zahlavy

Zprávy z Moravského krasu

Adam Ondra v Moravském krasu přelezl druhou nejtěžší cestu na světě

Chladné počasí posledních dnů přálo extrémnímu lezení! Výsledek? Adam Ondra na Holštejně v Moravském krasu provedl úspěšný prvovýstup cesty Zvěřinec, kterou oklasifikoval obtížností 9b+. Podle Ondry jde o jasně nejtěžší lezeckou linii v České republice a druhou nejobtížnější cestu vůbec po Silence v norském Flatangeru.

Čtěte na https://www.sport.cz/clanek/lezeni-animalni-masakr-ondra-v-moravskem-krasu-prelezl-druhou-nejtezsi-cestu-na-svete-3779559

Vložil: 25.11.2022 Tonda Tůma

Cvičení HZS a SZS: Z jeskyně zachraňovali zraněného

Pátek, 18. listopadu 2022 – Náročné cvičení simulovalo záchranu jeskyňáře z podzemí. K jeho záchraně vyrazil odřad jihomoravských hasičů a speleozáchranářů. 

Odřad jihomoravských hasičů (HZS) a speleozáchranářů (SZS) je jediný svého druhu v České republice. Specializuje se na záchranu osob z jeskynních komplexů po celé republice. Cvičení se odehrávalo na Blanensku, ale v rámci přesunů techniky a záchranářů simulovalo událost v Libereckém kraji.

Více čtěte na https://www.hzscr.cz/clanek/z-jeskyne-jsme-zachranovali-zraneneho-cviceni-proverilo-pripravenost-odradu.aspx

Vložil: 24.11.2022 Tonda Tůma

Přednáška v Blansku

Václav Cílek a Petr Zajíček: O krajinách vnitřních i vnějších

Komorní podvečerní povídání dvou přátel, spjatých krásami podzemního světa, o knihách, současném světě, vizích do budoucna, přírodě a samozřejmě jeskyních. Zveme vás ke společné diskuzi.

Kdy: pondělí 28. listopadu 2022 v 18.00 h
Kde: Blansko, multifunkční místnost knihovny, 4. patro
Vstup volný

https://www.knihovnablansko.cz/2022/11/23/vaclav-cilek-a-petr-zajicek-o-krajinach-vnitrnich-i-vnejsich/

Vložil: 23.11.2022 Tonda Tůma

Moravský kras: Rudické geody na výstavě minerálů na BVV

Vážení přátelé krasu, geologie, jeskyní a nerostů!

Dovolujeme si vás pozvat o tomto víkendu 26. a 27. 11. 2022 na brněnské výstaviště do pavilonu B.

V rámci pravidelné akce - burzy Minerály Brno bude na doprovodné výstavě Minerály širšího brněnského okolí vystaveno více jak 700 nerostů, fosilií a hornin z daného regionu včetně Moravského krasu, který bude na výstavě široce zastoupen.

Unikátní bude zejména příležitost vidět na 200 "rudických geod" včetně známé sbírky Zd.Mejzlíka. V této šíři a kvalitě dosud rudické geody ještě nikdy nebyly prezentovány.

Srdečně zvou autoři

https://www.bvv.cz/mineraly-brno/

Vložil: 23.11.2022 Tonda Tůma

Mírnější ochránci Moravského krasu: karavany omezí jen v národní přírodní rezervaci na Skalním mlýně a u Macochy

V Moravském krasu je po turistické sezóně a nastal dlouhý klid i s nocováním v autech na parkovištích. Nicméně mírný podzim mnohé návštěvníky láká do přírody a zpřístupněné jeskyně jsou zatím ještě všechny otevřené, takže můžete zejména o víkendech potkat na krasových parkovištích tu a tam 1 obytný vůz. Během zimního období připraví ochránci přírody CHKO Moravský kras s provozovateli parkovišť a s obcemi omezení nočního parkování na příští turistickou sezónu tam, kde je nejvíce ohrožena příroda, a to jsou národní přírodní rezervace.

Více čtěte na https://newtonone.newtonmedia.eu/cs-CZ/monitoring/CZ$OP-16-4279/topic/z016/article/2022M263M13D/token/80700ee953f048bca53f0aec064632db?tab=Text#Text

Pro srovnání něco z Krkonoš: https://hradec.rozhlas.cz/s-karavanem-uz-jen-tak-nekde-dlouhodobe-nezaparkujete-pocitejte-s-tim-pri-vyletu-8496069

A něco ze Šumavy: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-plzen/666198/karavany-zaplavuji-sumavu-a-je-po-nich-binec-zelezna-ruda-pro-ne-otevre-novy-areal.html nebo https://plzenska.drbna.cz/zpravy/doprava/8277-prvnich-sedm-parkovacich-mist-s-elektrickymi-pripojkami-pro-obytne-vozy-chysta-sumavska-zelezna-ruda.html

Co na to Asociace kempování a karavaningu: https://akkcr.cz/zakazy-v-moravskem-krasu-jsou-i-jina-reseni/ a určitě čtěte https://akkcr.cz/dopis-ceske-televizi-k-reportazim-o-obytnych-vozech/

Zapsal: 11.11.2022 Tonda Tůma

Okolí závrtů v Moravském krasu bylo zatravněno. Má to zabránit průniku pesticidů do jeskyní

Monitoringu pesticidů v chráněných krajinných oblastech byla donedávna věnována jen malá pozornost. Výzkum vodních zdrojů v CHKO Moravský kras, který probíhal v letech 2018–2021, však potvrdil významné průsaky pesticidů a hnojiv z intenzivně obhospodařovaných polí do krasového podzemí. Zjištění je zásadní, protože pesticidy mohou mít negativní vliv na různé druhy organismů. Místa jejich aplikace přitom mohou být i daleko za hranicemi CHKO.

Podrobně si přečtěte na https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/okoli-zavrtu-v-moravskem-krasu-bylo-zatravneno.ma-to-zabranit-pruniku-pesticidu-do-cenneho-podzemi

Vložil: 10.11.2022 Tonda Tůma

ŠLP Křtiny: les potřebuje deště a proč jsou některé lesní cesty uzavřeny

Brno - Celou západní Evropu trápí dlouhodobé sucho. Česká a moravská krajina v tomto směru není výjimkou. Změny klimatu se nevyhýbají ani jí. Zatímco kůrovcová kalamita je v posledních letech spíše na ústupu, sucho naše lesy trápí i nadále. Adaptaci lesů na klimatickou změnu se dlouhodobě věnuje i ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáš Vrška. Lesní komplex je majetkem Mendelovy univerzity v Brně.

Velmi zajímavý rozhovor s ředitelem ŠLP doc. Ing. Tomášem Vrškou, Dr. si přečtěte na https://stisk.online/a/i2paL/destive-tydny-jsou-pro-nas-pozehnanim-rika-reditel-lesu-mendelu

Vložil: 9.11.2022 Tonda Tůma

ŠLP Křtiny v září dočasně uzavřel v krasu několik lesních cest

Informace jsou převzaty z webu https://www.slpkrtiny.cz/aktuality/

Důvodem je stav lesa nad těmito cestami. Hrozí zde totiž pád větví nebo i celých stromů a pohyb osob je na uzavřených cestách rizikový a životu nebezpečný. Nyní o jaké cesty uzavřené v září 2022 jde:

  • červená turistická trasa v PR U Výpustku
  • zelená turistická trasa přes jeskyni Kostelík v NPR Býčí skála
  • modrá turistická trasa přes jeskyni Jáchymka podél Křtinského potoka do Adamova v NPR Býčí skála
  • modrá turistická trasa od Jelence přes jeskyni Nad Švýcárnou k Sedmi dubům

Podrobněji si přečtěte na https://www.slpkrtiny.cz/uzavirky-turistickych-tras/

V srpnu 2022 mimo kras uzavřel ŠLP Křtiny zelenou turistickou trasu okolo Čertova Hrádku nad údolím Svitavy https://www.slpkrtiny.cz/uzavirka-turisticke-trasy-v-useku-certuv-hradek-u-tetreva/

Reportáž o uzavření turistických tras si můžete prohlédnout na https://www.slpkrtiny.cz/reportaz-ct-14-9-2022/

Od 1.11.2022 platí dokonce zákaz vstupu do lesa na polesí Vranov v lokalitě u Soběšic https://www.slpkrtiny.cz/omezeni-vstupu-do-lesa-1-11-2022-31-1-2023/

Vložil: 9.11.2022 Tonda Tůma

Školní lesní podnik Křtiny na webu spustil infomapu

Na webu ŠLP Křtiny byla spuštěna mapa http://www.slpkrtiny.cz/pro-verejnost/#infomapa, v níž lze najít vše důležité, co můžeme potřebovat, než se vydáme do lesů Mendelovy univerzity.

Zejména jsou tam aktuální RIZIKOVÉ LOKALITY, kde jsou třeba uzavřené cesty kvůli těžbě dřeva nebo kvůli nebezpečí padajících stromů. Najdeme na mapě různé trasy, edukační objekty nebo tzv. Lesnický Slavín.

Vložil: 9.11.2022 Tonda Tůma

převzato z: https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/najezdy-obytnych-aut-do-krasu-ochranci-chteji-omezeni-ve-dvou-lokalitach-2022110.html

Nájezdy obytných aut do Krasu: ochránci chtějí omezení ve dvou lokalitách

     Bezmála čtyřicet obytných vozů na parkovišti poblíž Kateřinské jeskyně. Další šedesátka pak na odstavné ploše u propasti Macocha. Tolik vozidel přes noc napočítali ochránci přírody v rezervacích v Moravském krasu na Blanensku jen za srpen. Pouze pět nocí na těchto místech v autech nikdo nenocoval. Ilegální autokempink ve zmíněných lokalitách narůstá.

     Původně parkování obytných aut chtěli ochránci omezit plošně. Nyní cílí s případným zákazem jen na zmíněná dvě parkoviště, kde je aut přes noc nejvíc. „Po konzultaci s právníky jsme od plošného zákazu upustili a parkování přes noc chceme v budoucnu omezit u Macochy a poblíž Kateřinské jeskyně. Situaci vyhodnocujeme, monitorujeme dopady na přírodu a probíráme s vlastníky parkovišť. Pomoci vyhláškou mohou i obce,“ řekl Deníku Rovnost Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

     Článek navazuje na náš článek v této sekci níže pod datem 21.10.2022.

Vložil: 8.11.2022 Tonda Tůma

Stránky jsou v úpravě!

Děkujeme za pochopení

Objev penězokazecké dílny v Kateřinské jeskyni je událost roku 2022

Tato událost je ze srpna tohoto roku a pokud jste ji nezaregistrovali, tak ji připomínáme.

Osobně jsem byl účasten 12.8.2022 odborné komise, která prohlížela výsledky výzkumu v Kateřinské jeskyni. Teprve po komisi byl objev penězokazecké dílny sdělen veřejnosti. Místo nálezu je v nízké odbočce z hlavního dómu Kateřinské jeskyně (dóm s koncerty). V nízké a úzké chodbičce se určitě nepracovalo, spíše to vypadá, že tam byl "padělatelský odpad" vyhozen a "uklizen". Určitě byla spousta prostoru právě v hlavním dómu. Vyloženě se zde nabízí detektorový průzkum. 

Nálezy jsou plechová kolečka a zbytky plechu s dírami po průbojníku. Bohužel na žádném kolečku není ražba, např. pokažená ražba, takže přímá datace nálezu chybí.

Další informace na https://www.denik.cz/objevy/katerinska-jeskyne-vydala-dalsi-objev-pod-zemi-ukryvala-tajemstvi-penezokazcu-20.html nebo https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nalez-penezokazecka-dilna-katerinska-jeskyne-moravsky-kras.A220815_134133_brno-zpravy_krut.

Pro porovnání se podívejte na internet na penězokazeckou dílnu v Koněpruských jeskyních. Tam se ražby našly a dílna tak mohla být přesně datována. https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/od-objevu-konepruskych-jeskyni-uplynulo-70-let/

Budeme čekat na výsledky rozboru numismatiků, kteří nalezená plechová kolečka porovnají se skutečnými mincemi a určí, kterému typu mincí se nejvíce blíží.

Zapsal: 22.10.2022 Tonda Tůma

Včera zahájil veletrh karavanů a obytných vozů v Brně.

Stráž přírody v Moravském krasu zákaz parkování obytných vozů neumisťuje, bude záležet na provozovatelích parkovišť a blízkosti chráněných rezervací

Strážci přírody v Moravském krasu zatím situaci s nocováním v autech na parkovištích v chráněné krajinné oblasti monitorují a vyhodnocují. Předpokládáme, že omezení nočního parkování s nocováním v autech bude pouze v nejcitlivějších územích, a to jsou především národní přírodní rezervace (NPR).

Příkladem, kde by od příštího roku mohlo k omezení nočního parkování dojít, je NPR Vývěry Punkvy a dvě velká parkoviště: jedno v centru NPR na Skalním mlýně a jedno na okraji NPR u propasti Macocha. Během měsíce srpna 2022 parkovalo na Skalním mlýně 38 obytných vozů a u Macochy 60 obytných vozů. To už jsou slušné ilegální autokempy. Na obou parkovištích bylo pouze 5 nocí, kdy zde nikdo v autě nenocoval a kdy zde příroda měla úplný noční klid.

Ochrana přírody vítá finanční podporu Jihomoravského kraje na zřizování oficiálních parkovacích míst pro obytné vozy, jaké letos vzniklo ve Křtinách u koupaliště. Jinak okraj Moravského krasu nabízí ještě autokemp v Jedovnicích a ve Sloupu a potom u rybníka Suchý.

Musíme také konstatovat, že v srpnu 2022 mnoho slušných řidičů nevhodnost nocování na Skalním mlýně v centru NPR pochopilo a přišlo se zeptat na nedaleký Dům přírody Moravského krasu, kam že mohou zajet se svým vozem přespat. To je velmi pozitivní přístup. Šlo však pouze o české řidiče.

Parkování a nocování v obytných vozech a v karavanech záleží nejen na ochraně přírody (především u rezervací), ale také na obcích, vlastnících pozemků a provozovatelích parkovišť (zejména u obcí). Bude tedy záležet na umístění parkovacího místa, na zájmu o toto místo a na chování parkujících.

Nakonec se podívejte na aktuální reportáž, najdete ji na konci Událostí v regionech: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/322281381991020/

Zapsal: 21.10.2022 Tonda Tůma

Mezinárodní Rok jeskyní a krasu 2021 (prodloužený na rok 2022)

Dny otevřených dveří jeskyní Moravského krasu tento víkend končí

V roce 2022 už proběhly dny otevřených dveří (DOD) na jeskyních: Michalka, Císařská, Ochozská a 2x Nová Amatérská a tento víkend 22.-23.10.2022 budou DOD v Nové Amatérské jeskyni do třetice.

DOD organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a její strážci přírody spolu s Českou speleologickou společností a u Císařské jeskyně to bylo spolu s Dětskou léčebnou se speleoterapií v Ostrově u Macochy.

Sice byly dopředu všechny rezervace vstupů zaplněny, ale nakonec přece jenom podzim přinesl různé nemoci a účast nebyla stoprocentní. I tak si na nezájem rozhodně nestěžujeme, nezaplněné vstupy se podařilo často doplnit náhodnými kolemjdoucími turisty.

Zapsal: 21.10.2022 Tonda Tůma

Zemřela paní hraběnka Salmová

Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová, která 30 let usilovala o restituci někdejšího rodového majetku Salmů na Blanensku, letos v červnu zemřela ve Vídni. Bylo jí 90 let. O jejím úmrtí ČTK informovala Kateřina Janků ze společnosti Salm a.s., která hospodaří v navrácených lesích. Podle parte budou ostatky 16. září uloženy na salmovském hřbitově ve Sloupě na Blanensku.

 
 
Vložil: 9.8.2022 Tonda Tůma

Obytné vozy kempující mimo  autokempy jsou pro přírodu problém

Jde především o odpad, který lidé z obytných vozů produkují, a často se ho zbavují nelegálně do okolí svého vozu. V Moravském krasu už byl zaznamenán případ, kdy cizinec odnesl z auta odpad svého WC a vylil ho do řeky Punkvy na Skalním mlýně v prostoru národní přírodní rezervace.

Nárůst obliby obytných vozů přinesl pro jejich majitele starost, kde na noc zaparkovat a zakempovat. Oficiálních kempů je možná dost, ale přece jenom zaparkovat mimo kemp v chráněné krajinné oblasti na odlehlém parkovišti mimo vesnice je přece jenom romantika, klid, nikde nikdo ...

Jenže strážci chráněných území to vidí jinak. Lidé z obytných vozů se většinou (tedy ne všichni) chovají sobecky a ve smyslu "po mně potopa". Prostě s odpadky si nedělají starosti, hlavně s těmi z toalet, přece je nebudou někam převážet a ekologicky likvidovat ... 

V CHKO Moravský kras jsou řidiči obytných vozů oblíbená všechna parkoviště u přístupných jeskyní (Sloupské, Balcarka, Kateřinská, před hotelem Skalní mlýn, u propasti Macocha). Hodí se i plochy u vesnických hřišť nebo hřbitovů, jako ta v Olomučanech u Blanska.

Ochrana přírody ovšem považuje kempování obytného vozu na parkovišti (rozuměj: nocování) za táboření, které v chráněných krajinných oblastech a národních parcích je povoleno jen na určených místech. Proto v CHKO Moravský kras se připravují podle vzoru Rakouska nebo Slovinska informační zákazové cedule, jejichž nerespektování (= nerespektování zákona o ochraně přírody) budou strážci přírody muset postihovat.

V Moravském krasu mohou obytné vozy oficiálně kempovat v autokempu Jedovnice a na tábořišti Sloup, dále v kempu Suchý u Boskovic a málo známý je kemp na koupališti Křtiny. Případně mohou být vyhrazena další místa na základě požadavku vlastníka pozemku, který zajistí potřebné sociální zázemí.

Myslíme, že když si nikdo nedovolí nelegálně kempovat na parkovištích v národních parcích Rakouska, tak by to mohlo jít i u nás.

https://www.karavan.cz/kde-muzu-parkovat-s-obytnakem

https://tn.nova.cz/auto/clanek/414244-je-mozne-nocovat-v-obytne-dodavce-na-parkovisti-takto-odpovedel-soud

Zapsal: 3.8.2022 Tonda Tůma

Setkání ECRA + 40 let SZS v Rudici

převzato z https://www.speleo.cz/setkani-ecra--40-let-szs-v-rudici

Moravský kras bude ve dnech 28.9.-2.10.2022 v Rudici (Moravský kras) hostit mezinárodní setkání speleologických záchranných služeb ECRA (European Cave Rescue Association). 

V rámci této důležité události proběhnou oslavy 40 let výročí existence Speleologické záchranné služby patřící pod spolek Česká speleologická společnost.

Vložil: 2.8.2022 Tonda Tůma

Objev v Novoroční jeskyni v Moravském krasu

Jeskyňářům z Moravského speleologického klubu se podařil nyní v červenci objev 25 m dlouhé jeskynní chodby v Novoroční jeskyni poblíž Sloupu v Pustém žlebu. Jeskyně přestavuje zajímavý členitý systém vertikálních i horizontálních chodeb s předpokládanou návazností na Amatérskou jeskyni. 

Pochopitelně je uzamčena a je významným zimovištěm netopýrů.

Čtěte více na https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/objev-v-moravskem-krasu-nove-chodby-v-novorocni-jeskyni-a-kosti-netopyru-2022072.html

Zapsal: 2.8.2022 Tonda Tůma

Kam rozptýlit návštěvníky ? Moravský kras regulaci návštěvnosti má

Dnes v ČTV proběhl rozhovor s náměstkem ministryně životního prostředí panem Tesařem viz https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3519697-turiste-se-museji-rozptylit-do-dalsich-prirodnich-lokalit-nutna-je-propagace-rika

Pan náměstek místo regulace extrémně navštěvovaných míst navrhuje rozptýlit návštěvníky národních parků na málo navštěvovaná místa.

CHKO Moravský kras sice také uvítá rozptýlení návštěvníků od Punkevních jeskyní a od propasti Macocha např. do Křtin a do jeskyně Výpustek nebo do Sloupu či do Ostrova a eventuelně do údolí Říčky, ale díky limitům návštěvnosti Punkevních jeskyní má na největší atrakci Moravského krasu stanovenou regulaci návštěvnosti. A zdá se, že to všem vyhovuje.

V rámci turistických regionů je potřeba spolupráce obcí a provozovatelů atrakcí spolu s ochranou přírody. Moravský kras se chlubí návštěvnickým střediskem a infocentrem "Domem přírody Moravského krasu", nicméně přece jenom něco chybí. Když se podíváme vedle do Rakouska, tak třeba tu není návštěvnická slevová letní karta, která je zrovna ideální pobídkou, jak navštívit méně známá a málo navštěvovaná místa a atrakce.

Chybí tu asi to, čemu se říká destinační management ... rozptýlení návštěvníků neudělá jen propagace ochranářů na málo známá místa, je potřeba nabídnout i sportovní vyžití a relaxaci a kulturu, tím se lidé v regionu zdrží, nechají zde své peníze a odlehčí nejpřetíženějším přírodním lákadlům.

Zapsal: 2.8.2022 Tonda Tůma

Bývalý lom Seč u Rudice je přírodní památkou

Rudice – Seč, nová přírodní památka Moravského krasu

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vyhlásila k 5.7.2022 na území CHKO Moravský kras nové maloplošné zvláště chráněné území. Přírodní památka je tvořena těžební jámou, jejíž stěny a svahy jsou tvořeny pestrými vrstvami písků, na dně jsou dvě jezírka, z nichž větší využívají návštěvníci ke koupání. Území je cenné jak z geologického hlediska (vlastní vrstvy druhohorních písků a jílů, výskyt geod a zkamenělin), tak i z hlediska živé přírody (výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin  a živočichů). Věříme, že vyhlášení přírodní památky umožní zachovat tento přírodovědně i turisticky velmi atraktivní fenomén pro další generace.

V bývalém lomu byly těženy sklářské a slévárenské písky a jejich ložisko je tu stále evidováno. Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského na jaře tohoto roku v lokalitě zrušil dobývací prostor a zůstává zde pouze chráněné ložiskové území.

Bývalý lom se stal přírodním prostorem a veřejnost má do lomu legální přístup. Nad lomem je obecní parkoviště. Během tohoto roku bude do lomu vyznačena turistická přístupová cesta, u parkoviště bude postaven Agenturou informační panel a na přístupové cestě Mendelova univerzita postaví 3 naučné panely (malou naučnou stezku). Uvažuje se i o zřízení toalet u parkoviště. Žádná další infrastruktura pro návštěvníky se neplánuje.

V lomu tak jako v celé CHKO není možno rozdělávat oheň, tábořit, odhazovat odpadky a jezdit s motorovými prostředky. Navíc status přírodní památky určuje, že v lomu je možno pouze se souhlasem ochrany přírody (čili je v podstatě zakázáno) volně pouštět psy, jezdit na kolových prostředcích a na koních, provádět větší výkopy (děti v písku na dně lomu hrabat samozřejmě mohou) a vstupovat pod kolmé stěny a do převisů.

Do lomu stejně jako do ostatní přírody je vstup na vlastní nebezpečí. Zvláště rodiče si musí ohlídat své děti, aby nevyhrabávaly převisy, které se na ně mohou zřítit. Rovněž je třeba počítat s tím, že za mokra jsou pískové svahy lomu kluzké.

Přejeme příjemný pobyt.

Zapsal: 2.8.2022 Tonda Tůma

Přihlaste se na konferenci

Kras, jeskyně a lidé, která se uskuteční 23.-24.9.2022.

 
Již za necelý měsíc, 20. června 2022 končí registrace na konferenci Kras, jeskyně a lidé, která se uskuteční 23.-24.9.2022 na Hotelu Panorama v Blansku - Češkovicích. Proto neváhejte využít webové stránky konference https://kras.geology.cz/, kde naleznete on-line registrační formulář a další informace a dokumenty.
 
Zapsal: 25.5.2022 Tonda Tůma

"Nežij vteřinou" 2022 opět ve Sloupu


Bude od 7.00 do 18.00 uzavírka silnice v průtahu městyse Sloup před Sloupsko –Šošůvskými
jeskyněmi z důvodu pořádání preventivní akce


,,Nežij vteřinou 2022“ v sobotu dne 04.06.2022, akce se koná v době od 11:00 hod. do 16:00 hod.

https://www.blanensko.cz/clanky/detail/nezij-vterinou-2022.htm

Strážci přírody budou na místě mít propagační plakáty o CHKO Moravský kras, Roku jeskyní a o stráži přírody.

Zapsal: 25.5.2022 Tonda Tůma

Zdroj: https://plzenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/8891-skialpinista-ma-za-surovy-utok-na-strazce-sumavskeho-narodniho-parku-zaplatit-pokutu-30-tisic-korun.html?utm_source=copy

Skialpinista má za útok na strážce šumavského národního parku zaplatit pokutu 30 tisíc korun

Je to sice zpráva ze Šumavy, ale je to významný precedens, že soud dal strážcům přírody jako úředním osobám za pravdu. Můžeme už pak diskutovat o výši trestu, ten měl být odstrašující a útočník na strážce přírody měl k pokutě dostat ještě dvouletou podmínku, to je můj názor.
 

Útočník na šumavské strážce má další problém: nelegálně postavený srub

Policejní obvinění z fyzického napadení strážců šumavského parku není jediným průšvihem, kterým měl bývalý český reprezentant v extrémním lyžování Jiří B. (39) ze Železné Rudy porušit zákon. Jak Právo zjistilo, v souvislosti s nelegálně postaveným srubem ve zvláště chráněné lokalitě parku musí zaplatit pokutu 70 tisíc korun a uvést vše do původního stavu.

Jak se pan "obětní beránek", kterého "přece napadli strážci a ne on je", vybarvil, čtěte na: https://www.novinky.cz/krimi/clanek/po-obvinenem-z-utoku-na-strazce-parku-jdou-kvuli-cerne-stavbe-urednici-40396059

 
Vložil: 9.5.2022 Tonda Tůma
 

Úklid Moravského krasu po třicáté: účastníkům děkujeme

Převzato z: https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/uklid-moravskeho-krasu-po-tricate/

Jubilejního ročníku úklidové akce dne 9.4.2022 se zúčastnilo několik stovek lidí. 

Poslední dva roky probíhal Úklid Moravského krasu v podmínkách, které nedovolovaly tuto akci uspořádat tradiční formou. Až letos jsme ji mohli zorganizovat tak, jak jsme byli po desítky let zvyklí. Zase se mohli bez omezení zúčastnit žáci základních a středních škol, kterých i přes velmi nepříznivé počasí přišlo přes tři sta. Odměnou za vynaloženou námahu jim byla návštěva některé z veřejnosti přístupných jeskyní a drobné občerstvení v podobě vlastnoručně upečeného špekáčku na Skalním mlýně, kde také mohli zdarma navštívit Dům přírody Moravského krasu.

Skupina sběračů v akci  Plnící se kontejner  Vysbíraného odpadu bylo opravdu hodně  Opékání špekáčků  Zasloužený odpočinek

Kromě žáků a studentů a jejich pedagogického dozoru se akce zúčastnili speleologové, skauti, obce, pracovníci AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras a strážci přírody (odhadem dalších 200 osob). Vlastní úklidové práce už někteří zahájili před touto akcí (např. speleologové uklízeli Holštejnsko a Stránskou skálu) a další dobrovolníci pokračovali 19.4. (Gymnázium Kpt. Jaroše z Brna uklízelo lesy Moravského krasu u Brna).

Co se uklízelo: lesní cesty a okolí obcí, okraje silnic často i za hranicí chráněné krajinné oblasti, parkoviště, portály jeskyní a jeskyně samotné. Specialitou byla například stará skládka v lese na okraji Ostrova u Macochy, neuklizené plasty po bouračkách aut nebo různé pneumatiky, které musely být i vykopávány ze země. Nechyběl ani snad každoroční nález osobních dokladů u silnice na katastru Líšně, nepochybně odcizený a zahozený.

Celá tato velká akce by se nemohla uskutečnit bez ochoty, spolupráce a přispění celé řady lidí a organizací. V první řadě patří poděkování dětem, žákům a studentům za to, že s úklidem Moravského krasu tolik pomohli, bez tohoto velkého množství pilných rukou a dozoru dospělých by se vlastní úklid jen stěží uskutečnil.

Dále patří poděkování firmě ICOM transport, a.s., která zajišťuje místní autobusovou dopravu a která zdarma zajistila rozvoz účastníků na výchozí místa a dopravu zpět ze Skalního mlýna do Blanska, Městu Blansku za poskytnutí dvou kontejnerů na vysbíraný odpad (jeden velký na smíšený komunální, druhý menší na pneumatiky), Obci Vavřinec za poskytnutí svého sběrného dvora, Školnímu lesnímu podniku Masarykův les Křtiny za přistavení nákladního auta a kontejneru, aktivitě Ukliďme svět - Ukliďme Česko za poskytnutí pytlů, Správě jeskyní ČR za umožnění prohlídek jeskyní a Domu přírody Moravského krasu za volný vstup do expozice a spolupráci na organizaci a zajištění hladkého průběhu akce.

Akce proběhla také v rámci prodlouženého Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021-2022.

Vložil a mírně doplnil: 4.5.2022 Tonda Tůma

Odešla paní Jana Gabrišová ze SJ ČR,

dlouholetá vedoucí Ústřední informační služby Skalní mlýn. Znali jsme ji jako milou a ochotnou kolegyni.

Informaci jsme se dozvěděli z FB https://www.facebook.com/cavemk/posts/3181906862030332.

Vložil: 8.4.2022 Tonda Tůma

Zítra 9.4. proběhne úklid Moravského krasu, počasí nepřeje

Počasí sice nemá pěknou předpověď, ale to brigádníky neodradí. AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras jako organizátor zájemcům z řad individuálních dobrovolníků, skautů, speleologů a škol přiděluje k úklidu úseky silnic a cest. Speciální skupiny pak vyráží likvidovat menší skládky, které byly během uplynulého roku monitorovány.

Tak například nad Sloupem k Vavřinci v lesním ostrůvku byly nedávno zjištěny staré rezavé plechy snad z doby před rokem 1989. Za Ostrovem u Macochy v lesní stráni směrem na Holštejn zase strážci přírody našli starou skládku s pneumatikami. Podobná skládka plná plastů je za chatami v Ochozu u Brna. To vše se bude likvidovat a uklízet.

Předpokládáme účast 300 dobrovolníků i přes nepřízeň počasí. Svoz odpadu budou provádět strážci přírody, kontejnery a likvidaci odpadu sponzorsky zajišťují Město Blansko a Mendelova univerzita - ŠLP Křtiny, v záloze jsou lesní správy LČR

Přepravu blanenských škol do krasu sponzorsky zajistí autobusový přepravce spol. ICOM transport. Správa jeskyní ČR umožní malým brigádníkům prohlídku Punkevních jeskyní a AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras zajistí opékání špekáčků na Skalním mlýně. 

Informace také v https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/dobrovolnici-vezmou-moravsky-kras-utokem-v-sobotu-ho-vycisti-od-odpadku-20220408.html.

Zapsal: 8.4.2022 Tonda Tůma

Neolitické čáry v Kateřinské jeskyni - výzkum pokračuje

Zkoumání pozdně neolitických čar v Kateřinské jeskyni má nové výsledky. Další 3 datování potvrzují pohyb lidí uvnitř jeskyně před asi 6,5 tisíce lety. Kolegové Petr Zajíček a Martin Golec uvažují o důvodech pobytu lidí v jeskyni. Ty by mohly být nejspíše rituální, sídliště v jeskyni zatím nemá oporu v chybějícím archeologickém výzkumu.

Blíže čtěte na https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/graffiti-v-katerinske-jeskyni-dilo-pravekych-lovcu-urcili-odbornici-20220407.html.

Vložil: 8.4.2022 Tonda Tůma

Vznikla nová organizace "DMO Moravský kras a okolí, z.s."

DMO Moravský kras a okolí (Destination Management Organisation) je oficiální turistickou organizací v Jihomoravském kraji. Jejím úkolem je rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Moravský kras. Provozuje ji od ledna 2022 DMO Moravský kras a okolí z.s.

Internetové stránky spolku jsou na https://www.moravskykras.eu/o-nas.

Vložil: 7.4.2022 Tonda Tůma

Mezinárodní rok jeskyní a krasu pokračuje i letos

Jednou z akcí je v sobotu 9.4. pořádaný úklid Moravského krasu viz pozvánka v této sekci níže. Rádi upozorňujeme na Dny otevřených dveří jeskyní Býčí skála, Ochozská a Nová Amatérská, o nichž budeme samostatně informovat.

Mrkněte na https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/mezinarodni-rok-jeskyni-a-krasu-pokracuje-i-letos/.

Zapsal: 4.4.2022 Tonda Tůma 

Školení komunikace pro stráž přírody a spolupracovníky.

 

V sobotu 19.3 2022 se na Správě CHKO Moravský kras v Blansku uskutečnilo školení komunikace s veřejností pro stráž přírody a spolupracovníky. Školení se zúčastnilo 13 zájemců, z toho dva z CHKO Pálava a jeden z CHKO Orlické hory. Byla probrána teorie, ukázky videí a praktická ukázka. Celkově mělo školení pozitivní ohlas a přibližně po půl roce si ho zopakujeme.

 

        

 

Další fotky nebo informace najdete na Facebooku: Stráž přírody Moravský kras 

Zapsal 28.3.2022 Radovan Mezera 

 

           Začala ochrana hnízdění sokola stěhovavého na Býčí skále

Vážení přátelé a příznivci,
dne 20. 3. 2022 byl uzavřen prostor před vchodem jeskyně Býčí skála a zeleně značená turistická cesta na jeskyni Kostelík. Je to z důvodu ochrany hnízdění sokola stěhovavého. Prosíme, respektujte omezení v dané lokalitě. Přispějete tak k úspěšnému vyhnízdění sokolů, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Omezení je platné do 15. 6. 2022.
Postupně vám budeme posílat zprávy, jak se situace kolem sokolů vyvíjí. Momentálně jsou sokoli aktivní a můžete je vidět, jak krouží nad Býčí skálou. V nejbližší době by si měla samička vybrat místo, kde snese svoji snůšku vajec.
Děkujeme za pochopení.

                

Vložil 22.3.2022 Radovan Mezera

 

                                                                  

Kdo jsou (nebo kdo byli) ti, kteří si říkají „Pracovní skupina SE – 3“?        

     Speleologové - zakladatelé a členové Pracovní skupiny SE – 3 jsou Ladislav Slezák (nar. 1934 – v současnosti 87 let), Josef Pokorný (nar. 1933 – 88 let) a Richard Cendelín (nar. 1945 – 76 let). Tito speleologové – důchodci se náhodně setkali v jižní části Moravského krasu na podzim r. 2006 a od tohoto setkání začíná jejich spolupráce. Někdy v r. 2008 navrhl L. Slezák název kolektivu:  SE – 3  = tři senioři.

     Pokorný se od tohoto setkání v r. 2006 stal týlovým spolupracovníkem obou dlouholetých kamarádů – speleologů a vytvářel jim podmínky k práci. Především dopravou na pracoviště, zajištěním a dopravou pracovních nástrojů na místo, zaměřováním výsledků jejich telegnostických detekcí v terénu, zpracováním výsledků nejprve do náčrtů, schémat a následně tvorbou map vycházejících ze zaměřených výsledků.

     Když řada jejich poznatků překročila kapacitu článků v odborných speleologických časopisech, začal poznatky vydávat digitálně (od r. 2009), vypálené na CD, později (pokud byl překročen rozsah) i na DVD, ve formě digitálních ročenek tzv. Edice SE-3, vydávaných jednou za rok u příležitosti setkání jeskyňářů v rámci akce Speleoforum.

     V současnosti jsou tyto ročenky Edice SE – 3 uloženy na https://www.speleo.cz/. Dostanete se k nim, když si na vyhledávači Google zadáte výše uvedenou adresu. Naskočí adresář základních informací o České speleologické společnosti. Na horní liště je titulek „Publikační a osvětová činnost“. Klikneme-li pomocí myši na tento titulek, naskočí vlevo na stránce sloupec, (seznam činností či akcí ČSS) nadepsaný „Menu“. Třetí položka shora ve sloupci „Menu“ je nazvána „Knihovna ČSS“. Po kliknutí na tuto položku, na stránce dole najdeme položku: „Ročenky SE – 3“. A kliknutím na tuto položku se otevře zde 10 uložených našich ročenek. V ročence č. 10/2018 jsou publikovány exkurzní zprávy z prvních 10 let naší činnosti. Zbývající ročenky najdete na https://www.speleozahady.cz/.

Výzva:

     Více jak po 12. letech se přerušuje souvislá řada karsologických výzkumů v jižní části Moravského krasu, která přinesla posun v poznání tohoto území. Obrovské množství dokumentačního materiálu je uloženo v archivu naší Pracovní skupiny SE-3 (U J. Pokorného). Nechceme se smířit s tím, že by naše úsilí skončilo ve sběrně starého papíru, protože myšlenky se nedají jen tak recyklovat, musí se realizovat!

     Obracíme se proto na všechny, kteří by zájmově, či profesně byli ochotni v naší práci pokračovat a podpořit témata námi rozpracovaná, aby se jižní části Moravského krasu nadále ujali i za cenu, že jejich jména nebudou zapsána do monumentu objevitelů gigantických jeskyní.

     Ladislav Slezák, Pracovní skupina SE-3

     Pracovníky Pracovní skupiny SE-3, kteří jsou důchodového věku, je zapotřebí dovézt včetně potřebného materiálu a nářadí co nejblíže k pracovním místům. Za tím účelem máme vyřízeny (na letošní rok) povolení výjimky ze zákazu vjezdu od Správy CHKO Moravský kras, od Státních lesů a od Brněnské kapituly na vjezd po zpevněných lesních cestách a parkování v terénu po dobu provádění práce na území tří katastrů (Ochoz, Hostěnice a Mokrá). Máme přidělen klíč na odemykání závor na lesních cestách. Výjimka bude vyřizována i na příští rok, jakmile bude známo jméno řidiče.

      V současnosti pokračují v práci v terénu Milan Jež, Kamil Pokorný a vypomáhá invalidní důchodce Lubomír Pokorný (r. nar. 1958). Dopravu zajišťuje Josef Pokorný. Zatím nebyly práce přerušeny, výzkum pokračuje i přes zdravotní a věkové obtíže. L. Slezák po přeléčení koronaviru práce zatím řídí z týlu domova.

      Potřebujeme především schopného řidiče, (mladšího, zdravého důchodce, nadšence pro speleologii a kras, praktické znalosti speleologa vítány), který by mohl ve všední dny, (cca 1x, výjimečně až 2x za týden, dle dohody) tuto službu zajistit. Současnému řidiči končí začátkem tohoto roku lékařské povolení a další nebude kvůli věku (89 let) z bezpečnostních důvodů již vydáno.

      Bude možno případně relativně levně (dohoda jistá) odkoupit starší vůz značky Citroen Xsara, tech. prohlídka platná do listopadu 2022, ujeto v současnosti 190 tis. km. Barva šedá metalíza – pastel. Vůz je odborně udržován, v dobrém pojízdném stavu, spotřeba včetně jízd v terénu na 1. a 2. převodový stupeň nepřesahuje 8 l/100 km. Odkoupení vozu není podmínkou, pokud bude zájemce o dopravu mít vlastní vůz. 

     Zájemci o spolupráci se mohou obracet na Josefa Pokorného, tel. 724 229 178, e-mail: jos.pokorny@seznam.cz.

