občanů o návštěvu přírody po dnech uzavření v domovech a v práci, vyjedeme opět do terénu a budeme opět sledovat nelegální vjezdy aut, trhání medvědího česneku v rezervacích, ohně a táboření.
Všechny návštěvníky Moravského krasu prosíme o dodržování omezení platných pro ochranu přírody a v zájmu vzájemné ochrany zdraví všech občanů včetně strážců, které můžete potkat, také o dodržování nařízení vlády a ministerstva zdravotnictví. Některé obce v krasu se snaží pomoci přírodě i vládním nařízením. Tak například Obec Ochoz u Brna uzavřela parkoviště pod Hádkem a Obec Rudice u Blanska obnovila cedulky se zákazem vstupu do lomu Seč v Rudici, kde je platný dobývací prostor. Děkujeme.
Několik rad a informací z Moravského krasu od strážců přírody:
Neparkujte ve velkém počtu aut, hledejte další vhodná místa u silnic.
Z výše uvedeného NEDOPORUČUJEME jezdit na parkoviště nad Velkou Klajdovkou a podél silnice Líšeň - Ochoz, nedoporučujeme parkoviště pod Hádkem (UZAVŘENO), u Býčí skály a u Staré hutě, v Rudici u pískového lomu Seč (ZÁKAZ VSTUPU DO LOMU), na Skalním mlýně, na Macoše.
Moravský kras se svými údolími a množstvím rezervací není pro rozptýlení většího množství lidí vhodný, nedovolí to terén strmých svahů nebo zákonem zakázaný vstup do národních přírodních rezervací mimo značené cesty. Probouzející se příroda teď na jaře je velmi citlivá.
Vyhledávejte místa neznámá, běžte i do polí, není nutné jezdit jenom do lesů a na místa turisticky nejznámější.
Auty nikde nezajíždějte mimo okraje silnic a mimo parkovací plochy.
DOPORUČUJEME pro brňáky třeba vyškovsko nebo třebíčsko, i odkrytá krajina jižní Moravy bez lesů v záři slunce je zajímavá.
Děkujeme za ohleduplnost k přírodě a k nám všem navzájem.
Uzavřené parkoviště pod Hádkem u Ochozu Parkoviště u lomu Seč v Rudici Zákaz vstupu do lomu Seč a prosba starosty Rudice
Zapsal: 25.3.2020 Tonda Tůma
Koronavirus: pátek 20.3.2020 opět NÁJEZD DO PŘÍRODY
Včera, tj. v pátek odpoledne mezi 15. - 18. hodinou to v Moravském krasu vypadalo jako v krásný, klidný a bezstarostný letní den. Stav nouze? Zákaz vycházení (omezení volného pohybu)? Cesta jen za nejnutnějším nákupem? Zákaz shlukování lidí? Smích! V Moravském krasu byl včera asi jiný svět bez nemoci a bez příkazů a doporučení Vlády.
Strážci registrovali nelegální vjezdy aut mimo silnice do přírody, přestupci ovšem dostanou pozvánky k pokutě se zpožděním až pomine epidemie koronaviru a úřady otevřou zase plný provoz. Vláda večer v televizi vyzývala občany nejezdit na chaty a chalupy viz https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/urady-vybizeji-k-tomu-aby-lide-nevyjizdeli-o-vikendu-na-chaty/1869407. V chatových osadách v údolí Říčky a jejich okolí marná výzva. Podle množství aut naopak proběhl nájezd chatařů do chat.
Strážci zasahovali proti trhání medvědího česneku v přírodní rezervaci, proti ohni v lomu Seč u Rudice, proti táboření v lomu Skalka u Ochozu, proti vjezdům aut v údolí Říčky u bufetu pod Hádkem a u Kaprálova mlýna, proti čtyřkolce pod Hádkem. Pokuty byly uděleny pouze 2, ostatní přestupci budou ještě předvoláni. To je situace jako o letních prázdninách za časů dovolených ...
Třeba horší počasí o tomto víkendu přinutí naši veřejnost ve vlastním zájmu svého zdraví plnit nařízení Vlády a zůstat doma.
Nicméně chápeme potřebu "vyvětrat se z karantény" a DĚKUJEME všem, kteří parkují na parkovištích a chovají se i v této náročné době k přírodě ohleduplně. DĚKUJEME Vám.
Parkoviště pod Hádkem Parkoviště na rozcestí Říčky Posezení u bufetu pod Hádkem
Zapsal: 21.2.2020 Tonda Tůma
Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2019
Věnujte pozornost třeba kapitole 11 o strážní službě.
Vložil: 20.3.2020 Tonda Tůma
Na vycházkách netrhejte medvědí česnek, ale pomozte přírodě
s úklidem
Dnes vyjíždí strážci přírody v krasu do terénu umístit informační cedulky s prosbou "netrhat v CHKO Moravský kras medvědí česnek". Zejména v přírodních rezervacích zákon trhání rostlin zakazuje, podrobnosti viz http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/upozorneni-ke-sberu-cesneku-medvediho/. Tam je pak možno za trhání rostlin nebo za vstup do národní přírodní rezervace inkasovat pokutu.
Vzhledem k tomu, že celorepubliková akce "Ukliďme svět - ukliďme Česko" (viz zde článek 7.3.2020) je zrušena, tak považujeme za vynikající nápad výzvu místostarosty Blanska Ivo Poláka k individuálnímu úklidu přírody (děkujeme!).
Na Facebooku pan místostarosta Polák napsal:„Při procházce posbírejte vše, co do lesa nepatří. Strávíte tak příjemný čas v přírodě (kde je bezpečně), zabavíte děti a ještě si odnesete skvělý pocit z dobrého skutku! Pojďme přežít karanténu užitečně pro přírodu, která si to zaslouží a které tak vrátíme to, co dělá pro nás.".
Strážci přírody Moravského krasu se k této výzvě připojují. K uložení igelitek s odpadem (nejspíš to budou PETky, plechovky, obaly apod.) použijte pochopitelně popelnice a kontejnery ve městech a obcích. A všem Vám, kteří výzvu přijmete za svou, DĚKUJEME.
Jeskyňářská konference Speleofórum 2020 ve Sloupu PŘELOŽENA
Termín každoroční konference byl 25.-26.4.2020 ve Sloupu v Moravském krasu. Strážci zde začali mívat pravidelně poster s informací o činnosti strážců přírody v jeskyních krasu v předchozím roce.
Česká speleologická společnost jako organizátor konference sděluje, že náhradní podzimní termín zatím není znám a sborník konference naopak vyjde k původnímu termínu v dubnu. Více na https://www.speleo.cz/speleoforum-2020.
Foto: poster strážců k roku 2018
Vložil: 18.3.2020 Tonda Tůma
Začala ochrana hnízdiště sokolů stěhovavých v NPR Býčí skála
Dnes odpoledne strážci natáhli zákazové pásky na přístupech ke skalám, kde se připravuje k zahnízdění párek sokolů stěhovavých. K páskám přibyly informační cedulky v českém a anglickém jazyce a další cedulky upozorňující na zákaz použítí dronů.
Uzavřena je ode dneška také modrá turistická značka přes jeskyni Kostelík, návštěvníci přírody musí mezi skálou Zub času a Býčí skálou použít okraj silnice. Je třeba kromě uzavřené oblasti používat pouze turisticky značené cesty a silnici, proto tak to stanovuje zákonný režim pro národní přírodní rezervaci (NPR). NPR Býčí skála je dostatečně hustě označena cedulemi se státním znakem a doplňkovými tabulkami s informací o rezervaci a další tabulkou s informací o zákazu pohybu mimo značené cesty.
Uzavření má za účel dopřát klid pro úspěšné vyhnízdění sokolů. Bohužel se vždy najde několik jednotlivců, kteří chodí sokoly rušit za zákazové pásky a strážci je musí volat k pořádku. Připomínáme i pokus rušit sokoly dronem, kdy strážkyně včas zasáhla ve prospěch sokolů. Takže několik let zpátky se vyhnízdění za pomoci střežení hnízda stráží přírody podařilo. V loňském roce takové štěstí nemělo hnízdo v NPR Vývěry Punkvy, které "vybral" výr velký jako predátor, což byl ale "zásah" přírody.
Ochranný dohled na hnízdiště letos opět budou zajišťovat strážci přírody.
Koronavirus působí i jinak: lidé nemůžou do měst, provedli nájezd do přírody
Zpráva z uplynulého víkendu v Moravském krasu:
Všichni strážci hlásí, že tolik aut parkovat v CHKO Moravský kras ještě neviděli. Zdá se, že víkendový nájezd návštěvníků předčil nájezdy houbařské. Ochranná opatření proti šíření koronaviru neumožňují navštěvovat sportoviště, obchodní a zábavní centra a restaurace, tak alespoň do přírody se může.
Bohužel s tím příroda má problém. Probíhá jarní aspekt, tj. příroda se po nepříliš vydařené zimě probouzí k aktivnímu životu, a to patrně o 14 dní dříve, než vloni. Začal dříve jarní tah obojživelníků a ochranáři spěšně instalují zábrany. Začínají hnízdit chránění sokoli. Kvetou koniklece a voní medvědí česnek. A rys, o kterém jsme začínali dostávat zprávy, že byl viděn, nejspíš vyděšeně utekl. Ne, s tím rysem to je samozřejmě spekulace, bohužel pořád nebyl objektivně potvrzen. Ale to ostatní platí.
Stránská skála s konikleci plná lidí, okraje lesních cest u silnic v Moravském krasu zaplněné auty, už nebyla místa k dalšímu parkování. Z přírodní rezervace Dřínová vyhodil strážce 10 trhačů medvědího česneku. Z Holštejna byly hlášeny a pokutovány 3 ohně za bílého dne. Vypadá to tak, že do přírody vyrazili i lidé, kteří by jinak trávili víkend v zábavním centru a nejsou zvyklí na pravidla a omezení chování v chráněné přírodě. Protože běžně se s ohni za bílého dne strážci nesetkávají.
Jelikož nadále je z koronavirového zákazu volného pohybu udělena výjimka pro návštěvu přírody, tak strážci budou přírodu další víkendy intenzívně hlídat. Taková malá strážcovská mobilizace.
UZAVŘENÍ zpřístupněných jeskyní České republiky od pátku 13. 3. 2020
Uzavření zpřístupněných jeskyní České republiky od 13. 3. 2020.
Vážení návštěvníci, oznamujeme, že všechny zpřístupněné jeskyně, které provozuje Správa jeskyní České republiky, budou počínaje pátkem 13. března 2020 až do odvolání pro veřejnost uzavřené. Opatření bylo přijaté jako prevence proti šíření koronaviru 2019-nCoV. Aktuální informace o změnách provozu je možné sledovat na www.caves.cz.
Strážci přírody už nezvou na úklid Moravského krasu 4.4.2020- ZRUŠENO
Aktuálně k úklidovým akcím: postupně se ruší
Moc nás to mrzí, ale po dobu trvání nouzového stavu a karantény se akce zaregistrované na www.UklidmeCesko.cznemohou uskutečnit. Stejně jako už roky vybízíme veřejnost k odpovědnému chování k přírodě a veřejným prostranstvím, vyzýváme nyní k odpovědnosti vůči našim spoluobčanům (v prvé řadě nejvíce ohroženým seniorům). Konání organizovaných úklidových akcí je do ukončení stavu nouze pozastaveno, stejně jako distribuce úklidových pomůcek (pytlů a rukavic). Až se situace uklidní, budete mít možnost své dříve zaregistrované akce přesunout na nové termíny, s největší pravděpodobností podzimní.
Nezapomeňte prosím dát vědět svým dobrovolníkům...
Měsíc duben je už tradičně v Česku věnován dobrovolnickým jarním úklidům přírody. Vysoké renomé má akce "Ukliďme svět-Ukliďme Česko" viz https://www.uklidmecesko.cz.
V Moravském krasu již mnoho let AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras se svými strážci organizuje sbírání odpadků podél silnic a cest. Do akce se zapojují školy z regionu, jeskyňáři, skauti, hasiči, obce a pochopitelně strážci s kamarády. Úklid krasu je součástí výše zmíněné akce "Ukliďme svět-Ukliďme Česko", najdete nás tam zaregistrované.
Letos uklízíme Moravský kras v sobotu 4.4., ale lze individuálně uklízet i jindy. Pro velký počet účastníků rádi přijmeme jen skupinky více zájemců, ale jednotlivcům se omlouváme, těm se věnovat nemůžeme. Pracovní skupiny dostávají přidělené úseky cest a silnic a speciální úkoly na likvidaci menších skládek.
Zajišťujeme pytle a svoz nasbíraného odpadu a naši spolupracovníci (Město Blansko, ŠLP Křtiny, LČR-LS Bučovice) zajistí kontejnery a likvidaci odpadu (děkujeme). Reflexní vesty k silnicím a rukavice si účastníci přinesou sami. Odměnou brigádníkům jsou buřty a čaj na Skalním mlýně u chaty, kterou poskytla Správa jeskyní ČR.
Strážci vytváří speciální speleologický tým, který vysíláme na vyčištění jeskyní od odpadků. Letos máme políčeno na jeskyni Vandráckou a přineseme z ní určitě reportáž.
Nová kniha: Martin Golec - Fenomém Býčí skála (krajina, jeskyně a člověk)
Aktuálně je v prodeji kniha archeologa Martina Golce, vydaná koncem roku 2019 a věnovaná tajuplné jeskyni Býčí skála ve střední části Moravského krasu. Připomeňme si, že většina nálezů ze světoznámé halštatské svatyně je uložena v muzeu ve Vídni a jsou nyní zapůjčeny do Muzea Blanenska do konce roku 2020 viz http://www.muzeum-blanenska.cz/clanky/detail/cesta-do-praveku-blanenska.htm.
Autor představuje koncept centrální pohřebně-obětní poutní svatyně v jeskyni Býčí skála. Zamýšlí se na základě archeologických nálezů a vlastních znalostí jeskyně nad činností lidí v jeskynní svatyni v širších nadregionálních souvislostech.
Kniha částečně v kapitole "Hromadění" téměř doslovně opakuje informace, které autor již publikoval v roce 2015 v publikaci Oliva - Golec - Kratochvíl - Kostrhun: "Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích", vydalo MZM Brno. Nicméně z hlediska širšího kontextu tématu knihy jsou v ní nutné.
Nejsem archeolog, ale povšiml jsem si, že při uvádění různých výšinných hradisek doby bronzové a železné v oblasti Drahanské vrchoviny autor vůbec neuvádí hradisko Chochola (Ochoz-Chochola) nad údolím Říčky mezi Líšní a Kaprálovým mlýnem u Ochozu. Je to s podivem, protože jinak v knize cituje snad všechna hradiska v dané oblasti a významné archeologické nálezy na brněnsku s kulturním a časovým vztahem k Býčí skále. Pravda, hradisko Chochola neprošlo archeologickým výzkumem a proběhla zde pouze orientační sondáž viz https://pamatkovykatalog.cz/hradisko-chochola-15882691 s datací hradiska do pozdní doby bronzové (tedy před "hlavním provozem" Býčí skály jako svatyně ve starší době železné - době halštatské), což je asi důvod vynechání zmínek o hradisku Chochala v knize, ale třeba archeolog Petr Kos se nebojí hradisko zmínit ve své zprávě o Býčí skále z roku 2012 viz http://media.archeologicky-atlas.cz.s3.amazonaws.com/production/application/source/2018/6/17/kos_2012-pdf.
Zapsal: 28.2.2020 Tonda Tůma
Sníh téměř nebyl, problém "VODA" zůstává i v Moravském krasu
V tisku se začínají objevovat články hodnotící letošní zimu z hlediska vodní dotace do krajiny. Zprávy bohužel nejsou povzbudivé. Například ve článku https://www.novinky.cz/domaci/clanek/hydrolog-podzemni-vody-neni-z-ceho-brat-40312196 se píše, že podzemní vody se nemají z čeho doplnit. Proto taky Správa CHKO Moravský kras již v loni nepovolovala vrty a studny na využití podzemní vody často jen pro užitkové účely, protože jsou v krasu nedostatkem ohroženy nejen jeskyně, ale i podzemní zdroje pitné vody. Některé obce jsou zásobovány pitnou vodou z hloubkových vrtů a dodnes se pořádně neví, odkud jsou tyto vrty vlastně doplňovány.
Boj se suchem komentuje i ministr životního prostředí Richard Brabec v rozhovoru na https://www.novinky.cz/domaci/clanek/brabec-voda-se-kvuli-suchu-zdrazit-nesmi-40312771. Souhlasím s panem ministrem, že je potřeba vodu v krajině zadržet. Ale problém nevyřeší jenom nové přehrady. Bude-li málo srážek, nové přehrady se ani nenaplní, však to vidíme na těch stávajících. Uvidíme, jaká bude podpora MŽP pro obnovu ZRUŠENÝCH mokřadů a ZMELIOROVANÝCH luk a polí a ZMEANDROVÁNÍ napřímených vodních toků. Napřímené vodní toky jsou okolo Moravského krasu skoro všechny, příkladem je Hostěnický potok. Tyto toky doprovází meliorované louky, příkladem je údolí Luhy nad Sloupem.
Je třeba si říct, že voda neproudí jenom v povrchových korytech, ale proudí také v sedimentární výplni údolí, kde ji nevidíme. Stavbou přehrady se podzemní proudění v sedimentech přeruší, přehrada přece musí být utěsněná. Proto žádné údolí okolo Moravského krasu nesmí být přeťato přehradní hrází. Zastavil by se tak podzemní přívod vody do krasu. A to může platit i pro jiné oblasti. Takže způsob zadržení vody v krajině je potřeba zvolit s rozumem. Myslet, že nás zachrání jenom a výhradně přehrady, je zcestné. Krom toho plochy přehrad mají v létě vysoký výpar (evapotranspiraci), což nemá voda ukrytá v podzemí.
Otázka: Kdo zadrží srážkovou vodu, tráva (+ stromy, keře) nebo kukuřičné (obilné, řepkové) pole? Všichni ze zkušenosti víme, jak to v polích po prudkém dešti vypadá. Rychlý odtok vody doprovázený silnou erozí půdy. Zemědělská krajina rozsáhlých socialistických lánů potřebuje ROZČLENĚNÍ polí travnatými pásy a ostrovy zeleně tak, jak od loňského roku zavádí Agentura ochrany přírody ČR v Moravském krasu okolo závrtů a nad jeskyněmi viz níže článek např. z 21.1.2020. Je to protierozní ochrana a další způsob zadržení vody v krajině.
A ještě je tu jedna možnost, jak zadržet vodu v krajině. Jímat vodu ze střech a zpevněných ploch do nádrží a nenechat ji odtéct pryč. Následně touto vodou zavlažíme trávníky, zahrádky a ovocné stromy. Bude-li pitné vody v našich kohoutcích málo nebo bude-li zdražena, dojde i na domácí bazény a jejich zaplnění srážkovou vodou ze střech.
Ilustrační foto: vodní zdroj pro Brno - Březová u Svitav také zeslábl
Zapsal: 25.2.2020 Tonda Tůma
Ochranáři vloni v krasu opravili 7 uzávěr jeskyní
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v rámci financí z Programu péče o krajinu má možnost prakticky chránit i jeskyně. Nejlepší ochranou jeskyně je její uzamčení uzávěrou. Ochranáři jeskyně uzavírají z důvodů ochrany netopýrů, výzdoby jeskyně a jeskynních sedimentů, které mohou obsahovat i archeologické a paleontologické nálezy, a také z důvodu bezpečnosti osob tam, kde uzávěra je v majetku státu. V roce 2019 tak pracoviště Správa CHKO Moravský kras nechala opravit prostřednictvím smluv o dílo se speleology tyto uzávěry jeskyní:
j. Svážná studna (oprava havarijního stavu zřícené vstupní šachtice),
j. Kravská díra (oprava uzávěry a šachtice),
j. Nad Jedelskou cestou (oprava uzávěry),
j. Nová Amatérská - vchod Štola U javora (oprava zámkového mechanismu),
j. Štajgrova díra (oprava uzávěry),
j. Na cestě (oprava uzávěry),
j. Hlaváčkova propast (oprava uzávěry),
Ševčíkův závrt (vyčištění zásypu závrtu od odpadu spojené s objevem nové jeskyně pod závrtem).
Vedle toho Agentura (Správa CHKO MK) realizovala pravidelnou každoroční revizi uzávěr jeskyní v majetku státu (asi 60) spojenou s běžnou údržbou uzávěr (promazání, vyčištění). Strážci přírody provedli opravy značení přesunové trasy v Nové Amatérské jeskyni - vchod Štola U javora. Kromě toho strážci opravili pod Šošůvkou kůly vyznačující v loukách okraje závrtů (aby se pádem nepoškodila zemědělská technika) a nakonzervovali nátěrem 10 hraničních sloupků CHKO. V souvislosti s loňským rozšířením CHKO Moravský kras nechala Agentura nové hranice vyznačit 22 novými hraničními sloupky CHKO a 3 nové sloupky přišly na hranice NPR Býčí skála. Nelze nepřipomenout stráží přírody realizované střežení úspěšně hnízdících sokolů stěhovavých v NPR Býčí skála.
Foto: uzávěra jeskyně Kravská díra Foto: vyznačování tras v Amatérské jeskyni
Zapsal: 25.2.2020 Tonda Tůma
Turisté dostali v krasu ke konci roku nový naučný infopanel
Na červené turistické značce mezi Šošůvkou a Holštejnem, zhruba v polovině trasy, se nachází prameniště V Troubkách. Jde o prameny vyvěrající na geologické hranici vápenců a nevápencových hornin. Voda z pramenů má jen několik desítek max. stovek metrů dlouhý povrchový tok (dle aktuální vydatnosti prameniště) a propadá se na vápencích do podzemí v řadě ponorů nad závrtem U Trojičky nebo až v tomto závrtu.
Prameniště mělo strategický význam ve středověku, kdy zásobilo pomocí jedlových trubek nedaleký hrad Holštejn. Hrad na vápencové skále, uvnitř které je jeskyně Lidomorna, nemohl mít studnu (musela by totiž procházet přes jeskyni). Mohl mít pouze cisternu jako řada jiných hradů, ale majitelé hradu se postarali o jeho zásobování moderním stylem - v podstatě na hrad natáhli "vodovod".
O tom všem se zmiňuje Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Správou CHKO Moravský kras) obnovený naučný infopanel u prameniště V Troubkách. Jeho stojan byl obnoven již v roce 2018, sluncem poškozená textová tabule byla vyměněna právě před koncem roku 2019.
Zapsal: 21.2.2020 Tonda Tůma
Zvýšené vodní stavy byly i na středu a jihu krasu
Minulý týden po sledování vodních stavů na severu krasu viz článek níže ze 4.2.2020 následovala středeční (5.2.) obhlídka střední a jižní části krasu. Vývěry Jedovnického potoka byly celkem normální, protože vody potoka nad ponory zadržují Jedovnické rybníky. Příjemné bylo vidět Křtinský potok, v létě vyschlý, který protékal povrchovým korytem celé údolí od Křtin až do Josefova k soutoku s Jedovnickým potokem. Zvláště průtok průrvou ve skalní stěně pod jeskyní Výpustek je kouzelný, jsou to taková skalní vrata.
Mrkli jsme na údolí Říčky a Hostěnický potok. Vývěry Říčky I a II byly oba funkční. Zvláště Vývěr Říčky I obnovil po několika letech vyschnutí svoji funkci, ovšem na jak dlouho? Vchod do Ochozské jeskyně se rovněž proměnil ve vyvěračku, takže bylo jasné, že Hostěnický potok protéká jindy suchou Ochozskou jeskyní. Byl jsem zvědav na Hostěnické ponory I a II. Nějak moc vody Hostěnického potoka okolo Hostěnic do ponoru I neteklo, vodu přece podrží rybník nad Hostěnicemi. Kupodivu voda potoka nepřetékala do ponoru II a podle chybějících vodních stop nepřetekla ani začátkem týdne (před 5.2.) při kulminaci vody, prostě Hostěnický potok neměl povodňový stav.
Kousek proti proudu Hostěnického potoka se nachází v okraji lesa tzv. Smetištní závrt. Ústí do něj 2 trubky. Z obou tekl mírný pramínek vody a navíc slabý pramen vody tekl do závrtu i od lesa. To bylo zajímavé, zde jsem nikdy vodu téci neviděl, ale pravda, nechodím sem často.
Třetí sledování povrchových vodních stavů jsme uskutečnili v pátek 7.2. Často vyschlá Klostermannova studánka na Rudické plošině pilně dávala vodu. Její tenký potůček pokračoval závrtovým slepým údolíčkem a ztrácel se v ponoru před uzávěrovou stěnou údolíčka. To se skutečně jen tak nevidí. Studánka i údolíčko jsou běžně suché. Ještě nás zajímal Habrůvecký potok. Asi 300 m pod Habrůvkou se rozléval do šíře louky, část potoka malým vodopádkem padala do studňovitého závrtu (propadl se někdy v roce 2017) a ztrácela se na jeho dně v ponoru a část pokračovala povrchovým korytem směrem na Křtinské údolí.
Foto: Habrůvecký ponor Foto: přecházení Křtinského potoka
Zapsal: 12.2.2020 Tonda Tůma
Netopýrů v souvislosti s koronaviry není třeba se bát
"Stručně řečeno, věcné důvody k obavám z kontaktu s našimi netopýry nejsou na místě. Doporučit lze jen jedno: netopýry nejezte. Prof.RNDr. Ivan Horáček, CSc. předseda České společnosti pro ochranu netopýrů"
Vložil: 6.2.2020 Tonda Tůma
Cenu AOPK ČR získala zemědělská společnost z Moravského krasu
Ocenění získala dnes 4.2.2020 v Praze společnost Zemspol a.s. Sloup z Moravského krasu za dlouholetý pozitivní přístup k ochraně přírody Moravského krasu. Konkrétně k ochraně podzemních jeskynních systémů, které se nacházejí pod poli obhospodařovanými společností Zemspol. Je to především systém Amatérské jeskyně, nad kterým už před rokem 1989 začalo tehdy ještě JZD Sloup zatravňovat některé pozemky a její nástupce společnost Zemspol v tomto pokračovala.
V loňském roce byla nad jeskyněmi a okolo závrtů nově vytýčena I. zóna ochrany, ve které se nesmí hnojit, používat biocidy a intenzívní technologie. Taková pole v I. zóně je nejlepší zatravnit také z protierozních důvodů a zadržení vody v krajině. Zelené ostrovy s travnatým drnem, následně i s keři a případně i stromy jsou důležitým útočištěm i pro živočichy. Oceněná společnost chápe potřebu ochrany jeskyní a ochrany půdy proti vodní erozi. Připomeňme si, že přívalové deště strhávají ornici z kukuřičných, řepkových a obilných lánů a odnášejí ji do závrtů a dále do jeskyní. Fragmentace rozsáhlých lánů zavedením travnatých ostrůvků zeleně je projevem moderního myšlení zemědělce a hlavně vklad do budoucnosti.
K I. zóně podrobněji články zde např. z 21.1.2020 nebo 21.11.2019.
Foto: AOPK ČR - zatravněná tzv. Ostrovská uvala (vlevo nahoře Šosůvka, vpravo nahoře pod lesem Ostrov)
Zapsal: 4.2.2020 Tonda Tůma
Kras má po deštích zvýšené vodní stavy, které ale rychle opadnou
Dnes dopoledne mezi 10-11 hodinou jsem měl možnost při dešti a mrholení sledovat, jak do krasu přitéká voda v množství srovnatelném s jarním tání sněhů. Ožily krasové ponory a vyvěračky, které minimálně rok odpočívaly během sucha.
U skály Hřebenáč byly vidět 2 ponory a do tzv. Starých skal se pro řeku (jindy potok, v létě vyschlý) Sloupský potok nedalo vstoupit. Pod Šošůvkou v údolí pod zemědělskou firmou byly aktivní 3 ponory současně na jednom potoku. U Šošůvky prameniště V Troubkách bylo natolik vydatné, že voda ještě 100 m pod prameništěm vybublávala ze země řadou drobných vyvěraček, následně tekla přes staré propady (malé závrty), které zaplavila až po jejich hranu, a pokračovala do ponoru U Trojičky.
Pohled z mostu nad ponorem Nová Rasovna u Holštejna byl úžasný. Burácející řeka (opět jindy potok, v létě vyschlý) Bílá voda se pěnila přes balvany a mizela v mezerách skalního amfiteátru. Vydatně tekl také lesní potok do ponoru V Jedlích a dokonce k mému překvapení tekl malý potůček do ponoru Domínka (k tomu jsem se natrefil poprvé, co působím v krasu). Pozadu nezůstal potok Lopač v Ostrově u Macochy. Jednak zaplavil mokřadní louku u Císařské jeskyně (jistě k radosti nás ochranářů) a jednak se hrnul do ostrovského rybníka.
Nejzajímavěji se chovaly spojený Krasovský potok a potok Hložek. Krasovský potok zahltil Krasovský ponor I u Šamalíkových jeskyní, potom na louce přibral Hložek a společně zaplavili až po vrch velký závrt u silnice Ostrov-Vilémovice (Krasovský ponor II) poblíž jeskyně Balcarka. A hrnuly se dál přes silnici (auta statečně projížděla a tříšt vody jim stříkala na skla) a přes louku ke skalám Ostrovské Vintoky s řadou ponorů do stejnojmenné jeskyně.
Punkevní jeskyně překvapily: lodičky ležely na blátě, Punkva byla v přístavišti vypuštěná. Zato z regulační štoly se valila řeka a spojovala se s další řekou z tzv. Malého výtoku. Šlo zde v obou případech o Punkvu v jeskyních spojenou s vodním systémem Lopače (tj. i vody Krasovského potoka a Hložku). Řeka Punkva na své povrchové trase vypadá za této situace impozantně jako dravá horská řeka. Určité zdržení jí způsobí malá přehrada Jakubovo jezero, jejíž stavidla snadno přetékala.
Protože předtím nemrzlo, tak doufáme, že se dost srážkové vody vsákne do země. To se netýká výše popisovaných potoků. Jejich vody rychle zaplaví jeskynní systémy Moravského krasu a postupně budou přes vyvěračky z krasu odtékat, napřed rychle a pak čím dál pomaleji. Je možné, že další suché léto odsune tento popis vodního stavu do říše vzpomínek.
Foto: rozliv pramenů V Troubkách Foto: propadání Nová Rasovna z mostu
Zapsal: 4.2.2020 Tonda Tůma
Strážci z krasu bilancovali rok 2019 - 49 udělených pokut
Leden je měsíc bilancování minulého roku. Stráž přírody Moravského krasu je úspěšná. Jak se to projevuje? Můžeme se pochlubit svělou akcí "Operace sokol", kdy jsme uhlídali klid hnízdících sokolů v NPR Býčí skála a ti úspěšně vyhnízdili. Víc než zdvojnásobili jsme oproti předchozím rokům počet udělených pokut za přestupky, všechny udělili strážci příkazovými bloky. Největší počet pokut byl udělen za nelegální vjezdy aut mimo silnice do přírody. Nepřítomné řidiče si umíme zjistit a předvolávat. Nejkurióznější pokuta byla udělena za vzlet horkovzdušným balonem v rezervaci. Nejúspěšnější byly 2 zásahy proti čtyřkolkám, tedy 2 odchycené a potrestané čtyřkolky v lesích. Strážci si všímali i zemědělců, v šetření je nepovolené používání biocidních látek, tedy těch, které likvidují některé organismy. Zajímavostí jsou zásahy proti používání dronů v rezervacích. Několik osob bohužel nepochopilo potřebu klidu pro hnízdící sokoly a vyrazilo za pásky vyznačující území se zakázaným vstupem, takže i jim musely být uděleny pokuty.
Strážci přírody Moravského krasu jako spoluorganizátoři působili na závodu Půlmaraton Moravským krasem. Provedli jsme 300 návštěvníků Amatérské jeskyně při jejích Dnech otevřených dveří. V červnu na konci hnízdění sokolů strážci zorganizovali Den stráže přírody. Spolupodíleli jsme se s ostatními brigádníky na dubnovém úklidu Moravského krasu ke Dni Země. A nemůžeme nepřipomenout naši přednáškovou činnost a vedení povrchových exkurzí. Slušnou částkou jsme přispěli kamarádovi jeskyňářovi v nouzi (více zde článek z 3.12.2019). Spolupracujeme při zimním monitoringu netopýrů se společností ČESON.
Kůly s červenou hlavou v polích krasu vytyčují území zvýšené ochrany
Právě teď v zimním období jsou z auta na polích u Vilémovic a Ostrova dobře vidět kůly okolo závrtů. Kůly mají červenou hlavu a jsou od okraje závrtů vzdáleny 30 metrů. Vyznačují okolo závrtů území, kde se nesmí mimo jiné používat biocidy a intenzívní technologie. Biocidy jsou látky likvidující nějaké organizmy. Splachy biocidů (chemických látek) do podzemí potom poškozují biotu v jeskyních. A nezapomeňme, že některé obce mají v krasu svoje zdroje pitné vody a dodnes nikdo neví, odkud do těchto zdrojů natéká voda. Závrty jsou propady do podzemí a přes ně voda do podzemí proudí nejrychleji ...
Cílem ochrany přírody je pole okolo závrtů zatravnit, protože pak zde již nebude potřeba jedovatých postřiků a granulí nutných třeba pro řepku. Travnaté ostrovy v dnes rozsáhlých lánech, jejichž obrovské plochy přežívají ještě z dob socialismu, mají protierozní účinek a zadržují vodu v krajině. Všichni jsme už někdy viděli, jak po deštích voda strhává hlínu z obilných nebo řepkových či kukuřičných polí. Na loukách tento jev fakt neuvidíte. A vodu v krajině zadržet potřebujeme všichni ...
Vytýčené území je zařazeno do I. zóny CHKO Moravský kras podle nové vyhlášky z března 2019. Děkujeme všem zemědělcům a vlastníkům půdy, kteří pochopili význam travnatých ostrovů v moři řepky, obilí nebo kukuřice. Tyto strovy jsou také útočiště pro ptactvo (budou-li tam keře a stromy) a pro hmyz a přispívají k pestrosti a různorodosti přírody a krajiny.
Strážci bedlivě sledují, zda hospodáři na polích zákonná omezení dodržují.
Strážce krasu především zajímalo místo nálezu a případné poškození chráněné přírody. Ověřili jsme si, že nález nebyl vůbec učiněn v CHKO, ale u Rájce-Jestřebí mimo zvláště chráněné území. Tím to pro strážce končí. Pokud by však nález byl učiněn tam, kam je vstup ze zákona zakázán, tj. v národní přírodní rezervaci, pak by nepochybně padla další nemalá pokuta roku 2020.
Zámek v Rájci byl sídlem šlechtické rodiny Salmů a můžeme Rájec zařadit do Moravského krasu v širším chápání území.
Zapsal: 21.1.2020 Tonda Tůma
Pokuta za dron v propasti Macocha je první v roce 2020
Vedoucí Správy CHKO Moravský kras zvedá v úterý 7.1.2020 ve 12.05 telefon. Volá Správa jeskyní ČR - provoz Punkevní jeskyně. V propasti Macocha létá dron. Dvojice strážců přírody Správy CHKO MK zanechává práce u počítačů a okamžitě vyjíždí směr horní můstek propasti Macocha. Tam jsou asi za 15 minut a dron není spatřen. Další telefonát upřesňuje: dron je zadržen na Punkevních jeskyních a skupinka ruských turistů se dožaduje jeho vydání. Strážci přejíždí do Pustého žlebu. Od průvodkyně Punkevních jeskyní se dozvídají, že dron létal kolem návštěvní výpravy na dně propasti Macocha tak blízko, že účastníky výpravy vlastně ohrožoval. Následně přistál patrně pro poruchu poblíž skupiny a pohotová průvodkyně dron ihned odebrala do úschovy. Strážci si rozdělují činnost. Jeden strážce plynnou angličtinou přestupek z důvodu ochrany přírody vysvětluje ruským turistům včetně výše pokuty udělené na místě a ruský turista ochotně předkládá svůj pas. Druhý strážce vypisuje pokutový blok na částku 1.000,- Kč, kterou turisté platí. Potom je jim dron vrácen. Věříme, že se poučili.
Použití dronů může rušit živočichy a v CHKO Moravský kras dle vyhlášky (přesněji Nařízení vlády) o CHKO platné od 1.4.2019 je možné v I. a II. zóně CHKO (to jsou především všechny rezervace a část lesních pozemků) jen na písemný souhlas Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras. Macocha je součástí Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy.
Smutná zpráva: odešel na věčnost jeskyňář a záchranář Karel RAMBA Kučera
Karel byl dlouholetým předsedou ČSS ZO 6-10 "Hluboký závrt" a také dlouholetým členem SZS (Speleologická záchranná služba) a šéfem stanice SZS Morava. Naposledy byl zaměstnán jako technický pracovník na hotelu Skalní mlýn, kde jsem ho často potkával. Ve věku 55 let prohrál svůj boj se zákeřnou chorobou. Znal jsem ho jako příjemného férového člověka. Karle, vzpomínám na tebe. Tonda
AOPK ČR - Regionální pracoviště Jižní Morava má 2 výběrová řízení
A jedno z nich se týká Správy CHKO Moravský kras. Specifickým požadavkem obsazovaného místa v Blansku je znalost speleologického prostředí. Místo se obsazuje pouze po dobu trvání projektu "Ochrana vybraných jeskyní a krasových jevů ve zvláště chráněných území", nejdéle do 31. 8. 2023. Název služebního místa je krajinný ekolog.
Ani druhé obsazované místo krajinného ekologa na pracovišti v Brně není bez zajímavosti, ale je také na dobu určitou.
Jeskyňáři z Moravského speleologického klubu mají úspěch a radost. Po letech dřiny v jeskyních přišla konečně větší odměna. Jeskyně "Sonda pod Jedničkou" vydala svoje tajemství v podobě dómu o rozloze cca 40x20 m a výšce cca 2-3 m.
Předseda skupiny a náš kamarád Honza Mrázek objev oznámil 3.12.2019. Dóm nazvali Výroční dóm, má nepravidelný tvar a jeho dno tvoří balvanité sutě s krápníkovou výzdobou.
Dóm směřuje východním směrem, tj. zhruba na obec Holštejn a pravděpodobně může jít o dutinu vzniklou zařícením původních níže ležících ponorových jeskynních prostor vytvořených dávnou říčkou Bílá voda. Podrobnosti o jeskyni Sonda pod Jedničkou naleznete na https://jeso.nature.cz/?jeso=2052.
Před třemi lety se stala nešťastná událost v jeskyni Lopač, kde spadl jeden z účastníků exkurse organisované CK Rajbas a zranil další účastnice. Obžaloba mně, jakožto vedoucího akce, označila za organizátora a z porušení báňských předpisů a bezpečnosti práce. I když se mým obhájcům podařilo obhájit skutečnosti, že jsem žádný z těchto předpisů neporušil a že organizátor byla CK Rajbas, soud mne shledal vinným z porušení obecné prevenční povinnosti dle občanského zákoníku. Mne samotného celá záležitost mrzí a je mi postižených líto, ale vinu necítím a trvám na tom, že jsem nic nezanedbal. Všechny jsem proškolil a proč spadl pan D. ze žebříku v místech, kde se dá pohodlně zády opřít, nechápu a nechápe nikdo, kdo jeskyni zná. Pojišťovny teď po mně chtějí odškodnění, zatím v řádech statisíců. Protože mi několik příznivců slíbilo pomoc, rozhodl jsem se založit transparentní účet. Jsou na něm vidět transakce za poslední 3 měsíce. Za 2,5 roku účet zruším, a pokud něco zbude, věnuji to České Speleologické společnosti pro účely Speleologické Záchranné služby. Za pomoc Vám všem moc děkuji. Pokud bude někdo potřebovat znát podrobnosti, obraťte se na mě tel: 733 326 443 Filip „Kuba“ Doležal, ZO 6-16 Tartaros.
Za strážce doplňuji, že s textem Kuby se plně ztotožňujeme a jeskyni Lopač a místo nehody známe. Zraněných je nám též velmi líto a ti jsou již odškodňováni. Účet pomoci pomáhá Kubovi, zaměstnanému občanu a otci rodiny, splnit soudem vymáhané finanční nároky pojišťoven. Dobrovolní strážci přírody CHKO Moravský kras a jejich kamarádi vložili jako první přispěvatelé vklad na "účet pomoci" uvedený dne 3.12.2019 jako "klientský vklad" pod VS 9.
Vložil: 3.12.2019 Tonda Tůma
Vlna solidarity pomáhá - jeskyňáři a přátelé krasu na kamaráda nezapomněli
Jeskynní malby v Kateřinské jeskyni jsou nejstarší v ČR
Geometrické obrazce, které označujeme za epigrafy, byly zkoumány v Kateřinské jeskyni. Jsou kreslené uhlem a jejich datování prováděl Ústav jaderné fyziky AV ČR (na datování se podílel i můj známý Ivo Světlík). Datace zveřejněná v červenci 2019 je stanovena na 6200 let, což je o 1000 let více, než obrazce z jeskyně Býčí skála (stáří 5200 let). Rovněž epigrafy z Býčí skály jsou obrazce nepředstavující pro současného člověka nic konkrétního a je tedy otázkou, zda je za malby (v našem moderním smyslu) označovat.
Obrazce v obou jeskyních nejsou veřejnosti přístupné, jsou pod zámkem a mimo trasy jeskyňářů a návštěvníků. Kateřinskou jeskyni provozuje Správa jeskyní ČR a jeskyni Býčí skálu zkoumá Česká speleologická společnost, ZO 6-01 Býčí skála. Dohled nad jeskyněmi provádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras a její strážci.
Lesy a hlavně oblasti vytěžené po kůrovcové kalamitě lákají terénní vozidla. Plocha po kůrovci se ale opět použije na výsadbu lesa a výsadby již začaly. Vytěžené plochy nejsou krosová závodiště a je potřeba tam les obnovit. Terénní motorky, čtyřkolky a auta jednak v krajině mimo silnice ruší zvěř a jednak narušují půdu a pomáhají erozi.
Vykácením kůrovcových lesů se neotevřel prostor pro řádění terénních vozidel ! Naopak v těžce poškozené krajině s malými ostrůvky "nesežraných" lesů potřebuje zvěř klid a erozi se musíme bránit a ne ji rozšiřovat.
Je otázka, jak program pomůže. My strážci přírody jsme přesvědčeni, že vedle pozitivního programu je potřeba mít připravená i represívní opatření (pokuty) ve zvýšené činnosti našich kolegů z lesní stráže. Vždyť jde i o zdraví (a životy) návštěvníků lesů.
Foto: lesní stráž Mendelovy univerzity - ŠLP Křtiny
Vložil: 28.11.2019 Tonda Tůma
Vyšel nový horolezecký průvodce Moravského krasu
Jmenuje se "Moravské skály III - jižní Morava" autorů Vladimíra Skýpala, Vladimíra Wolfa a kolektivu. V průvodci je popsaný stav horolezectví k 31.8.2019. Samozřejmostí průvodce jsou mapky s horolezeckými trasami.
U lezeckých oblastí jsou uvedeny také informace ochranářského charakteru, která skála a kdy je případně pro lezení uzavřena.
Stráž přírody a horolezci vzájemně spolupracují například při ochraně poštolek nebo sokolů. Většina horolezecké veřejnosti všechna pravidla v CHKO Moravský kras dodržuje.
Zapsal: 27.11.2019 Tonda Tůma
Problém se jmenuje "Motorkáři v lesích"
V poslední době strážci CHKO Moravský kras pozorují zvýšený pohyb ilegálního motorismu mimo silnice v lesích. Bývají to čtyřkolkaři, ale nyní na podzim převládají terénní motorkáři.
Je velmi těžké motorkáře chytnout, resp. zastavit. Ani se o to nepokoušejte. Máme s nimi své zkušenosti. Motorkář do vás bude najíždět a může vás ohrozit na životě. Ale nejpravděpodobněji vás zkrátka objede a zmizí. Registrační značku jejich terénní stroje nemají a oni vědí proč. Aby nebyli zjištěni. Můžete je bez registrační značky spatřit, jak rychle projíždí přes některou vesnici, aby co nejdříve ze silnice zmizeli v lese.
Kdo jsou motorkáři v lesích? Bezohlední řidiči, kteří jsou si vědomi porušování hned několika zákonů a vůbec nestojí o to, aby byli zjištěni a potrestáni. Proto nemají registrační značku, proto mají přilby zakrývající obličej a proto budou do vás najíždět, pokud jim zkřížíte cestu a budete je chtít zastavit.
Prosíme veřejnost o zasílání informací, kde a kdy (datum a čas) jste terénní motorky viděli, ideálně s fotkou. Použijte adresu morkras@nature.cz. I terénní motorky potřebují tankovat pohonné hmoty, takže na benzínové stanici si jich lze všimnout a jejich řidiči si zde musí sundat přilbu. Třeba poznáte své známé nebo sousedy.
V případě potřeby volejte 158, motorka bez registrační značky nesmí jezdit po silnicích. Motorka obecně nesmí jezdit v lese a mimo silnice v žádném národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Hluk motorek ruší jak návštěvníky přírody, tak zvěř a pneumatiky narušují půdu a umožňují její erozi.
Vše souvisí s ochranou jeskyní a ochranou podzemních vod Moravského krasu. Na zatravněných plochách nebude probíhat intenzívní hospodaření, nehnojí se, nepoužívají se biocidy a intenzívní technologie. Zatravněné plochy plní také funkci protierozní a zadržují vodu v krajině. V neposlední řadě jsou to ostrovy zeleně v rozsáhlých lánech zemědělské půdy, často obilovin, řepky či kukuřice.
Vložil: 21.11.2019 Tonda Tůma
Nový krasový propad v Ostrově u Macochy
Kras stále pracuje.I neživá příroda je zde pouhým okem pozorovatelná v pohybu. Stačí intenzívnější deště a voda zasakující do podzemí posune někde ucpávku krasového komínu nebo větší pukliny a vznikne propad. Stává se to v průměru jednou za dva až tři roky.
Propady bývají nejčastější v místech stávajících závrtů (krasových depresí miskovitého nebo trychtýřovitého tvaru) nebo v místech rozoraných nebo zavezených závrtů, které se takto přírodně obnovují. Může to být i na zcela novém místě. Připomeňme si nedávno vzniklý velký propad před Ostrovem u Macochy v louce vpravo od silnice z Vilémovic do Ostrova. Z původně kotlovitého propadu se postupem několika málo let stává trychtýřovitý závrt.
Nový propad zmiňovaný v nadpisu se nachází ve větším stávajícím závrtu označovaným jako Závrtek u křížku za větrným mlýnem v Ostrově u Macochy. Propad má průměr asi 3/4 metru a hloubku 2 m, do hloubky se zužuje a je vytvořen v hlínách závrtu. Propad je označen bezpečnostní červenobílou páskou a překryt deskami. V okolí se nachází několik dalších závrtů zkoumaných speleologicky s propasťovitými jeskyněmi. I tento trativod - propad ve dně závrtu - s největší pravděpodobností signalizuje existenci jeskyní někde v hloubce vápencového masívu.
Na závrt nás upozornil kamarád jeskyňář Kuba ze skupiny Tartaros a včera jsme dva strážci zajeli propad zdokumentovat.
Zapsal: 20.11.2019 Tonda Tůma
Kdo je Marek Poustevník a připomínka Arnošta Hlouška z Habrůvky
Já znám Marka Poustevníka především jako speleologa, tedy jeskyňáře, ale též jako krasového poustevníka, což je v dnešní době zcela neobvyklá ne-li neznámá profese či odbornost či snad životní filosofie ... Dnes užívá jméno Marek Gyaneshwarpuri.
Touto informací pouze sděluji, že se Marek opět pohybuje v Moravském krasu a třeba i v údolí Oslavy a Chvojnice a odkazuji na jeho stránky viz http://gyaneshwarpuri.cz/index.html.
Historické foto Marka Poustevníka z roku 2007, autor Z. Macháček. Tuto soukromou úpravu hraničního sloupku CHKO MK pod Habrůvkou už dávno nenajdete.
Vložil: 14.11.2019 Tonda Tůma
Začalo období zimních prohlídek jeskyní Moravského krasu
Zimní období je v jeskyních obdobím netopýrů. Ochrana zimujících netopýrů vyžaduje omezený nebo zcela uzavřený provoz zpřístupněných jeskyní.
Takové Punkevní jeskyně zimovištěm nejsou a mají tudíž provoz celoroční bez omezení. Jeskyně Výpustek má zimoviště mimo prohlídkovou trasu a můžete přijet na 3 prohlídky denně viz https://www.kudyznudy.cz/akce/zimni-prohlidky-jeskyne-vypustek. Kateřinská jeskyně je v měsících prosinec až únor zcela uzavřena. Totéž jeskyně Balcarka. Sloupsko-šošůvské jeskyně nabízejí v měsících prosinec až únor vstup pouze do šošůvské části a to jen s baterkou, protože se nezapíná běžné osvětlení jeskyně. Sloupská část je uzavřena. Konkrétní dny a časy klasicky zpřístupněných jeskyní (s chodníčky a schodečky) najdete na https://www.caves.cz.
V sobotu 12.10.2019 spadla ze žebříku z výšky asi 4 m žena ve vstupní části propasťovité jeskyně Ostrovská propast, jejíž vchod se nachází v Ostrově u Macochy u fary. Na místě zasahovali záchranáři z HZS JmK a Speleologická záchranná služba. Žena byla se zraněními transportována do nemocnice. Podle našich informací neplnila bezpečnostní pokyny vedoucího speleologické akce a neprováděla svoje zajištění.
Ostrovská propast má vchod uzavřený uzávěrou a nelze do ní volně vstoupit. Jsou do ní svedeny srážkové vody z ostrovského kostela. Celková hloubka propasti je 38 m.
proběhne ve dvou prodloužených víkendech v měsíci listopadu 2019. Přednášet budou specialisté v oboru, z nichž Michal Medek je současně strážcem přírody Správy CHKO Moravský kras. Vzdělávání se zúčastní i 2 dobrovolní strážci ze strážní služby Moravského krasu.
Ivana Baláka znám dobře, jeho kniha je plná zajímavých informací a mohu ji zájemcům o Moravský kras vřele doporučit.
Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma
Skončila výstava o přírodě a speleologii Moravského krasu
v Muzeu Blanenska
27.10.2019 byl poslední den výstavy o krásách Moravského krasu a jeho výjimečnosti spočívající v kouzlu jeskyní a intenzívní speleologie. Dnes je výstava již demontována. S výstavou byla také spojena možnost navštívit Amatérskou jeskyni během letošních říjnových Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně.
Na výstavě se prezentovala stráž přírody figurínou strážkyně a plakátem. Dobrovolní jeskyňáři se pochlubili svými domácími i zahraničními úspěchy. Na výstavu navazovaly 3 přednáškové večery.
V uplynulých třech víkendech mohla veřejnost nahlédnout na tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm v Nové Amatérské jeskyni a to při příležitosti 50 let od objevu Amatérské jeskyně a k narození nové "vyhlášky" resp. nařízení vlády o CHKO Moravský kras s úpravou hranic a zonace této CHKO. Do jeskyně vešlo více než 600 osob za doprovodu průvodců z jeskyňářských skupin Plánivy, Topas a ze strážní služby Správy CHKO Moravský kras. Více viz: https://www.turistika.cz/vylety/amaterskou-jeskyni-po-stopach-ministru/detail.
Dny otevřených dveří mají pevnou organizaci spočívající v rezervačním systému. Na koho se nedostalo, bude mít další příležitost v roce 2021 a pak v roce 2024.
Amatérská jeskyně má délku cca 20 km chodeb a s jeskyněmi (např. Sloupsko-šošůvské, Spirálka, Punkevní a další) s ní souvisejícími přes sifony (zatopené části chodeb, většinou proplavané speleopotápěči) tvoří systém Amatérské jeskyně s celkovou délkou chodeb cca 40 km. Jeskyní systém je z hlediska vodních toků podzemním hydrologickým systémem Punkvy (a jejích zdrojnic Sloupského potoka a potoka Bílá voda).
Foto: v červených overalech strážci jako průvodci při odpočinku
Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma
Sucha ovlivňují zásoby vody v krasu,
ochranáři nepovolují čerpání podzemní vody pro zahrady
Ochránci přírody ze Správy CHKO Moravský kras podzemní vodu začali bránit a nepovolují její odčerpávání pro užitkové účely. Jde jednak o ochranu jeskynních biotopů (a klimatu) a jednak o ochranu zdrojů pitné vody.
V Moravském krasu je několik vrtů a studní jako zdroje pitné vody. Jmenujme např. jímací území v údolí Říčky nebo v údolí Křtinského potoka. Doposud se nezkoumaly dotační oblasti zásobující tyto zdroje. Nikdo pořádně neví, jak velká jsou infiltrační (vsaková) území, odkud zasáknutá srážková voda odtéká k odběrným vrtům a studním a tudíž tato území doposud nikdo nechrání.
Letošní poměrně vodnaté srážky zásoby podzemních vod rozhodně nedoplnily už proto, že šlo o "rychlou vodu", tedy o průtrže, jejichž voda nezasákla a rychle odtíkala do vodotečí. Budeme doufat, že nadcházející zima přinese nějaké sněhové srážky a tající sníh deficit podzemní vody doplní co nejvíce.
Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma
Začalo vyměřování I. zóny ochrany CHKO nad jeskyněmi a okolo závrtů
Od 1.4.2019 platí nové nařízení vlády (nová "vyhláška") pro CHKO Moravský kras, kterým se upravily, resp. zpřesnily hranice CHKO a nově byla určena I. zóna ochrany CHKO. Právě I. zóna má zabránit nad jeskyněmi hnojení a používání chemických látek a poskytne tak jeskyním účinnou ochranu. Zemědělci však budou omezeni v intenzívním hospodaření a dostanou finanční náhradu.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras pořádá
ve spolupráci s Českou speleologickou společností (předsednictvo ČSS, ZO 6-17 Topas a ZO 6-19 Plánivy)
u příležitosti
50. výročí objevu Amatérské jeskyně
a nového vyhlášení CHKO Moravský kras
Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně
Účelem této mimořádné akce je umožnit zájemcům navštívit část největšího jeskynního systému v ČR, který je z důvodu nutné ochrany pro veřejnost uzavřen.
Exkurze jsou zdarma na základě dopředu provedených rezervací a proběhnou ve dnech:
sobota 19.10.2019 neděle 20.10.2019
sobota 26.10.2019 neděle 27.10.2019
Všechny exkurzní dny budou mít stejný organizační průběh:
první vstup do jeskyně v 9 hodin, poslední vstup v 16 hodin
vstupy vždy každou půlhodinu (celkem 15 vstupů za den)
prohlídka povede po tzv. Ministerské trase – cca 500 m tam a totéž zpět
doba trvání prohlídky: ¾ hodiny - maximálně 1 hodina
maximální počet osob v jedné skupině: 10 (+ průvodce)
vchod do jeskyně: Pustý žleb, meandr Koňského spádu, vchod štolou U javora
přístup ke vchodu: možný jedině pěšky nebo na kole po turistických značkách od Sloupu nebo od Macochy, případně od Skalního Mlýna a Punkevních jeskyní (prosíme: nezkracujte mimo značené cesty!)
povinná výbava: - přilba (stačí cyklistická)
- dobrá svítilna, nejlépe reflektorového typu (se slabým světlem si jeskyni neprohlédnete)
doporučujeme: - holínky
- převlečení
Vstup je na vlastní nebezpečí !
Účastníci na místě podepisují „Prohlášení osob vstupujících do podzemí o provedeném bezpečnostním školení a o zdravotní způsobilosti“.
Bez povinné vlastní svítilny a přilby nebude možné do jeskyně vstoupit !
Plazit se nikde nebudete, ale místy polezete po balvanech.
jmenným seznamem zájemců na konkrétní čas vstupu (do mejlu pište svoje telefonní číslo pro případ obsazení Vámi zvoleného termínu).
Zapsal: 29.8.2019 Tonda Tůma
V krasu uhynul výr velký
Dne 1.8.2019 byl strážcům nahlášen nález uhynulého zvláště chráněného živočicha – výr velký. Místo: v Lažánkách u Blanska. Konkrétní místo nálezu: zahrada poblíž kurníku. Uhynulý výr ležel na místě přibližně 2 až 3 dny. Vyzvednut strážcem byl 2.8.2019 v 8:55 hod. Podezření na otravu bylo po ohledání místa s velkou pravděpodobností vyvráceno. Nebyl zde například nalezen žádný uhynulý hmyz ani jiné známky, které by směřovaly k otravě. Pravděpodobně je důvod úhynu náraz do pletiva nebo nějaké překážky při nočním útoku v okolí kurníku. Pták v sobě nemá broky ze střelné zbraně. Výr putoval do Muzea Blanenska.
Je možno spekulovat, že jde o téhož výra, který zničil v červnu tohoto roku v rezervaci Vývěry Punkvy hnízdo se všemi sokolími mláďaty.
CHKO Moravský kras od 1.4.2019 je větší o 6 km2. Hranice nových území musí ochranáři označit cedulemi s velkým státním znakem. Cedule se přednostně umisťují tam, kde cesty překračují hranici CHKO a vstupují do území CHKO. Pro návštěvníky přírody to bude na nových místech nepochybně překvapení.
Horkým kandidátem na novou CHKO je území okolo soutoku Moravy a Dyje podél hranice s Rakouskem a Slovenskem.
Přes celé léto je poměrně intenzívně lidmi navštěvován pískový lom v Rudici u Blanska a to z důvodu koupání v jeho dvou mléčně zakalených jezírkách. Lom je přitom stále dobývací prostor a návštěvníci se vystavují riziku pokuty od státní báňské správy.
Ochranáři spolu s Mendelovou univerzitou plánují z lomu udělat přírodní památku, kde jezírka budou pravděpodobně volně přístupná, ale část lomu bude pro veřejnost uzavřena z důvodu ochrany pískových stěn. Není zde možné rozdělávat ohně a tábořit nebo jezdit na motorkách.
Hnízdění sokola stěhovavého v NPR Vývěry Punkvy bylo neúspěšné
Letošní hnízdění sokola stěhovavého v NPRVývěry Punkvy skončilo nezdarem. Těsně před koncem hnízdní péče a vylétnutím došlo k predaci mláďat výrem velkým.
Sokolí pár hnízdí v lokalitě od roku 2016. Zde téměř po padesátileté absenci vyvedl tři mláďata. Šlo tehdy o první úspěšné vyhnízdění v rámci celé jižní Moravy.Během tří hnízdních sezon vyvedl pár celkem 11 mláďat. Samice z tohoto páru má maďarský kroužek s kódem 8B. Byla okroužkována v roce 2013 v maďarském národním parku Bukové hory (Bükki Nemzeti Park - http://en.bnpi.hu).
V letošním roce měl pár opět čtyři mláďata, která těsně před vylétnutím z hnízda zmizela. Pod hnízdem byla nalezena hlava z mladého sokola. Vše ukazovalo na predaci výrem velkým. Při kontrole nedalekého hnízda výra velkého došlo k nálezu opeření přímo v hnízdě i na nedalekém trhaništi. Oba nálezy byly konzultovány s odborníkem na chov sokolů. Ten hlavu sokola určil jako samici, stáří 42-45 dnů, opeření z hnízda výra patřilo o pár dní mladšímu mláděti.
V Moravském krasu hnízdí na Býčí skále ještě jeden pár sokolů. Mláďata by měla začít opouštět hnízdo o víkendu. Budiž jim přáno více štěstí.
Výr velký patří k přirozeným predátorům sokola stěhovavého. Smyslem predátorů v přírodě je udržení zdravé populace a zajištění přírodní rovnováhy.
Zapsal: 7.6.2019 René Bedan
Po dešti v krasu: sesuv uzavřel silnici na Skalní mlýn
a v údolí Punkvy je bobr
Dnes v pátek 7.6.2019 byly všude v Moravském krasu vidět stopy po přívalovém dešti. Za poslední roky dost neobvyklý pohled: Křtinský potok se rozdělil do několika větví, které se v údolní nivě mezi Křtinami a Josefovem rozdělovaly a zase spojovaly a křížily. To stejné předváděla říčka Punkva. Snad to pomůže výraznějšímu zavodnění sedimentární výplně dotčených údolí.
Rozvodnily se rovněž některé přítoky hlavních říček a svoji sílu předvedl potok od Těchova do Punkevního údolí mezi Rybářstvím a Skalním mlýnem. Potok si doslova "vymetl" svoje koryto až na skalní podklad a štěrk včetně balvanů velikosti kola od auta strhl na silnici. Uzavřel tak jedinou příjezdovou komunikaci na Skalní mlýn a Správa jeskyní ČR musela svoje klienty jedoucí na Punkevní jeskyně odklánět přes parkoviště na Macoše. Uvolnění silnice trvalo celé dopoledne.
Strážci a pracovníci Správy CHKO Moravský kras měli jedinečnou příležitost na vzdálenost asi 15 m fotografovat bobra evropského, kterému se zjevně líbil dostatek vody v Jakubově jezeře. Tzv. Jakubák je ve skutečnosti minipřehrada vybudovaná kdysi na Punkvě k zásobování vodou malých hydroelektráren v továrnách po proudu Punkvy. Podle našich informací byli včera v tomto místě viděni bobři dokonce dva.
A jak v jeskyních? Vodní stavy se zvedly na podzemních tocích, ale vody prokapávající přes skalní masív (infiltrační voda) je stále žalostně málo. Zatím nemůžeme vůbec mluvit o nápravě sucha v podzemí z minulých let, ale jsme samozřejmě rádi, že vegetace na povrchu má už celý květen slušný přísun vláhy. Všichni vidíme, že krajina je teď začátkem června pěkně zelená, což minulé roky nebývalo.
Zapsal: 7.6.2019 Tonda Tůma
Rys Kryštof - máme naději, ale stále bez důkazů
Strážcům zpráva od občanů:
V pátek, dne 26. 4. kolem 16:00 při příchodu na svoji zahradu zahlédli kočkovitou šelmu větších rozměrů (odhadem kolem 70 cm, viděno ze vzdálenosti cca 20 - 30 metrů). Barva srsti byla přibližně tmavě okrová. Důležitým znakem byly jasně zřetelné štětiny na uších, tudíž s největší pravděpodobnosti viděli rysa. Zvíře, jakmile je zahlédlo, zmizelo z dohledu. Jedná se o zahradu ve stráni podél značené turistické stezky ze Sloupu do Vavřince.
Za zprávu děkujeme, ale potřebujeme důkazy. Fotka nebo aspoň stopy v blátě. Využijte prosím současného mokrého počasí a všímejte si stop v hlíně. Podrobnosti, jak rozeznat stopy rysa na https://monitoring.selmy.cz/rys/. Fotopasti strážců jsou na čekané, ale zatím bez "úlovku".
Podívejte se zde níže na článkek z 4.4.2019 o dronech nebo do rubriky "Zprávy mimo kras" na odkazy z 19.5. o orlech nebo z 12.5. o sokolech v Českém Švýcarsku a odpovíte si sami - ano, je to nutné. Strážci přírody přítomní v terénu stejně jako polïcie v terénu jsou vidět a občan si dává pozor, takže snižují riziko závadných činů.
Neukáznění občané byli, jsou a budou. Je jen otázkou, zda je odradíme, nebo nečinností jim jejich škodlivou činnost umožníme. Vezměmě si za příklad silniční provoz a dodržování omezení rychlosti vozidel. Když řidiči ví, že policie rychlost neměří, tak jsou všechna ta omezení na dopravních značkách mnohým řidičům pro smích a nedodržují je. Všichni máme svoje zkušenosti ze silnic v Česku, jak to funguje. Pouze viditelná a akční policie tohle vyřeší.
Stejně tak i ochrana přírody. Když se o strážcích přírody ví, slyšíte, že tamhle nebo tuhle někdo dostal pokutu nebo je osobně potkáte, tak si dáte pozor. A hlavně strážce může přímo poškození přírody zabránit hned v počátku.
K doplnění informací na níže uvedenou tiskovou zprávu se podívejte na tomto webu do rubriky "Zprávy mimo kras" na odkaz na rozhovor se soukromým zemědělcem a lesníkem panem Danielem Pitkem z Českého středohoří, vložený na web 12.5.2019.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Moravský kras ve spolupráci s Českou geologickou službou uspořádala seminář „Jak hospodařit s vodou nejen v Moravském krasu". Odborným partnerem semináře byl Český hydrometeorologický ústav.
„Dlouhodobě monitorované hydrologické lokality v Moravském krasu jasně ukazují, že rok 2018 byl rekordně suchý. Hladina podzemní vody v hlubinném vrtu v horní části Pustého žlebu je pozorována od roku 1992, přičemž na konci roku 2018 klesla na své historické minimum. Průtoky říčky Punkvy na limnigrafické stanici Skalní Mlýn jsou měřeny a vyhodnocovány už od listopadu 1923. Ukazuje se, že minimální průtok z léta a podzimu 2018 je i v tomto případě rekordně nejnižším. Tento fakt se samozřejmě projevuje i na nynějším velice nízkém stavu hladin podzemních krasových jezer v systému Amatérské jeskyně, “ říká Stanislav Lejska z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na semináři jednoznačně zaznělo, že jsou nezbytné změny pro zachování a posílení vodních zdrojů. Pokud k těmto změnám nedojde, hrozí České republice nedostatek vody pro obyvatele i krajinu.
Co se děje?
Od roku 2015 je na celém území ČR kumulující se srážkový deficit příčinou meteorologického sucha a sezónně stále prohlubujícího se hydrologického sucha. Zvláště kritická je situace na jižní Moravě. Český hydrometeorologický ústav v uplynulých dnech vydal předběžnou zprávu o suchu za rok 2018. Vyhodnocení bylo provedeno na základě informací, které byly k dispozici v době zpracování (leden až únor 2019). Více o suchu v ČR naleznete zde.
Nedostatek vody v tocích a snižující se hladiny podzemních vod Dochází ke změnám v rozložení srážek a jejich intenzitě. Zvýšení průměrných teplot a počtů slunečných dnů vede k nadměrnému odpařování vody, která nám chybí v tocích, půdách i v horninovém prostředí.
Nadměrné čerpání podzemních vod, které se nestačí obnovovat K poklesům hladiny podzemní vody dochází také z důvodu povolování vrtů na zavlažování zeleně a hřišť místo zachytávání dešťových vod a povolování více vrtů, které čerpají vodu ze stejného zdroje.
Krajina ztratila schopnost zasakovat srážkovou vodu Důvodem je zmenšování ploch k zasakování srážek kvůli nové výstavbě, špatná struktura zemědělské půdy (nedostatek organického hnojiva, zhutnění orné půdy, způsob hospodaření) a eroze (odnos nejkvalitnější vrstvy půdy, která má největší schopnost zasakování dešťových vod).
Zrychlení odtoku vody z krajiny Příčinou jsou napřímené toky, způsob hospodaření na orné půdě - velké půdní bloky s nevhodnými plodinami a nedostatkem zasakovacích pásů a remízků, odvádění dešťových vod kanalizací místo zadržování těchto vod a jejich zasakování, špatně navržené kanalizace, které svádí vodu z okolí a slouží jako odvodňovací kanály. Ke zrychlení odtoku přispělo i odlesnění velkých ploch z důvodu kůrovcové kalamity, jejíž příčinou je nevhodná druhová a věková skladba dřevin a také oslabení porostů kvůli suchu.
Zemědělská půda je vysušována melioracemi Téměř polovina zemědělské půdy v České republice je odvodňována. Odvodněny jsou dokonce i území, u kterých bychom meliorace předpokládali v mnohem menším rozsahu, jako jsou povodí Bílé vody nebo Jedovnického potoka. Bílá voda je přítokem řeky Punkvy, která je jedinou mezinárodně chráněnou mokřadní lokalitou v České republice - Ramsarský mokřad Podzemní Punkva.
„V povodí Bílé vody je meliorováno 24 % a v povodí Jedovnického potoka 25 % plochy zemědělské půdy. Odvodněná zemědělská půda je zbavena schopnosti zadržovat vodu. Voda teče regulovanými koryty, a pokud vsákne pod zemský povrch, steče do odvodňovacích trubek melioračních soustav a velmi rychle je odvedena do nejbližšího povrchového toku. Důsledkem je vysychání krajiny a narušení nejen vodního, ale celkového ekologického režimu, protože takto odvedená voda se nemůže podílet na doplňování zásob podzemních vod,“ říká Eva Kryštofová z České geologické služby.
Pro zadržení vody v krajině je podstatná její struktura – čím více mokřadů, tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím pomaleji voda z krajiny odteče. Proto v minulých letech Agentura ochrany přírody a krajiny ČR podpořila stovky projektů, které vodu do naší krajiny pomáhají vrátit. To prospívá i řadě vzácných druhů rostlin a živočichů, zlepšují se tak místní klimatické podmínky a snižuje riziko povodní. Od roku 2014 bylo schváleno pro posilování přirozených funkcí krajiny několik stovek rozsáhlejších projektů za více než 3,1 mld. korun a více než tisícovka drobnějších akcí za 67 milionů. Zdrojem financí je v prvním případě evropský Operační program Životní prostředí, v druhém národní krajinotvorné programy. AOPK ČR tyto programy administruje [1] .
Je ale třeba udělat dalekosáhlejší změny, které povedou k zásadním změnám v dotačním systému zemědělství. Nezbytným krokem je vypsání samostatného dotačního programu na rušení odvodňovacích staveb (meliorací), dále zachytávání a využívání dešťových vod, podzemní vody využívat pouze k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, pokračovat v revitalizacích napřímených toků, budovat tůně, obnovovat mokřady, minimalizovat zastavěnou plochu obzvláště v místech s úrodnou půdou, která má největší schopnost zasakování srážek.
Voda na území České republiky odnikud nepřitéká. Máme jen tu, která u nás naprší a kterou si zadržíme.
Pěkné počasí vylákalo mnoho lidí na výlety a někteří nehodlali respektovat omezení vstupu do oblasti hnízdění sokolů stěhovavých v Křtinském údolí. Na Velký pátek ještě strážci přestupky řešili domluvou, ale na Bílou sobotu je už trpělivost přešla a byly uděleny 2 pokuty. Pozadu nezůstala velikonoční neděle Vzkříšení a byly uděleny 3 pokuty za nedovolené vstupy do národní přírodní rezervace a na uzavřenou turistickou cestu. V jednom případě si strážci přivolali na součinnost Policii ČR.
Štěstí měli nelegální táborníci v jeskyni Partyzánská (Supí), protože strážci po nich našli už jen doutnající ohniště. Přitom je pořád veliké sucho a strážci už jen z důvodu nebezpečí požáru nebudou žádné ohně v lesích a jeskyních tolerovat. Připomeňme, že pokuta na místě tzv. příkazovým blokem má horní hranici až 10.000,- Kč.
Polovinu této taxy, tedy částku 5.000,- Kč musel zaplatit o velikonočním týdnu přestupce, který nelegálně vjel do CHKO Moravský kras autem a nelegálně zde v ochranném pásmu přírodní rezervace vzlétl s horkovzdušným balonem. Louky a chráněná území nejsou letiště.
Zapsal: 24.4.2019 Tonda Tůma
Úklidové brigády v Moravském krasu ukončeny
úspěšná akce "Ukliďme Česko 2019"
První skupiny brigádníků vyrazily uklízet v sobotu 6.4. na jih krasu, hlavní akce proběhla v sobotu 13.4. v celém krasu a poslední brigádníci sbírali odpadky v pondělí 15.4. opět na jihu krasu.
Uklízelo se podél cest a silnic, nejhorší je dlouhodobě silnice Brno - Ochoz. Poházené odpadky v příkopech, další odpad odhozený do okraje lesů jako například sedačka, lednička, peněženky s doklady a SPZ ukradené z nějakého auta. Nejčistší jsou místa, která ochranáři uzavřeli balvany proti vjezdu aut. Objem vysbíraného odpadu je za Moravský kras 4 velkoobjemové kontejnery.
Děkujeme spolupracujícím organizacím Město Blansko a ŠLP Křtiny za poskytnutí kontejnerů a dále děkujeme LČR - LS Černá Hora a spol. DISA s.r.o z Brna za sponzorské poskytnutí pytlů na úklid. Za pomoc s likvidací odpadu děkujeme Městské části Brno - Líšeň. Správa jeskyní ČR umožnila brigádníkům návštěvu Punkevních jeskyní, společnost ČAD Blansko a.s. poskytla autobusy pro přepravu brigádníků, jim také děkujeme.
A děkujeme našim brigádníkům jako jsou hasiči z Bílovic nad Svitavou, jeskyňáři ze skupin Plánivy, Moravský speleologický klub, Křtinské údolí a Býčí skála, dále skautům, pionýrům, blanenským školám, studentům gymnázií Kpt. Jaroše a BIGY z Brna, občanům Ochoze a dalším a dalším dobrovolníkům a našim strážcům a spolupracovníkům. Ještě bych připomněl sdružení Fantázie z Brna - Slatiny uklízející NPP Stránská skála a občany Brna vedené Městskou částí Brno - střed uklízející NPP Červený kopec. Počet brigádníků se odhaduje těžko, mohlo jít až o 400 osob s převahou dětí a mládeže.
Část strážců se podílela na úklidu Moravského krasu a část hlídala hnízdění sokolů, jiní opravovali informační systém a zprůchodňovali turistickou cestu od spadlého stromu.
Všem Matka příroda DĚKUJE !!!
Zapsal: 17.4.2019 Tonda Tůma
Jarní dárky turistům - nové stojany na infopanely a průchod ve svodidlech
Zatímco bylin chtiví spoluobčané plundrují medvědí česnek v chráněné krajinné oblasti a jiní případně nedbají omezení chránící hnízdění sokolů, ochranáři opravují dosloužilé naučné panely a usnadňují pohyb na přírodních cestách.
V Moravském krasu bylo odstraněno 5 ks dosloužilých stojanů naučných panelů a jsou nahrazeny zbrusu novými u Šošůvky (Studánka Na Troubkách), u vývěru Punkvy a Lopače (zničen stromem), u rybníka pod Hádkem (zničen stromem), u Klímových závrtů u Rudice (záhadně zmizel) a u Rudického propadání (podlehl hnilobě). Některé z nich nemají textový panel nebo ho mají poškozený a ty budou vyměněny za nové textové kusy do začátku letních prázdnin.
Správa a údržba silnic JmK, pracoviště Blansko včera 9.4. udělala průchod ve svodidlech na most k jeskyni Kostelík (postaven ochranáři v loňském roce) na modré značce. Průchod bude použitelný až od 15.6.2019, protože cesta je nyní uzavřena kvůli ochraně sokolů. Správě a údržbě silnic děkujeme.
Zapsal: 10.4.2019 Tonda Tůma
Při likvidaci odpadků v závrtu objevena jeskyně
Závrty jsou prohlubně nejvíce miskovitého nebo trychtýřovitého tvaru na povrchu krasových plošin. V minulosti byly často zasypávány zemědělci, aby si vyrovnali terén a získali tak větší plochu pole. Snadno dostupné závrty u silnice byly zasypávány i odpadem všeho druhu.
Jeden takový závrt u silnice - Ševčíkův závrt u Vilémovic - vybrala Správa CHKO Moravský kras k sondáži a zjištění stavu odpadků v zásypu závrtu. Sondáž provedla speleologická skupina Myotis (Česká speleologická společnost, ZO 6-21) v březnu 2019.
Sonda zjistila do hloubky asi 1,5 m vrstvu tvořenou směsí zeminy a komunálního odpadu, ve kterém dominovaly staré plechy (zajímavostí byl mlýnek na mák) a skleněné láhve různého tvaru. Podle víčka hořčicové sklenice zn. Fruta Brno (datum 13.8.1964) a lahví od rostlinného oleje byla doba zasypávání závrtu odhadnuta do období 60. let. Závrt svojí polohou u silnice se jako terénní deprese přímo nabízel k zasypávání, byť se jedná o chráněný krasový jev a chráněná krajinná oblast Moravský kras vznikla v roce 1956 jako první na Moravě. Vydolovaný odpad bude nyní při úklidových brigádách akce Ukliďme Česko zlikvidován.
Při sondáži se mezi kameny v hloubce asi 3 m otevřel otvor, který signalizoval přítomnost jeskyně. Závrty mohou vzniknout jako povrchové prohlubně ve vrcholech ucpaných jeskynních komínů. Jeskyňáři proto ihned požádali Správu CHKO MK o vydání povolení na speleologický průzkum a výzkum. Tuto neděli pronikli do užší vertikální jeskynní prostory a jsou již v hloubce 33 m pod dnem závrtu. Průzkum bude pokračovat a máme se zřejmě na co těšit. V okolí na Harbešské plošině je známo několik propasťovitých jeskyní o hloubce okolo 100 m (např. Daňkův žlíbek nebo Závrt Společňák alias Harbešská jeskyně).
Kaprálův mlýn bude mít nového ředitele od 1.1.2020
23. března proběhlo druhé kolo výběrového řízení na ředitele Kaprálova mlýna, novým ředitelem od 1.1.2020 bude současný vedoucí strategického odboru Junáka, učitel biologie a geografie, Tomáš Kozel.
Kaprálův mlýn je největší skautskou základnou v České republice, zároveň slouží jako středisko ekologické výchovy. Více na http://www.kapraluvmlyn.cz/?idc=391. Spolupracuje se Správou CHKO Moravský kras a s její strážní službou.
Zajištění provozu Kaprálova mlýna se neobejde bez povolení na vjezd motorových vozidel do CHKO Moravský kras, na povolení k táboření a rozdělávání ohňů, která vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO MK při stanovení ochranných podmínek.
Trhačům medvědího česneku hrozí v rezervacích pokuty
Medvědí česnek v přírodních rezervacích nelze trhat, je v nich trhání jakýchkoliv rostlin zakázáno. Stráž přírody se nyní na střežení rezervací zaměří. Jde zejména o rezervace ve střední části Moravského krasu, kde se medvědímu česneku velmi dobře daří. Přítomnost většího množství rostliny se v lese prozradí charakteristickou vůní po česneku.
Jen co začne jaro, už vyrůstají v přírodě také skládky odpadů. Je to každoroční problém, kterému nejlépe zamezí závory na vjezdech do lesů. Ale když už nevjedete do lesa, tak lze přece odpad vysypat do příkopy u silnice nebo k závoře. A hele, lesáci mají závoru otevřenou, protože tudy zrovna jezdí se dřevem, tak to bychom mohli do lesa vjet a svůj odpad tam vysypat, že?
V Moravském krasu je nejhorší situace na silnici Brno - Ochoz u Brna. Jednak rozptýlený odpad vyhozený z okýnek aut a jednak nové skládky. Jedna se stavebním odpadem vyrostla v lese u Staré Líšně a jedna pneumatiková v lese u silnice mezi Líšní a Ochozí.
Naštěstí máme spoustu spoluobčanů, kteří nejsou k přírodě lhostejní a jdou zdarma na úklidové brigády. Během dubna běží velká celorepubliková akce Ukliďme Českohttps://www.uklidmecesko.cz/. V Moravském krasu začíná zítra právě podél silnice Líšeň - Ochoz a bude pokračovat příští sobotu úklidem střední a severní části Moravského krasu. Dnes odpoledne budou brigádníci uklízet NPP Stránská skála, zítra NPP Červený kopec, obě památky v Brně.
Brigád se zúčastní také strážci přírody, pro které je jaro obdobím jednak úklidů přírody a jednak oprav informačního systému, tj. cedulí se státním znakem označující chráněná území. Strážci budou mít s sebou také příkazové (pokutové) bloky :-)
Všem našim spolupracovníkům a přítelům přírody přejeme při úklidu pěkné počasí.
Zapsal: 5.4.2019 Tonda Tůma
Drony ohrožují v Moravském krasu hnízdící sokoly
Včera 3.4.2019 musela strážkyně přírody CHKO Moravský kras zasahovat proti dvěma návštěvníkům NPR Býčí skála, kteří sice respektovali výstražné pásky a cedulky, zakazující vstup do rezervace z důvodu ochrany hnízdících sokolů, ale zjevně chtěli nad skály s hnízdištěm vypustit dron.
Tito občané zjevně nepochopili, že když se ke hnízdu nesmí vstupovat, tak asi nemohou být hnízdící ptáci rušeni ani dronem. Protože výstražné cedulky v ochranné zóně okolo hnízda o dronech výslovně nemluví, strážci ještě dnes na lokalitu dodají další cedulky upozorňující na zákaz používat drony v národní přírodní rezervaci.
zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny - § 50, odst. 2 : Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněnýchživočichů. Sokol je kriticky ohrožený živočich!!!
nařízení vlády o CHKO Moravský kras č. 83/2019 - § 5, odst. 2, písm b) - Pouze s předchozím souhlasem ochrany přírody lze na území I. a II. zóny (to jsou všechna maloplošná zvláště chráněná území v CHKO a jejich okolí) provozovat letadla bez pilota nebo modely letadel.
Provoz dronů z pohledu leteckých předpisů: Právní úprava pojem dron nezná. Na každý dron však bude do určité míry dopadat regulace zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví (dále jen „ZCL“). Do věcné působnosti ZCL primárně spadá letecká činnost, tedy činnost, kterou provozuje letadlo ve smyslu ZCL. Tím je dle § 2 odst. 2 ZCL stroj schopný letu vyjma modelu letadla, jehož maximální letová hmotnost nepřesahuje 25 kg.
Modelem letadla je dle čl. 1 Doplňku leteckého předpisu L 2, Pravidla létání letadlo, které není schopné nést člověka na palubě a zároveň je používáno pro soutěžní, sportovní nebo rekreační účely, není vybaveno žádným zařízením umožňujícím automatický let na zvolené místo, a je po celou dobu letu přímo řízené pilotem v jeho vizuálním dosahu pomocí vysílače.
Bez ohledu na kategorie účelu podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí ZCL, je potřeba souhlas ochrany přírody ke všem vzletům a přistáním na území každého zvláště chráněného území.
Novým ředitelem Správy jeskyní ČR se stal Lubomír Přibyl
Ministr Richard Brabec dnes uvedl do funkce nového ředitele Správy jeskyní ČR. Od od 1. dubna 2019 se jím stal dosavadní ekonomický náměstek této organizace Lubomír Přibyl. Ve funkci tak nahradí Jaroslava Hromase, který po úctyhodných 13 letech v čele SJ ČR požádal o uvolnění z funkce k letošnímu 31. březnu. Foto a více informací viz https://www.mzp.cz/cz/news_01042019%20-novym-reditelem-spravy-jeskyni-cr-se-stal-lubomir-pribyl.
Správa jeskyní ČR je důležitým partnerem AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras. Obě organizace zastřešuje MŽP a kdysi působily společně v AOPK ČR, potom došlo k vyčlenění Správy jeskyní ČR jako samostané příspěvkové organizace. Ředitelství Správy jeskyní sídlí v Průhonicích u Prahy, v Blansku je sídlo provozu jeskyní Moravského krasu a to těch zpřístupněných. Správa jeskyní provozuje veřejnosti zpřístupněné jeskyně. AOPK ČR je kontrolním orgánem ochrany přírody.
Státní fond životního prostředí ČR ve spolupráci s Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a Magistrátem hl. m. Prahy srdečně zvou na seminář Hospodaření s dešťovou vodou v obcích. Více na https://www.mzp.cz/cz/destova_voda_brno.
termín: 11. dubna 2019 / BRNO
Srážková voda v zastavěných územích je velmi málo zadržována do různých nádob a nádrží a většina jí rychle odtéká pryč. Střechy, dlažba a asfalt nedovolí její zasáknutí. Přitom nám voda v horkém létě tak žalostně chybí k zavlažování zahrádek a trávníků. Co s tím? Hospodařme s dešťovou vodou. Moravský kras není výjimkou. Navíc v krasu podzemní voda je často až ve 100 metrových hloubkách a ochranáři tam její čerpání na zalévání nepovolí, chyběla by totiž v jeskyních.
Vložil: 22.3.2019 Tonda Tůma
Nové vyhlášení CHKO Moravský kras vláda dnes schválila
Chráněná krajinná oblast Moravský kras bude mít letos nové narozeniny. Vláda dnes totiž schválila její nové vyhlášení. To znamená novou vyhlášku, která obsahuje nový popis hranice CHKO a novou zonaci CHKO. Hranice CHKO Moravský kras se prodloužila, takže chráněná krajinná oblast má místo 92 km2 nyní 98 km2. A místo 3 zón odstupňované ochrany má nyní 4 zóny. Nově je nejpřísnější 1. zóna vytyčená nad jeskyněmi a okolo závrtů, což zamezuje hnojení a používání biocidů nad hlavním předmětem ochrany CHKO, tj. krasovými jevy. A zcela nová 4. zóna je vymezena stručně řečeno v intravilánech obcí, kde zjednodušuje občanům - stavebníkům život. Pak je zde ještě jedna novinka, a tou jsou bližší ochranné podmínky uvedené ve vyhlášce. Ty určují, jaké činnosti je v CHKO možné provádět jen se souhlasem ochrany přírody.
V dalších příspěvcích přineseme podrobnosti. Zatím se můžete podívat na mapu a článek na tomto webu z 8.12.2018.
2. Návrh nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras čj. 133/19 Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí Výsledek jednání vlády: Vláda návrh schválila.
Návrh nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras
Typ materiálu
Návrh nařízení vlády
Předkladatel
Ministerstvo životního prostředí
Klíčová slova
ochrana přírody a krajiny; ochrana životního prostředí
Oblast práva
Životní prostředí a pozemkové právo/Ochrana přírody a krajiny
Důvod předložení
Návrh je předkládán z důvodu potřeby nahrazení dosud platného výnosu Ministerstva školství a kultury ČSR ze dne 4. července 1956, kterým byla zřízena CHKO Moravský kras, novým zřizovacím předpisem
Popis
Cílem předloženého návrhu je vydání zřizovacího předpisu formálně i obsahově odpovídajícího současnému právnímu i věcnému stavu na úseku ochrany přírody a krajiny.
Vložil: 18.3.2019 Tonda Tůma
Strážci pátrají po rysovi
Poslední záznam z fotopastí máme ze září loňského roku (2018). Od té doby strážci přírody na stopy potvrzující rysovu přítomnost v Moravském krasu nenarazili. Několik uhynulých srn se stopami konzumace jinými zvířaty bylo nalezeno, naposledy u Holštejna v listopadu 2018. Ale celkové okolnosti posledního nálezu svědčí spíše o úhynu zvířete po sražení autem a následném ohryzání liškami, divočáky a psem. Věnujte prosím pozornost výzvě viz níže. Všichni doufáme, že rys pouze odešel a že nebyl nezákonně odloven neukázněným člověkem. Případná vaše pozorování a ideálně fotografie posílejte mejlem na adresu mezera@volny.cz nebo stopy@selmy.cz.
Rys Kryštof z Moravského krasu po dvou letech zmizel
14. 3. 2019 -
Rys Kryštof, který v roce 2016 překonal mnoho bariér, aby se dostal z Karpat až do Moravského krasu, je od loňského podzimu nezvěstný. Výzkumníci po něm vyhlásili pátrání a prosí veřejnost o pomoc. Kryštof se v regionu těšil značné popularitě a obýval jako rysí solitér území severní oblasti Jihomoravského kraje.
Vědci například zjistili, že velikost ročního domovského okrsku mladého samce obývajícího území Moravského krasu přesáhla 360 km2. Rys Kryštof se kromě intenzivního turistického ruchu adaptoval i na frekventované silnice, které překonal během sledování nejméně 673krát. Oblíbenou kořistí byl jednoznačně srnec, alternativou ve 24 procentech případů muflon.
Osud rysa Kryštofa je symbolický a podobný osudu mnoha mladých rysů z Pošumaví nebo z Moravskoslezských Beskyd, kteří ze svých teritorií po několika letech beze stopy mizí. Poslední publikované studie a konkrétní případy potvrzují, že hlavní příčinou mortality rysů a stagnace populací je na středoevropské úrovni ilegální lov. Vědci v této souvislosti žádají veřejnost také o poskytnutí informací o případném nelegálnímu ulovení nebo otrávení rysího jedince.
Podrobnější informace o výběrovém řízení zájemci obdrží od předsedy Rady Kaprálova mlýna, Ivo Brzobohatého po zaslání životopisu a motivačního dopisu na jester@skaut.cz.
Výběrové řízení je dvoukolové, první kolo probíhá korespondenčně do 28. února 2019, druhé kolo proběhne osobně v sobotu 23. března 2019 na Kaprálově mlýně.
Blanensko – Čtrnáct až patnáct tisíc kubíků. Tolik strusky leží podle odborníků ve svazích Národní přírodní památky Rudické propadání na Blanensku v údolí před ponorem Jedovnického potoka do jeskynního systému Rudické propadání - Býčí skála. Jedná se o odpad z hutě na zpracování železné rudy, která v nedalekých Jedovnicích fungovala ještě na začátku minulého století.
V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly. | Foto: facebook
Jako nejvhodnější řešení odborníci navrhli přehrazení údolí kamennými valy a volně sypaným nerovnaným balvanitým záhozem v přesně určeném místě. Ve hře je i úplné odtěžení struskové lavice přímo před ponorem Jedovnického potoka, která je hlavním zdrojem zanášení jeskynního systému Rudické propadání – Býčí skála.
nová kniha o Moravském krasu na internetu k předobjednávkám
Rudolf Musil: Moravský kras. Josefovské a Křtinské údolí
Chystá se křest knihy a zahájení prodeje zřejmě od dubna 2019. Pozvánku na křest knihy najdete v sekci "Pozvánky na akce".
Josefovské a Křtinské údolí jsou unikátním krasovým územím, jehož studium umožňuje pochopit dlouhý vývoj Moravského krasu. Na prohlídku zve průvodce sestavený týmem odborníků pod vedením prof. Rudolfa Musila, mezinárodně uznávaného paleontologa a geologa.
Odborný výklad, doplněný množstvím fotografií, map a tabulek, ocení zájemci o geologii, speleologii, botaniku a zoologii, archeologii a historii. Kniha s tímto tématem doposud v mozaice poznávání Moravského krasu chyběla.
V podzemí jeskyňáři objevili desetimetrovou chodbu
Blanensko – Jeskyňáři ze základní organizace 6-20 Moravský kras objevili v podzemí nové prostory. Při odstraňování sedimentů se v jeskyni Matalova Vymodlená v katastru obce Lipovec prokopali do zhruba desetimetrové chodby.
Podle vedoucího skupiny Michala Šenkýře má jeskyně v současnosti asi tři sta padesát metrů. Za poslední čtyři roky v ní speleologové vybudovali přibližně sto metrovou chodbu. Tu nazývají Ztracená a nově objevené prostory na ni navazují. Vedou k lomu Velká Dohoda. „Na konci je zával, za kterým se dá očekávat další pokračování chodby,“ uvedl Šenkýř.
Autor: Jan Charvát
Foto (autor Antonín Tůma): jeskyňář Antonín Matal před zahájením výzkumu u nenápadného portálku doposud neobjevené jeskyně známé dnes jako Matalova Vymodlená
Bilance strážců přírody? Za loňský rok 106 kontrol
Blanensko – Vývěry Punkvy a Býčí skála. To jsou podle výroční zprávy pracovníků Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras nejkontrolovanější místa za loňský rok. Čtyřiatřicet kontrol provedli strážci přírody v jeskyních.
„Z velké části jsou kontroly zaměřené na práce amatérských jeskyňářů, prováděné o sobotách a nedělích,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Dodal, že největší akcí strážců bylo loni hlídání hnízdišť sokola stěhovavého.
Strážci celkem za přestupky loni udělili dvanáct pokut za bezmála deset tisíc korun.
Uzavřou okolí Krkavčí a Býčí skály. Kvůli hnízdění sokolů
Blanensko – Do Moravského krasu se vrátili sokoli stěhovaví. Předloni tam zahnízdili po padesáti letech. Loni se ve zmíněné lokalitě usadily dva páry, které dohromady vyvedly osm mláďat.
Jeden hnízdil u Býčí skály, druhý na utajovaném místě v krasu. Zaměstnanci Správy chráněné krajinné oblasti uzavřeli prostor kolem skály, aby vylíhnutí ptáků bylo úspěšné.
Stejné opatření chystají už za několik dní znovu. „Kvůli hnízdění sokolů uzavřeme od patnáctého března turistům i horolezcům okolí Krkavčí a Býčí skály. A také stezku k jeskyni Kostelík. Místa se zákazem vstupu budou označena páskami a cedulemi. Předpokládaný konec omezení je v polovině června,“ uvedl Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Dodal, že v hlídaném prostoru se budou pohybovat strážci přírody. S ochranou lokalit, kde hnízdí vzácní ptáci, jim budou pomáhat také jeskyňáři a fotopasti. Autor: Jan Charvát
Podrobnosti na tomto webu níže ze 3.3.2019.
Vložil: 7.3.2019 Tonda Tůma
Nová studna po 1.1.2019? Pozor na změny!
Ochranáři nemusí souhlasit!
V souvislosti se suchem narůstá počet zájemců o nové studny a čím dál hlubší studny. V Moravském krasu nejsou výjimkou žádosti o vrty s hloubkou okolo 100 m. Odběry vody z vápencových kolektorů a jejich nejbližšího okolí ovšem ohrožují unikátní krasovou hydrologii s vazbou na mikroklima jeskyní. Je třeba počítat s tím, že ochranáři nebudou souhlasit.
Od 1. 1. 2019 je účinná změna vodního zákona. Ta ukládá těm, kteří mají zájem o provedení průzkumného hydrogeologického vrtu s budoucím jímáním vody, povinnost žádat o souhlas vodoprávní úřad.
Pro ty, kteří plánují stavbu nové studny (tj. rovnou studna s odběrem, ne průzkumný vrt s budoucím odběrem), se vůbec nic nemění, tedy žádné navýšení administrativy. O studnu se dále bude žádat standardní cestou, tedy přes udělení povolení k její stavbě a o povolení odběru podzemní vody.
K provedení průzkumného vrtu od 1. 1. 2019 potřebujete:
před započetím prací na průzkumném hydrogeologickém vrtu bude muset žadatel o tento vrt (investor) požádat o souhlas příslušný vodoprávní úřad. K žádosti o souhlas bude muset doložit mimo obecně závazných dokumentů i projekt geologických prací (dle zákona o geologických pracích), kde budou popsány parametry tohoto vrtu, způsob jeho provedení atd. Postup pro převedení takového vrtu na studnu se oproti současnému stavu nemění.
Proč musí být na studnu povolení?
Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. jsou studny kopané i studny vrtané vodními díly. Proto jsou podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. i stavbou, na kterou je potřeba mít patřičné povolení a jejich realizaci mohou provádět pouze firmy s příslušným oprávněním, tzn. nelze je provádět ani svépomocí.
Studna jako průzkumné dílo (dle geologického zákona) - K zahájení průzkumného vrtu je od 1. ledna 2019 nutno získat souhlas vodoprávního úřadu.
Vložil: 6.3.2019 Tonda Tůma
Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2018 k dispozici
naleznete informace například o přípravě projektu OPŽP na jeskyně, o přípravě nového vyhlášení CHKO Moravský kras, o řadě dalších drobnějších aktivit včetně těch placených z Programu péče o krajinu.
Jsou zde popsány i aktivity strážců přírody CHKO jako je strážení sokolů nebo monitoring rysa.
sídlo Správy CHKO Moravský kras v Blansku
Vložil: 4.3.2019 Tonda Tůma
V jeskyni Lidomorna horolezci rušili netopýry
Jeskyně Lidomorna v přírodní rezervaci Bílá voda u Holštejna je zvláštní svým mikroklimatem. Jeskyně má velký vstupní portál umožňující cirkulaci chladnějšího vzduchu do jeskyně a poskytuje tak úkryt chladnomilným druhům netopýrů. Ti často nejsou ze dna jeskyně vidět, některé druhy bývají ukryté v puklinách.
Proto je podle vyhlášky PR Bílá voda do jeskyně vstup možný jen na souhlas ochrany přírody a už vůbec v ní není možno trénovat horolezení. Jeskyně není vyhrazeným horolezkým terénem, tím je pouze venkovní skála okolo vchodu do jeskyně. Přehled povolených horolezeckých terénů je uveden na webu Českého horolezeckého svazu.
Strážci v lednu a únoru zjistili, že někteří horolezci chodí do jeskyně bouldrovat (lézt bez jištění nízko nad zemí, obvykle nad matrací). Museli jsme jeskyni Lidomorna začít strážit, byla zde udělena pokuta za nedovolený vstup s nepovoleným horolezením v jeskyni (za svitu reflektoru) a na infopanely na Holštejně jsme umístili cedulky s prosbou o nerušení netopýrů a respektování stanovených pravidel horolezectví v CHKO Moravský kras.
Zapsal: 5.3.2019 Tonda Tůma
Úklid Moravského krasu 2019 - "Ukliďme Česko" se blíží
Proběhne v sobotu 13.4. 2019. Zúčastní se dopředu přihlášené minimálně 4-členné skupiny dobrovolných brigádníků, kteří dostanou přidělené úseky a oblasti k vysbírání odhozených odpadků.
Prioritně se sbírá podél silnic. AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras za spolupráce s AVE CZ, LČR, ŠLP Křtiny a Městem Blansko zajistí svoz a likvidaci odpadu. Nezajišťujeme dopravu brigádníků a osobní ochranné pomůcky.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, oddělení Správa CHKO Moravský kras ve spolupráci s Českou geologickou službou a Českým hydrometeorologickým ústavem uspořádala 26. února seminář „Jak hospodařit s vodou nejen v Moravském krasu".
Semináře se zúčastnilo 51 zástupců z vodoprávních úřadů, měst a obcí a také odborníků z organizací hospodařících na území CHKO Moravský kras. Ti byli seznámeni s hydrologií Moravského krasu, dopady sucha na hospodaření s vodními zdroji, potřebou chránit zásoby podzemních vod před nadměrným čerpáním vod z vrtů a negativními dopady vrtů a odběrů podzemních vod na krasové prostředí.
Účastníci semináře diskutovali nad opatřeními, které by mohly pomoci zlepšit situaci s nedostatkem vody v krajině. Velkým přínosem semináře byla výměna zkušeností a vzájemné informování o možnostech jednotlivých organizací pomoci se podílet na zlepšení současné situace hospodaření s vodou.
Vložil: 4.3.2019 Tonda Tůma
Sokoli se opět chystají hnízdit v Moravském krasu
Prostor Krkavčí, Býčí skály a Kostelíku bude uzavřen jak pro turisty, tak i pro horolezce !
Prosíme návštěvníky Moravského krasu o respektování ochranných podmínek národní přírodní rezervace Býčí skála a respektování uzavření přístupu (modré turistické značky) k jeskyni Kostelík.
Uzavření platí od 15.3 do 15.6. 2019 nebo do odvolání dříve.
V hlídaném prostoru působí stráž přírody, fotopasti a pomáhají speleologové. Prosíme, respektujte informační cedulky a omezující pásky.
Novým ředitelem Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny bude od 1. dubna Tomáš Vrška (52), který uspěl ve výběrovém řízení. Ve funkci nahradí dosavadního ředitele Vladimíra Dolejského, který ukončil své působení u podniku dohodou na konci roku 2018.
Vedle LČR je ŠLP Křtiny (Mendelova univerzita) důležitý partner Správy CHKO Moravský kras na úseku lesního hospodářství. Rozsáhlé lesní pozemky Mendelovy univerzity ve střední a jižní části Moravského krasu (kdysi součást Lichtenštejnského panství) zahrnují také nejkvalitnější rezervace s převahou listnatých stromů, zejména buku. Jmenujme NPR Habrůvecká bučina nebo NPR Býčí skála. Ochranu lesa Mendelovy univerzity zajišťují i závory, které nedovolí do lesů navážet odpad. Velmi kvalitní je v těchto lesích povrch lesních cest, který oceňují zejména cyklisté.
Moravský kras je v ohrožení. Jeskyňář: Krápníkům škodí sucho
23.1.2019
Nezaprší a nezaprší, lamentovali loni především zemědělci. Nedostatek srážek se odrazil i na výšce hladin toků, které napájejí podzemí Moravského krasu. Do jeskyní prosakuje voda také přes vápencový masiv. Takzvané skapové vody se podílejí na růstu krápníků. Sucho ho může zpomalit.
Moravský kras. | Foto: Deník / Jana Štégnerová
Úbytek vody zaznamenali v loňském roce také jeskyňáři v nejdelším jeskynním systému u nás, v Amatérské jeskyni. Sloupský potok byl u ponoru poblíž skály Hřebenáč na suchu. Minimum vody bylo také v říčce Bílá voda. „V podzemí klesla hladina toků asi o metr. Méně vody bylo i v jezírkách na dně propasti Macocha,“ řekl Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Profíkům jsme vyfoukli objev století, vzpomíná průzkumník Amatérské jeskyně
18. ledna 2019
Uplynulo přesně 50 let od okamžiku, kdy se skupina dvanácti amatérských speleologů prokopala v Moravském krasu do nejdelšího jeskynního systému na našem území. Zapsala se tak do dějin s největším objevem, jaký se kdy jeskyňářům v Česku povedl.
„Měli jsme hornické helmy, staré kombinézy a motivaci předběhnout profesionální tým,“ vzpomíná tehdy osmnáctiletý Bohuslav Koutecký.
Je poslední aktivní speleolog z objevitelské skupiny, která dala jméno Amatérské jeskyni – systému, jenž dnes nabízí na čtyřicet kilometrů podzemních chodeb.
Unikátní objev v číslech
50 let od objevení právě dnes slaví Amatérská jeskyně, jež leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras mezi propastí Macocha a obcemi Sloup a Holštejn.
12 amatérských speleologů ji objevilo 18. ledna 1969.
130 metrů je vzdálenost, o kterou tehdy předběhli profesionální tým z Akademie věd.
9 jeskyní tvoří tento unikátní podzemní systém: Stará Amatérská jeskyně, Nová Amatérská jeskyně, Punkevní jeskyně, Sloupskošošůvské jeskyně, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a jeskyně C13.
40 kilometrů je celková délka prozkoumaných prostor nejdelšího jeskynního systému v Česku.
652 kilometrů má pro srovnání nejdelší jeskyně na světě – Mamutí jeskyně v USA.
Oslavy výročí
Díky výročí objevení Amatérské jeskyně můžou letos zájemci spatřit jedinečnou krápníkovou výzdobu. Jeskyňáři je provedou po několika stech metrech běžně zavřených prostor. „Na listopad plánujeme několik víkendových exkurzí, na které se lidé budou moct hlásit. O jeskyni také uspořádáme výstavu v blanenském muzeu,“ podotkl Leoš Štefka, šéf Správy CHKO Moravský kras.
Z jeskyně Výpustek je turistická atrakce. Připomene nacistickou továrnu
Nacistickou továrnu na výrobu leteckých motorů připomenou makety strojů a figuríny, které do března nainstalují speleologové v jeskyni Výpustek u Křtin na Blanensku v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras.
Němci přetvořili tichý svět krápníků v rušné dílny s obří kotelnou, která je vytápěla. Nyní je z Výpustku turistická atrakce. Ukrývá totiž i po desetiletí přísně utajovaný protiatomový kryt československé armády, z něhož měly být za komunismu řízeny vojenské operace ve třetí světové válce.