Autor článku: Josef Pokorný

                                                     

Vložil: 9.3.2022 Tonda Tůma

Zemřel nestor krasových badatelů prof. Rudolf Musil

Dne 23.2.2022 odešel v krásném věku nedožitých 96 let za plné mysli a tvůrčí práce. Geolog a paleontolog. Jeho profesní životopis si přečtěte na https://www.muni.cz/lide/1465-rudolf-musil/zivotopis. Je obdivuhodné, jak široký pracovní záběr pan profesor měl a kde všude bádal. Velká část jeho zájmu patřila Moravskému krasu, který měl nepochybně rád, a jezdil do krasu dokud mu síly stačily. Všemi uznávaný odborník s kuloárovou přezdívkou "Medvěd" (pro jeho specializaci na jeskynní medvědy) zůstane navždy zapsán na seznamu objevitelů krasových tajemství. 

Připomenu jen namátkou několik lokalit, kde prof. Rudolf Musil bádal (někdy ve spolupráci s doc. Karlem Valochem): jeskyně Pod hradem, jeskyně Žitného, Medvědí jeskyně a Stránská skála, jeskyně Za hájovnou v Javoříčském krasu, lom Mokrá.

Naposledy jsem se s Rudou setkal na konferenci k Roku jeskyní a krasu v září loňského roku, kde byl velmi čilý. Předtím jsem se ho v roce 2016 ptal na konferenci k 60. výročí CHKO Moravský kras na recept na jeho vitalitu. Řekl mi: v mládí jsem dělal atletiku, jsem stále v pohybu a neustále pozitivně naladěn. Taky mi říkal: nedotčených jeskynních sedimentů je v Moravském krasu už velmi málo, chraňte je a nenechte je rozkopávat bez vědeckého posouzení. Dokud mohl, jezdil mezi jeskyňáře a prohlížel jejich pracoviště, pokud šlo o průkopy v sedimentech. Byl všude vítaný a pravidelně jsme ho mohli potkat na každoroční jeskyňářské konferenci Speleofórum.

Vzpomínám na jeho poutavé přednášky z paleontologie a následnou zkoušku, ta byla u pana profesora považována za těžkou. Taky seděl u obhajoby mé diplomové práce zaměřené na krystalinikum, kde si neodpustil dotaz s následnými připomínkami, jak že jsem důkladně mapoval kvartérní sedimenty na třebíčském masívu. To jsem ještě nevěděl, že se za mnoho let později budeme v Moravském krasu poměrně často potkávat, on na straně badatelské a já na straně ochranářské, a že mi bude umožněno mu tykat.

Zase jen namátkou bych připomenul Rudovo editorství a spoluautorství knihy Moravský kras - labyrinty poznání (1993) nebo Moravský kras - průvodce Josefovským a Křtinským údolím (2019) nebo autorství knihy Morava v době ledové (2014) anebo snad jeho poslední brožurky Údolí hlavních toků v Moravském krasu (2020). Je mi známo, že v tisku má ještě nějaké články ve sborníku Muzea Blanenska, který letos vyjde.

Ruda byl také velký skaut viz https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3254350-skauting-neni-jen-poznavani-prirody-uznavany-paleontolog-musil-slozil-svuj-slib-pred a má velmi pěkně zpracovaný životopis na https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/pametova-stopa-rudolf-musil-skaut-paleontologie_2101100705_ako.

                                                                                                             

Zapsal: 25.2.2022 Tonda Tůma

Strážci Moravského krasu bilancují přestupky za rok 2021

V loňském roce (2021) se změnami "covidových" pravidel ustal a poklesl příliv návštěvníků (koronaturistů) do přírody, což lze dobře demonstrovat na malé chráněné krajinné oblasti u velkého města, tj. na CHKO Moravský kras. Pokles nájezdů do přírody se projevil i poklesem počtu přestupků. Zatímco v roce 2019 udělili strážci krasu 49 pokut, v roce 2020 to bylo 142 pokut a v roce 2021 udělili 53 pokut tzv. příkazem na místě (blokové pokuty). Počet pokut odráží počet nejkřiklavějších přestupků v přírodě a loňský rok signalizuje v přestupcích návrat k předcovidové době.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (a jednotlivé národní parky) se snaží veřejnost především vzdělávat a informovat, takže její strážci do terénu instalují různé cedulky s upozorněním, že vstup třeba není dovolen, protože v území hnízdí sokol nebo jde o území určené ke klidu např. pro tetřeva nebo pro rysa. Dále že rozdělávání ohně není dovoleno, protože po ohni zůstávají popeloviny měnící chemismus půdy a vzniká nebezpečí požáru. Strážci přírody pokutovali pouze nejkřiklavější přestupky. Malé přestupky řešili domluvou, všechny pak vysvětlením a poučením.

oheň v CHKO 14
auto v CHKO 21
dron v I. zóně CHKO (NPR) 2
horolezení 0
oheň v NPP 2
oheň v NPR 7
oheň v PR 0
vstup do NPR 3
   
táboření v CHKO 1
čtyřkolka 0
motorka 1
vstup na uzavřenou cestu - rušení sokolů 2
   
53 udělených pokut

Začátek tohoto roku 2022 přinesl ochraně přírody vyhrocení problémů s agresivitou a arogancí některých návštěvníků, kteří přírodu považují za svoji soukromou arénu a nehodlají v ní respektovat žádná pravidla. Poukazujeme na útok na strážce národního parku Šumava, kteří byli napadeni ihned poté, co skialpinistu pouze upozornili, že se nachází v chráněném území mimo cestu a svým dalším pohybem zde bude rušivě působit. K tomuto případu máte odkazy a komentáře v této sekci níže od 14.2.2022 potud.

Ukázalo se v Moravském krasu, že rok 2021 přinesl pokles přestupků, což signalizoval již konec roku 2020, kdy před koncem roku radikálně ubylo přestupků v přírodě. Nadále zůstanou strážci přírody pozorní a budou do terénu umisťovat dopravní značky, cedulky ohraničující zvláště chráněná území, informační cedulky a omezující pásky, aby návštěvníci přírody měli informace přímo v terénu. K tomu ovšem přibude i opatrnost strážců vůči agresorům a zavádění osobních kamer.

Zapsal: 22.2.2022 Tonda Tůma

Brutální útok na stráž přírody na Šumavě je jen „špičkou ledovce“ narůstající agresivity některých návštěvníků

uvádí Správa Krkonošského národního parku v článku https://www.novinky.cz/domaci/clanek/strazci-hor-se-kvuli-agresivnim-navstevnikum-uci-krav-magu-40387672.

V článku (viz odkaz výše) jsou uvedeny příklady útoků na strážce v posledních letech. A jaká je situace v CHKO Moravský kras? O poznání klidnější, ale to je spojeno s chybějící zimní návštěvní sezónou a nejsou zde tedy problémy se skútraři a skialpinisty. Nicméně nedávno najížděl jeden řidič autem na strážce přírody Moravského krasu a před nějakým rokem jeden motorkář strážce přírody krasu dokonce poranil.

Pokud můžeme situaci shrnout obecně, tak nejslušnější jsou pěší turisté a rekreační cyklisté. Jistou dávku agresivity a arogance vykazují někteří sportovní cyklisté jezdící po stezkách určených jen pro pěší, např. v národních přírodních rezervacích. Nejhorší situace je mezi motorkáři, čtyřkolkaři, skútraři, skialpinisty a řidiči aut. Tato skupina osob totiž velmi dobře ví, kde jezdit může a kde ne, a přesto mnoho z nich nerespektuje omezení pro chráněnou přírodu. Je jim jedno, že ruší zvířata (o kterých možná ani neví - tetřev, tetřívek, rys, sokol a další), narušují povrch stezek nebo terénu, sjíždějí vegetaci a v neposlední míře jsou nebezpeční i ukázněným pěším návštěvníkům. Konkrétně v Moravském krasu je nejvíce pokut uloženo právě řidičům aut za nedovolené vjezdy do chráněné přírody. V ostatních CHKO a NP to bude stejné.

Ukázněné a slušné chování v přírodě vykazují v Moravském krasu zájmové skupiny speleologů a horolezců. To bude tím, že mají jednak k přírodě osobitý kladný vztah a jednak nechtějí mít s ochranou přírody špatné vztahy. Problémem, se kterým v krasu bojujeme, jsou ohně v přírodě, které navíc představují riziko požárů.

Nedávný útok na strážce národního parku Šumava vedl Správu KRNAPu k zavedení kurzů sebeobrany a k zavedení osobních kamer pro svoje strážce přírody (viz odkaz nahoře). Ostatní zřizovatelé stráže přírody (národní parky, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a krajské úřady) se budou jistě inspirovat a zavedou totéž. Bude to nezbytné, protože strážci v přírodě si ve většině případů musí pomoci sami. Moravský kras má tu výhodu, že je hustě osídlen a má hustou síť silnic a cest. Zdejší strážci se tak poměrně snadno dovolají pomoci od Policie ČR. Přesto sebeobrana a dokumentace pomocí kamery bude nezbytná.

Strážci přírody se však především snaží přestupkům předcházet informovaností návštěvníků, resp. jejich výchovou a vzděláváním. Kromě základních sloupků se státním znakem a naučných panelů umisťují aktuální informační cedulky obvykle formou slušné prosby (nikoliv "zákazu", byť ten tam ze zákona je) třeba netrhat v přírodní rezervaci medvědí česnek (a další vzácné či chráněné rostliny) nebo nevstupovat do území, které je klidové právě pro tetřeva nebo pro hnízdění sokola, v případě jeskyní a štol pro hybernující netopýry.

Zapsal: 19.2.2022 Tonda Tůma

 

Obnovená naučná stezka Sloupsko-šošůvské jeskyně již slouží návštěvníkům krasu

Stezka patří Správě jeskyní ČR (SJ ČR) a ta koncem roku 2021 odstranila staré a povětrností, sluncem a lidmi poškozené obrazové desky panelů a nahradila je novými v novém provedení. Naučná stezka se skládá z pěti panelů, obnoveny byly 4. Dva v prostoru pokladen, jeden u skály Hřebenáč a jeden u tzv. Propástky cestou k jeskyni Kůlna. Pátý panel před jeskyní Kůlna změněn nebyl, protože je zánovní a v pořádku.

Panely naučné stezky Sloupsko-šošůvské jeskyně se věnují hydrologii lokality, skalám a jeskyním. Jsou dvojjazyčné s velmi pěknými fotkami a nákresy.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR své sesterské organizaci (SJ ČR) z resortu ministerstva životního prostředí děkuje za návštěvníky chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Sama zde pečuje o naučnou stezku Macocha, naučnou stezku Cesta železa, naučnou stezku Rudické propadání (společně s Obcí Rudice), naučnou stezku Josefovské údolí a naučnou stezku Říčky.

Zapsal: 18.2.2022 Tonda Tůma

Tisková zpráva Asociace strážců přírody ČR k napadení strážců národního parku Šumava 

                                 

Komentáře k napadení šumavských strážců a postupu útočníka - Strážce národního parku v roli agresora ? Absurdní !

rozšiřte si informace z Ekolistu

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/daniel-pitek-par-slov-ke-skialpinistovi-strazi-prirody-a-napadeni-uredni-osoby

a ze stránek Asociace strážců přírody ČR

http://sw.strazprirody.cz/index.php?prefix=www

                                                                    

Vložil: 17.2.2022 Tonda Tůma

Strážci přírody Moravského krasu se staví za korektní a profesionální vystupování napadených strážců národního parku Šumava

Navazuje na článek v sekci "Zprávy mimo kras" z 9.2.2022.

To je neslýchané, co si pan přestupce - skialpinista vymyslel. On útočně zraní strážce národního parku a když mu hrozí trestní stíhání za útok proti úřední osobě, tak obvinění otočí a prý ho napadli strážci a zaútočili na něj, prý ho tahali za vlasy. Tomu snad žádný normální člověk nemůže věřit.

Podívejte se na https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/454725-policie-vi-kdo-mel-napadnout-strazce-parku-na-sumave-je-podezrely-ze-zlocinu

nebo na https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/skialpinista-utok-strazce-narodni-park-sumava-zraneni.A220211_093705_plzen-zpravy_vb.

Strážci přírody jsou prověřené a školené úřední osoby. Každý rok prochází kurzy a poučením. A to jak ti profesionální, jako třeba právě z národního parku Šumava, tak i dobrovolní. Všichni ví, jak mají s lidmi jednat a všichni dělají svoji práci rádi a srdcem.

Nikdo ze strážců přírody nestojí o to, aby mu bylo jeho ustanovení stráží přírody zrušeno a aby byl u těch profesionálních propuštěn ze zaměstnání.

Napadeného strážce známe mnoho let osobně, má dlouholetou praxi ve stráži přírody, je spolehlivý, slušný a bezúhonný. Fyzický útok proti návštěvníku národního parku u něho nepřichází v úvahu. To by opravdu musel přijít o rozum a tuto variantu vyšetřování jistě ihned vyloučí.

Strážci přírody z Moravského krasu se plně staví za zraněné šumavské strážce, za jejich korektní a profesionální vystupování na základě osobních vzájemných zkušeností.

Je nemyslitelné, že by oba strážci zaútočili a napadli návštěvníka přírody, byť se dopustil přestupku. To je falešné obvinění od viníka napadení, který se snaží od sebe odvrátit pozornost a poškodit strážce přírody, kteří jen dělali svoji práci: chránili přírodu.

Věříme, že Policie ČR věc dobře vyšetří a pachatel brutálního útoku na strážce přírody bude potrestán. Je to precedens pro koholiv z nás. Nechci být na vycházce někým přepaden a inzultován se zraněním a pak ještě dotyčným obviněn, že jsem přepadení vlastně provedl já a darebák se pouze bránil ...

                                                              

Zapsal: 14.2.2022 Antonín Tůma za strážce přírody CHKO Moravský kras

Nová trasa v jeskyni Výpustek se otevírá v sobotu 12.2.2022

Jak jsme informovali v této sekci pod datem 1.2.2022, Správa jeskyní ČR otevře novou tzv. zážitkovou trasu pro návštěvníky jeskyně Výpustek v Moravském krasu. Otevření má už datum, je to sobota 12.2.2022.

Čtěte také na https://www.idnes.cz/brno/zpravy/jeskyne-vypustek-moravsky-kras-adrenalin-zazitkova-trasa.A220208_131400_brno-zpravy_mos1

nebo https://www.caves.cz.

Vložil: 8.2.2022 Tonda Tůma

https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/za-tajemstvim-jeskyne-vypustek-predstavi-zazitkova-trasa-20220208.html

Zařízení pro turisty a na ochranu jeskyní v krasu a okolí 

byla opravena

Každý rok je třeba provádět údržbu tzv. návštěvnické infrastruktury zvláště chráněných území a uzávěr jeskyní. Něco poškodí příroda sama, něco vandalové.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras prostřednictvím svých strážců a externích dodavatelů realizovala v loňském roce 2021 několik údržbových opatření.

Tak v NPR Vývěry Punkvy spadlý strom zcela zničil stojan panelu naučné stezky Macocha u jeskyně Štajgrova díra (Štajgrovka). Bylo třeba nechat vyrobit a instalovat nový stojan, na který se pak vrátila textová deska.

V NPR Býčí skála bylo obnoveno zábradlí zamezující vjezd aut na louku před jeskyni Býčí skála, aby místo zůstalo volné pro pěší turisty. Zejména na Dny otevřených dveří jeskyně Býčí skála koncem června je zde nepřetržitý proud návštěvníků.

Velký kus práce musel být odveden v NPP Stránská skála v Brně. Prováděl se nátěr a zpevnění dvou odpočivadel, obnovovalo se turistické značení dvou tras přes území Stránské skály, opravovaly se a natíraly hraniční sloupky a 2 informační panely této národní přírodní památky.

Vandalové se vyřádili v NPP Červený kopec v Brně, kde zničili během loňského roku 4 hraniční sloupky významné geologické národní přírodní památky. Chybějící hraniční sloupky bylo třeba dodat a nainstalovat včetně nových smaltovaných cedulí. Současně se provedl úklid území od drobných odpadků a ohnišť.

Agentura také každoročně věnuje pozornost jeskyním v CHKO Moravský kras. Tentokrát byla zřízena nová uzávěra a opravena vstupní šachtice do jeskyně Závrt č. 17 Harbechy a do jeskyně Závrt T4 U kříže a opravala se vnitřní šachtice v jeskyni Kajetánův závrt. U zakázek pro jeskyně se nejvíce projevil vysoký růst cen materiálu, což je ovšem jev celospolečenský. Uzavřením jeskyní se chrání jejich biota a případná krápníková výzdoba a současně se zajišťuje bezpečnost osob, protože zrovna v prvních dvou uvedených jeskyních je výskyt nebezpečného CO2. 

Běžné drobné opravy, jako třeba doplnění odcizených smaltovaných cedulí, provádí strážci přírody průběžně. Po dohodě s vlastníky lesa strážci také odstraňují spadlé stromy přes turistické cesty. Jenom je potřeba o takovém stromu podat informaci na Správu CHKO Moravský kras do Blanska.

Zapsal: 5.2.2022 Tonda Tůma

https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/vandalove-ponicili-v-krasu-hranicni-sloupky-v-terenu-uz-sviti-nove-podivejte.html

 

stromem zničený stojan panelu        uzávěra j. Závrt T4 U kříže

Bobrům se v krasu daří

Stráž přírody Moravského krasu bobry na Jakubově jezeře v údolí řeky Punkvy monitoruje. Podívejte se na video našeho strážce Radovana Mezery:

https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/video-stavba-bobriho-polohradu-na-jakubove-jezere/.

Mimochodem Jakubovo jezero v NPR Vývěry Punkvy je vlastně minipřehrada, která vodou zásobovala malé hydroelektrárny na Punkvě. Nejzachovalejší hydroelektrárnička se nachází téměř u Blanska před soutokem Punkvy se Svitavou a je v soukromých rukou. O přehradě a zaniklých hydroelektrárnách na Punkvě více např. na https://prostejovsky.denik.cz/zpravy_region/v-moravskem-krasu-vypustili-oblibene-jezero-podivejte-se-20190816.html.

Vložil: 5.2.2022 Tonda Tůma

https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/par-bobru-jakubove-jezere-podivejte-se-na-unikatni-zabery-z-jejich-zivota-202202.html

Jeskyně Výpustek letos zpřístupní přírodní "zážitkovou" trasu

Správa jeskyní ČR (SJ ČR) požádala Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) o povolení zpřístupnit pro veřejnost část tzv. Nízké chodby v jeskyni Výpustek. Jedná se o přírodní neupravenou a také nezničenou jeskynní chodbu. Jinak je jeskyně Výpustek v Moravském krasu člověkem asi nejvíce pozměněnou a poškozenou jeskyní, možná i v rámci Česka. 

V jeskyni se v letech 1920-1928 těžily tzv. fosfátové hlíny, mimochodem velmi bohaté na kosti vyhynulých zvířat, především jeskynních medvědů. Specialitou byly nálezy kostí jeskynních lvů. Poté se jeskyně upravovala na sklady prvorepublikové Československé armády, za II. světové války zde byla německá podzemní továrna na výrobu součástek do leteckých motorů a po válce zde Československá lidová armáda vybudovala bunkr podzemního armádního velitelství pro případ nukleární války. V roce 2006 jeskyni převzala Správa jeskyní ČR, která získala povolení jeskyni zpřístupnit pro veřejnost od roku 2008

Zpřístupnění v roce 2008 se týkalo člověkem upravených prostor včetně armádního krytu, většinou s vybetonovanými podlahami po německé továrně. Postupně byly odstraněny německé zazdívky krátkých odboček a i ty byly zpřístupněny. Nově zpřístupňovaná trasa má v Nízké chodbě délku asi 60 m a bude nutné asi polovinu trasy absolvovat "po kolenách" resp. "po čtyřech" kvůli ochraně stropních krápníků tzv. brček. Celková délka nové trasy včetně přemostění vojenského krytu je 690 m.

Ochranáři koncem ledna 2022 vydali pro zpřístupnění příslušné povolení, které již nabylo právní moci. Termín otevření nové trasy bude zveřejněn jak zde, tak na stránkách Správy jeskyní ČR https://www.caves.cz.

Zapsal: 1.2.2022 Tonda Tůma

Nález největšího jeskynního zimoviště netopýra hvízdavého v ČR

Monitoring zimovišť netopýrů v Moravském krasu ještě ani pořádně nezačal, ale už přinesl jeden velmi výrazný objev: největší jeskynní zimoviště netopýra hvízdavého v Česku.

Podrobně na https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/nalez-nejvetsiho-jeskynniho-zimoviste-netopyra-hvizdaveho-v-cr/.

Objev se podařil pracovníkům AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras Antonínu Krásovi (zoolog) a Filipu Chalupkovi (speleolog a strážce přírody), kteří se rozhodli tuto "hybernační sezónu" monitorovat i jeskyně a jeskyňky, které nejsou zařazeny do každoročního pravidelného monitoringu zimujících netopýrů.

Připomínáme, že většina zimovišť netopýrů je chráněna uzávěrami jeskyní a v oblastech zimovišť není dovolena žádná rušivá činnost. Prosíme návštěvníky otevřených jeskyní na turistických cestách, aby případné netopýry nerušili osvětlováním či hlukem

Rovněž horolezci musí respektovat povolené horolezecké terény. Například ve známé jeskyni Lidomorna u Holštejna jednak není horolezení vůbec povoleno a jednak je zimovištěm chladnomilných druhů netopýrů, kteří jsou od horolezců rušeni reprodukovanou hudbou a reflektory. V tomto roce podobně jako v minulém strážci přírody zahájili kontroly této jeskyně.

Vložil a zapsal: 1.2.2022 Tonda Tůma

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/moravsky-kras-ochranci-netopyri-jeskyne-zimoviste-monitoring.A220201_142138_brno-zpravy_zubr

Mezinárodní rok jeskyní a krasu 2021 pokračuje i v roce 2022

z webu http://www.iyck2021.org vyjímáme:

Vítejte v Mezinárodním roce jeskyní a krasu 2021 a 2022!
Kvůli pandemii COVID se Mezinárodní rok jeskyní a krasu prodlužuje do roku 2022. Vyzýváme všechny, aby pokračovali v plánování akcí, 
zejména hybridních akcí, které se konají osobně a lze je sdílet po celém světě prostřednictvím internetu. Hlavní událostí Mezinárodního roku je Mezinárodní kongres speleologie, který je naplánován na 24. – 31. července 2022
v Savojsku – Mont Blanc ve Francii. Závěr kongresu bude patřit závěrečnému ceremoniálu Mezinárodního roku — ale ten je pouze slavnostní,
protože budeme všichni spolu! Mezinárodní rok a vaše aktivity budou pokračovat do prosince 2022.

AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras proto zopakuje výjimečné Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně v podzimním termínu.
Další informace budou poskytnuty nejpozději koncem měsíce srpna 2022.

Pokračovat bude putovní výstava o krasu a pokusíme se o sérii přednášek, dovolí-li covidová opatření.

Počítáme také s úklidem Moravského krasu začátkem dubna 2022 jak v rámci Roku jeskyní, tak v rámci akce Ukliďme svět - Ukliďme Česko.

https://www.caves.cz

Zapsal: 9.1.2022 Tonda Tůma

Správa jeskyní ČR - Správa jeskyní Moravského krasu má nového vedoucího

Od 1.1.2022 došlo k výměně na postu vedoucího Správy jeskyní Moravského krasu (součást Správy jeskyní ČR) provozující 5 zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu. Jiřího Hebelku vystřídal Jakub Gabriš, doposud Hebelkův zástupce. https://moravsky-kras.caves.cz/cz/o-nas

Přejeme Kubovi úspěšné působení na novém pracovním místě a těšíme se na dobrou spolupráci. Jirkovi za jeho práci v "sesterské" organizaci v rámci rezortu MŽP děkujeme.

Strážci CHKO Moravský kras a pracovníci AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras

Zapsal: 9.1.2022 Tonda Tůma

                                                   

                                                   

Speleology překvapil v Amatérské jeskyni úhoř

Ve čtvrtek 25.11.2021 procházela centrem Amatérské jeskyně skupina speleologů složená z pracovníka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a jeho kolegů z ČHMÚ. Ve Spojovací chodbě mezi Sloupskou a Bělovodskou větví Nové Amatérské jeskyně je čekalo překvapení. V blátě ležel na zemi poměrně apatický úhoř dlouhý asi 35 cm. Nalézt v Amatérské jeskyni obratlovce je velmi neobvyklé. Proto speleologové úhoře chvíli obdivovali a pak ho přenesli na aktivní tok potoka Bílá voda, kde byl vypuštěn. Ve vodě se ihned začal pohybovat a zmizel po proudu toku ve tmě jeskyně ve směru k Macoše. Musel se sem dostat za vysokého vodního stavu, kdy podzemní říčky zatápí výše položené chodby. Spojovací chodba je po většinu roku bez vodního toku.

Amatérská jeskyně není obývána obratlovci, žijí v ní pouze drobní bezobratlí živočichové, z nichž největší jsou žížaly na tzv. trusinkových (žížalových) hlínách. Vzácně lze v této jeskyni vidět letícího netopýra, který do jeskyně prolezl přes sutě (nezimují zde). Jeskyně je totiž ze všech stran uzavřena sifony (zatopené úseky chodeb) a závaly, které ji oddělují od sousedních jeskyní.

Drobné ryby pracovníci Agentury pozorovali před nějakým rokem na dně propasti Macocha v Horním i v Dolním jezírku. Šlo o pstruha a další blíže neurčenou rybu. Otázkou je, odkud se ryby do Amatérské jeskyně dostaly. Jako zdroj se nabízí rybník u Holštejna na říčce Bílá voda a ryby by se do jeskyně dostaly přes ponor Bílé vody v Nové Rasovně. Druhou možností je rybník na potoku Luha nad Sloupem a cesta přes ponor Staré skály. Případně by mohlo jít ještě o přístup od řeky Svitavy proti proudu Punkvy, ale tam stojí v cestě přehrada na Jakubově jezeře a přehrada na přístavišti lodí Punkevních jeskyní (a pomineme přes stavidlo zcela neprostupnou odvodňovací štolu Punkevních jeskyní). I když vyloučit nemůžeme ani zatím neznámé vodní cesty.

Životní podmínky jsou však v celém systému Amatérské jeskyně pro ryby velmi omezené a s velkou pravděpodobností se nedostanou ven a zahynou. Jediná ryba v Evropě, která se adaptovala na jeskyně a trvale v nich žije, je druh mřenky objevený v jeskyni jižního Německa v roce 2015 (viz článek v sekci "Zprávy mimo kras" z 28.11.2021).

Přítomnost ryb v jeskynním systému Amatérské jeskyně (tj. jeskyně Amatérská plus sousedící jeskyně) je opravdu výjimečná pro jeho uzavřenost a rozlehlost. Naopak celkem běžná je v jeskynním systému Rudické propadání - Býčí skála, kam se ryby dostanou přes ponor Rudické propadání z Jedovnických rybníků nebo proti proudu Jedovnického potoka z Křtinského potoka. Pracovníci Agentury právě v části Rudické propadání před několika lety úhoře potkali. Po vypouštění rybníka Olšovec při výlovu lze v jeskyni potkat i štiku nebo kapra, kteří ale bývají potlučení cestou přes propasti ponoru a hynou.

                                                    Foto: F. Chalupka

Video: https://fb.watch/9JWv_Xpzf8/

Zapsal: 6.12.2021 Tonda Tůma a Filip Chalupka

V krasu nové panelové mapy a turistické směrovky 

Ke konci podzimu dostali návštěvníci Moravského krasu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras dárek: nové orientační panelové mapy na Skalním mlýně, u dolní stanice lanovky a na Macoše a několik sloupů s novými směrovkami nebo s označením turistické zajímavosti (třeba Horní můstek propasti Macocha, u dolní stanice lanovky a další místa). 

Mapové panely mají zakresleny i úseky cest uzavřených pro cyklisty zákonným omezením přes NPR Vývěry Punkvy. Jedná se o Křenkovu stezku, o Salmovu stezku a stezku na hrad Blansek. Na mapách je představena i organizace dopravy v národní přírodní rezervaci, tj. vláček Pustým žlebem ze Skalního mlýna k Punkevním jeskyním, lanovka od Punkevních jeskyní na Macochu a dvě záchytná parkoviště (Skalní mlýn a Macocha). Pochopitelně nechybí Chata Macocha, hotel Skalní mlýn, Dům přírody Moravského krasu a jeskyně Punkevní a Kateřinská.

Provedení nových zařízení má moderní design a nahrazuje staré směrovky, mnohdy ještě z dob před rokem 1989. Jedná se o první část realizace nových značení, další etapa bude následovat.

                                            

Zapsal: 27.11.2021 Tonda Tůma

V Moravském krasu vysazeny dvě stovky ovocných stromů

V letošním roce bylo v CHKO Moravský kras vysazeno z Programu péče o krajinu 233 stromů starých odrůd ovocných dřevin. AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras děkuje spolku Horizont, starostům obcí Habrůvka, Ostrov u Macochy, Vavřinec a jejich občanům za navrácení starých odrůd ovocných dřevin do zemědělské krajiny.  

Více na https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/v-moravskem-krasu-vysazeny-dve-stovky-ovocnych-stromu/.

Vložil: 27.11.2021 Tonda Tůma

Pískovna Seč u Rudic bude přírodní památkou

Lom Seč u Rudic na Blanensku se stane od příštího roku přírodní památkou. V současné době probíhá řízení na zrušení dobývacího prostoru a běží lhůty k možnosti připomínkovat záměr na vyhlášení lomu za přírodní památku. Vyhlášení provede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR patrně koncem ledna 2022 a ta také bude o památku pečovat prostřednictvím Správy CHKO Moravský kras.

Na lom dohlíží strážci přírody a už teď se zde nesmí dělat ohně a tábořit. Podle báňských zákonů do lomu nelze po dobu existence dobývacího prostoru ani vstupovat bez souhlasu vlastníka těžebních práv, což je Obec Rudice.

Lom je především geologickou lokalitou, ale zkrátka nepřijde ani živá příroda. Povrchový sběr kamenů bude v pískovně povolen, ale nebude možné je hledat kopáním. Nyní jsou ve stěnách pískovny kaverny vyhrabané dětmi. Kaverny hrozí zřícením !!!

Přečtěte si https://ct24.ceskatelevize.cz/jihomoravskykraj/3398584-lom-sec-u-rudic-na-blanensku-bude-prirodni-pamatkou-zrusi-se-zakaz-vstupu.

                                                              

Zapsal: 19.11.2021 Tonda Tůma

Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně zítra pokračují

druhým víkendem

Pro veřejnost bezesporu nejvýznamnější akcí k Roku jeskyní a krasu 2021 (blíže viz v této sekci článek ze 13.12.2020) jsou mimořádné exkurze do nejdelší jeskyně ČR v Moravském krasu. Zájemci dostanou malou "jeskynní ochutnávku" tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm v délce trasy necelý 1 km. 

Akce trvá pouze po 3 víkendy a další bude až v roce 2024. Minulý víkend byl v režii strážců přírody Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Nadcházející víkend návštěvníky provedou jeskyňáři ze skupiny Topas z České speleologické společnosti a další a současně poslední víkend provádí skupina Plánivy také z České speleologické společnosti.

Je nutno dodržovat protiepidemiologická opatření a průvodci důsledně kontrolují covidové pasy a testovací potvrzení. Uplynulý víkend se strážcům - průvodcům asi 98 % návštěvníků prokázalo potvrzením o očkování, ostatní 2 % platnými testy. Ze 150 zarezervovaných míst v jednom dni jich nakonec zůstalo jak v sobotu, tak i v neděli neobsazených v průměru 15 na den z důvodů nejrůznějších nemocí.

                                   

Zapsal: 19.11.2021 Tonda Tůma

Ocenění pro Speleologickou záchrannou službu 

Dne 25.10.2021 představitelé Hasičského záchranného sboru předali pamětní plaketu náčelníku SZS Romanu Šebelovi (z ČSS ZO 6-04 Rudice) a in memoriam Karlu Kučerovi (z ČSS ZO 6-10 Hluboký závrt), bývalému veliteli stanice Morava. https://www.speleo.cz/2021-oceneni-szs-css-hrad-spilberk

SZS a HZS pořádají každoročně součinnostní cvičení v jeskyních Moravského krasu. Jedna je dokonce vyčleněna jako trenažer. Je to jeskyně Piková dáma. Často se cvičí v jeskyni Rudické propadání. https://www.speleo.cz/cinnost-speleologicke-zachranne-sluzby

Vložil: 17.11.2021 Tonda Tůma

Moravský kras v nové knize "Podzemí České republiky"

Jeskyně, hornická díla, chrámová, zámecká, hradní a městská podzemí, vinné sklepy, vojenské pevnosti a další. Najdete v nabídce na internetu.

autoři Kamila Motyčková Šírová, Jiří Šír

                                                                                        

Vložil: 6.11.2021 Tonda Tůma

Zpřístupněné jeskyně ČR - hlavní sezóna skončila

Přebíráme: Celkem letos do počátku listopadu navštívilo 14 tuzemských zpřístupněných krasových jeskyní 467 tisíc lidí. Loni to bylo za stejné období bezmála 528 tisíc návštěvníků. V roce 2019, kdy ale bylo „v předcovidové době“ otevřeno i v zimní a jarní měsíce, přišlo od ledna do října 741 tisíc lidí.

Celý text si přečtete na https://www.caves.cz/novinka/hlavni-turisticka-sezona-ve-14-zpristupnenych-jesk?_action=modal.

Vložil: 6.11.2021 Tonda Tůma

Nová publikace: Pověsti z Blanska a Moravského krasu

Zakoupit si ji je možné od 1. listopadu v informační kanceláři Blanka a také v Muzeu Blanenska.

Podrobnosti na https://www.regionblanensko.cz/zpravy/aktualne/18990--Blansko-vydava-novou-publikaci-Povesti-z-Blanska-a-Moravskeho-krasu.html.

Vložil: 6.11.2021 Tonda Tůma

Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně -

pouze za aktuálně platných "covidových" opatření

Upozorňujeme všechny přihlášené na návštěvu Amatérské jeskyně, že k dnešnímu dni (pátek 5.11.) se pro účast na akci vyžaduje potvrzení o očkování nebo PCR test starý max. 3 dny nebo ověřený antigenní test starý max. 24 hodin nebo potvrzení o prodělání nemoci covid-19 do 180 dní od pozitivního testu nebo se na místě provede sebetestování. To se vyžaduje pro všechny osoby starší 12 let. Bez těchto dokladů nebude možno do jeskyně vejít.

A bude nutné používat respirátory pro všechny účastníky a provozovatele akce.

Tato opatření mohou doznat změn, o kterých budeme informovat.

Zapsal: 5.11.2021 Tonda Tůma

  1. MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ
    „Kras pod ochranou - dárek pro budoucí generace“

Soutěž je opět otevřená pro účast. Pátý ročník soutěží je zařazen do programu Mezinárodního roku jeskyní a krasu (IYCK) , která vyhlásila Mezinárodní unie speleologie (UIS) pod heslem: „Prozkoumejte, pochopte a chraňte“

Soutěž nabízí 18 sekcí, rozdělených do 5 kategorií účastníků a uspokojí zájmy všech příchozích podle jejich schopností. Šest kritérií pro hodnocení soutěžních prací má již prokázanou účinnost a hodnocení bude opět automaticky autoritativní a nezávislá mezinárodní porota.

Ve čtyřech dosud vydaných soutěžích (2005, 2012, 2015 a 2019) se zúčastnilo 576 autorů z 20 zemí. Bylo předáno celkem 102 cen. Pátý ročník soutěže čeká na své vítěze.

Budeme vděční, pokud rozšíříme informace o soutěži mezi všemi, které kras zajímá.

Přejeme všem budoucím účastníkům soutěže hodně inspirace.
23. července 2021
Sofie, Bulharsko

Soutěž běží v 5 již zavedených kategoriích:

  1. Pro žáky:  Do 12 let:

 - Kreslení / Práce s přírodními materiály

 - Multimediální prezentace/Video

Pro žáky:  Více než 12 let:

 - Kreslení / Práce s přírodními materiály

 - Multimediální prezentace / Video / Počítačová hra / Web

 - Esej

 - Plakát / Pohlednice

 - Komiksy

Žijeme v dynamickém, někdy neklidném světě, ale jeho povaha je božská. Mezi ostatními přírodními prostředky existuje svět Norm krásy s nádherně tvarovanými skálami, průzračnými pramenitými vodami a podzemními paláci, které vycházejí z tajemných temnoty jeskyní. Toto království se liší kras. Možná jste to objevili poprvé během cesty, nebo jste se v něm narodili a žijete. Vzrušuje to vaše představivost? Jste připraveni vyjádřit své pocity silou umění? Proč nám tedy nepošlete svůj nejlepší obrázek věnovaný krasu a jeskyním? Nebo možná rádi bychom chtěli věci s materiály z přírody? - Pak nám pošlete své původní dílo.

Pokud jste starší a jste již nadšeni, jak zachovat tuto zvláštní zákoutí přírody pro vaše pokolení pro budoucí generaci, pošlete nám prosím svou původní zprávu na plakát nebo pohlednici. Pokud dáváte přednost krásnému jazykovému výrazu, můžete poslat inspirativní esej. Možná dáváte přednost počítačům s jejich schopností? Poté vytvořte vlastní multimediální prezentace, video zprávu, originální video nebo web.

  1. Pro učitele:

 - Moje neobvyklá lekce

 - Projekt našich studentů

Krasové oblasti jsou jedinečné svými přírodními jevy, specifickou rostlinnou a živočišnou rozmanitostí, kulturními tradicemi a životním stylem lidí, kteří je okupují. Tento svět vzácné krásy, překvapení a emoce mohou být vaší neobvyklou třídou. Proč neuděláte společně se svými nadšenými žáky originální lekci o krasu nebo lekci, ve kterém je kras důležitým prvkem? Potom nám prosím zašlete tuto lekci ve formátu, který upřednostňujete.

Možná vás váš zájem o kras inspiroval k vypracování školního projektu se svými žáky? Proč se nepodělíte o své zkušenosti a úspěchy v multimediální prezentaci zasílané do soutěží?

  1. Pro studenty vysokých škol:

 - Vědecká esej / Multimediální prezentace / Video / Počítačová hra / Web

 - Obraz / Malování

 - Kreslený (karikatura) / komiks / groteska

 - Umělecká instalace

Ve vědě existuje několik vzrušujících oblastí, ale zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Přejete si být výzkumníkem přesně v takovém oboru, objevovat kras, speleologii a karstologii? Budou stále více chytat vaši mysl; znáte příklady badatelů, kteří prozkoumávají hluboké podzemní jeskyně, odhalují jejich tajemství, a vidí, že jejich posedlost krasem je nakažlivá. Možná jste již ponořeni do tohoto světa a máte za sebou první studie o krasu? Proč tedy nenapíšete svůj první vědecký esej a nezasíláte ho do soutěže? Esej lze ilustrovat pomocí vašich původních kreseb, obrázků nebo jiných grafických aplikací.Možná máte talent reprezentovat svět kolem sebe v komické podobě? Pak by byla velmi vítána vaše karikatura o krasu a jeskyních a jejich návštěvnících (protože dávní návštěvníci jeskyní rádi kreslí dovnitř ...).

Nebo možná dáváte přednost používání moderních počítačových technologií? - Pak řekněte v multimediální prezentaci nebo videu o svém výzkumu a prvních vzrušujících výsledcích, kterých jsme dosáhli. Mohou být také základem pro váš původní web, který propaguje kras a jeskyně a přitahuje a spojuje podobně smýšlející lidi ...