Z původní továrny nezbylo nic, jen torzo staré kotelny. Nyní podzemní provoz připomíná jen krátká filmová projekce v části jeskyně, která se nachází za protiatomovým krytem armády a jíž se podařilo vrátit její původní podobu. Speleologové v jeskyni v minulosti nainstalovali historické soustruhy s figurínami, aby tak připomněli utajovanou výrobu. Jenže stroje začaly rezivět.
„Proto jsme je vrátili Technickému muzeu Brno. Místo nich použijeme jen plastové makety a opět figuríny. Chtěli bychom, aby se do této expozice dívali příchozí přes plátno, na které pouštíme historické filmové záběry z utajované továrny. Vznikla by tak iluze, jako by se turisté dívali přes zamlžený opar do minulosti,“ doplnil vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.
Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) vyhlašuje výběrové řízení.
Místem výkonu práce jsou Průhonice.
Příjem nabídek do 11.1.2019.
Vložil: 8.1.2019 Tonda Tůma
Graffiti s tématy speleologie a jeskyní v podchodu blanenského nádraží
versus posprejovaná Stránská skála
Kdo jezdí vlakem a prochází podchodem vlakové stanice Blansko, tak může již rok procházet barevnou jeskyní místo šedivého nádražního podchodu. Tématem výzdoby je Moravský kras, resp. jeho symboly: netopýři, jeskyňáři, krápníky. Kromě speleologa ve výstroji na stěnách vidíme i sličnou návštěvnici nebo průvodkyni podzemí bez přilby. Speleolog by mohl symbolizovat profesionalitu výzkumu, slečna bez přilby zase širokou veřejnost se zájmem o jeskyně.
Je tu zřejmá shoda s výzdobou nádražního podchodu v Brně - Židenicích, kde je pro změnu tématem město Brno. Graffiti v obou podchodech evidentně legálně "na objednávku" Správy železniční dopravní cesty za přispění Města Blanskaslouží veřejnosti. Blíže viz: https://www.blansko.cz/clanky/2017/11/podchod-hlavniho-nadrazi-vyzdobili-sprejeri
Naproti tomu "divoké" nelegální graffiti poškozující majetek se objevuje i v přírodě. Počmárané skály v dosahu MHD Brno v národní přírodní památce Stránská skála jsou toho důkazem. Strážci nemůžou mít pro takovéto poškozování přírody žádné pochopení. Tak jako milovník vlaků nesnáší posprejované vlakové soupravy a žádný majitel domu nechce mít barevné čmáranice na fasádě svého domu, tak se návštěvníci přírody jistě nechtějí dívat na barevné obrazce na skalách. Zabraňte proto posprejování skal, neváhejte volat číslo 158, v Brně případně 156.
Zapsal: 7.1.2019 Tonda Tůma
Strážci pokutovali i ve vánočním čase
Strážci přírody byli ve službě a sledovali Moravský kras i ve vánočním období až do nového roku. Kontrolovali vjezdy aut mimo silnice (udělena 1 pokuta), hlídali chaty kamarádů speleologů, kontrolovali nelegální ohniště v rezervacích (uděleny 2 pokuty) a uzávěry jeskyní.
Zaměřili jsme se na národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a Býčí skála. V NPR Býčí skála jsme zjistili nepovoleně vystrojené horolezecké terény a k přespávání "vybavenou" (rošt, pánev, ohniště, keška) jeskyni Partyzánskou alias Supí.
27.12.2018 jsme vyjeli mimo kras do údolí Oslavy na jednodenní výšlap. Všude byl klid, nikde nikdo, trampské sruby uzamčené, počasí spíše podzimní. Prohlédli jsme zříceninu Sedleckého hradu a Gloriet. Kaňon Oslavy je přírodní rezervací v péči dvou krajských úřadů. Záměr vyhlásit zde národní přírodní rezervaci zatím leží v procesu vyhlášení někde na ministerstvu životního prostředí.
Zapsal: 5.1.2019 Tonda Tůma
Netrpělivě čekáme na novou vyhlášku CHKO Moravský kras
a tím na změny hranic CHKO a na změny zonace CHKO.
1.1.2019 je pryč a vyhláška zatím není vydána, proto nic konkrétního neuveřejňujeme. Jakmile vyhláška vyjde, ihned ji i s komentářem zveřejníme.
Zapsal: 5.1.2019 Tonda Tůma
zde komentář k článku níže od Antonína Tůmy ze Správy CHKO MK: nikdo nepřijde o pozemky, nadpis článku je nedorozumění, půjde pouze o postupnou změnu hospodaření v I. zóně za finanční náhradu
Nejdelší jeskynní systém v Česku ohrožují dusičnany,
zemědělci přijdou o pozemky
Odborníci v podzemních vodách Amatérské jeskyně zjistili mnohem vyšší koncentrace dusičnanů a chloridů, zaznamenali i pesticidy. Kvůli ochraně Amatérské i dalších jeskyní začnou příští rok v některých lokalitách Chráněné krajinné oblasti Moravský kras platit přísnější pravidla.
Například zemědělci ale kvůli nim přijdou o pozemky. Část Amatérské jeskyně, která je nejdelším jeskynním systémem v České republice, totiž leží pod intenzivně zemědělsky využívanými plochami. „Proto jsme navrhli vymezení první zóny ochrany, která má nejpřísnější podmínky. Je v ní zakázáno hnojení a používání biocidů. Pozemky budou zatravněny,“ vysvětlil šéf správy chráněné krajinné oblasti Leoš Štefka.
Nový rok ovšem přinese i uvolnění pravidel v některých obcích. Vzniknou IV. zóny ochrany, které současná oblast nemá. „Jedná se zejména o části zastavěných území obcí a měst. Třeba o část Jedovnic, Petrovic nebo Žďáru,“ informoval mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. I přes vyjmutí desítek hektarů bude od příštího roku Moravský kras větší. Nově pod krajinnou oblast bude spadat například území mezi Sloupem a Žďárem. Je bohaté na výskyt závrtů, s prameništěm podzemních vod, u Žďáru se dokonce nachází jeskyně.
Záměr už Agentura ochrany přírody a krajiny předjednala s jednotlivými obcemi. Ty nepodaly k návrhu žádné námitky ani připomínky. Výtky nemá ani vedení Jihomoravského kraje. „Návrh rada schválila bez připomínek,“ potvrdila mluvčí Monika Brindzáková.
Změny v CHKO Moravský kras
• Rozloha se navýší o necelých šest procent. • 164 hektarů ploch přejde do nové IV. zóny ochrany. • Zemědělci musí některá pole zatravnit. • Podle návrhu nařízení vlády mají pravidla začít platit k 1. lednu 2019.
Vložil: 8.12.2018 Tonda Tůma
Čištění jeskynních stěn v jeskyni Pekárna
Tímto děkujeme skautskému 7. oddílu Skaláci Brnohttp://skalaci.cz/uvod za brigádu v říjnu 2018, kdy s pomocí vody a kartáčků čistili nejrůznější malůvky a "podpisy" na stěnách jeskyně Pekárna v NPP Jeskyně Pekárna v údolí Říčky u Ochozu v Moravském krasu. Brigádu pomohlo zorganizovat středisko ekologické výchovy Kaprálův mlýn http://www.kapraluvmlyn.cz/.
Správa CHKO Moravský kras
Vložil: 28.11.2018 Tonda Tůma
Opět útok na ovce pasoucí se na Stránské skále v Brně
Datum: 28.11.2018 10:39 Předmět: Napadení stáda
Dobrý den, dnes v noci došlo k napadení stáda ovcí na Stránské skále. Jedna strana železné ohrady byla rozebrána, jeden ohradník fyzicky poškozen. A chybí dvě ovce.. Škoda cca 12 tis - oznámeno Policii ČR. Tomáš Peslar
Na území města Brna je zřejmě nepřekonatelný problém pást ovce. Majitel stáda pan Peslar s vandaly už bojuje hodně dlouho a do boje zapojil i policii. Jeho finanční ztráta za práci pro přírodu je mnohatisícová. Prosíme občany, aby na vycházkách v NPP Stránská skála nebyli lhostejní k vandalům všeho druhu.
Ochrana přírody (AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras) se snaží návštěvníkům Stránské skály poskytnout informační servis. V minulosti instalovala na nejvyšším místě vyhlídkový kámen a dvě odpočivadla, u vodárny s naučným panelem. Nedávno jsme instalovali další 2 infopanely viz článek z 25.11.2018.
Zapsal: 28.11.2018 Tonda Tůma
Ochranáři dají turistům v Moravském krasu vánoční dárek
- most k jeskyni Kostelík
Konec listopadu 2018 - dokončovací práce - nový most přes Křtinský potok - modrá turistická značka k jeskyni Kostelík poblíž Býčí skály. Začátkem prosince 2018 bude zkolaudován most pro pěší přes Křtinský potok, který nahradil ten zřícený, jehož celodřevěná konstrukce dosloužila. Investorem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras. Turisté tak dostanou v prosinci od ochranářů pěkný vánoční dárek.
Most je trvanlivější základové konstrukce beton - železo, pochůzná plocha a zábradlí jsou ze dřeva a obložení koryta potoka pod mostem je z vápencového kamene. Dnes již těleso mostu stojí, provádí se poslední terénní úpravy a blíží se prosincová kolaudace a uvedení do provozu. Most by měl odolat i velké vodě, nicméně po většinu roku je v součaných suchých letech koryto potoka suché a Křtinský potok je zkryt v podzemí, které je z větší části zcela neznámé. Počasí se však může kdykoliv změnit a všichni bychom se jistě těšili na vydatnou sněhovou nadílku. Most je velmi podobný turistickým mostům v údolí Říčky, kde investorem byly Lesy ČR - LS Bučovice.
Most se nachází v národní přírodní rezervaci Býčí skála a není určen cyklistům, ale pouze pěším turistům, protože přes něj nevede cyklotrasa natož cyklostezka. Připomeňme si, že pokud na Býčí skále v příštím roce zahnízdí opět sokoli, bude most včetně modré turistické trasy až k jeskyni Býčí skála od dubna do června obousměrně uzavřen.
U nového mostu se nachází směrem k Adamovu tzv. Otevřená skála, což je malý lom s krátkým otevřeným úsekem podzemního Křtinského potoka, a dál vyvěračka Křtinského potoka, směrem ke Křtinám stojí mohutná skalní stěna Zub času, která jakoby chtěla údolí přehradit podobně jako Čertova stěna u Lipna. Tato skalní stěna, vlastně skalní ostroh nemá v Moravském krasu jinde obdoby.
Agentura instalovala 4 nové naučné infopanely v Brně a okolí
AOPK ČR - pracoviště Správa CHKO Moravský kras umístila teď na podzim 2018 infopanel v obci Holštejn k přírodní rezervaci Bílá voda, poblíž Kauflandu v Bohunicích u vjezdu do firmy Bílý a syn panel k národní přírodní památce Červený kopec a 2 infopanely k národní přírodní památce Stránská skála (jeden u zastávky tramvaje a jeden na konci ulice Stránská na parkovacím místě). Na panelech dominují pěkné fotografie a panely jsou takovou pozvánkou do chráněných území se základními informacemi.
Panely stejného vzoru v minulosti již byly umístěny ke všem rezervacím na území Moravského krasu mimo PR Bílá voda. Tímto jsou maloplošná zvláště chráněná území v působnosti Správy CHKO Moravský kras vybavena informacemi pro návštěvníky. Výjimkou je NPP Jeskyně Pekárna, která leží v PR Údolí Říčky a je tak propagována v rámci této rezervace. Instalaci předcházela povolení stavebních úřadů a souhlasy správců sítí, čili obvyklé starosti a komplikace, které znají všichni stavebníci.
Vložil: 25.11.2018 Tonda Tůma
Strážci v odvodňovací štole Punkvy
Správa CHKO Moravský kras zorganizovala 7.11.2018 kontrolní prohlídku štoly, která reguluje hladinu řeky Punkvy v Punkevních jeskyních a je tedy odvodňovací štolou raženou v rámci činnosti prof. Karla Absolona v letech 1928-29. Podrobně je celý projekt popsán v knize Karla Absolna "Moravský kras" z roku 1970.
Prohlídky se zúčastnili 2 strážci přírody (Antonín Tůma, Radovan Mezera), 2 pracovníci ČHMÚ (Stanislav Lejska, Karel Kněžínek), pracovník SJČR (Jakub Gabriš) a speleolog - znalec lokality Franci Musil.
Na úrovni jeskyně Stovky jsme se ve štole přesvědčili o vydatné vyvěračce řeky Punkvy, kterou do štoly přitéká Punkva z Malého propadání Punkvy. Popis hydrologie komplexu Malé propadání Punkvy - štola - Stovka - Malý výtok je na samostatný článek a zaslouží si odborné zpracování. Tady si nyní jen řekněme, že štolou vytéká řeka Punkva jak z Punkevních jeskyní, tak z Malého propadání Punkvy. Malý výtok je pak vyvěračkou vod od Ostrova a Vilémovic. Dnes je situace zajímavá mimoúrovňovým křižováním podzemních vodních toků tak, že Punkva ve štole teče nad ostrovskými a vilémovickými vodami, které štolu podtékají. V minulosti před vznikem štoly se vody ostrovské a vilémovické a z Malého propadnání Punkvy spojovaly a společně vyvěraly v Malém výtoku. Ražba štoly původní hydrologickou funkci Malého výtoku trvale změnila viz popis současného stavu výše.
Zapsal: 25.11.2018 Tonda Tůma
Zákaz vstupu do jeskyně Svážná studna
Správa CHKO Moravský kras z důvodu zborcení části vstupní šachty do jeskyně Svážná studna v tomto roce, tedy z bezpečnostních důvodů vyhlašuje zákaz vstupu už jenom do vstupní šachtice jeskyně. Došlo k vyřícení dřevěného pažení a kameniva jeho obsypu do šachty. Půjde o vyzdění poškozené šachty materiálem kámen-beton a zajištění zachovalých skruží proti pohybu. Dodavatelská firma nemohla v roce 2018 nastoupit na rekonstrukční práce v šachtici, takže předpoklad opravy šachty je plánován na rok 2019. Zákaz vstupu je Správa CHKO Moravský kras nucena vydat jako vlastník uzávěry jeskyně.
Zapsal: 13.11.2018 Tonda Tůma
převzato z: Mladá fronta DNES | 5.11.2018 | Rubrika: Jižní Morava | Strana: 13 | Autor: Ivana Solaříková | Téma: Ministerstvo životního prostředí
Moravský kras čeká přísnější ochrana
Chráněná krajinná oblast Moravský kras se příští rok rozroste a na některých místech také začnou platit přísnější pravidla. Chránit se budou i dosud neprozkoumané jeskyně. Nejvíce dopadnou opatření na zemědělce, na některých polích vůbec nezasejí.
MORAVSKÝ KRAS Je to už více než 60 let, co se Moravský kras stal teprve druhou chráněnou krajinnou oblastí v republice. Stejně staré je i nařízení, které udává jeho ochranu. Oblast plná jeskyní, propastí a soutěsek je dnes ovšem mnohem důkladněji prozkoumaná a zároveň se v ní objevily novodobé problémy, které vzácné území ohrožují a na něž ochránci přírody nyní nemají páku. Proto finišují přípravy nového, přísnějšího nařízení, které navíc plochu chráněné krajinné oblasti (CHKO) zhruba o šest procent rozšíří. Původní výnos ministerstva školství a kultury z roku 1956 je v současnosti nejstarší platný právní předpis, kterým byla vyhlášena CHKO. „Některé podmínky ochrany se díky době jeho vzniku kryjí se současnými zákony. A zároveň jsou obtížně vymahatelné. Současný stav tak neumožňuje orgánům ochrany přírody zajistit dostatečnou ochranu tohoto jedinečného krasového území,“ píše se v návrhu nařízení, které by mělo vstoupit v platnost 1. ledna příštího roku.
Hranice území byly nejasné, původní mapa se ztratila.
Za šedesát let od vyhlášení CHKO se totiž mnohé změnilo. Speleologové zjistili, že jeskynní systémy se nacházejí na daleko větším území, než se tehdy vědělo. Tam je ale současná pravidla nechrání. Měnit se proto bude zonace – tedy stupně ochrany území, ale i samotné hranice CHKO. Kde přesně vedou, přitom donedávna nevěděli ani ochránci přírody. „Z roku 1956, kdy byl Moravský kras vyhlášen chráněnou oblastí, nemáme originální mapu. Nebyli jsme si tedy úplně jisti, kudy přesně hranice vede,“ potvrzuje vedoucí správy CHKO Leoš Štefka.
Hranice CHKO se od Nového roku přesněji vymezí. „Odpadne ochrana území, které není potřeba chránit, naopak se rozšíří ochrana tam, kde je to podstatné pro zachování tohoto unikátního krasového území,“ říká mluvčí ministerstva životníhoprostředí Ondřej Charvát. Z dnešních tří zón se přechází na čtyři. Už ve třetí zóně se zpřísňují podmínky týkající se ochrany jeskyní. „V roce 1956 jsme například vůbec netušili, že existuje systém Amatérské jeskyně. Dnes přesně víme, kudy tyto jeskyně probíhají. A novou zonací reagujeme také na potřebu ochrany jeskyní na povrchu,“ vysvětluje Štefka. Závrty, tedy propadliny, pod kterými jsou pravděpodobně jeskyně, ještě z většiny čekají na prozkoumání. Už nyní je ale nutné zabránit jejich devastaci. „Takové jeskyně jsou sice třeba sto metrů pod zemí, ale pokud neupravíte hospodaření na povrchu, tak se příliš o ochraně mluvit nedá,“ podotýká.
Nová pravidla se tak dotknou hlavně zemědělců. Ochránci přírody jim budou diktovat, kde mohou použít hnojiva či biocidy. „Obecně je nutné při ochraně krasové oblasti věnovat zvláštní pozornost terénním zásahům v krajině. Při jakékoli zemědělské činnosti je nutno zabránit nadměrné erozi a splachům půdy do podzemí či dlouhodobému ponechávání pozemků bez vegetace, které tato rizika zvyšují. Proto je nezbytné v místech soustředěného odtoku, okolí závrtů a propadů či v ponorových oblastech zachovávat trvalé travní porosty, které významně snižují riziko splachu zejména hnojiv a pesticidů do podzemních krasových systémů,“ upřesňuje ministerstvo nová pravidla. Na některých polích tak zemědělci vůbec nebudou moci zaset. „Někde budeme muset zatravnit až polovinu polí,“ potvrzuje Jaromír Janíček, jednatel společnosti Agris Jedovnice, která hospodaří téměř v celé CHKO. Jak říká, pro firmu to bude znamenat velké ztráty. „Slíbili nám sice jakési kompenzace, na druhou stranu ale nemají peníze,“ poznamenal s tím, že se u některých pozemků bojí i vyvlastnění. „Sami ale nevíme, co nás přesně čeká, uvidíme na jaře,“ dodal.
Větší ochrany se dočká Těsnohlídkovo údolí.
Hranice se změní zejména u obcí a v oblasti lesů i luk. Do CHKO by nově měly přibýt třeba Těsnohlídkovo údolí u Bílovic nad Svitavou a také nedaleká zalesněná stráň mezi bývalým lomem Hády a řekou Svitavou. Některá území naopak z CHKO vypadnou, zejména zastavěné části obcí. To se týká například Jedovnic či Ostrova u Macochy, kde by to mohlo lidem ulehčit zejména stavební řízení. Podle starosty Jedovnic Jiřího Šíbla (hnutí Budoucnost) ale vlastně ani dosud velké problémy neměli. „Větší problém s tím mají zemědělci. Co se týče obce, tam necítíme velká omezení ani v současné době,“ poznamenal starosta.
92 kilometrů čtverečních nyní zaujímá CHKO Moravský kras.
5 kilometrů čtverečních navíc k nim přibude podle nového nařízení od 1. ledna 2019.
O autorovi| Ivana Solaříková, editorka MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
Správa CHKO Moravský kras letos na podzim vyhlásila zcela netypický památný strom. Touto raritou je mohutný dřín obecný, který se zařadil k pouhým pěti dalším památným dřínům v České republice.
Strom se nachází nedaleko obce Vilémovice, na okrouhlíku mezi Vilémovickou a Macošskou škrapovou strání. Tento impozantní polykormon s více jak sto kmeny dlouho unikal pozornosti, jelikož byl součástí kompaktního porostu dřevin a objeven byl až při jejich výřezu, který je v lokalitě pravidelně prováděn s cílem udržet v těchto místech charakter skalnaté stepi. Dřín je ve výborné zdravotní kondici, Správa CHKO Moravský kras proto doufá, že se jím budou moci po dlouhou dobu těšit turisté putující po červené turistické značce z Vilémovic k propasti Macocha.
Strážci přírody se ráno sejdou na správě chráněného území. V terénu je tou dobou už několik událostí, které čekají na řešení. Je třeba rozdělit úkoly a vybavení a vyrazit na cestu. Kdo půjde s dětmi na exkurzi? Kdo opraví lavičku a kdo pomůže zraněné vydře? Něco zvládne jeden strážce, na jiné úkoly jich bude potřeba víc. A stihneme to dřív, než nám další události přerostou přes hlavu?
prototyp deskové hry Strážci přírody
Hra je určená pro jednoho až 8 hráčů. Doporučený věk je od 8 let, ale s dospělým vedením ji mohou hrát i menší děti. Hru lze hrát jako ve skutečnosti, kdy hráči spolupracují a společně se snaží hru porazit (vyřešit včas všechny události, které do hry přicházejí). Ale také může hrát každý proti každému a zvítězí ten, kdo nasbírá z řešení událostí nejvíce bodů. Události se řeší házením kostkou, tedy šanci vyhrát mají všichni stejnou bez ohledu na věk či vědomosti. V základu je hra jednoduchá, ale postupně ji lze zpestřovat různými doplňky – například různým vybavením (lékárnička, nářadí…), které je potřebné pro řešení různých událostí, nebo navrženými úpravami pravidel. A pokud je výhra moc jednoduchá, jednoduše zvýšíme počet událostí, které v průběhu hry přicházejí. A k tomu všemu je hra pěkně graficky zpracovaná – krabice, herní plán představující chráněné území i kartičky a žetony s obrázkem ilustrujícím příslušnou událost. Za to vděčíme Kláře Kubešové (Amélce).
prototyp deskové hry Strážci přírody – grafika
Události jsou inspirované skutečnou terénní ochranou přírody. Najdete tu i příběhy z naší Strážcovské štafety. Výsledky zásahů jako návštěvníci často vůbec nevnímáme, ale prostřednictvím této hry si každý uvědomí, že péče o přírodu vyžaduje úsilí. Práce ochranářů v přírodě je velmi pestrá a často je jí tolik, že si musíme vybrat, na co naše síly stačí. Některé úkoly jsou jednoduché a po skončení hry leckdo dostane chuť vyrazit ven přiložit ruku k opravdovému dílu.
A kdo že to je ten strážce přírody? Hra vás naučí, že to je ochranář, který pracuje hlavně venku. Stará se nejen o přírodu a její obyvatele, ale i o návštěvníky. Ti si díky jeho práci odnášejí z přírody příjemné zážitky.
Ministerstvo chce rozšířit CHKO Moravský kras o šest km2
Praha 24. října (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce od ledna 2019 rozšířit Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Moravský kras o zhruba šest kilometrů čtverečních na 96,82 kilometru čtverečního. Úřad předložil do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády společně s návrhem vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody. "Území nově zařazené do CHKO zahrnuje mozaiku převážně lesních ekosystémů, které jsou součástí lesních komplexů květnatých bučin a dubohabřin již dnes z převážné části zahrnutých v CHKO, lučních a vodních ekosystémů a podzemních krasových ekosystémů, které jsou nedílnou součástí krasové krajiny v regionu a bezprostředně navazují na plochy ve stávající CHKO," uvádí předkládací zpráva. Ochranným režimem by byly pokryty i zbývající části území Evropsky významné lokality Moravský kras. CHKO Moravský kras byla zřízena výnosem ministerstva školství a kultury z roku 1956. Plocha nově začleněného území by byla 7,19 km2, zároveň by nařízení z CHKO vyjmulo území o rozloze 1,64 km2. V případě vyjmutého území jde podle MŽP zejména o plochy bez významných přírodních a krajinných hodnot, například části zastavěných území obcí a měst. Hospodářské a finanční dopady navrhované úpravy by podle resortu byly minimální. Vyhláška o vymezení zón člení CHKO do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. V současnosti jsou protokolem ministerstva životního prostředí z roku 1994 vymezeny tři zóny ochrany. "Základní kritéria pro územní rozčlenění zón jsou přírodní hodnoty, krajinný ráz a zřizovacím předpisem specifikované další hodnoty a míra jejich zranitelnosti. Navíc se do nově navržené zonace promítá změna hranice CHKO a s ní spojené vyčlenění rozsáhlých podnikatelských areálů z území CHKO," píše se v důvodové zprávě. Z nové rozlohy oblasti by první zóna, jež má nejpřísnější režim ochrany, zaujímala 18 procent rozlohy CHKO, druhá zóna 45 procent, třetí 31 procent a čtvrtá šest procent území. Návrh na vymezení zón byl projednán s dotčenými městy, obcemi a Jihomoravským krajem. Připomínky podle ministerstva podalo osm obcí či měst. "Ve většině případů bylo připomínkám vyhověno a se všemi samosprávami byl nalezen kompromisní návrh řešení, který zohledňuje zájmy ochrany přírody a krajiny a zároveň rozvoj obcí," uvádí materiál. Kraj nemá podle zprávy ministerstva námitek. opm jw
převzato z: Hospodářské noviny | 25.10.2018 | Rubrika: Události | Strana: 5 | Téma: Ministerstvo životního prostředí
CHKO Moravský kras se má brzy rozšířit
Ministerstvo životního prostředí chce od ledna rozšířit Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras zhruba o šest kilometrů čtverečních na 96,82 kilometru. Nově zařazené území je pokryté typickými lesy, nacházejí se v něm důležité vodní i podzemní krasové ekosystémy, bezprostředně navazují na plochy ve stávající chráněné oblasti. Ta byla zřízena roku 1956.
Vložil: 30.10.2018 Tonda Tůma
Republikové setkání jeskyňářů 5.-7.10.2018 Vilémovice v Moravském krasu
Včera začalo ve Vilémovicích setkání jeskyňářů, které tradičně bývá v Českém krasu a nyní poprvé se koná v Moravském krasu. Organizuje ho Česká speleologická společnost - ZO 6-21 Myotis. Přítomni jsou také hosté ze Slovenska. Moravský kras však ochuzen o setkávání speleologů není, protože každoročně hostí v dubnu jeskyňářskou konfereci Speleofórum, obvykle ve Sloupu.
Akce včera začala zahájením v tělocvičně Obecního domu Vilémovice za účasti pana starosty Vilémovic, předsedy České speleologické společnosti, českého zástupce Mezinárodní speleologické unie a zástupce Agentury ochrany přírody ČR - Správy CHKO Moravský kras.
Jeskyňáři jsou soustředěni u hřiště ve Vilémovicích, kde je potřebné sociální zázemí. Pro vjezd, parkování aut, táboření a rozdělání ohně u hřiště získali potřebná povolení.
Dnes v sobotu 6.10. mají účastníci na programu exkurze do jeskyní a na speleologická pracoviště. Účastníky poznáte podle zeleného pásku na zápěstí, který jim například umožňuje zdarma vstup do zpřístupněných jeskyní po dobu akce, což je příspěvek Správy jeskyní ČR.
Zapsal: 6.10.2018 Tonda Tůma
Pokuta 5.000,- Kč za vjezd auta do CHKO Moravský kras
Jedete do chráněného území mimo silnice bez povolení?
Odmítnete prokázat stráži přírody svoji totožnost?
Najíždíte na stráž přírody (úřední osobu) motorovým vozidlem?
Arogantně jednáte a z místa ujedete?
V červenci 2018 zastavila stráž přírody (3 strážci) u Kaprálova mlýna v údolí Říčky v CHKO Moravský kras auto, jehož řidič jednal přesně tak, jak je výše popsáno. Podle RZ byl vypátrán, předvolán a dnes s omluvou zaplatil pokutu 5.000,- Kč.
Každé auto má registrační značku a strážci si vás snadno vypátrají. Pak jste předvoláni a váš přístup k dalšímu řešení přestupku se může odrazit ve výši udělené pokuty.
Horní hranice příkazové pokuty na místě (bloková pokuta) je 10.000,- Kč. Ve správním řízení lze fyzické osobě uložit pokutu do výše 100.000,- Kč, právnické osobě a podnikající fyzické osobě do výše 2.000.000,- Kč.
Zapsal: 3.10.2018 Tonda Tůma
Jak na kole v CHKO a v rezervacích?
Dobrý den,
Rád jezdím do Moravského krasu na kole, ale nerad bych porušoval ochranu přírody. Proto se chci zeptat na přístupnost konkrétních tras. Snažil jsem se odpovědi dohledat na vašem webu, ale nejsem si úplně jistý výkladem popsaných pravidel, která jsem vykopíroval z vašeho webu (http://moravskykras.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy/sport-turistika-rekreace/):
Na území národních přírodních rezervací je zakázáno jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody (cyklotrasy). Zákon č. 389/1995 Sb. o lesích zakazuje jezdit v lesích (i mimo území CHKO) mimo lesní cesty na kole, na koni, na lyžích nebo saních. Při pohybu cyklistů, jezdců na koni, ale třeba i lidí na běžeckých lyžích dochází totiž k poškozovaní povrchu půdy a především přirozeného zmlazení dřevin.
1. Z uvedeného mi vyplývá, že v CHKO mohu jezdit stejně jako kdekoliv jinde v lese bez ochrany přírody, a to po jakýchkoliv lesních cestách (i neznačených), pokud se jedná o již existující cesty či pěšiny (zkrátka tak, abych nevytvářel nové). Je to tak? Konkrétně např. žlutá tur. značka nedaleko Macochy: úsek Koňský spád až do Pustého žlebu. Na kole mohu?
2. V NPR je pak možno jezdit pouze na silnicích, místních komunikacích a cyklotrasách.Není tedy možno jezdit ani po značených turistických trasách? Konkrétně např. modrá tur. značka u Adamova: úsek Stará huť u Adamova dále přes jeskyni Jáchymka až k vývěru Jedovnického potoka. Na kole mohu nebo ne? Na místě nejsou žádné zákazové značky...
3. Na území NPP (Národní přírodní památka) je režim stejný jako v bodě 1 nebo v bodě 2? Nebo jsou ještě jiná pravidla? Konkrétně např. pěšina na úpatí skal "Kolíbky" v NPP Rudické propadání - dle mapy je přímo v NPP, byť blízko značené zel. tur. značce, která je již mimo NPP. Mohu na kole?
Předem díky za zodpovězení mých dotazů.
S pozdravem xy
Odpověď:
Dobrý den, níže najdete odpovědi týkající se vašich otázek ohledně jízdy na kole v CHKO, jak je upravuje zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Další úpravu a podmínky přináší lesní zákon (jak i sám uvádíte) a k výkladu je příslušný orgán státní správy lesů.
1. Ano, pokud je dané území součástí pouze CHKO, ale ne maloplošného zvláště chráněného území (národní přírodní rezervace a další), můžete jezdit po existujících cestách, nikoliv však mimo ně volně v porostu. V úseku, na který se ptáte, je to tak, že na kole můžete jet až v Pustém žlebu od místa v blízkosti jeskyně U Jezevce dále směrem na Sloup, prostě v úseku mimo NPR Vývěry Punkvy (viz níže) - tedy po cykloturistické trase. Pěšina určitě není lesní cestou, ale přesný výklad je oprávněn podat orgán státní správy lesů.
2. Ano, jezdit v NPR je možné pouze na silnicích, místních komunikacích a cyklotrasách, nikoliv na nezpevněných značených cestách, které nespadají do některé z těchto kategorií. Na vámi dotazovaný úsek tedy na kole nemůžete, stejně jako na část žluté značky u Macochy, na nichž jste se ptal výše. Zákazové značky v terénu nejsou, protože je tahle věc daná zákonem, takže nejde o žádnou místní specifiku, ale jasně kodifikované pravidlo (u semaforů také není uvedeno, že se nesmí jezdit na červenou).
3. V NPP i dalších maloplošných zvláště chráněných územích (PR, PP) je situace v obecné rovině podobná jako jinde v CHKO mimo NPR. Nicméně každé zvláště chráněné území má ještě bližší ochranné podmínky, které to mohou zakazovat a které jsou uvedeny ve vyhlašovací dokumentaci. V případě NPP Rudické propadání jsou bližší ochranné podmínky takové, že zde můžete jet na kole jen po značené cestě, kterou je např. naučná stezka.
Strážce ochrany přírody: Jednou do nás najížděl řidič, jinak je ale klid
Blanensko - Na nedostatek adrenalinu si Radovan Mezera rozhodně nemůže stěžovat. Přes týden křižuje brněnské ulice v kabině tramvaje. Práci řidiče střídá ve volném čase bojová vřava. Jako fanoušek vojenské historie se v uniformě francouzského dělostřelce účastní například rekonstrukce bitvy u Slavkova. Kus jeho srdce ale patří do Moravského krasu. Tam ho turisté mohou potkat v uniformě strážce ochrany přírody. Už devět let.
23.9.2018
Radovan Mezera působí už téměř deset let jako dobrovolný strážce ochrany přírody v Moravském krasu. Foto: archiv Radovana Mezery
„Moravský kras je úžasná lokalita. S překrásnou faunou, flórou a jeskyněmi,“ říká čtyřiačtyřicetiletý muž.
Přibližte, co vlastně má stráž ochrany přírody na starosti? Naším úkolem je chránit přírodu a starat se o to, aby lidé v chráněné krajinné oblasti dodržovali stanovená pravidla. Dohlížíme na to, aby turisté v Moravském krasu nejezdili auty, motorkami a také na kolech tam, kde nemají co dělat. Hlídáme stanování v zakázaných lokalitách, zákazy vstupu do nepřístupných jeskyní. Monitorujeme a také likvidujeme černé skládky. Hlídáme horolezce. Někteří čas od času lezou v místech, kde se to nesmí. Součástí naší práce je také ostraha lokalit, kde se vyskytují vzácní živočichové. V posledních letech jsou to v Moravském krasu místa s hnízdy sokolů. Kolik služeb máte za měsíc? V hlavní turistické sezóně je to asi šest až osm služeb měsíčně. Několikrát do roka máme také noční služby. Ty se zaměřují většinou na nepovolené stanování, rozdělávání ohňů a porušování zákazu vjezdu. Co je podle vás na této práci nejdůležitější? Za mě osobně je to komunikace s lidmi, kteří do Moravského krasu přijedou. Při přestupcích není u stráže ochrany přírody pokuta na prvním místě. Lidem se přednostně snažíme vysvětlit po dobrém, co si mohou dovolit a co ne. V devětadevadesáti procentech případů ze sta se rozumně domluvíme a pokuta není třeba. Snažíme se je také informovat o dané lokalitě a dát jim odborný výklad. Kolikrát turisté ani nevědí, jaké skvosty se kolem nich nacházejí. S jakými přestupky se nejčastěji setkáváte? Jak už jsem naznačil, nejčastěji se návštěvníci krasu dopouštějí přestupku tím, že se dostanou někam, kde je to zakázáno. Mimo vyznačené trasy. Ať už pěšky, na kole nebo autem. Moravský kras je specifický v tom, že je poměrně malý. Má asi dvaadevadesát kilometrů čtverečních. A nejexponovanější místa navštíví desítky, někde i stovky tisíc turistů ročně. A ne všichni se chovají slušně. Samostatnou kapitolou jsou odpadky. Stále se najde dost těch, kteří do krasu bezostyšně vyvážejí odpad. Jaké můžete rozdat pokuty? Na místě až deset tisíc korun. Takovou pokutu ale nepamatuji. Když už to nejde jinak, pokutu dáme. Za nepovolený vstup do zakázané lokality jsme loni i letos dali pokutu pět set a tisíc korun. V obou případech se jednalo o vstup do míst, kde hnízdili sokoli. Máte za těch devět let služby z terénu nějaký nepříjemný zážitek? Do vyloženě hraniční situace jsem se zatím nedostal. Někdy jsou to nadávky, ale k fyzickému napadení zatím nikdy nedošlo. Jen nedávno jsme řešili případ, kdy na nás najížděl jeden řidič. Porušil zákaz vjezdu a jak se snažil ujet, tak jsme s kolegyní tak tak uskočili. Nyní se to řeší ve správním řízení. Kolik strážců ochrany přírody v současnosti v Moravském krasu působí? A jaký úsek konkrétně vy hlídáte? Je nás asi dvacet. Moje teritorium je sever a střed krasu. Macocha, Vývěry Punkvy a pak Habrůvecká bučina nebo okolí Býčí skály. Moje práce není jen na povrchu. Mám také vybavení do jeskyní, takže občas se dostanu i do podzemí, kde kontroluji, zda nedochází k ničení krápníkové výzdoby a k nepovoleným vstupům do jeskyní. Jaká činnost strážce je pro vás nejoblíbenější? V posledních dvou letech to bylo hlídání hnízdišť sokola stěhovavého. Ten v krasu zahnízdil po několika desítkách let. A úspěšně vyvedl mladé. Byl jsem u něčeho neobvyklého, co se v minulosti nedělo.
Radovan Mezera
O něm: Je mi čtyřiačtyřicet let. Žiji v Brně a pracuji jako řidič tramvaje. Zároveň školím i nové řidiče. Jsem svobodný. Ve volném čase pracuji jako dobrovolný strážce ochrany přírody v Moravském krasu. Mým koníčkem je také historie vojenství.
Kde rád jí/pije: Těch míst je víc. Většinou se tam stavujeme na oběd nebo večer na konci strážní služby. Restaurace Golem, hotel Broušek, hospoda v Holštejně a hostinec U Farlíků.
Kde rád odpočívá: Určitě v přírodě. Tam si vyčistím hlavu po náročném pracovním dni. Řízení tramvaje jsou někdy pěkné nervy.
Kde se rád prochází: Rád se toulám Moravským krasem.
Za rušení poštolek při hnízdění dodatečně udělena pokuta
Na základě internetových informací zjistili strážci lezení horolezce koncem května 2018 v Moravském krasu přes hnízdo poštolky obecné v době, kdy na skále bylo upozornění o jejím hnízdění ve vyznačené trase.
Horolezec nedbal upozornění a poštolky v hnízdění rušil, což je nedovolené zasahování do přirozeného vývoje ptáků. Bohužel později poštolky hnízdo opustily a jejich snůška vychladla.
Horolezec byl vypátrán, předvolán a dnes s omluvou zaplatil pokutu.
Zapsal: 25.9.2018 Tonda Tůma
V Moravském krasu proběhne 22.9.2018 Ochranářský Triatlon
V sobotu 22.9.2018 hostí Moravský kras cca 90 účastníků letního setkání pracovníků a příznivců ochrany přírody z celé České republiky u příležitosti závodu "Ochranářský Triatlon".
Sídlem závodu je Sloup a sportovní část setkání proběhne během soboty.
První účastníci přijedou již ve čtvrtek večer a většina jich zůstane do neděle. K dispozici mají pestrý program jak v přírodě Moravského krasu (exkurze a sport), tak při večerních přednáškách a setkáních.
Strážci se akce zúčastní jako pořadatelé na stanovištích cyklozávodu a strážce Filip Chalupka bude i závodit, tak mu přejeme dobré umístění.
Účastníky čekají drobné dárky, které poskytli sponzoři, například: Město Brno, pivovar Starobrno, Českomoravský štěrk, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Město Blansko, Obec Rudice a další.
Přihlášky na akci jsou již uzavřeny.
Zapsal: 18.9.2018 Tonda Tůma
Zpráva ze závodu a problém s pejskem bez vodítka
Účastníci závodu byli spokojeni a krajinou Moravského krasu byli nadšeni. Jeden problém se však vyskytl, a to byl pejsek, kterého na vycházce v Pustém žlebu nevedl majitel na vodítku. Pes vběhl cyklistovi z jižních Čech pod kolo a způsobil jeho upadení a zranění.Pořád platí, že na frekventované turistické cestě (pěší, cyklisté, vláček, auta dopravní obsluhy) mají být psi na vodítku. Pes bez vodítka je nezodpovědnost majitele zvířete.
Děkujemevšem sponzorům a organizátorům, Městysu Sloup za umožnění využít koupaliště k plavání a Rekreačnímu středisku Sloup za vzornou péči.
Zapsal: 26.9.2018 Tonda Tůma
převzato z: Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně, Přehled výzkumů, 59-1
Výzkum v jeskyni Pod Hradem v roce 2016 a nálezy ulit a jantaru
autoři: Ladislav Nejman, Lukáš Kučera, Petr Škrdla, Lenka Lisá, Šárka Hladilová, Miroslav Králík, Rachel Wood, Miriam Nývltová Fišáková, Duncan Wright, Marjorie E. Sullivan, Philip Hughes
Resumé:
Třetí a zároveň poslední kampaň archeologického výzkumu jeskyně Pod hradem v Moravském krasu dosáhla skalního dna v hloubce 3,5 m. Skalní dno v této části jeskyně představuje spíše skalní stěnu než skalní dno (převýšení dna v sondě o délce 1 m dosahuje 1,2 m). Radiokarbonová data naznačují, že spodní vrstvy v této části jeskyně byly deponovány v pozdní fázi středního paleolitu. Nálezy jantaru a fosilních (baden) ulit mořských živočichů v pozdně středopaleolitické vrstvě 11 představují pozoruhodný nález, ale v případě těchto předmětů nelze vyloučit, že jde o kontaminaci z výše uložených archeologických kontextů. Analýza jantaru pomocí infračervené spektroskopie ukázala, že jde o baltický jantar. Je ovšem pravděpodobné, že lidé ho získali spíše ze sekundárního zdroje – ledovcových sedimentů severní Moravy či jižního Polska, kam byl dopraven ledovcem z primárních výchozů na pobřeží Baltického moře.
Vložil: 15.9.2018 Tonda Tůma
Světový Den stráže přírody
byl slavený v Moravském krasu dne 4.8.2018 na Skalním mlýně u Domu přírody od 10 do 16 hod.
Na organizaci se osobní přítomností podílelo 6 strážců přírody z Moravského krasu. Další strážci poskytli potřebnou součinnost před akcí a po akci.
Prezentace strážců byla rozdělena do 4 částí. V 1. části byla představena světová asociace strážců přírody a její činnost (zajímavé a někdy smutné údaje z tzv. rozvojových zemí). V 2. části se obecně představovali strážci v České republice a jejich asociace. 3. část se specializovala na činnost stráže přírody v CHKO Moravský kras a tu doplňovala 4. část představením úspěšné strážcovské akce při ochraně hnízdících sokolů v posledních dvou letech v Moravském krasu. Návštěvníky zaujalo video z ochrany sokolů.
Akci navštívilo cca 180 lidí.
Zapsal: 20.8.2018 Radovan Mezera
Půlmaraton Moravským krasem 18.8.2018 - bude uzavřen Pustý žleb i pro cyklisty
v úseku Skalní mlýn - Salmova stezka a neprojedete ani ze Skalního mlýna do Blanska v čase 17.00 - 20.30 hod
Vložil: 17.8.2018 Tonda Tůma
Zpráva ze závodu a problémy s cyklisty
Strážci se pořadatelsky podíleli na průběhu závodu Půlmaraton Moravským krasem 2018 v Punkevním a Pustém žlebu. Měli jsme službu u slévárny, u rybárny, na Skalním mlýně a u Punkevních jeskyní. Celkem se akce zúčastnilo 5 strážců přírody z Moravského krasu.
Přestože na vjezdu do Pustého žlebu pod hotelem Broušek byl "zákaz vjezdu cyklistů" po dobu závodu, našlo se asi 10 jedinců, které omezení nezajímalo a arogantně se domáhali průjezdu Pustým žlebem mezi závodníky Půlmaratonu. Tito jedinci nedělají cyklistické veřejnosti dobrou pověst a v ochranářských kruzích se běžně mluví o velké arogantnosti cyklistů.
Jinak posunutý čas závodu do podvečera se ukázal jako výborná volba, protože bylo chladněji a žádní návštěvníci Punkevních jeskyní se v trase závodu nepletli.
MIMOŘÁDNÝ KONCERT - BÝČÍ SKÁLA 8.9.2018 - vyprodáno
se koná v nepřístupné jeskyni Moravského krasu. Býčí skála je známa od nepaměti, podle posledních výzkumů byla navštěvována už v paleolitu a prostor Halštatského dómu, kde koncert proběhne, sloužil jako jeskynní svatyně i v době Keltů. V novověku místo nejvíce proslavil nález halštatského pohřbu a unikátního bronzového býčka. Prostor má jedinečnou a neopakovatelnou akustiku a ve všech, kteří ho kdy navštívili, zanechal nesmazatelné dojmy. Jeskyně je pro veřejnost nepřístupná, pouze dva víkendy v roce místní jeskyňáři provádějí zájemce přístupnou částí chodeb.
Všechen výtěžek z koncertu bude předán spolku Blueland, který v oblasti Malého Tibetu ve vesnici Kargyak postavil školu a stará se v České republice o těžce popáleného chlapce Odzera Stanzina.
V jeskyni Lidomorna u Holštejna se 21.7.2018 vážně zranila žena
Žena utrpěla mnohačetná poranění, vrtulník ji transportoval do Fakultní nemocnice v Brně.
Holštejn (Blanensko) - V jeskyni u Holštejna v Moravském krasu se 21.7. vážně zranila mladá žena, spadla z několikametrové výšky. S pomocí nosítek ji vynesli hasiči. Utrpěla mnohačetná poranění, řekla mluvčí záchranné služby Michaela Bothová. Vrtulník mladou ženu transportoval do Fakultní nemocnice v Brně.
Hasiči vyjížděli do Holštejna kolem 16:00. "Bylo to na žádost záchranné služby, zraněného člověka jsme vynesli ven," uvedl mluvčí hasičů David Jirouš.
Událost se podle policejního mluvčího Pavla Švába odehrála v jeskyni Hladomorna (Lidomorna) pod zříceninou hradu, kam vede značená turistická stezka. "Předběžně bez protiprávního jednání," uvedl Šváb. Podle něj šlo zřejmě o pád při procházce.
Ze zpráv jednotlivých složek záchranného systému není zcela jasné, jak daleko od vchodu do jeskyně se nehoda stala, informace se částečně rozcházejí. Každopádně zdravotníci potřebovali kvůli vynesení zraněné pomoc hasičů.
Holštejn leží v krasové oblasti. Ve skále pod hradem je přístupná Hladomorna, v okolí je několik dalších, veřejnosti nepřístupných jeskyní. V jedné z nich, známé jako Lipovecká ventarola, si v roce 2016 jeskyňář v hloubce 25 metrů pod zemí zranil kotník. Jeho záchrana trvala šest hodin. Bylo tehdy nutné prostřednictvím odstřelů rozšířit vstupní cestu do podzemí. Do akce se tehdy zapojily desítky záchranářů.
se ZAKAZUJE ODBĚR POVRCHOVÝCH VOD Z VODNÍCH TOKŮ a nádrží v celém správním území ORP Šlapanice.
Vložil 2.8.2018: Tonda Tůma
zestručněně převzato z Městského úřadu Blansko:
veřejná vyhláška
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY PŘI NEDOSTATKU VODY
s platností od 24.7.2018 do odvolání
se ZAKAZUJE ODBĚR POVRCHOVÝCH VOD Z VODNÍCH TOKŮ v celém správním území ORP Blansko, a to pro účely mytí aut, zalévání hřišť, trávníků, napouštění nádrží a bazénů.
Vložil 25.7.2018: Tonda Tůma
O víkendu 28.-29.7. 2018 oslavy Holštejna
Upozorňujeme návštěvníky Holštejna, že je nutno počítat s omezeným příjezdem do Holštejna a s nutností parkovat na určených parkovištích.
Pozvánka je na našich stránkách v sekci "Pozvánky na akce".
Děkujeme.
Stráž přírody
Vložil: 24.7.2018 Tonda Tůma
Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2017
Věnujte pozornost třeba kapitole 11 o strážní službě.
Vložil: 19.6.2018 Tonda Tůma
V Moravském krasu úspěšně vyhnízdilo 8 sokolů
Převzato z e-mailu z 18.6.2018:
Jelikož poslední mládě opustilo hnízdo u Býčí skály, chtěl bych všem strážcům a pracovníkům Správy CHKO Moravský kras poděkovat za strážení na Býčině. Je to fajn, že to klaplo, že snaha zajistit klid hnízdění byla završena úspěchem a hlavně, že se najdou ještě lidi, co do něčeho takového jdou. Takže díky! Ještě rekapitulace, vMoravském krasu letos proběhla dvě hnízdění a všude po čtyřech mláďatech.
Všem děkuji za nasazení! Jo a posílám odkaz na letošní sokolí video:
K tomu není co dodat. Velká radost nejen ochranářů, ale všech návštěvníků Křtinského údolí, kteří dodrželi omezení zákazů vstupu do okolí hnízda a současně mohli přes dalekohled strážců sledovat mladé sokolíky na hnízdě. I Správa CHKO Moravský kras svým dobrovolným strážcům děkuje, protože strážení sokolů byla jejich akce, kterou personálně dobrovolní strážci zajistili z 95%.
Vložil: 19.6.2018 Tonda Tůma
Muzeum Blansko otevřelo novou výstavu "Tajemství jeskynních kostí"
Výstavu včera otevřel její autor Vlasta Káňa, jinak pracovník muzea a speleolog z Býčí skály. Výstava se uskutečnila za spolupráce dvou slovenských muzeí a je zaměřena na jeskynní paleontologii obratlovců.
Jako unikát bych označil model kostry jeskynního lva vyrobený díky 3D skenování.
Strážci doporučují návštěvu Muzea Blansko. Výstava potrvá od 8.6. do 31.8.2018.
Zapsal: 8.6.2018 Tonda Tůma
Hnízdění sokolů v Křtinském údolí se chýlí k úspěšnému konci
Podáváme aktuální zprávu o dobrém průběhu hnízdění sokolů v Moravském krasu v Křtinském údolí. Na hnídě jsou 4 mláďata, z toho 3 jsou již přepeřená, poslední má ještě zbytky prachového peří. Pokud vše dopadne dobře, bude to letos rekord v počtu vyvedených mláďat v Moravském krasu.
převzato z: Právo | 29.5.2018 | Rubrika: Jižní Morava - Vysočina | Strana: 9 | Autor: Vladimír Klepáč | Téma: AOPK
Stádo ovcí čelí neustálým útokům
Neskutečným problémům čelí Tomáš Peslar, jehož zhruba desetičlenné stádo ovcí spásá pro ochránce přírody šest hektarů luk na Stránské skále mezi brněnskými městskými částmi Slatina a Líšeň. Za uplynulých osm let mu tři ovce zadávili psi.
Vandalové mu pravidelně přestříhávají elektrické ohradníky, jimiž je oploceno území určené k pastvě. Kradou mu i zdroj napájení. Chovatel již podal sedm trestních oznámení. Žádné z nich zatím nevedlo k odhalení pachatele či pachatelů. Poslední zadávenou ovci pečující o dvě jehňata našel chovatel na pastvině v dubnu. Ze situace byl již tak zoufalý, že chtěl pastvu v této lokalitě dotovanou státní Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) ukončit.
Zoufalý chovatel nyní hledá pro stádečko dva až tři pastevce, kteří jej budou hlídat. Ne kvůli vlkům či jiným šelmám, jako je tomu v Beskydech, ale v lokalitě uprostřed Brna kvůli lidem. „Myslíme si, že se zřejmě něčí pes v minulosti zamotal do elektrického ohradníku a jeho majitel se zřejmě za to nyní mstí. Je to jen domněnka. Nemáme žádné informace o tom, že by v této lokalitě běhali zdivočelí psi. Zřejmě se jen někdo bezcitný baví tím, jak jeho pes či psi nahánějí a útočí na bezbranné ovce,“ řekl Právu Zdeněk Musil ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CKHO) Moravský kras, přes niž stát pastvu na Stránské skále dotuje.
Jde totiž o přírodně jedinečnou oblast. Na tamní desetihektarové louce pravidelně rozkvétají vzácné koniklece velkokvěté. Lokalita je domovem mnoha stepních rostlin. Právě proto stát pastvu dotuje. Podle odborníků by bylo dokonce lepší, kdyby bylo stádo ovcí ještě větší. Stránská skála byla vyhlášena přírodní památkou již v roce 1978. Jde v podstatě o ostrov přírody obklopený zahradami a městskou zástavbou. Jeho dominantou je vápencový útes, na němž archeologové našli v minulosti hned několik velmi cenných zkamenělin.
Snad pomohou pastevci Chovatel stáda se rozhodl v pastvě pokračovat. Shání pastevce, kteří mu za odměnu pouhých padesát korun na hodinu dohlédnou na stádo. „Samozřejmě se pokusíme navýšit příspěvky na pastvu, tak abychom mu s těmito náklady pomohli. Ovce na Stránské skále potřebujeme,“ zdůraznil Musil. Připomněl, že ochranáři mohou nechat louky kosit, výsledný efekt, tedy upravený trávník, se ale v žádném případě nedá srovnat s trávníkem, který je pravidelně spásán. Ovce a případně kozy totiž při pastvě narušují tzv. travní drn svými kopýtky, tím jej provzdušňují, což napomáhá růstu vzácných rostlin. Prospívá to celému biotopu. To je důvod, proč bylo za podpory ochranářů a Unie před několika lety obnoveno pastevectví v centrální části Moravského krasu, kde četné louky spásá stohlavé stádo ovcí romanovských zemědělského podniku Zemspol Sloup. Další stádo ovcí a koz lze najít na loukách na hřebenech Pavlovských kopců u Mikulova. V Národním parku Podyjí na Znojemsku si nedávno pořídili na spásání luk u Havraníků stádo divokých koní.
Ke "Dni Země" a k akci "Ukliďme Česko" probíhají každoročně a tradičně v Moravském krasu úklidy odpadků a skládek.
Co a kdo uklízel:
Magistrát města Brna s brigádníky vyklízeli křoviny v NPP Červený kopec 7.4. Následně brigádníci mohli přijít na exkurzi do Ochozské jeskyně za odměnu.
Jižní část CHKO uklízeli skauti z Králova Pole 7.4. pod vedením Gluma Petra Šabaty.
NPP Stránská skála uklízena dětmi a Slatiňany 13.4. pod vedením sdružení Fantázie ze Slatiny
Správa CHKO Moravský kras a strážci uklízeli s žáky (několik ZŠ) a studenty (gymnázium) blanenských škol, z Rájce (gymnázium), ze Sloupu (ZŠ), s jeskyňáři (např. Býčí skála, Křtinské údolí, Královopolská), skauty (např. Šamani z Ochozu) a hasiči (např. SDH Bílovice nad Svitavou) celou CHKO, ale hlavně střed a sever 14.4.
Trampové uklízeli údolí Oslavy a Chvojnice 14.4. pod vedením T.O. Podkova.
Mariánské údolí uklízeli nadšenci 14.4. pod vedením T.K. Sokoli a Davida Vaňka.
Studenti Gymnázia Kpt. Jaroše uklízeli jižní část CHKO 16.4. pod vedením Vítka Urbana.
DĚKUJEME nebo spíš "Matka Příroda DĚKUJE"
Vložil: 30.5.2018 Tonda Tůma
Pro zachování pastvy ovcí na Stránské skále naléhavě hledáme místního člověka !!!
Náplň práce:
Dohled a pasení ovcí v lokalitě národní přírodní památky "Stránská skála" v k.ú. Brno - Slatina dle dohody převážně v pracovní dny a dle dohody část hodin dopoledne a část hodin odpoledne. V případě zájmu dvou tří pastevců rozdělení hodin pastvy mezi zúčastněné. Přemísťování ohradníkových sítí + doplňování vody.
Požadavky: Časová flexibilita. Lehká zkušenost s dobytkem nebo alespoň zájem se to naučit.
Odměna: Každodenní pohyb v přírodě 50 Kč na hodinu Dobrý pocit (ovečky pastvou pomáhají přírodě)
Kontakt vlastník stáda ovcí pan Peslar: tomas@eski.cz
Vložil: 25.5.2018 Tonda Tůma
Kde si můžem v Moravském krasu opékat špekáčky?
Takže nemám pro Vás dobrou zprávu. Oficiálních ohnišť je obecně v české přírodě poměrně málo a nová se nepovolují už z důvodů rizika vzniku požáru.
Na území CHKO Moravský kras oficiální nezpoplatněná ohniště pro veřejnost žádná nejsou. Mohu Vám však doporučit povolené ohniště v lanovém centru "Přírodní areál Velká Dohoda" u vesnice Holštejn (povoleno pro klienty areálu) http://www.velkadohoda-moravskykras.cz/, kde si můžete i zasportovat a zaplatíte provozovateli areálu.
Oficiální nezpoplatněná ohniště najdete mimo CHKO Moravský kras v obcích, což by Vám řekli na obecních úřadech (o tom přehled nevedeme). Některé vesnice mají totiž pro svoji mládež ohniště zřízeno třeba v bývalých lomech nebo u sportovišť. Předpokládám, že do kempů Jedovnice a Sloup (oba kempy mimo CHKO Moravský kras) jet opékat nechcete.
Výjimečně existují i veřejná nezpoplatněná ohniště zřízená Lesy České republiky, napadá mě takové místo u skály Kozel v Chřibech. Poradit Vám mohou na příslušné Lesní správě.
Jenom připomínám, že platí zákon o ochraně přírody, zákon o lesích a zákon o požární ochraně.
Zapsal: 24.5.2018 Tonda Tůma
Proč cyklostezka Nad Klajdovkou není asfaltová?
Objevují se dotazy na stav a technické provedení cyklostezky mezi Velkou Klajdovkou a silnicí Brno - Ochoz (k odbočce na Spálenisko). Odpověď na jednu takovou kritiku: "Stručně řečeno, tato cyklostezka je špatně vyprojektovaná, pro stávající provoz příliš úzká, má nevyhovující povrch a už je v některých místech rozbitá tak, že silniční kola musí po velmi frekventované a úzké silnici pro motorová vozidla. Kromě toho je cyklostezka neudržovaná a zarůstá vyšší vegetací a povrch u krajů prorůstá, takže se její šíře zmenšuje. Dnes je na cyklostezce zejména o víkendech a o svátcích enormní provoz. Vícečlenné rodiny s dětma a kočárky, lidi se psy, kteří bohužel i volně pobíhají, důchodci a turisti s hůlkami a to vše i ve větších či menších skupinách. A občas i koně. Což je pro všechny zmíněné skupiny účastníků provozu na cyklostezce více nebo méně nebezpečné. Kromě toho po této cyklostezce jezdí i cyklisté, kteří zcela ztratili soudnost, na cyklostezce doslova závodí a neberou ohled na chodce či další cyklisty." nyní předkládáme:
Každé přírodní území a každá konkrétní cesta má svá specifika, proto nelze všechny cyklostezky dávat dohromady a požadovat po nich jednotné parametry a jednotné technické provedení. To nepočítám poplatnost aktuálním přepisům v době jejich realizace. Každý zhotovitel cyklostezky, vlastník pozemku a každý orgán ochrany přírody musí brát v úvahu všechny možné pohledy, aspekty a potřeby nejen cyklostezky, ale i krajiny a její ochrany, jejího užívání a hospodaření a mohou být i rázu historického.
Pokud jsou ve zvláště chráněné přírodě asfaltové cyklostezky, pak obvykle a nejčastěji je to z důvodu jejich dalšího využití pro zemědělské a lesní hospodaření. Některé jsou pak asfaltové proto, že asfaltové v historii už byly a sloužily třeba pohraniční stráži. Pokud jsou někde zbrusu nové asfaltové cyklostezky, je to velká vstřícnost ochrany přírody a skutečnost, že cyklostezka ve zvláště chráněném území vůbec je a (navíc) někde je asfaltová, není žádná samozřejmost.
Trasa cyklostezky Nad Klajdovkou není vedena po historicky asfaltové cestě a dále není vedena po cestě, která by byla nutná pro lesní hospodaření pro pojezd lesní techniky. Tato trasa vedla hustým lesem a byla úzká. Ochrana přírody by zde nikdy výstavbu dnešní cyklostezky nepovolila, pokud by nepřibrala v úvahu cyklisty jezdící po silnici Klajdovka (Brno) - Ochoz a jejich ohrožení na životě na této silnici. To byl jediný důvod (vstřícnost k cyklistům), proč Správa CHKO Moravský kras na stavbu cyklostezky v chráněném území kývla. Cyklostezka prochází nejen CHKO Moravský kras, ale i přírodní rezervací U Brněnky a cílem bylo udržet přírodní ráz lesa a rezervace a nevkládat do nich "asfaltovou dálnici". To jsou důvody, proč byla cyklostezka provedena technicky tak, jak je provedena (tj. minerální beton a relativně úzká). Cyklostezka u řeky Svitavy (z brněnských Obřan do Bílovic nad Svitavou) vybudovaná stejným investorem žádným zvláště chráněným územím neprochází. Navíc: pro průchod stavby cyklostezky Nad Klajdovkou přes přírodní rezervaci U Brněnky bylo nutné udělit výjimku ze zákona, což musí být zdůvodněno a její udělení není žádná samozřejmost. I tato výjimka ze zákona byla vstřícností ochrany přírody cyklistům.
Pokud poukážeme na asfaltové cyklostezky z našich hor, pak zjistíme, že se jedná v naprosté většině případů o cesty používané pro lesní hospodaření nebo bývalé vojenské cesty nebo účelové komunikace pro dopravu k nemovitostem. Šumavské, jizerskohorské a krušnohorské asfaltové cesty byly ve své většině provedeny za jiného režimu a za jiným účelem, než výhradně a pouze pro cyklistiku jako cyklostezky. Dnes jsou udržovány a renovovány. Asfaltovou cyklostezku v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti v lesích, která by byla postavena po roce 1992 (vznikl zákon o ochraně přírody a krajiny) na "zelené louce", tj. tam, kde asfalt předtím nikdy nebyl a neslouží výhradně a pouze cyklistům, těžko najdeme.
Každý máme volbu, kde půjdeme či pojedeme. Pokud je vhodné něco na cyklostezce opravit nebo tam dát nějaké provoz omezující značky, pak to není věcí ochrany přírody. Pokud je cyklostezka Nad Klajdovkou přetížená, její technické parametry se určitě měnit nebudou a žádnou novou paralelní cestu pro pěší nemůžeme v chráněném území povolit už proto, že v reálu tam žádná není. Zvažte, zda tuto cyklostezku vyhradit jen kolům a ostatní uživatele poslat chodit jinam, nebo zda ji jako cyklostezku zrušit a ponechat jen pěším (a vedle po silnici pojedou cyklisté) nebo zda se holt na cestě všichni ve slušnosti porovnáme ... a kdo chce mít prázdnou cyklostezku bez pěších, tak pojede zkrátka jinam ...
Zapsal: 14.5.2018 Tonda Tůma
Ovečky na Stránské skále se někomu nelíbí,
sabotuje pastvu a stojí za úhyny zvířat
Národní přírodní památka Stránská skála v Brně sice není v CHKO Moravský kras, ale spadá do působnosti AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras. V rámci péče o stepní lokalitu, známou především bohatým výskytem konikleců, zde Správa zajišťuje pastvu prostřednictvím smlouvy s vlastníkem malé skupinky ovcí panem Peslarem.
Pan Peslar se celou zimu stará o ovečky, shání jim nedostatkové seno, očkuje je a odčervuje, chová jehňata a s květnem začíná na Stránské skále v Brně pást se stádečkem 4 ovcí a 11 jehňat. V minulosti bylo zcela běžné, že mu někdo zničil ohradník nebo někdo odcizil ohradník či baterie a ovce se rozutekly.
Ve středu večer 25.4.2018 našel jednu svoji ovci zraněnou, zranění podlehla. Podle pana Peslara zranění způsobil útok psa během středy, tj. za bílého dne. Zůstala po ní 2 jehňata, která možná nepřežijí.
Majitel stádečka ovcí autenticky:
Ahoj.Oznamuji přerušení pastvy na Stránské Skále. Já se celou zimu o ovce starám a po týdnu pastvy je toto výsledek...nemám psychickou kapacitu pro boj se zlem... Prosím o pomoc s umístěním zbytku stáda na jiných pastvinách, abych si je mohl za rok nebo dva zase zkusit pást...jedná se o tři ovce a sedm jehňat..odčervené i ošetřené proti klíšťatům...Děkuji Tom
Fotografie jsou smutné, proto je sem vkládat nebudeme. Prosíme návštěvníky Stránské skály o všímavost.
Vložil: 9.5.2018 Tonda Tůma
Padla pokuta za rušení sokolů
Také letos zahnízdili sokoli v prostoru Křtinského údolí v Moravském krasu. Nesmí být rušeni, takže v oblasti jsou červenobílé pásky uzavírající přístup ke skalám a vysvětlující cedulky. Už si strážci říkali: lidé jsou letos velmi slušní a chápaví. Ale přece jen se v sobotu 21.4.2018 našla skupinka 3 žen na výletě, která si cedulky o zákazech vstupu přečetla a přesto šla dál na skály se sokoly.
Strážci oblast hlídají, takže vystartovali, skupinku odchytili, vše vysvětlili a pro lepší zapamatování udělili pokutu příkazem na místě.
Děkujeme všem za ohleduplnost a respektování ochranných opatření v Křtinském údolí pro zdárné vyhnízdění sokolů.
Zapsal: 24.4.2018 Tonda Tůma
Jeskyňářská konference Speleofórum 2018
125 let SDH Bílovice nad Svitavou
Strážci přírody se zúčastnili obou akcí proběhlých v sobotu 21.4.2018.
Někteří strážci byli na Speleofóru ve Sloupu, kde instalovali jednoduchý poster formou nástěnky z fotek a prezentovali svoji práci v jeskyních. Strážci např. čistí krápníky, uklízejí jeskyně, označují závrty a jsou tak speleology, kteří nekopou a neobjevují, ale jsou jeskyním užiteční.
Další strážci byli v Bílovicích nad Svitavou a na slavnosti našich kamarádů bílovických hasičů měli stánek s informačními letáky a dvěma postery propagujícími Moravský kras a jeho ochranu. Hasiči jsou naši dlouholetí přátelé, jezdí každoročně na dubnovou úklidovou brigádu do krasu. V minulosti např. umývali krápníky ve Staré Amatérské jeskyni vodou z hasičské cisterny. Hasiči mají svůj dětský tým, který brzy seznámíme s jeskyněmi, aby mladí hasiči získali ke krasu pozitivní vztah :-)
V mezičase jsme nezapomněli na přírodu a vyjeli jsme k jedné přírodní rezervaci, kde jsou nájezdy lidí na česnek medvědí. A skutečně, 12 lidem jsme poskytli vysvětlení, že v rezervaci česnek trhat nesmějí, a 3 osoby jsme z rezervace rovnou vyprovodili.
poster strážců - jeskyňářů formou nástěnky strážci u hasičů v Bílovicích za pultem hasičský "potěr" z Bílovic
Zapsal: 24.4.2018 Tonda Tůma
Fialový rybník pod Lipovcem
Je středa 4.4.2018 a na Správu CHKO Moravský kras dostáváme informaci, že z Lipovce teče do rybníka pod vesnicí a dál do krasu fialový potok. Ihned vyjíždíme věc prošetřit, protože sice rybník není na území CHKO, ale voda z rybníka teče do CHKO do systému Amatérské jeskyně.
Na místě nás čeká vozidlo HZS Blansko, jehož posádka nám sděluje, že v Lipovci už fialová voda není, ale zato celý rybník pod vesnicí je fialový. Vzorky vody již před námi odebrala výjezdová skupina HZS JmK pracoviště Laboratoř (CHL Tišnov) a provedla první analýzy ještě na místě. Zdá se, že zbarvení nezpůsobila nějaká jedovatá látka. Rybník se však tváří mrtvě, což je podezřelé.
Vypadá to, že rybník zbarvenou vodu pozdržel a dál do CHKO z rybníka odtéká voda zbarvená jen velmi mírně. Prohlížíme potok před jeho soutokem s Bílou vodou u Holštejna a tam již žádné okem viditelné zbarvení nemá. Protože drobní živočichové jsou v potoku vidět živí a další den je ve stále fialovém rybníku vidět živá žába, není barvivo okamžitě toxické.
Následně 6.4.2018 přichází výsledky laboratorních analýz: vodu obarvil nějaký šprýmař manganistanem draselným, známým jako hypermangan. Možná vědomě, možná nevědomě. V každém případě je však voda v Lipoveckém rybníku silně znečištěna svodem ze smíšené kanalizace z obce Lipovec. Tam patrně někdo hypermangan nasypal ...
Hypermangan, chemicky KMnO4, je černofialová lesklá krystalická sůl velmi dobře rozpustná ve vodě, přičemž vzniká růžovofialový až tmavofialový roztok (záleží na koncentraci). V medicíně se používá jako antiseptikum, k potírání ekzémů a plísní na nohou. Zředěný vodný roztok KMnO4 není nebezpečný.
Zapsal: 24.4.2018 Tonda Tůma
Mramor se u Březiny těžit nebude
Z médií přišla pozitivní zpráva, že ložisko výhradní nerostné suroviny křtinského vápence pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu nebude mít stanovený dobývací prostor a tedy nebude těženo.
Ložisko se nachází vpravo od silnice Březina - Křtiny, která tvoří hranici, na které vlevo sousedí s ložiskem chráněná krajinná oblast Moravský kras. Ta nemá ochranné pásmo, takže nebyla v proběhlých řízeních dotčeným orgánem státní správy.
Prostor Krkavčí a Býčí skály a Kostelíku je uzavřen jak pro turisty, tak i pro horolezce !
Prosíme návštěvníky Moravského krasu o respektování ochranných podmínek národní přírodní rezervace Býčí skála a uzavření přístupu (modré turistické značky) k jeskyni Kostelík.
Uzavření platí IHNED do 30.6. 2018 nebo do odvolání dříve.
V hlídaném prostoru působí stráž přírody, fotopasti a pomáhají speleologové. Prosíme, respektujte informační cedulky a omezující pásky.
Děkujeme za rodinku sokola stěhovavého :-)
Zapsal: 28.3.2018 Tonda Tůma
informace pro přihlášené skupiny brigádníků:
letošní úklid Moravského krasu střed a sever
proběhne v sobotu 14.4. 2018.
Zapsal: 26.3.2018 Tonda Tůma
Nový závrtek - propad mezi Ostrovem a Vilémovicemi
Kras stále pracuje. Včera jsme dostali zprávu od jeskyňářů ze skupiny Tartaros (šéf skupiny Kuba) o novém závrtu (propadu) v loukách nivy Suchého žlebu jihozápadně od Ostrova u Macochy ve směru na Vilémovice. Závrt není od silnice vidět.
Propad je 1,5 m hluboký a průměr má 1 m. Je tedy relativně malý ve srovnání s propadem z předchozích let v louce blíže k Ostrovu u silnice (tento propad je označen kůly a je takto vidět ze silnice). Přesto je to zajímavý krasový jev a může mít ještě svůj vývoj.
Vznik závrtu v sedimentární výplni údolí signalizuje spíše posuny zvodnělých měkkých sedimentů mezi většími kameny v hloubce, ale nelze jej podceňovat a může indikovat i jeskyni pod propadem. Speleologové se na místo v nejbližší době zaměří s georadarem, který by podzemní dutiny měl prozradit.
Stráž přírody v pátek 16.3. nový závrt (propad) označí kůly, aby do propadu nespadl traktor při sečení louky.
Zapsal: 13.3.2018 Tonda Tůma
Navštivte Muzeum Blansko
a hlavně jedinečnou expozici "Cesta do pravěku Blanenska"
Někteří naši strážci již expozici navštívili a jsou z ní nadšeni. Expozice je sice rozsahem malá, ale přestavenými originály nálezů je unikátní. Expozice zabírá 4 místnosti blanenského zámku s nálezy od pravěku až po středověk.
Jsou zde k vidění např. kopie rytin zvířat na kostech z jeskyně Pekárna, originální kamenné nástroje vyrobené z alpského křišťálu z Žitného jeskyně, rekonstrukce hrobu z jeskyně Hadí.
Podle mne hlavní unikáty jsou originály nálezů především ozdob, bronzových šperků a nástrojů z halštatské svatyně z jeskyně Býčí skála. Tyto nálezy náramků, přívěsků, spon, korálů, nožů, věder a nádob zapůjčilo vídeňské Naturhistorisches Museum Wien. Je úžasné vidět tyto nálezy známé z vyobrazení na internetu či na stránkách knih v originálním provedení. Navíc jejich zapůjčení je prý časově omezeno.
No a určitě zaujmou hmotové rekonstrukce hradů a hrádků Blanenska, tj. jak asi tyto hrady, dnes zříceniny, mohly vypadat v době své slávy. Na základě půdorysné dispozice zbytků zdí a základů jsou specialisté schopni navrhnout hrad tak, jak s největší pravděpodobností mohl vypadat. Některé hrady možná ani nebudete znát.
Toto není hodnocení výstavy, ale pozvánka na něco velmi ojedinělého a výjimečného.
Zapsal: 11.3.2018 Tonda Tůma
Vloupání do jeskyně Býčí skála
V noci ze včerejška 6.3. na dnešek 7.3.2018 došlo k násilnému překonání horní a současně i dolní uzávěry do jeskyně Býčí skála. Neznámí vandalové nebo vandal zničil zámky od obou uzávěr (tj. horní - vstup do Předsíně alias Halštatu a dolní - vstup do Německé štoly). Přitom na vniknutí do jeskyně stačí překonat pouze jednu uzávěru, zásah do druhé uzávěry byl zcela zbytečný a je mimo normální uvažování.
Trestný čin zjistili místní jeskyňáři a ihned ho dnes šetřila Správa CHKO Moravský kras a PČR Blansko.
Jeskyně Býčí skála je výzkumným pracovištěm stejnojmenné speleologické skupiny, která má v jeskyni umístěn svůj pracovní materiál. Jeskyně je dále jedním z největších zimovišť netopýrů v ČR. Zatím nebylo zjištěno ani odcizení nějakého materiálu, ani vyrušení a změny zimujících netopýrů.
Jeskyně je proslavená archeologickým nálezem svatyně z doby halštatské, jehož části jsou aktuálně k vidění v Muzeu Blansko. Předpokládá se, že výzkum provedený v 19. stol. badatelem Wankelem vyzvedl všechny větší artefakty, takže případný revizní výzkum by patrně hledal na sítech jen malé a drobné artefakty. Navíc sedimenty v Předsíni (Halštatu) jsou kromě překopání Wankelovým výzkumem poničeny přípravou německé podzemní továrny a částečně jsou překryty německými betony. Po vloupání do jeskyně nebylo zjištěno kopání do sedimentů.
Speleologové ze skupiny Křtinské údolí na výzvu Správy CHKO Moravský kras ihned zkontrolovali uzávěry velkých jeskyní u Křtin a ty jsou v pořádku bez poškození. Jeskyňáři a strážci přírody jsou v pohotovosti a ve střehu.
Strážní služba 15.7.2006 - Podívejte se na fotogalerii na tomto webu,
jak vypadala jedna velmi akční strážní služba před cca 12 lety. Uvidíte tam úklid odpadků z jeskyně Staré skály, výměnu piktogramů na informačním sloupku CHKO, zastavení vozidla a šetření nelegálního vjezdu do CHKO, odstraňování stromu spadlého na Salmovu stezku, asistenci u vrtulníkového zásahu záchranné zdravotní služby, zkoumání zkamenělin u lomu Hády, šetření nelegální skládky s hledáním stop původce skládky a montáž smaltované cedule na hraniční sloup CHKO Moravský kras.
Vložil: 19.2.2018 Tonda Tůma
Spolupráce strážců Moravského krasu s integrovaným záchranným systémem
Mimochodem Speleologická záchranná služba (stanice Morava) má od loňského roku nové sídlo v Rudici u Blanska společně s místními hasiči. Stanice byla slavnostně otevřena 20.5.2017 za účasti nejen sousedních hasičských jednotek SDH, ale i z blízkého Dolního Rakouska.
Speciální dlouhodobou spolupráci máme se sborem dobrovolných hasičů Bílovice nad Svitavou. V pátek 16.2.2018 jsme se zúčastnili výroční valné hromadySDH a JSDH Bílovice nad Svitavou, na které jsme se domlouvali na akce na rok 2018. Sbor nám pomáhá např. s každoročním Úklidem Moravského krasu nebo se Dnem stráže přírody. Zvláštní akcí uskutečněnou před lety s bílovickými hasiči bylo umývání krápníků tlakovou vodou ve Staré Amatérské jeskyni.
Zapsali: 19.2.2018 Tonda Tůma a Filip Chalupka
Amatérská jeskyně bude mít příští rok velké výročí
Amatérská jeskyně byla objevena v lednu 1969 jeskyňáři speleologické skupiny Plánivy prokopáním ucpávky Cigánského závrtu. Příští rok tedy budeme slavit 50. výročí objevení Amatérské jeskyně.
Šlo o epochální objev v rámci České republiky, který předpokládal již profesor Karel Absolon, ale který realizovali až dobrovolní jeskyňáři pracující na výzkumu ve svém volném čase. Název Amatérská jeskyně je vlastně takovou odměnou všem, kterým se speleologie stala koníčkem. Hlavně však odráží nezměrné úsilí právě amatérských, tj. myšleno dobrovolných jeskyňářů.
Dnešní Amatérská jeskyně má délku chodeb cca 20 km a její systém, tj. Amatérská jeskyně s jeskyněmi přímo s ní souvisejícími (propojení přes sifony nebo přes závaly), má celkovou délku chodeb cca 40 km. Vlastně lze říci, že systém Amatérské jeskyně je jediná jeskyně složená z řady dílčích jeskyní vzájemně oddělených sifony nebo závaly a každá dílčí jeskyně má svoje jméno tak, jak byly postupně a často nezávisle na sobě objevovány. Do systému patří například Sloupsko-šošůvské jeskyně, Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka, 13C, Punkevní jeskyně a samozřejmě Amatérská jeskyně.
Přesnější délkové údaje budou příští rok k dispozici, protože Česká speleologická společnost právě provádí revizi mapy Amatérské jeskyně a plánuje vydání publikace. Rovněž plánuje výstavu, nicméně konkrétnější údaje zatím ještě nejsou k dispozici. Správa CHKO Moravský kras se k oslavám připojí malou připomínkou objevu v Domě přírody na Skalním mlýně a zorganizováním spolu s jeskyňáři Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně po 3 víkendy v měsíci listopadu 2019 na rezervační systém (budeme příští rok včas informovat, sledujte internet).
Amatérská jeskyně sama se ještě dělí na část Novou a Starou. Má půdorys písmene Y, jehož ramena vytvořily říčky Sloupský potok a Bílá voda. Od soutoku je to již říčka Punkva, a ta vytvořila nohu ipsilonu. Dá se zjednodušeně říci, že jeskyně má 3 etáže (ne všude), nejnižší trvale zaplavenou a celoročně protékanou vodními toky, střední zaplavovanou za vyšších vodních stavů a nejvyšší zaplavovanou za extrémních vodních stavů (kompletní zaplavení celé Amatérské jeskyně až po stropy bylo naposled v roce 2006 po jarní oblevě).
V Amatérské jeskyni doposud pracuje skupina Plánivy a dále skupiny Pustý žleb a Topas z České speleologické společnosti. Mimo to zde pracují dlouhodobě či krátkodobě odborné instituce na různých výzkumech. O jeskyni pečuje státní ochrana přírody zastoupená Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Moravský kras.
Nelze nepřipomenout, že rok po objevu v srpnu 1970 zahynuli v Povodňovém sifonu Amatérské jeskyně při jejím výzkumu speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček ze skupiny Plánivy při velké letní přívalové bouřce. Na ně a další v jeskyních zahynulé jeskyňáře se každoročně vzpomíná srpnovým pietním setkáním jeskyňářů u Holštejna.
Kdo má zájem získat informace o objevování jeskyní, je mu k dispozici velmi pěkná expozice nad pokladnou jeskyně Výpustek u Křtin viz http://www.cavemk.cz/expozice-jeskyne-a-lide/.
Zapsal: 16.2.2018 Tonda Tůma
Agentura připravuje projekt na nepřístupné jeskyně
Správa CHKO Moravský kras spolu s kolegy z Prahy a z dalších regionálních pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny ČR připravují celorepublikový projekt na čerpání financí z operačních programů životního prostředí zaměřený na praktickou ochranu jeskyní a na doplnění základních informací o jeskyních.
V praktické ochraně jeskyní se počítá s uzávěrami jeskyní, s čištěním jeskyní nebo s odstraněním věcí, které do jeskyní nepatří.
K doplnění základních informací patří korekce mapových podkladů (map jeskyní), doplnění fotodokumentace, biospeleologický výzkum zaměřený na bezobratlé živočichy, výzkum vod skapových i vodních toků, monitoring návštěvnosti a mikroklimatu.
Kromě toho se plánuje domapování závrtů na krasovém povrchu Moravského krasu.
Všechny aktivity jsou zdůvodňovány ochranou přírody, do projetku je navržen výběr jeskyní a ne každá aktivita je plánována pro každou jeskyni.
Speleologické spolky, což je především Česká speleologická společnost a její základní organizace, jsou informovány, je s nimi jednáno a záměry ochranářů jsou s jeskyňáři kozultovány.
Vložil: 16.2.2018 Tonda Tůma
Změny hranic CHKO Moravský kras v minulosti a co se chystá
CHKO Moravský kras byla vyhlášena v roce 1956 jako 1. CHKO na Moravě a jako 2. CHKO v Česku (po Českém ráji vyhlášeném o rok dříve). Z té doby do dneška přitom už řada cest, po kterých je hranice CHKO vedena, se změnila. Některé cesty zanikly, některé se narovnaly.
Aby se stav průběhu hranice CHKO "usadil" na stávající cesty, silnice a hlavně pozemky a parcely, je nejvyšší čas po 62 letech vytvořit novou aktuální mapu vedení hranice s jejím novým popisem. To nejde bez nové vyhlášky CHKO Moravský kras s dalšími novými návaznými dokumenty. A na tom všem pracovníci ochrany přírody (AOPK ČR a MŽP) již delší dobu intenzívně pracují.
Připomeňme si, že od roku 1956 do dneška jedna jediná úprava hranice proběhla. A to v roce 1958, kdy změnou vyhlášky 2 roky po vyhlášení CHKO Moravský kras byla hranice CHKO na jihu u Brna změněna kvůli vyřazení ložiska vápenců Mokrá z CHKO. Asi aby v budoucnu nebyl střet zájmů mezi CHKO a potřebou cementu a vápna na budování socialismu.
V současných přípravách se uvažuje k CHKO připojit malá území, která patří do "evropsky významné lokality Moravský kras" (systém Natura 2000) a která doposud v CHKO nejsou. Druhým případem jsou malá území vápenců s krasovými jevy, která dnes do CHKO nepatří (asi na ně v roce 1956 zapomněli), ale která přímo na vápence Moravského krasu navazují. Netýká se to vzdálených vápencových území, jako je např. Němčický kras, který přímo na Moravský kras nenavazuje.
Kdo máte zájem, prohlédněte si turistickou mapu s dnešním vedením hranice CHKO Moravský kras a mapu geologickou a případně, jste-li znalci Moravského krasu, tak povzpomínejte, kde znáte vápence vedle hranice CHKO, ale nikoliv v CHKO. A sami zauvažujte, co by jste do CHKO Moravský kras připojili. Někde je geologická situace komplikovaná a pro zahrnutí do CHKO se musí vzít v úvahu existence krasových jevů nebo jiných zájmů ochrany přírody a možnost jasného vedení hranice CHKO po cestách a silnicích.
Horkými favority pro připojení k CHKO jsou území se závrty a jeskyněmi u Žďáru, se závrty a jeskyněmi u Holštejna, se škrapy u Jedovnic a přírodní rezervace Zadní Hády.
Vložil: 7.1.2018 Tonda Tůma
Dotazy na lom Rudice - Seč (oblíbená pískovna) se množí
Pískovna v Rudici není "bývalý" lom, ale současný funční lom, přestože těžba sklářských a slévárenských písků je zde pouze občasná a nikoliv systematická.
Je zde platný dobývací prostor, tzn. že nepovolaným osobám není do lomu dovolen přístup, což si návštěvníci neuvědomují. V dobývacím prostoru je řádně povolena hornická činnost těžit ložisko nerostné suroviny.
Současný stav hornické činnosti představuje dotěžení ložiska, tj. převážná část nerostné suroviny je již vytěžena. Aktuálně se jedná o ukončení těžby a o likvidaci lomu.
Jde o unikátní lokalitu po stránce neživé (evidovaná geologická lokalita) i živé přírody (obojživelníci), a proto se Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras zasazuje, aby lom po ukončení těžby zůstal v současném stavu a nebylo do něj zasahováno dalšími úpravami.
Jen si uvědomme, že tato lokalita vznikla díky těžbě a dotěžování ložiska lokalitu neničí, ale pouze lom velmi mírně plošně rozšiřuje. Za zničení lokality bychom mohli považovat např. zavezení lomu.
Další informace naleznete zde níže pod datem 3.4.2017.
Vložil: 2.1.2018 Tonda Tůma
TISKOVÁ ZPRÁVA:
Identita původu sokola stěhovavého
hnízdícího v Moravském krasu byla odhalena
Samice sokola stěhovavého hnízdící druhým rokem v Moravském krasu pochází z hnízdiště v Maďarsku z pohoří Bükk. Byla okroužkována v roce 2013. Byl to první hnízdně úspěšný sokol stěhovavý v Moravském krasu i na Jižní Moravě po téměř půl století.
Již v minulém roce došlo k zaznamenání odečítacího a ornitologického kroužku u hnízdící samice. Teprve tento rok se naskytla příležitost k odečtu. Nejprve byla zjištěna pomocí fotopasti barevná, černo-stříbrná kombinace kroužku a posléze i vyfotografována sokolka tak, aby bylo možné rozluštit kód. Na odečítacím kroužku je alfanumerický kód 8B. Samice pochází z maďarských Bukových hor, kde ji na skalním hnízdě okroužkoval Tamás Szitta. Stalo se tak 31.5.2013.
Takto byl v České republice poprvé odečten sokol pocházející z Maďarska a obecně z území jižně od ČR. Základ české populace je tvořen ptáky z Německa a Polska. Další zajímavostí je výběr hnízdní lokality, tedy krasová oblast a vápencové skály shodné s místem narození.
Dohledání země původu komplikovala záměna kroužků na nohách a špatně vyplněné údaje kroužkovatele.
Spešov, 5. 10. 2017
René Bedan, řešitel monitoringu sokola stěhovavého pro Moravský kras
Vloženo: 1.1.2018, Tonda Tůma
Správa CHKO MK vyměnila 9 hraničních dvojsloupů
Každé zvláště chráněné území je na svých hranicích na cestách a silnicích, které do něj vstupují, viditelně označeno malým nebo velkým státním znakem.
CHKO se podle zákona označuje velkým státním znakem. CHKO Moravský kras má u silnic svoje hranice označeny velkým státním znakem umístěným na vysokých kůlových dvojsloupech. Mnohé dvojsloupy však již dosloužily, začaly totiž uhnívat u země, kde jsou přišroubovány k železným patkám. Hrozily pádem i do vozovky, takže jejich výměna byla velmi nutná.
Ke konci roku 2017 nechala Správa CHKO Moravský kras 9 těchto hraničních dvojsloupů vyměnit za nové. Vyměněn byl např. dvojsloup u Líšně, v Kanicích, u Jedovnic, u Těchova, u Sloupu, u Adamova a další. Kůlové dvojsloupy jsou pro CHKO Moravský kras typické a jiné CHKO je nepoužívají.
Vložil: 29.12.2017 Tonda Tůma
Malý propad pod jeskyní Málčina a ponory Říčky
V údolí Říčky pod jeskyní Málčina (Malčina) zjistili dne 19.12.2017 pracovníci Správy CHKO Moravský kras propad tvaru hrnce o průměru 80 cm a hloubce také 80 cm. Propad zde je podle zpráv speleologů již několik let a nachází se nad suchým korytem potoka Říčka v údolní nivě několik metrů od pravého břehu potoka. Patrně půjde pouze o pokles zeminy a sutě mezi mezi balvany v sedimentární výplni údolní nivy, nicméně nelze úplně vyloučit vazbu na neznámou krasovou jeskyni.
Propady v krasové části údolí Říčky nejsou nic neobvyklého, ale vznikají nejčastěji v souvislosti s intenzívní srážkovou činností jako ponory potoka. Jenom potok Říčka má od svého vstupu na území vápenců Pod Hádkem po Vývěr Říčky I (štola) a Vývěr Říčky II poblíž Kaprálova mlýna evidováno minimálně 7 velkých ponorů (ne všechny jsou aktuálně aktivní), z nichž 4 vznikly v posledních cca 30 letech jako náhlé propady v korytě potoka.
1. ponor vznikl propadem v levém břehu rybníka Pod Hádkem a způsobil odtok rybníka do podzemí. Dnes je ponor uzavřen do zatěsněné skruže poblíž hráze rybníka. 2. ponor byl v minulosti potvrzen v tzv. Hádecké estavele, což je místo, které se někdy chová jako vývěr, jindy jako ponor. Dnes je zde vývěr Hostěnického potoka a fukci ponoru neuvidíte, hydrologický režim se změnil a místo už funkci estavely neplní. 3. ponor je označen naučným panelem jako Hádecké propadání a je to učebnicový pozvolný vtok potoka do podzemí. 4. ponor je dále po proudu potoka a tento bývalý propad byl speleologicky zkoumán skupinou "Královopolská" průzkumnou dřevem paženou šachticí. K objevu jeskyně nedošlo, šachtice zanikla pod náplavami a v den kontroly 19.12.2017 zde vsakoval potok Říčka do podzemí, takže koryto potoka dál po proudu až k vývěrům již bylo suché. 5. ponor opět dále po proudu potoka před jeskyní Málčina dnes nenajdete. Byl také speleologicky zkoumám "skupinou pro výzkum Říček" a průzkumná šachtice byla zaskružována. Později po zanesení skruží náplavami byla horní skruž odstraněna, aby nenarušovala přírodní ráz údolí. 6. ponor zhruba mezi jeskyněmi Málčina a Netopýrka je zanesený propad, který dnes lze jen těžko identifikovat. 7. ponor je další propad zruba pod jeskyní Netopýrka u bývalé chaty Moravského zemského muzea, dnes opět zanesený náplavami. Tím velké ponory potoka Říčka končí. Zatím. Příroda a kras rádi překvapí ... Zapsal: 29.12.2017 Tonda Tůma
Nové infopanely u krasových rezervací
Koncem roku 2017 nainstalovala do terénu Správa CHKO Moravský kras 4 nové infopanely informující o přírodních hodnotách krasových rezervací.
Konkrétně 2 infopanely dostala NPR Vývěry Punkvy. Jeden panel stojí u Domu přírody na Skalním mlýně a druhý stojí u informačního domku u propasti Macocha.
Další 2 infopanely dostala PR Údolí Říčky. Jeden panel stojí na parkovišti Pod Hádkem a druhý stojí na parkovišti v Hostěnicích u ČOV.
Nové infopanely postupně doplňují již stojící řadu těchto panelů např. u Býčí skály nebo u Staré hutě (NPR Býčí skála), jiné stojí u Velké Klajdovky v Brně (NPR Hádecká planinka) nebo u Wiehlovy cesty u Josefova (NPR Habrůvecká bučina). Cílem je podat návštěvníkům základní informace o blízké rezervaci, o jejích předmětech ochrany s ukázkovými fotografiemi.
Vložil: 27.12.2017 Tonda Tůma
Zachráněný závrt
Správa CHKO Moravský kras obdržela koncem roku 2016 informaci o zavezení krasové deprese - závrtu ve skupině Klímových závrtů u Rudice. Informaci ihned stráž přírody prověřila a zjistila, že je skutečně zavážen zeminou s kameny nejsevernější závrt v Klímových závrtech.
Závrty vznikají - zjednodušeně řečeno - pozvolnými poklesy půdy v místech, kde je vápenec rychleji rozpouštěn, nebo náhlými propady do podzemních dutin opět vlivem rozpouštění vápence mezi jeskyní a povrchem. Ve většině případů závrty odvádějí nebo v minulosti odváděly srážkovou vodu do podzemí a jsou to důležitá místa krasové hydrologie a krasového reliéfu krajiny.
Závrty jako krasové jevy jsou ze zákona chráněny před poškozením nebo před zničením. Zavážení měnilo dochovaný stav závrtu a úplné zavezení by závrt zničilo, zanikl by. Závrty jsou typické pro krasová území a v ČR je Moravský kras jediné území, kde se vyskytují ve větším rozsahu a v pestrosti různých tvarových typů.
Stráž přírody provedla šetření a vzhledem ke komplikovanosti případu věc předala k došetření České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Ve vzájemné spolupráci byl původce zavážení zjištěn, ale nemohl být již potrestán, protože mezitím firma zavážející závrt zkrachovala a zanikla.
Nicméně se Správě CHKO Moravský kras a ČIŽP podařilo domluvit vyčistění závrtu od navážky, což bylo provedeno začátkem roku 2017 a závrt byl po morfologické stránce uveden do původního stavu, tedy do původního tvaru. Přirozenou sukcesí postupně dochází k obnově travního pokryvu závrtu.
Zapsal: 16.12.2017 Tonda Tůma
Horolezec rušil na jaře sokoly a zaplatil pokutu
Začátkem března tohoto roku létal sokol v oblasti horolezeckých terénů Krkavčí skála a Věž Modrého rysu v CHKO Moravský kras. Protože je zde také národní přírodní rezervace Býčí skála, jsou v tomto prostoru horolezectví a vstup ke skalám ze zákona zakázány, aby v rezervaci byl klid pro vše živé.
Horolezci mají od ochrany přírody z tohoto zákazu uděleny výjimky a mohou ke skalám vstupovat a na nich horolezit vždy od 1.7. do 31.12. každého roku. Koncem března stráž přírody již sokola v prostoru uvedených skal monitorovala a skály hlídala. Odpoledne 21.3.2017 zjistili strážci na Krkavčí skále horolezce. Horolezec v tomto termínu na skále neměl lézt a vůbec neměl ke skále vstupovat a opouštět turisticky značenou cestu.
Horolezec na výzvu strážců slézt ze skály nereagoval, naopak vylezl na hranu skály a před strážci, kteří skálu museli obejít, utekl do lesa. Zanechal však po sobě řadu indicií, takže detektivním způsobem se strážcům podařilo rušitele nakonec vypátrat, předvolat k podání vysvětlení a udělit pokutu, kterou rušitel bez prodlení zaplatil.
Sokoli nakonec letos v národní přírodní rezervaci Býčí skála zahnízdili a úspěšně vyvedli mládě. Pro těsnou blízkost turistické cesty však po celou dobu hnízdění (duben - červen) museli dobrovolní strážci přírody Moravského krasu hlídat klid hnízdění. A nebylo to jednoduché, protože se našlo pár lidí, kteří nedbali informačních tabulek a do rezervace vstupovali, čímž ohrožovali klid hnízdění. Je pravděpodobné, že bez téměř každodenního nasazení dobrovolných strážců by hnízdění úspěšné nebylo.
Zapsal: 16.12.2017 Tonda Tůma
kniha autora Petra Zajíčka
Moravský kras v ponorné řece času
je již v prodeji !
Tento příspěvek není recenzí, ale upozornění všech zájemců o Moravský kras, že velké monografie o Moravském krasu, které jsou k sehnání již jen v antikvariátech, nyní doplňuje nová právě vydaná kniha. I tak zůstává počet souborných monografií o Moravském krasu vydaných ve 20. a 21. století tak na prsty jedné ruky, takže každá nová je vlastně vzácností.
Cituji z pravé záložky přebalu knihy: Kniha Moravský kras v ponorné řece času provádí čtenáře touto oblastí od počátků jejího vzniku až do současnosti. Přibližuje základní milníky postupného vývoje, historická fakta i neúnavnou práci několika generací badatelů. Představuje také řadu dosud nepublikovaných či málo publikovaných materiálů.
K tomu doplňuji: Kniha skutečně uvádí poslední fakta ještě k roku 2017. Jak můžeme od geologa a jeskynního fotografa Petra Zajíčka čekat, text doplňují téměř výhradně fotografie a většina obsahu knihy je věnována jeskyním, ale nevyhýbá se ani povrchu krasu, jeho biotě a různým vazbám a souvislostem. Myslím, že text je napsaný čtivou formou a zaujme nejširší veřejnost, které je také kniha nepochybně určena. V závěru knihy najdeme zajímavou kapitolu Medailonky významných osobností spojených s Moravským krasem týkající se již nežijících badatelů a vedenou také do roku 2017 včetně.
Knihu vydalo nakladatelství Academia v tomto roce a seženete ji právě v knihkupectvích tohoto nakladatelství.
Zapsal: 22.11.2017 Tonda Tůma
"Elfí domeček" je objev jeskyně
V sobotu 18.11.2017 jsem byl v Českosaském Švýcarsku a na mobilu jsem nereagoval na nepřijatý hovor od kolegy jeskyňáře Michala Šenkýře, předsedy skupiny Moravský kras. Až dnes jsem mu zavolal, cože to chtěl. A ... chtěl oznámit OBJEV JESKYNĚ !!!
Speleologové ze skupiny Moravský kras mají v Moravském krasu od Správy CHKO povolení výzkumu místa, kde byl v minulosti v zimě indikován výron teplého vzduchu. Bližší informace o postupu prací získáte na webu http://zo620mk.webnode.cz/elfi-domecek/.
Nyní byl výzkum korunován úspěchem aneb "příroda pustila". Objev jeskyně v místě bývalého "mastného fleku" je natolik čerstvý, že fotografie s bližšími informacemi jsou k dispozici pouze na facebooku speleoskupiny Moravský kras. Odtud přejímám údaje: objevená jeskyně má zhruba půdorys 15 x 15 m a výšku prostory 1,5 m, půjde o říční jeskyni a jeskyňáři se nacházejí v jejím portálu. Rozhodně nic malého. Další hodnocení ukáže pokračující výzkum.
Nová jeskyně se nachází v národní přírodní rezervaci, z důvodů klidového režimu v ní mimo značené cesty nelze bez povolení chodit a přístup k jeskyni ve strmém skalnatém svahu je velmi riskantní.
Zapsal: 20.11.2017 Tonda Tůma
Pekelná noční strážní služba
Chráněná krajinná oblastMoravský kras patří se svou rozlohou 92 km2mezi nejmenší chráněné oblasti v naší republice. I přesto, že je tak malá, je zde mnoho problémů, které je potřeba řešit. Dobrovolní strážci se proto podílí na strážních službách. Strážní služby provádíme hlavně během dne.
Dne 7. 7. 2017 se uskutečnila noční služba v počtu tří strážců. Byla zaměřena hlavně na kontrolu vjezdů aut, nepovolené táboření, uzávěry jeskyní apod. Noční služby bývají poněkud jiné než denní a mají i zvláštní atmosféru, kdy se projíždí služebním autem nebo pěšky prochází potemnělou krajinou. Byli jsme zvědaví, co nás potká a na jaké nástrahy narazíme. Netušili jsme, že tentokrát to bude hlavně příroda, která vyzkouší naše schopnosti.
První část služby mířila do lokalit Macošská a Ostrovská plošina a do jejich okolí. Už při průjezdu lesem se začal zvedat prudký vítr a začalo hustě pršet. Kolega v autě poznamenal, že to ještě moc neprší a že se nic velkého neděje. To neměl říkat. Zahřměly blesky, zapraskaly stromy a začalo krupobití. Hnali jsme se ďábelskou rychlostí lesem ve snaze uniknout živlům. A uvažovali, kde se s autem ukrýt. Hrozilo, že nám kroupy rozbijí čelní sklo nebo na nás spadne strom nebo jeho část. Mnoho času na rozhodování nebylo. Ze zoufalství jsme odbočili k chatě jeskyňářů skupiny Hluboký závrt, kde jsme přečkali nejhorší.
Po vyjetí z lesa jsme projížděli přes hromadu krup. Kolega trefně poznamenal, že by se hodily zimní pneumatiky. Vzápětí vysvitlo sluníčko a my jsme předpokládali, že se počasí umoudřilo. Omyl. Neumoudřilo, jenom si dalo přestávku.
Po menší svačince jsme pokračovali směrem do Pustého žlebu. Je zde asi 450 jeskyní, délka žlebu je 7,5 km a hloubka je místy až 100 metrů. Pokud zde někoho zastihne špatné počasí, tak většinou není kam utéci.
Jedeme tedy od Sloupu žlebem, vítr se začíná zvedat, začíná i pršet a my tušíme, že bude potřeba žleb opustit co nejrychleji. Ale nebylo nám to souzeno. Slyšíme hukot a z prudkých a kolmých strání sjíždějí do silnice spadlé stromy, které nevydržely vítr a podmáčenou půdu. Jedou jak po skluzavce až dolů na cestu, po které se pohybujeme. Kličkujeme mezi kmeny, některé pomocí lan odtahujeme. Dva pracují a jeden kontroluje, jestli se na nás něco neřítí ze tmy. Konečně se probíjíme k Punkevním jeskyním a míříme ke Skalnímu mlýnu a věříme, že jsme z nejhoršího venku. Opět omyl, příroda na nás nezapomněla. Přes cestu se zřítil vzrostlý kmen a nebylo v našich silách ho odstranit. Nezbylo než si zavolat hasiče na pomoc. A to i z důvodu zprůjezdnění obslužné účelové komunikace k Punkevním jeskyním. Vrátit se zpátky přes Pustý žleb do Sloupu bylo za těchto podmínek vyloučeno. Počkali jsme na příjezd hasičů, kteří strom odstranili.
Pak už konečně noční strážní služba probíhala relativně v poklidném duchu.
Po zkontrolování jižní části Moravského krasu jsme strážní službu v cca 3:00 hodiny ráno ve zdraví ukončili.
Zapsal 13.11.2017 Radovan Mezera
Unikáty podle profesora Musila
V roce 2014 vydala Masarykova univerzita v Brně
knihu "Morava v době ledové. Prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání." od autora profesora Rudolfa Musila.
Kniha ve formátu A4 zaujme již při prolistování skvělými kresbami prehistorických zvířat od pana Petra Motlitby zasazenými do konkrétní přírody na Moravě. Vědecké kresebné rekonstrukce zvířat v jejich dávném prostředí nám mimoděk připomenou obrazy Zdeňka Buriana.
Pan profesor v knize mnohokrát poukazuje na jedinečnost Moravského krasu a Moravy ve svém geografickém postavení v rámci starších čtvrtohor, poukazuje na jedinečnost řady českých a moravských paleontologických lokalit z hlediska života obratlovců a několikrát používá termín unikát nebo unikátní. To je něco, čeho bychom si měli nesmírně vážit a na co být hrdí nepochybně nejméně v hranicích Evropy.