Pokud jste srdcem a povoláním umělec, reprodukovat to, co jste viděli, zažili a dozvěděli se o krasu a jeskyních, v originální umělecké instalaci.

  1. Pro milovníky přírody, fotografy (bez věkového omezení):

 - Složení fotografie (3 až 5 fotografií)

 - Film

 - Obraz / Malování

 - Kreslený (karikatura) / komiks / groteska

Paprsek světla na vodní jeskynní tvar; kus nebe, zachycený mezi vzpřímenými skalami v rokli; strom, posazený na nepřístupné skále; spící netopýr se zavěšenými křídly; temný vstup do podzemní záhady; jemná barva mezi ostrými hranami skal; dětské oči, hořící v obdivu, odrážející části z okolní nadpozemské krásy - podělte se o své pocity z okamžiků, zapečetěný fotoaparát a pošlete svou kompozici - poselství vašich současných a odkaz budoucím generacím.

Pokud jste s fotoaparátem nasbírali spoustu dojmů a uspořádali jste je do vizuálního příběhu, můžete ho poslat do soutěže. Motiv a typ filmu je na váš výběr.
Možná byste nám chtěli poslat svou zprávu prostřednictvím grafických a obrazových techniků? - Pak nám pošlete svůj obrázek.

Pokud ovládáte ostré pozorovací schopnosti a vrozený smysl pro humor a dáváte jiný pohled na kras a zvláště lidské (ne) činy pod zemí i nad zemí, pošlete nám prosím svou karikaturu nebo grafiku. Mnohým provinilým lidem to způsobí problémy a přiměje je přemýšlet ...

Uzávěrka soutěže:

Termín: 29. dubna 2022

Důležité: Soutěžní práce, které dorazily po 29. dubnu 2022, žádné brány v úvahu.

Termín pro vyhodnocení soutěžních prací:
5. června 2022.

Vyhlášení výsledků soutěží:
12. června 2022 (na webu soutěže: http://prokarstterra.bas.bg/competition , jakož i na webu IYCK .

Petar Stefanov, Bulharsko

Vložil: 2.11.2021 Tonda Tůma

poškozená nová výsadba oskeruší v Moravském krasu

Datum: 31. 10. 2021 20:27:54
Předmět: prosím o pomoc


ZBYLY JEN OČI PRO PLÁČ
Ruce plné mozolů, bolavá záda, ale dobrý pocit, který hřál dobrovolníky, kteří sadili oskerušovou alej. Kalí jej událost z dnešního dne (31.10.2021), kdy mezi druhou a čtvrtou hodinou odpolední neznámí vandalové na modré turistické značce vedoucí z Vavřince do Sloupu vylomili 9 oskeruší, včetně kůlů. Proč to někdo udělal netušíme. Hledáme svědky, kteří celou událost viděli! Děkujeme za sdílení.

Mgr. Zdeněk ŠPÍŠEK Ph.D.

                 

Vložil: 1.11.2021 Tonda Tůma

Jeskyňářská konference Speleofórum 1.-3.10.2021

proběhla v kulturním středisku ve Sloupu v Moravském krasu. Program viz https://www.speleo.cz/speleoforum-2021-1. V pátek 1.10. byla Valná hromada České speleologické společnosti a volilo se nové předsednictvo https://www.speleo.cz/predsednictvo-css, ze kterého vyšel i nový předseda ČSS, kterým je Jan Lenárt z Ostravy. Pak teprve bylo zahájení Speleofóra a první přednášky. Sobota 2.10. byla hlavní přednáškový den a neděle 3.10. už byla věnována terénu a návštěvám speleologických lokalit.

Bylo vidět, že jeskyňáři se po covidové vynechávce v roce 2020 opět rádi sešli k výměně informací a k přátelským setkáním. Zúčastnili se také pracovníci Správy CHKO Moravský kras a její strážci.

Zapsal: 26.10.2021 Tonda Tůma

Odborná konference o KRASU 17. a 18. 9.2021

se konala na hotelu Panorama v Blansku. Byla uspořádána Správou jeskyní ČR a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a dalšími partnery včetně České speleologické společnosti k Mezinárodnímu roku jeskyní a krasu 2021.

Bohatá účast a nadšení ze setkání a výměny informací vedly k myšlence takové konference pořádat pravidelněji než takto výjimečně.

O konferenci si přečtěte na https://administration.caves.cz/novinka/odborna-konference-v-blansku-se-17-a-18-9-zameri-n?_action=modal

Vložil: 26.10.2021 Tonda Tůma

Členové stráže přírody a lesní stráže získají víc pravomocí

Od 1.1.2022 budou strážci oprávněni zastavovat mimo silnice a místní komunikace vozidla. Tuto pravomoc získá i lesní stráž. Strážci v CHKO Moravský kras jsou za toto doplnění svých zákonných pravomocí rádi, vždyť nelegální vjezdy motorových vozidel tvoří 80 % všech přestupků v ochraně přírody. Doposud si nepřítomné nebo projíždějící řidiče předvolávali k podání vysvětlení na základě registrační značky vozidla. 

Další podrobnosti na https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/clenove-straze-prirody-a-lesni-straze-ziskaji-vic-pravomoci

Vložil: 25.10.2021 Tonda Tůma

Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně jsou už plně obsazeny

3 listopadové víkendy si budou moci zájemci, kteří se zarezervovali na internetu, prohlédnout tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm v Nové Amatérské jeskyni u příležitosti Roku jeskyní a krasu a u příležitosti 65. výročí vyhlášení CHKO MOravský kras (1956).

Akci organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se svými strážci a Českou speleologickou společností.

https://www.novinky.cz/cestovani/tipy-na-vylety/clanek/jeskynari-provedou-turisty-ministerskou-trasou-40372791

Vložil: 25.10.2021 Tonda Tůma

Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně -

pouze za aktuálně platných "covidových" opatření viz článek 5.11.2021

Znáte Kelfa? Je to jeskyňář

Rozhovor o jeskyních a jeskyňářství s pracovníkem Správy jeskyní ČR Janem Flekem zvaným "Kelf" si přečtěte na

https://www.novinky.cz/muzi/clanek/v-jeskyni-se-da-stravit-az-ctyricet-dni-nebezpeci-se-ale-nevyhnete-40373933

Vložil: 25.10.2021 Tonda Tůma

Objevy nových prostor v jeskyni Skleněné dómy

Jeskyně Skleněné dómy je součástí systému Punkevních jeskyní, ale představuje jejich nezpřístupněnou část začínající na Vodní plavbě v Masarykově dómu a směřující zhruba jižním směrem.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zde dlouhodobě povoluje speleologický výzkum skupině 6-20 Moravský kras z České speleologické společnosti. Z dómu Katedrála Moravského krasu se jeskyňářům podařily objevy nových dómovitých prostor:

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/objev-nova-jeskyne-macocha-moravsky-kras-krapniky.A211015_140208_brno-zpravy_mos1

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/jeskynari-objevili-u-macochy-nove-domy-40375087

Vložil: 25.10.2021 Tonda Tůma

Dobrý den,
dodatečně Vám děkuji za včerejší (16.10.2021) perfektní exkurzi na Stránskou skálu i do jejího podzemí všem přítomným ze Správy CHKO Mor. kras i ze Stráže přírody. Jedním slovem - vynikající. Přikládám ještě pár fotek z akce, na kterých jsou naši průvodci zachyceni. Přeji všem hezký barevný podzim a budu se těšit na další podobné zajímavé akce pro veřejnost.

Mirek Heindl, Brno

                          

 Vložil: 25.10.2021 Filip Chalupka

Cizinec shodil strážce národního parku Šumava do jezera, pak mu dal hlavičku

Strážci přírody vykonávají společensky záslužnou práci a většina občanů ji oceňuje. Chceme přece všichni mít přírodu zachovanou i pro naše děti. To, co se stalo v národním parku Šumava dne 22.7.2021, nemá obdoby.

Strážci přírody v Moravském krasu jsou v pohotovosti a žádné agresívní nebo hulvátské chování si nemohou nechat líbit. Naštěstí je Moravský kras všude dobře dostupný pro příjezd Policie ČR. Strážci jsou také vybaveni dokumentačními prostředky, které pomohou s identifikací. Rovněž Moravský kras pro signál mobilních telefonů je plně pokrytý.

Děkujeme všem přátelům přírody, kteří si práce strážců přírody váží a podporují nás.

Podrobnosti z útoku na strážce: https://www.regionplzen.cz/zpravodajstvi/cizinec-shodil-strazce-parku-na-sumave-d-161706/ nebo https://nasregion.cz/plzensko/agresivni-turista-shodil-strazce-do-sumavskeho-jezera-pote-ho-jeste-uderil-do-cela/.

Vložil a zapsal: 27.7.2021 Tonda Tůma

Zveme Vás na panelovou výstavu o Amatérské jeskyně

Panelová výstava je umístěná v infocentru v Ostrově u Macochy. Pořádáná je v rámci Mezinárodního roku jeskyní a krasu.

                                             

Vložil: 15. 7. 2021 Filip Chalupka

Sobota v Moravském krasu ve znamení kontrol

BRNO VENKOV: Do společné akce na ochranu přírody byly v sobotu 5.6.2021 nasazeny dvě desítky policistů

podrobnosti a fotografie jsou na https://www.policie.cz/clanek/sobota-v-moravskem-krasu-ve-znameni-kontrol.aspx

a video https://www.youtube.com/watch?v=dA9Cd4Nyoho&feature=emb_title.

Strážci přírody Moravského krasu a lesní stráž ŠLP Křtiny se zapojili do akce s Policií ČR.

Stejné poblémy mají např. v Beskydech https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/ctyrkolky-motorky-jeseniky-beskydy-niceni-prirody-policie.A210603_611186_ostrava-zpravy_zah.

O akci informuje: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/21252-policiste-si-v-moravskem-krasu-posvitili-na-bezohledne-motoristy-kteri-nici-prirodu.html

Vložil: 8.6.2021 Tonda Tůma

Vzpomínka na Jaroslava Nejezchleba,

dlouholetého vedoucího speleologické skupiny "Vilémovická"

Česká speleologická společnost ZO 6-06 Vilémovická prochází generační obměnou. Před nějakým rokem odešel z tohoto světa člen skupiny MUDr. Mojmír Kirschner a po něm Jaroslav Jurák. Letos 31.3.2021 v tichosti, aniž by si toho ve speleologické komunitě někdo všimnul, odešel dlouholetý předseda skupiny Jaroslav Nejezchleb ve věku 84 let.

Jarda Nejezchleb se narodil 1.9.1937 a pocházel z Vilémovic. Později žil s manželkou ve Veselici. K jeskyním měl opravdu blízko, vždyť byl povoláním horník. Pracoval na ostravské těžbě uhlí v dole Julius Fučík.

Pod Jardovým vedením byla Vilémovická jeskyňářská skupina obestřena určitou dávkou tajemna, alespoň mně se to tak jevilo. Totiž svoje pracovní výsledky málo publikovala a do "svých" jeskyní brala jen minimum návštěv z jiných skupin. Málokdo mimo domácí členy znal "Vilémovické" jeskyně: Vilémovické propadání, Kajetánův závrt, Daňkův žlíbek a závrt Cihelna. Jarda to vysvětloval jako svým způsobem ochranu jeskyní a ochranu vlastních výzkumných výsledků.

Jarda byl dlouho fyzicky velmi zdatný. Pamatuji se, jak před 17ti lety ve staré hornické přilbě a s karbidkou v ruce mě prováděl po žebřících Vilémovického propadání. To už byly čelovky na "značkové" přilbě Petzl mezi speleology samozřejmostí, ale Jarda se pořád držel tradiční ruční karbidky a nijak mu v šikovnosti nepřekážela.

Je dobře, že Vilémovická skupina dál žije a pokračuje. Věřím, že z toho má Jarda tam nahoře radost.

Zapsal: 2.6.2021 Tonda Tůma

 

14 přístupných jeskyní ČR se otevřelo pro veřejnost

dnes v úterý 1. června 2021, s omezeními

Ve skupině může být maximálně 30 lidí včetně průvodce. Návštěvníci musí splnit následující podmínky:

Prokáží, že splňují podmínky stanovené v bodu I/18 Usnesení Vlády ČR:

a) osoba absolvovala nejdéle před 7 dny RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem,

nebo

b) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami POC test na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem,

nebo

c) osoba byla očkována proti onemocnění COVID-19.

Podrobnosti a hlavně jak budete splnění podmínek prokazovat si přečtěte na https://www.caves.cz/.

Vložil: 1.6.2021 Tonda Tůma

Posílení pravomocí stráže přírody snad bude

Širší pravomoci členů stráže přírody a lesní stráže, které měli poslanci v pátek schvalovat, se týkají zejména zastavování vozidel a mohly by se dostat do vládní předlohy proti invazivním druhům zvířat a rostlin. Zatím se nerozhodlo.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/snemovna-obstrukce-volny-lecebne-konopi-na-elektronicky-predpis.A210528_042809_domaci_kop

Strážci však bezbranní proti vjezdům vozidel nejsou a pokuty rozdávají: Pokud motorové vozidlo působí rušivou činnost podle zákona o ochraně přírody a krajiny, pak jsou oprávněni tuto činnost zastavit. Současně jsou strážci oprávněni zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, a jsou oprávněni projednat příkazem na místě (uložením tzv. blokové pokuty) přestupky podle tohoto zákona.

Vložil: 30.5.2021 Tonda Tůma

Objev malé jeskyně ve vodovodním výkopu u Lažánek 

V neděli 16.5.2021 nám volá kamarád Vít Baldík, jinak člen České speleologické společnosti ZO 6-14 Suchý žleb a oblastní geolog České geologické služby. Při kontrolním průzkumu rýhy pro vodovod nad Lažánkami objevil a rozšířil ve stěně rýhy ústí doposud neznámé jeskyně. Protože plazení v jeskyňce je komplikované, Vítek doporučuje pro dokončení zjišťovacího průzkumu nasazení nějakého menšího štíhlého speleologa.

Před nedělním večerem vyráží 4-členný speleologický tým strážců přírody Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se speleologickým vybavením z agenturního pracoviště - ze Správy CHKO Moravský kras v Blansku. Cílem je základní průzkum a dokumentace objevené jeskyně a rozhodnutí, jak bude dál s objevem naloženo. Pokud totiž bude vodovodní výkop zasypán, zanikne také přístup do nové jeskyně.

Vyvoleným průzkumníkem je Jirka Žiak, dokumentaci pořizuje Filip Chalupka. Jirka změří celkovou délku jeskyně na 9,7 m. Šířka chodby se pohybuje okolo 40 cm a výška okolo 60 cm. V konci se plazivková horizontální a několikrát lomená chodba zužuje až na šíři 20 cm a průzkum tak dál není možný. Průlez jeskyně, která doposud nemá jméno, Jirka ještě zopakuje a pořizuje kamerovou dokumentaci upravenou do videa naší kamarádkou Zuzkou Dvořákovou viz https://www.facebook.com/chkomoravskykras/videos/802133857374598. V jeskyni je také drobná sintrová výzdoba. Jeskyně se nachází mělce pod povrchem, oproti blízké vozovce je v hloubce pouhé 2 m.

Vítek Baldík jeskynní chodbu posuzuje jako tlakový kanál a je velmi spokojen, když se dozví, že chodba míří pod Harbešskou plošinu a je v ní stále čerstvý vzduch. Ve skupině Suchý žleb nyní jeskyňáři zváží, zda budou chtít otevřít v jeskyni speleologické výzkumné pracoviště. To by pak museli Agenturu žádat o povolení.

Podle upozornění Honzy Fleka z jeskyňářské skupiny Myotis byla nějaká podobná jeskyňka odkryta při výstavbě silnice Lažánky - Vilémovice, ale nikdo neprovedl její průzkum, dokumentaci a zaměření vchodu. Ten byl pak v krátké době zasypán, nicméně předtím ho prohlížel speleolog Petr Zajíček (ze Správy jeskyní ČR) a ten mi sdělil, že nelze říci, zda nyní jde o tutéž jeskyni. Ale patrně nejde o "znovuobjevení", tehdy odkrytá jeskyňka měla být kratší.

Objev jeskyně, byť malé a relativně krátké, má svůj význam. V Lažáneckém žlebu byly doposud evidovány pouze 3 jeskyně (j. Veverka u Jedovnic, j. Svážná studna a Lažánecká j.) a toto je ve žlebu teprve čtvrtá jeskyně. Může být vodítkem k neznámým a předpokládaným jeskyním pod Harbešskou plošinou. Jejich existenci naznačují na plošině závrty, z nichž některé byly již zkoumány a byly v nich objeveny vertikální jeskyně čili propasti. Nejhlubší a největší na plošině je jeskyně Společňák, jejíž horizontální část zvaná Hala je v hloubce 110 m. Poslední objev velkého dómu o ploše 30 x 30 m v jeskyni Ševčíkův závrt na Harbešské plošině u Vilémovic byl zveřejněn teprve před několika dny viz zde zápis z 10.5.2021.

                              

Zapsal: 18.5.2021 Tonda Tůma 

                                                                              

Sice "otevřený dopis" není zpráva z Moravského krasu, ale je podle nás natolik důležitá, že ji dáváme i sem do této sekce. Ochranáři stejně jako jeskyňáři jsou lidé, kteří svoji činnost dělají srdcem. Obětují jí hodně nad svůj pracovní čas. Ani v Moravském krasu by nikdo nepochválil odvolání kvalitního pracovníka a jeho nahrazení jiným profesně nekompetentním pracovníkem. Národní park Šumava je natolik významným územím, že stojí za to se o něj zajímat.

Strážci CHKO Moravský kras

Zveřejnění nových objevů v jeskyni Ševčíkův závrt u Vilémovic

Objevitelský spolek: Česká speleologická společnost ZO 6-21 Myotis

Datum objevů nových částí jeskyně je září 2020 a se zveřejněním se čekalo až na vytvoření map jeskyně. Jeskyňáři pracovali na základě povolení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Jeskyně ze závrtu podchází silnici a objevený dóm o ploše 30x30 m se nachází pod dvojicí závrtů. Je to úžasný objev zde na Harbešské plošině, kde známe jen velmi málo jeskyní. Denivelace jeskyně je 40 metrů (jen pro informaci, nedaleká jeskyně Společňák má dóm Halu v hloubce přes 100 m) a délka všech chodeb jeskyně je 360 m. Jeskyně je chráněna na povrchu ještě před objevy stanovenou I. zónou CHKO (v roce 2019), která je zatravněna společností Agris Jedovnice s.r.o. Popis objevných prací čtěte na https://myotis.cz/sevcikuv-zavrt/.

Zapsal: 10.5.2021 Tonda Tůma

https://www.denik.cz/veda-a-technika/vzacny-objev-moravskem-krasu-nasli-rozlehly-dom-plny-krapniku-20210511.html

 cirkulář je ke stažení na adrese: https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/kras-jeskyne-a-lide/

                                                     konference

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 25.4.2021:

od Moravského speleologického klubu:

Byl jsem v sobotu 24.4. na Býčině vzorkovat, takže úklid se konal až v neděli. Vzali jsme to už z Holštejna a přestože před námi pár lidí prošlo, měli jsme půl pytle nasbíraného už u jeskyně Křížový kluk. Za svodidly bylo i kolo z auta. Další dva pytle jsme téměř naplnili cestou dál k jeskyni Vandrácké. Doplnil to pak odpad z okolí horního vchodu a vnitřku jeskyně. Samostatnou kapitolou byly střepy v jeskyni. Těch jsme nasbírali dva vrchovaté kýble. Hlavní část je tedy pryč, ale úplné vysbírání by vyžadovalo překopání dna. 

Taky jsme čistili nápisy na stěnách, z nich se podařilo odstranit velkou většinu, odhadem čtvrtina zbývá (to, co bylo příliš vysoko nebo přelité sintrem apod.). Foto ukazuje stav před a po...

Chtělo by to tedy ještě jednu akci. Počítám s tím, že to MSK dokončí.

 

Autor zprávy: Jan Mrázek, Moravský speleologický klub

                         

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-08 Dagmar:

Datum: 24. 4. 2021
Účastníci: členové ZO 6-08 Dagmar

Zúčastnili jsme se úklidu Moravského krasu. Vyčistili jsme Panáčkovu jeskyni od komunálního odpadu a od štěrku splavovaného ze silnice. Kromě kostí, střepů, sklenic, plecháčků, igelitek a plastových obalů od sladkostí překvapilo množství kukuřičných klasů, všemožných sandálů a pantoflí a jedna škeble upomínající na perleťářské řemeslo. Na závěr jsme vchod zadeklovali, aby se jeskyně už nezanášela. Zbylí Dagmaráci vypomáhali se sběrem odpadků ve Starých skalách viz jeden ze článků níže. Kras je zase o poznání čistější.

Autor zprávy: Matouš "Maty" Ryček, ČSS ZO 6-08 Dagmar

                      

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-06 Vilémovická:

Vytáhli jsme z jeskyně Vilémovické propadání dva pytle drobností a zbytků + nějaké staré děravé plechové kýble.
Žebř železný a pevný používáme na komíny, zbytky starých ještě železných "lankáčů" jsme zlikvidovali. Při další akci vezmeme bečku a kolečka.
Aleš to na naložil na korbu auta vč. mého speleovaku plného odpadu s tím, že to odveze do sběrného dvora.
Uvažuji o demontáži visícího lankového žebříku v Rotundě
 
Autor zprávy: David Mikeš, ČSS ZO 6-06 Vilémovická

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 23./24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-21 Myotis:

účastníci: členové ZO 6-21

činnost: Poněvadž k přírodě máme hluboký vztah, a také milujeme okolí Moravského krasu, tak jsme se také účastnili letošní akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko – Rok jeskyní a krasu 2021“.

Dostali jsme od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras tipy na pár míst v blízkém okolí Vilémovic, kde by bylo dobré uklidit.

Už v týdnu proběhl úklid komunálního odpadu po cestě na Strážnou, kde se nasbíralo půl druhého pytle odpadků.

V pátek odpoledne jsme se věnovali úklidu Lažánecké jeskyně od střepů a od odpadků před jeskyní. Prvních 10 m vstupní horizontální chodbičky včetně portálu bylo poseté drobnými střepy od skleněných lahví. Snažili jsme se to vysbírat zodpovědně. Procházeli jsme to několikrát, ale stále se tam občas něco leskne, protože střepy o zrnitosti 1mm sbírat nejde a zamést také ne, protože podlaha je tvořená štěrkem. Pořezat by se tam snad už nikdo neměl.

Před jeskyní jsme chtěli odklidit odpadky, ale zjistili jsme, že pod listím a tenkou vrstvou hlíny se nachází celá skládka. Odpadky všeho druhu. Plasty, sklo, železo, boty, oblečení a s jistotou bychom tam naplnili půl kontejneru. Z toho důvodu jsme posbírali pouze odpadky po povrchu, a pokud bude tendence to do budoucna kompletně odklidit, tak to bude vyžadovat zvlášť akci jenom sem.

V sobotu proběhl úklid povrchu závrtu č. 18. Zborcená šachta byla překrytá kompletně vyhnilými deskami a trámy a hrozilo, že by tam mohla propadnout zvěř nebo náhodně procházející jeskyňář, vracející se přímou čarou z čochu. Shnilou výdřevu jsme kompletně sházeli dolů, takže není kam padat. Automobilovým navijákem se nám podařilo vytáhnout bočnice, které tu zůstaly ještě po vyprošťovací záchrané akci zavaleného jeskyňáře. Bočnice byly z nějakých lisovaných lepených desek, které by se rozkládaly asi stejně dlouho jak plast.

Zbytek dne jsme strávili na starém Lažáneckém vodojemu. Zde jsme likvidovali plot ze starého zkorodovaného pletiva včetně sloupků. Pletivo už zarůstalo do stromů a tam kde leželo, tak zarůstalo do trávy. Na uvolnění plotu jsme opět využili předsedovo auto s navijákem. I přes pár komplikací se plot podařilo kompletně odstranit a dopravit na místo organizovaného odvozu pro tým strážců Správy CHKO MK.

Tak…tímto jsme poděkovali matičce Zemi

Autor zprávy: Jan "Kelf" Flek, ČSS ZO 6-21 Myotis
               

Restituce Salmů zastaveny, obnova procesu nebude

Podle zprávy na https://www.novinky.cz/domaci/clanek/us-zabouchl-salmum-dvere-k-restitucim-40359029#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&dop_req_id=iCVsOXLJE3a-202105031239&dop_id=40359029&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz Ústavní soud nevyhověl paní hraběnce Salmové a proces týkající se uznání československého občanství jejího otce Huga Mikuláše Salma nebude obnoven. Tím jsou restituční nároky rodiny Salmů zastaveny. Týkaly se rozsáhlých pozemků i v CHKO Moravský kras.

Vložil: 3.5.2021 Tonda Tůma

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-08 Dagmar, 6-15 Holštejnská a 6-16 Tartaros:

Datum: 24.4.2021
Ponory Sloupského potoka ve Starých skalách, řečiště před nimi. Okolí Sloupsko Šošůvských jeskyní od Hřebenáče po Evropu a Indii.

Vedoucí akce: Jara Skoupý
Účastníci:  Za 6-08 Dagmar Kateřina Šigutová, Martin Migota + pes Bak. Za 6-15 Holštejnská Markéta Šustrová, Jan Ficker, Radek Hejl "Merkaptan" + 1. Za 6-16 Tartaros Jara "Kubrt" Skoupý a Michal Štulpa.                   
Doba: 10:00 - 15:00

Činnost: V 10:00 sraz na parkovišti u Sloupsko-šošůvských jeskyní, po nutném ustrojení hromadně vyrážíme k ponorům Sloupského potoka do Starých skal. Hned za vstupem do podzemní části se rozdělujeme do 2 skupin, suché a mokré. Suchá skupina prochází a čistí nedávno vybagrované suché koryto a přilehlé prostory, mokrá se vydává částečně i plazením ve vodě aktivním řečištěm Sloupského potoka s nízkými stropy, kde je "úroda" různých odpadků na březích vskutku bohatá. V těchto místech bylo nutné utvořit řetěz, kdy 1. sbírá, 2. podává a 3. pytluje ... Znovu se setkáváme po cca 20ti minutách, kdy se opět strop nad řečištěm zvedá do průchodné výšky. Zde opět všichni společně čistíme jak samotné aktivní koryto, tak přilehlé prostory. Po loňské podzimní povodni jsou neuvěřitelně zanesené vyšší (až 3m nad aktivním tokem) i nižší drobné ponory různými pet lahvemi, polystyreny a dalším lehce splavitelným nepořádkem. Vyčištěním jednoho z těch nižších ponorů se nám dokonce daří odklonit aktivní řečiště potoka a usnadnit si tak další práci směrem po proudu k poslednímu, největšímu a po lonské povodni nejvíc zaneřáděnému ponoru. Zde postupujeme maximálně obezřetně, loňská velká voda zanechala naplavené dřevo a různé harampádí ve výšce až 5-6m v nestabilním prudkém svahu nad nyní neaktivním ponorem, toto vše řízeně shazujeme dolů a poté sbíráme, nacházíme různé kanystry, kýble, pet i skleněné lahve, boty a další nepořádek ... Toto vše pytlujeme a po necelých 2 hodinách vynášíme vše ven z jeskyně na smluvené místo u silnice ve Sloupě nad Hřebenáčem.
     Po krátké pauze a narušení svatebního obřadu v portálu Sloupsko-šošůvských jeskyní naší činností pokračujeme ve sběru různých odpadků od Hřebenáče proti proudu Sloupského potoka jak v samotném povrchovém řečišti tak v přilehlých prostranstvích až po skály Evropu a Indii. Nad hřištěm ve Sloupě nacházíme cca 10m dlouhou nízkou jeskyni, která podle zaneřáděnosti zjevně střídavě slouží jako WC a nouzový přístřešek, jsou zde různé střepy, skleněné i pet lahve, staré konzervy a hromada střepů.... Po vyčištění této jeskyně transportujeme veškeré naplněné pytle, které jsme za sebou postupně zanechávali cestou, na smluvené místo k silnici u Hřebenáče a kolem 15. hod. ukončujeme uklidovou akci.Celkem bylo sesbíráno 12 pytlů nepořádku + několik kusů objemného odpadu, který byl na deponii ponechán volně.
     Veškerý odpad potom odváží svozový tým Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras, která úklidovou akci organizuje.
     Odpoledne po uklidu se téměř všichni přesouváme na základnu skupiny 6-15 Holštejnská a odtud vyrážíme na exkurzi do Nové Rasovny. Cestou údolím a korytem Bílé vody nacházíme nemalé množství odpadu, které značí, že zde doposud žádný úklid neproběhl. U samotného ponoru je už koncentrace odpadu v řečišti i mimo něj skutečně velká, ale nahlédnutí do podzemní části bohužel nebylo skrz vysoký vodní stav možné. Předběžně se domlouváme, že zde provedeme uklidovou akci v součinnosti se Správou CHKO za nižších vodních stavů, např v létě.
     Poté už se odebíráme k hornímu vchodu do samotné jeskyně Nová Rasovna v počtu 5 lidí. Byla provedena kontrola vodních stavů ve spodních patrech - hladina v Koleni cca 30 cm pod stropem, hladina směrem k ponoru cca 3m pod spodním žebříkem. Dále byly navštíveny střední patra. Z jeskyně byl vynesen naplavený odpad - pet lahve.
 
Foto z akce: Radek Hejl "Merkaptan"
Autor zprávy: Jara "Kubrt" Skoupý, ČSS ZO 6-16 Tartaros
      

Rok jeskyní a krasu 2021 - Souhrnná zpráva

z 2. kola úklidu Moravského krasu (24.4.2021)

Organizátor úklidu, což je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras, nejprve všem účastníkům DĚKUJE. Všichni účastníci se snažili zachovávat proticovidová opatření, což bylo také podmínkou účasti, která byla v jejich volném čase.

Úklid byl rozdělen do tří oblastí:

  1. úklid podél silnic, na plošinách a v opuštěných lomech - uklízelo 7 skupin dobrovolníků přihlášených přes internet, HZS Habrůvka, Dům přírody Moravského krasu, speleologové a Ekocentrum Blansko v celkovém počtu 35 osob
  2. úklid speleologických objektů (ponory, závrty, jeskyně, údolí krasových potoků) - uklízelo 18 jeskyňářských skupin, z toho 17 z České speleologické společnosti a 1 samostatná skupina v celkovém počtu 90 osob
  3. úklid bezdomovecké a zahrádkářské skládky v Brně na Červeném kopci (v ochranném pásmu NPP Červený kopec) - speciální skupina složená ze strážců přírody, jejich rodin a přátel a horolezců z VHS Brno v celkovém počtu 23 osob

Strážci přírody vytvořili dva svozové týmy, z nichž jeden napřed působil na Červeném kopci a pak se přesunul do Moravského krasu.

Celkový počet účastníků je 148 osob včetně několika dětí. DĚKUJEME ! Do tohoto úklidu byli zapojeni 3 strážci a další 2 strážci střežili sokolí hnízdo.

Mimo to uklízely ve svém okolí i obce, jmenujme např. Městys Ostrov, Obec Rudice, Obec Ochoz.

Ve 2. kole úklidu se nasbíral v severní části Moravského krasu opět plný velký kontejner (9m3) odpadu vedle tří vozíků železa. Kontejner a likvidaci odpadu zajistilo tradičně Město Blansko. V Brně na Červeném kopci se také nasbíral velký kontejner (9m3) odpadu vedle jednoho vozíku železa a zde kontejner a likvidaci odpadu zajistila Městská část Brno - Bohunice. Děkujeme.

Kde se uklízelo v Moravském krasu, stručný přehled:

3 opuštěné lomy (nejvíce odpadu bylo v lomu Seč v Rudici), závrt č. 18 Harbechy, 2 ponory: Nová Rasovna (ještě se bude pokračovat) a Habrůvecký ponor, 4 údolí  potoků: Habrůveckého, Lipoveckého, Novodvorské údolí a Pustý a Punkevní žleb, 3 plošiny: Babická, Rudická a Stádliska a 13 jeskyní (Býčí skála, Vilémovické propadání, Spirálka, Jezerní na Stránské skále, Ochozská, Velký pes, Rubešova, Vandrácká, Společňák, Lažánecká, Panáčkova, Nová Rasovna a nejvíce odpadu bylo po povodni v jeskyni Staré skály).

Co se našlo či nenašlo:

Nenašly se autobaterie a velké elektrospotřebiče. Naprosto převládá drobný komunální odpad (od silnic) a v něm plasty. V tomto směru je nejhorší komunikací silnice Brno - Jedovnice. Kupodivu se nenašly ani z krádeží odhozené osobní doklady. Uklizeny byly starý plot a "jen" asi 30 pneumatik (před třemi roky jich byl plný velký kontejner). Zajímavost poskytl úklid bezdomovecké skládky na Červeném kopci, kde se vedle spousty knížek našel i sáček s malou hromádkou mincí z tohoto a konce minulého století. Z jeskyní se uklízel materiál po ukončených či opuštěných výzkumech, často starý několik desítek let, z jeskyní trampského typu se uklízely střepy z rozbitých lahví a drobné odpadky.

Průběžně bude dokončení některých úklidových cílů ještě pokračovat mimo hlavní termín, např. dokončení úklidu v ponoru Nová Rasovna bránila říčka Bílá voda.

Akci Ukliďme svět - Ukliďme Česko v Moravském krasu realizovanou k Roku jeskyní a krasu 2021 považujeme za ukončenou.

Zapsal: 29.4.2021 Tonda Tůma

    

kontejner odpadu z Červeného kopce v Brně                                        odpad ze střední a severní části Moravského krasu

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 19./24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-11 Královopolská a 6-26 Speleohistorický klub:

datum: 19.4.2021, Stránská skála, jeskyně č. 4
vedoucí akce: Stanislav Juráň
účastníci: členové ZO 6-11 a ZO 6-26

činnost: Na základě požadavku AOPK ČR - Správy CHKO MK vyklizení jeskyně č. 4 (Jezerní) na Stránské skále od odpadků proběhlo dne 19.4.2021 ve večerních hodinách. Účastníci z řad Speleohistorického klubu Brno (ZO 6-26) a ZO 6-11 Královopolská navázali 30 lano, oblékli sedák a cajky a slanili se dolů. Vždy část skupiny šla na exkurzi na samotný konec jeskyně k jezeru, zatímco ostatní na konci vertikální pukliny u spodu lana vybírali odpadky do speleovaku vyloženého pytlem. Jelikož se vybíraly i velmi drobné střepy skla rozeseté pod vertikální částí a promíchané v sedimentu, trvalo samotné vyklízení několik hodin. Závěrem byl speleovak plný odpadků vytažen na povrch a poslední dva jedinci v jeskyni ještě vynesli dvě železné tyče deponované na dně pravděpodobně z původního průzkumu jeskyně. V jeskyni tak již zůstavá pouze menší množství železných tyčí a jedna tyč obalená betonovou patkou. Akce byla ukončena za setmění.

 
datum: 24.4.2021, parkoviště u jeskyně Novodvorský ponor, plošina Skalka
vedoucí akce: Stanislav Juráň
účastníci: členové ZO 6-26
 
činnost: sběr 5 pneumatik v lese u parkoviště u Novodvorského ponoru, z čehož byly 3 na discích. Pneumatiky byly vyzdvihnuty z terénu, odneseny na parkoviště a přepraveny k ekologické likvidaci.
 
Autor zprávy: Standa Juráň, ČSS ZO 6-26 Speleohistorický klub
 
                                                    

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-04 Rudice:

V rámci Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021 (a Dne Země 22.4.) se v sobotu 24.4.2021 uskutečnil úklid krasové oblasti v Rudici a okolí,  který organizovala Česká speleologická společnost základní organizace 6-04 Rudice (rudičtí jeskyňáři) ve spolupráci s AOPK ČR - Správou CHKO Moravský kras. Akce se mimo jeskyňářů účastnila i rudická veřejnost včetně dětí - celkem cca 40 osob. Vysbíralo se téměř 300 kg odpadků! Největší objem odpadků včetně železa byl v lomu Seč (většina odpadů byla stará až 40 let).

Odpad odvezla a zlikvidovala Obec Rudice.

Poděkování patří všem, kteří se akce zúčastnili a všem, kterým není lhostejný stav jejich nejbližšího okolí.

Autor zprávy: Roman Šebela, ČSS ZO 6-04 Rudice

 

                                           

Co nového u sokolů 

Vážení přátelé, přinášíme vám informace, co se děje u sokolů na Býčí skále.

Vše zatím probíhá v pořádku. Samička podle jejího chování sedí na snůšce a jen se párkrát během dne proletí a případně si převezme od samce kořist. Někdy se tak děje ve vzduchu a někdy na stromech, kde je možno naše sokoly pozorovat. Protože do hnízda není ani letos vidět, poskytli jsme vám možnost podívat se, jak to v hnízdě vypadá, alespoň zprostředkovaně. V minulém roce jsme se do hnízda slanili, a vy tak máte možnost jej vidět. Je zajímavé, že je velmi malé, a sami jsme zvědavi, kolik bude letos v hnízdě mláďat. Na konci dubna nebo na začátku května by se snad mláďata už mohla vylíhnout z vajíček.

Vyšli jsme také vstříc návštěvníkům a vrátili informační panely o Býčí skále zpátky. Ohraničující pásky posuneme dále a to tak, aby se veřejnost dostala až k informačním panelům. Přibude i větší poster o sokolech, aby o nich byla veřejnost lépe informována.

Věříme, že změny oceníte a že budete dodržovat dočasná omezení.

Děkujeme a i nadále vám budeme přinášet nové informace o sokolech na Býčí skále.

Vložil: 27.4.2021 Radovan Mezera

 

                                              

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 23./24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-05 Křtinské údolí:

 

a) členové SDH Habrůvka v pátek dne 23.4.2021 uklidili oboustranně silnici Habrůvka - Křtiny (5 pytlů odpadu + 2 pneumatiky),
b) v sobotu 24.4.2021 členové ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí uklidili oboustranně silnici Křtiny - Býčí skála (4 pytle + 4 pneumatiky),
c) v sobotu 24.4.2021 nad rámec tradičních lokalit členové ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí dle požadavku AOPK ČR - Správy CHKO MK provedli úklid Habrůveckého potoka od obce až po ponor na louce (3 pytle + 3 pneumatiky) - 1 pneu byla vhozena přímo v propástce ponoru. 
 
Odpad svezla a zlikvidovala Obec Habrůvka
 
Autor zprávy: Zdeněk Cihlář, ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí
 
                                          

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-25 Pustý žleb:

Lokality: jeskyně Velký Pes, Suchánkova propast, jeskyně Rubešova

Účastníci: členové ZO 6-25 Pustý žleb a jejich rodinný příslušníci

V jeskyni Velký pes jsme demontovali staré kolejnice a vynesli všechny pozůstatky po výkopových pracích (vozíky, lavory, zbytky koberců a jiných podložek), vyneseno bylo rovněž veškeré dřevo. Tento odpad odvezla svozová jednotka AOPK ČR - Správy CHKO MK.

jeskyni Rubešově jsme vyčistili prostor před jeskyní a v prvním dómu od odpadků. Průkop do zadních částí jeskyně je zavalen.