Při čtení o medvědech jeskynních se dozvíme o unikátnosti jeskyně Pod hradem, kde se rodila mláďata těchto medvědů a některá v jeskyni zahynula. Světovým unikátem jsou Sloupské jeskyně, kde byly odkryty celé kostry medvědů jeskynních v neporušeném anatomickém stavu. Moravský kras je unikátní nálezy dvou úplných koster lvů jeskynních. Jeskyně Výpustek poskytla unikátní nález kompletní kostry kozorožce. Unikátní jsou i lokality mimo Moravský kras, např. Tučín u Přerova s nálezy sintrových výlitků mozkoven řady obratlovců nebo Holubice u Brna. A muzejní unikáty? Skupina koster šesti medvědů jeskynních byla nepochybně expozičně světovým unikátem, jak píše autor knihy.
Kniha čtenáře přehledně provádí vývojem klimatu a krajiny, seznamuje s metodami studia a s jejich výsledky, s nejnovějšími poznatky o staročtvrtohorních (pleistocenních) zvířatech a uvádí přehled nejdůležitějších nálezových lokalit. A přitom velmi zajímavě a čtivě.
Věděli jste, že první muzeum Moravského krasu bylo otevřeno 8.7.1906 ve Sloupu jako soukromé muzeum učitele a badatele Jana Kniese, který je pak zdarma věnoval v roce 1922 Moravskoslezské zemi? Zajímá vás jaká další zvířata byla určena z kostí, které do jeskyní natahaly hyeny jeskynní? Jak jeskynní zvířata žila, jak se stravovala, jak soupeřila? A co v poslední době ledové takoví mamuti? Víte, že na některých odlehlých ostrovech vymřeli poměrně nedávno, před cca 7 tisíci lety? Co jiní současníci mamutů, např. nosorožci? A problematika globálního vymírání ke konci posledního glaciálu? To vše a ještě více je v knize probíráno. Autor nezapomíná ani na domestikaci zvířat, ke které začalo docházet již na hranici poslední doby ledové a současné doby meziledové (= holocén neboli mladší čtvrtohory).
Tímto krátkým příspěvkem s fakty převzatými právě z knihy "Morava v době ledové. Prostředí posledního glaciálu a metody jeho poznávání." knihu doporučuji všem, kteří v Moravském krasu žijí nebo jenom bádají. A pak všem zájemcům o život vymřelých i současných zvířat v kontextu s Moravou poslední doby ledové. Kniha ještě je v prodeji.
27.10.2017 Tonda Tůma
Úplné uzavření komunikace Skalní mlýn - Punkevní jeskyně
ve dnech 6. – 10. 11. 2017
Proběhne uzavření silnice (i pro pěší) v úseku Skalní mlýn – Punkevní jeskyně ve dnech 6. – 10. 11. 2017. Doprava k Punkevním jeskyním bude možná pouze lanovkou od Macochy nebo Pustým žlebem od Sloupu (pro motorová vozidla jen s povolením).
Uzávěra mostu na Kateřinskou jeskyni
Od 13. 11. 2017 do konce dubna 2018 bude probíhat rekonstrukce mostu na Skalním mlýně, příchod ke Kateřinské jeskyni bude možný po lávce k Domu přírody, parkoviště u Kateřinské jeskyně bude uzavřeno, Suchým žlebem bude možné projet s motorovým vozidlem jen ke Kateřinské jeskyni a jen s povolením.
Vložil na základě informace ze SJ ČR: 27.10.2017 Tonda Tůma
Rys Kryštof je u nás v krasu již rok
V minulých dnech uplynul rok od doby, co jsme se poprvé dozvěděli o výskytu rysa ostrovida, který byl později pojmenován Kryštof, v Moravském krasu.
Nejde o první nález vůbec, protože se zde rysi příležitostně objevovali již v minulosti. Vesměs však byli zastřeleni pytláky, což se nevyhnulo ani kojící samici. Kryštofovi se ale naštěstí zatím daří lépe. Poté, co byl jeho výskyt po delší prodlevě potvrzen začátkem ledna 2017, mu věnujeme maximální pozornost. A i to zřejmě přispívá k tomu, že je tu stále s námi.
Jeho monitoringu se věnuje zejména kolega Martin Duľa z Hnutí Duha a Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity, se kterým Správa CHKO MK úzce spolupracuje. A rádi využíváme pomoci řady spolupracovníků, mezi nimi našeho strážce Radovana Mezery.
Monitoring našeho rysa začal v zimě 2016/17, kdy bylo díky dostatku sněhu možné sledovat jeho stopy. V té době se ho také povedlo s pomocí fotopasti vyfotit u jedné z jím ulovených srn. Protože zde ale zůstal i po období říje, kdy bohužel nenašel samici k páření, začali kolegové uvažovat o jeho odchytu a označení telemetrickým obojkem.
V průběhu jara jsme vyřídili potřebné povolení a koncem dubna do terénu umístili dvojici odchytových zařízení, jež byla aktivována v květnu. A v polovině června se rys do jednoho z nich chytil. Během pár hodin byl odborně uspán a následně vybaven obojkem, který pravidelně vysílá signály informující nás o jeho výskytu.
Signály mají jisté zpoždění, ale i tak díky nim můžeme vytipovat např. místa, kde ulovil nějakou kořist. Na tato místa se pak vydáváme a snažíme se ulovené srny nebo muflony dohledat, což se nám v řadě případů daří. Kromě pohybu tak máme velmi bohaté informace také o jeho lovecké aktivitě, potravním chování, ale i využívání jeho úlovků dalšími druhy, jako jsou prasata, lišky nebo např. káňata. Dále se postupně dozvídáme, jak velký areál tento jedinec využívá, kde se zdržuje nejčastěji nebo např. to, jak často překonává silnice. To vše by pak v budoucnu mohlo přispět k lepší ochraně nejen rysa Kryštofa, ale i dalších jedinců, kteří se zde snad v budoucnu objeví.
Vybavení rysa obojkem také nepochybně přispívá k jeho lepší ochraně. Jeho intenzivní monitoring pravidelně popularizujeme formou článků nebo i vystoupení v rozhlasu či televizi, což by mělo přispět k tomu, že proti němu žádný z pytláků nepozvedne zbraň. Doufejme tedy, že se s ním budeme v Moravském krasu a jeho okolí potkávat ještě dlouhou dobu. Je to nejen velmi pěkné a vzácné zvíře, ale svou loveckou aktivitou jistě přispěje i k ozdravení populací srnčí a mufloní zvěře, snížení jejich příliš velkých stavů a tím i snížení škod, které páchají na dřevinách.
Zapsal: 17.10.2017 Antonín Krása, zoolog Správy CHKO Moravský kras
rysem stržená srna rys Kryštof
Cvičení záchranářů v Nové Amatérské jeskyni
Strážci přírody se zúčastnili jako speleologové - průvodci části cvičení HZS, které proběhlo ve čtvrtek 12.10.2017 v Nové Amatérské jeskyni - vchod Štola U javora. Akci realizovaly jednotky HZS Jihomoravského kraje Brno a HZS Blansko za spoluúčasti Speleologické záchranné služby České speleologické společnosti. U akce byli přítomni 2 strážci s 3-členným doprovodem.
Jedna část cvičení probíhala v jeskyni v Absolonově dómu nedaleko vchodu do jeskyně. Zde se cvičně stavěl ošetřovatelský stan.
Důležitější část cvičení probíhala v Rozlehlé chodbě u III. vchodu do Bludiště Milana Šlechty. Místo je vzdáleno asi 1/2 hodiny rychlé chůze od vchodu. Do Rozlehlé chodby se strážcem jako průvodcem dorazil záchranářský tým s figurantem na předem vybrané místo.
Akce začala fingováním úrazu zraněné nohy (figurant) na zabláceném svahu. Fáze oznámení na povrch a přivolání zdravotní záchranky byla tentokrát vynechána a přítomný tým HZS ihned zahájil svoji práci tak, jako by právě dorazil k postiženému po přivolání. Jeden záchranář komunikoval nepřetržitě se zraněným, dával mu otázky a zapisoval jeho zdravotní pocity a objektivní zjištění do zdravotní zprávy. Druhý zabalil zraněného do izofólie, aby zajistil určitý tepelný komfort zraněného a pod zraněného podsunuli společně izolační podložku proti chladu od země. Mezitím další dva záchranáři stavěli ošetřovatelský stan, další vařil čaj.
Přichází nový záchranářský tým, který přinesl nosítka na přepravu zraněného ven z jeskyně. Tento tým zkouší v jeskyni francouzský komunikační přístroj s cílem navázat rádiové spojení se záchranáři venku před jeskyní. To je specialita Speleologické záchranné služby. Navázat spojení se nedaří, a tak nezbývá než okamžitě se zdravotní zprávou vyslat kurýra, který veden strážcem - průvodcem splní svůj úkol a před jeskyní předá zdravotní zprávu. Zde by již normálně čekala zdravotní záchranka, ta by se podle přinesené zdravotní zprávy na příjem zraněného připravila, ale tato fáze cvičení je dnes vynechána.
Zatím v jeskyni je zraněný přenesen do ošetřovatelského stanu postaveného z izofólií. Ve stanu je perfektní tepelný komfort (mimo stan je v jeskyni stálá teplota 8 stupňů), který navíc udržuje malý zapálený cestovní vařič. Zraněnému jsou po rozstříhání odstraněny zablácené šaty v místě zranění, je mu poskytnuta nezbytná první pomoc, což v případě zraněné nohy je její zadlahování. Poté je zabalen proti prochlazení a uložen na nosítka k transportu z jeskyně. Tím je úkol cvičení splněn, fáze transportu je dnes rovněž vynechána.
Figurant je propuštěn, vše se uklízí, týmy opouštějí jeskyni a akce končí. Hlavní cíl, nácvik činnosti v jeskyni, byl bezezbytku splněn.
Nyní si dovolím malé časové zhodnocení záchrany:
V rozsáhlé Amatérské jeskyni se stal úraz členu speleologické výzkumné skupiny půl hodiny cesty od vchodu. Na místě zůstává zraněný speleolog a měl by s ním zůstat ještě někdo, kdo bude se zraněným komunikovat a třeba mu poskytne první pomoc a měl by zabránit prochlazení zraněného. Další speleolog by měl vyrazit ke vchodu jeskyně pro pomoc. Čili do podzemí by měly vstupovat nejlépe minimálně 3 osoby, bezpečnostní pravidla určují minimum 2 osoby. Cesta pro pomoc bude trvat půl hodiny. Řekněme, že záchranáři z Blanska a první členové Speleologické záchranné služby jsou na místě před jeskyní za 15 minut zavoláni mobilem a další půl hodiny půjdou jeskyní ke zraněnému. Takže odborné ošetření se zraněnému v jeskyni dostane za cca 1 hodinu 15 minut. Pak bude řekněme do čtvrt hodiny probíhat odborná první pomoc a další půl hodiny transport ven z jeskyně. Tedy sčítáme, že zraněný ven z jeskyně ke zdravotní záchrance v sanitce se dostane za cca 2 hodiny a je odvážen sanitkou do nemocnice. Z těchto časových úvah, kdy zraněný značný čas stráví v jeskyni, je zřejmé, jak je důležité dbát při speleologických akcích a vůbec při výpravách do podzemí na přípravu takové akce, na vybavení skupiny zdravotním materiálem (včetně izofólie) a na předvídavost krizových situací vzhledem k charakteru jeskyně. Nejlepší pomoc je ta poskytnutá na místě a co nejrychleji už členy speleologické výzkumné skupiny, to víme všichni.
Zapsal: 15.10.2017 Tonda Tůma
Jeskynním systémem Rudické propadání - Býčí skála proteče voda z rybníků
Výlov rybníků Dymák a Olšovec
Jako každoročně, tak i letos bude výlov rybníků Dymák a Olšovec. Vody z rybníků zaplní koryto Jedovnického potoka a pochopitelně i jeskynní systém Rudické propadání - Býčí skála. Je starou zkušeností, že po výlovech rybníků v jeskyni zůstávají v malém množství ryby, které unikly rybářům a které vypouštěná velká voda strhla. Menší ryby potom přežívají v jeskyni v tůních, větší ryby často nepřežijí pády ve vodopádech, kdy potok v jeskynním ponoru klesá zhruba 90m do hloubky na horizontální chodby. Tyto leklé ryby v jeskyni zahnívají a rudičtí jeskyňáři je raději uklidí.
Rybník Dymák začne být vypouštěn v pátek 13.10. a hned v sobotu 14.10. je jeho výlov.
Rybník Olšovec začne být vypouštěn v sobotu 14.10. po výlovu Dymáku (leží na potoku proti proudu nad Dymákem) a jeho výlov bude v sobotu 28.10.
Vypouštění rybníků poznáte v Křtinském údolí od vývěru Jedovnického potoka po jeho soutok s Křtinským potokem a dál v Křtinském potoku po řeku Svitavu, protože voda v potoce bude zakalená rybniční bahnitou vodou. Vypouštění poznají i jeskyňáři, kalná voda v jeskynních tůních bude rybničně zapáchat, dokud neodteče.
Vložil: 11.10.2017 Tonda Tůma
Poděkování Lesům ČR (Lesní správě Černá Hora) za Salmovu stezku
V tomto roce realizovaly Lesy České republiky komplexní opravu zábradlí Salmovy stezky, která je jedinou pěší cestou spojující propast Macochu s Punkevními jeskyněmi.
Došlo k odstranění starého zábradlí včetně stojek a k instalaci úplně nového zábradlí. Nové zábradlí je masívnější a výrazně pevnější než to předchozí. Nemusíme se bát v kterémkoliv místě o zábradlí opřít. Zábradlí také vydrží i případný pád větví, který staré tenké zábradlí lámal.
Zábradlí je vyhotoveno jednak v levém svahu Pustého žlebu a jednak nad svahem směrem k propasti Macocha, kde má funkci usměrňovat návštěvníky, aby nechodili mimo značenou cestu k okraji skal (nebezpečí pádu ze skály).
Jen tak mimochodem, celá Salmova stezka je umístěna v Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy a z důvodů klidu přírody a zabránění sešlapu lesní půdy zde není dovoleno chodit mimo značené cesty. Tedy např. v současné době žádné houbaření. A zákon nedovoluje vjíždět do národní přírodní rezervace, takže cyklisté na Salmově stezce nesmí ohrožovat pěší turisty a měli by hezky pěšky šlapat vedle kola. Což ovšem mnozí cyklisté nechápou či spíše ani neví, takže je můžete upozornit, že nejsou na cyklostezce ani na cyklotrase.
Rekonstrukce Salmovy stezky znamenala poměrně rozsáhlé práce a alespoň tímto článkem chceme lesákům poděkovat za všechny návštěvníky a uživatele Salmovy stezky.
Zapsal: 10.10.2017 Tonda Tůma
V podzemí Moravského krasu extrémně nízké vodní stavy
Strážci přírody Moravského krasu při svých pracovních akcích v jeskyních a na povrchu monitorují celý rok situaci s vodou v krasu.
Obecně lze říci, že veškerá voda v jeskyní je letos na minimech, která mnozí nepamatují. Uvidíme, co s tím udělá nastávající podzim.
Týká se to jak vody skapové - velké množství jezírek vyschlo a není doplňováno novou skapovou vodou, tak vodních toků - jednak podzemních pramenů, jejichž vydatnost silně poklesla, a jednak potoků, které do podzemí krasu přitekly z povrchových koryt - mnohé potoky na povrchu během léta vyschly a voda do ponorů vůbec nepřitekla. Zásoby krasové vody zadržené v trvale zaplavené zóně krasu se snížily a tyto rezervoáry zakleslé pod bázi odvodňování neposkytují vodu mnohým krasovým vyvěračkám, jež jsou (nebo do příchodu současných srážek byly) suché.
Nyní příklady od srpna do září 2017:
28.8. - jeskyně Spirálka - volný suchý prostup hlavní chodbou až po Belgický sifon přes "Dóm u 12 prasat", přístup do dómu bývá běžně uzavřen potokem Bílá voda, potok zaklesl a ustoupil.
30.8. - jeskyně Nová Amatérská štola U javora - Východní Macošská chodba (jsme v hloubce asi 130m pod povrchem) - Zadní jezero (běžně hluboká tůň přes celou šíři jeskynní chodby) je průchozí suchou cestou, voda vytlačovaná z nižší jeskynní etáže poklesla o 2/3, Konstantní vývěr přestal být vývěrem a stagnuje, zde jde o podzemní pramen, jehož funkce se zastavila, jezero na soutoku vod z Konstantního vývěru a vod z Podzemního vývěru Punkvy (jde o Punkvu vytlačovanou z nižší jeskynní etáže) je téměř vyschlé a nikam viditelně neodtéká, Konstantní vývěr do něho nepřitéká a Podzemní vývěr Punkvy stagnuje a přestal být vývěrem
6.9. - jeskyně Nová Amatérská štola U javora - skapy v Rozlehlé chodbě se dají spočítat na prstech jedné ruky, ale něco je, taky se nacházíme v hloubce cca 110m pod povrchem, takže se sem něco vody po puklinách stáhne
12.9. - jeskyně Společňák (Harbešská) - téměř nulový skap, je velký problém odebrat vzorek skapové vody, jsme v hloubce asi 80m pod povrchem
14.9. - jeskyně Nová Rasovna - průchod chodbou až po Macošský sifon volný, snížená část chodby tzv. Koleno zcela suché (zatápí se běžně potokem Bílá voda)
18.9. - údolí Říčky - Vývěr Říčky I je suchý, vyvěrá pouze Vývěr Říčky II - jde o vody potoků Říčka, Hostěnický potok a Ochozský potok, které se v neznámém podzemí pod údolím spojují
22.9. ponor Špraňku (u Javoříčských jeskyní !) - před ponorem suché koryto potoka
4.10. Holštejnská jeskyně - sucho, nulový skap, jsme asi 50m pod povrchem
Foto z Nové Amatérské jeskyně:
vysychající jezírko kdysi soutoku Konstantního víc jak o 1 m pokleslá hladina Punkvy v čekáme na několik kapek skapové vody
vývěru a Podzemního vývěru Punkvy Zadním jezeře na Ministerské trase
Zapsal: 8.10.2017 Tonda Tůma
Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2016 je k přečtení
Je tam slušný přehled činnosti Správy za uplynulý rok. Všimněte si např. opravy uzávěry jeskyně Jezerní na Stránské skále nebo úrovně strážní služby ve statistice.
Vložil: 3.10.2017 Tonda Tůma
Světový den stráže přírody 2017
V neděli 17. 9. 2017 se u nás v Moravském krasu konaly první oslavy Světového dne stráže přírody. Světový den stráže přírody se slaví celosvětově 31. července. My jsme bohužel měli čas oslavit jej až v polovině září. Celá akce probíhala u Domu přírody na Skalním mlýně. Pro zájemce jsme měli připraveny propagační materiály, povídání o stráži přírody, soutěže a přijel také Malý strážce se svým Igráčkem strážcem Jirkou a dalšími věcmi, který propaguje stráž přírody. Když už to byl Světový den stráže přírody, tak jsme přemýšleli, jak pomoci strážcům v zahraničí. Existuje nadace Thin Green Line, která podporuje ochránce přírody pracující převážně v konfliktních zónách světa. Tak jsme vytvořili kasičku, kam zájemci mohli dát příspěvek a pomoci těmto strážcům nebo jejich rodinám. Celkem jsme vybrali 1257 Kč (60 $), které byly odeslány na tuto nadaci. Všem, kteří přispěli, děkujeme za podporu.
Tento rok nám počasí vůbec nepřálo a celý den pršelo. I přes nepříznivé počasí jsme vyrazili na komentovanou procházku se strážcem, kterou vedl Michal Medek. Na odpoledne jsme měli nachystané přednášky o činnosti stráže přírody na území Moravského krasu (Filip Chalupka), o sokolu stěhovavém a Moravský kras (René Bedan) a o operaci „SOKOL“ (Radovan Mezera). U přednášek se zaplnil celý kinosál a celkem Světový den stráže přírody navštívilo přes 150 lidí.
Organizují a srdečně zvou strážci přírody Správy CHKO Moravský kras a jejich přátelé.
Vložil: 12.9.2017 Tonda Tůma
Převzato:
Zákaz vstupu do lesů ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Blansko
23. srpna 2017, tiskové zprávy
Rada města Blanska schválila na své 63. schůzi, konané dne 22. srpna 2017, vydání nařízení města, kterým se vyhlašuje zákaz vstupu do lesů ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Blansko.
Předmětné nařízení reaguje na kalamitní stav v lesích katastrálních území Holštejn, Housko a Molenburk, který nastal po větrné smršti spojené se silnou bouří dne 10. srpna 2017.
Smršť s bouří způsobily v lesích daných území rozsáhlé vývraty, zlomy, zavěšení stromů i narušení kořenů, které jsou velmi nebezpečné.
Zákaz vstupu do lesů se omezuje na kalamitou poškozené pozemky ve jmenovaných katastrálních územích a platí ode dne vyhlášení do 15. září 2017, kdy by měla být smrští a bouří poškozená dřevní hmota o objemu cca 7 000 m³ zpracována.
Půlmaraton Moravským krasem v sobotu omezí v Punkevním žlebu cyklisty a v Punkevním údolí motoristy
Tuto sobotu 26.8.2017 proběhne v úseku Blansko - Punkevní jeskyně tradiční závod Půlmaraton Moravským krasem. Aby se mezi závodníky nepletli cyklisté a tím nedošlo k ohrožení běžců, bude úsek Punkevní jeskyně - slévárna Blansko pro cyklisty UZAVŘEN v době od 15.15 do 19.00.
V téže době bude uzavřen také úsek Blansko - Skalní mlýn pro motoristy, takže nikdo nepřijede na Skalní mlýn a také z něho neodjede autem.
Prosíme všechny o respektování těchto omezení. Naplánujte si jiné trasy.
Na většině vjezdů do Pustého žlebu budou umístěny informační cedulky o uzavření průjezdu Pustým a Punkevním žlebem pro cyklisty. Také na Skalním mlýně budou umístěny od čtvrtka informace o uzavření Skalního mlýna pro motoristy.
Vložil: 21.8.2017 Tonda Tůma
Den otevřených dveří Ochozské jeskyně
bude v sobotu 23.9.2017.
Bližší informace najdete u jeskyňářů ze skupiny Královopolská: www.csszo6-11.cz
Obvykle se provádí od 9.00 do 16.00, rezervace není nutná. Vhodná je přilba a čelovka nebo silný světlomet do ruky.
Vložil: 21.8.2017 Tonda Tůma
Horolezectví v krasu pro začátečníky - Lažánky
Výbornou začátečnickou tréninkovou skalní stěnou v Moravském krasu je stěna bývalého lomu v Lažánkách. Mírně ukloněná vápencová stěna bez převisů se spoustou chytů je hlavně neohlazená letitým lezením, jako jiné horolezecké terény v Moravském krasu. Zkrátka vám tam ruce nebudou klouzat. Pouze není možno dolézat na hranu skály, protože její horní okraj je velmi drobivý. Takže přilba bude při lezení vhodná. Lezecké trasy jsou vystrojeny borháky, které mají mezi sebou krátkou vzdálenost, což právě začátečník dobře ocení.
Autem lze přijet až k okraji lomu (pouze k okraji !!!) a patrně zde budete sami, moc se sem nejezdí asi právě pro jednoduchost lezeckých cest. Je to však ideální terén pro výuku horolezectví nebo pro oprášení si zapomenutých návyků či jen tak pro lehké lezení dopravně velmi snadno dostupné. Samozřejmostí je dodržování pořádku, bývalý lom je velmi čistý.
Včera 16.7.2017 na této stěně proběhl krátký horolezecký kurz tří našich strážců. Někteří naši strážci jsou speleologové a ani pohyb na venkovních skalách jim není cizí. Samozřejmě se trénovalo lezení s postupovým jištěním přes expresky a následné slanění z koncového štandu.
Zapsal: 17.8.2017 Tonda Tůma
Víte, co to je "příkazový blok na pokuty" ?
Nadpis napovídá: je to to, čemu jsme léta říkali "pokutový blok".
V celé ČR došlo k výměně "pokutových bloků" za "příkazové bloky na pokuty". Jinak se nic nemění, vyplnění bloku vyžaduje od přestupců občanský průkaz, přestupce vždy musí dostat podepsanou a orazítkovanou kopii bloku, existují bloky na místě zaplacené a na místě nezaplacené a novinkou jsou zvlášť bloky pro právnické a podnikající fyzické osoby.
Výše pokut se nemění, na místě lze uložit dospělému až 5.000,- Kč.
Strážci CHKO Moravský kras jsou již novými bloky vybaveni.
Vložil: 11.8.2017 Tonda Tůma
Problémy Stránské skály
Na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR - Správu CHKO Moravský kras přišlo upozornění na ničení konikleců.
Odpověď připravil botanik Správy CHKO Moravský kras Mgr. Zdeněk Musil:
""Jak jsem předpokládal, k žádnému poškození nedošlo, naopak, práce a management, který na NPP Stránská skála probíhá dle schváleného plánu péče (oplůtková pastva ovcí, výřezy křovin, mozaikové sečení křovinořezem), napomáhá populaci koniklece, aby byla stabilizována, ba i posílena. Právě pastva napomáhá rozrušovat zapojený drn. Semínka plodících konikleců, které ovce nežerou, se při pastvě dostanou na místa s volnou půdou, kde lépe klíčí a vzchází. Samozřejmě se díky pastvě udržuje také step bez nadměrné stařiny, což napomáhá nejen koniklecům, ale je to zásadní i pro další rostliny i živočichy. Pro instalaci pastevních oplůtků je třeba obvod pasené plochy pokosit v úzkých průzích, neb se zde lépe manipuluje s oplůtky a mohou být lépe stabilizovány v zemi. Oplůtky se umísťují pouze do blízkosti cest a mají přesně vymezenou plochu, na které koniklece nejsou. Pojezd mechanickou sekačkou v daných úsecích rozhodně neuškodí populaci koniklece na Stránské skále.
Na Stránské skále jsou v současné době zásadní problémy:
S Policií ČR se ve spojitosti s pastvou řeší relativně rozsáhlá trestná činnost. Škoda privátní osobě už přesáhla 50 tis korun. Jedná se o krádeže elektrických ohradníků 3 x 9 tis korun. Roztříhané sítě 8 ks za 2900,-Kč a autobaterie 4 x 1500,-Kč a naposledy někdo sekerou rozsekal napaječku.
Občasné sídlení bezdomovců v křovinách, zejm. ve východní části NPP.
Vzhledem ke zvyšující se obydlenosti původně chatkové oblasti v těsné blízkosti NPP se zvyšuje pojezd na zdejších polních cestách a někteří majitelé pozemků to řeší přímo zavážením některých úseků cest zejména při hranici NPP různým stavebním materiálem.
Telefonicky byla v tomto roce požádána také Městská policie Brno, aby posílila své hlídky do lokality Stránská skála.""
Vložil: 19.7.2017 Tonda Tůma
Závrty v Moravském krasu jsou v pohybu
(Vývoj povrchových krasových jevů neustává a kras má stále čím překvapit)
Jestliže třeba ve Žďárských vrších můžeme tvrdit, že jde o geologicky stabilní oblast a geologické procesy zde žádné viditelně neprobíhají, pak totéž o Moravském krasu tvrdit nelze. Protože pohyby neživé přírody jsou zde každý rok viditelné a pozorovatelné. Nejčastěji se to týká závrtů, které mohou mít funkci občasných ponorů srážkových vod.
Závrty nebo-li zjednodušeně poklesy či propady povrchu krajiny jednak vznikají nové, jednak se obnovují stávající dalším zahlubováním (poklesy dna závrtu) nebo se posouvají resp. rozšiřují.
Dne 10.5.2017 obdržela Správa CHKO Moravský kras sdělení od jeskyňářů ze skupiny Křtinské údolí (Zdeněk Cihlář) o vzniku nového závrtu a současně ponoru Habrůveckého potoka někdy okolo 7.5.2017 severně od Habrůvky. Nový závrt je úzký tvaru studny o průměru asi 1 m se svislými stěnami do hloubky asi 4 m. V současné době (kontrola strážci provedena 22.6.2017) je závrt zakryt rozsáhlým kopřivovištěm.
Další zpráva přišla 2.6.2017 od pana Ondřeje Stravy z Ostrova o propadu v mělkém miskovitém závrtu Dolina v Ostrově u Macochy. Propad měl mít zhruba průměr 1/2 m a hloubku také 1/2 m. Rekognoskaci provedli strážci 12.7.2017 a propad byl již zavezený hlínou, ale po bouřkách byly v zásypu vidět malé díry jako trativody bouřkových vod, takže propad (resp. závrt) stále pracuje. Závrt Dolina by měl být spíše označen jako "Sportovní závrt", protože je v něm dětský herní koutek a volejbalová síť, a propad bude muset být řešen z bezpečnostních důvodů.
Dne 12.7.2017 byl ještě kontrolován starší propad (závrt) a současně občasný ponor mezi silnicí a lesem u Císařské jeskyně přes silnici. Bylo zcela zřejmé, že po posledních vydatných bouřkách byl závrt inundován a plnil funkci ponoru formou malých trativodů mezi hlínou a kameny. Závrt je nepravidelného tvaru šířky asi 2 m, délky asi 4 m a hloubky asi 1 m.
Zapsal: 13.7.2017 Tonda Tůma
Dne 19.7.2017 jsem spolu s Filipem Kubou Doležalem provedl na jeho upozornění obhlídku nového propadu v řadě Jandourkových závrtů. Propad se nachází na severozápadním okraji závrtové řady, je asi 4 m dlouhý, asi 2 m široký a 3/4 m hluboký. Současně s poklesem - propadem travního porostu se propadl i strom, nyní stojící zhruba uprostřed propadu.
Zapsal: 19.7.2017 Tonda Tůma
Foto: závrt Dolina v Ostrově s propadem - Ondřej Strava
Opožděné poděkování za úklid přírody - Den Země - Ukliďme Česko
Připomeňme si několik úklidů přírody od odpadků, na kterých byli strážci nějakým způsobem zapojeni:
31.3.2017 - Stránská skála uklízena dětmi a Slatiňany pod vedením sdružení Fantázie ze Slatiny
1.4.2017 - jižní část Moravského krasu uklízeli pionýři z Brna pod vedením Standy "Krysy" Pikuly
8.4.2017 - střední a severní část Moravského krasu uklízeli žáci, studenti, hasiči, skauti, jeskyňáři z Blanska a okolí (organizovala Správa CHKO Moravský kras)
8.4.2017 - Červený kopec uklízen občany pod patronací Městské části Brno - střed
20.4.2017 - jižní část Moravského krasu uklízeli studenti z gymnázia Kpt. Jaroše z Brna pod vedením Vítka Urbana
22.4.2017 - údolí Oslavy a Chvojnice uklízeli trampové pod vedením T.O. Podkova
Všem účastníkům děkujeme a především "matka Příroda děkuje".
Příští rok se už tradičně zase k úklidům sejdeme. Třeba nám práci ulehčí nejrůznější závory a kameny zabraňující autům opustit silnice.
Zapsal: 11.7.2017 Tonda Tůma
Foto: brigádníci na Stránské skále - Mirka Kadlečková, DDM Helceletova, pracoviště Fantázie, Tilhonova 49, Brno - Slatina
Balvany uzavřely v Moravském krasu dvě lesní cesty
Navážení odpadů podél silnic a na lesní a polní cesty je přes existenci sběrných dvorů a popelnic, které si každý platíme, stálý neutuchající problém ochrany přírody. Pořád jsou spoluobčané, pro něž je pohodlné igelitku s odpadem vyhodit z auta, starý gauč vyházet do lesa nebo do luk vyvézt stavební odpad z rekonstrukce bytového jádra (přece nebudou platit kontejner, že?). O pneumatikách, záchodové míse, ukradené kabelce s doklady nebo zrušeném hřbitovním pomníku ani nemluvě.
Stráž přírody proto postihuje každého, kdo s autem opustí silnici a bez povolení zajíždí na účelové komunikace v chráněné krajinné oblasti. Auto je potenciálním vývozcem odpadu do přírody. A řidič porušuje nelegálním vjezdem do přírody obvykle jak zákon o ochraně přírody, tak zákon o lesích. Vysype-li odpad, pak ještě zákon o odpadech.
Jestliže zatím máme daleko ke švýcarské ukázněnosti, nezbyde než sáhnout po takových opatřeních, která mají 100% účinnost. A to je nepřipustit vjezd aut do polí a lesů absolutně. Ideální jsou závory, v případě nepoužívaných cest poslouží velké balvany.
V Moravském krasu je nejhorší silnicí z hlediska odhazování odpadů do lesa silnice Líšeň - Ochoz. A právě zde strážci a Správa CHKO Moravský kras letos na konci jara dvě lesní cesty uzavřeli balvany. Bohužel tak už nepoužijete velké "lesní parkoviště", kde jste možná v minulosti nechávali svoje auto. A nepůjde zajet a vyházet odpad ke zřícenině domu na kraji lesa u Líšně. Tyto uzavřené lesní cesty poznáte snadno, balvany jsou dobře viditelné ze silnice. O efektivitě nepochybujeme. Budou-li odpady zjišťovány na jiných cestách, budeme také muset řešit jejich uzavření.
Děkujeme za pochopení.
Zapsal: 10.7.2017 Tonda Tůma
Foto: minulost lesního parkoviště, dnes sem nevjedete
a spodní patro jeskyně Koňská jáma nebude zpřístupněno pro veřejnost
Dlouhou dobu táhnoucí se kauza jeskynní lezecké trasy tzv. speleoferáty v jeskyni Lidomorna je uzavřena. 6.6.2016 žadatel o provoz speleoferáty stáhl svoje odvolání proti rozhodnutí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras (dále jen "Správa"), která provoz lezecké trasy v jeskyni Lidomorna nepovolila. Tímto stažením nabylo rozhodnutí Správy právní moci a je platné.
Stažení odvolání, které leželo k definitivnímu verdiktu na Ministerstvu životního prostředí v Brně, předcházela jednání mezi žadatelem a Správou. Přitom se vysvětlovaly vzájemné postoje a zájmy jak ochrany přírody, tak žadatele. Žadatel nakonec zvážil všechny okolnosti celé kauzy a v zájmu dobré pověsti svého dalšího působení v Moravském krasu a v zájmu ochrany přírody se rozhodl odvolání stáhnout a verdikt Správy respektovat. Zde nešlo ani tak o praktickou ochranu jeskyně jako o změnu právního výkladu na uplatňování § 10 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a o udělování výjimek ze zákazu v § 10 uvedeném. Podle tohoto výkladu nemohla Správa pro existenci a provoz speleoferáty v jeskyni udělit výjimku ze zákona, protože prohlídky jeskyně jsou možné z jejího dna a není nezbytně nutné k prohlídkám používat lezeckou trasu na stěnách jeskyně.
Kauza nastavila, resp. upřesnila pravidla postupu pro ochranu přírody při dalších žádostech o zpřístupnění jeskyní jakýmkoliv způsobem pro veřejnost. Jednoznačně musí být každá jeskyně posuzována individuálně a každá výjimka musí být zdůvodněna pouze důvody danými k té konkrétní jeskyni, o níž se jedná. Nelze ve zdůvodněních argumentovat ochranou jiných jeskyní, k nimž se žádost nevztahuje. Dále je třeba vzít v úvahu, zda povolit poškození nějaké jeskyně její návštěvností, pokud stejný typ jeskyně je již veřejnosti v ČR zpřístupněn. A v případě Lidomorny bylo vzato v úvahu, zda je nutná trasa poškozující jeskyni, když je zde k prohlídce možná jiná méně poškozující trasa.
V těchto dnech probíhá odstranění celé trasy z jeskyně.
Žadatel také v dubnu 2017 stáhl svoji žádost o provozování spodního patra jeskyně Koňská jáma pro veřejnost. Zde Správa jednoznačně trvala na ochraně krápníkové výzdoby spodního patra a žádost zamítla. Žadatel se odvolal, ale pak se rozhodl názor ochrany přírody respektovat a od své žádosti ustoupil.
Připomínáme, že žadatel provozuje pro veřejnost jeskyni Ostrovskou propast a jeskyni Bertalánku, na které má od Správy vydaná povolení.
Další informace najdete na tomto webu pod datem 5.8.2016 nebo zalistujete pod jinými daty.
Zapsal: 28.6.2017 Tonda Tůma
Dne 18.7.2017 jsem provedl kontrolu jeskyně Lidomorna s cílem zjistit, zda speleoferáta je odstraněna. Kontrola byla provedena za doprovodu zástupce firmy, která odstranění provedla, a mohlo být konstatováno, že jeskyně nevykazuje známky poškození, speleoferáta je odstraněna a případ je tak fakticky uzavřen.
Zapsal: 20.7.2017 Tonda Tůma
V Moravském krasu řádí vandalové z řad "moravistů" a dělají ostudu všem stoupencům a zastáncům Moravy
Ke včerejšímu dni 27.6.2017 vandal nebo vandalové hlásící se k Moravě v CHKO Moravský kras odcizili, zničili nebo poškodili 21 smaltovaných cedulí s malým státním znakem, tj. s českým lvem. Činnost "moravistů" je v Moravském krasu monitorována již od roku 2011. Do loňského roku vystačili "moravisté" s přelepováním českých lvů na označení zvláště chráněných území samolepkami s moravskou orlicí. Samolepky pak strážci strhli a malý státní znak na ceduli očistili. Tento rok nabrala činnost "moravistů" zcela jiné obrátky. Přešla do zjevného vandalismu a do krádeží.To není projev zájmu o Moravu, její podpora a propagace, to je ztráta soudnosti a zdravého rozumu, to je extrémismus Moravě těžce škodící. Nezapomeňme, že označení chráněných území v přírodě platíme všichni z našich daní. Tady se patrně někdo potřebuje zviditelnit a zvýraznit svoje ego, že NĚCO významného dokázal.
Malý státní znak (český lev) používá ochrana přírody jednotně v celé České republice podle § 42 odst. 4 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny na označení přírodních rezervací, přírodních památek a památných stromů. Podrobnosti pak upravuje vyhláška č. 395/1992 Sb. To je bez diskuzí.
Všechny státní organizace musí dodržovat ustanovení zákona. Pokud se podaří přesvědčit zákonodárce, aby se označení změnilo, pak s tím nemáme problém. Čili postoj pracovníků ochrany přírody není v osobní rovině ve vztahu k Moravě a Čechám, ale v rovině pracovní, tj. plnění pracovních povinností, které ukládá zákon. K tomu není možné diskutovat.
Jsem přesvědčen, že jsou jiné legální možnosti, jak Moravu propagovat a prosazovat, aniž by docházelo ke krádežím a k ničení a poškozování cizího majetku (cedulí s malým státním znakem). Morava má bohatou historii a tradici a jestliže se zatím nedaří Moravě navrátit její svébytné postavení (není v parlamentu zájem), je třeba se zamyslet, proč to tak je. Možná je to o malém povědomí o Moravě mezi jejími obyvateli. Takže stejně jako buditelé v národním obrození je potřeba napřed vybudovat upadlou národní hrdost k Moravě. K tomu se hodí neziskové organizace (spolky), které se dohodnou s příslušnými státními institucemi, že např. Národní památkový ústav bude všude na svých propagačních materiálech na území Moravy mít umístěn znak Moravy. A další nápady ... pořádat přednášky o Moravě ve městech a obcích atd. ...
Já osobně navrhuji na dálnici D1 na hranice Čech a Moravy umístit na obě její strany velkou infotabuli, která se pro památky dělá legálně v hnědém provedení, na jejíž jedné straně bude erb Moravy a nápis "historická země Morava" a na druhé straně erb Čech a nápis "historická země Čechy". Stovky tisíc nebo miliony lidí projíždějící po D1 tak velmi rychle zahlédnou a do povědomí dostanou informaci, že jsou na "nějaké" Moravě. Pokud k tomu bude sbírka, rád přispěji třeba tisícikorunou. Postupně takovéto infotabule mohou přijít i na další místa, na silnice 1. třídy a dál třeba na hranice Moravy s ostatními sousedícími zeměmi.
Odkazuji také na článek na tomto webu ze dne 5.8.2016 s názvem "Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi".
Zapsal: 28.6.2017 Tonda Tůma
Sokol stěhovavý v Moravském krasu Sokol stěhovavý v Moravském krasu Doplňujeme informaci k hnízdění na Býčí skále. Dne 16.6. došlo k opuštění mláděte - samičky hnízda a byla spatřena na smrku vedle chaty. Ve večerních hodinách se přemístila k portálu jeskyně Býčí skála. A protože projevila dobré schopnosti letu, byla ukončena uzavírka prostor před jeskyní Býčí skála pro veřejnost. To znamená, že je volný přístup k jeskyni Kostelík a bude i volná louka před Býčí skálou. Dále žádáme veřejnost, aby respetovaly ...zákaz vstupu nad jeskyni Býčí skála a na vyhlídku Krkavčí skála. Je potřeba aby mládě mohlo být v klidu krmeno a mohlo se zdokonalovávat v letu. V nejbližší době připravujeme obsáhlejší zprávu k hlídání sokolů a dále se pokusíme zvěřejnit zajímavé fotografie a videa. Samotné hlídání začalo 1.4. a bylo ukončeno 16.6. Každý tento den byl přítomen jeden až dva dobrovolní strážci. V některých dnech jich bylo i více. Rádi by jsme se s vámi podělili o zážitky jak vtipné tak i dramatické, kdy úspěšné vyhnízdění vyselo doslova na vlásku. Přidáváme i první fotografie. Omlouváme se za horší kvalitu, ale jsou pořízeny z mobilního telefonu.
18.6. 2017 vložil Radovan Mezera
Proč nemůžete relaxovat v pískovně u Rudice?
Proč jezírko v pískovně rozjezdily náklaďáky a barevné svahy se bagrují?
Mnozí lidé si za poslední roky zvykli, že do pískovny u Rudice známé svými barevnými písky, se jezdí různým způsobem relaxovat, v létě i koupat. Byl zde klid, žádná technika, občas jenom hledači kamenů. Výjimečně motorka nebo ohniště.
Ovšem tato pískovna je lom a je oficiálním dobývacím prostorem "Rudice - Seč" a je zde řádně evidované ložisko nerostné suroviny - sklářské a slévárenské písky. Celý prostor lomu podléhá báňským předpisům a působit v něm může pouze ten, kdo zde drží příslušná báňská oprávnění a povolení k těžbě. Pro lom je zpracována dokumentace POPD (Plán otvírky, přípravy a dobývání), podle které je činnost v lomu řízena. Ložisko nerostné suroviny patří státu, pozemky Mendelově univerzitě.
Zjednodušeně řečeno: do dobývacího prostoru není vstup nepovolaným osobám dovolen a všichni návštěvníci zde se radující z barevných písků a koupající se v jezírku jsou v pískovně nelegálně pod hrozbou velké pokuty, kterou může udělit báňský úřad.
Jestliže po několikaleté přestávce v těžbě písků těžařská organizace opět těžbu obnovila, nelze jí to mít za zlé, protože je k těžbě oprávněna. Jakékoliv omezení těžby nebo snad zrušení těžby je téměř nemožné. Musely by k tomu být opravdu pádné důvody ochrany přírody Moravského krasu nebo životního prostředí občanů Rudice. A takové nejsou. To, že barevné písky jsou hezké a že celý prostor lomu vypadá velmi pěkně přírodně, bohužel nestačí.
Snahy Obce Rudice o ukončení těžby a uvedení lomu nebo jeho části do turistického využití v minulých letech byly a Správa CHKO Moravský kras tyto snahy dlouhodobě podporuje. Vše však závisí na oprávněné těžařské společnosti, což má v prvé řadě finanční rovinu. Na těžbě nerostné suroviny samozřejmě profituje i stát.
Zapsal: 3.4.2017 Tonda Tůma
Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy ohrozil
požár lesa v Suchém žlebu
V sobotu 1.4.2017 bylo v terénu několik strážců, kteří plnili úkoly ochrany hnízdících dravců a úkoly spojené s úklidem odpadků na rozhraní jižní a střední části Moravského krasu.
Vedoucí strážní služby okolo 15. hodiny obdržel informaci, že v Suchém žlebu nedaleko Macochy hoří les a na místě zasahuje několik jednotek SDH a vrtulník s vodním vakem.
Během kontroly v 16 hodin mohl konstatovat, že hasiči již mají požár pod kontrolou a zastavili jeho šíření cca 60 m před hranicí NPR Vývěry Punkvy. Za to jim patří velké poděkování od ochranářů. Na místě předběžným šetřením mohlo být konstatováno, že v ploše ohořelé mýtiny a lesa nejsou žádní uhynulí živočichové. Pokud by se požár dostal do národní přírodní rezervace (NPR), případná škoda na rostlinách i živočiších se nedá odhadnout. V jarním období může jakékoliv rušení živočichů mít fatální následky např. na úspěšnost hnízdění.
Dnes v pondělí 3.4.2017 po obědě musela být hasičská jednotka přivolána znovu, protože při detailním ohledávání spáleniště lesníky a vyšetřovatelem bylo nalezeno místo, kde se oheň znovu začínal rozhořívat.
V neděli 2.4.2017 byl další lesní požár lokalizován nedaleko Hostěnic mimo území CHKO Moravský kras.
Pomalu se blíží termín akce Ukliďme Červený kopec,
která proběhne v sobotu 8. 4. 2017 od 10:00 do 15:00.
Sraz máme na bývalém fotbalovém hřišti na ulici Vinohrady.
Rádi bychom poděkovali všem, kteří se již zaregistrovali jako účastníci, a zároveň požádali ty z Vás, kteří o úklidu uvažují – zaregistrujte se prosím do úterý 28. 3. do 12:00 pod tímto odkazem http://www.uklidmecesko.cz/event/13695. Nebo jednoduše napište na e-mail, uveďte své jméno a počet dobrovolníků, kteří s Vámi dorazí, rádi Vás zaregistrujeme. Potřebujeme znát počet účastníků, abychom pro Vás mohli zajistit dostatek rukavic a pytlů.
Co Vás na akci čeká? Úklid je plánován přibližně na 3 hodiny. A že je co uklízet…
Co Vás čeká kromě úklidu? Odpoledne je připraven doprovodný program na hřišti, kde bude zároveň v provozu občerstvení – pivo, limo a drobné pochutiny, svačinu či jídlo na piknik si ale vezměte s sebou, místo na stolování zajistíme :). Ekologické soutěže a aktivity pro Vás připraví žáci ZŠ Arménská a pracovníci Lipky (odborníci na ekologické vzdělávání). Ve 14:00 pak budete moci vyrazit na průvodcovanou procházku po nedaleké Kamenné kolonii a objevit tak její kouzlo a historii.
Odměna na závěr! Každý dobrovolník si může vybrat - vydat se na průzkum do běžně nepřístupné Ochozské jeskyně, na exkurzi do brněnské spalovny SAKO nebo se projít po Červeném kopci s botanikem. Na exkurze se budete moci přihlásit v průběhu doprovodného programu, proběhnou v dubnu a květnu.
Těšíme se s Vámi na viděnou v sobotu 8. 4. Za celý realizační tým
Mgr. Martina Pacasová Manažer strategie města Magistrát města Brna Oddělení strategického plánování Husova 12 | 601 67 Brno
První vlaštovkou úklidů bude brigáda na Stránské skále (národní přírodní památka) v pátek 31.3.2017, organizuje sdružení Fantázie ze Slatiny.
V jižní části Moravského krasu se uklízí v sobotu 1.4.2017, provedou pionýři ve své akci "Vlečka".
Známá akce "Ukliďme Česko" (informace najdete na internetu) proběhne v sobotu 8.4.2017 po celém území republiky. Také Moravský kras nezůstane pozadu a bude se uklízet střední a severní část chráněné krajinné oblasti. Správa CHKO Moravský kras však z organizačních důvodů zapojí do úklidu pouze nejméně 5-členné skupiny brigádníků, které se přihlásí nejpozději týden před brigádou. Jednotlivci nemohou být zapojeni.
Ve stejný den 8.4.2017 organizuje městská část Brno-střed úklid okolí národní přírodní památky Červený kopec. Je to rovněž součástí akce "Ukliďme Česko".
Jižní část Moravského krasu bude douklízena ve čtvrtek 20.4.2017, organizuje gymnázium Kpt. Jaroše z Brna.
Sponzorsky s organizátory spolupracují spol. AVE CZ dodáním pytlů, Pstruhárna Skalní mlýn dodáním pytlů, kontejnery dodají a likvidaci odpadu zajistí: Město Blansko, Lesy ČR (LS Černá hora a LS Bučovice) a Mendelova univerzita - ŠLP Křtiny. Správa jeskyní ČR umožní organizovaným skupinám žáků a studentů z blanenska mimořádné vstupy do Punkevních jeskyní, dopravu zajišťuje ČAD Blansko.
Strážci přírody jsou různým dílem zapojeni do každé z uvedených akcí.
Vložil 23.3.2017: Tonda Tůma
Most přes Říčku pod Hádkem neprůjezdný
Dočasně byl silničáři uzavřen průjezd mezi Ochozem a Hostěnicemi od 20.3. 2017 do 23.4. 2017, a to v místě mostu přes Říčku. Čili k mostu lze přijet od Ochozu nebo od Hostěnic, pouze neprojedete dál.
Stráž přírody upozorňuje, že zkracování objížďky průjezdem přes údolí Říčky mezi Ochozem a Mokrou není dovoleno. Údolí Říčky je v území chráněné krajinné oblasti Moravský kras a vjezdy do údolí zakazují kromě zákona o ochraně přírody i dopravní zákazové značky. Výjimku mají pouze obyvatelé údolí, osoby vázané na Kaprálův mlýn a vlastníci pozemků.
Objížďka vede přes Líšeň.
Vložil 23.3.2017: Tonda Tůma
Cesta k jeskyni Kostelík dočasně uzavřena
z důvodu nutnosti zvýšení klidu v národní přírodní rezervaci Býčí skála, kam se začínají vracet některé zvláště chráněné druhy živočichů.
Oboustranné uzavření cesty (modrá turistická značka k jeskyni uhýbá ze silnice Křtiny - Adamov a zase se na ni vrací) provedli za pomoci červenobílé pásky a informačních cedulek strážci přírody dnes 22.3.2017. Uzavření se předpokládá do konce května.
Prosíme o pochopení a děkujeme za to.
Dohled na dodržování ochranných podmínek národní přírodní rezervace Býčí skála zajišťují strážci přírody a jejich spolupracovníci, pomáhají i fotopasti.
Vložil 22.3.2017: Tonda Tůma
Dny otevřených dveří jeskyně Býčí skála v květnu nebudou,
jsou přeloženy na
17.-18.6., 24.-25.6. a 1.-2.7. 2017.
Pravděpodobně nové termíny už zůstanou i na další léta.
Je to z důvodu nutnosti zvýšení klidu v národní přírodní rezervaci Býčí skála, kam se začínají vracet některé zvláště chráněné druhy živočichů.
Ochranáři zvážili všechny okolnosti spojené s ochranou přírody a s provozem Dnů otevřených dveří a museli přistoupit k přesunu termínů.
Děkujeme za pochopení.
Zapsal 22.3.2017: Tonda Tůma
Na Krkavčí skále padla první pokuta tohoto roku
Stráž přírody v pondělí 20.3.2017 odpolende obdržela telefonickou informaci o ohni a osobách na Krkavčí skále v národní přírodní rezervaci (dále jen "NPR") Býčí skála. Protože Krkavčí skála není veřejnosti přístupná po turistické značce (v NPR ochranný režim nedovoluje vstup do rezervace mimo značené cesty) a v NPR a v CHKO ochranný režim nedovoluje rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa, šlo o zjevné přestupky a zvláště o rušení živočichů v jarním období probouzení přírody. Národní přírodní rezervace mají velmi přísný ochranný režim právě z důvodů zachování celoročního klidu pro rostliny a živočichy. Stráž přírody okamžitě zareagovala a do 15 minut byla na lokalitě.