Suchánkově propasti jsme vyčistili horizont pod prvním stupněm od pozůstatků po výkopových pracích (hřeby, kramle, kabely, sklo, karbid, plechovky). Ve druhém stupni je zřícená zapažená stěna, z níž trčí zbytky výdřevy. Pro sestup je potřeba další lano a vystrojení po protější stěně. Rovněž pro výstup do okna je zapotřebí nového vystrojení. Do propasti se tedy vydáme v brzké době ještě jednou, akci pravděpodobně spojíme s revizní návštěvou jeskyně Malého psa (ve stěně vedle Černého komína), kde se rovněž v 80. letech kopalo. Také jsme se dohodli na revizní návštěvě horního patra jeskyně Osmnáctky, kde se kdysi taktéž bádalo. No a když budeme v tom a máme Mezinárodní rok jeskyní a krasu, tak uděláme revizi i v j. Řečiště, resp. v původním vchodu, dále v propasti Vinšulka, v j. U jezevce a U Žida. Na tom se ale musíme domluvit s AOPK ČR - Správou CHKO MK.

     V odpoledních a večerních hodinách jsme rovněž započali s odkryvem starého smetiště na hraně Pustého žlebu nedaleko naší základny. Podařilo se naplnit čtyři veliké pytle starým odpadem – sklem, plechovkami od barev, spousty lahví od motorového oleje (!!!) , plastů, starého nářadí, pozůstatků kol apod. Práce zde budou průběžně pokračovat, obáváme se, že nejsme ani v půlce.

Autor zprávy: Zdeněk Motyčka, ČSS ZO 6-25 Pustý žleb

 

                                                      

Český rozhlas: ochrana sokola stěhovavého na Býčí skále

Subject: Otázky k živému vstupu - Český rozhlas

Dobrý den, pane Mezero. Jen připomínám, že přímý vstup je naplánovaný na 14:30, chvíli předtím vám kolegové ze studia zavolají a udrží si vás na lince. Kdybyste měl nějaké otázky, jsem na telefonu.

Hana Florianová

redaktor zpravodajství, Český rozhlas

Ahoj.
Paní redaktorka  z Českého rozhlasu mi poslala odkaz na rozhovor o sokolech 10.4.2021 ve 14:30 hod. V pořadu Vesele i vážně o víkendu. Záznam najdete v archivu vysílání zde: https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/brno/2021-04-10. Můžete se tam proklikat přímo na konkrétní pasáž, kterou si chcete pustit.
Radovan
 
Vložil: 26.4.2021 Tonda Tůma

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 23./24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-14 Suchý žleb:

Vedoucí akce:  Kahle, účastníci: Šimíček, Jarolím, Kyselák, Blaha, J. a O. Večerek, P. a Z. Dvořák, Baldík

23.4. - sraz po 17 hodině na základně

Sestup dvou skupin okolo 18 hod. do jeskyně v závrtu Společňák do Haly. Důkladné projití a prolezení všech prostor až pod galerii. Při sestupu a výstupu bylo též prováděno čištění vertikálnách prostor. V jeskyni jsme strávili od 17.30 - 22 hod.

Ti z nás nejlepší (nejhubenější a nejpružnější) prostoupili i Mrtvé propadání v jeskyni Společňák (Harbešská).


24.4. sraz po 10 hodině na Konrádovém dvoře

Bylo provedeno důkladné vyčištění všech našich závrtů na povrchu Harbešské plošiny od Konrádova dvora až po závrt T4 u Kříže. Dále jsme ještě čistili stráně spadající do Lažáneckého žlebu. Odpad byl dáván do plastových pytlů a to, co neodvezli členové naší ZO, bylo uloženo u vjezdu na pole kousek od závrtu Společňák. Potom to bylo odklizeno svozovou jednotkou AOPK ČR - Správy CHKO MK a odvezeno na shromaždiště odpadu v Lažánkách.

Velký důraz jsme kladli na vyčištění závrtu č.18 - Harbechy.

Celá akce byla ukončena okolo 15 hodiny.

Autor zprávy: Ota Šimíček, ČSS ZO 6-14 Suchý žleb

Rok jeskyní a krasu 2021 - Zprávy z úklidu Moravského krasu 24.4.2021:

od České speleologické společnosti ZO 6-20 Moravský kras:

Datum: 24.4.2021
 
skupina 1: Punkevní žleb, od hotelu Skalní Mlýn po přístaviště Punkevních jeskyní, Odvodňovací štola, jeskyně Stovka a přilehlé jeskyně
Vedoucí akce: Michal Šenkýř
Účastníci: Jirka Kunc, Jirka Kuchař, Míša Opletalová, Bedřich Kala, Dana+Tom "Ponávci", Danes Richtr, Olda Štos+3 (všichni 6-20 Mor. kras)
                   Mira "Číra" Kotol (6-19 Plánivy)
Počasí: azuro, 9-15°C
Doba: 8,30-12,00
Činnost: 
     Ráno 8,30 parkoviště u Skalního Mlýna, jedna skupina se přesunula na přístaviště Punkevních jeskyní, druhá vyrazila od Skaláku. Zhruba po hodině jsme se sešli pod Odvodňovací štolou, kde jsme byli požádáni AOPK ČR - Správou CHKO MK o likvidaci nějakých plechů a barelů. Nakonec se s toho vyklubala slušná "černá skládka". Předpokládáme, že tyto věci byly ještě pozůstatkem po ražbě odvodňovací štoly.  Ze země jsme postupně vykopali několik železných sudů, stará plechová vrata, zbytky bicyklu, kabely, jakousi železnou konstrukci a vysbírali několik kýblů skla. Tento sajrajt jsme pak pomocí lanového traverzu transportovali přes Punkvu do přistaveného vozíku. Přidali jsme i 3 pytle posbíraného odpadu. Nad vyvěračkou Malého Výtoku pak byly vysbírány staré hrnce a spusta drobného smetí.
     Následně jsme si udělali exkurzi do Odvodňovací štoly až ke stavidlu (vratům), Po cestě zpět návštěva jeskyně Stovka (až ke koncovým sifonům). Ve Stovce je naprosto křišťálově čistá voda. Dále prohlídka sondy "U Venuše" a několika dalších prostor a komínů. U Venuše na písčitém břehu byly nalezeny stopy nám neznámého živočicha. Jsou ofotografovány a uvidíme, co z toho vyleze. Stoneyho deska stavidla ve štole podtéká po levé straně, informace předány vedoucímu Punkevních jeskyní. Po cestě zpět jsme posbírali hlavně zbytky pytlů s pískem, které sloužily k utěsnění stavidel. Dále bylo posbíráno několik flašek, kramlí a jiného harampádí.

   Odpad byl poté na parkovišti u Kateřinské jeskyně protříděn. Kovový odpad byl vyvezen do sběrny surovin v Blansku, ostatní zanechán v kontejneru na parkovišti.

Resumé: byl vyčištěn Punkevní žleb od Punkevních jeskyní po Skalní mlýn včetně Odvodňovací štoly.

skupina 2: jeskyně Michálka, Hrádský žleb
Vedoucí akce: Jirka Kunc
Účastníci: Dana+Tom "Ponávci", Olda Štos+3 (všichni 6-20 Mor. kras)
Počasí: azuro, 9-15°C
Doba: 13,00-17,00
Činnost:
  Olda s rodinkou a Dana se vydali do blízkého i vzdálenějšího okolí na sběr "odpadků", prošli to až k Rasovně. Posbírány další tři pytle odpadků. Jirka a Tom prováděli opravy základny (zavaření vrat z rampy, promazání všech vrat ...). Olda si po návratu udělal exkurzi do Michálky.
 
Autor zprávy: Tomáš Minks, ČSS ZO 6-20 Moravský kras
 
                     

Ukliďme svět, ukliďme Česko - Rok jeskyní a krasu 2021

Úklid Moravského krasu - 2. kolo - plánujeme v sobotu 24.4.

Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras, její strážci a jeskyňáři z České speleologické společnosti a dalších speleologických spolků zkusí uklízet v sobotu 24.4. podle platných proticovidových opatření.

Organizátor bude evidovat pouze organizované skupiny (od 4 osob výše), které se přihlásí dopředu (podle dispozic) a které dostanou přidělené speciální úkoly zejména podél silnic. Speleologické skupiny se přihlašují výhradně podle pokynů zaslaných jim mejlem.

Individuální účastníci mohou kdykoliv bez ohlášení vyrazit sami na turistické cesty v podstatě kamkoliv. Stačí si vzít igelitku nebo větší pytel a ty potom s odpadky složit někde do kontejneru. Pokud nám ze svého individuálního úklidu pošlete fotku, budeme rádi. A jestli narazíte na skládku, která bude nad vaše síly, dejte nám o ní vědět, zlikvidujeme ji speciální akcí.

Všem přátelům přírody DĚKUJEME !

                                                                            

Pokyny:

https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/uklidme-svet-uklidme-cesko-2021-v-moravskem-krasu/

Přihlašovací formulář: https://forms.gle/P7AtnY9mV1UxhHXYA

Zapsal: 9.4.2021 Tonda Tůma

Ukliďme svět, ukliďme Česko - Rok jeskyní a krasu 2021

Zpráva z úklidu Moravského krasu 3.4.

Úklidové Bílé sobotě předcházel monitoring situace s odpadky kolem silnic provedený strážci přírody na Zelený čtvrtek 1.4.2021, při kterém u Holštejna naložili a odvezli zadní sedačku z osobního auta a 3 matrace.

V pátek 2.4.2021 rodinná skupina našeho strážce oboustranně čistila silnici Stará Líšeň - křižovatka U Brněnky - Velká Klajdovka.

V sobotu 3.4.2021 nastoupily dopředu přihlášené skupiny na předem zadané cíle určené Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Moravský kras. Větší skupina našich dlouholetých a pravidelných příznivců čistila silnici křižovatka U Brněnky - Ochoz. Další větší skupina tentokrát jeskyňářů ze skupin Tartaros a Holštejnská bydlících v Brně prošla údolí Říčky od konečné busu 55 v Mariánském údolí až na Hádek. Spolupracovníci stráže přírody čistili oboustranně silnici Josefov - Olomučany - Rudice a další spolupracovníci silnici křižovatka U kaštanu - Holštejn - Lipovec. Skupinka našeho strážce uklízela jeskyni Lidomornu a ponor Nová Rasovna. Rodinný tým naší spolupracovnice uklízel NPP Stránská skála v Brně a jiný rodinný tým čistil jeskyni Švédův stůl. Speciální skupina našich dlouholetých kamarádů uklidila NPP Červený kopec v Brně a potom uklízeli štoly v NPP Stránská skála v Brně. Brigádnící přihlášení přes internet uklidili oboustranně silnici Ostrov - Sloup - Těchov - Blansko. Strážci pro úklid vytvořili 2 svozové týmy. Jeden dopoledne čistil od staré skládky krasový závrt u Babic, druhý vytahoval z potoků pneumatiky a nakládal drobné skládky. Oba týmy odpoledne sváželi od uklízecích skupin pytle s odpadem.

Objemově se nasbíral 1 kontejner odpadu na jihu krasu u Brna a 1 kontejner na střední a severní části krasu. Jeskyňáři ze skupiny Býčí skála uklízeli na své základně a v jeskyni a vyexpedovali celý vozík odpadu. Přesto všechno nám ještě nějaké úseky silnic zbyly a přivítáme během dubna další skupinky pomocníků.

Hodnocení úklidu krasu: málo pneumatik (asi 15), žádná autobaterie, žádný elektrospotřebič, přes 30 poklic na kola aut, celkově méně odpadu kolem silnic než v necovidových letech.

V krasu v sobotu působili na úklidu 4 strážci přírody, 1 strážce přírody střežil sokoly a 1 strážce plnil klasické strážní úkoly. Celková účast 50 dobrovolníků.

Všem děkujeme.

Zapsal: 5.4.2021 Tonda Tůma

https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/foto-dobrovolnici-cistili-moravsky-kras-v-pytlich-koncily-lahve-i-disky-od-kol-2.html

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dobrovolnici-uklizeli-moravsky-kras-jen-poklic-od-kol-nasli-pres-30

                              

Ukliďme svět, ukliďme Česko - Rok jeskyní a krasu 2021

Brigáda v sobotu 3.4. - organizovaná část je zaplněna,

prosíme, nepřihlašujte se.

Realizujte úklid pouze individuálně (bez ohlašování) na turistické cesty dle vlastního výběru.

Individuální účastníci mohou kdykoliv bez ohlášení vyrazit sami na turistické cesty v rámci svých okresů v podstatě kamkoliv. Stačí si vzít igelitku nebo větší pytel a ty potom s odpadky složit někde do kontejneru. Pokud nám ze svého individuálního úklidu pošlete fotku, budeme rádi. A jestli narazíte na skládku, která bude nad vaše síly, dejte nám o ní vědět, zlikvidujeme ji speciální akcí.

Všem přátelům přírody DĚKUJEME ! 

Zapsal: 2.4.2021 Tonda Tůma

 

Drony už letos začaly škodit přírodě: Dron rušil sokoly v NPR Býčí skála 

Od 26.3.021 stráž přírody Moravského krasu hlídá každodenně hnízdo sokola stěhovavého, aby došlo k úspěšnému vyhnízdění. Zatím bez větších incidentů. Až do 30.3.2021.  Toho dne v odpoledních hodinách zatím neznámá osoba vypustila do blízkosti hnízdiště v rezervaci dron. Ten mohl sokoly zaplašit nebo dokonce mohlo dojít k zranění nebo usmrcení sokola, který by zaútočil na dron a poranil se o jeho vrtule. Naštěstí v onen okamžik nebyli oba sokoli na místě. Stráž přírody začala ihned dron sledovat za účelem zjištění majitele dronu. Dron po několika minutách pronásledování a fotografování strážci zmizel ve velké výšce.

Ochrana přírody bude vyhodnocovat fotografie dronu a podle identifikačních údajů by měl být přestupce vypátrán.

Připomínáme, že drony podle „vyhlášky“ o CHKO Moravský kras mohou v její první a druhé zóně létat jen se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Dále se pachatel dopustil přestupku podle zákona o letectví tím, že dron řídil bez přímého vizuálního kontaktu a také bez souhlasu ochrany přírody.

Prosím respektujte zákony i pokyny, které vedou k ochraně sokola stěhovavého. Prosíme sami upozorňujte piloty dronů, že ve zvláště chráněných územích musí mít k letu souhlasy ochrany přírody. Děkujeme.

                                                 

Zapsal: 31.3.2021 Radovan Mezera

Ukliďme svět, ukliďme Česko - Rok jeskyní a krasu 2021

Úklid Moravského krasu plánujeme na Bílou sobotu 3.4.

Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras a její strážci zkusí uklízet o Velikonocích na Bílou sobotu 3.4. podle platných proticovidových opatření.

Organizátor bude evidovat pouze organizované skupiny (od 4 osob výše), které se přihlásí dopředu (podle dispozic) a které dostanou přidělené speciální úkoly zejména podél silnic. Je přihlášeno 50 osob a úkoly jsou vyčerpány.

Individuální účastníci mohou kdykoliv bez ohlášení vyrazit sami na turistické cesty v rámci svých okresů v podstatě kamkoliv. Stačí si vzít igelitku nebo větší pytel a ty potom s odpadky složit někde do kontejneru. Pokud nám ze svého individuálního úklidu pošlete fotku, budeme rádi. A jestli narazíte na skládku, která bude nad vaše síly, dejte nám o ní vědět, zlikvidujeme ji speciální akcí.

Všem přátelům přírody DĚKUJEME ! 

                                                                             
Pokyny:

https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/uklidme-svet-uklidme-cesko-2021-v-moravskem-krasu/

Přihlašovací formulář: https://forms.gle/P7AtnY9mV1UxhHXYA Prosíme, již se nepřihlašujte. Realizujte úklid individuálně na turistických cestách.

Zapsal: 28.3.2021 Tonda Tůma

22.3. Světový den vody

Na úvod se podívejte do odkazu https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/svetovy-den-vody-kde-to-cvachta-tam-to-zije/.

Moravský kras je zásobárnou vody, jsou zde jednak podzemní zdroje pitné vody a jednak v jeskyních podzemní voda úzce ovlivňuje jejich mikroklima a biotu. Pro doplňování podzemní vody v krasu však nestačí srážky, které spadnou na krasovém území, ale velkým dílem ji doplňuje srážková voda ze širšího infiltračního zázemí Moravského krasu. Proto v posledních suchých letech Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vrty na podzemní vodu v krasu a jeho okolí, které nejsou ve veřejném zájmu, většinou neodsouhlasí.

Je jistým nedostatkem českého zákona o ochraně přírody, že ochranná pásma stanovuje jen pro národní parky. Jak by se hodila ochranná pásma i pro ta CHKO, která jsou pomyslným "bazénem" vody, tj. voda do nich přitéká a zdržuje se v nich. Příkladně Moravský kras, Poodří, Třeboňsko. Naštěstí je tady jeden právní nástroj. Tím je soustava Natura 2000 a v ní zřízené EVL (evropsky významné lokality). Tak třeba CHKO Moravský kras se téměř shodně překrývá s EVL Moravský kras. A Agentura ochrany přírody a krajiny ČR má možnost vyjadřovat se ke všem záměrům, které by mohly samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality. Není v tomto případě vázána hranicí CHKO a ani hranicí EVL. Pokud žadatel nedostane pro záměr souhlasné "naturové" stanovisko (vliv na EVL není vyloučen) a bude na svém projektu trvat, pak ho bude muset nechat odborně posoudit podle právních předpisů.

Zapsal: 22.3.2021 Tonda Tůma

O panu Vladimíru Kalivodovi, bývalém starostovi Kanic

Pana Kalivodu znám osobně a velmi si ho vážím. 

Připomenu jeho vůdčí zásluhu na vybudování cyklostezky z Obřan do Bílovic a z Velké Klajdovky k Ochozu, samozřejmě ve spojení s ostatními starosty dotčených obcí.

Jeho zdravotní problémy prosákly i do médií a na jeden článek bych zde bez dalšího komentáře rád upozornil: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/nad-rakovinou-vyhral-ale-covid-ho-malem-dostal-40353355.

Všem našim čtenářům a sympatizantům přejeme: buďte zdraví.

Vložil: 21.3.2021 Tonda Tůma

Můžete se těšit na novou knihu:

"Karel Absolon"

Petr Zajíček, Martin Oliva, Petr Kostrhun

                                                                                           

Vyjde 29.03.2021
Vložil: 17.3.2021 Tonda Tůma

Každoroční žabí zábrany už jsou v terénu

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR každý rok instaluje prostřednictvím svých spolupracovníků v chráněných územích kilometry žabích zábran. Efekt je doslova nepřehlédnutelný - přejeté žáby téměř zmizely z krajiny. Nebo alespoň z těch nejpočetnějších žabích tahů k vodě.

V CHKO Moravský kras je takovým inkriminovaným místem Josefovské údolí s rybníčkem v osadě Josefov. Instalaci zábran zde realizují pracovníci Domu přírody Moravského krasu o.p.s. Další zábrany můžete vidět podél silnice ze Křtin do Jedovnic v tzv. Lučním údolí.

V Punkevním údolí ze Skalního mlýna ke slévárně u Blanska už dřívě Agentura umístila pevné kovové zábrany, které jsou v terénu celoročně a nevyžadují instalaci a potom demontáž. Tyto trvalé zábrany se pouze musí občas čistit nebo opravit po spadlém stromě. Pochopitelně nehodí se všude, zde v Punkevním údolí jsou umístěny v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy.

                                 

Zapsal: 17.3.2021 Tonda Tůma

https://boleslavsky.denik.cz/denik-v-regionech/video-brani-masakru-zab-u-silnice-v-krasu-natahuji-pres-kilometr-folii-20210314.html

Hnízdění sokolů na Býčí skále: uzavřená cesta

Dne 15.3.2021 stráž přírody v terénu uzavřela prostranství před Býčí skálou a její okolí. Dále je uzavřena modrá turistická značka vedoucí přes jeskyni Kostelík. Uzávěra bude platit do 15.6.2021 na základě rozhodnutí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Turisté mohou náhradně použít žlutou turistickou značku vedoucí po silnici.

Důvody uzávěry jsou : ochrana hnízdění sokola stěhovavého ( Falco peregrinus ). Členové stráže přírody a jejich spolupracovníci budou hlídat a kontrolovat, aby se v dané lokalitě nevyskytla rušivá činnost, která by způsobila předčasné ukončení hnízdění.

Sokol stěhovavý je kriticky ohrožený živočich a je důležité se starat o jeho ochranu, aby jeho počty mohly nadále narůstat.

Před několika desítkami let se v Moravském krasu sokoli vyskytovali, ale postupně došlo k jejich vymizení a poslední záznam o jejich výskytu byl v roce 1968.

Úspěšné zahnízdění sokolů u Býčí skály nastalo až v roce 2017 po téměř 50 letech a díky péči Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a její stráži přírody se hnízdění sokolů v CHKO Moravský kras již každoročně opakuje.

Prosíme respektujte pokyny strážců, jejich spolupracovníků a informačních cedulí, aby tito úžasní a krásní dravci tady s námi v Moravském krasu nadále mohli žít. Jako odměna pro vás během hnízdění bude, že sokoly s pomocí strážců nebo spolupracovníků budete moci pozorovat dalekohledem od silnice. Jak pečují o hnízdo a pokud budeme mít štěstí, tak i o svá mláďata.

Děkujeme za pochopení a za dodržování pokynů.

Zapsal: 16.3.2021 Radovan Mezera

https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/louka-pred-byci-skalou-je-zavrena-kvuli-hnizdeni-vzacnych-dravcu-20210316.html?fbclid=IwAR0NhwR5mHtDO40Sl6ZMGD7z1_ms1FPj5jTdrElYnR45kPChi8deR3Y2Zdo

 

                                   

Probíhá výstavba vodovodu, na krasových plošinách se bagruje

V roce 2020 byla zahájena výstavba vodovodu "Pitná voda Jedovnicko", který zajistí dodávku pitné vody z údolí Rakovce do Blanska. Vodovod je plánován přes několik katastrů obcí v Moravském krasu a dotkne se i jeho okolí. Stavba začala na Písečné v Blansku a je hotova přes údolí Punkvy, Klepačov a Olomučany skrze lesní cesty Klepačovskou a Křivá borovice k cestě Rudické do Rudice. Ve výstavbě je letos aktuálně trasa z Rudice do Lažánek a výstavba stanic v Rudici a nad Lažánkami. Dále vodovod povede do Jedovnic.

Archeologický pohled na výstavbu si přečtěte na https://www.uapp.cz/aktuality/olomucany-okr-blansko.

V této souvislosti připomeňme, že v posledních extrémně suchých letech Agentura ochrany přírody a krajiny ČR každý hydrogeologický vrt přísně posuzuje a většinou nedává v Moravském krasu a jeho okolí pro soukromé vrty na pitnou nebo užitkovou vodu souhlasná stanoviska. Je totiž třeba podzemní vodu chránit pro jeskynní biotu a pro veřejné zdroje pitné vody. Proto je výstavba vodovodu také v zájmu ochrany přírody.

                   nad Lažánkami     u Rudice

Zapsal: 14.3.2021 Tonda Tůma

Závrt se začal dále propadat, ale plošné "chorvatské řícení" nehrozí

V krasových oblastech je v pohybu i neživá příroda a nejobvyklejším projevem pohybu země či skal je zde vznik propadů různé velikosti. Propady se nazývají závrty a jsou v Česku ze zákona o ochraně přírody chráněny před poškozováním či zničením.

Jeden takový závrt miskovitého tvaru mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem u silnice začal "pracovat" a jeho střed pomalu poklesává, propadá se. Informoval nás o tom kamarád speleolog "Kuba" Filip Doležal. Provedli jsme dnes fotodokumentaci závrtu a v poklesu se již obnažil asi 0,5 m svislý úsek skalních stěn předpokládaného jeskynního komína.

Závrt podle majitelů pozemku pracovně nazýváme "Horáčkův závrt". Pod závrtem není zatím známa žádná jeskyně, nejbližší jeskyně Amatérská je vzdálena něco přes 100 m a její chodby se nachází v hloubce cca 110 m pod povrchem. Pokles/propad nepochybně indikuje podzemní prostory a je již v hledáčku speleologů.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR prostor okolo závrtu chrání zatravněným pásem a případný speleologický průzkum podléhá jejímu povolení.

V geologicky stabilní oblasti Českého masívu nehrozí zemětřesení podobná těm chorvatským, takže nepředpokládáme hromadný vznik propadů, které by ohrožovaly majetek a životy lidí. Pro srovnání se podívejte na situaci v Chorvatsku na začátku tohoto roku na tomto webu do sekce "Zprávy mimo kras".

                 

Zapsal: 11.3.2021 Tonda Tůma

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zavrt-v-moravskem-krasu-zacal-klesat-znaci-to-podzemni-prost/r~97299c1683f811ebb234ac1f6b220ee8/

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3282690-pod-zavrtem-v-moravskem-krasu-jsou-nejspis-nezname-prostory-zacal-se-propadat

Přípravy na novou léčebnu se speleoterapií v Ostrově u Macochy začaly

V prostoru nedaleko Císařské jeskyně vymezeném dlouhá léta územním plánem Městyse Ostrov pro speleoterapeutickou léčebnu začalo vyřezávání křovin a kácení stromů. Je na čase připomenout, že letos by zde měla být zahájena stavba nové léčebny se speleoterapií pro dětskou klientelu. Projekt stavby je hotov.

O provozu léčebny najdete informace na https://ostrov.detskelecebny.cz.

Podrobné informace o ceně stavby a další stavební údaje jsou na: 

https://vces.cz/2020/05/12/detska-lecebna-se-speleoterapii-v-ostrove-u-macochy-ziska-nove-moderni-prostory/

https://www.stavbaweb.cz/nova-dtska-leebna-se-speleoterapii-v-ostrov-u-macochy-22964/clanek.html,

https://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=376533&TypeID=2.

V Císařské jeskyni je již řadu let rozhodnutím ochranářů, naposledy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR povolena činnost speleoterapeutické léčebny. Jeskyně splňuje náročné mikroklimatické parametry a byla v roce 1997 pro veřejný provoz léčebny i upravena. První úpravy jeskyně byly však provedeny již v roce 1929, kdy se zpřístupňovala pro turisty. Více o jeskyni např. na https://www.turistika.cz/mista/jeskyne-cisarska--1/detail.

                                           

Vložil: 10.3.2021 Tonda Tůma

Víkend: Hory pusto, naopak Moravský kras některým lidem poskytoval relaxaci

Zatímco na horách není téměř nikdo (podívejte se na přehled v sekci "Zprávy mimo kras"), strážci přírody hlásí v Moravském krasu určitou míru návštěvnosti a žádný přestupek. To je z hlediska ochrany přírody dobrá zpráva.

Pouze v jediném případě zasahoval dnes strážce, a to v národní přírodní památce Stránská skála v Brně, kde zabránil rozdělání ohně a věc vyřešil vysvětlením. Dotyčným osobám vůbec nic neříkaly cedule se státním znakem a netušili, že v takovém území se rozdělávat oheň nesmí, ale vysvětlení a poučení přijali bez problému.

A jak to tedy dnes vypadlo s návštěvností v CHKO Moravský kras? Uvádíme čísla tak, jak je nahlásili z terénu strážci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jižní část krasu u Brna: Křižovatka Velká Klajdovka s parkovištěm20 aut (lesy hned u parkoviště jsou již katastr Kanice a nikoliv Brno-město, ale do Brna patří lom Hády nebo pole a les ve směru do Staré Líšně). Silnice z Klajdovky do Ochozu (částečně hranice Brna-města s katastrem Kanice) - 2 až 3 auta na každé lesní cestě u silnice, na odbočce na Spálenisko - 5 aut, na odbočce rozcestí Říčky - 4 auta (katastr  Ochoz). Nečekaně velká návštěvnost - 23 aut - byla na parkovišti pod Hádkem a naproti parkoviště (vše katastr Ochoz u Brna a Brno-město je daleko). 

Podstatně menší návštěvnost byla v severní části krasu u Blanska: parkoviště na Macoše provozovatel uzavřel, takže podél silnice stálo 5 aut (katastr Vilémovice), parkoviště na Skalním Mlýně 11 aut (katastr Suchdol), u jeskyně Balcarka 4 auta (katastr Ostrov), u pískového lomu Seč v Rudici 3 auta (katastr Rudice). U jeskyně Býčí skála žádné auto.

Návštěvnost je opravdu mírná, jenom se nabízí otázka, zda tam, kde není žádná hranice katastrů, vůbec nějaká auta měla být (pokud nepřivezla místní občany). To ale není parketa ochrany přírody. My ochranáři jsme rádi, že všichni návštěvníci byli ukáznění.

      

Foto (zleva): 1. parkoviště pod Hádkem (Radovan Mezera), 2. Stránská skála v Brně (Radovan Mezera), 3. Skalní Mlýn (Miroslav Kotol)

Zapsal: 7.3.2021 Tonda Tůma

Strážci přírody v zimě? Monitorují také ponory a vyvěračky

Kromě běžné kontrolní činnosti strážci přírody v zimě opravují návštěvnickou infrastrukturu zvláště chráněných území (např. doplňují chybějící nebo poničené cedule označující hranice rezervací), sledují stopy zvířat,

počítají netopýry zimující v jeskyních a štolách a v Moravském krasu sledují ponory (někdy se jim také říká "propadání") potoků a potůčků z tajícího sněhu a vývěry (vlastně dá se říci prameny) podzemních vod, tzv. vyvěračky. Vyvěračka může být skutečným pramenem vod rozptýlených a zadržovaných ve skalním masívu nebo je výtokem potoka, který do podzemí na jiném místě vtekl a má za sebou cestu jeskyněmi (takový potok obvykle pramení mimo krasové území).

Zejména při tání sněhu a po deštích se obnovují jindy vyschlé ponory a vývěry. Ty je potřeba zmapovat. Potom ve vodě provádíme měření některých fyzikálních parametrů, zejména vodivosti a pH. Parametry nám napoví, odkud má voda původ a třeba se kterým vodním tokem souvisí nebo naopak nesouvisí.

Obecně je monitoring živé a neživé přírody důležitou součástí činnosti strážce přírody vedle činnosti kontrolní a výchovně-vzdělávací. Výsledky monitorigů si zaznamenává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR do databází https://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3&nabidka=hlavni a jsou potom využity úřady jako podklady pro praktickou ochranu přírody.

      

Zapsal: 5.3.2021 Tonda Tůma

Návštěvníci krasu dostali dárek - nový most

Právě byl v CHKO Moravský kras otevřen do provozu nový most pro pěší návštěvníky národní přírodní rezervace Býčí skála. Most stojí nad Křtinským potokem na modré turistické značce poblíž vývěru Jedovnického potoka nedaleko známé jeskyně Býčí skála.

Předchozí most dosloužil a byla nutná jeho výměna. Most je určen pěším turistům, cyklisté na modrou turistiskou značku nemůžou, protože cesta v národní přírodní rezervaci není pro ně určena (není vyhrazenou cyklotrasou, ta vede po nedaleké silnici). Investorem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Na fotografii na pozadí mostu můžete vidět bílozelenou pásku, která přehrazuje vstup z turistické cesty na nelegální stezku v rezervaci. A na stromě u pásky je informační cedulka s prosbou nevstupovat na neznačenou stezku v národní přírodní rezervaci.

Most umožňuje návštěvníkům krasu cestu k jeskyni Jáchymka a ke Staré huti. Po ukončení omezujících covidových opatření jistě bude turisty oceněn. Přejeme všem příjemný pobyt na turistické trase.

                                                                

Foto: Jarmila Pavlíčková

Zapsal: 5.3.2021 Tonda Tůma

Strážci Moravského krasu bilancují přestupky za rok 2020

V loňském roce (2020) se projevil příliv návštěvníků (koronaturistů) do přírody, což lze dobře demonstrovat na malé chráněné krajinné oblasti u velkého města, tj. na CHKO Moravský kras. Nájezd do přírody se projevil i nárůstem přestupků. Zatímco v roce 2019 udělili strážci krasu 49 pokut, v roce 2020 to bylo 142 pokut tzv. příkazem na místě (blokové pokuty). Pouze jedna pokuta byla v roce 2020 udělena ve správním řízení, a to za použití biocidů na zemědělských pozemcích nad jeskyněmi, což bylo provedeno na základě zjištění strážců.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (a jednotlivé národní parky) se snaží veřejnost především vzdělávat a informovat, takže její strážci do terénu instalují různé cedulky s upozorněním, že vstup třeba není dovolen, protože v území hnízdí sokol nebo jde o území určené ke klidu. Dále že rozdělávání ohně není dovoleno, protože po ohni zůstávají popeloviny měnící chemismus půdy a vzniká nebezpečí požáru. Strážci přírody pokutovali pouze nejkřiklavější přestupky. Malé přestupky řešili domluvou, všechny pak vysvětlením a poučením.

oheň v CHKO 10
auto v CHKO 69
dron v I. zóně CHKO (NPR) 2
horolezení 2
oheň v NPP 1
oheň v NPR 29
oheň v PR 3
opakovaný vstup do NPR 1
balon - rušení sokolů 1
táboření v CHKO 3
čtyřkolka 3
motorka 6
vstup na uzavřenou cestu - rušení sokolů 6
vstup do NPR 6
142 udělených pokut

Nejvíce přestupků bylo registrováno v první polovině roku 2020, pak si veřejnost na pravidla ochrany přírody začala zvykat a počet přestupků výrazně poklesl. Na druhou stranu ochrana přírody reagovala na atak přírody koronaturisty mobilizací svých strážců a jejich přítomností v terénu. Jsou typy přestupků, kde jsou strážci přírody Moravského krasu nekompromisní. Týká se to především čtyřkolek a terénních motorek, ohňů a vstupů do národních přírodních rezervací a létání s drony opět v národních přírodních rezervacích. Všimněte si, že v přestupcích dominují vjezdy aut mimo silnice jako výrazně nejčastější přestupek. To bude platit v rámci celé ČR. Neukázněnost našich řidičů je velká.

Věříme, že letošní rok 2021 přinese pokles přestupků, protože to signalizoval právě konec loňského roku. Nadále zůstanou strážci přírody ve stavu mobilizace a budou do terénu umisťovat dopravní značky, cedulky ohraničující zvláště chráněná území, informační cedulky a omezující pásky, aby návštěvníci přírody měli informace přímo v terénu.

Zapsal: 3.3.2021 Tonda Tůma

Pro srovnání se podívejte do sekce "Zprávy mimo kras" na článek z 10.3.2021 "Počet pokut udělených v KRNAP v 2020".

Strážci přírody mohou hlídat Moravský kras neomezeně

Pro činnost stráže přírody platí výjimka dle čl. II. bod 5 nařízení Vlády, tj. jedná se o výkon činnosti sloužící k zajištění bezpečnosti a vnitřního pořádku.

Obdobně to vykládá také Český rybářský svaz vůči rybářské stráži, viz vyjádření mluvčího v článku https://www.inrybar.cz/novinky/crs-vysvetluje-muze-rybarska-straz-kontrolovat-vladni-narizeni-kontroly-budou-nadale-probihat/.

Rybářská stráž samozřejmě může kontrolovat rybáře i v této nelehké době, a to i během nočních hodin – jako na úřední osoby se na ně vztahuje výjimka z vládních restrikcí (výkon činnosti sloužící k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku).

Stejný názor byl ČMMJ potvrzen stanoviskem ministerstva zdravotnictví viz https://www.cmmj.cz/mimoradna-opatreni-na-myslivost-nedopadaji/.

Dle čl. IV bod 2 se osoba, která výjimku využívá, prokáže: písemným dokladem nebo čestným prohlášením s uvedením konkrétního důvodu.

Z tohoto vyplývá, že strážci přírody jako úřední osobě stačí prokázání se průkazem stráže přírody, jelikož je na něm uvedeno kdo a co může dělat a v jakém obvodu působnosti.

Vložil: 1.3.2021 Tonda Tůma

Kam můžeme na "koronavycházku"? Jenom ve svém městě a obci

Najděte si svoji obec a město na mapě: https://www.denik.cz/cesi-v-cislech/omezeni-pohybu-obce.html.

Jenom potvrzujeme text článku níže, že brňáci na vycházku do Moravského krasu nyní nemohou.

Odpovědi na otázky a formuláře pro policejní kontroly jsou na odkazu https://www.mvcr.cz/clanek/pohyb-mezi-okresy.aspx.

Vložil: 1.3.2021 Tonda Tůma

Lesy jižní části Moravského krasu nejsou součástí města Brna a nejsou tak "koronavycházkám" občanů Brna otevřeny

Covidová opatření platící od pondělí 1.3.2021 omezují pohyb osob viz https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nouzovy-stav-vlada-omezeni-pohybu-uzavreni-skol-obchodu.A210226_184034_domaci_kop.

V rámci Brna si podobně jako v Praze lze jít na vycházku nebo zaběhat kdekoliv v rámci města, které je omezeno hranicí okresu Brno-město.

To znamená, že zabíhá-li území města Brna do území CHKO Moravský kras, pak se tam můžete "vyvětrat". Jedná se o území městské části Brno-Líšeň, které zabírá v CHKO pouze prostor od Líšně-hřbitova po kótu Chochola a dále zabírá pravou údolní stráň údolí Říčky od Muchovy boudy zhruba po rybník pod Hornekem. Mluvíme o městě Brně v hranicích okresu Brno-město.

Okres Brno-venkov není město Brno a občané Brna tam v rámci covidových opatření nemohou jít trávit volný čas. Okres Brno-venkov začíná už na hraně lomu Hády u Velké Klajdovky, takže nemůžete si jít zaběhat do lesa na Hádecké planince okolo vysílače Hády nebo běžet od Muchovy boudy směrem k Ochozu, nic z toho není součást města Brna.

Neměli bychom se tedy obávat, že občané Brna trápení covidovými opatřeními provedou relaxační nájezdy do lesů na severní okraj Brna do Moravského krasu, protože až na detail jsou tyto lesy mimo území Brna-města. Přetíženy návštěvníky ovšem budou oblast Žebětína, Brněnské přehrady, Mokré Hory, Soběšic a tzv. Mariánské údolí v Líšni.

Pracovně lze ovšem hranice mezi Brnem-městem a Brnem-venkovem překračovat viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/brno-okres-brno-venkov-okres-protiepidemicke-opatreni-policie_2102281928_miz.

Uvidíme, jaká bude reálná situace s návštěvností lesů okolo Brna.

Mapa hranic města Brna http://sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=611778&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka.

Přehledně covidová omezení: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/covid-opatreni-koronavirus-cesko-v-cesku-jaka-platit-od-pondeli-opatreni-okresy_2102271005_ako.

Zapsal: 28.2.2021 Tonda Tůma

Někteří poslanci navrhují zrušit v zákoně o ochraně přírody a krajiny důležité ustanovení,

které chrání jeskyně před privatizací

Odkazujeme na web Správy jeskyní ČR https://www.caves.cz/, kde se proklikáte na potřebné informace umístěné pod mapou ČR.

Dnes 17. 2. 2021 v Zemědělském výboru a ve Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny nebyl schválen pozměňovací návrh na výše uvedou změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Doplňujeme, že v citovaném zákoně bylo navrhováno zrušení § 61 - Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků, kde kromě odstavce 1) o předkupním právu státu na pozemky nad jeskyněmi je ještě velmi důležitý odstavec 4) cituji: Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.

Je asi jasné, co by zrušení uvedeného § znamenalo: nad velkými jeskyněmi jsou i desítky drobných pozemků, jejichž vlastníci by si danou jeskyni, resp. její část pod pozemkem nárokovali ... A předkupní právo státu brzdí zájem velkých zemědělských firem ovládat a ovlivňovat krasovou krajinu.

V CHKO Moravský kras jsou zemědělské pozemky nad jeskyněmi součástí I. zóny CHKO a je v nich omezeno hospodaření, nesmí se zde například hnojit a používat pesticidy https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/zatravneni-i-zony-v-chko-moravsky-kras-dokonceno/.

Vložil: 17.2.2021 Tonda Tůma

Ahoj všem,

uzavírka silnice III/37444 Olomučany – Josefov je povolena ve dnech 22.2. – 26.2.2021 vždy v době 7,00 – 16,00 hod.


Pracovníci SÚS provedou prohlídku rizikových dřevin, nahnutých nad vozovku, aby případně využili uzavírku i k ošetření takových dřevin.

Vložil: Zdeněk Musil

Připomenutí: 30 let od objevu kostnice ve Křtinách

                                                        

Speleologové ze Speleohistorického klubu Brno (Česká speleologická společnost ZO 6-26 http://www.shkb.cz/?p=4927) před 30 lety objevili historickou kostnici ve Křtinách známou především nálezem 12 lebek pomalovaných vavřínovým věncem s písmenem T na čele (dodnes nevysvětleno).

Přečtěte si vzpomínkový článek Marka Poustevníka Šenkyříka - Gyaneshwarpuriho na http://gyaneshwarpuri.cz/denicek/2021/objev_ossaria.html.

Vložil: 10.2.2021 Tonda Tůma

Připomenutí: 52 let od objevu Amatérské jeskyně

Náš strážce Hynek Skořepa udělal rozhovor s pamětníky z jeskyňářské skupiny Plánivy a vy si jej můžete přečíst na https://ohlasy.info/clanky/2021/02/rozhovor-vit.html.

Objev jeskyně se uskutečnil 18.1.1969 a můžete si v této sekci k tomu nalistovat také článek pod datem 18.1.2019 (to bylo 50 let od objevu).

                      

Foto: Jiří Šír

Vložil: 5.2.2021 Tonda Tůma

Dnes je Světový den mokřadů - podpis tzv. Ramsarské úmluvy

Podorobnosti najdete na: https://www.ochranaprirody.cz/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-umluvy/ramsarska-umluva/

Tento den se slaví už 50 let: https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/padesat-let-celosvetove-ochrany-mokradu/

Kromě povrchových mokřadů sem v Česku patří i jeden ojedinělý

podzemní mokřad – "Podzemní Punkva".

Do seznamu Ramsarské úmluvy byla "Podzemní Punkva" s rozlohou 1 571 ha zapsána v roce 2004 a vyhlášena byla 3. 2. 2005. Spadá sem celý jeskynní systém Amatérské jeskyně včetně řady jiných okolních jeskyní. I jinde ve světě jsou podzemní vodní ekosystémy zařazeny do Ramsarské úmluvy, například na Slovensku je to podzemní mokřad Domica.

Praktickou ochranu mokřadům zajišťuje stávající národní legislativa. Zápis do Ramsarské úmluvy nevytváří žádnou novou ochranářskou kategorii.

Zapsal: 2.2.2021 Tonda Tůma

Bobři na Jakubově jezeře v Punkevním údolí

Strážci přírody v zimním období provádí vedle běžné kontrolní činnosti intenzívně také monitoring vybraných živočichů a krasových jevů. Rysa zatím v Moravském krasu nemáme, bohužel.

Ale můžeme se pochlubit rovnou párkem bobrů evropských, kterým se zalíbilo v Punkevním údolí na Jakubově jezeře. Naše fotopasti získaly fotky a videa z nočního pohybu těchto velkých hlodavců. Bobři staví svoje hrady a třeba ve 2 hodiny ráno je přijde zkontrolovat liška. Bobři byli na lokalitě bezpečně zjištěni 10.6. loňského roku, poté strážci instalovali monitorovací fotopasti a pravděpodobně párek bobrů (tedy 2 bobři) byl potvrzen 6.1.2021.

Ideální prostředí pro bobra je chráněno národní přírodní rezervací Vývěry Punkvy, takže škody na majetku se nepředpokládají. V lokalitě se vyskytuje také nutrie, která je menší, ale laik ji s bobrem může snadno zaměnit, zvláště plave-li ve vodě. Jakubovo jezero není přírodní jezero, ale je to vlastně malá přehrada.

                                                                 

Zapsal: 28.1.2021 Tonda Tůma

Dnes byl oficiálně zahájen Mezinárodní rok jeskyní a krasu 2021

Úvodní slovo k Mezinárodnímu roku jeskyní a krasu 2021 za Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR si přečtěte na https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/rok-2021-je-mezinarodnim-rokem-jeskyni-a-krasu/.

Protože nemohl z důvodů nám všem známých (pandemie covid-19) proběhnout slavnostní ceremoniál zahájení Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021 (předběžnou informaci jsme v této sekci přinesli 13.12.2020), využila Mezinárodní speleologická unie moderní komunikační spojení formou on-line.

Můžete si vše v klidu domova přehrát a podívat se na rozhovory, fotografie, schémata a krátké filmy. Neznalým angličtiny to vadit asi ani nebude, nakonec rozhovory můžete přeskočit.

https://www.facebook.com/events/850698838830527/

https://www.facebook.com/uisspeleo

https://www.youtube.com/watch?v=T4yud1bI1Hs&t=527s&ab_channel=InternationalUnionofSpeleology

https://www.youtube.com/watch?v=sw1YOSNXSvs&t=334s&ab_channel=InternationalUnionofSpeleology

V České republice budou hlavní informace o akcích pořádaných partnery Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021 zveřejňovány přehledně na webu České speleologické společnosti https://www.speleo.cz/2021-mezinarodni-rok-jeskyni-a-krasu. V této chvíli tam ještě nic nenajdete, akce se teprve plánují.

CHKO Moravský kras v Mezinárodním roku jeskyní a krasu 2021 slaví 65. narozeniny

Vyhlášení Moravského krasu za chráněnou krajinnou oblast se odehrálo v roce 1956 a byla v pořadí druhá v ČR a první na Moravě. Již nyní můžeme prozradit, že Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s partnery uspořádá k Mezinárodnímu roku jeskyní a krasu 2021 a k narozeninám CHKO Moravský kras kromě jiného dny otevřených dveří jeskyní Ochozská, Býčí skála, Nová Amatérská, Císařská, Stará Drátenická a Michalka. Předpokládáme termíny těchto akcí až v průběhu podzimu. Akce budou zveřejněny na webech Agentury a hlavně na výše uvedeném webu České speleologické společnosti na stránkách Mezinárodního roku jeskyní a krasu 2021. 

Zapsal: 26.1.2021 Tonda Tůma

Zimní nájezdy do přírody na horách i v Moravském krasu

Koronaturismus jede na plné obrátky.

Do přírody se jedou vyvětrat nejen ti, co by do ní jeli každou zimu, ale také ti, co by jinak byli v aquaparku, v kině, v nákupním nebo zábavním centru. Nouzový stav a vládní omezení, resp. covid-19 navýšili návštěvnost přírody během celého roku 2020 a extrémní návštěvnost přírody pokračuje i v novém roce. A pořád platí, že část těchto návštěvníků není zvyklá respektovat pravidla chování v chráněné přírodě, ať už jde o národní park, chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci a další chráněná území.

Strážci přírody Moravského krasu konstatují, že nejhorší situace byla v 1. vlně covidu-19 na jaře loňského roku. Pak si lidé zvykli na chráněnou přírodu a přestupků během podzimu výrazně ubylo. Zejména šlo o nedovolené vjezdy aut, o nedovolené rozdělávání ohňů a nedovolené vstupy do národních přírodních rezervací. Ochranáři postupně na řadu míst umístili nové informační cedule a různá upozornění s prosbou o jejich dodržování. Obce zase doplnily chybějící dopravní značky "zákaz vjezdu" a upravily kapacitu některých parkovišť. Jistě poklesu přestupků napomohla i média upozorňující na problémy koronaturismu.

Nyní v zimě 2020/21 se o víkendech a pěkných odpolednech v Moravském krasu plní parkovací plochy na maximum. Pak u Brna následuje parkování aut podél silnic, jak ukazují fotky našich strážců. Naštěstí u nás doprava nekolabuje jako v horských střediscích a nemáme problémy s tak neukázněnými návštěvníky, jako mají naši kolegové strážci na Čertově jezeře na Šumavě (podívejte se na tomto webu do sekce "Zprávy mimo kras").

Diskuzi nad vysokou návštěvností chráněné přírody si přečtěte na https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kam-mame-vsechny-ty-turisty-dat-pohled-spravcu-parku-na-to-kdyz-je-lidi-v-prirode-moc, případně se proklikněte na https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/danan-balcarova-potrebujeme-pohyb-odpocinek-a-pekne-zazitky a jestli vás to bude ještě bavit, tak zamyšlení najdete na https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jann-lenart-overtourismus-v-ceske-prirode.a-co-dal#diskuse.

  neděle 10.1. Mor. kras - u Brna odbočka na Spálenisko                               neděle 10.1. Mor. kras - na hranici Brna na Velké Klajdovce

        

Foto: Antonín Zouhar a Jiří Žiak

Zapsal: 15.1.2021 Tonda Tůma

Nacistické symboly hyzdí stavby v NPP Stránská skála

Národní přírodní památka Stránská skála v Brně leží 2,9 km jižně od CHKO Moravský kras a jejím správcem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Jižní Morava, oddělení Správa CHKO Moravský kras.

Strážci přírody CHKO Moravský kras mají Stránskou skálu pod svým dohledem. A právě na Stránské skále je v novém roce čekalo překvapení:

Na začátku byl 4.1. telefonát od městské policie o nasprejovaných nacistických symbolech. Bylo nutno situaci prověřit a 5.1. mohou strážci prohlásit, že nacistické symboly naštěstí nejsou nasprejované na přírodní skále, ale na dvou stavbách umístěných na úpatí kopce. Proto podáváme 6.1. ohlášení na PČR, že škoda na přírodě nevznikla, nicméně z pozice správce Národní přírodní památky Stránská skála upozorňujeme na případ použití nacistických symbolů v chráněném přírodním území jako na projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka.

Jako by strážci přírody neměli dost starostí s vandaly ničící barvou cedule s českými lvy označujícími přírodní rezervace. Teď ještě sprejování nacistických symbolů v chráněném území. S tím jsme se ještě nesetkali. A to máme nouzový stav. Ale holt Stránská skála je v Brně a snadno dostupná MHD. Takže se budou nežádoucí symboly v brzku odstraňovat. 

    

Zapsal: 7.1.2021 Tonda Tůma

Vyjádření stráže přírody k ničení cedulí s českým lvem:

Jistě budete se mnou souhlasit, že Moravu musíme propagovat pozitivně a legálně a nikoliv vandalismem.

V Moravském krasu nám opět někdo začal ničit státní cedule s českým lvem.

Označení zvláště chráněných území neurčujeme my ochranáři nebo strážci přírody, ale určuje to zákon o ochraně přírody a krajiny.
Takže použití českého lva nebo velkého státního znaku stanovili zákonodárci a my jsme povinni to dodržovat.

Velký státní znak (čtvrcený se lvem a se slezskou a moravskou orlicí) se používá na hranice národních parků a chráněných krajinných oblastí a potom na hranice národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Tak to určuje zákon. Moravský kras má na svých hranicích právě označení velkým státním znakem a malý znak s českým lvem není pro hranice CHKO nikde použit.

Malý státní znak, tj. ten jenom s bílým lvem se musí používat na označení hranic přírodních rezervací a přírodních památek a na označení památných stromů. Tak to určuje zákon.

Takže my strážci přírody plníme povinnost danou zákonem a nejde o naši svévoli.

Ničení cedulí se lvem v Moravském krasu (a jinde) je vandalství a způsobuje to finanční škodu nám všem, protože poničené znaky musíme nahradit novými a ty se musí zaplatit ze státní pokladny, tj. z našich společných peněz.
Moravu je dobré propagovat pozitivně a ne vandalstvím.

Například realizovat přednášky o Moravě.
Nebo vynikajícím počinem je značení zemské hranice v tomto roce v Pardubickém kraji viz https://zpravyzmoravy.cz/nove-cedule-pripominaji-tradicni-zemskou-hranici-moravy-a-cech-na-svitavsku/.

My strážci přírody podpoříme například umístění znaku Moravy na turistické rozcestníky, jako je na Macoše. Pokud s tím KČT souhlasí, my souhlasíme také. My jsme dokonce připraveni z našich platů finančně podpořit označení zemské hranice na dálnici D1, protože tak to uvidí tisíce lidí a byla by to skvělá reklama Moravě.

Antonín Tůma, vedoucí informační a strážní služby CHKO Moravský kras

Záchrana ovcí ze skály nad Sloupskými jeskyněmi

Skupinka ovcí utekla z výběhu a zalíbilo se jí horolezení na strmé skále nad Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi ve stejnojmenné přírodní rezervaci. Ovce se bohužel na skále "zasekly"a museli pro ně vyjet záchranáři z Blanska a Boskovic. Neobvyklá záchranná akce proběhla dnes odpoledne. Horolezení je zde povoleno celoročně :-))) nicméně ovce celkem výrazně potrhaly skalní vegetaci k radosti normálních horolezců, ale už k malé radosti ochránců přírody. No, hlavně že se nikomu nic nestalo.

Podrobnosti včetně videa na https://tn.nova.cz/clanek/stado-ovci-na-pokraji-smrti-treti-den-ovce-bojuji-o-zivot-na-hrane-srazu.html nebo na https://blanensky.denik.cz/nehody/na-skalni-rimse-ve-sloupu-uvizly-ovce-hasici-pro-ne-museli-po-lanech-20210103.html.

Vložil: 3.1.2021 Tonda Tůma

Ke konci roku smutná zpráva:

Do jeskyňářského nebe odešel 26.12.2020 Mirek Kubeš, dlouholetý předseda České speleologické společnosti ZO 6-05 Křtinské údolí. Mirek byl skvělý jeskyňář a kamarád. Podrobnosti uvedeme později, požádal jsem Mirkova kamaráda Zdeňka Farlíka o pár vzpomínkových slov:

                                                                                                    

                               

Vložil: 31.12.2020 Tonda Tůma

Moravista opět ničí české lvy na cedulích v CHKO Moravský kras

Strážci přírody předevčírem zjistili, že se v prosinci probral po delší odmlce Moravista, který naposledy v roce 2017 v Moravském krasu a v Brně ničil cedule s malým státním znakem (se lvem) označujícími hranice přírodních rezervací.

Tento podivínský vandal si opět asi potřebuje něco dokazovat. Jinak si tuto nesmyslnou činnost strážci neumí vysvětlit. Bílí lvi na cedulích jsou přestříkáni černou barvou a na střed cedule umisťuje Moravista podpis - malou samolepku se znakem Moravy.

Vandal zničil zatím 4 cedule, 2 v přírodní rezervaci "Čihadlo" u Babic a 2 v přírodní rezervaci "U Výpustku" u Křtin. Škoda se bude vyčíslovat a případ spěje k podání trestního oznámení. A máme nouzový stav, takže trestní sazby budou vyšší. To nepočítáme škodu, způsobenou Moravistou v roce 2017 a v předchozích letech. Vandal se pohybuje na motorce po lesních cestách, možná si ho někdo všimne.

Stráž přírody je nyní uvedena do stavu pohotovosti. Dnes strážci provedou výměnu zničených cedulí za nové.

                                                                                                

Zapsal: 31.12.2020 Tonda Tůma

  Rys zahynul 28.12. na dálnici

Podle informací odborníků to není rys Kryštof z Moravského krasu, který záhadně zmizel na podzim 2018. Můžete se pro informace podívat na https://www.selmy.cz, ale hezký pohled na fotku to není.

https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/rysi-samec-cestu-do-krasu-neprezil/

                                     

Vložil: 31.12.2020 Tonda Tůma

Profesor Absolon a Věstonická Venuše

Velmi pěkný pořad odvysílala ČT24 a vy si jej můžete přehrát na https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/320291310130004.

Potěší i zájemce o kras.

Vložil: 31.12.2020 Tonda Tůma

                                                    

 

Foto: Kamila a Jiří Šírovi

Muzeum Blanenska vydalo knížku

Blanensko a Moravský kras v pravěku

Citujeme ze stránky https://www.muzeum-blanenska.cz/clanky/detail/blanensko-a-moravsky-kras-v-praveku.htm: Ve čtvrtek 17. prosince vychází naše nejnovější publikace věnující se prehistorii regionu. Od pátku sice musíme brány muzea opět zavřít, ale není problém si u nás knihu objednat telefonicky nebo na info@muzeum-blanenska.cz a my vám ji pošleme. Cena je 599 Kč.

Vložil: 18.12.2020 Tonda Tůma

Od 31.12.2020 nová pravidla pro provoz dronů

Vyjímáme:

  1. provozovatel dronu musí být zaevidován na Úřadu pro civilní letectví (získá registrační číslo),
  2. povinná registrace se týká majitelů dronů s hmotností nad 250g a těch pod 250g, které mají kameru,
  3. další pravidla a změny si přečtete na https://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Drony-v-CR-budou-od-pristiho-roku-letat-dle-novych a na https://www.mdcr.cz/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Drony-v-CR-budou-od-pristiho-roku-letat-dle-novych.

Tyto novinky zajímají také ochránce přírody, protože pro létání musí být pilot ve vizuálním kontaktu s dronem a dron musí mít identifikační číslo. Některé ochranářské vyhlášky také vyžadují pro létání s dronem souhlas ochranářů.

Příkladem je Nařízení vlády č. 83/2019 z 18.3.2019 o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, vlastně taková nová "vyhláška" o CHKO, kde je požadován pro lety dronů na území I. a II. zóny CHKO souhlas ochrany přírody. Bez něj nelze létat například v prostoru Macochy, nad Pustým a Suchým žlebem, v údolí Křtinském s Býčí skálou a Josefovském se Starou hutí, u Rudického propadaní a v dalších rezervacích Moravského krasu.

Podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon o civilním letectví, je potřeba souhlas ochrany přírody ke všem vzletům a přistáním na území každého zvláště chráněného území.

Zapsal: 13.12.2020 Tonda Tůma

Rok 2021 - Mezinárodní rok jeskyní a krasu

Nyní přinášíme první informace. Mezinárodní rok jeskyní a krasu 2021 organizuje Mezinárodní speleologická unie (UIS) http://iyck2021.org, celosvětová organizace průzkumníků jeskyní a krasu, vědců, manažerů a pedagogů.

Členem UIS je Česká speleologická společnost https://www.speleo.cz/kdo-jsme-a-co-je-nasim-poslanim. Partnery Mezinárodního roku jeskyní a krasu z Česka jsou také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa jeskyní ČR a Česká geologická služba viz přehled partnerů http://iyck2021.org/index.php/partners/.

Prakticky se zapojí pracoviště AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras https://moravskykras.ochranaprirody.cz/rok-2021-mezinarodni-rok-jeskyni-a-krasu/ a Správa CHKO Český kras. Akce plánované u příležitosti Mezinárodního roku jeskyní a krasu budeme postupně zveřejňovat. Strážci přírody - jeskyňáři se také do akcí zapojí. Cílem akcí za ochranu přírody bude zvýšit veřejné chápání jeskyní a krasu a jejich ochrany zvláště v samotných krasových regionech. Důraz tedy bude kladen a můžete se těšit na panelové výstavy, přednášky a exkurze.

              

Zapsal: 13.12.2020 Tonda Tůma

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR má svůj facebook, její pracoviště Správa CHKO Moravský kras také

Stránky AOPK ČR si otevřete na adrese https://www.facebook.com/aopkcr/posts/2853842994669458/.

Je tam třeba připomínka Mezinárodního dne hor 11.12.

A najdete tam z Moravského krasu pod datem 27.11. video Ponory a vývěry Moravského krasu.

Stránky Správy CHKO Moravský kras jsou na adrese https://www.facebook.com/chkomoravskykras.

Je tam informace pod datem 3.12. o novém Atlasu Moravského krasu a okolí vydaném letos Masarykovou univerzitou.

Zapsal: 13.12.2020 Tonda Tůma

Otevřely některé hotely a restaurace v krasu

Některé hotely, penziony a další ubytovací a restaurační zařízení ve čtvrtek 3. prosince otevřely svoje provozy. Umožňuje jim to rozvolnění vládních protiepidemických nařízení. Tak například je k dispozici hotel Skalní mlýn https://www.skalnimlyn.cz/novinky/detail/hotel-je-opet-otevren.htm nebo otevřela restaurace v Chatě Macocha https://www.chatamacocha.cz/blog/chata-macocha-opet-v-provozu. Pro jistotu si při výletu překontrolujte na internetu, zda vaše cílová restaurace je v provozu, protože ne všichni provozovatelé otevřeli.

Zapsal: 6.12.2020 Tonda Tůma

Punkevní jeskyně jsou opět v provozu

Agentura ochrany přírody ČR vyšla vstříc žádosti Správy jeskyní ČR a přizpůsobila režim zpřístupnění Punkevních jeskyní rozvolňovaným opatřením v rámci stavu pandemie covidu-19. To znamená, že jsou možné častější vstupy s menším počtem návštěvníků při dodržení maximálního počtu návštěvníků za jeden den podle původních nařízení. Ochrana přírody přitom posuzovala počet osob ve skupině s ohledem na kontrolu skupiny jejím průvodcem a dále hledisko možných změn mikroklimatu jeskyně ovlivňovaného teplem a vydechovaným CO2 návštěvníků a otvíráním dvojice tzv. větrných dveří ve vstupu do jeskyně, na vstupu do propasti Macocha a na vstupu na vodní plavbu z propasti. Při zimním provozu se obecně ponechává jeskyni delší časový prostor na regeneraci případných změn mikroklimatu. 

Podrobnosti o zimním režimu Punkevních jeskyní otevřených od 3.12.2020 po dobu koronavirových opatření si přečtěte na https://moravsky-kras.caves.cz/cz. Kromě Punkevních jeskyní jsou od 3.12.2020 otevřeny také Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyně Výpustek u Křtin. Otvírají také Bozkovské dolomitové jeskyně. Od 15.12.2020 otevřou Mladečské jeskyně a Zbrašovské aragonitové jeskyně u řeky Bečvy.

Zapsal: 6.12.2020 Tonda Tůma

Záměr přehrady Holštejn do plánu výstavby přehrad definitivně zařazen nebyl

Když si zalistujete v této sekci na datum 12.5.2020 a data následná, tak si přečtete o problému záměru přehrady Holštejn (ohrožení hydrologie systému Amatérské jeskyně a samé podstaty CHKO Moravský kras) a následnému boji o nezařazení záměru do Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (Generel LAPV), což podpořilo i MŽP a jmenovitě pan ministr Richard Brabec. 

Aktuální situaci stavu Generelu LAPV s datem "srpen 2020" si najdete na http://eagri.cz/public/web/mze/voda/osveta-a-publikace/publikace-a-dokumenty/publikace/generel-uzemi-chranenych-pro-akumulaci-2.html a tam si rozkliknete přílohu - aktuální text Generelu LAPV. Nebo si ho rozklikněte přímo na odkazu http://eagri.cz/public/web/file/660225/Generel_LAPV_2020.pdf.

A teď to hlavní: záměr přehrady Holštejn nebyl do Generelu LAPV zařazen a nefiguruje v něm. Ministerstva zemědělství a životního prostředí vzala v úvahu nevyvratitelné argumenty proti přehradě Holštejn (ochranářské i geologické).

Taková radostná zpráva se nedá říci o jiném záměru, a sice záměru přehrady Čučice na soutoku řek Chvojnice a Oslavy, kde je nyní přírodní rezervace a odkládaná snaha MŽP vyhlásit zde národní přírodní rezervaci. Proti záměru této přehrady dlouhodobě bojují místní občané, chataři a především trampové a všichni milovníci údolí Oslavy. Záměr přehrady Čučice figuruje v Generelu LAPV již v roce 2011 a zůstal tam i v roce 2020. To je ale jiný příběh.

V Generelu LAPV nenajdete záměr přehrady Skalička na Bečvě, o níž si v této sekci přečtěte článek ze 20.7.2020. Týká se krasového území Hranický kras. Je to proto, že přehrada Skalička není jen ve "výhledovém záměru pro případ potřeby", ale je myšlena velmi vážně, probíhá na jejím území geologický průzkum a dokonce Povodí Moravy již vykupuje pozemky. Přehrada Skalička se dostala, bohužel, do tzv. liniového zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů. Je jmenována v jeho novelizaci zákonem č. 403/2020 Sb. ve článku I, odstavci 42, bod 8. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-403). Doufejme, že geologický průzkum prokáže nesmyslnost této přehrady a stavěna nakonec nebude.

Zapsal: 21.11.2020 Tonda Tůma

Klikněte si také na "Zprávy mimo kras", máme tam dnes 16.11.2020 vloženy odkazy na 3 zajímavé zprávy a články:

  1. uzávěry jeskyní v Národním parku České Švýcarsko,
  2. pokuta 100.000,- Kč pro skútraře byla potvrzena,
  3. o stráži přírody v Beskydech a v Česku.

Vložil: 16.11.2020 Tonda Tůma

 

Strážci přírody v pátek  úspěšně pátrali po ztracené ženě

v lesích Moravského krasu

     Na pátek třináctého si strážci přírody Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras naplánovali podvečerní strážní službu zaměřenou na nelegální ohně v přírodě a zejména v portálech jeskyní. Strážci měli v počtu 3 sraz u Staré hutě v Josefovském údolí v národní přírodní rezervaci Býčí skála.
     Po příjezdu na místo srazu v 17.30 hod u strážců zastavilo auto a jeho řidič strážce oslovil s prosbou o pomoc, že se mu ztratila manželka v lese mezi Babicemi a Josefovským údolím. Byla odpoledne s pejskem na vycházce a překvapilo ji, že se brzo setmělo. Přitom ve spěchu sešla z lesní cesty. Je nutno připomenout, že okolo 17. hodiny padá tma.
    Strážci zvážili okolnosti a to: žena měla funkční mobil a byla se svým manželem ve spojení, měla malou příruční baterku a nebyla aktuálně ohrožena na zdraví nebo životě. Proto se spolu s jejím manželem dohodli, že prozatím nebudou volat integrovaný záchranný systém a bez dalšího váhání vyrazili ženu hledat.
    Jeden ze strážců s mužem utvořili motorizovanou skupinu a popojížděli pomalu autem po silnici k Adamovu. Sledovali levou stráň Josefovského údolí, aby zahlédli drobné světlo baterky, kterou žena měla u sebe, a mohli ji lokalizovat. Zbývající dva strážci utvořili pěší skupinu, která paralelně s autem vyrazila po modře značené lesní cestě podél Křtinského potoka a čekala na zprávu, kde motorizovaná skupina zahlédne světlo baterky. Strážce z auta měl telefonické spojení s ženou, ale té se už vybíjel mobil, takže museli spěchat.
     Již asi po 10 minutách posádka auta zahlédla slabé světlo baterky uprostřed údolního svahu. Pěší skupina dvou strážců vyrazila prudkým svahem nahoru a telefonicky byli strážcem z auta navigováni, aby k ženě trefili. Svahy Josefovského údolí jsou prudké a nebezpečné, protože jsou na nich skály a suťová pole a kdykoliv se může uvolnit kámen nebo nějaké mrtvé dřevo. Výstup strážců musel být rychlý, ale přitom opatrný.
     Netrvalo dlouho a strážci uprostřed svahu našli ženu s pejskem v pořádku. Následoval bezpečný sestup dolů do údolí, kde na ženu nedočkavě čekal její manžel. Oba pak strážcům poděkovali a ti jsou rádi, že se podařilo záchrannou akci zvládnout rychle a bez problémů.
Každý strážce přírody by měl znát svoje území tak dobře, aby se dokázal orientovat i za tmy a vyhodnotit nejbezpečnější postup. Strážci přírody Moravského krasu jsou samozřejmě vybaveni výkonnými světly, lékárničkou a mobily s GPS a s mapou.
    
Foto: Filip Chalupka - silná světla umožňují bezpečný sestup       Foto: Radovan Mezera - předání hledané ženy u silnice
Zapsal: 14.11.2020 Filip Chalupka a Radovan Mezera
 

Subject: Přeposílám smutnou zprávu

Přátelé,

S politováním vás chci informovat, že v neděli 8. listopadu 2020, náhle zemřel ve věku nedožitých šedesáti let doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.,

můj spolužák z příbramské průmyslovky i UK.  Ve svých výzkumech zasáhl i do moravské problematiky. Rosťa Melichar

     Stručný Jardův životopis si přečtete na https://www.ig.cas.cz/kontakty/seznam-pracovniku/jaroslav-kadlec-2/, parte na https://www.speleo.cz/file/12434/jarda-kadlec.pdf.

S Jardem jsem se poznal, když před lety odebíral vzorky sedimentů na geomagnetický výzkum v jeskyni Pustožlebská Zazděná a já mu dělal doprovod. Takových vzorkování provedl v Moravském krasu celou řadu, např. uvedu Holštejnskou jeskyni. Zabýval se také vývojem propasti Macocha. Ve své doktorské práci se zaměřil na říční sedimenty právě v jeskynních systémech kolem Macochy v Moravském krasu. Klidný a pohodový člověk a velký odborník, dlouholetý jeskyňář a předseda České speleologické společnosti ZO 1-05 Geospeleos (https://www.geospeleos.com).

Vložil: 11.11.2020 Tonda Tůma

 

 

Asociace strážců přírody ČR zve do přírody

Strážci na jižní Moravě pro vaše turistické koronavýlety okolo Brna doporučují:

východní Českomoravská vrchovina

  • Údolí červených skal – údolí říčky Rokytné mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem https://mapy.cz/s/bobepubefa (vlakem, pro autovýlet si upravte, pěšky zhruba 15 km)
  • Romantická trampská údolíčka – z Řikonína do údolí Libochovky https://mapy.cz/s/fetafesocu (vlakem, pro autovýlet si upravte, pěšky zhruba 12 km)
  • Kde (doufejme) nebude přehrada – ze Senorad na vyhlídku Velká skála a zříc. Kraví hora nad údolím Oslavy https://mapy.cz/s/gomegedake (autovýlet, pěšky zhruba 7 km)

Drahanská vrchovina

  • Kudy přitekla povodeň na Sloupské jeskyně – ze Sloupu údolím Luhy https://mapy.cz/s/luvorebuju (autovýlet, pěšky zhruba 18 km, po úpravě i na kole)
  • Přírodní park s Kelty – Rakoveckým údolím mezi Bukovinkou a Račicemi https://mapy.cz/s/pajajojasu (autovýlet, pěšky i na kole zhruba 13 km)

Ždánický les

  • Zaniklá ves Kepkov a hřebenová cyklostezka – lesy bez lidí mezi Slavkovem a Ždánicemi https://mapy.cz/s/cohumubude (autovýlet, pěšky zhruba 11 km, po úpravě i na kole)

Chřiby

  • Rozhledna Bradlo a torzo Baťovy dálnice – bukové lesy nad Střílkami a Zdounkami https://mapy.cz/s/gazenohesu (autovýlet, pěšky zhruba 9 km, po úpravě i na kole)

Další nabídku výletů do okolí Brna najdete třeba na webu https://www.gofrombrno.cz.

Vložil: 11.11.2020 Tonda Tůma

Cvičení Hasičského záchranného sboru JMK a Speleologické záchranné služby

České speleologické společnosti 24.9. - 27.9.2020 v jeskyni Rudické propadání

 

     Bylo to jedno z největších cvičení složek  IZS tohoto typu v ČR (záchrana osob pomocí čerpání z hloubky), kterého se v různých časech zúčastnilo celkem na 120 osob z HZS JMK, SZS ČSS, SDH a ČSS. Z pohledu ČSS ZO 6-04 Rudice i z pohledu SZS bylo k jeskyni přistupováno velice šetrně bez jakýchkoliv fyzických zásahů dle Povolení (Výjimky) vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Moravský krasVeškerá kotvení elektrického  kabelu bylo zajištěno přírodními body, sintrový útvar Kašna byl kompletně zabezpečen a ochráněn geotextílií apod. Byla vedena přesná evidence pohybu osob v jeskyni, byly sledovány průběžné průtoky podzemních vod atd.

     Transport a retransport záchranářského vybavení a osob  z týlového zázemí v obci Rudice byl prováděn po obecních cestách, jen poslední úsek cca 200m byl veden po loukách.

     Konečný cíl akce se sice nepodařilo naplnit (vyčerpání sifonu pod Chodbou vzdechů) z důvodu extrémního zvýšení přítoku Jedovnického potoka a z důvodů vydatných dešťů, ale jinak považuji akci za velice úspěšnou, která ukázala výbornou součinnost osob  i techniky pro případ záchrany z krasového podzemí. Několikadenní intenzivní sledování podzemního toku ukázalo i problémy s výplachem  jednotné (především jedovnické) kanalizace  do Jedovnického potoka. Přitom Jedovnický rybník byl za účelem této akce zastaven a celou dobu dotoval potok pouze minimálním přítokem.

     Během akce v jeskyni bylo členy HZS a SZS pomoženo rudickým jeskyňářům s transportem šesti třímetrových ocelových dílů nového žebře do Hugonova dómu, stávající žebřík nyní vykazuje vážné poškození z důvodu koroze (instalován v roce cca 1972). Nové díly, které jsou žárově zinkovány (nebude již prováděna žádná jiná povrchová úprava) jsou zabaleny a umístěny na plošině nad Hugonovým dómem. Jejich instalace je naplánována na květen 2021 (po skončení zimování netopýrů v Netopýří jeskyni).

 

      

 

Autor: Roman Šebela, náčelník SZS ČSS a předseda ČSS ZO 6-04 Rudice

Foto: útvar "Kašna" v jeskyni - Alois Nejezchleb, ostatní - Roman Šebela 

další foto na https://www.speleo.cz/cerpaci-pokus-v-rudickem-propadani#photo[490]/4/

Středa 28. říjen - individuální úklidová brigáda strážců přírody

a 2 kontejnery odpadků

Středeční státní svátek doprovázelo v Moravském krasu krásné slunečné počasí. Máme nouzový stav a omezený pohyb osob, ale jezdit do přírody a pobývat v ní můžeme. Proč pobyt v přírodě nespojit s jejím úklidem? Letos byly organizované úklidy přírody většinou zrušeny a akce Ukliďme Česko proběhla velmi omezeně (může za to covid-19), což nás děsilo, kolik asi odpadu v přírodě od loňského podzimu leží. Tak jsme se v Moravském krasu rozhodli pro malou verzi Úklidu Česka v individuálním provedení tj. po dvojicích a u rodin po trojicích a jen v jižní části krasu u Brna, kde je situace s odpadky podél silnic tradičně nejhorší.

Úklid organizačně zaštítila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - pracoviště Správa CHKO Moravský kras a její strážci. Počítali jsme jen s omezeným rozsahem: sbíráním odpadků podél silnice Brno - Ochoz - Březina a Ochoz - Hostěnice. Kromě 5 strážců se nám nabídlo 15 přátel krasu (v tom i naši rodinní příslušníci), že v rámci svého pobytu v přírodě s úklidem pomůžou. Akci jsme z pochopitelných důvodů nepropagovali. Účastníci se na předem přidělené úseky dostavovali individuálně a společně se pochopitelně nesešli. Přepravu pytlů s odpadem zajišťovali v rámci výkonu své pracovní činnosti strážci.

V úseku Březina - Ochoz - Hostěnice se nasbíral 1 kontejner odpadků (které zlikvidují Lesy České republiky - Lesní správa Bučovice) a v úseku Ochoz - Brno se také nasbíral 1 kontejner odpadků (které zlikviduje Mendelova univerzita - Školní lesní podnik Křtiny). Právě z úseku Ochoz - Brno pochází nálezy gauče a počítače nebo registrační značka nějakého auta. V odpadcích převládají plasty.

Přírodě bylo alespoň takto trochu pomoženo a všem brigádníků DĚKUJEME !

Kolega strážce z Prahy Ondra Vítek na svém facebooku upozorňuje, že na 28. říjen připadá také Den udržitelnosti (více si přečtěte na https://www.facebook.com/profile.php?id=100017791006165), tak jsme snad taky trochu přispěli k tomuto dni.

                  

Zapsal: 30.10.2020 Tonda Tůma

Foto: Filip Chalupka

https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/pri-uklidu-v-moravskem-krasu-se-nasel-gauc-i-pocitac-nejvice-bylo-plastu-2020110.html

https://newtonone.newtonmedia.eu/cs-CZ/monitoring/CZ$OP-16-4279/topic/z015/article/2020P258M24C/token/cd953dbf33244e3f972cc726c6529fd4?tab=EClipPosition

Strážci v krasu oslavili 28. říjen - den vzniku Československa

nebo chcete-li po americku den nezávislosti

pracovní akcí ve Staré Amatérské jeskyni, kde včera v Dómu objevitelů připravovali podklady pro rekonstrukci přesunové trasy přes podlahové sintry.

                                                                                

Zapsal: 29.10.2020 Tonda Tůma

Foto: Filip Chalupka

Návštěvníci přírody byli ukáznění, zase až na výjimky

Čas vyvětrat se z koronavirového uzavření v domácnostech nastal o víkendu. Boom návštěvy přírody se posunuk až na sobotní odpoledne, kdy sluníčko po deštivém dopoledni lákalo k procházkám. Úplně se situace neopakovala dnes v neděli, protože místy bylo slunce zakryté inverzí, takže mnozí možná zůstali doma.

Spoustě lidí se nechtělo jet daleko, takže hned za Brnem nebylo ve víkendová odpoledne kde zaparkovat. Počty aut zaplněných parkovacích míst se pohybovaly mezi 20-50 auty podle velikosti plochy. Stálo se nejen na parkovištích, ale také od parkovišť podél silnic. Moravský kras mohl tak hlásit plná parkoviště na Velké Klajdovce, na Kopaninách, u Spáleniska, na rozcestí Říčky - to vše mezi Brnem a Ochozem u Brna. Kdo jel dál, potkal méně aut a méně lidí.

Pokuta postihla trojici osob v sobotu večer v národní přírodní rezervaci Býčí skála mimo značenou cestu u jeskyně Partyzánská, v sobotu 2 řidiče za vjezd autem daleko od silnice u Lažánek na Blanensku a v neděli 1 řidiče za vjezd autem do údolí Říčky daleko za zákazovými značkami. Drtivá většina koronaturistů byla ukázněná a ochránci přírody děkují.

Ještě se musíme pochlubit, že v pátek 23.10.2020 jsme došetřili případ čtyřkolky nafocené letos turisty v CHKO Moravský kras u Máchova pomníku (na fotce byla registrační značka) a její řidič odešel ze Správy CHKO s pokutou.

                         

Zapsal: 25.10.2020 Tonda Tůma

Blíží se víkend a strážci čekají nájezd koronaturistů 

Ochránci přírody v prvé řadě zvou občany do přírody s tím, že je samozřejmě potřeba dodržovat všechna omezující pravidla. A to je především parkování na parkovištích a u silnic a nezajíždět s motorovými vozidly do luk a lesů. A potom nerozdělávat v přírodě ohně, ale využít míst k tomu určených. V Moravském krasu se lze například zkusit dohodnout se skauty na Kaprálově mlýně nebo na středisku ekologické výchovy Švýcárna a využít jejich legální ohniště. Rizika koronaturismu shrnuje článek na https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/moravsky-kras-se-boji-druhe-vlny-koronaturistu-40337113.

Strážci přírody po první vlně korony v létě opravili značení chráněných území a rozmístili cedulky s prosbou "nerozdělávat ohně" nebo u národních přírodních rezervací "nevstupovat mimo značené cesty". Cílem je předejít přestupkům a připomenout návštěvníkům, jak se mají v přírodě chovat. Zvláštností jsou například prosby "nelétat okolo a v propasti Macocha s drony". 