Mladé dvojici, která svojí nedovolenou činností v národní rezervaci rušila přírodu, se dostalo od zasahujícího strážce vysvětlení přestupku a okolností (NPR, označení NPR, CHKO, označení CHKO, rušení přírody a zákonná ochrana) a po prokázání totožnosti přestupců jim byla udělena bloková pokuta. Výše blokové pokuty (záměrně neuvádíme, nicméně na místě lze udělit blokovou pokutu až do výše 5 000,- Kč) zohlednila slušné a vstřícné jednání přestupců se strážcem a uznání pochybení.
Stráž přírody Moravského krasu je nyní v jarním období ve stavu pohotovosti a zvýšené aktivity právě v národních přírodních rezervacích.
Hned následující den, tj. včera 21.3.2017 musela na Krkavčí skále stráž přírody zasahovat znovu, protože zde v odpoledních hodinách nedovoleně vstoupil mimo značené cesty do NPR a rušil živočichy horolezec. Horolezecké terény v okolí Býčí skály (Býčí skála, Modrý rys, Krkavčí skála a další) jsou povoleny k horolezení až od 1.7. do 31.12. každého roku. To by měl každý horolezec vědět, informace o povoleném termínu jsou uvedeny jednak na internetu a jednak přímo na úpatí každé skály. Znamená to, že v období od 1.1. do 30.6. každého roku jsou skály pro horolezení uzavřeny, a je to z důvodů ochrany možného hnízdění dravých ptáků. Horolezec toto omezení nerespektoval a na skalách prováděl horolezectví. Na výzvu stráže přírody nereagoval a uprchl do lesa. Byl však vyfotografován a bude vypátrán ve spolupráci s ČHS a PČR.
Zapsal 22.3.2017: Tonda Tůma
Každoroční kontroly jeskyní Moravského krasu začaly
Každý rok provádí pracovníci Správy CHKO Moravský kras a strážci kontroly několika jeskyní. Předmětem kontrol je dochovaný stav jeskyní nebo plnění podmínek vydaných rozhodnutí, kterými jsou na lokalitě povoleny nějaké činnosti, nebo příprava nových rozhodnutí. Výběr kontrolovaných lokalit nepodléhá žádnému výběrovému klíči a nelze ho tedy předvídat. Některé jeskyně jsou kontrolovány i vícekrát za rok, obvykle se to týká velkých jeskyní, jako je Nová Amatérská jeskyně, Rudické propadání a Býčí skála.
Tento rok začaly kontroly v měsíci únoru: 1.2. Nová Amatérská jeskyně - vchod Štola U javora (kontrola velmi nízkých vodních stavů v Bludišti Milana Šlechty), 8.2. jeskyně Barová v rámci podané žádosti o pokračování výzkumu, 14.2. jeskyně Matalova Vymodlená (aktivní speleologické pracoviště) a jeskyně Horní Suchdolský ponor (lokalita snadno přístupná díky velmi nízkým vodním stavům), 15.2. Nová Amatérská jeskyně - vchod Štola U javora (kontrola velmi nízkých vodních stavů v Krematoriu a Sloupské větvi) a jeskyně Lipovecká Ventarola (aktivní speleologické pracoviště), 22.2. jeskyně Nad Jedelskou cestou, jeskyně Jedelská Ventarola a jeskyně Jedle (všechny tři jeskyně v rámci přípravy nového rozhodnutí). 1.3. byla obvodním báňským úřadem kontrolována šachta v jeskyni Nový Lopač (v souvislosti s nedávným úrazem). 9.3. jeskyně Lidomorna (rozhodnutí k činnosti v této jeskyni je v odvolacím řízení), 13.3. jeskyně Koňská jáma (horní patro - proběhl povrchový archeologický průzkum).
V žádné z kontrolovaných jeskyní nebyly zjištěny okolnosti vyžadující mimořádná opatření.
Zapsal 22.3.2017: Tonda Tůma
Záchrana speleologa z jeskyně Nová Drátenická 5.3.2017
V krasu opět mimořádná akce
Integrovaný záchranný systém musel tuto neděli 5.3.2017 zasahovat při záchraně speleologa ze skupiny Křtinské údolí, který se svými kolegy legálně prováděl výzkum komínů jeskyně Nová Drátenická. Podle našich informací došlo k zaklínění nohy speleologa a jeho vyproštění si vyžádalo účast Speleologické záchranné služby a jednotek HZS. Trasa přesunu zraněného speleologa je komplikovaná přes úzká místa a snížené stropy, místy korytem potoka.
Ve dnech 25. 2. – 26. 2. 2017 se konal vzdělávací víkend (strážní služba) pro stráž přírody z místopisu Moravského krasu.
Sobotní plán byl zaměřen na severní část krasu. Ráno za slunečného počasí jsme vyrazili do Ostrova u Macochy (mimo jiné sídlo speleoterapeutické dětské léčebny a u kostela vchod do Ostrovské propasti) v počtu tří strážců (Filip, Erik, Dan). U hřbitova jsme zaparkovali a vydali jsme se směrem k Holštejnu. Po cestě jsme se stavili pozdravit jeskyňáře skupiny Plánivy na základně Slepičárna. Dále jsme pokračovali přes ponor Domínku (zřícená průzkumná šachtice) a ponor V Jedlích (poblíž skupina velkých závrtů s průzkumnou šachticí v Mlhově závrtu) k jeskyňářské chatě skupiny Dagmar (nedaleko je propasťovitá jeskyně Dagmar). Z noci z pátku na sobotu byl silný vítr a pár stromů vyvrátil. Jeskyňáři z Dagmary měli štěstí, že jim spadlý strom neskončil v chatě.
Přes lom Velká Dohoda (sportovně-vzdělávací areál s jeskyní Horizont) a speleologickou základnu skupiny Tartaros jsme se dostali do Holštejna, kde jsme se stavili na oběd v oblíbené hospůdce Pod hradem. Na Holštejně jsme nemohli minout jeskyni Lidomornu, spojenou s dosud neuzavřenou kauzou speleoferáty (Agentura provoz nepovolila, probíhá odvolací řízení, bude rozhodovat ministerstvo životního prostředí).
Zopakovali jsme si lezecké terény horolezců a zkontrolovali lezeckou stěnu V Bučí, zda horolezci respektují půlroční uzavření této stěny od 1.1. do 30.6. každého roku. Vše v pořádku. Další zastávka byla u závrtů U Trojičky (skupina menších propadů v louce) a u studánky Na Troubkách (odtud v jedlových trubkách měla být ve středověku stahována voda na hrad Holštejn). Přes Šošůvku (výroba kozích sýrů) jsme se dostali k lomu Na Bradinách (uzavřen soukromým vlastníkem). Poté jsme pokračovali přes největší závrt Měšiny k závrtu Dolina a závrtu Městikáď (zde se pokoušel prof. Absolon hloubením šachtice objevit Amatérskou jeskyni, naštěstí se mu to nepodařilo, protože by v ní nejspíš zřídil podzemní vláček) až zase zpátku do Ostrova.
Na nedělijsme se v počtu čtyř strážců (Radovan, Filip, Erik, Dan) přesunuli do střední části Moravského krasu. Navštívili jsme jeskyni Jáchymku (těžba fosfátových hlín a nálezy koster prehistorických zvířat, jeskyní prochází turistická značka) a Kostelík (prý působiště poustevníků, rovněž zde jeskyní prochází turistická značka). U těchto dvou jeskyní jsme zjistili nedostatečné označení horolezeckými značkami, proto je nutná jejich obnova. Kolem Bobřího závrtu (de facto malá propast, dá se označit za krasovou studnu) a vyvěračky Křtinského potoka jsme se vrátili zpět do Josefova (název podle knížete Josefa z Lichtenštejna). Dále byla v plánu kontrola Poustevníkovy Děravky (je tam klid, Marek Poustevník zde už dlouho nebyl) a hraničních sloupků NPR Habrůvecká bučina. Nebyly zjištěny žádné nelegální činnosti.
Zapsal: Filip Chalupka (doplnil poznámkami: Tonda Tůma)
"5. ledna L.P 2017 se vrátil Poustevník Gyaneshwarpuri z meditačního pobytu zase zpět do CHKO Moravský kras. Momenálně se nachází ve své poustevně ve křinských horách. náhamkartá"
Více na tomto webu.
K tomu doplňující krátký komentář: Samostatná speleologická skupina, resp. spolek "Společnost přátel Speleologický průzkum Poustevník Marek" pracovala na závrtu U Habrůveckých smrků a poslední její pracoviště byla ventarola Na děravce a v ní objevená jeskyně Poustevníkova Děravka.
20.2.2017 vložil: Tonda
Dne 15.3.2017 doplněno: Stráž přírody provedla 2x kontrolu pracoviště Poustevníkova Děravka a nejsou zde známky žádné činnosti, ani známky po pobytu Marka Poustevníka. Máme za to, že výše uvedený web je dezinformační. To potvrzují i kuloárové zprávy od speleologů.
Živočichové v Moravském krasu.
Už nějakou dobu se objevují na internetových stránkách videa nebo fotografie s různou zvěří z volné přírody. Většinou jde o šelmy jako vlka a rysa. Připravili jsme vám výběr z našich fotopastí, kde sice neuvidíte vlka a rysa, ale jiné zajímavé živočichy. I v Moravském krasu jsou místa, kam se lidská noha dostane velmi zřídka a živočichové zde nejsou skoro rušeni. Videa i fotografie z fotopastí budeme postupně přidávat jak zde na našich stránkách, tak i na Facebooku. Věřím, že vás zaujmou.
Radovan Mezera
Antonín Tůma
Co by krasoví znalci měli vědět: Znáte bratry Škorpilovy?
Všichni v Moravském krasu známe Karla Absolona. Jeho životopis z mnoha odkazů např. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Absolon. Jenom připomenu, že se narodil 16.6. 1877 v Boskovicích a zemřel 6.10. 1960 v Brně. V Boskovicích najdeme na jeho rodném domě pamětní desku a v Brně na ústředním hřbitově velký pomník. Stěžejní dílo Moravský kras, které připravil, vyšlo až 10 let po jeho smrti v roce 1970 pod redakcí významného českého geologa Radima Kettnera. Absolon zasáhl svojí aktivitou do řady vědních oborů, ale řekněme, že byl především speleolog a archeolog, mimochodem nejspíš po svém dědovi Jindřichu Wankelovi.
Starším současníkem Karla Absolona byl jistý Karel Škorpil, jak vidíme, jmenovec Absolona. Karel Škorpil se narodil 15.7. 1859 ve Vysokém Mýtě a zemřel 9.3. 1944 ve Varně. Nepůsobil sice v Moravském krasu, ale přesto bychom o něm měli vědět. Byl totiž stejně jako Absolon archeolog a zabýval se i krasem a prosadil se v Bulharsku, kam odjel pracovat jako gymnaziální učitel. Je považován spolu s bratrem Hermenegildem zaotce bulharské archeologie a speleologie a asi přidejme muzeologie. Bulhaři si ho velice váží především pro archeologický objev prvního hlavního města Bulharské říše – Plisky. Byla mu prokázána ta čest, že je pohřben v areálu svých archeologických vykopávek města Plisky. Je také spolu s bratrem Hermenegildem autorem první bulharské publikace o krasu - v překladu - „Krasové jevy Bulharska“. Zajímavostí této publikace tištěné v bulharském jazyku jsou mapky, ve kterých se objevují česká slova v latince. Více jeho životopis např. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_%C5%A0korpil.
Starším bratrem Karla byl Hermenegild Škorpil. Narodil se 8.2. 1858 ve Vysokém Mýtě a zemřel 25.6. 1923 ve Varně. Žil jako mladší bratr Karel v Bulharsku a učil zde na středních školách. Byl spolu s bratrem Karlem především archeologem, věnoval se i geologii Bulharska a je autorem první geologické mapy Bulharska. Více jeho životopis např. viz http://www.osobnostiregionu.cz/osoby/875.
Myslím, že i my v Moravském krasu máme vědět o existenci bratrů Škorpilových, i když zde nepůsobili. Jsou to vlastně takoví Karli Absolonové Bulharska. Na počest bratrů Škorpilových je na bulharském pobřeží pojmenována vesnice „Škorpilovci“.
Aby výčet bratrů byl úplný, musím zmínit ještě dva starší bratry Karla a Hermenegilda. Jeden se jmenoval Ladislav Škorpil, narodil se 5.11. 1853 ve Vysokém Mýtě a zemřel 27.12. 1918 v Kerči (Ukrajina). Byl gymnaziální profesor jazyků v carském Rusku a působil rovněž jako archeolog shodně jako jeho oba mladší bratři. Více jeho životopis např. viz http://www.osobnostiregionu.cz/osoby/512. Druhý se jmenoval Josef Škorpil, narodil se 28.7. 1856 ve Vysokém Mýtě a zemřel 15.3. 1931 v Plzni, architekt a ředitel plzeňského uměleckoprůmyslového muzea. Více jeho životopis např. viz http://www.zcm.cz/sites/default/files/josef_skorpil_architekt_a_reditel.pdf.
autor fotek: Olga Suldovská
Vloženo 4.2.2017
V jeskyních Moravského krasu jsou extrémně nízké vodní stavy
Dnes 1.2.2017 provedli strážci prohlídku vybraných částí Nové Amatérské jeskyně zaměřenou na sledování výšky hladin podzemní vody. Tyto stavy průběžně sledují speleologové, kteří také upozornili (Marek Audy) Správu CHKO Moravský kras na výrazný pokles hladin podzemní vody v oblasti Bludiště Milana Šlechty, což podle ústního sdělení speleologů (Kocour) vedlo k objevu několika desítek metrů nové jeskynní chodby. Bližší informace podají samotní speleologové, podrobněji viz https://www.novinky.cz/domaci/428432-mraz-umoznuje-nove-objevy-v-moravskem-krasu.html.
Dlouhé mrazy navazující na předcházející sucho zapříčinily minimální přítok povrchových vodních toků na území krasu (vápenců). Ze suchého patra Amatérské jeskyně tak je možno pozorovat pokles hladin ve vodních propastech napojených na nižší trvale zaplavenou etáž Amatérské jeskyně. Rovněž jezírka skapové vody jsou na většině míst vyschlá.
Jestliže nastane rychlá obleva současné sněhové pokrývky doplněná deštěm, můžeme očekávat v Moravském krasu lokální povodeň a nárazové zatopení většiny prostor rozsáhlé Amatérské jeskyně, což naposledy pamatujeme v roce 2006. V oblasti ponorů v takovém případě vzniknou dočasná jezera (zejména u Sloupu a Holštejna), protože voda z potoků nebude stačit odtékat do jeskyní a bude se nad ponory hromadit.
Pestrá příroda Blanenska a Moravského krasu: Blanensko je díky své členitosti a Moravskému krasu na zvířecí druhy jedním z nejbohatších regionů na Moravě. V posledních měsících se zde navíc usídlily další druhy.
Druhy, které se objevily na Blanensku v posledních letech Díky jedinečné přírodě Moravského krasu a okolí se na Blanensko vrací vzácné a ohrožené druhy zvířat. Blanensko – Stopy a kořist. Díky nim objevili v půlce ledna zoologové v Moravském krasu rysa ostrovida. Nádhernou kočkovitou šelmu, která žije spíš v horských oblastech Karpat. Rys je poslední z několika navrátivších se druhů na Blanensko. Týden u nás připomíná tři případy výskytů těchto zvířat z poslední doby.
RYS OSTROVID. Úžasnou zprávu v půlce ledna odhalili zoologové z Moravského krasu. Na fotopastích zpozorovali největší kočkovitou šelmu žijící v Evropě, rysa ostrovida. „Tento druh je silně ohrožený. Věrohodné údaje o jeho přítomnosti mimo oblasti jeho trvalého výskytu v Beskydech a na Šumavě jsou proto velmi cenné. Klíčové teď bude, aby se podařilo ho ochránit před pytláky nebo dopravou,“ řekl akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Miroslav Kutal. „První věrohodné údaje o výskytu rysa se objevily už na podzim, tehdy nešlo vyloučit, že jde o migrujícího jedince. Dnes ale víme, že se tady zdržuje dlouhodobě. Svědčí o tom nálezy stop i kořisti,“ popsal zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Moravského krasu Antonín Krása. Lidem se podle něj rys ostrovid vyhýbá a loví spíše slabší kusy zvěře.
SOKOL STĚHOVAVÝ. V březnu loňského roku amatérský ornitolog René Bedan zpozoroval v Moravském krasu pár sokolů stěhovavých, kteří se spářili. Přírodovědci kvůli tomuto úspěchu jásali, protože tento druh se v oblasti objevil naposledy před zhruba půl stoletím. V půli května pak ornitologové objevili hnízdo se třemi ptáčaty. „Je to naprosto úžasné, už jsme v to ani nevěřili,“ radoval se zástupce vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Tůma. V celém kraji jde o první potvrzené hnízdění tohoto druhu. Jeho místo však ochranáři přísně střežili. „Bylo to kvůli jejich bezpečnosti. Ptáci potřebují klid. A pokud by je někdo vyrušil, nemuseli by se tady příští rok už objevit,“ vysvětlil Tůma.
BABOČKA VRBOVÁ. Extrémně vzácný druh motýla, který byl dlouhou dobu považován v Evropě za vymřelého, se v posledních letech objevil i na Blanensku. Babočku vrbovou marně entomologové hledali od roku 1954. „Trvale se vyskytuje v Rusku včetně Sibiře a v malém počtu také na východním Slovensku. Současné mrazy pro něj nepředstavují žádný problém. Dodnes nevíme, proč ve velké části Evropy vymřel, ani proč se teď šíří zpět,“ popsal Michal Koupý z Blanska, který se studiu motýlů věnuje. *** Sokol stěhovavý - Po padesáti letech se vrátil do Moravského krasu loni v březnu. Dříve hnízdil třeba v okolí Býčí skály, umístění jeho hnízda ochránci přísně tajili. Pár vyvedl tři mladé, ornitologové proto očekávají jeho návrat i následující rok. S ohledem na historické prameny je v Moravském krasu dostatek prostoru pro tři až čtyři páry.
Rys ostrovid - Pohybuje se minimálně od září na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras a v Drahanské vrchovině. Je silně ohroženým druhem. V České republice se vyskytuje například v Beskydech nebo na Šumavě.
Babočka vrbová - Vzácný druh, který se na našem území nevyskytoval od roku 1954. Byl považován za vyhynulý. Na Moravě jsou od roku 2014 každoročně nalezeni asi čtyři. Ve stejném roce byl jeden exponát spatřen i v Blansku. O rok později další dva v Údolí Říčky a v údolí u Sloupu v Moravském krasu. Nejvíce motýlů se vyskytuje na blanenských stráních a v okolí Vilémovic.
Lišaj oleandrový - Devět housenek exotického motýla z dalekých afrických tropů objevil v loňském roce na dvou oleandrovnících v Blansku znalec motýlů Michal Koupý. Kromě Blanenska se desítky lišajů oleandrových proháněly i na jiných místech v České republice. Může trvat řadu let, než znovu přiletí.
Vzácné druhy, které na Blanensku stále žijí: netopýři - Na seznamu kriticky ohrožených savců je i pět druhů netopýrů a dva druhy vrápenců, kteří v krasu žijí. Kvůli jejich ochraně některé jeskyně na zimu zavírají. zmije obecná - Dříve byla na Blanensku v hojném počtu, ale lidé ji ze strachu zlikvidovali. Dnes je pouze v jedné lokalitě Moravského krasu. kudlanka nábožná - V posledních letech se opět vrátila do Moravského krasu a několika málo lokalit na Blanensku. Prospělo jí oteplování.
Zdroj: Michal Koupý, CHKO Moravský kras, hnutí DUHA
Jsou dravci nebezpeční? Nebezpečí napadení dravcem se lidé obávat nemusejí. Spíše naopak, největším nepřítelem dravých ptáků bývají právě lidé. „Už v minulosti se stávalo, že myslivci stříleli sokoly,“ informoval zástupce vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Antonín Tůma. Konkrétně sokol nemá ani mezi zvířaty příliš přirozených nepřátel. „Největší je pro něj asi sova: výr velký. Ten dokáže zabít mláďata, ale i samici,“ popsal Tůma.
Foto autor| Infografika: Deník/Markéta Evjáková
25.1.2017 vložil: Tonda Tůma
Rys ostrovid v Moravském krasu potvrzen
Po zahnízdění sokolů v Moravském krasu v minulém roce (článek najdete níže v této rubrice) tu máme další překvapení. V Moravském krasu se zdržuje velká šelma - rys. Napřed byl na podzim roku 2016 pozorován návštěvníky krasu a následně dohledán kolegy z hnutí DUHA. V lednu 2017 byl opět pozorován veřejností, následně byly nalezeny jeho stopy a stržená srna, u níž byl později vyfocen fotopastí. To je senzace a velká radost milovníků přírody. Doufáme, že rys neskončí jako trofej u některého myslivce či pytláka.
Pokud najdete v přírodě velké kočičí stopy (chybí otisky drápů), vyfoťte je a s určením místa a času nám podejte zprávu na antonin.krasa@nature.cz. Děkujeme.
16.1.2017 vložil: Antonín Tůma a Antonín Krása (zoolog Správy CHKO Moravský kras)
Policie ČR ocenila Správu CHKO Moravský kras
16.12.2016 převzal vedoucí Správy pan RNDr. Leoš Štefka od krajského ředitele policie Jihomoravského kraje plaketu oceňující spolupráci krajského ředitelsví a Policie ČR vůbec se Správou CHKO Moravský kras. Na této spolupráci se velkým dílem podílí také strážci přírody Moravského krasu.
Co si pod pojmem spolupráce představit: např. školení pracovníků Policie ČR v požadavcích ochrany přírody pro následné používání policejních terénních vozidel, společné strážní služby strážců a policistů zaměřené na nelegální vjezdy aut do přírody, řešení problémů vzniklých trestnou činností (vloupání do jeskyní, odcizení materiálu), společné působení strážců a policistů při zajištění závodu Půlmaraton Moravským krasem, identifikace vozidel souvisejících s vyvážením odpadů do přírody a další. Více najdete v této složce v jednotlivých článcích, zapátrejte.
9.1.2017 vložil: Tonda Tůma
Reportáž ze strážní služby provedené 28.12.2016 v Moravském krasu
Zúčastnili se: Tonda, Radovan, Filip, Jarek a Petra
Začínáme dopoledne u Těchova kontrolou vyhlídky nad Jakubovým jezerem na zelené turistické značce. Je zde od Lesů ČR kryté odpočivadlo. Pěkný výhled do údolí Punkvy. Další zastávkou je hrad Blansek. Parádní zřícenina, která musí nadchnout každého "hradologa". Zájem několika nadšenců začít zříceniny zdí udržovat skončil pouze u plánů, bohužel. Hrad by si zastavení rozpadu zdí zasloužil. Provádíme kontrolu uzávěry vchodu do jeskyně Pod hradem, v pořádku.
Při přesunu ke Sloupu zastavujeme u Kančího ponoru mezi Novými dvory a Suchdolem. Opuštěné pracoviště skupiny Topas je zarostlé vegetací a skruže vstupní šachtice nejsou ze silnice vidět. Výzkum na této lokalitě připomíná speleolog Igor Audy v časopisu Speleo č. 69 (2016) v článku "Lokality bez úspěchu". V tomtéž článku popisuje i výzkum na ponoru Kristýnka za Vavřincem. Protože kolem Kristýnky jedeme, zastavujeme a jdeme se na ponor, resp. na jeho zaskružovaný vchod podívat. Před Sloupem nahlížíme na malé kraťoučké jeskyňky nad lomem nad křižovatkou Vavřinec-Petrovice-Sloup.
Odbočujeme k sz. cípu Moravského krasu u Žďáru. Tady je připraveno rozšíření CHKO o území, které "anektuje" do CHKO jeskyni 1A u ČOV Žďár a jeskyni Žďárský ponor v polích, obě bývalá pracoviště skupiny Myotis. To musíme prohlédnout. U Žďárského ponoru poněkud "straší" jeskyňářská maringotka. Zajíždíme ještě do nedalekých Němčic k oplocené vodárně, kde si ukazujeme vstup do Němčických jeskyní, dnes zdroj pitné vody, kdysi železnorudné doly. Některým z nás je nutné ještě představit "zámeček" u Sloupu, opuštěnou hrubou stavbu u hranice CHKO na okraji lesa, která je viditelná ze silnice pouze při cestě z Vavřince do Sloupu. Tvrdí se, že to měl být hotel, jehož stavebníkům došly peníze někdy po revoluci.
Nyní po vjezdu do Sloupu se jdeme podívat na uzávěru jeskyně Šachta za Evropou a Indií. Jsou zde u skal vyskládané kameny, které speleologové ze skupiny Pustý žleb opět v jeskyni použijí při zásypu skružované šachtice. Co se nepoužije, odjede pryč. Je čas oběda a ten dáváme v Ostrově v mnohými jeskyňáři oblíbené hospůdce U Němců. Zdá se, že EET tuto hospůdku nepoloží, doufejme.
Na řadě jsou ponory v sv. cípu Moravského krasu. První kontrolu provádíme na ponoru Domínka. Už dlouho jsem zde nebyl a překvapuje mě poměrně velký propad - pokles zeminy u skalní stěny slepého ponorového údolíčka, který jistě souvisí se starou speleologickou šachticí (nyní zavalenou). Druhá kontrola začíná Mlhovým závrtem, což je šachtice skupiny Dagmar, přes další sousední závrty a končí slepým ponorovým údolíčkem V Jedlích s vchodem do malé stejnojmenné jeskyně. Třetí kontrola míří na slepé ponorové údolíčko Plánivy. Zde překontrolujeme uzávěru do legendární jeskyně Plánivy, v pořádku. V této části krasu končíme zastávkou a pozdravením jeskyňářů na chatě Tartarosu a poté na chatě Dagmaráků. Silvestr se blíží a speleologické základny ožívají.
Teď bychom měli přejet na jih Moravského krasu. Zastavujeme u Klímových závrtů u Rudice. Máme echo, že se zde děje něco nežádoucího. A opravdu, nejsevernější závrt ze závrtové skupiny Klímovy závrty je zavezen zeminou s kameny. Provádíme fotodokumentaci a Správa CHKO bude mít prácičku. Evidentně bude nutné poškozený závrt uvést do původního stavu. To bude věcí dalšího šetření.
Na jihu Moravského krasu provádíme kontrolu Novodvorského ponoru (jeskyně Ponorný hrádek) a chaty skupiny Speleohistorický klub Brno. Vzpomínáme na kontroverzního poustevníka - speleologa Marka, jinak je zde klid a mír, nikde nikdo a padá soumrak. Poslední zastávka dnešní strážní služby je v chatové osadě "Na Šébě". Jednak v této osadě nad Srubem pod Hádkem někteří z nás hodně dlouho nebyli a jednak zde na jedné chatě má bydlet náš dávný známý. Musíme se trochu doptat a pak následuje zaťukání na dveře a velké překvapení navštíveného s krátkým pokecem v teple chaty. To už je tma a strážní služba končí.
8.1.2017 zapsal: Tonda Tůma
Před koncem roku 2016 bylo
v Moravském krasu povoleno zpřístupnit veřejnosti speleologickým způsobem
jeskyni V lomu Velká dohoda - Horizont a jeskyni Bertalánka
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras po zamítnutí žádostí na zpřístupnění pro veřejnost jeskyně Lidomorna (ferátou ve výšce nade dnem po stěnách jeskyně) a jeskyně Koňská jáma (krápníkové spodní patro) dalším dvěma žádostem vyhověla.
Jeskyně V lomu Velká dohoda - Horizont má návštěvní trasu vedenou průkopem v sedimentech, které vyplňují tunelovou horizontální jeskyni. K návštěvě bude nutná pouze přilba a světlo. Vstup do jeskyně souvisí se vzdělávací činností Přírodního areálu Velká dohoda s.r.o. Provozovatelem jeskyně je spolek Moravský speleologický klub, což jsou jeskyňáři působící v oblasti Holštejna.
Jeskyně Bertalánka má návštěvní trasu v šikmé plazivkové chodbičce s malými dómky a krátkou propastí. K návštěvě bude nutné vedle přilby a světla také kompletní převlečení. Přes zimu je kvůli netopýrům provoz vyloučen. Provozovatelem jeskyně je společnost Speleoart s.r.o.
Veškeré informace o provozních dobách a zajištění průvodce, bez kterého není možné do obou jeskyní legálně vstoupit, naleznete na internetu u provozovatelů, až je tam vloží a zahájí provoz. Toto je pouze prvotní informace.
Obě jeskyně mají představit veřejnosti výzkum v prvém případě zasedimentované jeskyně a ve druhém případě malé průlezné jeskyně formou a způsobem, který provozovatelé zvolí. To vše posazeno do širších souvislostí Moravského krasu. Provozovatelé jsou vázáni kromě zážitků podat návštěvníkům i vzdělávací výklad. Povolení na provoz byla vydána na dobu 3 let a do jeskyní nebyly povoleny žádné zásahy (žádné změny dochovaného stavu, žádné úpravy, žádná technická zařízení). Provozovatele dozoruje kromě ochrany přírody také příslušný obvodní báňský úřad.
Horizont Bertalánka
6.1.2017 vložil: Tonda Tůma
Znovuobjevená jeskyně Šachta za Evropou a Indií
V posledních dnech probleskly zprávy, že jeskyňáři ze skupiny Pustý žleb otevřeli přístupovou cestu do jeskyně, která byla 51 let nedostupná. Jedná se o ponorovou jeskyni Sloupského potoka objevenou v letech 1961 - 1963 u Sloupu za skálami Evropa a Indie (dnes v přírodní rezervaci Sloupsko - šošůvské jeskyně). V roce 1964 po zemětřesení se vstupní šachtice zavalila a nebyl nikdo, kdo by se do těžké a náročné práce na obnově šachtice pustil. Několik stovek metrů tehdy objevených chodeb a nedokončený výzkum však trvale lákal.
Podrobný popis tehdejších objevů lze nalézt v Časopisu Moravského musea, XLIX/1964, autor Ladislav Slezák, "Nové jeskyně za skalisky Evropa a Indie ve Sloupě a jejich vztah k ponornému systému Sloupského potoka".
Jeskyňáři se rozhoupali až v loňském roce a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras povolila Pustožlebské skupině v místě bývalého vstupu do jeskyně speleologický průzkum a výzkum. Zkušení pracanti a velcí dříči Pustožlebáci, kteří mají za sebou v Moravském krasu obrovský kus fyzické práce např. při hloubení šachtice do Nového Sloupského koridoru (Nová Amatérská jeskyně - vchod Šachta u Brouška), hlavní práce na otevření přístupu do jeskyně Šachta za Evropou a Indií nyní úspěšně završili.
Protože jeskyně Šachta za Evropou a Indií je člověkem téměř nedotčená, bude sloužit ke speciálním výzkumům zejména na živočichy a mikroklima a žádné exkurze sem nelze očekávat. Přírodní prostředí jeskyně musí být co nejméně dotčeno. Samozřejmě bude probíhat klasický speleologický průzkum a dokumentace.
Pustožlebská skupina České speleologické společnosti si na svoje konto tak připsala de facto další objev. Z předchozích objevů si připomeňme v roce 2008 objev 1,5 km dlouhé chodby Šošůveckého koridoru Nové Amatérské jeskyně. Je předpoklad, že tato chodba by mohla být s jeskyní Šachta za Evropou a Indií propojena přes zával, který chodbu Šošůveckého koridoru ve směru ke Sloupu neprostupně přehrazuje.
Lesní těžba nemocných stromů v NPR Vývěry Punkvy (zima 2016/17)
Jedná se o těžbu z důvodu bezpečnosti na turistické cestě.
Zjednodušeně řečeno současné rozsudky soudů činí lesního hospodáře odpovědného za případné škody na zdraví, majetku či úmrtí v důsledku pádu stromu či jeho části. Z tohoto důvodu je lesní hospodář nucen o bezpečnost na turistických cestách dbát s výrazně vyšší intenzitou než tomu bylo v minulosti, kdy do lesa každý vstupoval na vlastní nebezpečí.
Na tuto skutečnost pamatuje platný plán péče o NPR Vývěry Punkvy, který těžbu z důvodu bezpečnosti připouští. Společně s revírníkem LČR, s.p. panem Milanem Novákem jsme vyznačili stromy, které bezprostředně ohrožují bezpečnost na turistických cestách a to v Pustém žlebu (118 stromů), Suchém žlebu (50 stromů), Punkevním žlebu (40 stromů) a na cestě od Kateřinské jeskyně ke Křenkovu pomníku (30 stromů).
Asi většinu vyznačených stromů tvoří jasany postižené infekcí houbou Chalalara fraxinea, která působí masivní chřadnutí jasanu projevující se nejprve odumíráním drobných větví, posléze silnějších větví a nakonec houba napadá celý strom. Většina vyznačených jasanů má již proschlé kosterní větvě, které pádem ohrožují bezpečnost na stezkách.
Nejvíce takto postižených jasanů je vyznačeno v okolí vstupu do Amatérské jeskyně pod Koňským spádem. Další početnou skupinou vyznačených stromů jsou smrkové souše (dále pak stromy napadené dřevokaznými houbami či stromy výrazně nahnuté nad cestu či jinak nestabilní).
Jsem přesvědčený, že tato těžba nebude mít negativní vliv na předměty ochrany NPR Vývěry Punkvy a umožní bezpečnější pohyb návštěvníků v této nejnavštěvovanější rezervaci CHKO Moravský kras.
12.12.2016
Dominik Franc, strážce a lesník Správy CHKO Moravský kras
Záchranná akce v jeskyni Nový Lopač 26.11.2016
Veškeré dostupné informace si najdete v odkazech viz níže, které aktuálně reagovaly na nešťastnou událost:
K tomu jen krátký komentář: Jeskyně Nový Lopač je povolené speleologické pracoviště skupiny Tartaros. Ochrana přírody nemá důvod se případem z hlediska ochrany jeskyně zabývat. A záchrana člověka má samozřejmě prioritu před vším ostatním.
Nicméně případ nastartoval zájem Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského (OBÚ) o jeskynní činnost speleologů a pracovníků Správy CHKO Moravský kras (S CHKO MK) a neformální speleologické skupiny strážců přírody při této Správě z hledisek bezpečnosti. Bezpečnostní problematice činnosti v jeskyních byly věnovány první konzultace mezi OBÚ a S CHKO MK spojené s výměnou informací o způsobech školení a zajištění bezpečnosti osob nad hloubkou a ve výškách v jeskyních.
10.12.2016 vložil: Tonda Tůma
Kam se přestěhovala pamětní deska krasového badatele Martina Kříže?
Připomeňme, že sestoupil na dno Macochy, bádal v jeskyni Kůlna, jejíž spodní patra nesou po něm název Křížovy jeskyně, a působil také na Býčí skále.
Martin Kříž se narodil v domě č.p. 12 na nám. Karla IV. v Líšni u dnešní zastávky MHD. Dům je po rekonstrukci a má na sobě malou informativní destičku, že původní velká pamětní deska je přestěhována do líšeňského Dělnického domu. Najdete ji ve vstupní hale, kam lze vstoupit v otvírací hodiny. Dělnický dům alias líšeňské kulturní centrum je velmi pěkná nová stavba na místě té původní.
9.12.2016 zapsal: Tonda Tůma
Kauza "feráta v jeskyni Lidomorna" pokračuje mezi úředníky
Zamítnutá žádost o zpřístupnění jeskyně Lidomorna lezeckou cestou tzv. ferátou po stěnách a ve výškách jeskynního dómu, po čase stráveném na územním odboru Ministerstva životního prostředí v Brně na základě odvolání, pokračuje. MŽP zamítavé rozhodnutí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras zrušilo a věc vrátilo k novému projednání pro procesní vadu.
Nyní je "míč této hry" v Blansku a zřejmě ještě v prosinci rozhodne AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras znovu.
7.12.2016 vložil: Tonda Tůma
Zpráva ze Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně 2016
60. let CHKO Moravský kras
Zatím máme za sebou jeden celý exkurzní víkend a druhý je před námi. Lze říci, že všichni návštěvníci byli nejen spokojeni, ale i nadšeni. Za víkend 12.-13.11. 2016 prošlo Ministerskou trasou Amatérské jeskyně 300 dopředu zarezervovaných návštěvníků.
Ochranu před špatným počasím poskytují před jeskyní stánky pivovaru Starobrno, za jejichž zapůjčení pivovaru děkujeme. Průvodcovskou službu zajišťovali strážci přírody a současně jeskyňáři Správy CHKO Moravský kras.
Připomínáme, že i na víkend 26.-27.11. 2016 jsou všechny vstupy dopředu zarezervovány. Průvodcovskou službu budou zajišťovat jeskyňáři z České speleologické společnosti ze skupin Plánivy a Topas.
Nyní několik fotek z proběhlého exkurzního víkendu (autor fotek: strážce přírody Filip Chalupka):
23.11.2016 zapsal: Tonda Tůma
Zapomenutá pochvala Lesům ČR za turistické vybavení údolí Říčky v Moravském krasu
Když v roce 2013 LČR - Lesní správa Bučovice na základě výzvy a podle návrhů Správy CHKO Moravský kras provedla obnovu turistické infrastruktury v údolí Říčky v CHKO Moravský kras, nikde se o tom nepsalo.
Přitom šlo o poměrně rozsáhlé práce a alespoň tímto článkem chceme lesákům poděkovat za návštěvníky pěší i cyklistické.
Co se tehdy realizovalo? Především dosloužil jeden most přes Říčku, takže musel být odstraněn. V úseku mezi jeskyní Pekárnou a vývěry Říčky byly pak postaveny přes Říčku dva větší mosty velmi odolné konstrukce. Most nejbližší vývěru Říčky I měl kolem sebe provedenu i terénní úpravu, která odstranila rozbahněnou lesní cestu.
Menší most přes občasný Hostěnický potok byl postaven u Ochozské jeskyně, kde přibylo i zastřešené odpočivadlo a stojan na kola. Na rozcestí pod jeskyní Pekárna a u Ochozské jeskyně byly umístěny turistické rozcestníky. Všechny mosty byly stavěny i na průjezd pro cyklisty.
Nová zařízení doplnila ta stávající: odpočivadlo u vývěru Říčky I, most pod Pekárnou, mostky přes Ochozský potok, schody k jeskyni Pekárna a naučnou stezku.
Příští rok má Správa CHKO Moravský kras v plánu na okraje Přírodní rezervace Údolí Říčky umístit dva infopanely. Jejich přesná poloha se ještě vybírá, je totiž nutný souhlas vlastníka pozemku.
Uvědomme si, že údolí Říčky je jediné velké údolí v Moravském krasu, které nebylo pozměněno, resp. znetvořeno silnicí. Zůstává tak velkým lákadlem pro turisty.
odpočivadlo u Ochozské jeskyně s mostem bývalý "most" u vývěru Říčky I nový most mezi vývěrem Říčky I a jeskyní a stojanem na kola Pekárnou
15.11.2016 zapsal: Tonda Tůma
V údolí Říčky u Ochozu řidiči platí ochranářům pokuty
Uzavřený průjezd silnicí mezi Ochozem u Brna a Hostěnicemi kvůli opravě mostu přes potok Říčka na Hádku "nutí" některé řidiče nevyužívat objížďku, ale řidiči projíždí přes údolí Říčky mezi Kaprálovým mlýnem a restaurací U jelena. Tím ovšem narušují klid Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a dopouštějí se nedovoleného vjezdu autem do oblasti hned podle tří zákonů: lesního, o pozemních komunikacích a o ochraně přírody.
Kromě Policie ČR se do hlídání údolí zapojila také stráž přírody CHKO Moravský kras a neukáznění řidiči platí pokuty.
Jedním z důvodů porušení zákonů je bezmyšlenkovité používání navigace, která řidiče vede do údolí a ti tam jedou i přes dopravní zákazové značky, prostě hlava nehlava. Pak se nemohou udělené pokutě divit. Chce to používat kromě navigace také rozum.
Lze doufat, že strážcům a přírodě pomůže i špatné zimní počasí, které nedovolí autům průjezd po lesních cestách. Uzavřený průjezd silnicí Ochoz - Hostěnice se automobilovému provozu otevře od 1.1.2017.
rozcestí Říčky U jelena
14.11.2016 zapsal: Tonda Tůma
Po bagru v jeskyni Staré skály následovaly ruce brigádníků
Více o brigádě v jeskyni a následných exkurzích pro brigádníky za odměnu plus fotky na webu AOPK ČR:
V dnešních dnech můžeme vidět pracovat malý bagřík v prostorách jeskyně Staré skály u Sloupu, která je ponorem Sloupského potoka a je součástí komplexu Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Do jeskyně připlavuje Sloupský potok za zvýšených vodních stavů spoustu dřeva a hlín z lesů nad Sloupem. Naplaveniny jsou promíchány s jehličím a s listím a samozřejmě často obsahují různé odpadky typu PET lahví a různých obalů. Potok se přes tyto náplavy v jeskyni procezuje do propasťovitého podzemí nižší jeskynní úrovně do systému Amatérské jeskyně.
Pokud bychom přírodu nechali jeskyni zanášet, tak bychom snižovali odtok Sloupského potoka, který by za zvýšených vodních stavů neodtékal a tvořil by kolem známé skály Hřebenáč jezero. Voda jezera může dále odtékat do Pustého žlebu teprve až dosáhne úrovně silnice. To však už zaplavuje podlahy pokladny Sloupsko-šošůvských jeskyní a suterény mnohých domů ve Sloupu.
Proto Správa jeskyní České republiky (provozovatel Sloupsko-šošůvských jeskyní) po dohodě se Správou CHKO Moravský kras přistoupila k odklizení části naplavenin. K tomu slouží malý bagřík, který je schopen řečištěm Sloupského potoka kolem Hřebenáče vjet jeskynním portálem do Starých skal a z jejích dómů vyhrnovat ven z jeskyně naplaveniny. Ty budou následně odvezeny.
Na závěr přijdou do jeskyně brigádníci a budou ručně z jeskyně vyklízet veškerý viditelný komunální odpad a velká dřeva, ke kterým se bagřík nedostal. Tato brigáda proběhne v pátek 21.10.2016 a je to uzavřená firemní akce z pivovaru Starobrno. Proto se, prosíme, na tuto akci nehlaste.
18.10.2016 zapsal: Tonda Tůma
publikace
"Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích"
autorů Martina Olivy, Martina Golce, Radima Kratochvíla, Petra Kostrhuna
uvedená do prodeje v září 2016 (vydalo Moravské zemské muzeum)
je vynikající prací, kterou ocení každý zájemce o podrobnější informace z Moravského krasu. Svělý komplex informací z prostoru Býčí skály a jejího širšího okolí, tj. z Křtinského a Josefovského údolí, které takto pohromadě doposud nebyly k dispozici, a především velká spousta informací nových (musím říct určitě pro mě osobně). Také bych řekl nové pohledy na řadu věcí.
Jaká témata mohou zaujmout: Býčí skála v době baroka, lichtenštejnský romantický areál mezi Vranovem a Křtinami, počátky výzkumu Býčí skály, německá speleologie v Býčí skále a chronologicky pokračování speleologických výzkumů, velmi přehledně archeologie Býčí skály včetně slavných Wankelových objevů a naposled přehled vývoje mapových děl Býčí skály.
Publikaci doplňuje velké množství historických map a historických fotografií. Nepochybuji, že bude velmi brzy rozebrána.
Předpokládám, že publikaci lze zakoupit v Brně v Moravském zemském muzeu, já ji koupil za pouhých 200,- Kč v Domě přírody na Skalním mlýně.
13.10.2016 zapsal: Tonda Tůma
Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně 2016
REZERVACE NA VŠECHNY VSTUPY OBSAZENY !!! JIŽ NEVOLEJTE. DĚKUJEME.
sobota 12.11.2016 neděle 13.11.2016
sobota 26.11.2016 neděle 27.11.2016
Stráž přírody CHKO Moravský kras
Jeskyně Spodní patro Sloupských jeskyní je nadále zpřístupněna veřejnosti speleologickým způsobem
Spodní patro Sloupských jeskyní je neupravená jeskyně v přírodním stavu a říkáme, že je zpřístupněna "speleologickým způsobem", tj. s přilbou, kombinézou, čelovkou a holínkami bez upravených chodníků, schodů a zábradlí. Prostě jdete do jeskyně jako skuteční speleologové.
Spodní patro Sloupských jeskyní patří do komplexu Sloupsko - šošůvských jeskyní (cca 5 km), který je součástí systému Amatérské jeskyně (cca 40 km). Horní patro Sloupských jeskyní a Šošůvské jeskyně jsou již po mnoho let veřejnosti zpřístupněny "klasickým způsobem", tj. po betonových chodnících, po schodech a se zábradlím. Provozovatelem komplexu Sloupsko - šošůvských jeskyní je Správa jeskyní ČR, což je příspěvková organizace státu pod gescí MŽP.
Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras 4.10.2016 vydala Správě jeskyní ČR povolení na 6 dalších let Spodní patro Sloupských jeskyní zpřístupnit pro veřejnost formou speleologických exkurzí "Po stopách Nagela". Během správního řízení, jehož účastníkem byl mimo jiné Městys Sloup a dotčenou organizací Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, se nevyskytly žádné problémy.
Do Spodního patra se lze dostat pouze průchodem přes horní patro z Nicové jeskyně nebo z jeskyně Staré skály nebo z jeskyně Kůlna, tedy vždy přes klasickou návštěvní trasu. Ve Spodním patře nejsou netopýři a za vysokých vodních stavů je protékáno aktivním Sloupským potokem, takže tam za přívalových dešťů nebo při tání sněhu nelze vstoupit.
V sobotu 1.10.2016 zjistili jeskyňáři ze skupiny Plánivy poškozenou a násilně otevřenou uzávěru do jeskyně Piková dáma. Došlo k odřezání kovových součástí uzávěry. Jedná se již o druhé vloupání do jeskyně v Moravském krasu za poslední půlrok a o trestný čin.
Protože nebylo zjištěno zcizení materiálu, který mají jeskyňáři v jeskyni uložen, lze mít za to, že šlo o vloupání "dobrodruhů" za účelem nelegální prohlídky jeskyně.
Správa CHKO Moravský kras ihned požádala speleology o provizorní uzamčení jeskyně a následnou opravu, kterou provedl jeskyňář Béďa. Děkujeme.
Protože v červnu tohoto roku již došlo k pokusu o vloupání do Nové Amatérské jeskyně (viz článek zde z 12.8.2016) rovněž odřezáním kovových součástí uzávěry, usuzuje stráž přírody, že do Moravského krasu zajíždí parta dobrodruhů na nelegální exkurze uzavřených jeskyní, do kterých se vloupává.
Pokusíme se získat finanční prostředky z Programu péče o krajinu (PPK) z MŽP na opravy těch uzávěr jeskyní, které jsou v současnosti již poškozené nebo působením času a povětrnosti nekvalitní.
Ilustrační foto z kontroly jeskyně stráží přírody:
9.10.2016 vložil: Tonda Tůma
UZAVŘENÍ MOSTU přes Říčku na Hádku
od 10.10.2016 do 31.12.2016
Od 10.10.2016 dojde k omezení silničního provozu na silnici Ochoz - Hostěnice, bude probíhat kompletní oprava mostu přes Říčku a úsek silnice v délce 220 m mezi lesními údolními cestami (mezi bývalými hájenkami) nebude průjezdný. Údaje o veřejné vyhlášce-uzávěry kominikace zde.
Objížďka: Ochoz - Líšeň - Slatina - Mokrá (21 km)
uzavírkové etapy:
I. 10.10.2016 - 10.12.2016 - úplně uzavřeno pro veškerou dopravu
II. 11.12.2016 - 15.12.2016 - pouze průjezd linkových autobusů
III. 15.12.2016 - 31.12.2016 - částečná uzavírka v místě mostu
Stráž přírody Moravského krasu upozorňuje, že používání lesní cesty motorovými vozidly do a z Hostěnic, resp. Mokré přes údolí Říčky okolo Kaprálova mlýna a rest. U jelena není povoleno a bude stráží přírody sledováno. Auta přistižená v údolí bez povolení budou pokutována nejen strážci, ale i PČR.
Ochrana přírody upozorňuje, že od hotelu Skalní mlýn k Punkevním jeskyním je vjezd motorových vozidel bez zvláštního povolení zakázán, protože je zde národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy. Auta v rezervaci např. u Punkevních jeskyní musí mít za předním sklem viditelně umístěnu povolenku k vjezdu. Stráž přírody bude akci sledovat.
29.9.2016 vložil: Tonda Tůma
Výlov rybníka Olšovec 2016
22.-23.10. tradiční výlov rybníka Olšovce.
Výlov znamená vypouštění rybníka a jeho vody nutně musí protéct přes jeskynní systém Rudické propadání - Býčí skála do řeky Svitavy.
Vypouštění začne ve čtvrtek 6.10.2016 a navýšené množství vody v Jedovnickém potoku nedovolí po dobu vypouštění jeskyňářům vstup do horizontálních chodeb jeskyně Rudické propadání. Ve vývěrové části v jeskyni Býčí skála by měl být vstup do horizontálních chodeb bez problémů kromě polosifonu UPBK.
S vypouštěním rybníka je spojena jedna menší nepříjemnost: voda obvykle strhne s sebou do jeskyně Rudické propadání a do navazující jeskyně Býčí skála několik větších ryb, které v podzemí uhynou a zahnívají na mělčinách, přičemž zápach z ryb je velmi nepříjemný. Rudičtí a býčiskalští speleologové tyto zbytky ryb vynášejí ven z jeskyně.
Střední část Moravského krasu nebo lom v Rudici lákají hledače minerálů a různých kamenů. Někteří ale porušují zákon.
Blanensko – Různé minerály, zkameněliny nebo prostě hezké, vzácné či zajímavé kameny jsou lákavé pro sběratele. Někdy se pro ně ale vydávají do míst, kde je to zakázané. Například do rudického lomu Seč, kde se sice těží jen občas, ale je stále vedený jako aktivní. Rudický lom je známý takzvanými geodami, což jsou kameny s dutinami vyplněnými krystaly. A ty jsou pro sběratele lákavé. „Výletníci sem chodívají. Do lomu by ale nikdo neměl vstupovat, protože je to platný dobývací prostor. Je to stejné, jako kdyby šel někdo například do míst, kde probíhá stavba,“ sdělil geolog a zároveň stráž přírody Moravského krasu Antonín Tůma. Přímo tam ale přistihnou málokoho. „Žádné případy z poslední doby hlášené nemáme. Pokud někdo překoná ohrazení, hrozí mu v přestupkovém řízení pokuta až ve výši patnácti tisíc korun,“ uvedl mluvčí Českého báňského úřadu Bohuslav Machek.
Oblíbenou lokalitou hledačů je i střední část Moravského krasu. Problém je, že v národní přírodní rezervaci někdy chodí mimo značené cesty, což je zakázané. „Občas přistihneme takové, kteří rozhrabávají lesní půdu. Ti mohou na místě dostat pokutu od stráže přírody až do výše pěti tisíc korun. V závažnějších případech se může sankce ve správním řízení vyšplhat až na několik desítek tisíc korun,“ řekl Antonín Tůma. Ještě častěji však stráž přírody v Moravském krasu řeší to, že si výletníci v rezervaci založí oheň. „Ty pokutujeme za to, že zanesli popelovinu do přírody a znehodnotili ji. Navíc hrozí riziko požáru,“ komentoval Tůma. Časté jsou také pokuty řidičům za odstavená auta na lesních nebo polních cestách v krasu.