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nabízí tipy na výlety v projektu

"Pojďte s námi do přírody" https://storymaps.arcgis.com/stories/a1dedf4666824024815946b66e6b8ded. Zde si přes ikonu "Chci zobrazit seznam výletů" naleznete pro sebe zajímavá a možná i méně známá místa.

Takže strážci nechystají nic speciálního kromě toho, že budou o všech víkendech v terénu a budou pomáhat radou a nejkřiklavější přestupky trestat i pokutou.

Také navrhujeme v krasu nejezdit na nejznámější místa (např. Macocha, lom Seč u Rudice) a na okraje velkých měst (u Brna: Velká Klajdovka, Ochoz u Brna, Hádek, Hostěnice), ale zajet třeba do rovin jižní Moravy, na Vysočinu, do Chřibů, do Ždánického lesa atd.

Přejeme hezký víkend.

Další v reportáži ČT v čase 1:51:00 na https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/220411010101023/video/797148.

Zapsal: 23.10.2020 Tonda Tůma

Jak moc povodeň zatopila Novou Amatérskou jeskyni?

Průběh povodně na povrchu Moravského krasu už máme celkem podrobně zdokumentovaný viz články a reportáže níže. Během povodně nebyl čas podívat se do jeskyní, navíc je to u vodních jeskyní nebezpečné. Proto jsme včera 20.10.2020 za klidného počasí vyrazili na monitoring do Nové Amatérské jeskyně v počtu omezeném covidem, tj. 6 osob: geolog Správy CHKO MK, 2 strážci a 3 pracovníci projektu MUNI+VUT. Cílem bylo po opadnutí vody sledovat povodňové stopy a udělat si představu o rozsahu zatopení jeskyně, zjistit rozsah naneseného bláta a škody na projektových aparaturách rozmístěných v jeskyni.

Vstupujeme do jeskyně z Pustého žlebu štolou U javora. Vzpomínám, že za poslední extrémní povodně v roce 2006 voda v jeskyni sahala po nejnižší schod štoly, dnes zde žádné vodní stopy nejsou. Začíná Západní macošská větev, úsek tzv. Ministerská trasa (bývá zpřístupněna v rámci Dnů otevřených dveří) a po několika desítkách metrů Javorovou chodbou vidíme, že tzv. Koleno, které se při povodních mění v sifon, je zcela suché. Pokračujeme Ministerskou trasou do Dómu pestrých jílů. Na trase jsou aktivovány snad všechny skapy, které mohou být funkční. Tolik skapové vody jsem tady 10 let neviděl. To je pozitivní zpráva, že skalní masív je poměrně dost nasycený srážkovou vodou (nad námi je zhruba 130 m vápence).

Dóm pestrých jílů s podzemním závrtem, který komunikuje se zatopenými spodními patry jeskyně (výzkum zde prováděla ČSS ZO 6-17 Topas) má první povodňové stopy. Můžeme konstatovat, že ze dna závrtu vystoupala voda zhruba do necelé 1/2 výšky dómu a vytvořila zde závrtové jezero, které přetékalo do sousední deprese se Závalem (balvany zříceného stropu přepažená chodba). Nechtěli jsme šlapat do měkkých žížalových hlín, ale zdá se, že sousední deprese nebyla vůbec zaplavena.

Po průlezu Závalem opouštíme Západní macošskou větev a přicházíme do Dómu Roztoka (taky Ráztoka). Před námi je Macošský koridor. Ten se rozděluje do vyšší Západní macošské větve (z té přicházíme) a nižší Východní macošské větve. Z dómu do Macošského koridoru musíte projít Vraty, což je průchod mezi sintrovými kupami se skapovým jezerem. Dnes je zde slušné jezero kalné lehce hnědožluté vody a hned je nám jasné, to je voda Punkvy. Skapová jezírka na Ministerské trase mají zcela jinou barvu, jsou průzračné s nádechem do modra. Dómem Roztoka tedy protekla Punkva, nicméně jenom po dně mezi kameny. Odtékala pak po spádnici do Východní macošské větve směrem na Macochu.

Procházíme dlouhý Macošský koridor, Punkva je někde pod námi v nižších patrech jeskyně a jdeme pomyslně proti jejímu proudu zhruba na sever. Cestou potkáváme množství intenzívních skapů podobně jako na Ministerské trase a množství kalných jezírek po odteklé Punkvě. Klouzavé jezírko nejde projít bez namočení ke kolenům, podle vodních stop zde bylo za povodně 1,8 m vody a byl tu sifon (zatopený celý profil chodby). Na speleologické stezce je vrstva bláta a děsně nám to klouže. Přicházíme do Dómu u bílé kašny a jeskynní chodba se otvírá do mohutného tunelu. Ten byl včetně kašny celý pod vodou. Diskutujeme, zda na vrcholu jeskynního tunelu nebyly místy vzduchové bubliny, ale nechceme jít ke stropu a šlapat v žížalových hlínách. Strop chodby dál se snižuje a je zřejmé, že chodba k Písečnému dómu byla po strop zaplavena. Aparatury z projektu jsou pováleny na zemi a něco povodeň i odnesla pryč. Na stropě září přilepený igelitový sáček (viz články zde níže o plastech v jeskyních).

Blížíme se k odbočce do Bludiště Milana Šlechty (k I. vchodu). Před vchodem je velké jezero po odteklé Punkvě a opět si při průchodu nabíráme vodu do holínek. Mohli bychom sice jít nad jezerem, ale to bychom šmatlali v žížalových hlínách. Nezbývá než držet speleologickou stezku a ta je momentálně pod vodou. Pořád pokračujeme  Macošským koridorem a chodba se otevírá do mohutného Dómu zemních pyramid. Na úpatí dómu je spousta pěny, pozůstatek po povodňové Punkvě. Zjišťujeme, že v dómu Punkva pouze protekla mezi balvany a Dóm zemních pyramid nebyl vůbec zaplaven. Pouze v jeho nejnižší části při I. vchodu do Bludiště bylo menší jezero (pěna je tam všude).

Přicházíme k další odbočce do Bludiště Milana Šlechty (ke II. vchodu). Je zde pěkně vidět hladinová čára vystouplé vody, kdy se z níže položeného Bludiště vytlačovala Punkva do Macošského koridoru. Je nám jasné, že celé Bludiště a jeho mohutný Řícený dóm (položeno níže než je Macošský koridor) muselo být pod vodou. Jdeme dál hlavní chodbou a náhle záplavové stopy končí. Jsme v Dómu U dvou velkých a ten překvapivě vůbec nebyl zaplavený, byl na suchu. Představuje zjevně vyvýšené místo Macošského koridoru, protože z něj pak dál na sever chodba klesá do obrovského tunelu Rozlehlé chodby a už po několika desítkách metrů narážíme na stopy vodní záplavy. To znamená, že proti nám už zase chodba byla zplavená, a protože klesáme, tak Rozlehlá chodba byla zaplavená až po stropy. V Rozlehlé chodbě jsou také největší škody na aparaturách, něco voda bohužel odnesla pryč.

Zatím jsme dnes ještě podzemní řeku Punkvu nebo řeky Sloupský potok a potok Bílá voda neviděli, jsou zkryté v nižších patrech jeskyně. Z Rozlehlé chodby odbočujeme do Bludiště Milana Šlechty III. vchodem. A tam se vše mění. V níže položeném Bludišti hučí Sloupský potok vytékající z přítokového sifonu Sloupského potoka do Bludiště. Po proudu se nedá jít daleko, to bychom se koupali. Vracíme se do Macošského koridoru a vejdeme do Bludiště II. vchodem. Na dně Říceného dómu burácí přes balvany potok, možná je to už Punkva. Oblast Bludiště je jeskynní labyrint, kde dochází na řadě míst k soutoku Sloupského potoka a Bílé vody a tím ke zrodu Punkvy. Neznáme všechny jeskynní kanály a zatím nevíme, kde všude se oba potoky mísí a odkud už můžeme přesně mluvit o Punkvě. Jdeme do Dómu u vodopádu, chodba duní a mírně se chvěje. Výška vodopádu je asi 6 m, není slyšet vlastního slova. Tady je to určitě Sloupský potok přitékající od jeho přítokového sifonu do Bludiště.

Při návratu ještě odskakujeme přes Absolonův dóm k chodbě "Bahňáky" (Bahnitá jezera nebo Chodba bahnitých jezírek) a jen si potvrzujeme, že tato chodba spojující Západní macošskou větev (s Ministerskou trasou) a Východní macošskou větev (s aktivem Punkvy) je zcela zaplavena a je z ní sifon. Odhadujeme podle vodních stop, že za povodně voda řeky od aktivu Punkvy vystoupala asi 6 m nad Bahňáky k Absolonovu dómu, který celý zůstal na suchu. Vracíme se. Akce trvala 5 hodin. Radovan zkusil natočit pár záběrů pro reportáž, tak možná uvidíte podzemní řeku i vy.

Reportáž: https://www.facebook.com/strazprirodymoravskykras/videos/405844863757714

Zapsal: 21.10.2020 Tonda Tůma

Reportáž: Radovan Mezera

Autor mapy: Martin Šanda - volné dílo (https://cs.wikipedia.org/wiki/Amatérská_jeskyně#/media/Soubor:Amaterska_jeskyne.png)

 

Před 35 lety zahynul v jeskyni Pavel Glozar, geolog Správy CHKO Moravský kras

nar. 11.11.1948 Brno-Slatina - zem. 19.10.1985 lom Mokrá, Moravský kras

Pavel byl nadšený speleolog, člen České speleologické společnosti, dlouhá léta ve skupině Plánivy. V roce 2000 mu bylo in memoriam uděleno čestné členství v České speleologické společnosti. Geologii vystudoval na Přírodovědecké fakultě tehdy UJEP Brno (dnes Masarykova univerzita). Speleologii a geologii spojil ve své pracovní náplni na Správě CHKO Moravský kras pod tehdejším vedoucím Leošem Štefkou. Byl členem speleologické výzkumné pracovní skupiny při Správě CHKO MK. Byl rovněž nadšený horolezec a je autor řady popisů skalních cest v průvodcích, v mnohých coby prvolezec.

Leoš Štefka vzpomíná, že když měla speleoterapie opustit Absolonův dóm v Nové Amatérské jeskyni spojený se složitým dojížděním dětí a personálu z léčebny v Ostrově u Macochy, tak Pavel hledal náhradní lokalitu a vybrání Císařské jeskyně je i jeho zásluha. Byl také střelmistr a pomáhal speleologům na některých lokalitách v krasu rozšiřovat při speleologickém průzkumu úžiny. Odstřel, i když ne jeho, se mu nakonec stal osudným. V lomu Mokrá došlo k plánovanému odstřelu a objevila se vertikální jeskyně. Pavel byl přizván k posouzení, hned se do jeskyně spustil a zapomněl na nebezpečí odstřelových splodin ... 

Odkazuji zájemce na nekrolog otištěný v Regionálním sborníku okresu Blansko, 1986, str. 122-124. 

Pavla jsem osobně viděl jen jednou jako student. Přijel coby pracovník Správy CHKO MK zkontrolovat práci mě a mých kamarádů studentů na brigádě na Macošské stráni při odklízení náletové borovice černé. Později jsem jako student geologie zaregistroval, že tehdejší doc. Staněk (mineralog) se domlouval se svými kolegy z brněnské katedry mineralogie a petrografie na účasti na Pavlově pohřbu. Dnes Pavla připomínám, protože Pavel Glozar zahynul při výzkumu krasu a během své aktivní služby na Správě CHKO Moravský kras.

                                             V Císařské jeskyni vlevo Leoš Štefka, vpravo Pavel Glozar

Zapsal: 19.10.2020 Tonda Tůma

Foto: Leoš Štefka

Videoreportáž z povodní v krasu z 15.10.2020

Reportáž monitoringu stráže přírody z povodňové situace dne 15.10.2020 v lokalitách přírodní rezervace Bílá voda - Nová Rasovna, okolí Sloupských jeskyní, ponory Krasovského potoka, lom Seč u Rudicehttps://www.facebook.com/strazprirodymoravskykras/videos/2767898253536438.

Vložil: 18.10.2020 Tonda Tůma

Reportáž: Radovan Mezera

 

Povodeň v krasu: Den poté

Situace dnes dopoledne podle monitoringu strážců přírody: Trend - voda opadává

Na Horním Suchdolském ponoru v Suchdolu vedle hasičky voda přepadává z rybníka do jeskyně, ale nijak výrazně. Stav naplnění dvou poldrových nádrží nad ponorem směrem k Vavřinci nebyl dnes sledován.

Ve Sloupu je okolo Hřebenáče "boží dopuštění". Voda povodňového jezera mírně opadla, jezero pokleslo asi o 2 metry, ale skála Hřebenáč je stále ostrovem. V rozsahu včerejší maximální záplavy všude leží naplavená dřeva a listí. V pokladnách Správy jeskyní ČR se vyklízí, umývá a čistí po 40 cm výšky zaplavení místností. Vyústění ČOV Sloup je pod vodou jezera. V loukách od Hřebenáče k hotelu Broušek je vidět slehlá tráva v místech včerejšího toku Sloupského potoka směrem na Punkevní jeskyně. Vedle vchodu do Sloupských jeskyní (do jeskyně Nicová) je zřetelný ponor na úpatí skály v sutích, který vydatně hltá vodu z jezera.

Ze Šošůvky běžně vytéká drobný potok ve směru na Ostrov a ztrácí se v ponorech hned pod zemědělskou firmou v Šošůvce. Dnes potok prodloužil svůj tok do dvou velkých závrtů v loukách, ve kterých míval drobné ponory. V závrtech vytvořil závrtová jezera (jsou plné vody až po hrany závrtů) a podle slehlé trávy včera potok dotekl až do Židova závrtu u silnice, kde rovněž aktivoval dávný ponor. To je poměrně vzácná situace.

U Holštejna povodňové jezero zcela opadlo, ale Bílá voda se doširoka rozlévá v údolní nivě a divoce hučí do ponoru Nová Rasovna. Je vidět slehlá tráva ze včerejšího přepadu povodňového  jezera od Nové Rasovny do Staré Rasovny. Mezi balvany jsou rozeznatelné plastové odpadky.

Mokřad u Císařské jeskyně, po většinu roku suchá louka, se proměnil v jedno velké jezero. To zaplavilo tzv. Ostrovskou estavelu (spíše jen ponor) a Vandráckou jeskyni a přes ně zvyšuje hladinu vody v jezerech Císařské jeskyně. Proto u jeskyně stojí hasiči a intenzívně z jeskyně čerpají ven vodu, aby nebylo poškozeno zařízení provozu speleoterapeutické léčebny umístěné v jeskyni. 

Ponor Lopače v Ostrově hltavě cedí do podzemí hučící potok. Roury z ČOV Ostrov voda potoka zakrývá. Po prohlídce okolí ponoru lze říci, že nedošlo k přepadu potoka Lopač od ponoru Lopače do Mlynářova propadání u silnice. Přívalovou vodu v tomto případě reguluje rybník v Ostrově a tzv. přehrada nad Ostrovem.

Závrt U křížku v Ostrově nebyl zaplaven vodou z polí. Okolo závrtu je travnatý pás zřízený nedávnou Správou CHKO Moravský kras a zemědělci a navíc pole za travnatou zónou jsou nezorána a strniště již stačilo zarůst. Půda je minimálně obnažená a k erozi zde nedošlo.

Závrt Rogendorf nebo-li Krasovské propadání II je zcela zaplaven vodou jednak Krasovského potoka a jednak do něho přitéká potok Hložek. Závrtové jezero přetéká přes silnici Ostrov - Vilémovice ke skalní stěně Ostrovské Vintoky. Každé projíždějící auto vyrobí kolem sebe vodní tříšť jako nějaký teréňák v divočině. Menší závrt nedaleko v louce vyznačený kůly je mírně nade dnem zaplaven spodní vodou a povrchová do něj nenatéká.

Rudické propadání hučí jako divoká horská řeka, ale Jedovnický potok je nad Jedovnicemi regulován dvěma velkými rybníky. Spíše jsme byli zvědaví na stav bočního žlíbku s železnorudnými struskami. Ve žlíbku byla Správou CHKO Moravský kras postavena kaskáda menších hrází na zadržení strhávaných strusek. Dnes zde nic neteklo a podle stop se zde nic zvláštního nedělo ani za dešťů. Nicméně některé hrázky jsou zaplněny struskou (patrně z dřívějška) a evidentně tak plní svůj účel. Celkově se zde kladně projevily úpravy vodního hospodaření v obci Rudice a zvláště odvod odpadních vod z Rudice na novou ČOV Jedovnice. Situace bude muset být ještě podrobně vyhodnocena, ale prostě zde v bočním struskovém žlíbku žádný větší potok neprotekl a k erozi strusek do Rudického propadání nedošlo. A to je hodně pozitivní.

Z pramene Svážná studna nad Lažánkami začínal svůj tok krátký potok ústící do stejnojmenného závrtu Svážná studna ležícím asi o 50 metrů níže k Lažánkám. Pramen ožívá poměrně často.

Lom Seč u Rudice známý svými barevnými písky a oblíbeným koupacím kaolinovým jezírkem překvapil. Běžně tu je na dně lomu jedno menší nebo dvě menší jezírka. Dnes vidíme jedno velké jezero, protože dvě menší jsou propojena širokým průlivem nastouplé hladiny vody. Voda na dno lomu přitekla z plošiny mezi lomem a obcí a do písků ve stěně lomu vyerodovala hluboký zářez, jehož stěny se nebezpečně bortí. Z tohoto zářezu do jezera voda pak z písků vytvořila barevný mělký výplavový kužel, takovou písčitou deltu. Upozorňujeme, že lom je stále v dobývacím prostoru a není veřejně přístupný.

V Josefově na dopravních cedulích lze číst uzavření silnice Adamov - Bílovice. Místní ví, že rozvodněná řeka Svitava zatopila silniční podjezdy pod železničními mosty ve svém údolí.

Nebyl dnes monitorován Habrůvecký ponor, ponory Křtinského potoka a Hostěnické propadání.

Zapsal: 15.10.2020 Tonda Tůma

Aktuálně: Sloupský potok pokračuje za Hřebenáč do Pustého žlebu

Náš strážce Radovan mi právě (18.30) hlásil, že Sloupský potok zadržovaný ve směru do Pustého žlebu asi 4-metrovou stěnou vyšší úrovně údolí (tzv. poloslepé údolí - částečně přehrazené údolí) vystoupal nad hranu vyšší úrovně a přetekl zde přes silnici. Nyní tedy Sloupský potok teče měkým údolím Pustého žlebu pod jeskyní Kůlna a pod hotelem Broušek dál ve směru na Punkevní jeskyně, ale někde za hotelem se zatím ztrácí do podzemí (místo nemám identifikováno).

Jestliže Sloupský potok dosáhne úrovně silnice a přetéká dál do údolí, pak pokladny Sloupsko-šošůvských jeskyní mají problém a teče jim pod dveřmi dovnitř voda. Proto také už jsou na místě hasiči s čerpadly. Silnice ze Sloupu na Ostrov u Macochy je prý uzavřena.

Krasovský potok pod Ostrovem u Macochy ve směru na Vilémovice také zahltil svoje ponory nad silnicí u Šamalíkových jeskyní a pak závrt Rogendorf a přetéká silnici k další řadě ponorů u skalní stěny Ostrovské Vintoky. Silnice je ale sjízdná.

                

Reportáž: https://www.facebook.com/strazprirodymoravskykras/videos/695038111102289/

Zapsal: 14.10.2020 Tonda Tůma

Foto a reportáž:  Radovan Mezera

Informace a foto z nitra Sloupských jeskyní najdete v článku https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/sloup-povoden-napojila-unikatni-vodopad-v-podzemi-podivejte-se-20201014.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_req_id=D9POvBWtFie-202010150917&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box.

Stručně situace na https://www.idnes.cz/brno/zpravy/moravsky-kras-sloup-jezero-voda.A201015_092009_brno-zpravy_vh 

nebo s videoreportáží na https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3205999-nocni-dest-rozvodnil-reky-v-olomouckem-kraj-plati-na-nekolika-mistech-druhy-povodnovy.

Povodňové jezero u Holštejna na ponoru Nová Rasovna

Jestliže Sloupský potok protéká Sloupskou větev Amatérské jeskyně, pak potok Bílá voda protéká Bělovodskou větev Amatérské jeskyně. Oba potoky mají v podzemí pod Ostrovskou plošinou soutok a od soutoku už je to řeka Punkva protékající Macošskou částí Amatérské jeskyně na dno propasti Macocha a přes Punkevní jeskyně pak vyvěračkou na přístavišti lodiček ven z jeskynního systému do Pustého žlebu.

Rozvodněný potok Bílá voda se propadá do jeskynního systému Amatérské jeskyně na ponoru Nová Rasovna. Ponor je tvořen skalním amfiteátrem s balvany a sutěmi, nad kterým vede silnice po novém mostě s vyhlídkou na říčku mizící mezi balvany. Kdysi za dob prof. Absolona poč. 20. stol. potok ještě volně vtékal jeskynním otvorem do jeskyně Nová Rasovna, ale tento otvor je již desítky let ucpaný, takže potok se do podzemí cedí přes sutě a balvany stejně jako ve Sloupu Sloupský potok.

Povodí Bílé vody je rozsáhlé a u Holštejna k sobě přibírá ještě Lipovecký potok. Oblast povodí je z části lesnatá, z části jsou na ní pole a louky okolo Rozstání, Otinovse a Nivy. Také zde stejně jako ve Sloupu velká voda přinese kusy dřev, půdu a drobný plastový odpad.

Aktuálně mám zprávu od pana starosty Mynaříka z obce Holštejn, že ponor Nová Rasovna je již zahlcen, před ponorem se vytvořilo povodňové jezero a voda přetéká do ponorů Staré Rasovny umístěnými asi o 4 metry výše.

Rovněž zde po opadnutí vody nastane čas k úklidu, ale uklízí se jen naplavený komunální odpad. Realizace se obvykle ujmou strážci přírody a speleologové působící na holštejnsku: Moravský speleologický klub, Česká speleologická společnost skupiny Plánivy, Moravský kras a Holštejnská a zapsaný spolek Phoenix.

       ponor Nová Rasovna      most u Holštejna

Zapsal: 14.10.2020 Tonda Tůma

Foto: Petr Mynařík

Povodeň na krasových ponorech ve Sloupu

Taková povodeň tady už dlouho nebyla. Vzpomínám snad na jaře v roce 2006, ta byla tehdy ale ještě vydatnější po tání sněhu.

Rozvodněný Sloupský potok se propadá do jeskynního systému Amatérské jeskyně za skálou Hřebenáč v jeskyni Staré skály, která je součástí Sloupsko-šošůvských jeskyní (a systému Amatérské jeskyně, celková délka systému je cca 40 km chodeb).

Jeskyně Staré skály není jediným ponorem potoka, ale je největším, tedy pojme do podzemí nejvíce vody. Další ponory jsou malé a jsou soustředěny okolo skály Hřebenáč nebo u paty skalních stěn při vstupu do zpřístupněných Sloupsko-šošůvských jeskyní. Potok nemá nikde do hlubšího podzemí volný vtok, ale cedí se přes sutě a naplavenou půdu s dřevem. Hltnost ponorů je tak omezena. Pokud přijde povodňové množství vody, odtéká do podzemí pomalu a před skalami se vytvoří povodňové jezero. Skála Hřebenáč se stane ostrovem a hladina jezera stoupá směrem k obci Sloup, kde ohrožuje sklepy domů.

Povodí Sloupského potoka je poměrně rozsáhlé, vždyť se skládá z potoků Luha, Žďárná, Němčický a Petrovický. Na povodí převládají lesy, ale jsou tu okolo Petrovic, Žďáru a Němčic i pole. Takže rozvodněné potoky (ve Sloupu už jako jeden potok - Sloupský) přinesou do jeskyní nejen dřevo z lesů, ale i půdu z polí. A mimochodem i plastové odpadky, které voda cestou potká (o nich si přečtěte níže články "Plastové sáčky najdeme nalepené na krápnících" z 10.10.2020 a "Plastový odpad je už i v jeskyních Moravského krasu" ze 3.10.2020).

Až voda opadne, půjdou strážci přírody prohlédnout ponor v jeskyni Staré skály a odhadnou množství naplaveného odpadu, dřeva a půdy. Potom bude Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Správa jeskyní ČR připravovat jejich odstranění.

      

     Portál vstupu do Sloupských jeskyní        Sloupský potok vedle jeskynních pokladen                                   Ostrov Hřebenáč

Zapsal: 14.10.2020 Tonda Tůma

 Autor fotek: neznámý

Deště způsobují erozi půdy z polí do krasu

Poslední deštivé dny někteří strážci přírody neseděli doma, ale vyrazili do terénu. Ne tak hlídat přírodu, jako monitorovat hydrologickou situaci, protože kras je mimořádně pestrý na různé ponory, propady, vývěry, které během dešťů ožívají. Normálně je povrch krasu víceméně suchý, běžné srážky vsakují rychle do podzemí a potoky po přítoku na vápence mizí také okamžitě přes ponory do podzemí.

Pokud je vody hodně, hlavní ponory jsou zahlceny a voda teče dál po povrchu krasu místy, která jsou normálně suchá. Ožívají tak nejrůznější suché kaňonky a údolíčka a je možno vidět i vodopády, které jsou jinak běžné v horských oblastech, ale nikoliv v krasu.

Náš strážce natočil ze strážní služby, která byla službou monitorovací, krátkou reportáž. Uvidíte v ní potok tekoucí za velkých dešťů z polí od Nových Dvorů do Pustého žlebu, ve kterém pak vsakuje do podzemí. Potok má žlutohnědou barvu od půdy, kterou nad údolím sebere z polí a tu pak zanáší do podzemních jeskynních systémů. Jeskyním půda neublíží, je to vlastně přírodní proces, ale zemědělcům půda ubývá ...

Reportáž: https://www.facebook.com/strazprirodymoravskykras/videos/1054035768402390

Zapsal: 14.10.2020 Tonda Tůma

Reportáž: Radovan Mezera

 

Omezení úředních hodin pro veřejnost na pracovištích ochrany přírody

Omezení úředních hodin pro veřejnost Vážení návštěvníci,

v souvislosti s nařízenými hygienickými opatřeními budou dočasně změněny úřední hodiny AOPK ČR od 12. 10. 2020 do odvolání:

Pondělí       10 - 15 hod.                              Středa         10 - 15 hod.

Při vyřizování Vašich záležitostí využívejte, prosím, přednostně dálkovou komunikaci (písemnou, elektronickou, telefonickou), která nevyžaduje osobní kontakt.

Děkujeme za pochopení. AOPK ČR, pro Moravský kras pracoviště Správa CHKO v Blansku, Svitavská 29.

Dárek turistům: Naučná stezka Říčky má nové infopanely

V září došlo k výměně povětrností opotřebených (popraskaných) a místy i vandaly poškozených (vydřených či oloupaných) textových tabulí naučné stezky v údolí Říčky mezi Ochozí, Kaprálovým mlýnem, Hostěnicemi a Hádkem. Výrobu a výměnu tabulí provedlo SEV Kaprálův mlýn na základě objednávky a podkladů AOPK ČR, grafiku a texty navrhnul náš kolega Honza Miklín z Pálavy a na textech se podílel bývalý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka za spolupráce svých kolegů ze Správy.

Naučná stezka Říčky je často využívána k ekologické výchově jak lektory ze SEV Kaprálův mlýn, tak strážci přírody a pracovníky ochrany přírody. Je velmi pestrá a na malé ploše a poměrně krátké trase ukazuje téměř všechny druhy povrchových krasových jevů. Nahlédnout dá i do podzemí do jeskyně Pekárna, která je chráněna jako národní přírodní památka. Naučná stezka prochází přes přírodní rezervaci Údolí Říčky.

Napojit se na stezku můžete na Hádku nebo v Hostěnicích, kde jsou i parkoviště. Cyklisté a pěší se mohou ještě napojit u Kaprálova mlýna. Trasa vede okolo Ochozské jeskyně, u které v minulosti Lesy České republiky zřídily kryté odpočivadlo a stojan na kola.

Občerstvit se lze v bufetu pod Hádkem, na Kaprálově mlýně nebo na Ranči U jelena.

Podrobnosti ke stezce na https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/naucna-stezka-ricky-v-novem/.

Zapsal: 12.10.2020 Tonda Tůma

Plastové sáčky najdeme nalepené na krápnících

Rozvodněné potoky splachují do podzemí kromě hlíny a dřeva také drobný komunální odpad. V něm dominují plasty. PET láhve najdeme hlavně v ponorových jeskyních, typicky Staré skály (součást Sloupsko-šošůvských jeskyní). Většina PET lahví neprojde přes sutě a hlíny a zůstane v jeskyni Staré skály, odkud jsou brigádnicky uklízeny Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou jeskyní ČR. Nicméně tenké sáčky a malé obaly třeba od bonbónů voda do podzemí protlačí.

Potom v Amatérské jeskyni není žádnou vzácností najít krápník s nalepeným sáčkem nebo s obalem od bonbónu. Stává se, že skapová voda tato "vylepšení krápníků" zasintruje, tedy vlastně plasty na krápníku "zkamení" a vznikají bizarně křivé krápníky typické právě pro Amatérskou jeskyni. 

Jiná situace je v Rudickém propadání-Býčí skále, kde Jedovnický potok volně vtéká do jeskyně velkým jeskynním portálem, čili voda se do podzemí necedí přes sutě. Tímto volným otvorem se pak do podzemí dostanou jak velké plasty, tak dřeva a tzv. rudické železnorudné strusky (ty v posledních letech naštěstí již v omezeném množství). Zde odpad uklízí jeskyňáři z České speleologické společnosti ZO 6-04 Rudice.

K plastům v jeskyních také příspěvek: https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/mezi-krapniky-moravskeho-krasu-pribyva-vic-a-vic-plastu-40338530.

Zapsal: 10.10.2020 Tonda Tůma

Bude druhá vlna koronaturistů ?

Případné uzavírání zábavných center a omezení v nákupních centrech plus omezení pobytu v restauracích může nastartovat druhou vlnu koronaturistů. Počet lidí v přírodě však ovlivní podzimní počasí.

Příroda okolo Brna nabízí dostatečné možnosti na rozptýlení všech návštěvníků, takže vítán je každý, kdo se umí v přírodě chovat. Kdo nedělá ohně v lesích a u lesů a ví, kde zaparkovat auto, a také umí odnést svoje odpadky do popelnice.

Zase bude platit, že je dobré jezdit na méně známá místa či na místa spíše neznámá: vyjet do Chřibů, na kola do rovin jižní Moravy, na Vysočinu a Moravský kras nebo Pálavu třeba i vynechat.

Přečtěte si také: https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/moravsky-kras-se-boji-druhe-vlny-koronaturistu-40337113.

Zapsal: 10.10.2020 Tonda Tůma

 

Plastový odpad je už i v jeskyních Moravského krasu

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně začali dokumentovat plastový odpad v krasových jeskyních, který se do nich dostává z volné krajiny. Výzkumný projekt vede Milan Geršl (více o Milanu Geršlovi na tomto webu v rubrice "Zprávy mimo kras" na téma "přehrada na Bečvě a Hranický kras") za podpory a spolupráce Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras.

Podrobnosti si přečtete na: 

http://mendelu.cz/33334n-vedci-budou-dokumentovat-odpad-v-jeskynich

https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3197400-igelitovy-sacek-na-krapniku-uz-neni-k-smichu-v-jeskynich-je-plastoveho-odpadu-stale

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/jeskyne-odpad-mendelova-univerzita-monitoring.A201002_132158_brno-zpravy_mls

Vložil: 3.10.2020 Tonda Tůma

Rozdávání pokut? Důležitější je osvěta, říká dobrovolný strážce přírody Chalupka

Náš kamarád, dobrovolný strážce přírody a jeskyňář Filip Chalupka je teprve od jara tohoto roku zaměstnanec Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras jako speleolog na projektu ochrany jeskyní viz článek níže.

Jak sám říká, důležitá je výchova občanů, osvěta v oblasti ochrany přírody, teprve potom nastupují pokuty. Proto strážci v krasu umisťují do terénu různé cedulky s prosbami typu "prosíme nerozdělávejte ohně", "prosíme nevstupujte mimo cesty, rušíte živočichy", "prosíme nejezděte zde na kole, stezka je určena jen pro pěší" a podobně. Cedulky podpoří často pásky mezi stromy. Strážci o své činnosti informují veřejnost v médiích a tím také vychovávají. Radost mají strážci z přednášek a exkurzí v terénu, protože zde najdou u účastníků pochopení a porozumění pro ochranu přírody.

O strážci Filipovi více na https://blanensky.denik.cz/lide-odvedle/rozdavani-pokut-dulezitejsi-je-osveta-rika-dobrovolny-strazce-prirody-chalupka-20200727.html?cast=1.

Zapsal: 29.9.2020 Tonda Tůma

 

Nový projekt OPŽP se rozjíždí:

Ochrana vybraných jeskyní a krasových jevů

ve zvláště chráněných území

     Cílem projektu je zachování jeskyní a povrchových krasových jevů s jeskyněmi souvisejícími v přírodním dochovaném stavu, zlepšení současného člověkem pozměněného stavu a ochrana živých složek jeskyní a kvality podzemních vod. Nedílnou součástí projektu je také sběr informací, tvorba technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče jeskyní.

     Do projektu jsou zařazeny vybrané cenné veřejnosti nepřístupné jeskyně (140), závrty, ponory a vývěry nacházející se na území CHKO a dále ve vybraných NPR, NPP a EVL na území České republiky. Gestorem ochrany veřejnosti nepřístupných jeskyní v těchto územích a současně realizátor projektu je AOPK ČR. Péče o tyto vybrané jeskyně je též konkrétně uvedena v plánech péče o dotčená zvláště chráněná území. Projekt je financován z Operačního programu Životního prostředí.

     Předmětem akce je zabezpečení a zpřesnění informací o veřejnosti nepřístupných jeskyních, závrtech, ponorech a vývěrech ve vybraných územích národního významu. Dále řada opatření nezbytných pro udržení podmínek pro uchování předmětů ochrany, které vychází z plánů péče. Veškeré zjištěné informace budou vloženy do Jednodné evidence speleologických objektů (JESO).

     Předmětem projektu je soubor 11 aktivit, které lze rozdělit do dvou oblastí. Oblast mapování a monitoringu zahrnuje návrhy zaměřené na zmapování a dokumentaci současného stavu fenoménu veřejnosti nepřístupných jeskyní a souvisejících jevů, monitoring prostředí v nich, ale i cílený monitoring vybraných druhů a skupin druhů živočichů vázaných na toto unikátní jeskynní prostředí. Druhou oblastí je cílený management, sloužící k aktivní ochraně dochovaného stavu či k nápravě škod vzniklých v minulosti.

Přehled 11 projektových kapitol (aktivit):

  1. Zabezpečení vchodů do jeskyní - oprava nebo zhotovení nové uzávěry - dvířka, rám, pažení (např. skruže), žebříky či kotevní body a fixní lana ve vchodu
  2. Zabezpečení tras v jeskyních - žebříky, fixní lana, trasovací pomůcky, zábrany
  3. Náprava poškození jeskyní - úklid, úpravy poškozených částí
  4. Mapová dokumentace jeskyní, ponorů a vývěrů - pořízení základní mapové dokumentace včetně rešerší stávajících podkladů a map jeskyní
  5. Mapování a dokumentace závrtů na krasových plošinách (rešerše, mapování)
  6. Fotodokumentace jeskyní, ponorů a vývěrů
  7. Biospeleologický výzkum jeskyní (bezobratlí)
  8. Monitoring kvality podzemních vod včetně pesticidů v jeskyních, ponorech a vývěrech (vodní toky, skapové vody)
  9. Výzkum jeskynního mikroklimatu a koncentrací CO2 v jeskynním ovzduší
  10. Monitoring návštěvnosti ve vybraných jeskyních (registrační čidla)
  11. Zápis dat do Jednotné databáze speleologických objektů (JESO) a závěrečná zpráva

Zapsal: 29.9.2020 Filip Chalupka, projektový speleolog se sídlem na Správě CHKO Moravský kras v Blansku (AOPK ČR)

Změna po 40 letech. CHKO Moravský kras vede nově

lesní odborník Franc

Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras má nového šéfa. Leoše Štefku ve vedoucí pozici po čtyřiceti letech střídá jeho dlouholetý kolega Dominik Franc.

Podrobnosti si přečtete na https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/zmena-po-40-letech-chko-moravsky-kras-vede-nove-franc-20200922.html

Vložil:28.9.2020 Tonda Tůma

 

AKTUÁLNÍ INFORMACE
 
Všem zájemcům o Ochozskou jeskyni  !

Den otevřených dveří Ochozské jeskyně je zrušen

Upozorňujeme, že se letos ani podzimní Den otevřených dveří
Ochozské jeskyně pro narůstající pandemii koronaviru nekoná. Tedy i původně
plánovaný náhradní termín 19.9. je zrušen.
                        Za výbor ČSS ZO 6-11     Petr Himmel, jednatel   

Vložil: 18.9.2020 Tonda Tůma    

 

Proběhly práce ve "Stromořadí Lažánky - Jedovnice"

Správa CHKO Moravský kras ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje zajistila údržbu části aleje památných stromů Stromořadí Lažánky – Jedovnice.

Podrobnosti na https://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/probehly-prace-ve-stromoradi-lazanky-jedovnice/.

Vložil: 9.9.2020 Tonda Tůma

   

Přehrady na krasu a u krasu jsou vždy problematické:

Přehrada Holštejn tedy nebude,

ale přehrada Skalička na Bečvě je nebezpečně ve hře

Co je Skaličkou ohroženo: není to Moravský kras, ale Hranický kras, není to hydrologie a mikroklima Amatérské jeskyně, ale Zbrašovských aragonitových jeskyní, Hranické propasti a lázeňství Teplic nad Bečvou s hrozbou jeho zániku a zániku na turismus a lázeňství navázané doprovodné infrastruktury hranicka.

V případě realizace přehrady Skalička hrozí sesuvy podmáčených údolních svahů a hydrostatický tlak masy vody zcela nepochybně ovlivní minerální prameny (např. změní jejich chemismus nebo vydatnost pramenů nebo dojde k jejich přesměrování)  a hydrologii Hranického krasu (proudění vody v jeskyních a propastech se může přesměrovat nebo se změní jeho vydatnost).

Hydrologie Hranického krasu je zcela odlišná od Moravského krasu. Hranický kras vedle klasického krasovění povrchovými vodami má i hydrotermální krasovění vodami s vysokým obsahem CO2 po tektonických zónách a krasových kanálech z hloubek odhadovaných na 700 m. Tyto hydrotermální vody budou hydrostatickým tlakem vod přehrady silně ovlivněny. Se změnou chemismu a režimu vody dojde i ke změně mikroklimatu chráněných jeskyní a propastí. Podrobnosti přenechám místním odborníkům, ale v této chvíli již znám aktuální nesouhlasné stanovisko České geologické služby k záměru přehrady Skalička vydané pro Správu jeskyní ČR (provozovatele Zbrašovských aragonitových jeskyní pro veřejnost).

Záměr přehrady Skalička se již dostal do parlamentu a tento čtvrtek 22.7.2020 bude projednáván v senátu v rámci novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Budeme doufat, že zvítězí odborné argumenty geologů a hydrogeologů a přehrada Skalička bude z novely zákona vyřazena. Pro zachycení velké vody na Bečvě se nabízí i jiná řešení, než přehrada.

A stále jsme u toho, že napřed se plánuje přehrada a jde se s ní na veřejnost, odborníci se zděsí, probíhají emoce a teprve se skládají argumenty, proč je přehrada vhodná či nevhodná. Není to Kocourkov? Má to být obráceně: napřed se k záměru přehrady vyjádří odborníci a pak se teprve po jejich případném doporučení záměr přehrady uvede na veřejnost. Pokud odborníci přehradu nedoporučí, tak se záměr vyškrtne a vůbec se nezveřejňuje.

Podrobnosti o přehradě Skalička najdete na tomto webu v sekci "Zprávy mimo kras" v článku Hydrologii Hranického krasu a lázeňství Teplic nad Bečvou může zničit přehrada Skalička. Je s podivem, že dotčené obce a města razantně proti přehradě neprotestují !!! Reagují pouze geologové a hydrogeologové a nejvíce Správa jeskyní ČR - Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní.

Zapsal: 20.7.2020 Antonín Tůma, geolog

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/danieln-vondrous-jak-vlada-diktuje-kde-budou-stat-nove-prehrady

https://www.impuls.cz/regiony/olomoucky-kraj/becva-nadrz-skalicka-lazne-ohrozeni-pramenu-teplice-nad-becvou-studie.A181127_115007_imp-olomoucky_kov

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/veronikan-travnickova-staveni-prehrad-nas-nespasi-ani-na-rece-becve-ani-jinde.reseni-rekordniho-sucha-je-jinde

Zveřeňuji tiskové prohlášení paní senátorky RNDr. Jitky Seitlové z 15.7.2020:

Plán na nádrž Skalička ohrožuje jeskyně i lázně

Tisková zprávy senátorky Jitky Seitlové

Novela zákona o urychlení výstavby (č. 416/2009 Sb.) zařazuje mezi preferované stavby vodní dílo Skalička. 

Pro stavby v seznamu mají platit zvláštní zjednodušená pravidla. Cílem je urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování a povolování. Zkracují se lhůty pro řízení na úřadech a na soudech. Nově má být dána možnost společného řízení o umístění a povolení stavby se současným vyvlastňováním bez možnosti předchozí dohody s vlastníkem.

Vodní nádrž u obce Skalička na řece Bečvě měla být kdysi zdrojem vody pro  nedaleko plánovanou jadernou elektrárnu Blahutovice. Po podvodních v r. 1997 byl v území navržen poldr na zadržení povodňového přívalu a nyní po epizodách extrémního sucha začala vláda
v lokalitě připravovat projekt vodní nádrže - přehrady Skalička. Nádrž má sloužit zejména na plynulost zásobování průmyslových podniků na toku (největším odběratelem vody Bečvy je Precheza Přerov).

Při plánování z centra se ovšem zapomnělo prověřit hydrogeologické podmínky lokality. Dlouhodobá sledování regionálních specialistů upozorňují na výrony hlubinných plynů krasových struktur a jejich souvislost s výškou hladiny vody v řece a při zátopách.
Spolu s odborníky z regionu se nám podařilo přesvědčit investora přehrady o nutnosti hydrogeologického průzkumu (viz má tisková zpráva z 19. 11. 2018 dostupná zde: https://seitlova.cz/dokumenty/tiskove_zpravy/5f0ed706e4d476.47200658.pdf). Byl ale zahájen teprve před několika týdny.

„Politickým tlakem na rychlé vybudování přehrady však hrozí, že o stavbě bude rozhodnuto bez řádných podkladů rizika vyhodnocující. Zničení vzácných Zbrašovských aragonitových jeskyní, unikátního systému hranického krasu a minerálních vod lázní Teplice nad Bečvou nelze připustit. Nevracejme se do doby totality minulého století, kdy politický tlak a zájem nevratně válcoval přírodní bohatství naši země, jehož nepříznivé důsledky neseme nyní“.         

S výzvou na vypuštění návrhu na zařazení vodního díla Skalička do seznamu vybraných staveb přílohy zákona, se na mne obrátilo zastupitelstvo  stejnojmenné obce a zástupci správy Zbrašovských aragonitových jeskyní.

Novelu, ve znění přijatém v Poslanecké sněmovně před 14 dny, nyní projednávají senátní výbory a kluby. Na můj návrh dnes Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu doporučil vypuštění vodního díla Skalička ze seznamu vybraných staveb v návrhu zákona. Hlasování na plénu Senátu proběhne 22. července.

Přehradu v Holštejně ze seznamu navrhovaných lokalit vyškrtli

„S Holštejnem jsme nesouhlasili. Není to vhodné místo pro výstavbu nádrže. Měla by drtivý dopad na Moravský kras. I kdyby lokalitu někdo v budoucnu prosazoval, tak v procesu EIA, který zkoumá vlivy na na životní prostředí, neprojde,“ uvedl při středeční návštěvě Blanenska ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministra doprovázeli v terénu pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z Prahy i z regionu a místní starostové. Probírala se také tématika zatravňování polí nad jeskyněmi a nedostatečné ČOVky, jejichž vody vtékají rovnou do jeskyní (například ve Sloupu nebo v Ostrově).

Podrobnosti z návštěvy ministra k přehradě Holštejn najdete na https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/prehrada-v-holstejne-nebude-stat-ji-ze-seznamu-navrhovanych-lokalit-vyskrtl-20200716.html.

K eventuelní přehradě u Holštejna se pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR již negativně vyjádřila také Česká geologická služba. Její stanoviska by měla všem záměrům na stavbu přehrad předcházet a teprve potom mělo následovat sestavování nějakého seznamu vhodných lokalit.

Vložil: 18.7.2020 Tonda Tůma

Opraven vor v Amatérské jeskyni! 

Dne 21. května 2020 došlo k historické události na Dlouhém jezeře, která samozřejmě nemůže konkurovat novým objevům v Bludišti nebo Šolimově míse, ale snad potěší všechny, kteří se budou chtít přepravit za Dlouhé jezero a pak zase zpátky, aniž by se s nimi plavidlo uprostřed jezera rozpadlo. Vzhledem k tomu, že hydrologové z ČHMÚ mají strach z vody (tedy ani ne tak z vykoupaní vlastních osob jako spíš z utopení techniky) a starý vor byl po několika desítkách let věrné služby v nepříznivých podmínkách už ve stavu značného rozkladu, rozhodli se získat od nadřízených peníze na jeho renovaci, posvěcenou Správou CHKO Moravský kras. Po delších přípravách, kdy si Kocour pečlivě přeměřil starý rozpadající se vor, a předchozí dopravě dubových desek na místo určení, vyrazilo úderné komando vyzbrojené příslušným nářadím ve složení Kocour, Bolek Bárta, Karel Kněžínek a Jirka a Kamila Šírovi na zteč. Výpravu doplňoval Standa Lejska, jdoucí si stahovat po jeskyni data, a Franta Kuda s Ivčou Černou, kteří se oddávali skenování v Macošském koridoru.

Úderníci nejprve vytáhli starý vor na břeh, kde ho nemilosrdně rozebrali za pomoci rozbrušovačky a kladiva (občas i nějakého jadrného slova). Předtím se ještě Karlovi nepodařilo udržet přeříznuté lano, jehož druhý konec zmizel ve tmě nad jezerem. Potom se jali skládat nový vor z desek, které naměřil Kocour. Otvory pro šrouby vrtali na místě a nepoddajnou hmotu trubek umravňovali do patřičných mezí. Občas bylo něco již dotaženého potřeba zase povolit, ale nakonec se plavidlo podařilo sesadit dohromady a stáhnout šrouby tak, aby se nerozložilo na prvočinitele.

Sotva byla práce po několika hodinách hotova, a spustili jsme vor, dorazil Standa a zanedlouho po něm i zbývající dvojice. Karel na voru dopádloval pro lano, přičemž jsme zjistili, že se nám opravdu povedl vor a nikoliv ponorka. Lano bylo přichyceno na původní místo a následně byl vor hrdou kmotrou Ivkou pokřtěn lahví rumu Republica Exclusive Božkov, kterého jsme nakonec většinu ekologicky zlikvidovali, dle názoru většiny účastníků ho však Ivča na vor i tak vylila moc. Dlužno poznamenat, že částečně i na přání fotografa, který nebyl s prvním záběrem spokojen. (Ještě, že s námi nebyl nikdo, kdo s sebou nosí pokutové bločky). Fotograf by se jistě vyřádil ještě dále, ale nemusel by na něj zbýt již žádný rum, a tak fotografování raději dále zanechal. Tím jsme příjemně završili úspěšnou akci, chyběli snad jen obložené chlebíčky a nějaký ten dortík - ale kdo by se s tím tahal do jeskyně, že jo? Vor byl ještě podroben zkušebním plavbám, během nichž jsme konstatovali, že se dílo podařilo a pak jsme se spokojeně vydali k východu. Celá akce nám trvala od 9,30 do 17,30, na povrchu nad námi bděl Filip Chalupka ze Správy CHKO Moravský kras. Nezbývá než popřát, ať vor dobře slouží!

Zapsali: 16.7.2020 Kamila a Jiří Šírovi

 Ilegální motorismus v Moravském krasu roste

 
V poslední době evidujeme zvýšený počet ilegálních vjezdů motorek a čtyřkolek do lesů a na louky převážně v jižní části Moravského krasu. Zaměřili jsme se na tuto aktivitu společně s Policií ČR, protože se případy množí a dochází i k napadení lesní stráže jako například poblíž Sentic na Brněnsku (viz zde "Zprávy mimo kras"). Chtěli bychom širokou veřejnost poprosit o pomoc. Pokud uvidíte motorová vozidla řádit v přírodě, rádi uvítáme jakékoliv informace (filip.chalupka@nature.cz): kde a kdy jste je viděli, popřípadě fotografie a videa. Motorkáře je těžké zastavit a většinou jezdí bez registrační značky vozidla. Máme ale případy, kdy tento ilegální motorismus dokážeme vyřešit a přestupci odjíždí s pokutou.
 
                   
 
Foto je z okolí Macochy 23.6.2020
 
Zapsal: 13.7.2020 Filip Chalupka

 

Nová kniha od Petra Zajíčka "Krasové oblasti střední a severní Moravy a Slezska: Pozoruhodné dějiny objevů podzemního světa"

Publikace se soustředí na oblast střední a severní Moravy, která je bohatá na malá krasová území. Až na jednu výjimku vznikla souvrství vápenců a mramorů z mořských usazenin z období devonu, stejně jako tomu bylo v případě vápenců Moravského krasu. Jen v severovýchodní části Moravy se nacházejí polohy druhohorních vápenců, které jsou součástí Karpat a byly sem přesunuty v důsledku pozdějších horotvorných procesů na území střední Evropy. Krasové oblasti střední a severní Moravy se utvářely v průběhu dlouhých geologických procesů (https://www.kosmas.cz/knihy/256634/krasove-oblasti-stredni-a-severni-moravy-a-slezska/).

                                                                                                            

Zapsal: 19.5.2020 Filip Chalupka

Orel mořský kroužil nad krasem

Dne 7.6.2020 fotografoval orla v širším prostoru Skalního mlýna v NPR Vývěry Punkvy náš kamarád a spolupracovník René Bedan, jinak ornitolog a specialista na sokola stěhovavého.

                                                                  

Zapsal: 19.5.2020 Tonda Tůma

Bobr v krasu potvrzen na 100%

Dne 10.6.2020 fotografoval bobra na malé přehradě Jakubovo jezero v údolí Punkvy v NPR Vývěry Punkvy pan Ivo Stejskal, s jehož svolením jeho fotografie uveřejňujeme.

                     

Zapsal: 19.6.2020 Tonda Tůma

MŽP zatím odsouhlasilo 10 lokalit pro přehrady,

Holštejn tam není (zatím)

Ale pořád se jedná a zatím Holštejn definitivně nevypadl ze seznamu. MŽP se ke všem 31 navrhovaným lokalitám pro eventuelní výstavbu přehrad vyjádří do konce června.

Které lokality už dostaly ochranářský souhlas od MŽP, kterými dalšími se ministerští úředníci hodně vážně zabývají a další podrobnosti si přečtěte na webu https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mzp-zatim-odsouhlasilo-10-z-31-lokalit-pro-stavbu-prehrad/1896268?utm_source=seznamcz&utm_medium=feed&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu.

Záměr eventuelní výstavby přehrady Holštejn má kromě ochrany jeskyní Moravského krasu ještě čistě geologický aspekt: Přehrada by stála na geologické hranici vápenců a nevápencových hornin, která je tektonicky významně porušená.  Narušení hornin je takové, že by mohlo dojít k promyvu tektonických zón a úniku vody z přehradní nádrže. Podrobně se ke geologickému aspektu musí vyjádřit Česká geologická služba.

Zapsal: 4.6.2020 Tonda Tůma

 

novinka: Údolí hlavních vodních toků v Moravském krasu

Údolí hlavních vodních toků v Moravském krasu
  • Autor: Musil, Rudolf
  • Rok vydání: 2020
  • Cena: 100 Kč

 Objednáte u České speleologické společnosti na https://www.speleo.cz/udoli-hlavnich-vodnich-toku-v-moravskem-krasu.

Vložil: 2.6.2020 Tonda Tůma

Konec papírového Spelea

22. 5. 2020

Předsednictvo ČSS na svém 16. zasedání dne 20. 5. 2020, po podrobném vyhodnocení dotazníkového průzkumu mezi současnými příjemci časopisu Speleo, rozhodlo o konci vydávání papírové formy časopisu Speleo, a to z důvodů příliš nízkého zájmu a naopak vysokých finančních nároků na pořízení příliš malého nákladu tiskoviny. Pokračuje ale v elektronické formě.

Další podrobnosti najdete na: https://www.speleo.cz/konec-papiroveho-spelea.

Vložil: 2.6.2020 Tonda Tůma

Hlášení ze strážní služby - sobota 30.5.2020

Trasa, místo služby: Cyklostezka podél Svitavy, lesní cesta Šumbera, pam.J.Konšela, Těsnohlídkovo údolí, parkoviště u hájenky směr Ochoz, NPR Hádecká planinka, Spálenisko, PR Čihadlo, Křtiny, Habrůvka, Vápenice, Jedovnice, Stádliska, Harbechy, Macocha, NPP Pekárna, Švédův stůl, NPR Hádecká planinka, PR Velký Hornek

Zaměření služby, poznatky, zjištěné přestupky, poznámky: počet strážců 3

Zahájení služby v 10:30. Umístění evidenčního štítku s číslem na nový sloupek: 2/19 na cyklostezce u studánky Marcelka, na sloupek 1/19 na lesní cestě Šumbera, na sloupek 4/19 u odpočivadla na lesní cestě do Bílovic, na sloupku 5/19 u památníku Konšela, na sloupku 3/19 v Těsnohlídkově údolí, na sloupek 9/19 v Líšni za hřbitovem směr Hornek, na sloupku 8/19 u parkoviště na Spálenisku a na sloupku 7/49 u archivu na Spálenisku, na nové sloupky 11/19 a 10/19 u Křtin, dáno číslo 12/19 na nový sloupek u ČOV v Jedovnicích.

Ve 13:44 zajeté auto na louce za hřbitovem v Líšni, dokumetováno, řidič bude obeslán.

14:30 ÚKLID NEBEZPEČNÉHO ODPADU - 6 pytlů se skelnou vatou, dále úklid motoru z pračky a pytle drobných odpadků, NPR Hády úklid 2,5 pytle drobných odpadků.

Další vjezd auta do CHKO řešen domluvou, kontrola sloupku 102/94 na Čihadle - už je opraven, kontrola hraničních sloupků PR U Výpustku - fyzicky jeden sloupek chybí, kontrola Stádliska - ok, demontáž sloupku 18/98 na Harbechách - již neplní svou funkci, na hranicích CHKO oprava spadeného dvojsloupu DKP 2821 mezi Vilémovicemi a Jedovnicemi, na parkovišti u Macochy řešeno driftování auta domluvou.

Na Pekárně pokuta za oheň - bylo tu 6 lidí: 1 Čech,1 Rus a 4 anglicky mluvící. Na Švédově stole byli tři trempíci, kteří tu stáli u ohniště bez ohně a popíjeli pivo, oheň nebyl rozdělán, když jsme chtěli projít zbytek jeskyně požádali nás, ať jdeme potichu, že jim vzadu spí děti, takže dál jsme už nešli, abychom nebudili děti. Bylo přímo osvěžující potkat někoho, s kým se dá bavit bez problémů.

NPR Hádecká planinka 2x pokuta za 2 ohně, kontrola PR Velký Hornek - ok. Ukončení služby ve 23:00.

                    

                                       

Zapsal: 1.6.2020 Lišák

Dny otevřených dveří jeskyně Býčí skála 2020 

Jeskyně Býčí skála není veřejnosti přístupná. Výjimečné Dny otevřených dveří pod záštitou AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras pořádá Česká speleologická společnost, ZO 6-01 Býčí skála.

Akce se koná k Evropskému dni parků, který připadá na 24.5., ale akce je z důvodu hnízdění sokola stěhovavého na Býčí skále posunuta až na konec června.

Podrobnosti najdete na jeskyňářském webu: https://www.byciskala.cz/MaRS/index.php

Vstup do jeskyně je možný s průvodcem pouze na vlastní nebezpečí.

Pozor, vzhledem k situaci s koronavirem může dojít ke změně v konání akce.

 13. a 14. června 2020
 20. a 21. června 2020
 27. a 28. června 2020

Chceme zabránit shlukování většího množství lidí před jeskyní, proto je nutné zarezervovat si termín prohlídky předem. Další informace a rezervace zde: https://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=649.

Vložil: 31.5.2020 Tonda Tůma

Podrobnosti na https://www.caves.cz/.

Z webu Správy jeskyní ČR vyjímáme: Celkem loni do 14 jeskyní v Česku zavítalo přes 761 tisíc návštěvníků. Rekordmanem byly tradičně Punkevní jeskyně s oblíbenou vodní plavbou po ponorné řece Punkvě, které si prohlédlo 212 tisíc lidí. Na pomyslné stříbrné pozici byly Koněpruské jeskyně u Berouna s dochovanou penězokazeckou dílnou, kam přišlo loni takřka 88 tisíc návštěvníků. Do zejména mezi turisty cestujícími do Krkonoš oblíbených "bronzových" Bozkovských dolomitových jeskyní s největším podzemním jezerem Čech se loni přišlo podívat 68 tisíc lidí.

Vložil: 29.5.2020 Tonda Tůma

Strážci přírody umožňují sledovat sokola stěhovavého

Strážci přírody Moravského krasu denně střeží hnízdění sokola stěhovavého v NPR Býčí skála. Před jeskyní Býčí skála mívají umístěný dalekohled, kterým lze sokoly sledovat. Místo s dalekohledem je na modré turistické značce před jeskyní Býčí skála a je to jedno ze dvou míst  v ČR, kde lze legálně sokoly při hnízdění zahlédnout (druhé se nachází v CHKO Broumovsko). Přímo do hnízda ve skalní puklině vidět není, ale letící nebo před hnízdem sedící rodiče lze vidět i slyšet. Přítomný strážce rád podá o hnízdění a o sokolech informace.

Hnízdění na lokalitě probíhá již pátým rokem a stejnou dobu hnízdění strážci střeží. Již několikrát zabránili rušení sokolů a zřejmě i díky tomu zatím bylo hnízdění vždy úspěšné. Předpokládáme konec hnízdění nejpozději o víkendu 13.-14.6.2020.

V sobotu 13.6.2020 budou strážci svoji práci prezentovat před Býčí skálou včetně dalekohledu formou Světového dne strážců přírody, který tu bude slaven v předstihu, oficiálně připadá na 31.7. Pozvánku najdete v sekci "Pozvánky na akce".

Podrobnosti o sledování sokolů v Moravském krasu na https://brno.rozhlas.cz/turistum-vstup-zakazan-u-byci-skaly-v-moravskem-krasu-hnizdi-sokoli-na-klid-8210487.

                                                              

Zapsal: 27.5.2020 Tonda Tůma

Stavba dětské léčebny speleoterapie v Ostrově má zelenou

24.4.2020 podepsal hejtman JmK smlouvu o dílo, na jejímž základě byly zahájeny projekční práce na stavbu nové moderní dětské léčebny viz https://www.detskelecebny.cz/ostrov/stranky/media-2020/clanek.pdf. Stávající léčebna se nachází u ponoru potoka Lopač v nízkých budovách nestačících současnému provozu (podrobnosti o léčebně na https://www.detskelecebny.cz/ostrov/hlavni.php?stranka=o-nas).

Záměr výstavby nové léčebny v Ostrově u Macochy prošel také konzultacemi s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Moravský kras. Zejména se posuzoval vliv na mokřad pod Císařskou jeskyní a na Císařskou jeskyni samotnou. Do záměru byl např. zapracován požadavek na vsakování veškeré srážkové vody na místě, resp. na hydrolologii lokality, na krajinný ráz nové stavby a na vzdálení a zahloubení stavby vůči Císařské jeskyni. Městys Ostrov má pro výstavbu v územním plánu dlouholetou pozemkovou rezervu schválenou ochranáři již před mnoha lety. 

Další informace o projektu včetně vizualizace a odhadované ceny stavby najdete na https://www.stavbaweb.cz/nova-dtska-leebna-se-speleoterapii-v-ostrov-u-macochy-22964/clanek.html.

Připomeňme zakladatele speleoterapie v Moravském krasu MUDr. Drahoslava Říčného na webu https://www.cipa.cz/ricny.

Zapsal: 23.5.2020 Tonda Tůma

Český rekord z Moravského krasu: Tamní jeskynní kresbě odhadli 7000 let

Dnes mi volal kolega speleolog z jeskyně Býčí skála a rovněž archeolog Martin Golec, že čáry na kamenném útvaru "Mozek" v Kateřinské jeskyni byly odatovány na stáří 7000 let. Je to doposud nejstarší výtvarný projev v jeskyni v ČR.

Podrobnosti na https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/kresba-moravsky-kras-katerinska-jeskyne_2005201047_pj. Další weby informace opakují.

Vložil: 20.5.2020 Tonda Tůma

 

     Obec HOLŠTEJN s přehradou NESOUHLASÍ. Otevřený dopis zde zveřejněný se souhlasem Obec Holštejn odešel dnes na MZe a MŽP:                                         

Doplňkově viz https://www.nase-voda.cz/obce-tarpi-sucho-ale-s-prehradami-nesouhlasi-nyni-je-udajne-proti-i-holstejn-na-blanensku/    

Vložil: 19.5.2020 Tonda Tůma

Přehrada Holštejn zničí hydrologii Amatérské jeskyně

Média jsou teď plná klimatického kolapsu a problému "SUCHO" https://zpravy.aktualne.cz/domaci/sucho-letos-uderilo-drive-hladiny-toku-vyrazne-klesnou/r~a596515c936e11eab408ac1f6b220ee8/.

Ministerstvo zemědělství zná jedinou radu: stavme přehrady (v šuplíku mají 31 záměrů): https://zpravy.aktualne.cz/domaci/mze-predstavilo-31-novych-lokalit-pro-stavbu-prehrad/r~e49539bc936f11ea9d470cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null.

Docela zajímavá je na plán 31 nových přehrad tato odpověď: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hlavenka-komentar-k-silenemu-napadu-ministerstva-zemedelstvi-postavit-31-novych-prehrad?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu.

Ministerstvo životního prostředí je k přehradám zatím opatrné a kromě jiného podporuji tento nápad ministerstva: https://domaci.ihned.cz/c1-66762330-novostavby-by-povinne-mely-jimat-destovou-vodu-novelu-chce-ministerstvo-zivotniho-prostredi-zavest-od-roku-2021?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed.

A nyní zpátky k přehradám. Když si článek s 31 přehradami otevřete, najdete v něm přehradu Holštejn (u Blanska). Přehradní stěna by stála řádově 500 m od hranice CHKO Moravský kras a od obce Holštejn v údolí Bílé vody, hladina naplněné přehrady by sahala do kempu v Baldovci. V tabulce v článku je napsáno, že Obec Holštejn s přehradou souhlasí, což se mi fakt nechce věřit, ti lidé mají okolí svého bydliště rádi.

Ochrana přírody již několikrát předložila důvody, proč má být záměr této přehrady trvale z plánů vymazán. Jde o systém Amatérské jeskyně (cca 40 km jeskynních chodeb) a o Amatérskou jeskyni samotnou (délka cca 20 km), o její hydrologii a o biotu jeskyně, zkrátka o předměty ochrany CHKO Moravský kras, které takto přehrada zničí a můžem CHKO Moravský kras zrušit.

Ptáte se, jak dojde ke změně hydrologie? Jednak přehradu bude napouštět potok Bílá voda a je otázka, kolik desítek let se bude přehrada napouštět v současném suchu. Nevěřím, že ji naplní přívalové deště a tající sníh (kolikpak ho jenom letos asi bylo?). Při plnění přehrady a poté při manipulaci s její vodou bude člověkem ovlivňován stav vody v potoce pod přehradou a tím v jeskyních a přírodní charakter vodního režimu jeskyní bude ten tam. A pak je tu hráz přehrady, která musí mít základy a tudíž utěsní veškerý průtok vody v údolí Bílé vody a to i ten, který je zkrytý v údolních náplavách. Biota jeskyní na to jistě zareaguje (jak asi?).

Když je totiž povrchový tok vyschlý, tak přesto má Amatérská jeskyně pořád určitý průtok podzemní Bílé vody a ten pochází z cirkulace vody v sedimentech údolí. Jakmile průtok v sedimentech odřízneme, Bělovodská větev Amatérské jeskyně s navazujícími jeskyněmi budou totálně bez vody. Tak tolik stručné vysvětlení, proč obecně přehrady na vodních tocích vtékajících do chráněného krasového území být zkrátka NESMÍ !!! A jen tak mimochodem, do systému Amatérské jeskyně patří i Punkevní jeskyně a lodičky zde jezdí na Punkvě tvořené vodami Sloupského potoka a potoka Bílá voda od Holštejna. Pokud přehrada Holštejn zadrží Bílou vodu, tak Sloupský potok nebude pro lodičky stačit a vodní plavba zanikne.

Věřme, že ministerstvo životního prostředí podle slov pana ministra Brabce https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/mze-predstavilo-31-novych-lokalit-pro-stavbu-prehrad/1889379 záměr přehrady Holštejn zamítne a VYMÁZNE ZE SEZNAMŮ.

Co navrhuji? Zadržet vodu v krajině okolo Moravského krasu jinými prostředky, než přehradami. Zrušit meliorace, zmeandrovat napřímené vodní toky, snížit spádovou křivku malých vodních toků prahy a přehrádkami, budování malých vodních nádrží a obnovení mokřadů, odchod z velkolánového zemědělského hospodaření, rozbití velkých lánů vložením ostrovů a pásů zeleně, vůbec neodčerpávat podzemní vodu pro užitkové účely, ale pro užitkové účely hospodařit pouze se zachycenou vodou srážkovou.

Zapsal: 12.5.2020 Antonín Tůma, geolog AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras

Aktuálně 13.5.2020 z médií: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nove-prehrady-zadrzovani-vody-voda-sucho-prehrada-jizni-morava-plan.A200513_547173_brno-zpravy_krut

Strážci zlikvidovali 16 ohnišť v národní přírodní rezervaci Hádecká planinka na okraji Brna

Květnové prodloužené víkendy včetně čarodějnicového čtvrtku 30.4. byly ve znamení mohutné návštěvy přírody veřejností, doprovázené občasnými vjezdy aut do luk a lesů a ojedinělým rozděláváním ohňů v suchých loukách, na okrajích lesů, výjimečně i v lesích (třeba jeskyně Partyzánská, Pekárna, Švédův stůl). Musíme chválit, že 30.4. na "čarodějnice" nikde v Moravském krasu nebyl nějaký velký oheň, lidé byli disciplinovaní i vzhledem k nouzovému stavu. Malé ohýnky ale byly a ty museli strážci pokutovat.

Na okraji města Brna a na okraji velkého sídliště Líšeň (tzv. Nová Líšeň) nad lomem Hády leží NPR Hádecká planinka. Rezervace od hrany lomu k lesu má pěknou louku s dalekým výhledem na Pálavu a Chřiby, v lese se pak tyčí výrazná dominanta města Brna - vysílací věž Hády. Poměrně častým přestupkem je zde vjezd aut do NPR k vysílací věži a rozdělávání ohníčků v louce rezervace.

Strážci chtějí předejít vypálení suché louky a blízkého lesa a často tuto lokalitu kontrolují. V předchozím článku zmiňujeme případ, kdy zde k velkému doutnajícímu ohništi musel náš strážce volat HZS z Brna. Nyní uvedeme příklad činnosti strážců přírody Moravského krasu v pátek 8.5.2020 v této národní přírodní rezervaci: Odpoledne strážci celou louku v rezervaci uklízeli a nasbírali 2 pytle odpadků. K tomu zlikvidovali 16 neaktivních ohnišť. Večer se do rezervace vrátili a v 1 případě rozdělání ohně vysvětlením zabránili, ve 3 případech museli za oheň udělit blokové pokuty, ohně hořely ve vzdálenosti max. 3 metry od okraje lesa.

Prosíme návštěvníky, aby nám pomohli ohňům zabránit, abychom se mohli dívat z louky na jižní Moravu a Brno, abychom na ní mohli sedět nebo ležet, vonět ke kytkám a relaxovat a abychom nemuseli dýchat pach spáleniska po požáru a litovat spálené živočichy, o blízkém lese nemluvě. Děkujeme.

                            

Zapsal: 12.5.2020 Tonda Tůma

Sucho a ohně vadí strážcům krasu, čarodějnice do přírody nepatří

Začneme suchem a jenom krátká informace: Klimatickou změnu vidíme všichni, resp. její projev - velké sucho (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/richard-brabec-sucho-opatreni-ministerstvo-zivotniho-prostredni-cesko-voda.A200429_073436_domaci_lre). Všichni doufáme, že dnes nebo o víkendu zaprší trochu víc, než jen nějakých 5 mm. V jeskyních už vyschla jezírka se skapovou vodou, která byla v časném jaru aktivována. Čekáme vláhu na pole a zahrádky, do studní a do zásobníků na dešťovou vodu.

Se suchem je spojeno nebezpečí požárů. Lesy jsou totálně vyschlé, že si o houbách můžeme nechat zatím jen zdát. Většina krajů zatím rozdělávání ohňů plošně nezakázala, ale dá se to na léto předpokládat (https://www.idnes.cz/usti/zpravy/sucho-ohnicek-pozar-narodni-park-ceske-svycarsko-omezeni-pohybu.A200425_544936_usti-zpravy_pakr). Hodně lidí si nebezpečí požáru neuvědomuje a rozdělává ohně v přírodě, a co víc, u lesů nebo dokonce v lesích. Ohniště pak dostatečně pečlivě neuhasí. Strážci tento přestupek pokutují a v sobotu večer dokonce strážce volal k uhašení velkého ohniště hasiče (https://udalosti.firebrno.cz/# 25.4.2020 21.42 Brno-Líšeň: Pomocí zádových vaků jsme uhasili nehlídané ohniště. Lokalizace 22:10hod, likvidace 22:12hod.), protože hrozilo rozfoukání uhlíků do lesa v prostoru národní přírodní rezervace Hádecká planinka nad Líšní v Brně .

Zítra máme 30. duben a pálení čarodějnic. Pokud je to spojeno s dozorem HZS a akci organizují obce a spolky na legálních místech, je vše v pořádku. Letos ale žádná obec čarodějnice organizovat nebude z důvodu omezení počtu osob povoleného ke shromažďování. Když to počasí dovolí, jistě proběhnou "soukromé" čarodějnice na zahradách a dvorcích. Prosíme, nejezděte pálit čarodějnice a rozdělávat ohně do chráněné přírody (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/carodejnice-pozar-varovani-hasicu-sucho-paleni-carodejnic.A200428_113348_domaci_blj), a to i kdyby zapršelo. Zejména se to v Moravském krasu týká NPR Hádecká planinka, PR Údolí Říčky, PR Velký Hornek, okolí Rudice a dalších obcí a jeskyní. Prostě celé CHKO Moravský kras. Strážci krasu mají na zítra "malou mobilizaci", aby zabránili riziku vzniku požárů v zájmu ochrany přírody a v zájmu nás všech.
Děkujeme za pochopení.

                   strážci řeší oheň v NPR Hádecká planinka nad Brnem                                            oheň v jeskyni Švédův stůl v PR Údolí Říčky

         

 

 

Zapsal: 29.4.2020 Tonda Tůma

Vložil se souhlasem autora článku: 29.4.2020 Filip Chalupka

Igráček pomáhá reprezentovat strážce přírody Moravského krasu

Podívejte se na příběh krasovské igráčkovské Strážkyně Jany na http://malystrazce.cz/naslapany-den-strazkyne-jany/.

                                   

Vložil: 23.4.2020 Tonda Tůma

Příroda u měst je přeplněna návštěvníky

Nouzový stav přinesl jednu novinku v návštěvnosti přírody při okrajích velkých měst. Návštěvnost je tu totiž permanentní denně a po celý den. Vypadá to takto: "Ráno vyráží lidé se proběhnout. Pak přijdou ranní pejskaři. Dopoledne drobní vycházkáři. Po obědě a odpoledne vychází lidé vyvětrat děti. Pak se vrací pracující z práce a jdou se proběhnout následováni pejskaři. To trvá až do podvečera, kdy chlad při západu slunce vrací návštěvníky do domovů. O víkendech přibudou ještě ohníčky a piknikové posezení." Tak to vidíme my, strážci přírody CHKO Moravský kras v oblasti Líšně a Ochozu u Brna.

Jsou zde nad Brnem v CHKO přísněji chráněná území: národní přírodní rezervace Hádecká planinka, pak přírodní rezervace U Brněnky, Údolí Říčky, Zadní Hády, Velký Hornek. Nikomu v návštěvě přírody nebráníme, jen je potřeba dodržovat pravidla její ochrany. Že plachá zvířata příměstské okraje lesů opouští a vzdalují na odlehlejší klidná místra, není asi pochyb. Velmi bychom stáli o to, aby návštěvníci využívali pouze značené cesty a neběhali po neznačených pěšinách. Ohně v suchých lesích jsou však nad naše chápání.

Zrůdností v lesích jsou pak motorky a čtyřkolky. Děkujeme veřejnosti za zasílání fotografií těchto vozidel s registrační značkou. Zrovna minulý týden se lidem na výletě podařil "fotoúlovek" čtyřkolky u Máchova pomníku u Olomučan na blanensku, který nám zaslali, a řidič bude předvolán k pokutě. Děkujeme. Toto hrubé rušení přírody musíme důrazně společně potírat.

Podívejte se také na článek "Klid v době karantény? Zvířatům chybí. Do přírody míří davy lidí, ruší hnízdění" na: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zvirata-priroda-karantena-koronavirus.html.

             

Zapsal: 20.4.2020 Tonda Tůma

Zdroj: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zvirata-priroda-karantena-koronavirus.html

Reportáž strážců přírody z velikonočního Moravského krasu - rys by utekl

O velikonočním prodlouženém víkendu jsme měli plno práce. Začínali jsme již v Zelený čtvrtek v odpoledních hodinách, kdy jsme kontrolovali vjezdy aut do luk a lesů. Za vjezd motorovým vozidlem do CHKO Moravský kras mimo silniční komunikaci byly uděleny dvě pokuty. Ve večerních hodinách jsme se zaměřili na místa s výskytem ohňů.

Velkopáteční strážní služby se zúčastnily 3 skupiny strážců. První skupina strážců přírody dohlížela na ochranu hnízdiště sokola stěhovavého v NPR Býčí skála. Druhá skupina se zaměřila na severní část krasu, kde zasahovala proti rušení hnízdění druhého páru sokola v oblasti NPR Vývěry Punkvy. Třetí skupina strážců odjela na jih krasu, kde pokutovala řidiče aut za vjezd do rezervace. Ve večerních hodinách řešila oheň v NPR Hádecká planinka.

Na Bílou sobotu jsme od rána dohlíželi na ochranu hnízdění sokola v NPR Býčí skála a soustředili jsme se na zvýšený výskyt cyklistů ve Křtinském údolí na pěší stezce v této národní přírodní rezervaci.

O Velikonoční neděli to v NPR Býčí skála vypadalo "jako na Václaváku"! Návštěvníci nedodržovali vůbec žádné zákazy dané zákonem o ochrany přírody a krajiny. Dvě pokuty padly za vstup do NPR Býčí skála za výstražné označení s prosbou „nerušit hnízdící sokoly“. Další čtyři pokuty byly uděleny za vstup do NPR Býčí skála u Partyzánské jeskyně a Ruského kříže, kde je již víc jak 20 let zrušena turistická cesta, značení je odstraněno a oblast je zařazena do klidového režimu. Území se ještě před rokem a půl velmi líbilo rysovi Kryštofovi, který se tehdy ztratil, patrně byl upytlačen. Pokud by zde vydržel, tak jistě pouze do těchto Velikonoc, pak by zkrátka utekl před „koronaturisty“ rušícími klidová území národních přírodních rezervací.

Poté jsme byli odvolaní na Holštejn, kde horolezci měli lézt v uzavřené části skály Lidomorna a rušit poštolky při hnízdění. Při průjezdu okolo Rudic jsme zahlédli zaparkovanou dodávku uprostřed luk. Neváhali jsme a ihned jsme se vydali k dodávce. Řidiče jsme zastihli u vozidla a udělili pokutu. Při odjezdu k silniční komunikaci jsme v protisměru zastavili další vozidlo, které mířilo do stejných míst. I tomuto vozidlu byla udělena pokuta a přikázáno zaparkovat u silniční komunikace. Na večer jsme zamířili do NPR Hádecká planinka, lidé tu měli opět rozdělaný oheň na okraji lesa. Zde padla poslední pokuta za celou neděli. Lidé nevnímají, že je vzhledem k suchu velké nebezpečí požárů.

Velikonoční pondělí bylo za zhoršeného počasí už klidnější.

                                          

Zapsal: 18.4.2020 Filip Chalupka, doplnil Tonda Tůma

Velikonoce v krasu - čekáme 4-denní útok na přírodu

Nepůjde jenom o kontroly nelegálních vjezdů aut do CHKO a trhání medvědího česneku v rezervacích, ale také o táboření a hlavně o rozdělávání ohňů. 

Velmi suché počasí nahrává požárům, takže na Vysočině už je vyhlášen oficiální zákaz ohňů viz https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/pozar-les-hasic-vysocina-paleni-trava.A200407_143559_jihlava-zpravy_mv nebo https://www.zdirec.cz/cz/mesto/zpravodajstvi/oznameni-hejtmana-kraje-vysocina-ze-dne-6.-4.-2020.html.

Zajímavé je podívat se, čeho se zákaz ohňů na Vysočině týká: je v tomto období zakázáno (vybíráme):

- rozdělávání ohně a odhazování hořících nebo doutnajících předmětů,
- kouření (s výjimkou elektronických cigaret),
- jezdit motorovými vozidly ve volné přírodě mimo silniční komunikace (toto ustanovení se
nevztahuje na jízdu motorových vozidel, která jsou určena k pracovní a hospodářské činnosti
v lesích a na poli a dále na jízdu motorových vozidel po polních a lesních cestách ke stavbám pro
bydlení a stavbám pro individuální rekreaci).

Tento zákaz se vztahuje na místa (vybíráme):
- lesní porost a jeho okolí do vzdálenosti 50 m od jeho okraje,
- suché travní porosty umožňující vznik a šíření požáru,
- plochy zemědělských kultur, které svým rostlinným charakterem umožňují vznik a šíření požáru.