Například Veronika Burdová si dává pozor na to, kde kameny hledá. „Sbírám je třeba u řeky. Přírodu bych kvůli tomu nikdy neničila. Kamínky sbírám pro radost, dávám je do květináčů nebo do akvária,“ řekla žena. Stálou expozici minerálů je možné si prohlédnout například ve Vískách. Václav Stoupal mladší z muzea je přesvědčený, že v zakázaných lokalitách hledají nerosty hlavně lidé, kteří to dělají kvůli obchodu. „Nebojím se, že by se k nám takové kameny dostávaly. K nám chodí obvykle ti, kteří chtějí, abychom jim pomohli určit, co našli, nebo že nám nějaký minerál chtějí věnovat. Vždycky se ptáme, odkud minerál pochází. Ale kdyby byl z nějaké zakázané lokality, stejně by nám to dotyční neřekli,“ dodal Stoupal. Pokud je vzorek zajímavý, rádi ho v muzeu přijmou, aby sbírku rozšířili.
Foto popis| LOM V RUDICI. V lomu Seč se dají najít například takzvané geody. Jedná se ale o platný dobývací prostor, takže by tam neměl nikdo vstupovat. Kdo zákaz poruší, v přestupkovém řízení může dostat pokutu až ve výši patnácti tisíc korun. Foto autor| Foto: Irena Brožová Region| Jižní Morava
Geologická revize štol v Křtinském a Josefovském údolí
Mluvíme zde o štolách ražených někdy v 50. letech min. stol. za socialismu a již v té době nedokončených a opuštěných. Jedná se celkem o 4 poměrně krátké štoly nacházející se mimo cesty v národní přírodní rezervaci Býčí skála, takže k nim přístup není možný.
Na základě podnětu, že ve štolách dochází k významným změnám, které mohou způsobit i změny na povrchu (ujíždění či borcení levého údolního svahu v širším prostoru Josefova), požádala Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras Českou geologickou službu o provedení revizního průzkumu. Revizního proto, že štoly jsou již ČGS monitorovány a ČGS má štoly zdokumentovány jako významné geologické lokality.
V červnu 2016 byla Správě CHKO MK dodána zpráva z revizního ohledání geologické situace ve všech 4 štolách. Dvě štoly jsou zvláště nebezpečné, protože zachytily výraznou tektonickou poruchu s jílovitou výplní, která výrazně porušuje stabilitu skalních stěn. Dochází zde skutečně k řícení stropu těchto štol, ale pouze v relativně úzké zóně. Bylo potvrzeno, že zóna řícení je stále "živá", bortí se bloky zhruba o objemu 1m3. V nejbližších měsících lze očekávat zřícení dalšího bloku.
Mimo zmíněnou tektonickou poruchu byla potvrzena velmi dobrá stabilita stěn horninového masívu. Řícení se na povrchu neprojevuje. Obava z ujíždění celých částí údolního svahu se nepotvrdila.
stráž přírody štoly sleduje úsek řícení, červené plochy jsou tektonické jíly zaplavená část štoly
15.9.2016 vložil: Tonda Tůma
Zpřístupnění jeskyně Koňská jáma (horní a spodní patro) pro veřejnost zamítnuto (zatím)
V měsíci srpnu 2016 zamítla Správa CHKO Moravský kras (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) žádost o celoroční a každodenní zpřístupnění celé jeskyně Koňská jáma poblíž Kateřinské jeskyně v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy formou speleologických exkurzí pro veřejnost.
Důvodem zamítnutí je ochrana krápníkové výzdoby spodního patra. Návštěvníci by se ve spodním patře museli plazit po sintrech a mezi menšími stalagmity, stalaktity, sintrovými hrázkami a okolo jeskynních perel. Vícečlenné skupiny návštěvníků by v malých rozměrech chodeb spodního patra byly průvodcem neuhlídatelné.
Vzhledem k zimování netopýrů by nemohl probíhat ani návštěvní provoz v horním patře minimálně během listopadu až března každého roku.
Žadatel podal proti rozhodnutí odvolání, které bude řešit územní odbor MŽP v Brně během podzimu.
Horní patro: vstup do jeskyně Horní patro: stůl z kamenů v kruhu na dně dómu Plazivkové spodní patro
9.9.2016 vložil: Tonda Tůma
Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně 2016
REZERVACE NA VŠECHNY VSTUPY OBSAZENY !!! JIŽ NEVOLEJTE. DĚKUJEME.
Poslední činný lom na vápenec v CHKO Moravský kras
je monitorován strážci přírody. V minulosti těžařská společnost do lomu Skalka nelegálně navážela stavební odpady. Tuto záležitost šetří Česká inspekce životního prostředí.
V současnosti má těžba vápence přestávku a lom Skalka je v dočasném klidu. Ložisko vápence ve vymezeném dobývacím prostoru však jistě bude mít brzy svého těžaře. Na základě podezření, že do lomu opět někdo naváží odpad, provedli strážci důkladnou kontrolu celého lomu. Žádný nově navážený odpad nezjistili a nadále lom sledují. Vstup do činných lomů je vstup do pracovního prostoru (do dobývacího prostoru), platí zde báňské bezpečnostní předpisy a musíte mít souhlas těžaře.
Připomeňme si, že před několika lety definitivně skončila těžba vápence na lomu Malá dohoda u Holštejna vytěžením ložiska nerostné suroviny. Rozšíření tohoto ložiska ochrana přírody už nepovolila.
Kromě Skalky zůstává v CHKO Moravský kras aktivní pouze lom Seč v Rudici, kde je ložisko sklářských a slévárenských písků. Toto ložisko má v těžbě dlouhodobě přestávku, lom je v klidu a surovina není už několik let aktivněji těžena. Pouze výjimečně odtud nějaké auto písku odjede. Lom překrývá plocha dobývacího prostoru a chráněného ložiskového území, platí zde báňské přepisy a z hlediska těchto předpisů je vstup do lomu a třeba koupání v něm mírně řečeno nelegální, pokud není souhlas těžaře.
Foto: lom Skalka
30.8.2016 zapsal: Tonda Tůma
Půlmaraton Moravským krasem 2016
bude znamenat určitá omezení v Blansku a v oblasti Pustého žlebu.
Vážení hosté a návštěvníci Moravského krasu,
v sobotu 27. srpna 2016 se v Blansku uskuteční kulturně sportovní akce Půlmaraton Moravským krasem. Z důvodu konání této akce dojde k určitému dopravnímu omezení i v Moravském krasu. Od 16.00 hod. max. do 19.00 hod. bude uzavřena silnice v Moravském krasu od slévárny po Skalní mlýn a dále komunikace v Pustém žlebu, a to z důvodu běžců na vozovce a technického zázemí pro běžce na vozovce. Proto prosíme návštěvníky, aby počítali s uzávěrkou vozovky a v případě potřeby odjet akceptovali možnost opustit Moravský kras do 15.30 hod. Cyklisty prosíme od 15.00 nenajíždět do Pustého žlebu s cílem projet na Blansko přes Skalní mlýn.
Dne 6.6.2016 podala Správa CHKO Moravský kras trestní oznámení na neznámého pachatele, který se pokusil o vloupání do Amatérské jeskyně přes uzávěru štoly U javora.
Došlo k poškození zámku a mříže, která představuje první překážku, kterou za pomoci nářadí pachatel/é překonal/i. Pachatel evidentně netušil, že ve štole následují další, tentokrát plné dveře, a ty již nepoškodil.
Ihned po zjištění pokusu o vloupání a poškození uzávěry jeskyně pracovníci Správy CHKO Moravský kras předali prostor vchodu do jeskyně policistům z PČR - Obvodní oddělení Blansko a ihned po ukončení ohledání místa následovalo zajištění a provedení opravy poškozené mříže a zámku.
Již delší dobu nebyl takovýto trestný čin vloupání do jeskyně v Moravském krasu proveden. Jeskyňáři a strážci, buďte pozorní !
12.8.2016 zapsal: Tonda Tůma
Kdo byl Vladimír Zábranský?
O kom píše kniha "Sbohem, sedmikrásky"?
Začneme Vladimírem Zábranským.
Především horolezec Moravského krasu, jehož pamětní desku najdete v Suchém žlebu na Býčím rohu alias Zábranského stěně. Jeho jméno nese také tzv. Zábranského cesta ve stěně Macochy, pojmenovaná na památku Vladimírovy tragické smrti.
Narodil se 20.7.1919 v Uherském Ostrohu. Horolezec, který jako první prostoupil Střední cestou s Adolfem Flekem skálu Svatého Jiří (dnes pro horolezení uzavřena). Jeskyňář, který spolupracoval s Karlem Absolonem na průzkumu Kateřinské jeskyně. Člen sboru vedoucích a správního výboru Klubu českých turistů v Brně II. Zahynul na Býčím rohu při pokusu o prvovýstup 29.8.1943. Podle Františka Plška (v knize "Sbohem, sedmikrásky" str. 30) se s ním utrhl mech a při pádu přetrhlo konopné zteřelé lano. Přilby se tehdy nenosily, dynamická polyamidová lana nebyla ...
Kniha Sbohem, sedmikrásky vyšla vloni (2015)
a jde o komentovanou historii lezení (horolezení) v Moravském krasu. Sestavil Petr "Pok" Pokorný a vydal vlastním nákladem za finanční podpory dalších osob v prvním vydání v počtu 228 stran. Pěkně provedená kniha se spoustou zajímavých informací místního rázu. Znalec Krasu si v této knížce velmi dobře počte řadu zajímavých příhod. Strážcům přírody se možná můžou nad některou informací z meziválečného nebo časně poválečného období ježit vlasy, ale tehdy byl na ochranu přírody jiný pohled a jiné společenské vnímání. Doporučuji.
10.8.2016 zapsal: Tonda Tůma
Zahloubení lomu Baldovec pod úroveň údolí Bílé vody
Těžební společnost těžící droby na stavební kámen v lomu Baldovec požádala úřady o povolení zahloubit těžbu pod úroveň údolní nivy.
Správa CHKO Moravský kras byla vyzvána k vyjádření k tomuto záměru.
Jedinou obavou ochrany přírody Moravského krasu je, aby zahloubený lom na sebe po ukončení těžby nestáhl povrchový tok Bílé vody, což by znamenalo nedotečení potoka do Amatérské jeskyně a vysušení dlouhého úseku koryta Bílé vody na delší dobu.
Hydrogeologické posudky tuto obavu vyvracejí, nicméně ochrana přírody požaduje dopředu připravit řešení situace, pokud by přece jenom nastala vinou člověka, tj. stažením potoka do lomu.
Proti záměru zahloubit lom a vlastně prodloužit těžbu kamene na další roky jsou i mnozí občané a spolky.
Veřejné projednání záměru "Dobývání stavebního kameniva v dobývacím prostoru Rozstání" (lom Baldovec) se bude konat v sále OÚ Rozstání dne 11.8.2016 v 16.00 hodin. Projednání je podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
5.8.2016 zapsal: Tonda Tůma
Seismická kontrola Ochozské jeskyně
Dne 6.5.2016 byl proveden odstřel v lomu Mokrá za účelem kontroly seismických účinků na krápníky Ochozské jeskyně. De facto šlo o zjištění, zda odstřel jeskyni nepoškodí.
Všechny odstřely prováděné v lomu Mokrá jsou monitorovány a zaznamenávány sesmickými měřidly. Je to už jen proto, aby byly ochráněny nemovitosti občanů Mokré a Hostěnic před předimenzovanými náložemi. Monitoring je nepřetržitý a měření nelze ošidit.
Plánovaný odstřel obvyklé a povolené velikosti nálože byl sledován jednak stálými stanicemi na povrchu a jednak přenosnými stanicemi, z nichž jedna byla umístěna na vstupu do Ochozské jeskyně a dvě uvnitř Ochozské jeskyně.
Dozor nad kontrolním monitoringem realizovaným specializovanou firmou placenou a.s. Českomoravský cement prováděli speleologové z ČSS ZO 6-11 Královopolská, inspektor Obvodního báňského úřadu pro kraj Jihomoravský a Zlínský, geolog AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras a 2 dobrovolní strážci CHKO Moravský kras.
Kromě vlastní kontroly síly náloží byly vybrány v jeskyni plochy s již dříve spadlými krápníčky - brčky pro pozorování jejich dalšího případného opadu.
Po odstřelu nebyl zjištěn jediný ulomený krápník, nespadlo jediné brčko. To je jistě pozitivní zpráva. Lze konstatovat, že opad krápníkových brček je v Ochozské jeskyni pozorován během posledních desetiletí, nicméně souvislost s odstřely v lomu Mokrá nebyla prokázána a máme za to, že neexistuje.
5.8.2016 zapsal: Tonda Tůma
Zpráva pro speleology - reklamace zámků bude vyřízena
Během měsíce srpna 2016 budou všechny "nové" zámky od jeskyní vyměněny.
"Nové" zámky bohužel měly rezavějící komponenty. Dojde k výměně celých zámků za jiné odolné proti korozi. Tedy doufejme!
5.8.2016 vložil: Tonda Tůma
Speleoferáta v jeskyni Lidomorna má rozuzlení (dočasné)
Dlouhé správní řízení vyústilo dne 1.7.2016 ve vydání rozhodnutí, kterým AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras nepovolila další existenci a provoz speleoferáty v jeskyni Lidomorna.
Hlavním důvodem je změna právního názoru ochrany přírody na výklad udělování výjimek ze zákonných zákazů chránících jeskyně podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Po většinu roku kromě letních měsíců jsou proti provozu speleoferáty také netopýráři.
Žadatel podal proti rozhodnutí odvolání, které bude řešit územní odbor MŽP v Brně během podzimu. Rozhodnutí tedy nenabylo právní moci a speleoferáta do konečného rozhodnutí nebude zatím odstraňována. Nesmí však být v provozu.
Je třeba zmínit, že povolení na zřízení a provoz speleoferáty bylo vydáno v roce 2012 do 31.12.2015 bez záruk na udělení dalšího povolení resp. na jeho prodloužení.
V povolení bylo tehdy jasně řečeno, cituji: "Platnost souhlasu je stanovena na 3 roky. To je doba, která umožní správnímu orgánu zhodnotit povolovanou činnost v jeskyni a zaujmout k ní aktuální stanovisko. Správní orgán vidí tuto dobu jako dostatečnou k rozvinutí povolované činnosti a přitom dostatečně krátkou, aby zabránil případně vznikajícím škodám na jeskyni." Doba platnosti uplynula, bylo zhodnoceno a zaujmuto aktuální stanovisko. Tečka. Nic více slíbeno nebylo. Každá investice přece musí být dopředu promyšlena a pojištěna. V tomto případě žadatel měl zvážit, jak velké prostředky vloží do aktivity, kterou má povolenu jen na 3 roky a u které netuší, zda mu po uplynutí lhůty bude dále povolena. Nelze přece podnikat s tím, že se kladný postoj úřadu k podnikatelskému záměru jen domýšlím. Vše musí být na papíře.
Reakce stráže přírody Správy CHKO Moravský kras na přelepování malých státních znaků moravskými orlicemi
Vážení přátelé či příznivci Moravy,
přelepování českých lvů na malém státním znaku moravskými orlicemi je totální nesmysl a škoda času a financí. Malý státní znak označující přírodní rezervace, přírodní památky a památné stromy je stanoven zákonem a úřady vždy zajistí, aby tam byl ten správný znak, tj. aby moravská orlice byla odstraněna. Je to s ochranáři naprosto zbytečná žabomyší válka, která v případě odcizení fotopasti strážcům Moravského krasu přešla do trestného činu šetřeného policií. Zbytečně.
Moravská orlice na cedulích v přírodě oslovuje jen několik málo návštěvníků přírody. My Moravané bychom měli mít zájem legálními prostředky posilovat ve veřejnosti povědomí o historické i současné zemi Morava v co nejširším možném měřítku. Tedy aby o Moravě vědělo co nejvíce lidí.
Pokud bychom na dálnici D1 v místě hranice Moravy a Čech umístili po obou stranách podobnou, možná graficky lépe provedenou tabuli (tedy 2 kusy), pak by si informaci o Moravě odnášely po průjezdu zemskou hranicí stovky tisíc lidí. Neváhal bych jako Moravan na takovýto projekt poslat i několik stokorun. Umím si představit velkou tabuli s barevně provedenými znaky Moravy a Čech po stranách s krátkým textem "historická hranice Moravy" a "historická hranice Čech". Mnoho lidí by se divilo a ještě více poučilo.
Antonín Tůma vedoucí stráže přírody Moravského krasu
5.8.2016
Sokoli se vrátili téměř po padesáti letech do Moravského krasu.
Po téměř padesáti letech se sokolům v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras podařilo úspěšně zahnízdit a vyvést mláďata. Původ rodičovského páru se nám nepodařilo určit. Samička má na pravé noze kroužek, bohužel nepodařilo se dostatečně rozeznat barvu. Možná žlutá nebo bílá. U samce kroužek nebyl zjištěn. Přesné ověření nebo okroužkování mláďat jsme se rozhodli neuskutečnit a to z důvodu zajištění co největšího klidu na hnízdišti. Nechtěli jsme jakkoliv riskovat a způsobit hnízdní neúspěch. Snad v příštím roce. Samotné pozorování začalo 6.3. V samotném hnízdě byly monitorovány tři mláďata, dva samečci a jedna samička a všichni úspěšně vyhnízdili.
Pro úspěšné hnízdění těchto kriticky ohrožených dravců je podstatné zajištění klidu na hnízdišti. Proto jsme se rozhodli k utajení lokality a i v tomto článku neuvádíme přesnější místo výskytu. Nechtěli jsme riskovat neúspěšné vyhnízdění sokolů. Moravský kras je znám svojí velkou frekvencí turistů a při zveřejnění lokality by mohlo dojít k nepřijatelnému rušení sokolů a tím i opuštění hnízda. Nebylo by v možnostech ochranářů plně uchránit klid hnízdiště při zvýšeném turistickém ruchu. A protože počítáme v příštím roce, že dojde k opětovnému zahnízdění sokolů, neuvažujeme ani v blízké budoucnosti pro veřejnost zveřejnit přesnou lokalitu výskytu sokola v Moravském krasu.
Považujeme za velký úspěch, že došlo k úspěšnému vyhnízdění. Pravděpodobně jde o jediné úspěšné potvrzené vyhnízdění sokola na jižní Moravě. A i z těchto důvodů patří velké poděkování všem, kteří se zasloužili o tento úspěch. Patří mezi ně jak zaměstnanci a dobrovolní strážci přírody AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras, tak i pomocníkům, kteří nám dobrovolně pomáhali.
autor fotografií René Bedan
Zapsal 29.6.2016
Radovan Mezera
Zpráva ze strážní služby dne 20.3.2016
NPP Stránská skála – bylo potřeba zabezpečit vstup do Jezerní jeskyně. Uzávěra této jeskyně byla poškozena a vstup byl volně přístupný. Protože jeskyně je propasťovitá, bylo nebezpečí pádu a zranění případných zvědavců. Zároveň bylo potřeba zabránit případnému poškozování samotné jeskyně proti nelegálním návštěvníkům. Je potřeba zdůraznit, že násilné poškození uzávěry jeskyně je trestný čin vloupání.
Kontrola ilegálních vjezdů aut do Údolí Říčky, úsek Kaprálův mlýn – Ranč u jelena. Účel kontroly je snížení počtu aut bez povolení, aby část údolí zůstávala v klidovém režimu. Cesta se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras a platí zde zákon 114/92 Sb. § 26 odst. 1 písmeno c) o ochraně přírody a krajiny. Je zakázáno na celém území vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu. Pokuta uložená na místě může činit až 5000,- Kč.
Kontrola televizního štábu v jeskyni Býčí skála. Členové štábu byli povinni během natáčení dalšího dílu "Podzemní Čechy" dodržovat podmínky ochrany přírody. Konkrétně nerušení netopýrů. Musím podotknout, že jednání se štábem bylo korektní, zvláště s RNDr. Václavem Cílkem, moderátorem tohoto pořadu.
Posledním zajímavým úkolem byla kontrola východní stěny propasti Macocha ( pohledem od horního můstku Macochy). Dostali jsme informaci o umístění lana ve stěně bez platného povolení. Po kontrole stěny v rámci bezpečných možností nebylo lano zjištěno. Strážní služby se zúčastnili čtyři strážci.
Zapsal 12.5.2016 Radovan Mezera
Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2015 je k přečtení
Je tam slušný přehled činnosti Správy za uplynulý rok. Všimněte si např. výměny uzávěr jeskyně Býčí skála nebo počtu brigád různých firem na úklidu odpadků.
Vložil: Tonda
Neformální speleologická skupina při Správě CHKO Moravský kras
se představuje
Na Správě CHKO Moravský kras se vždy pohybovala a pohybuje skupina osob, kteří jsou pověřováni plněním služebních úkolů v jeskyních. Jde o zaměstnance AOPK ČR a v posledních několika málo letech také o některé vybrané dobrovolné strážce přírody a spolupracovníky Správy CHKO MK. Tato skupina osob nemá žádné označení či pojmenování a není nijak organizována krom zadávání profesních úkolů a krom jejich bezpečnostních školení a školení z pravidel chování osob v jeskyních. Sledován je také zdravotní stav "členů".
Za členy lze považovat: geologa Správy, zoologa Správy, vodaře Správy, vedoucího Správy a lesáka Správy (v případě zájmu nejsou vyloučeni ani jiní zaměstnanci AOPK ČR) a dále ty strážce přírody a spolupracovníky Správy CHKO MK, kteří mají zájem o jeskyně. Určitý dohled a zodpovědnost nad skupinou má geolog Správy (RNDr. Antonín Tůma), který je pověřen vedením agendy jeskyní.
Oprávnění k vedení akce v jeskyni mají pouze ti členové skupiny, kteří mají za sebou určitou speleologickou praxi, znají pravidla chování osob v jeskyních (byli proškoleni) a splňují podmínky interní bezpečnostní směrnice včetně školení pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Oprávnění je určováno zadáváním služebních úkolů v hierarchii nadřízený - podřízený vždy pro konkrétní jeskyni s ohledem na speleologickou praxi a zkušenosti. Někteří členové prochází každoročně školením i z jednolanové techniky.
Hlavní činnosti členů skupiny: kontroly stavu jeskyně a kontroly plnění podmínek vydaných rozhodnutí pro jeskyně, dokumentace, sledování bioty jeskyní, odběry vzorků a doprovod osob z výzkumných institucí, provádění specializovaných exkurzí s odborným výkladem. Dobrovolní strážci se specializují na úklid jeskyní a na čištění a umývání krápníků.
Z dobrovolných strážců k dnešnímu dni vedením akcí téměř pro jakoukoliv jeskyni vyjma jeskyní s jednolanovou technikou jsou pověřováni pouze: Radovan Mezera, Lišák a Filip Chalupka. Můžete se s nimi setkat při vedení exkurze jak na povrchu, tak i v podzemí. Tento rok je čeká vedení vstupů při Dnech otevřených dveří Amatérské jeskyně v měsíci listopadu. Z pracovníků AOPK ČR akce vedou pro všechny jeskyně Tonda Tůma a Kocour, pro menší jeskyně Eva Gruberová, na lokality s biotou Mirek Kovařík. Tento přehled může doznávat aktuálních změn.
Je dobré vzájemně mezi jeskyňáři o sobě vědět. Speleologická záchranná služba by měla mít alespoň základní povědomost o skupinách osob, které se v jeskyních Moravského krasu pohybují. Že tu jsou jeskyňáři ze Správy CHKO Moravský kras (byť to nejsou jeskyňáři kopající a bádající), že např. do Nové Amatérské jeskyně chodí samostatně skupina z ČHMÚ (vede Standa Lejska), do jeskyně Pustožlebské Zazděné chodí lidé z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR (měřící přístroje na pohyb horninových bloků).
Neformální speleologická skupina Správy CHKO MK se kromě své profesní bezpečnostní směrnice řídí také bezpečnostní směrnicí České speleologické společnosti a její členové Tonda a Filip se zájmem uplynulou sobotu na Speleofóru vyslechli přednášku Petra Poláka ze SZS ČSS o bezpečnosti v jeskyních. Členů SZS si velmi vážíme a Správa CHKO MK jim umožňuje podle svých možností bezproblémová školení a praktické tréninky v přírodě.
27.4.2016 zapsal: Tonda Tůma
Speleoferáta v jeskyni Lidomorna - ještě není rozhodnuto
Aktuálně jsou všechny podklady pro vydání rozhodnutí součástí spisu. V této chvíli se čeká už pouze na vyjádření právníků k výkladu § 10 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody.
Musíme si uvědomit, že paragrafem 10 se řídí v jeskyních kromě jejich zpřístupňování veřejnosti (třeba speleoferátou) také celá speleologická činnost a jiné další výzkumné činnosti. Podle § 10 se řídí i otvírání závrtů. Podívejme se na jeskyně a závrty podle případu "Lidomorna" očima stěžovatele, který jeskyni Lidomornu stavbou speleoferáty označil za zničenou (stížnost šla na ČIŽP a MŽP). Co by asi řekl tentýž člověk po prohlídce mnohých jiných jeskyní a závrtů v ČR? Myslíte si, že zákon má jiné oči na jeskyni bez uzávěry (Lidomornu) a jiné oči na jeskyni schovanou za uzávěrou? Budeme se muset všichni v krasových oblastech zamyslet ...
Možná bude nutno se zamyslet nad každou jeskyní, co v ní bylo povoleno a je legální a co nikoliv ...
Postup používání § 10, který nyní prochází na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR právním přehodnocováním, se pravděpodobně může odrazit na postupy používané pracovišti AOPK ČR (Správy CHKO) v celé ČR.
20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma
Zpráva pro speleology: probíhá reklamace zámků od uzávěr jeskyní
Zatím prosíme o strpení, celá věc je řešena, budete včas informováni.
Po předchozí domluvě je možno problémový zámek vyměnit za náhradní.
P.S. Došlo k trestnému činu vloupání do jeskyně Jezerní na Stránské skále a k totálnímu zničení její uzávěry. V této chvíli AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras zajistila výrobu a umístění nové uzávěry.
20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma
obě foto nová uzávěra jeskyně Jezerní:
celkový pohled na novou uzávěru detail na otvor pro odemykání, pod ním deska proti vhazování odpadků
Policie ČR začíná hlídat Moravský kras
Upozorňujeme všechny návštěvníky Moravského krasu, dále všechny myslivce, jeskyňáře, horolezce a chataře, že Policie ČR uzavřela s AOPK ČR - Správou CHKO Moravský kras dohodu o spolupráci v hlídkování v terénu. PČR si bude všímat vykrádání chat a aut a ilegálních vjezdů aut do přírody, neopomine i ilegální rozdělávání ohňů.
Tzn., že policejní čtyřkolku můžete potkat v podstatě kdekoliv, nicméně přednostně bude zajíždět na louky a na okraje lesů, kde se vyskytuje navážení odpadů. To je hlavní důvod celé akce.
PČR dohlédne také na chaty v přírodě, to platí hlavně pro jeskyňářské chaty. Bude kontrolovat průjezd aut v Pustém a Suchém žlebu. Zajede i k horolezeckým terénům.
Překontrolujte si svoje povolení na vjezd Vašeho auta do CHKO mimo silnice a místní komunikace a jeho platnost. Podejte si žádosti o nová povolení.
Správa CHKO Moravský kras DĚKUJE všem účastníkům úklidových brigád
realizovaných v měsíci dubnu 2016 !
Jako každý rok, tak i letos se uklízel Moravský kras od odpadků v rámci akce Ukliďme svět - ukliďme Česko.
Hlavní akce proběhla v sobotu 16.4. 2016.
Zúčastnili se jeskyňáři, hasiči, skauti, žáci ZŠ, studenti SŠ a gymnázií, děti z DDM a přátelé Moravského krasu. Také pochopitelně strážci přírody.
Akci sponzorovali poskytnutím kontejnerů: ŠLP Křtiny, LČR - LS Černá Hora, Město Blansko.
Pytle poskytla spol. AVE CZ, ČSOP a Pstruhařství Skalní Mlýn.
Na jihu Krasu se vysbíral kontejner, ve středu Krasu kontejner a na severu Krasu kontejner odpadků. Celkově je odpadků méně. Lze konstatovat, že odpadky v lesích ubývají, odpadky podél silnic mají setrvalý stav, odpady většího objemu mají setrvalý stav především na úseku silnice u Brna mezi Líšní a Ochozem (zejména nábytek a elektrospotřebiče).
Speciální brigáda probíhala na Červeném kopciv Brně pod taktovkou MČ Brno - střed, zde za strážce pomáhala se svými lidmi naše kamarádka Kamila.
Speciální brigáda probíhala také na Stránské skále v Brně, zde akci vedl náš strážce Jaroslav.
Další speciální brigáda probíhala v údolí řeky Oslavypod taktovkou T.O. Podkova, zde jsme poskytli pytle prostřednictvím našeho strážce Dana.
Agentura ochrany přírody - Správa CHKO Moravský kras všem brigádníkům děkuje. PŘÍRODA DĚKUJE !
20.4.2016 zapsal: Tonda Tůma
foto: čtyřkolky čekají na pokyny ke svozu odpadu foto: kontejnery u Kateřinské jeskyně foto: uklízeči z údolí řeky Oslavy
Jeskyně Lidomorna a feráta Lidomorna ve světle práva
Jeskyně Lidomorna je součástí Přírodní rezervace Bílá voda a vstup do jeskyní v této přírodní rezervaci je jen na písemné povolení ochrany přírody. Faktem je, že k jeskyni vede turistická značka a jeskyně nemá uzávěru. Velká většina lidí o nutnosti mít pro vstup do jeskyně povolení nic neví a do jeskyně vstupuje. Takovýchto jeskyní bez uzávěry u turistické cesty je v Moravském krasu více a postupně jsou pro turisty uvolňovány. Např. v Přírodní rezervaci Údolí Říčky můžete bez omezení vstoupit do jeskyně Pekárna a jeskyně Švédův stůl. Při nejbližší změně vyhlášky PR Bílá voda může Správa CHKO Moravský kras omezení vstupu pro Lidomornu zrušit. O takovýchto jeskyních hovořme jako o volně přístupných jeskyních a vstup do nich je na vlastní nebezpečí. Zatím je jich velmi málo, můžem ještě vzpomenout na Čertovu branku, na Kostelík a Jáchymku - všechny jsou volně přístupné jen průchodem jeskyní po značené cestě, odbočky z průchodu jeskyní už volně přístupné nejsou. Otázka: Má mít každý vchod do jeskyně uzávěru? Kdysi dávno Lidomorna měla vchod zazděný, co kdyby Lidomorna kvůli ochraně před odpadky a proti rušení netopýrů dostala velkou mříž? Ještě v jeskyni nebyli na ilegální návštěvě sprejeři, ale ohýnky v jeskyni občas někdo rozdělává, a to netopýrům nezpochybnitelně vadí!
Pak jsou tady jeskyně zpřístupněné pro veřejnost. To jsou většinou jeskyně, kde provozovatel na základě povolení ochrany přírody provedl nějaké úpravy jeskyně či zásahy do dochovaného prostředí jeskyně. Ale nemusel by zásah do jeskyně provést, nicméně vždy to jsou jeskyně, kde někdo nese odpovědnost za bezpečnost návštěvníků (a říkáme mu provozovatel jeskyně). V tomto okamžiku provozovatel dává hlavu na špalek, co kdyby se návštěvníkovi něco stalo, a nechává si za vstup zaplatit. Provozovatel veřejnosti přístupné jeskyně podléhá po bezpečnostní stránce příslušnému báňskému úřadu a vůči "baňáku" má řadu povinností spojených s náklady na provoz. A jsme znovu u toho, že pak platíme do jeskyně vstupné samozřejmě navýšené o příslušnou "podnikatelskou" část. To je ta komerční stránka i v případě Lidomorny. Neznám v ČR jeskyni zpřístupněnou pro veřejnost, kde by jste neplatili vstupné.
Lidomorna byla do 31.12.2015 veřejnosti zpřístupněnou jeskyní po trase speleoferáty. Pouze se nedostala do provozu, byla koncem roku 2015 k provozu pouze připravena. Provozovatel měl všechna platná povolení (jak ukázala šetření), které náš právní řád vyžaduje. Tzn. výjimku a souhlas od ochrany přírody a oprávnění od báňského úřadu včetně stanovení odborného báňského dohledu. Ochrana přírody si v povolení stanovila podmínky pro provoz jeskyně (speleoferáty) tak, aby v jeskyni byl pořádek (někdo musí jeskyni uklidit po neukázněných nelegálních návštěvnících, relativně nedávno i po bezdomovci), aby nebyli rušeni netopýři (čili určitou dobu v zimě neměla být feráta v provozu) a aby nebyla poškozena sintrová výzdoba na stěnách jeskyně (trasa feráty se jim vyhýbá). Podmínky si stanovila i Obec Holštejn a šlo především o místa pro parkování a o klid v okolí obce. Provozovateli nebylo dovoleno pořádat v okolí jeskyně jakékoliv doprovodné akce. Prostě přijít, prolézt, prohlédnout a odejít. Platnost povolení od ochranářů byla na 3 roky, aby se mohly vyhodnotit všechny vlivy provozu jeskyně (feráty) na přírodu, obec a její okolí. K tomu všemu musel být určený provozovatel, aby bylo koho postihnout v případě neplnění podmínek. Proto nemohla být feráta zcela volně přístupná veřejnosti bez doprovodu provozovatele podobně jako jsou zdarma volně přístupné feráty v Alpách.
Proč ochranáři výjimku ze zákona pro stavbu feráty v jeskyni Lidomorna vůbec udělili? Proč Lidomornu zpřístupnili pro veřejnost? Každé úřední rozhodnutí musí mít část "zdůvodnění" a SCHKO MK hodnotila zřízení a provoz feráty v jeskyni Lidomorna s ohledem na skutečnost, že zde byl proveden biospeleologický průzkum s kladným výsledkem pro realizaci zpřístupnění formou jeskynní speleoferáty, a také s ohledem, že se v jeskyni nenachází významné zimoviště netopýrů a nejsou zde sintrové výzdoby, které by bylo možné zničit, pokud se jim trasa speleoferáty vyhne. SCHKO MK ve svém rozhodnutí rovněž zohlednila fakt, že již delší dobu část veřejnosti projevuje zájem navštěvovat v České republice jeskyně, které nejsou zpřístupněné tradičním způsobem (neupravené jeskyně). Tento zájem a tlak vede konkrétně v Moravském krasu k nelegálním exkurzím do lokalit, kde ochrana přírody z důvodu ochrany minerálních výplní jeskyní nebo z důvodu ochrany zimujících netopýrů exkurze vylučuje. V tomto případě SCHKO MK věc vyhodnotila tak, že v zájmu ochrany přírody je žádoucí tlak veřejnosti na návštěvnost jeskyní směřovat do lokalit, kde nemůže docházet např. k poškozování bohaté krápníkové výzdoby nebo k významnému rušení zvláště chráněných druhů živočichů (netopýrů), což je případ jeskyně Lidomorny. Zpřístupnění Lidomorny pro požadovanou aktivitu tak mělo snížit nelegální činnosti v jiných přírodně hodnotnějších lokalitách nacházejících se v CHKO Moravský kras.
Nové správní řízení ve věci dalšího provozu feráty v jeskyni Lidomorna zatím ještě není ukončeno. Správní orgán zvažuje skutečně všechny názory na věc a zabývá se každým vyjádřením účastníků řízení. Dokonce si všímá i aktivit mimo správní řízení, jako byla petice v obci Holštejn.
11.3.2016 napsal: Tonda Tůma
Jarní úklid přírody 2016 se blíží
Každoroční úklid Moravského krasu a akce Ukliďme Česko
Pro všechny zájemce, kteří chtějí pomoci přírodě a uklidit odpad po svých neukázněných spoluobčanech, je už stanoven termín úklidové akce na 16.4. 2016.
Samozřejmě lze úklid libovolného místa v přírodě provést i mimo generální termín, domlouvejte se buď se správci zvláště chráněných území, nebo s obecními úřady.
Brigáda - úklid Moravského krasu je organizován pro skupiny osob, které se přihlásí v předstihu na Správě CHKO Moravský kras. Těmto skupinám je pak přidělen úkol a obvykle i pytle na odpad. Správa CHKO zajišťuje odvoz vysbíraného odpadu. Rukavice a reflexní vesty (pro práce podél silnic) si účastníci přinesou svoje. Individuální zájemci nemohou být zapojeni vzhledem k rozsahu akce (cca 300 osob). Skupiny se hlásí přímo na Správu CHKO MK nebo přes http://www.UklidmeCesko.cz/event/12032/.
Především individuálním zájemcům doporučujeme přihlásit se na některou akci inzerovanou na webu http://www.uklidmecesko.cz/, zejména potřebujeme pomoci v Brně s velkou nelegální skládkou na Červeném kopci v okolí národní přírodní památky. Brigádu zde organizuje naše spolupracovnice Kamila a informace naleznete na http://www.uklidmecesko.cz/event/11907/.
Ukliďme Česko, velká akce, nadšení, tradice - a hlavně je pořád co z přírody uklízet. Je na zamyšlení, zda v systému odpadového hospodářství nejsou nějaké mezery, zda by nebylo možno něco vylepšit. Možná jsou nějaké mezery v ekologické výchově na školách, nevím. V každém případě je tu důvod, aby prudiči z ochrany přírody zvaní strážci stále fungovali a aby je veřejnost podporovala. Stráž přírody v Moravském krasu šetří aktuálně 3 nelegální skládky v lese, kde se snad podaří původce vypátrat. Podáme o tom veřejnosti zprávu.
10.3.2016 vložil: Tonda Tůma
Nový pramen, krátký povrchový tok a ponor v závrtu vjv. od Šošůvky
Ve čtvrtek 25.2.2016 při kontrole stavu závrtů pod Šošůvkou byl stráží přírody mezi prameništěm Na Troubkách a ponorem U Trojičky zjištěn poměrně vydatný pramen vody uprostřed louky. Není to zde nic divného, prameniště Na Troubkách sahá od zastřešené studánky cca 200 m po spádnici a podle vydatnosti hydrologické situace zamokřuje v tomto prostoru louky svahů Strážné (585 m.n.m.).
Pramen vznikl v drobách a po krátkém povrchovém úseku po přetečení hranice drob a vápenců mizí v ponorovém závrtu vzniklém již na vápencích. Pro přesné určení hornin pod hlínami by však bylo potřebné provést alespoň ruční vrty. Je pravděpodobné, že pramen zde již v minulosti existoval v rámci zamokření louky, nebyl však tak vydatný a soustředěný, jako nyní.
Pramen je velmi dobře vidět v posečené louce, vytváří zřetelnou studánku s odtokem do níže položeného závrtu. Povrchový tok má délku cca 15 m, v závrtu se vytvořilo malé jezírko asi do třetiny jeho hloubky a ponor-závrt stačí v této chvíli veškerou vodu z pramene odvádět do podzemí.
Závrty pod Šošůvkou již dříve strážci ohraničili kůly s reflexní barvou na jejich vrcholu, aby do nich nespadla zemědělská technika nebo nebyly rozorány či zavezeny. Totéž bude nyní provedeno i s novým pramenem jako ochrana před rozježdění traktory.
Blíže viz nekvalitní foto provedené za soumraku.
26.2.2016 zapsal: Tonda Tůma
Speleoferáta Lidomorna v únoru 2016 a jeskyně V lomu Velká dohoda
Kontroverzní kauza lezecké trasy v jeskyni Lidomorna bude mít dílčí rozuzlení až v březnu vydáním rozhodnutí AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras. Dílčí proto, že lze očekávat podání odvolání té strany, která nebude s rozhodnutím spokojena. Potom bude v odvolacím řízení rozhodovat MŽP - územní odbor v Brně. Ale nepředbíhejme. Zatím proběhlo v jeskyni šetření ČIŽP a na pokyn MŽP také šetření komise AOPK ČR z Prahy.
Do správního řízení se přihlásil a dodal svoje stanovisko pouze jeden zapsaný spolek (Moravský speleologický klub), další dvě organizace možnost zapojit se do řízení nevyužily (ČESON a ČSS - předsednictvo). Do konce února jsou očekávána stanoviska Obce Holštejn a Ústavu biologie obratlovců ČSAV (ve věci netopýrů).
Z provedených šetření lze vyhodnotit, že v jeskyni nebylo kopáno, stříleno ani jinak trvale a nevratně změněna morfologie jeskyně, nebyly poškozeny či zničeny sintry, nebylo změněno klima jeskyně, krasové procesy, biota jeskyně nedoznala újmy. Technické prvky jsou demontovatelné a odstranitelné, vrty do skály pro kotvení jsou snadno sanovatelné. To je zatím vše.
Můžeme povrdit, že žádost byla oficiálně včera podána a bylo zahájeno ve věci správní řízení.
23.2.2016 vložil: Tonda Tůma
Pracuje se na nové vyhlášce CHKO Moravský kras
Šance na upřesnění hranice, možnost změny zonace, nový plán péče.
CHKO Moravský kras má stále platnou vyhlášku z roku 1956, změněnou pouze v roce 1958, kdy byl z CHKO vyřazen prostor vápenců určených k těžbě ve velkolomech Mokrá. Dobývací prostor Mokrá nyní kopíruje hranici CHKO, někde ji i mírně překračuje do CHKO. Evidované ložisko vápenců však zasahuje do hlouby CHKO až na hranice PR Údolí Říčky. To představuje možnost problému v daleké budoucnosti a není vůbec jednoduché ložisko z evidence státních zásob nerostných surovin vymazat.
Od roku 1956 se hranice CHKO na mnoha místech změnila: lesní cesty zarostly nebo vznikly nové, silnice se napřímila, hranice pozemků se zpřesnily. Proto je potřeba provést zpřesňující zákresy hranice CHKO do moderní mapy. Je tu možnost některé tehdy "zapomenuté" krasové jevy nebo cenné přírodní biotopy do CHKO nyní přibrat. Taková PR Zadní Hády nebo stráň velkých škrapů od Harbech na Jedovnice. Bude se však muset jednat s vlatníky pozemků, bez nich "anexe" není možná.
Málokdo ví, že CHKO Moravský kras je nyní rozdělená do 3 zón ochrany. Nejsou vyznačeny v terénu a týkají se především omezení staveb a hospodaření. Tak např. v nejpřísnější 1. zóně není možno hnojit nebo povolovat nové stavby. 1. zóna je především nad půdorysy jeskyní a okolo závrtů a ponorů. Dlouholeté výzkumy specialistů na krasové vody jsou nyní zužitkovávány ve zdůvodňovací argumentaci. Nová vyhláška počítá ještě se 4. zónou, která má "nejslabší" pravidla ochrany a týkala by se zastavěných a zastavitelných území obcí (některá "nejmladší" CHKO už 4 zóny mají). V případě zpřísnění zóny se bude muset jednat s vlatníky pozemků, protože zpřísněnou ochranou budou omezováni v hospodaření. Zde proběhne řeč o finanční náhradě za hospodářskou ztrátu - tzv. újmu.
Na novou vyhlášku naváže i nový plán péče o CHKO, který stanovuje jakási regulativa, podle kterých ochrana přírody po dobu platnosti (10 let) plánu péče postupuje, utrácí státní peníze a rozhoduje. Mluví se zde např. kde a jak rozvoj rekreace, sportovních a zážitkových aktivit, speleologie, horolezectví. Stanovuje zásady pro lesní, zemědělské a vodní hospodaření. Kde a za co utrácet státní peníze určené na péči o území (např. pastva, odstraňování invazních druhů rostlin, uzávěry jeskyní, odstraňování ilegálních skládek odpadů apod.).
Nová vyhláška CHKO bude mít i tzv. bližší ochranné podmínky tak, jak je mají vyhlášky třeba rezervací. Tam se stanovuje, jakou činnost je možno provádět jen na souhlas ochrany přírody. Je to na písemný souhlas vydávaný ve správním řízení.
Na přípravě vyhlášky, map hranic, map nové zonace a plánu péče se na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR - Správě CHKO Moravský kras intenzívně pracuje, vše ještě bude procházet připomínkovým řízením a schválení lze čekat v horizontu 5 let, takže doufejme před rok 2020.
9.2.2016 vložil: Tonda Tůma
CHKO Moravský kras šedesátiletá
1956 - 2016
V tomto roce proběhnou nějaké drobné akce u příležitosti 60. narozenin vyhlášení CHKO Moravský kras. Budeme včas informovat.
Od 1.9.2016 bude možné provádět rezervace na mimořádné Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně 2016 na tzv. Ministerskou trasu pro termíny víkendových vstupů v měsíci listopadu. Bude upřesněno pozvánkou.
Výročí je příležitostí hodnotit, pochválit i pohanět.
Připomněl bych v souvislosti s probíhající kauzou speleoferáty v jeskyni Lidomorna jinou kauzu, kterou lze zhodnotit nyní s odstupem let.
Tou kauzou byla stavba lanovky od Punkevních jeskyní na chatu Macocha. Stavba v národní přírodní rezervaci! Spousta kritiků. Obviňování. Vyšetřování. Média. Proč lidi vozit lanovkou? Ať jdou pěšky po Salmově stezce nebo ať rezervaci objedou auty a autobusy od Skalního mlýna přes Lažánky a okraj Vilémovic na Macochu. Komerční aktivita v národní rezervaci! V rezervaci se betonovalo, padla pokuta za spadlé nosné lano lanovky do kytek, kácelo se pro příjezd techniky na hranu skal, kde se stavěla koncová stanice lanovky. Těch pro a proti bylo tenkrát opravdu hodně a výsledek dnes? Každý znalý situace si odpoví sám, případně zavzpomíná. Cíl Správy CHKO Moravský kras - neomezit návštěvnost Punkevních jeskyní a Macochy, nezhoršit životní prostředí obyvatelům Lažánek zvýšenými průjezdy aut a přitom uzavřít Pustý a Suchý žleb pro dopravu - byl splněn. Touto připomínkou v žádném případě nedávám rovnítko mezi oběma kauzami, jsou velmi odlišné, i když v něčem podobné.
4.2.2016 vložil: Tonda Tůma
Vydaná rozhodnutí ochranářů v Moravském krasu pro neživou přírodu
v číslech – 2013-leden 2016
Rozhodnutí ve věcech ochrany přírody na území CHKO Moravský kras vydává AOPK ČR, Regionální pracoviště Jižní Morava, oddělení Správa CHKO Moravský kras ve správním řízení. Kromě žadatele, vlastníka dotčeného pozemku a obce dotčeného katastru se do řízení mohou přihlásit i spolky, které mají ochranu přírody jako jednu z hlavních činností a dopředu si požádaly na období vždy 1 roku být informovány o všech zahajovaných řízeních ve svém zájmovém území a ve věci svého zájmu.
Všechny zde zmiňované správní akty se vydávají podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
vydané výjimky pro vjezdy aut, sport, speleokongres, vstupy do NPR a jiné (počty dokumentů, nikoliv počet subjektů)
skály, horolezectví – počet vydaných dokumentů (na 10 let)
vydané výjimky pro jeskyně – počet dokumentů na změny jeskyně §10odst.2 (na 5 let)
vydané výjimky pro jeskyně – počet lokalit (jeskyně, závrty) na změny jeskyně §10odst.2 (na 5 let)
2013
9
10
16
2014
2
4
5
2015
12
1
3
3
leden 2016
opatření obecné povahy
3
3
Komentář k tabulce:
Výjimky pro vjezdy aut se nahromadí při vypršení platnosti dřívějších povolení k vjezdu. Vydávají se zejména pro vlastníky nemovitostí. V roce 2015 bylo vydáno větší množství výjimek vlastníkům chat v údolí Říčky. V roce 2016 lze očekávat další nárůst výjimek pro auta v souvislosti zapojení PČR do kontrol přírody.
Horolezci mají svoje terény povolené dlouhodobě. V roce 2015 a v lednu 2016 byla obnovena povolení pro terény v NPP Rudické propadání, NPP Stránská skála, NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála s platností na 10 let.
Jeskyňáři dostávají povolení pro výzkum jeskyní a výjimky na poškození a změny jeskyně za účelem výzkumu obvykle na 5 let. Nahromadění většího počtu dokumentů a lokalit znamená vypršení platnosti povolení vícera speleologických skupin a často jde o prodloužení povolení na tradičních lokalitách. Menší čísla signalizují zcela nové lokality.
Správní řízení se zahajují na žádost nebo z moci úřední. Na vydání souhlasu, povolení či výjimky není právní nárok. Pro činnost v jeskyních je navíc nutné splňovat odbornost dle požadované činnosti. V případě zpřístupňování jeskyní pro veřejnost je v řízení dotčeným orgánem státní správy příslušný obvodní báňský úřad.
2.2.2016 vložil: Tonda Tůma
Speleoalpinismus a školení krasových strážců
Speleoalpinismus je samostatná lezecká disciplína. Ve speleoalpinismu se užívá lano jako výstupový, sestupový i jistící prvek, protože podzemní terén neumožňuje bezpečný výstup klasickou horolezeckou technikou. V této disciplíně se používá jiné lano, než mají klasičtí horolezci. Je to statické lano a užívá se pro jeho pevnost a minimální pružnost. (FRANK a KUBLÁK, 2007)
Jednolanová technika (SRT=single rope technice) - SRT je metoda pro sestup a výstup po jednom laně ve vertikálních prostorách. Trasa lana je odkláněná od ostrých hran pomocí mezikotvení (přepínka) a jediné lano představuje zásadní nosný prvek pro lezce. (Podzemí [online]. 2007 [cit. 2016-01-28]. Dostupné z: http://www.podzemi.net/jednolanova-technika/)
Pomůcky pro výstup a sestup po laně
Sedací postroj speleologického typu
Maticová karabina tvaru D pro uzamknutí centrální spojovacího kotevního bodu
Dvě textilní odsedávací smyčky (odsedávky) s karabinami na konci, připojené do centrálního kotevního bodu.
Výstupový blokant ruční – Jümar
Popruh se stupačkou (pedál) ke stoupání pomocí ručního blokantu
Karabinu (Maillon), která bude spojovat ruční blokant s pedálem
Výstupový blokant hrudní - Croll
Ramenní popruh pro upevnění hrudního blokantu do pracovní polohy
Slaňovací brzda (slaňováno, Stop) s funkcí samoblokování
Karabinu, kterou propojíte slaňovací brzdu s centralním kotevním bodem
Před půlrokem pořádala Asociace stráže přírody ČR cvičení v jednolanové technice. Několik strážců v Moravském krasu školení nadchlo, a tak se rozhodli tuto techniku lezení oprášit.
Před Vánocemi 2015 proběhlo školení SRT na základně ČSS ZO 6-19 Plánivy Slepičárně. Celou akci vedl náš strážce, jeskyňář a bývalý náčelník speleozáchranky Ing. Bohuslav Koutecký - Kocour. V dopoledních hodinách nám vysvětlil základy SRT, zopakovali jsme si základní uzly (osmička, prusík, zdrhovací uzel…) a v odpoledních hodinách jsme vyrazili do terénu na horolezeckou stěnu u Lidomorny. Na vzrostlém dubu, co se tyčí na samé hraně skalní stěny, jsme navázali 3 lana, na kterých jsme cvičili.
Školení se zúčastnilo celkem pět strážců a spolupracovníků stráže přírody Moravského krasu. Když jsme začali s praktickou částí, někteří při pohledu do třiceti metrové hloubky dostali strach. Není divu, vždyť měli věřit jen deseti milimetrovému lanu. Nejdříve jsme si vyzkoušeli založit lano do slaňovací brzy a poté slanit. Všechny úkony probíhali pod dozorem zkušeného lezce. Posléze si účastníci vyzkoušeli výstup po laně, a to bylo již fyzicky náročnější.
Po Vánocích jsme se vydali zopakovat SRT do jeskyně Býčí skály, pracoviště ČSS ZO 6-01 Býčí skála. V Předsíni, kde mají jeskyňáři lezecký trenažer, jsme si vyzkoušeli přejít z výstupu po laně do slanění a zdolat přepínku. Po úspěšném provedení jsme se s jeskyňářem Hadařem vydali na prohlídku do Guánové chodby. Na konci této chodby je impozantní pohled na Obří komín.
Pokud bude zájem, tak Asociace strážců přírody ČR pro své členy školení v jednolanové technice tento rok zopakuje.
1.2.2016 sepsal: Filip Chalupka
Klasičtí horolezci už nové povolení v Moravském krasu obdrželi
(a skály nebudou ověšeny expreskami a smycemi)
Během minulého roku 2015 probíhala v CHKO Moravský kras správní řízení o povolení provozovat horolezectví na tradičních horolezeckých terénech na základě podnětu ČHS, protože předchozím povolením vypršela platnost.
Povolení pro NPP Stránská skála a NPP Rudické propadání bylo uděleno formou výjimky a souhlasu, povolení pro NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála bylo uděleno formou opatření obecné povahy.
Protože se jedná o známé horolezecké terény uváděné v průvodcích a na webu ČHS, uvedeme z povolení jen to nejdůležitější:
Žádný nový horolezecký terén nepřibyl - i když, jak se to vezme. Pouze byl rozšířen, resp. upřesněn horolezecký terén Stěna nad výtokem resp. Nad vývěry (rozuměj: nad vývěry Jedovnického potoka) o stěnu "Nad vývěry - vlevo" nad zastávkou autobusové dopravy v křižovatce v Josefově. Takže vlastně přibyl !!!
Speciální režim pro propast Macochu nadále platí ten stejný, tj. napřed domluva se správcem skal ČHS, ten pak zajistí domluvu s Agenturou a Správou jeskyní.
Horolezci nejsou omezeni členským průkazem ČHS !!! Lézt mohou všichni při dodržování podmínek ochrany přírody - používat jen značené přístupové stezky, oblasti bez odpadků a ohňů, lézt jen v povoleném období (viz web ČHS, žádná změna zde nenastala).
Platnosti povolení jsou do 31.12.2025.
Mimo vydané povolovací správní akty projednala Agentura - Správa CHKO Moravský kras podněty z řad horolezců požadující odstranění expresek a smyc visících dlouhodobě (i několik let) na skalách a s těmito podněty se ztotožnila. ČHS byl proto začátkem ledna 2016 vyzván k zajištění odstranění expresek a smyc z horolezeckých terénů. O svoji "ozdobu" tak přijde např. stěna Lidomorna, Býčí skála a ostatní.
alias Lanové centrum Lidomorna - stav v lednu 2016
V jeskyni Lidomorna u Holštejna ve skále pod zříceninou středověkého hradu pánů z Holštejna byla na konci roku 2015 na základě povolení Správy CHKO Moravský kras vybudována soukromou společností podzemní zajištěná cesta typu alpských via ferrat (s určitými odlišnostmi).
Výňatek z důvodové části povolení: Zájem veřejnosti na návštěvu jeskyní v neupraveném (přírodním) stavu má neustále stoupající tendenci. Takové jeskyně jsou vybavené pouze lanovými přechody, kramlemi, žebříky, lany a návštěvníci v přilbách, světlech a overalech jsou ve světě už běžní. Správa je toho názoru, že některé jeskyně, kde nehrozí jejich poškození (výplní a bioty) je vhodné pro zážitkové a poznávací aktivity uvolnit, aby jiné jeskyně zůstaly v klidu nedotčeny ilegální návštěvností. Správa reflektovala biologické hodnocení lokality včetně netopýrů. "V uvedeném případě Správa CHKO Moravský kras věc vyhodnotila tak, že je v zájmu ochrany přírody (ochrany nepřístupných jeskyní) tlak veřejnosti na návštěvnost tradičním způsobem nezpřístupněných (neupravovaných) jeskyní směřovat do lokalit, které nemohou být poškozeny nebo riziko změn je v nich minimální."
K tomu zbývá jen dodat, že v Moravském krasu jsou speleologickým způsobem (bez chodníků, schodů a zábradlí) aktuálně zpřístupněny jeskyně Rudické propadání, Spodní patra Sloupských jeskyní a Ostrovská propast. K nim se zařadila Lidomorna. Lidomorna má od těch druhých jednu odlišnost - nemá uzávěru, ale přesto vyhláškou PR Bílá voda vstup do ní je jen na písemný souhlas ochrany přírody.
Jednosměrná speleoferáta měla být provozována pouze pod dohledem stavitele na základě objednávky a neměla být volně přístupná veřejnosti kdykoliv a komukoliv. To bylo stanoveno z důvodů jednoznačné odpovědnosti za bezpečnost osob a případné škody na přírodním prostředí. Současně tato podmínka měla eliminovat případnou nadměrnou návštěvnost jeskyně Lidomorny a přírodní rezervace Bíla voda.
Provozování speleoferáty znamená oficiální vstup veřejnosti (za úplatu nebo bez ní) do jeskyně a tedy zpřístupnění jeskyně veřejnosti. To podléhá českým báňským předpisům právě z důvodů bezpečnosti osob. Na provoz jeskyně pro veřejnost (s ferátou nebo bez ní) se tedy vztahují báňské předpisy a jeskyni (speleoferátu) MUSÍ provozovat nějaký právní subjekt.
Feráta byla však vybudována těsně před koncem uplynutí doby platnosti úředního rozhodnutí pro její vybudování a provoz, tj. platnost rozhodnutí vypršela 31.12.2015 a feráta se do plného provozu vůbec nedostala.
Během ledna 2016 byl z feráty odstraněn na příkaz Správy CHKO MK dopravní koš, který nebyl součástí projektu.
Od 1.1.2016 musí být feráta (nebo Lanové centrum, jak ji zve její stavitel) uzavřena a nesmí být provozována.
Nemá platné povolení a jen na pouhý vstup do jeskyně Lidomorny potřebujete písemný souhlas AOPK ČR na základě vyhlášky Přírodní rezervace Bílá voda.
Feráta Lidomorna alias Lanové centrum Lidomorna je proto v současné době UZAVŘENA !!!
Stavitel feráty si podal začátkem ledna 2016 novou žádost o úpravy trasy feráty a o povolení provozovat ferátu v jeskyni Lidomorna (resp. její provoz "rozjet"). Agenturou ochrany přírody ČR - Správou CHKO Moravský kras bylo zahájeno správní řízení, jehož účastníky jsou kromě žadatele také Obec Holštejn, Obvodní báňský úřad pro kraj Jihomoravský a Zlínský a vlastník pozemku okolo jeskyně - LČR a po přihlášení do řízení také spolky (zejména Moravský speleologický klub, Česká speleologická společnost - předsednictvo a ČESON - Česká společnost pro ochranu netopýrů).
V této chvíli nelze předjímat, jak bude ve věci rozhodnuto. Případ je komplikovaný a vydání rozhodnutí může trvat dle zákonné lhůty až 3 měsíce (nebude-li správní řízení mezitím přerušeno).
O ferátu v jeskyni Lidomorna se nyní koncem ledna začala zajímat také ČIŽP na základě podnětu z řad veřejnosti. Uvidíme, jak dopadne její šetření.
26.1.2016 vložil: Tonda Tůma
Rudické strusky - problém? A jeho řešení?
Kolem železnorudných strusek nad Rudickým propadáním se poslední dobou hodně mluví a možná i něco dělá.
Na úvod si řekněme, zda jsou strusky problém. Laďa Slezák ve Speleu č. 66 (2015) shrnuje jejich původ a jejich pohyb v jeskynním systému Rudické propadání - Býčí skála. Má pravdu, že inertně se chovající strusky (opačnou informaci zatím neznám) jsou jeskynním fluviálním sedimentem přehazovaným potokem sem a tam. Jenže jsou také odpadem z lidské činnosti a nemůžeme na ně pohlížet jako na přírodní sedimenty. Kdyby do jeskyní voda splavovala kousky cihel, asi by nám to vadilo. Zkrátka odpad do přírody (do jeskyně) nepatří. Je další otázkou, jak strusky škodí? Zda jsou abrazivem narušujícím krápníky a zda jejich ultrajemná frakce (prach) nějak nevadí vodním živočichům? No a na okraj, zda zanášení jeskyní nepřírodním (antropogenním) materiálem není zbytečné snižování jejich průtočnosti, tím lokální stagnace vody před polosifony a v tůních, která tam pak vyhnívá (s novou jedovnickou ČOV problém kvality vody Jedovnického potoka, doufejme, odpadne)? V každém případě odpad do jeskyně nepatří.
Strusky jsou primárně deponovány v bočním pravostranném žlíbku nad ponorem Rudického propadání směrem k Rudici a tvoří jeho levý svah. Plošný rozsah a objem tohoto antropogenního "ložiska" není znám. Proto se plánuje jeho důkladnější průzkum. Mohla by nastat varianta ložisko strusek totálně odtěžit a jednou pro vždy problém odstranit. Toto ložisko na patě svahu erodují povodňové vody od Rudice a strusku strhávají před ponor, kde část strusek vytváří sekundární ložisko, typický výplavový kužel. Sekundární ložisko eroduje navíc Jedovnický potok. Odtěžení primárního ložiska je považováno za nepravděpodobné.
Strusky v jeskyni vadí jak Správě CHKO Moravský kras, tak Obci Rudice a jeskyňářům ze ZO ČSS Rudice a na řešení se podílí i vlastník pozemků okolo Rudického propadání - Mendelova univerzita a její ŠLP Křtiny.
Zadaná studie nabízí:
Zadržení dešťových srážek a vod z tajících sněhů co nejvíce v krajině. Maximálně využít ponory a závrty už v obci Rudice. V tomto směru je strategický Závrt pod kovárnou s ponorem.
Vytvoření retenčních prostorů pro velké vody. Studií navržený poldr nad Kolíbkami byl zamítnut. Co však poldr pod Kolíbkami pod vodopádem před zúžením bočního žlíbku s primárním ložiskem (studie nenavrhuje)?
Zpomalení vodního toku velkých vod řezajících patu svahu primárního ložiska vyrovnáním spádové křivky kaskádou hrází. Současně hráze zadrží určitý objem strusek, který patu svahu zastabilizuje. Technické provedení hrází navrhuje projektant ze dřeva v provedení jednoduchém a v provedení dvojitém srubovém.
Stabilizace ujíždějícího svahu primárního ložiska třemi kotvícími pasy nad sebou. Pasy navrhuje projektant srubové konstrukce.
Úplná likvidace výplavového kužele, tedy sekundárního ložiska ručním odtěžením nebo se nabízí efektivní použití velkého sacího bagru umístěného nahoře v Kolíbkách.
Ještě může být diskutováno sanování nestabilní paty struskového svahu primárního ložiska stěnou z kamene či gabionů (studie nenavrhuje).
V současné době v bočním žlíbku stojí 2 zkušební hráze. Přes nekvalitní provedení určitý účel splnily. Sice nebyly povodně a nezadržely strusky, ale zadržely kaly z ČOV Rudice, která je nyní aktuálně před zrušením a před nahrazením novou ČOV Jedovnice. Tyto kaly byly několikrát odstraňovány a jen potvrdily nepěkný stav rudické ČOV. Hráze není důvod zatím rušit, mohou být ještě užitečné na strusky.
Na rok 2016 bude v režii Agentury - Správy CHKO Moravský kras upřesnění studie, resp. projektu a sehnání financí. Písemné materiály jsou k nahlédnutí na Správě CHKO Moravský kras v Blansku po předchozí telefonické domluvě, informace lze získat také na Obecním úřadě v Rudici u pana starosty nebo na ŠLP Křtiny.
Uvítám návrhy, myšlenky a názory, které budou "k věci".
5.1.2016 vložil: Antonín Tůma
V Moravském krasu padaly v roce 2015 blokové pokuty
Uplynulý rok byl oproti předchozím rokům ve věci blokových pokut udělovaných stráží přírody Moravského krasu nad jiné výjimečný. V číslech nic přehnaného: v roce 2011 bylo uloženo 10 blokových pokut, v roce 2012 byly uloženy jen 3 blokové pokuty, v roce 2013 nebyla uložena dokonce žádná bloková pokuta, v roce 2014 byly uloženy jen 2 blokové pokuty, ale v roce 2015 bylo uloženo 21 blokových pokut.
Strážci se léta zaměřují na nepovolené vjezdy aut v CHKO mimo silnice a místní komunikace. Je to především proto, že s nelegálními vjezdy je spojeno rušení živé přírody a navážení odpadů do přírody. Vjezd bez povolení nedovoluje zákon o ochraně přírody a krajiny, a také lesní zákon. Tato dvě zákonná omezení podtrhují i zákazové dopravní značky (to je již třetí zákonné omezení), které v minulých letech byly z větší části na vjezdech do polí a lesů zničeny a jsou v poslední době obnovovány. V roce 2015 byly 2 strážní služby odslouženy společně s Policií ČR.
Výjimky na vjezd autem do CHKO mimo obce a silnice dostávají po zvážení její potřeby od AOPK ČR - Správy CHKO na základě žádosti obvykle speleologové a myslivci, vlastníci pozemků a staveb a provozovatelé některých objektů. Na výjimku není právní nárok. Výjimku nepotřebují osoby provádějící lesní a zemědělské hospodaření.
Z těch 21 blokových pokut uložených na území CHKO Moravský kras v roce 2015 je 19 pokut za nepovolený vjezd motorovým vozidlem mimo silnice a místní komunikace, 1 pokuta za nepovolený oheň v národní přírodní památce a 1 pokuta byla uložena speleologovi za nepovolený opakovaný vstup do národní přírodní rezervace mimo značené cesty s vedením skupiny dalších osob.
V roce 2016 můžeme čekat další nárůst vybraných pokut v přírodě, protože strážce posílí terénní jízdní hlídka Policie ČR na čtyřkolce. Kromě Pustého a Suchého žlebu si budou policisté všímat i luk a chat. Proto doporučujeme všem, kteří mají nutnou potřebu zajíždět ke své chatě autem nebo za jinou činností, podat žádost o udělení výjimky ze zákonných zákazů na více let nebo v případě výjimečného vjezdu o vydání krátkodobé jednorázové povolenky.
5.1.2016 vložil: Tonda Tůma
Blokové POKUTY (nejen v přírodě) ZVÝŠILY !!!
Od 1.10.2015 platí novela přestupkového zákona, která zvyšuje hranici horní sazby pro uložení pokut ve zkráceném řízení:
v případě blokového řízení z původní částky 1.000 Kč na 5.000 Kč,
v případě příkazního řízení z původní částky 4.000 Kč na 10.000 Kč,
u mladistvých (osoba v době spáchání přestupku dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok) hranice horní sazby:
v blokovém řízení je 2.500 Kč,
v případě příkazního řízení je 5.000 Kč.
Lhůty k projednání přestupku:
Zákon o přestupcích i nadále stanoví, že „přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.“ Nově však stanoví okolnosti, za nichž se běh této jednoroční lhůty přerušuje:
zahájením řízení o přestupku,
vydáním rozhodnutí o vině z přestupku,
doručením příkazu o uložení pokuty.
Přerušením běhu 1 roční lhůty začíná běh nové lhůty, ale přestupek musí být projednán maximálně do 2 let od jeho spáchání.
V Moravském krasu byly v tomto roce ukládány blokové pokuty nejčastěji za nepovolené vjezdy aut do chráněné krajinné oblasti mimo silnice a místní komunikace. Pokuty jsou udělovány na základě zákona o ochraně přírody a krajiny, ale většinou jsou řidiči aut při vjezdu na polní nebo lesní cestu současně varováni zákazovými dopravními značkami, které nerespektují.
26.10.2015 vložil: Tonda Tůma
Dům přírody v Moravském krasu se otvírá veřejnosti
Po roce stavebních prací se od 20.8.2015konečně otvírá veřejnosti vzdělávací, návštěvnické a informační středisko Moravského krasu zvané Dům přírody Moravského krasu.
Jde o novostavbu financovanou z evropských peněz za spoluúčasti ČR. Kromě vlastní stavby návštěvníka přivítá nejmodernější expozice o historii a přírodě unikátní krasové oblasti. Expozice svojí náplní je zaměřená na běžného turistu negeologa a neodborníka. Přesto jistě zaujme i specialisty.
Stavebníkem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. O provoz Domu přírody se stará obecně prospěšná společnost, jejíž zakladatelé jsou obce a společnosti z blanenského regionu. Dům přírody (resp. o.p.s.) má 5 zaměstnanců pro provoz infocentra a ve funkci lektorů pro vzdělávací programy a exkurze.
Přijeďte se podívat.
11.8.2015 vložil: Tonda
Výzkum bezobratlých živočichů v Amatérské jeskyni
Na popud Správy CHKO Moravský kras provádí v tomto roce (2015) Ústav půdní biologie Biologického centra AV ČR z Českých Budějovic (Dr. Tajovský) výzkum "breberek" v systému Amatérské jeskyně. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům jsou návnady a pasti umístěny pouze v Šošůveckém koridoru (3), v Macošském koridoru (u Bílé kašny 1), v Rozlehlé chodbě (1), v Stupňovité propasti (u dna propasti 1) a v horním patře Sloupských jeskyních (u speleoterapie 1).
V Šošůveckém koridoru na výzkumu spolupracuje ČSS ZO 6-25 Pustý žleb. Vzorkovací plochy jsou v terénu viditelné pomocí bílých pásků.
Pasti a návnady byly do jeskyní poprvé uloženy 13.5.2015 a první vzorky k určování byly vyzvednuty 1.7.2015.
8.7.2015 zapsal: Tonda Tůma
Společná strážní služba strážců přírody a Policie ČR v krasu
V tomto roce jsou strážci Moravského krasu více než jindy zaměření na nelegální průjezdy aut v údolí Říčky. Vzhledem k množství chat v údolí a k trvalým obyvatelům nemovitostí v údolí je cílem udržet alespoň dno údolí, tj. úsek mezi Kaprálovým mlýnem (skauti) a restaurací U jelena bez provozu motorových prostředků a v relativním klidu. Celý tento úsek je v ochranném pásmu přírodní rezervace Údolí Říčky.
Obecně musí občané kamkoliv v údolí mít pro vjezd motorovým vozidlem povolení jak od Správy CHKO Moravský kras, tak od LČR - Lesní správy Bučovice. Na tomto místě připomínám, že povinnost mít pro vjezd aut výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny se vztahuje na všechna motorová vozidla na území CHKO mimo silnice a místní komunikace. Lesní a polní cesty jsou účelové komunikace a kromě vozidel vyjmenovaných v zákoně na nich jiná vozidla být nesmí. Samozřejmě automatickou výjimku ze zákona mají vozidla za účelem lesního a zemědělského hospodaření.
O víkendu 30. a 31.5. 2015 proběhla v údolí Říčky společná strážní služba strážců přírody Moravského krasu a PČR ze služebny Šlapanice. Služba se ukázala jako efektivní a další společné kontroly budou přes léto následovat. Byly uděleny 3 pokuty za vjezd bez povolení a 1 řidič nadýchal alkohol.
30.6.2015 zapsal: Tonda Tůma
Správa CHKO Moravský kras děkuje zaměstnancům
DPMB za účast na úklidové brigádě.
Dne 16. května 2015 se uskutečnil úklid komunálního odpadu na NPP Stránská skála a lesním parkovišti u silnice Brno - Ochoz u Brna. Byly vytvořeny dvě skupiny. Jedna se strážci CHKO uklidila skládku komunálního odpadu na lesním parkovišti a druhá se zaměstnanci Dopravního podniku města Brna uklidila Stránskou skálu. Uklízelo se i ve štolách a jejich bezprostředním okolí. Brigádníci se přesvědčili, že jejich činnost byla velmi potřebná a podle zaplněnosti kontejneru odpadem i úspěšná. Účastníci se během sběru odpadu dozvěděli i zajímavé informace o národní přírodní památce Stránská skála a smyslu její ochrany. Odměnou jim byla návštěva s komentovanou prohlídkou v Ochozské jeskyni. Na závěr děkujeme vedení Dopravního podniku města Brna, které zajistilo kontejnery a likvidaci odpadu.
20.5.2015 zapsal Radovan Mezera
Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2014 je k přečtení
Je tam slušný přehled činnosti Správy za uplynulý rok. Všimněte si např. čištění krápníků v jeskyni Pustožlebská Zaděná nebo zřízení vyhlídkového bodu na Stránské skále.
Vložil: Tonda
Správa CHKO Moravský kras DĚKUJE za účast na úklidové brigádě 2015
všem přátelům Moravského krasu, kteří se v sobotu 18.4. (a případně i v jiné termíny) zúčastnili sběru odpadků podél cest a silnic v Moravském krasu.
Kromě tradičních účastníků, což jsou např. gymnázium Kpt. Jaroše Brno, blanenské základní školy a gymnázium nebo hasiči např. ze Šošůvky nebo z Bílovic nebo skauti, se letos akce zúčastnilo i 17 speleologických skupin (Křtinské údolí, Býčí skála, Královopolská, Speleohistorický klub, Rudice, Dagmar, Plánivy, Holštejnská, Moravský kras, Speleo Kerberos, Topas, Tartaros, Babická, Hluboký závrt, Myotis, Pustý žleb a Moravský speleologický klub). Jeskyňáři procházeli úseky silnic, kde nemohou z bezpečnostních důvodů chodit děti, a pokryli velkou část území CHKO. Novým účastníkem byl tým zaměstnanců Domu přírody (Skalní mlýn) a tým společnosti Speleoart. Spolupracovníci a kamarádi Správy CHKO vytvořili speciální týmy, z nichž např. jeden čistil z hlediska odpadků nejstrašnější silnici v Krasu: úsek Velká Klajdovka - Ochoz, druhý tým pak úsek Ochoz - Březina. Jiný tým likvidoval skládku v závrtu Cihelna, která tam byla ještě z dob totality.
Svoz odpadků do kontejnerů (dodal: ŠLP Křtiny, LČR a Město Blansko) zajišťovala 2 vozidla strážců a 3 čtyřkolkaři.
Celkem se nasbíral přetékající kontejner odpadků na jihu Krasu, vlečka na střední části Krasu a 2 kontejnery odpadků na severu Krasu, celkem půl kontejneru železného šrotu a půl kontejneru pneumatik. Kupodivu lednice jenom jedna.
Když tak projíždíte po brigádě krajem, těší vás rozdíl mezi viditelně čistým územím CHKO a jinými silnicemi mimo CHKO. Všem účastníkům Moravský kras a příroda DĚKUJE !!!
Ale je to každoroční boj. Už teď máme zprávu o velké skládce plastů u Ochozu u Ochozského potoka, na květen čeká na likvidaci skládka na lesním parkovišti mezi Ochozem a Brnem a to nepočítám drobné skládky stavebního odpadu u lesů a na loukách, které není v silách Správy CHKO MK likvidovat. Strážci proto alespoň obnovují dopravní značky zákaz vjezdu motorových vozidel na účelové polní a lesní cesty, nejnověji stojí značka na Stádliskách a uvidíme, jakou tam bude mít životnost. Stavební odpad je ale problém především obcí v Krasu (dostupnost sběrných dvorů, poplatky za odpad) a neukázněnosti některých občanů, samotné značky jim nezabrání sypat odpad do přírody.
22.4.2015 zapsal: Tonda Tůma
Dům přírody Moravského krasu zprovoznil své internetové stránky
Pro neinformované je Dům přírody informační středisko a středisko ekologické výchovy na Skalním mlýně v Moravském krasu, tč. ve výstavbě.
Ačkoliv Dům přírody bude uveden do provozu až někdy v červnu 2015 (datum ještě nebylo stanoveno), můžete na stránkách získat první informace o organizaci provozu Domu přírody a o provozovateli.
Dům přírody má již své zaměstnance, kteří dávají dohromady provozní program.
8.4.2015 vložil: Tonda
POZOR ! DŮLEŽITÉ !
Změny v organizační struktuře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a postavení Správy CHKO Moravský kras od 1.1.2015
Správa CHKO Moravský kras byla a stále je organizační součástí AOPK ČR.
Nicméně do 31.12.2014 měly Správy CHKO postavení samostatného úřadu ochrany přírody, ostatní součásti AOPK ČR (ředitelství, krajská střediska) postavení úřadu neměly. Změnou zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se úřadem ochrany přírody stala celá AOPK ČR (a tím všechny její organizační součásti). Je tedy možno podávat žádosti, stížnosti a podněty na kterékoliv pracoviště AOPK ČR v republice, které je pak postoupí na územně správné místo k vyřízení. Mění se ovšem razítka - už se nesetkáte s kulatým úředním razítkem s opisem po obvodu "Správa CHKO Moravský kras" ale opis je nahrazen názvem AOPK ČR (slovy). Správy CHKO nyní jako oddělení regionálních pracovišt AOPK ČR nadále vykonávají činnost úřadu ochrany přírody a nic se pro občana nemění. Všechny předchozí dokumenty zůstávají v platnosti. Na nové dokumenty však od 1.1.2015 přichází nová razítka (viz příloha).
AOPK ČR dále zavedla od 1.1.2015 něco, co by se dalo nazvat krajským zřízením (krajskou organizační úrovní). V každém kraji je v jeho přibližných hranicích zřízeno tzv. regionální pracoviště (RP) AOPK ČR a všechna předchozí samostatná pracoviště v kraji se stala oddělením tohoto regionálního pracoviště (výjimkou je CHKO Beskydy). V Jihomoravském kraji nyní působí AOPK ČR - regionální pracoviště Jižní Morava s 5 odděleními: sledování stavu biodiverzity, provozní, péče o přírodu a krajinu, Správa CHKO Moravský kras (MK), Správa CHKO Pálava (Pá). Sídlem RP Jižní Morava je Brno s odděleními sledování stavu biodiverzity, provozní, péče o přírodu a krajinu, v Blansku sídlí oddělení Správa CHKO MK a v Mikulově sídlí Správa CHKO Pá. Pohled na rozložení RP s jejich přibližnou působností v republice nabízí mapka (viz příloha).
Správy CHKO mají svoji územní působnost jako vždy na území své CHKO. AOPK ČR se stará ve volné krajině (tj. mimo území CHKO a NP) také o všechny maloplošná zvláště chráněná území (maloplošky) v kategorii "národní" (o přírodní rezervace a přírodní památky bez slovíčka "národní" se starají krajské úřady). Péči a úřední působnost o národní maloplošky většinou převzala oddělení péče o krajinu nebo sledování stavu biodiverzity, což však nemusí být pravidlem. Vždy je potřeba kontaktovat příslušné regionální pracoviště AOPK ČR a informovat se, kdo je správcem dané maloplošky. Např. NPP Stránská skála je v péči AOPK ČR, regionálního pracoviště Jižní Morava - oddělení Správa CHKO Moravský kras se sídlem v Blansku.
Jedna vážná změna je: Pokud jste měli na Správě CHKO Moravský kras podanou žádost o informování o zamýšlených zásazích do přírody a zahajovaných správních řízeních(např. podle § 10 - jeskyně) podle § 70 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, pak působnost žádosti 31.12.2014 s ukončením samostatné úřední působnosti Správy CHKO MK skončila. Máte-li zájem svoji žádost obnovit, pak ji musíte adresovat na nový název úřadu, tj. na AOPK ČRa poslat nejlépe na sídlo RP Jižní Morava do Brna, Kotlářská 51, 602 00 Brno. V žádosti vše může zůstat stejné, tj. popis rozsahu území, kde chcete být informováni a uvést co nejkonkrétněji, v jaké věci chcete být informováni.
28.1.2015 zapsal: Tonda Tůma
Víte co je to
"Dohoda o ochranářském dohledu nad jeskyní v konzervaci v CHKO Moravský kras"?
Asi nevíte a nejspíš to už ani neví samotní signatáři takových dohod. Dohody leží někde naspodu v šuplíku ...
Chtěl bych je připomenout. Dohody se týkají dohledu nad jeskyněmi v konzervaci (= jeskyně není speleologickým pracovištěm) a byly uzavírány v letech 2000 - 2002 s některými speleoskupinami (Holštejnská, Topas, Křtinské údolí, Suchý žleb). S jinými skupinami (Pustý žleb, Devon, Speleologický klub, Moravský kras, Královopolská, Myotis) byly dohody připravovány, ale už nebyly z časových důvodů dotaženy do konce. Připravoval je můj předchůdce kolega Ivan Balák.
Dohody stanovují práva a povinnosti svých signatářů, což se týká např. také klíčů od jeskyní. To připomínám v kontextu probíhající výměny zámků a klíčů a v souvislosti s jistou dávkou nevole od některých jeskyňářských kolegů. Dohody omezují vstupy do jeskyní v konzervaci v době zimování netopýrů. Určují přístupovou cestu k jeskyni.
Dohody se hodí jako určitá jistota, resp. právní podklad pro působení speleologů v jeskyni v konzervaci. Je to něco za něco. Sice tam neděláte výzkum, ale o jeskyni se staráte ve smyslu kontroly uzávěry, zámků, čistoty od nepatřičných věcí a monitoringu stavu jeskyně. Za to držíte od jeskyně v konzervaci kopie klíčů a máte tam právo exkurzí. Předávací protokoly k současné výměně zámků a klíčů se vedle správních rozhodnutí o tyto již uzavřené a existující dohody také opírají.
Dohody nebyly nikdy zrušeny a mají stále platnost. Ale samozřejmě správní rozhodnutí úřadů jsou jim nadřazeny.
Pro ukázku takové dohody (z let 2000-2002) si rozklikněte níže přiložené texty připravované a neuzavřené dohody pro ČSS ZO 6-11 Královopolská (tam dohoda aktuálně není třeba, činnost v jeskyni se řídí platným úředním, tedy správním rozhodnutím - povolením speleologické činnosti):
,
13.1.2015 zapsal: Tonda Tůma
Ponor Rudického propadání se změnil
Správa CHKO Moravský kras obdržela informaci od předsedy rudických speleologů Romana Šebely tohoto znění:
Nazdar,
jak jsem již avizoval, po velké vodě v září a po vypouštění rybníků v Jedovnicích z důvodu rybolovů se ponor v RP otevřel v délce cca min.15m před samotným ústím do RP a voda se dostala až na skalní dno a našla si cestu pod letitou naplaveninou. Koryto se zařízlo v průměru cca 1,5m do stávajících strusek, které jsou nyní v jeskyni. Řekl bych poměrně hodně materiálu. Nad vodou u ústí do RP visí velké množství dřevěné hmoty, která jak se uvolní tak, bude v ponoru taky. Navrhujeme, že bychom to mezi svátky, alespoň částečně odstranili (na náklady ZO ČSS 6-04 Rudice-co bude v našich silách). Protože jestli to sjede do jeskyně, tak v Hugonce můžeme postavit srub. viz foto v příloze.
Dávám na vědomí a prosím o Váš názor.
R.
Je to mimořádná a nevídaná přírodní situace a ústí původního ponoru je nyní přístupné suchou nohou na nižší plošinu. Nicméně vše je kluzké a nebezpečné.
Pro jeskyně je největším problémem struska v korytě potoka nad ponorem a dřevní hmota v korytě. Obojí bude za silnějšího průtoku strháváno do podzemí. Vnik nového ponoru před původním ústím jeskyně byl doprovázen stržením velkého množství strusky z koryta Jedovnického potoka do jeskynního systému Rudické propadání - Býčí skála. Dno potoka před ponorem se snížilo a potok se zařízl hlouběji do sedimentů (strusek), které lze vidět v obnažených březích.
K dnešnímu dni již jeskyňáři skupiny Rudice větší část velkých dřev z koryta odstranili. Hlavní problém - struska - zůstává k řešení. V minulých letech zaplatila Správa CHKO Moravský kras ruční likvidaci části struskového výplavového kužele při ústí malého vodního toku od rudické ČOV do Jedovnického potoka. To však nestačilo a bude třeba uvažovat o zapojení menší techniky (např. UNC) a možná odbagrování většího množství strusek z břehů koryta Jedovnického potoka před Rudickým propadáním. To bude vyžadovat i získání větších finančních prostředků.
, , ,
8.1.2014 zapsal: Tonda Tůma
Proběhne výměna zámků a klíčů u vybraných jeskynních uzávěr v Moravském krasu
Správa CHKO Moravský kras provede v nejbližší době na jeskynních uzávěrách, které až na výjimku jsou v majetku státu a péči APOK ČR - Správy CHKO MK, výměnu zámků za nové typy s tzv. chráněným profilem klíče.
Pro nezájem HZS a Speleologické záchranné služby bylo upuštěno od zavedení generálního klíče.
Výměně zámků předcházela bouřlivá diskuze Správy a speleologů, kteří byli proti zavedení generálního klíče z obavy před jeho zcizením. Vše bylo následně probráno na schůzce Správy a speleologů, svolané na podnět předsednictva České speleologické společnosti.
Výstupy ze schůzky, stanovisko předsednictva ČSS a seznam dotčených jeskyní jsou níže.
8.1.2015 vložil: Tonda Tůma
Infocedulky na hraničních sloupcích rezervací v Moravském krasu
Během zimy 2014 /15 se na hraničních sloupcích maloplošných zvláště chráněných územích (rezervace a památky) v CHKO Moravský kras objevily (a ještě budou doplňovány) pod tabulí se státním znakem čtvercové tabulky s informační textovou cedulkou. Můžete je vidět u cest nebo u silnic.
Infocedulky mají za úkol stručně informovat o tom, čím je dané území typické a zajímavé, jak je značeno a co se tam nesmí dělat. Dozvíte se jeho rozlohu a nadmořskou výšku. A také kdo v daném území hospodaří. Informace jsou v každém případě přínosem, protože návštěvník doposud kolem cedule se státním znakem vstoupil na území rezervace, ale nic o ní nevěděl. Infocedulky by měly být AOPK ČR zavedeny na všech rezervacích v působnosti Agentury, tj. i Správ CHKO.
Z hraničních sloupků musely ovšem novým infocedulkám ustoupit a zmizet piktogramy a doplňkové tabulky s vypsanými zákazy. Po zvážení budou podle potřeby na některých místech obnoveny.
Na hraniční sloupky navazuje červené pruhové značení na stromech, které vyznačuje průběh hranic rezervací. Bylo před koncem minulého roku Správou CHKO Moravský kras obnoveno na NPR Vývěry Punkvy a NPR Býčí skála.
5.1.2015 vložil: Tonda Tůma
publikace "Jeskyně tam a zase zpátky"
je určena všem speleologům, nejen začínajícím.
Získáte z ní spoustu zajímavých informací, kromě těch praktických také např. ze vztahu jeskyňářství a zákona o ochraně přírody a krajiny.
Publikace je vydaná v kroužkové vazbě ve formátu A5, takže je pohodlně čitelná asi kdekoliv.
Některé fotografie a mapky v publikaci jsou z Moravského krasu.
Vzhledem k vydání v tomto roce zahrnuje aktuální informace k předkládaným tématům.
Vydala Lipka Brno a o.z. Comitatus Thurociensis (Slovensko) 2014 v rámci projektu "Turismus v krase a kras v turismu", autoři Ivan Balák, Lukáš Vlček, Barbora Appelová (eds.) a kolektiv.
Publikaci si lze ZDARMA vyzvednout na Správě CHKO Moravský krasv Blansku (516 428 880), Svitavská 29 proti podpisu do podpisového archu.
17.12.2014 vložil: Tonda
Hodnocení Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně
Akce zpřístupnila ke 45. výročí objevu Amatérské jeskyně (1969 v Cigánském závrtu) její malou část - tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm.
Na organizaci akce se podíleli:
Správa CHKO Moravský kras se svými zaměstnanci a strážci
Česká speleologická společnost ZO 6-17 Topas
Česká speleologická společnost ZO 6-19 Plánivy
Po dva víkendy (8.-9. a 22.-23.11.2014) vstoupilo do jeskyně vždy 15 skupin po 10ti osobách denně, takže celková účast byla cca 600 osob. Zúčastnění se museli dopředu zarezervovat a rezervace byly zaplněné asi měsíc před akcí. Tím se všem, na které se nedostalo, omlouváme. Další možnost bude v roce 2016 k 60. výročí vyhlášení Moravského krasu za chráněnou krajinnou oblast opět v listopadovém termínu.
Hlavní organizátor Správa CHKO Moravský kras tímto děkuje za spolupráci všem svým průvodcům z řad strážců a spolupracovníků a všem kolegům z jeskyňářských skupin Topas a Plánivy.
5.12.2014 vložil: Tonda Tůma
Velký úklid jeskyně Staré skály
V pátek 17.10.2014 speciální autobus přivezl 26 zaměstnanců pivovaru Starobrno (Heineken) na parkoviště u Sloupsko - šošůvských jeskyní. Paní Hasoňová - vedoucí Sloupsko - šošůvských jeskyní všechny vybavila přilbami a čelovkami, rukavice měli svoje. Začalo vyklízení jeskyně Staré skály od naplaveného komunálního odpadu a dřeva. Brigádu včetně kontejnerů a likvidace odpadu financoval stejně jako v loňském roce zaměstnavatel brigádníků. Nicméně již v dřívějších letech bylo potřeba naplaveniny z jeskyně odstraňovat a hlíny dokonce bagrovat (v režii Správy jeskyní). Tentokrát brigádu organizovala Správa CHKO Moravský kras.
Jeskyně je aktivním ponorem Sloupského potoka, který za vyšších vodních stavů s sebou strhává do jeskyně vše, co cestou potká. Z odpadků to jsou nejčastěji PET láhve, ale dominuje dřevo. To svým hromaděním tvoří bariéru, na kterou sedají hlíny a ponor se tak čím dál více zanáší a ucpává. V konečném důsledku způsobuje nízká průtočnost potoka do podzemí zvednutí výšky jeho hladiny před jeskyní a zaplavování prostor okolo potoka, včetně sklepů ve Sloupu za těch největších povodní.
Brigádníci komunální odpad pytlovali a nutno říci, že ho nebylo až tak mnoho, jako v jiných létech. Zato dřevem se naplnil kontejner vrchovatě a ještě pracanti vytvořili velkou hromadu dřeva vedle na cestě. Ještě tentýž den večer se podařilo sehnat u společnosti AVE CZ druhý kontejner.
V sobotu 18.10.2014 přijela skupina 6 studentů pod vedením Kamily Koucké, kteří měli za úkol druhý kontejner naplnit přeložením hromad dřeva z louky. Předpokládalo se, že bude potřeba ještě třetí kontejner, ale šikovným brigádníkům se podařilo veškeré dřevo nastrkat a doslova našlapat do stávajícího kontejneru. Ten tak mohl být v pondělí 20.10. odvezen k likvidaci.
Brigádníci z pátku ještě v pátek odpoledne absolvovali za odměnu exkurzi do Ochozské jeskyně a sobotní brigádníci zase v sobotu exkurzi do Spodních pater Sloupsko - šošůvských jeskyní.
Správa CHKO Moravský kras všem účastníkům děkuje.
23.10.2014 vložil: Tonda Tůma
Provozní doba Punkevní jeskyně a Kateřinská jeskyně
zima 2014 - 2015
Podle informací ze Správy jeskyní ČR budou Punkevní jeskyně zcela uzavřeny od 1.11. 2014 do 31.1. 2015.
Naproti tomu bude v tomto termínu mimořádně otevřená Kateřinská jeskyně- vždy jen 3 vstupy denně a vždy jen za denního světla.
Punkevní jeskyně by ještě měly být uzavřeny celý měsíc duben 2015.
22.10.2014 vložil: Tonda
Lokální záplavy v Moravském krasu ze dne 13.9.2014.
Po několika deštivých dní se v Moravském krasu vyskytly lokální povodně menšího charakteru. Převážně se nám toky potoků vylily z břehů a zaplavily některé silnice. V jeskyních se nám zaplavily některé prostory. Zde naleznete několik obrázků z nastalé situace.
Vložil 18.9.2014 Radovan - Al
Kamiony bloudí do lesů Moravského krasu
V tomto roce některé navigace, konkrétně Google a Garmin, zavádějí svoje uživatele při volbě trasy z Ochozu u Brna do Mokré na účelovou lesní komunikaci přes údolí Říčky. Na účelové komunikace v CHKO je vjezd jen na povolení, nejde o silnice nebo místní komunikace, kde povolení není potřeba. Nad Ochozem na tzv. rozcestí Říčky svedou nebohé řidiče na asfaltovou lesní cestu (pravda, na začátku vypadá jako silnice) po údolní stráni dolů k potoku Říčka ke Kaprálovu mlýnu (zákazová dopravní značka na sjezdu ze silnice, která by je zastavila, je obvykle zničená). U mlýna je mostek, který větší tonáže nepřejedou, za mostkem pokračuje jen štěrková cesta v louce. Tady snad každému řidiči dojde, že naletěl. Ti normálnější se otočí a jedou zpět, odvážnější riskují setkání se stráží přírody a pokutu a pokračují dál podle navigace do Mokré kolem restaurace U jelena (že by přidali občerstvení?). Nejhůř dopadnou kamiony. Naposled slovenský kamion (letos už třetí kamion) koncem srpna blokoval 2 dny průjezd po komunikaci, protože mostek přes Říčku u Kaprálova mlýna přejet nemohl (úzký a pak ta tonáž) a s vycouváním do kopce na řádnou silnici měl vážný problém (podkluzoval). Stráž přírody už připravovala pomoc - zásah HZS z Brna. Pomohla však výměna šoférů za zkušenějšího českého Mistra, který vycouvání bravurně zvládl. Po zablokovaném kamionu v údolí zůstal zbořený plot u cesty a vystresovaný slovenský šofér si užil svoje. Údajně vezl zásilku odpadu na spálení do Mokré, a tu bychom nechtěli mít v údolí vysypanou. Až se zhorší počasí, bude asfalt lesní cesty s listím pro těžké kamiony mimořádně riskantní. Správa CHKO Moravský kras iniciovala u Obce Ochoz v zájmu řidičů postavení nové dopravní značky zákaz vjezdu motorových vozidel na vjezd do údolí, která tam přijde asi v půlce září. Budeme jen čekat, jak dlouho značka vydrží, než ji někdo odcizí i s trubkou a betonovou patkou, jako tu poslední před rokem.
1.9.2014 vložil: Tonda Tůma
Podzemní feráty v Moravském krasu
Za určitý typ feráty (via ferrata - zajištěná cesta) lze označit přesunové trasy jeskyňářů v některých jeskyních Moravského krasu. Obvykle je taková trasa vybavena žebříky, stoupacími kolíky, lanovými traverzy z tenkých ocelových lan. Nenajdete tu však jistící ocelové lano, ke kterému se na povrchové ferátě přicvakáváte. Prostě nejde o typické feráty alpského vzoru. Hlavně jsou to přísně účelové cesty jen pro specialisty, tedy pro speleology a nejsou určeny veřejnosti.
V současné době se však veřejnost může dostat do tří jeskyní s přírodní trasou a se zajištěnými úseky cesty (tedy s ferátou): do jeskyně Rudické propadání, do jeskyně Spodní patra Sloupských jeskyní a do jeskyně Ostrovská propast. Všechny tři jeskyně jsou využívány na základě povolení Správy CHKO Moravský kras.
V případě Spodních pater Sloupských jeskyní můžeme hovořit o ferátě kategorie A - je zde pouze jeden žebřík a horolezecké lano na přidržení. V případě Rudického propadání půjde o kategorii B/C až C/D (kolmé žebříky) a u Ostrovské propasti můžeme hovořit o kategorii C až C/D (sestup propastí). Ani v Rudickém propadání nikde nenajdete jistící ocelové lano podle alpského vzoru. Je to proto, že na lanových traverzech se dá navíc často opírat o stěny chodeb a expozice (hloubka) pod traverzy je pod 2 m. Na žebřících může průvodce jistit návštěvníky běžným horolezeckým lanem. V Ostrovské propasti je specialitou trasa v propasti vytvořená pomocí statického lana (měkkého, polyamidového), po kterém jednak lze lézt a jednak se k němu lze jistit. Opět zde není jistící ocelové lano a průvodce může návštěvníky jistit horolezeckým lanem.
Tyto podzemní feráty si stavěli provozovatelé sami. Existuje vydané povolení ještě na jednu podzemní ferátu v Moravském krasu, ale její výstavba nebyla zahájena. Správa CHKO MK nepočítá s realizací dalších podzemních ferát na území své působnosti. Kritéria pro jejich povolení v podzemí jsou velmi přísná, prioritu má ochrana jeskyně a její bioty.
23.7.2014 vložil: Tonda
Povrchové feráty v Moravském krasu
Od letošního roku jsou v Moravském krasu v provozu 3 krátké ferátové cesty (via ferrata), všechny v lomové stěně bývalého kamenolomu Velká dohoda u Holštejna. V prostoru lomu vznikl "Přírodní areál Velká dohoda", který nabízí lanovku (v sedáku na kladce) přes lom, lanový park Lanáček (lanové centrum), 3 feráty obtížnosti A až D s celkovou délkou 80 m, klasickou horolezeckou stěnu s horním jistěním a naučnou stezku se "školou v přírodě".
Všechny činnosti jsou odsouhlasené Správou CHKO Moravský kras včetně ferát, které jsou tak 1. oficiální povrchové feráty jak v Moravském krasu, tak na Moravě (doufám, že se nemýlím). K lomu je od křižovatky U kaštanu povolen příjezd motorových vozidel pro klienty přírodního areálu, parkuje se nad lomem, do lomu se nejezdí. Příjezd od Lipovce je uzavřen, neprojedete. Přírodní areál je soukromý a jeho využití je majitelem zpoplatněno.
Feráty stavěl rakouský specialista z Alp a jsou přesně podle alpského rakouského vzoru a v alpské rakouské kvalitě (je třeba rozdíl od slovinského vzoru). Další povrchové feráty Správa CHKO Moravský kras na svém území nepředpokládá. Většina vysokých skal v Moravském krasu je chráněna v rezervacích, a tam by stavba ferát narazila na vážný problém s ochranou skal a jejich bioty. Navíc řada skal jsou povolené klasické horolezecké terény a nelze je narušit ferátami.
23.7.2014 vložil: Tonda
Netýkavkobraní 2014 - PODĚKOVÁNÍ
Ahoj všem příznivcům ochrany přírody v MK :-)
Chtěl bych nejen jménem Správy CHKO MK poděkovat za vaši pomoc a nasazení při letošní likvidaci netýkavky žlaznaté v MK. Všechny známé lokality se podařilo právě díky vám již obejít a vytrhat, jen bude letos třeba ještě zkontrolovat třebas v půběhu srpna, zda se na lokalitách znovu nějaké neobjeví. Pak až ti, kteří každoročně odevzdávají z vytrhávání zprávy, nechť prosím mi je pošlou.
Na společném setkání v terénu při netýkavkobraní 2014 v Lažánkách (druhý rok na této lokalitě) se našlo a vytrhalo kolem 1700 ks netýkavek oproti loňským přes 7000 ks. Letos bylo zdá se všude méně netýkavky, která zřejmě neměla ideální podmínky při klíčení. V Lažánkách by jí ale jistě bylo mnohem více, kdybychom tam v loňském roce již poctivě netrhali.
Po trhání jsme se letos vypravili na obhlídky některých lokalit na Stádliskách nad Lažánkami, kde jsme obdivovali nejen malebný výhled na Lažánecký žleb z vyhlídky nad lomem, kvetoucí hořec křížatý nebo plodící sasanku lesní na místních suchých trávnících. Zbyl čas i nahlédnout do Ostrova u Macochy, odkud jsme po občerstvení vyrazili ještě na otočku shlédnout lokalitu Stráň u Městikádě, kde se v letošním roce budeme soustředit s kosením a výřezem náletu někdy koncem léta. K sestavení pracovního týmu pošlu odkaz na doodle, kde si odhlasujeme termín. Pro tuto akci tedy hledáme dobrovolníky, kteří by pomohli s křoviňáky a hraběmi, příp. pilkami a zatíráním pařízků. Je možné dle zájmu sestavit až malý managementový tábor, který by mohl být na dva až tři dny. To vše ale bude v jednání až dle počtu zájemců. Pošlu ještě k tomu mail a nějaké to info bude i na FB. Případně přepošlete info dál.
Mějte se zatím fajn a pěkné léto.
Z MK osvěženého letní bouřkou s vůní malin zdraví Zdenda ;-)
22.7.2014
Veřejně prospěšné stavby v Moravském krasu 2014
Na Skalním mlýně se staví infostředisko a středisko ekologické výchovy, tzv. Dům přírody.
U chaty na Macoše se staví malé infostředisko a veřejné toalety.
Na Holštejně už stojí nový most přes ponor Nová Rasovna, bude se opravovat vozovka od Lipovce po křižovatku U kaštanu. Na Holštejn se autem dostanete pouze přes Lipovec, kde se opravuje vozovka a obec je špatně průjezdná.
U Punkevních jeskyní zbořili pokladny a budou stavět novou budovu s pokladnami, expozicí a větším zázemím pro návštěvníky. Prohlídky jeskyně běží bez omezení.
Opravuje se vozovka v Lažánkách, zatím jsou Lažánky průjezdné se semafory.
22.7.2014 vložil: Tonda
Tradiční úklid Moravského krasu a přidružených národních přírodních památek 2014
Každoroční akce organizovaná Správou CHKO Moravský kras měla letos opět hojnou účast více než 300 brigádníků v několika termínech. Sbíraly se odpadky na území CHKO Moravský kras a v Brně na území NPP Stránská skála a NPP Červený kopec. Sérii brigád zahájili 16.4. studenti z Gymnázia Kapitána Jaroše Brno v jižní části Moravského krasu (velký kontejner) a studenti Střední zahradnické školy z Rajhradu na Červeném kopci (velký kontejner). Ten den se ještě uklízela Stránská skála (vlek za auto). Hlavní brigáda proběhla 26.4. s úklidem střední (velký kontejner) a severní části Moravského krasu (velký kontejner). Nejpočetnější účastníci byli studenti a děti z blanenských škol (gymnázium i ZŠ) a z obcí z okolí Blanska, dále strážci a spolupracovníci Správy CHKO, jeskyňáři, skauti. Na brigádě spolupracovaly obce Moravského krasu. Město Blansko, Městská část Brno - Líšeň, ŠLP Křtiny a LČR - LS Černá Hora zajistily kontejnery, organizace AVE CZ, ÚVR ČSOP z Prahy a Pstruhařství Skalní mlýn dodaly pytle na odpad. Závěrečná brigáda proběhla 16.5. opět v jižní části Moravského krasu (velký kontejner) v režii SEV Kaprálův mlýn.
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.bmp)
![](<a href="http:/imgway.cz/s/Kda" target="_blank" title="Zobrazit obrázek"><img src="http:/imgway.cz/m/Kda.jpg"/></a>)
![](<a href="http:/imgway.cz/s/Kda" target="_blank" title="Zobrazit obrázek"><img src="http:/imgway.cz/v/Kda.jpg"/></a>)
![](<a href="https:/ibb.co/680zJW5"><img src="https:/i.ibb.co/cwh0Xrd/Amat-rsk-jeskyn-Dlouh-jezero-2-SKamila-a-Ji-rovi.jpg" alt="Amat-rsk-jeskyn-Dlouh-jezero-2-SKamila-a-Ji-rovi" border="0" /></a>)
![](<a href="https:/ibb.co/680zJW5"><img src="https:/i.ibb.co/680zJW5/Amat-rsk-jeskyn-Dlouh-jezero-2-SKamila-a-Ji-rovi.jpg" alt="Amat-rsk-jeskyn-Dlouh-jezero-2-SKamila-a-Ji-rovi" border="0" /></a>)
![](<a href="http:/imgway.cz/s/1vC6" target="_blank" title="Zobrazit obrázek"><img src="http:/imgway.cz/m/1vC6.jpg"/></a>)
Obě fota web Kaprálův mlýn
fialově - ložisko nerostné suroviny, zeleně - chráněné ložiskové území