Neradi bychom se požárů dočkali i v Moravském krasu.

Krom toho pokračuje střežení hnízdění sokolů stěhovavých.

Přečtěte si také: https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/ochranari-chystaji-rozdavani-pokut-koronaturistum-40319972#seq_no=8&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart&dop_req_id=SpozIKeTOYl-202004091221&source=article-detail.

Zapsal: 8.4.2020 Tonda Tůma

Správa jeskyní České republiky

státní příspěvková organizace rezortu Ministerstva životního prostředí,
hledá

vedoucího technického oddělení Správy jeskyní Moravského krasu
(SJMK) v Blansku.

Podrobnosti najdete na https://administration.caves.cz/volna-mista.

Vložil: 6.4.2020 Tonda Tůma

Sobota 4.4.2020 - strážci krasu pokutují auta na loukách a v lesích

Když jsou některá parkoviště u Brna uzavřena, tak proč jezdit od Brna někam dál, kde bude málo lidí? Prostě jenom zaparkujeme na louky a do lesů ... Kousek od Brna za Líšní na Ochoz jsou okraje silnic obsypané auty viz fotografie. Ty nejvíce křiklavé případy aut daleko od silnice už strážci pokutují nebo si nepřítomné řidiče budou předvolávat po ukončení omezení pohybu. Lidé kousek za městem parkují skutečně tam, kde nikdy neparkovali, v loukách u nájezdů pro zemědělskou techniku.

Dál od Brna je relativní klid. Například neuzavřené parkoviště na Skalním mlýně mělo v sobotu asi 10 aut, ale v létě se zde nedá zaparkovat. Na Macoše totéž, neuzavřené parkoviště je v sobotu skoro prázdné, v neděli má asi 30 aut. Na okrajích silnic stojí na blanensku tak 2-3 auta, jak kde. Nicméně parkoviště u lomu Seč v Rudici opět nezklamalo - 30 aut. Kupodivu relativně nedaleká CHKO Pálava hlásila o minulém i tomto víkendu poměrně klid.

Vzhledem k tomu, že v letní sezóně turistického ruchu se letos v Česku předpokládá extrémní "nával" (bude jistě problém sehnat v ČR ubytování), strážci přírody uvažují, jak neukázněné návštěvníky s auty usměrnit. Současné starosti a problémy jsou poučením. Zřejmě se před létem objeví v chráněných územích více dopravních značek, závor a uzavřených cest pro auta. Jistě, všechna parkoviště, jak společně doufáme, budou již otevřena a koronavirová omezení v pohybu osob nás snad v létě už nečekají. To je jistě přání nás všech. Buďte zdraví !

                           Velká Klajdovka                          Kopaniny                                  louky nad Starou Líšní             louky u křižovatky Nová-Stará Líšeň - Ochoz

                                      

 odbočka na Spálenisko                                                             příjezd k bufetu pod Hádkem

        

Doplnění z neděle 5.4.2020: strážce střežící hnízdění sokolů v NPR Býčí skála musel udělit 2 pokuty za vstup do národní přírodní rezervace za výstražná označení s prosbou "nerušit sokoly".

Zapsal: 5.4.2020 Tonda Tůma

Omezení parkování v Moravském krasu už není v republice jediné

Prosíme: na vycházky vybírejte neznámá místa a nejezděte do turisticky známých oblastí

Jestliže Obec Ochoz u Brna dne 25.3. ve snaze rozptýlit návštěvníky jinam uzavřela okolo obce svá parkoviště a Obec Rudice u Blanska obnovila zákazová upozornění do dobývacího prostoru lomu Seč zase s cílem rozptýlit návštěvníky přírody jinam, byly osamoceny, pomlouvány a hlavně kritizovány. Ale návaly lidí z měst do přírody v minulém víkedu přinutily i další obce ČR chránit se před kontakty s lidmi z měst a hlavně vymáhat vládní nařízení o neshlukování (každý ví, co je přesně nařízeno) v našem společném zájmu v boji o zdraví.

Současně omezení parkování a snaha rozptýlit návštěvníky chrání přírodu, kde se řada lidí zkrátka chovat neumí.

CHKO Český kras: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-cesko-vylety-cesky-kras-moravsky-kras_2003271402_zit , https://ustecky.denik.cz/denik-v-regionech/turisticke-oblasti-navstevniky-v-dobe-koronaviru-nevitaji-20200329.html , https://www.svatyjan.cz/turistika-volny-cas/parkovani-v-obci/, https://benesovsky.denik.cz/galerie/turiste-v-dobe-karanteny-hojne-navstevuji-pamatky.html?photo=11

CHKO Český ráj a CHKO Jizerské hory: http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/parkoviste-pod-valdstejnem-na-jizerce-a-mala-skale-uzavrena/?aktualitaId=64301https://ceskymrajem.cz/magazin-cesky-raj/cesky-raj-se-uzavira-ctete-prehled-mist

CHKO Brdy: http://www.objevbrdy.cz/sobotni-brdy-preplnena-parkoviste-a-plno-lidi-venku.html

KRNAP: https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/koronavirus-parkoviste-auta-turiste-krkonose-krnap-omezeni-kralovehradecky.A200403_155959_hradec-zpravy_tuu

NP Šumava: https://www.npsumava.cz/vystraha/upozorneni-na-uzavreni-vsech-informacnich-center-a-zruseni-programu/

Doplněno 7.4.2020 CHKO Křivoklátsko: https://rakovnicky.denik.cz/zpravy_region/turiste-zacinaji-brat-krivoklatsko-utokem-a-nedbaji-na-pravidla-20200406.html

Vložil: 4.4.2020 Tonda Tůma

Omezení lezení na skalách v Moravském krasu

 

Jako každoročně je v Moravském krasu v současnosti několik lokálních uzávěr pro horolezeckou činnost z důvodu hnízdění dravých ptáků (zejména poštolek). Týká se to následujících lezeckých útvarů:

Sloup:
Stěny u Sloupské jeskyně – horní patro cesty Neplatná a Potměšilý domácí.
Stěny u Sloupské jeskyně a stěna nad Sloupskou jeskyní – počínaje cestou Antikoro až po cestu Přímo
žlábkem

Holštejn:
Vaňousovy díry – počínaje cestou Pan kloaka po cestu Na věky věků
Lidomorna – počínaje cestou Rovně vzhůru po cestu Perlorodka

Rudice:
Hrad – celá pravá část počínaje cestou Matějská a konče cestou Brzdova

Žleby:
Saxifraga – počínaje cestou Kamenný déšť až po Jarní cestu

Tato omezení platí do 16.7.2020 s tím, že jednotlivé uzávěry budou odstraněny po vyhnízdění. Upozorňuji, že může nastat situace, že na některých lokalitách dojde ke druhým snůškám a uzávěry mohou být prodlouženy až do září.

 

Dále je od 18.3. 2020 do 15.6. 2020 je uzavřen celý skalní útvar Kostelík v NPR Býčí skála v Moravském krasu z důvodu hnízdění sokola. Celá oblast je ohraničena proti vstupu výstražnými páskami. Prosíme lezeckou veřejnost, aby dané omezení respektovala a v žádném případě nevstupovala do ohraničeného prostoru.
Za OVK Jižní Morava
Vladimír Wolf

                                                   Rudice u Blanska - skály Kolíbky v NPP Rudické propadání

                                                      

Vložil: 2.4.2020 Filip Chalupka

 

Blíží se víkend - strážci přírody ve střehu a obce pomáhají omezit pohyb osob

Protože předpokládáme zájem občanů o návštěvu přírody po dnech uzavření v domovech a v práci, vyjedeme opět do terénu a budeme opět sledovat nelegální vjezdy aut, trhání medvědího česneku v rezervacích, ohně a táboření. 

Všechny návštěvníky Moravského krasu prosíme o dodržování omezení platných pro ochranu přírody a v zájmu vzájemné ochrany zdraví všech občanů včetně strážců, které můžete potkat, také o dodržování nařízení vlády a ministerstva zdravotnictví. Některé obce v krasu se snaží pomoci přírodě i vládním nařízením. Tak například Obec Ochoz u Brna uzavřela parkoviště pod Hádkem a Obec Rudice u Blanska obnovila cedulky se zákazem vstupu do lomu Seč v Rudici, kde je platný dobývací prostor. Děkujeme.

Tady upozorňujeme, že platí od 24.3.2020 nařízení citujeme: "pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu 2 osob s výjimkou členů domácnosti". Podrobně viz https://www.mzcr.cz/dokumenty/mimoradne-opatreni-volny-pohyb-osob-na-uzemi-cr_18799_4135_1.html

Několik rad a informací z Moravského krasu od strážců přírody:

  • Neparkujte ve velkém počtu aut, hledejte další vhodná místa u silnic. 
  • Z výše uvedeného NEDOPORUČUJEME jezdit na parkoviště nad Velkou Klajdovkou a podél silnice Líšeň - Ochoz, nedoporučujeme parkoviště pod Hádkem (UZAVŘENO), u Býčí skály a u Staré hutě, v Rudici u pískového lomu Seč (ZÁKAZ VSTUPU DO LOMU), na Skalním mlýně, na Macoše.
  • Moravský kras se svými údolími a množstvím rezervací není pro rozptýlení většího množství lidí vhodný, nedovolí to terén strmých svahů nebo zákonem zakázaný vstup do národních přírodních rezervací mimo značené cesty. Probouzející se příroda teď na jaře je velmi citlivá.
  • Vyhledávejte místa neznámá, běžte i do polí, není nutné jezdit jenom do lesů a na místa turisticky nejznámější.
  • Auty nikde nezajíždějte mimo okraje silnic a mimo parkovací plochy.
  • DOPORUČUJEME pro brňáky třeba vyškovsko nebo třebíčsko, i odkrytá krajina jižní Moravy bez lesů v záři slunce je zajímavá.

Děkujeme za ohleduplnost k přírodě a k nám všem navzájem.

                     Uzavřené parkoviště pod Hádkem u Ochozu         Parkoviště u lomu Seč v Rudici              Zákaz vstupu do lomu Seč a prosba starosty Rudice

                            

Zapsal: 25.3.2020 Tonda Tůma

Koronavirus: pátek 20.3.2020 opět NÁJEZD DO PŘÍRODY 

Včera, tj. v pátek odpoledne mezi 15. - 18. hodinou to v Moravském krasu vypadalo jako v krásný, klidný a bezstarostný letní den. Stav nouze? Zákaz vycházení (omezení volného pohybu)? Cesta jen za nejnutnějším nákupem? Zákaz shlukování lidí? Smích! V Moravském krasu byl včera asi jiný svět bez nemoci a bez příkazů a doporučení Vlády.  

Strážci registrovali nelegální vjezdy aut mimo silnice do přírody, přestupci ovšem dostanou pozvánky k pokutě se zpožděním až pomine epidemie koronaviru a úřady otevřou zase plný provoz. Vláda večer v televizi vyzývala občany nejezdit na chaty a chalupy viz https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/urady-vybizeji-k-tomu-aby-lide-nevyjizdeli-o-vikendu-na-chaty/1869407. V chatových osadách v údolí Říčky a jejich okolí marná výzva. Podle množství aut naopak proběhl nájezd chatařů do chat.

Strážci zasahovali proti trhání medvědího česneku v přírodní rezervaci, proti ohni v lomu Seč u Rudice, proti táboření v lomu Skalka u Ochozu, proti vjezdům aut v údolí Říčky u bufetu pod Hádkem a u Kaprálova mlýna, proti čtyřkolce pod Hádkem. Pokuty byly uděleny pouze 2, ostatní přestupci budou ještě předvoláni. To je situace jako o letních prázdninách za časů dovolených ...

Třeba horší počasí o tomto víkendu přinutí naši veřejnost ve vlastním zájmu svého zdraví plnit nařízení Vlády a zůstat doma.

Nicméně chápeme potřebu "vyvětrat se z karantény" a DĚKUJEME všem, kteří parkují na parkovištích a chovají se i v této náročné době k přírodě ohleduplně. DĚKUJEME Vám.

               Parkoviště pod Hádkem                                  Parkoviště na rozcestí Říčky                           Posezení u bufetu pod Hádkem

                     

Zapsal: 21.2.2020 Tonda Tůma

Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2019

je k dispozici na adrese

http://moravskykras.ochranaprirody.cz/res/archive/293/071055.pdf?seek=1584003865.

Věnujte pozornost třeba kapitole 11 o strážní službě.

Vložil: 20.3.2020 Tonda Tůma

Na vycházkách netrhejte medvědí česnek, ale pomozte přírodě

s úklidem

Dnes vyjíždí strážci přírody v krasu do terénu umístit informační cedulky s prosbou "netrhat v CHKO Moravský kras medvědí česnek". Zejména v přírodních rezervacích zákon trhání rostlin zakazuje, podrobnosti viz http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/upozorneni-ke-sberu-cesneku-medvediho/. Tam je pak možno za trhání rostlin nebo za vstup do národní přírodní rezervace inkasovat pokutu.

Vzhledem k tomu, že celorepubliková akce "Ukliďme svět - ukliďme Česko" (viz zde článek 7.3.2020) je zrušena, tak považujeme za vynikající nápad výzvu místostarosty Blanska Ivo Poláka k individuálnímu úklidu přírody (děkujeme!).

Na Facebooku pan místostarosta Polák napsal:Při procházce posbírejte vše, co do lesa nepatří. Strávíte tak příjemný čas v přírodě (kde je bezpečně), zabavíte děti a ještě si odnesete skvělý pocit z dobrého skutku! Pojďme přežít karanténu užitečně pro přírodu, která si to zaslouží a které tak vrátíme to, co dělá pro nás.".

Strážci přírody Moravského krasu se k této výzvě připojují. K uložení igelitek s odpadem (nejspíš to budou PETky, plechovky, obaly apod.) použijte pochopitelně popelnice a kontejnery ve městech a obcích. A všem Vám, kteří výzvu přijmete za svou, DĚKUJEME.

                                             

 

Zapsal: 20.3.2020 Tonda Tůma

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/najezdy-trhacu-medvediho-cesneku-zacaly-strazci-jsou-v-pozoru/1869417

Jeskyňářská konference Speleofórum 2020 ve Sloupu PŘELOŽENA 

Termín každoroční konference byl 25.-26.4.2020 ve Sloupu v Moravském krasu. Strážci zde začali mívat pravidelně poster s informací o činnosti strážců přírody v jeskyních krasu v předchozím roce.

Česká speleologická společnost jako organizátor konference sděluje, že náhradní podzimní termín zatím není znám a sborník konference naopak vyjde k původnímu termínu v dubnu. Více na https://www.speleo.cz/speleoforum-2020.

                                            Foto: poster strážců k roku 2018

Vložil: 18.3.2020 Tonda Tůma

Začala ochrana hnízdiště sokolů stěhovavých v NPR Býčí skála

Dnes odpoledne strážci natáhli zákazové pásky na přístupech ke skalám, kde se připravuje k zahnízdění párek sokolů stěhovavých. K páskám přibyly informační cedulky v českém a anglickém jazyce a další cedulky upozorňující na zákaz použítí dronů

Uzavřena je ode dneška také modrá turistická značka přes jeskyni Kostelík, návštěvníci přírody musí mezi skálou Zub času a Býčí skálou použít okraj silnice. Je třeba kromě uzavřené oblasti používat pouze turisticky značené cesty a silnici, proto tak to stanovuje zákonný režim pro národní přírodní rezervaci (NPR). NPR Býčí skála je dostatečně hustě označena cedulemi se státním znakem a doplňkovými tabulkami s informací o rezervaci a další tabulkou s informací o zákazu pohybu mimo značené cesty.

Uzavření má za účel dopřát klid pro úspěšné vyhnízdění sokolů. Bohužel se vždy najde několik jednotlivců, kteří chodí sokoly rušit za zákazové pásky a strážci je musí volat k pořádku. Připomínáme i pokus rušit sokoly dronem, kdy strážkyně včas zasáhla ve prospěch sokolů. Takže několik let zpátky se vyhnízdění za pomoci střežení hnízda stráží přírody podařilo. V loňském roce takové štěstí nemělo hnízdo v NPR Vývěry Punkvy, které "vybral" výr velký jako predátor, což byl ale "zásah" přírody. 

Ochranný dohled na hnízdiště letos opět budou zajišťovat strážci přírody.

                           

Zapsal: 17.3.2020 Tonda Tůma

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/okoli-byci-skaly-v-moravskem-krasu-se-pro-turisty-uzavrelo-kvuli-sokolum-za-poruseni-zakazu-hrozi-pokuty-93964

Koronavirus působí i jinak: lidé nemůžou do měst, provedli nájezd do přírody

Zpráva z uplynulého víkendu v Moravském krasu:

Všichni strážci hlásí, že tolik aut parkovat v CHKO Moravský kras ještě neviděli. Zdá se, že víkendový nájezd návštěvníků předčil nájezdy houbařské. Ochranná opatření proti šíření koronaviru neumožňují navštěvovat sportoviště, obchodní a zábavní centra a restaurace, tak alespoň do přírody se může.

Bohužel s tím příroda má problém. Probíhá jarní aspekt, tj. příroda se po nepříliš vydařené zimě probouzí k aktivnímu životu, a to patrně o 14 dní dříve, než vloni. Začal dříve jarní tah obojživelníků a ochranáři spěšně instalují zábrany. Začínají hnízdit chránění sokoli. Kvetou koniklece a voní medvědí česnek. A rys, o kterém jsme začínali dostávat zprávy, že byl viděn, nejspíš vyděšeně utekl. Ne, s tím rysem to je samozřejmě spekulace, bohužel pořád nebyl objektivně potvrzen. Ale to ostatní platí.

Stránská skála s konikleci plná lidí, okraje lesních cest u silnic v Moravském krasu zaplněné auty, už nebyla místa k dalšímu parkování. Z přírodní rezervace Dřínová vyhodil strážce 10 trhačů medvědího česneku. Z Holštejna byly hlášeny a pokutovány 3 ohně za bílého dne. Vypadá to tak, že do přírody vyrazili i lidé, kteří by jinak trávili víkend v zábavním centru a nejsou zvyklí na pravidla a omezení chování v chráněné přírodě. Protože běžně se s ohni za bílého dne strážci nesetkávají. 

Jelikož nadále je z koronavirového zákazu volného pohybu udělena výjimka pro návštěvu přírody, tak strážci budou přírodu další víkendy intenzívně hlídat. Taková malá strážcovská mobilizace.

                                              Foto: Filip Chalupka

Zapsal: 16.3.2020 Tonda Tůma

Dům přírody Moravského krasu UZAVŘEN

Asi není třeba psát odůvodnění. Koronavirus.

Převzato z http://www.dumprirody.cz/moravsky-kras/.

                                                                                 

Vložil: 13.3.2020 Tonda Tůma

UZAVŘENÍ zpřístupněných jeskyní České republiky od pátku 13. 3. 2020

Uzavření zpřístupněných jeskyní České republiky od 13. 3. 2020.

Vážení návštěvníci, oznamujeme, že všechny zpřístupněné jeskyně, které provozuje Správa jeskyní České republiky, budou počínaje pátkem 13. března 2020 až do odvolání pro veřejnost uzavřené. Opatření bylo přijaté jako prevence proti šíření koronaviru 2019-nCoV. Aktuální informace o změnách provozu je možné sledovat na www.caves.cz.

Děkujeme za pochopení.

Správa jeskyní ČR.

Převzato z https://www.caves.cz/.

Foto: Punkevní jeskyně

                                      

Vložil:12.3.2020 Tonda Tůma

Akce "Ukliďme svět - Ukliďme Česko"

Strážci přírody už nezvou na úklid Moravského krasu 4.4.2020 - ZRUŠENO

Aktuálně k úklidovým akcím: postupně se ruší

 

Moc nás to mrzí, ale po dobu trvání nouzového stavu a karantény se akce zaregistrované na www.UklidmeCesko.cz nemohou uskutečnit. Stejně jako už roky vybízíme veřejnost k odpovědnému chování k přírodě a veřejným prostranstvím, vyzýváme nyní k odpovědnosti vůči našim spoluobčanům (v prvé řadě nejvíce ohroženým seniorům). Konání organizovaných úklidových akcí je do ukončení stavu nouze pozastaveno, stejně jako distribuce úklidových pomůcek (pytlů a rukavic). Až se situace uklidní, budete mít možnost své dříve zaregistrované akce přesunout na nové termíny, s největší pravděpodobností podzimní.

Nezapomeňte prosím dát vědět svým dobrovolníkům...

Mnoho sil a minimum paniky přejeme,

za organizátory Radek

Radek Janoušek
radek@uklidmecesko.cz

777 176 675

Měsíc duben je už tradičně v Česku věnován dobrovolnickým jarním úklidům přírody. Vysoké renomé má akce "Ukliďme svět-Ukliďme Česko" viz https://www.uklidmecesko.cz.

V Moravském krasu již mnoho let AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras se svými strážci organizuje sbírání odpadků podél silnic a cest. Do akce se zapojují školy z regionu, jeskyňáři, skauti, hasiči, obce a pochopitelně strážci s kamarády. Úklid krasu je součástí výše zmíněné akce "Ukliďme svět-Ukliďme Česko", najdete nás tam zaregistrované.

Letos uklízíme Moravský kras v sobotu 4.4., ale lze individuálně uklízet i jindy. Pro velký počet účastníků rádi přijmeme jen skupinky více zájemců, ale jednotlivcům se omlouváme, těm se věnovat nemůžeme. Pracovní skupiny dostávají přidělené úseky cest a silnic a speciální úkoly na likvidaci menších skládek.

Zajišťujeme pytle a svoz nasbíraného odpadu a naši spolupracovníci (Město Blansko, ŠLP Křtiny, LČR-LS Bučovice) zajistí kontejnery a likvidaci odpadu (děkujeme). Reflexní vesty k silnicím a rukavice si účastníci přinesou sami. Odměnou brigádníkům jsou buřty a čaj na Skalním mlýně u chaty, kterou poskytla Správa jeskyní ČR.

Strážci vytváří speciální speleologický tým, který vysíláme na vyčištění jeskyní od odpadků. Letos máme políčeno na jeskyni Vandráckou a přineseme z ní určitě reportáž. 

Skupiny zájemců se mohou hlásit e-mailem antonin.tuma@nature.cz do 25.3.2020.

     Foto: odpočivadlo u Březiny, svoz odpadu           

Zapsal: 7.3.2020 Tonda Tůma

Nová kniha: Martin Golec - Fenomém Býčí skála (krajina, jeskyně a člověk)

Aktuálně je v prodeji kniha archeologa Martina Golce, vydaná koncem roku 2019 a věnovaná tajuplné jeskyni Býčí skála ve střední části Moravského krasu. Připomeňme si, že většina nálezů ze světoznámé halštatské svatyně je uložena v muzeu ve Vídni a jsou nyní zapůjčeny do Muzea Blanenska do konce roku 2020 viz http://www.muzeum-blanenska.cz/clanky/detail/cesta-do-praveku-blanenska.htm.

Autor představuje koncept centrální pohřebně-obětní poutní svatyně v jeskyni Býčí skála. Zamýšlí se na základě archeologických nálezů a vlastních znalostí jeskyně nad činností lidí v jeskynní svatyni v širších nadregionálních souvislostech.

Kniha částečně v kapitole "Hromadění" téměř doslovně opakuje informace, které autor již publikoval v roce 2015 v publikaci Oliva - Golec - Kratochvíl - Kostrhun: "Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích", vydalo MZM Brno. Nicméně z hlediska širšího kontextu tématu knihy jsou v ní nutné.

Nejsem archeolog, ale povšiml jsem si, že při uvádění různých výšinných hradisek doby bronzové a železné v oblasti Drahanské vrchoviny autor vůbec neuvádí hradisko Chochola (Ochoz-Chochola) nad údolím Říčky mezi Líšní a Kaprálovým mlýnem u Ochozu. Je to s podivem, protože jinak v knize cituje snad všechna hradiska v dané oblasti a významné archeologické nálezy na brněnsku s kulturním a časovým vztahem k Býčí skále. Pravda, hradisko Chochola neprošlo archeologickým výzkumem a proběhla zde pouze orientační sondáž viz https://pamatkovykatalog.cz/hradisko-chochola-15882691 s datací hradiska do pozdní doby bronzové (tedy před "hlavním provozem" Býčí skály jako svatyně ve starší době železné - době halštatské), což je asi důvod vynechání zmínek o hradisku Chochala v knize, ale třeba archeolog Petr Kos se nebojí hradisko zmínit ve své zprávě o Býčí skále z roku 2012 viz http://media.archeologicky-atlas.cz.s3.amazonaws.com/production/application/source/2018/6/17/kos_2012-pdf.

                                                                               

Zapsal: 28.2.2020 Tonda Tůma

Sníh téměř nebyl, problém "VODA" zůstává i v Moravském krasu

V tisku se začínají objevovat články hodnotící letošní zimu z hlediska vodní dotace do krajiny. Zprávy bohužel nejsou povzbudivé. Například ve článku https://www.novinky.cz/domaci/clanek/hydrolog-podzemni-vody-neni-z-ceho-brat-40312196 se píše, že podzemní vody se nemají z čeho doplnit. Proto taky Správa CHKO Moravský kras již v loni nepovolovala vrty a studny na využití podzemní vody často jen pro užitkové účely, protože jsou v krasu nedostatkem ohroženy nejen jeskyně, ale i podzemní zdroje pitné vody. Některé obce jsou zásobovány pitnou vodou z hloubkových vrtů a dodnes se pořádně neví, odkud jsou tyto vrty vlastně doplňovány. 

Boj se suchem komentuje i ministr životního prostředí Richard Brabec v rozhovoru na https://www.novinky.cz/domaci/clanek/brabec-voda-se-kvuli-suchu-zdrazit-nesmi-40312771. Souhlasím s panem ministrem, že je potřeba vodu v krajině zadržet. Ale problém nevyřeší jenom nové přehrady. Bude-li málo srážek, nové přehrady se ani nenaplní, však to vidíme na těch stávajících. Uvidíme, jaká bude podpora MŽP pro obnovu ZRUŠENÝCH mokřadů a ZMELIOROVANÝCH luk a polí a ZMEANDROVÁNÍ napřímených vodních toků. Napřímené vodní toky jsou okolo Moravského krasu skoro všechny, příkladem je Hostěnický potok. Tyto toky doprovází meliorované louky, příkladem je údolí Luhy nad Sloupem.

Všimněte si v článku https://www.novinky.cz/domaci/clanek/nove-prehrady-maji-zadrzet-co-naprsi-40314211?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu, jak heslo "PŘEHRADA" skloňuje ministerstvo zemědělství skoro jako všespasitelné. A v tom si velmi rozumí se státním podnikem Povodí. Jenže všude se přehrady nehodí. Nehodí se na malé vodní toky a na překrásná kaňonová údolí typu řeky Oslavy a Chvojnice (mimochodem v článku je ve výčtu přehrad na posledním místě přehrada Čučice - ta by zaplavila soutok Oslavy a Chvojnice - tak přece jenom se přes odpor veřejnosti a sliby Povodí Moravy viz https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/2016493-vodohospodari-ustoupili-prehrada-cucice-v-chranenem-udoli-oslavy-nebude o této přehradě stále uvažuje !!!).

Je třeba si říct, že voda neproudí jenom v povrchových korytech, ale proudí také v sedimentární výplni údolí, kde ji nevidíme. Stavbou přehrady se podzemní proudění v sedimentech přeruší, přehrada přece musí být utěsněná. Proto žádné údolí okolo Moravského krasu nesmí být přeťato přehradní hrází. Zastavil by se tak podzemní přívod vody do krasu. A to může platit i pro jiné oblasti. Takže způsob zadržení vody v krajině je potřeba zvolit s rozumem. Myslet, že nás zachrání jenom a výhradně přehrady, je zcestné. Krom toho plochy přehrad mají v létě vysoký výpar (evapotranspiraci), což nemá voda ukrytá v podzemí.

Otázka: Kdo zadrží srážkovou vodu, tráva (+ stromy, keře) nebo kukuřičné (obilné, řepkové) pole? Všichni ze zkušenosti víme, jak to v polích po prudkém dešti vypadá. Rychlý odtok vody doprovázený silnou erozí půdy. Zemědělská krajina rozsáhlých socialistických lánů potřebuje ROZČLENĚNÍ polí travnatými pásy a ostrovy zeleně tak, jak od loňského roku zavádí Agentura ochrany přírody ČR v Moravském krasu okolo závrtů a nad jeskyněmi viz níže článek např. z 21.1.2020. Je to protierozní ochrana a další způsob zadržení vody v krajině.

A ještě je tu jedna možnost, jak zadržet vodu v krajině. Jímat vodu ze střech a zpevněných ploch do nádrží a nenechat ji odtéct pryč. Následně touto vodou zavlažíme trávníky, zahrádky a ovocné stromy. Bude-li pitné vody v našich kohoutcích málo nebo bude-li zdražena, dojde i na domácí bazény a jejich zaplnění srážkovou vodou ze střech.

Ilustrační foto: vodní zdroj pro Brno - Březová u Svitav také zeslábl

                                               

Zapsal: 25.2.2020 Tonda Tůma

Ochranáři vloni v krasu opravili 7 uzávěr jeskyní

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v rámci financí z Programu péče o krajinu má možnost prakticky chránit i jeskyně. Nejlepší ochranou jeskyně je její uzamčení uzávěrou. Ochranáři jeskyně uzavírají z důvodů ochrany netopýrů, výzdoby jeskyně a jeskynních sedimentů, které mohou obsahovat i archeologické a paleontologické nálezy, a také z důvodu bezpečnosti osob tam, kde uzávěra je v majetku státu. V roce 2019 tak pracoviště Správa CHKO Moravský kras nechala opravit prostřednictvím smluv o dílo se speleology tyto uzávěry jeskyní:

j. Svážná studna (oprava havarijního stavu zřícené vstupní šachtice),

j. Kravská díra (oprava uzávěry a šachtice),

j. Nad Jedelskou cestou (oprava uzávěry),

j. Nová Amatérská - vchod Štola U javora (oprava zámkového mechanismu),

j. Štajgrova díra (oprava uzávěry),

j. Na cestě (oprava uzávěry),

j. Hlaváčkova propast (oprava uzávěry),

Ševčíkův závrt (vyčištění zásypu závrtu od odpadu spojené s objevem nové jeskyně pod závrtem).

Vedle toho Agentura (Správa CHKO MK) realizovala pravidelnou každoroční revizi uzávěr jeskyní v majetku státu (asi 60) spojenou s běžnou údržbou uzávěr (promazání, vyčištění). Strážci přírody provedli opravy značení přesunové trasy v Nové Amatérské jeskyni - vchod Štola U javora. Kromě toho strážci opravili pod Šošůvkou kůly vyznačující v loukách okraje závrtů (aby se pádem nepoškodila zemědělská technika) a nakonzervovali nátěrem 10 hraničních sloupků CHKO. V souvislosti s loňským rozšířením CHKO Moravský kras nechala Agentura nové hranice vyznačit 22 novými hraničními sloupky CHKO a 3 nové sloupky přišly na hranice NPR Býčí skála. Nelze nepřipomenout stráží přírody realizované střežení úspěšně hnízdících sokolů stěhovavých v NPR Býčí skála.

                                     Foto: uzávěra jeskyně Kravská díra                                                                      Foto: vyznačování tras v Amatérské jeskyni

                                                        

Zapsal: 25.2.2020 Tonda Tůma

Turisté dostali v krasu ke konci roku nový naučný infopanel

Na červené turistické značce mezi Šošůvkou a Holštejnem, zhruba v polovině trasy, se nachází prameniště V Troubkách. Jde o prameny vyvěrající na geologické hranici vápenců a nevápencových hornin. Voda z pramenů má jen několik desítek max. stovek metrů dlouhý povrchový tok (dle aktuální vydatnosti prameniště) a propadá se na vápencích do podzemí v řadě ponorů nad závrtem U Trojičky nebo až v tomto závrtu.

Prameniště mělo strategický význam ve středověku, kdy zásobilo pomocí jedlových trubek nedaleký hrad Holštejn. Hrad na vápencové skále, uvnitř které je jeskyně Lidomorna, nemohl mít studnu (musela by totiž procházet přes jeskyni). Mohl mít pouze cisternu jako řada jiných hradů, ale majitelé hradu se postarali o jeho zásobování moderním stylem - v podstatě na hrad natáhli "vodovod".

O tom všem se zmiňuje Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Správou CHKO Moravský kras) obnovený naučný infopanel u prameniště V Troubkách. Jeho stojan byl obnoven již v roce 2018, sluncem  poškozená textová tabule byla vyměněna právě před koncem roku 2019.

                                                                                                 

Zapsal: 21.2.2020 Tonda Tůma 

Zvýšené vodní stavy byly i na středu a jihu krasu

Minulý týden po sledování vodních stavů na severu krasu viz článek níže ze 4.2.2020 následovala středeční (5.2.) obhlídka střední a jižní části krasu. Vývěry Jedovnického potoka byly celkem normální, protože vody potoka nad ponory zadržují Jedovnické rybníky. Příjemné bylo vidět Křtinský potok, v létě vyschlý, který protékal povrchovým korytem celé údolí od Křtin až do Josefova k soutoku s Jedovnickým potokem. Zvláště průtok průrvou ve skalní stěně pod jeskyní Výpustek je kouzelný, jsou to taková skalní vrata

Mrkli jsme na údolí Říčky a Hostěnický potok. Vývěry Říčky I a II byly oba funkční. Zvláště Vývěr Říčky I obnovil po několika letech vyschnutí svoji funkci, ovšem na jak dlouho? Vchod do Ochozské jeskyně se rovněž proměnil ve vyvěračku, takže bylo jasné, že Hostěnický potok protéká jindy suchou Ochozskou jeskyní. Byl jsem zvědav na Hostěnické ponory I a II. Nějak moc vody Hostěnického potoka okolo Hostěnic do ponoru I neteklo, vodu přece podrží rybník nad Hostěnicemi. Kupodivu voda potoka nepřetékala do ponoru II a podle chybějících vodních stop nepřetekla ani začátkem týdne (před 5.2.) při kulminaci vody, prostě Hostěnický potok neměl povodňový stav.

Kousek proti proudu Hostěnického potoka se nachází v okraji lesa tzv. Smetištní závrt. Ústí do něj 2 trubky. Z obou tekl mírný pramínek vody a navíc slabý pramen vody tekl do závrtu i od lesa. To bylo zajímavé, zde jsem nikdy vodu téci neviděl, ale pravda, nechodím sem často.

Třetí sledování povrchových vodních stavů jsme uskutečnili v pátek 7.2. Často vyschlá Klostermannova studánka na Rudické plošině pilně dávala vodu. Její tenký potůček pokračoval závrtovým slepým údolíčkem a ztrácel se v ponoru před uzávěrovou stěnou údolíčka. To se skutečně jen tak nevidí. Studánka i údolíčko jsou běžně suché. Ještě nás zajímal Habrůvecký potok. Asi 300 m pod Habrůvkou se rozléval do šíře louky, část potoka malým vodopádkem padala do studňovitého závrtu (propadl se někdy v roce 2017) a ztrácela se na jeho dně v ponoru a část pokračovala povrchovým korytem směrem na Křtinské údolí.

                                                         Foto: Habrůvecký ponor                                         Foto: přecházení Křtinského potoka

                                                           

Zapsal: 12.2.2020 Tonda Tůma

Netopýrů v souvislosti s koronaviry není třeba se bát

Vyjádření České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) - podrobnosti najdete na https://ceson.org/document/netopyri_a_koronaviry.pdf

Z článku pouze vyjímáme:

"Stručně řečeno, věcné důvody k obavám z kontaktu s našimi netopýry nejsou na místě. Doporučit lze jen jedno: netopýry nejezte. Prof.RNDr. Ivan Horáček, CSc. předseda České společnosti pro ochranu netopýrů"

Vložil: 6.2.2020 Tonda Tůma

Cenu AOPK ČR získala zemědělská společnost z Moravského krasu

Cena Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je ochranářské ocenění, které chce upozornit na zajímavé osobnosti či počiny, které pomáhají zlepšit stav naší přírody. Podrobněji viz http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/cena-agentury-ochrany-prirody-a-krajiny-cr/.

Ocenění získala dnes 4.2.2020 v Praze společnost Zemspol a.s. Sloup z Moravského krasu za dlouholetý pozitivní přístup k ochraně přírody Moravského krasu. Konkrétně k ochraně podzemních jeskynních systémů, které se nacházejí pod poli obhospodařovanými společností Zemspol. Je to především systém Amatérské jeskyně, nad kterým už před rokem 1989 začalo tehdy ještě JZD Sloup zatravňovat některé pozemky a její nástupce společnost Zemspol v tomto pokračovala.

V loňském roce byla nad jeskyněmi a okolo závrtů nově vytýčena I. zóna ochrany, ve které se nesmí hnojit, používat biocidy a intenzívní technologie. Taková pole v I. zóně je nejlepší zatravnit také z protierozních důvodů a zadržení vody v krajině. Zelené ostrovy s travnatým drnem, následně i s keři a případně i stromy jsou důležitým útočištěm i pro živočichy. Oceněná společnost chápe potřebu ochrany jeskyní a ochrany půdy proti vodní erozi. Připomeňme si, že přívalové deště strhávají ornici z kukuřičných, řepkových a obilných lánů a odnášejí ji do závrtů a dále do jeskyní. Fragmentace rozsáhlých lánů zavedením travnatých ostrůvků zeleně je projevem moderního myšlení zemědělce a hlavně vklad do budoucnosti.

Tiskovou zprávu získáte od: Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, e-mail: karolina.sulova@nature.cz, tel: 724102406. Její text je na http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/ceny-aopk-cr-prave-udeleny/.

K I. zóně podrobněji články zde např. z 21.1.2020 nebo 21.11.2019.

Foto: AOPK ČR - zatravněná tzv. Ostrovská uvala (vlevo nahoře Šosůvka, vpravo nahoře pod lesem Ostrov)

                                          

Zapsal: 4.2.2020 Tonda Tůma

Kras má po deštích zvýšené vodní stavy, které ale rychle opadnou

Dnes dopoledne mezi 10-11 hodinou jsem měl možnost při dešti a mrholení sledovat, jak do krasu přitéká voda v množství srovnatelném s jarním tání sněhů. Ožily krasové ponory a vyvěračky, které minimálně rok odpočívaly během sucha.

U skály Hřebenáč byly vidět 2 ponory a do tzv. Starých skal se pro řeku (jindy potok, v létě vyschlý) Sloupský potok nedalo vstoupit. Pod Šošůvkou v údolí pod zemědělskou firmou byly aktivní 3 ponory současně na jednom potoku. U Šošůvky prameniště V Troubkách bylo natolik vydatné, že voda ještě 100 m pod prameništěm vybublávala ze země řadou drobných vyvěraček, následně tekla přes staré propady (malé závrty), které zaplavila až po jejich hranu, a pokračovala do ponoru U Trojičky.

Pohled z mostu nad ponorem Nová Rasovna u Holštejna byl úžasný. Burácející řeka (opět jindy potok, v létě vyschlý) Bílá voda se pěnila přes balvany a mizela v mezerách skalního amfiteátru. Vydatně tekl také lesní potok do ponoru V Jedlích a dokonce k mému překvapení tekl malý potůček do ponoru Domínka (k tomu jsem se natrefil poprvé, co působím v krasu). Pozadu nezůstal potok Lopač v Ostrově u Macochy. Jednak zaplavil mokřadní louku u Císařské jeskyně (jistě k radosti nás ochranářů) a jednak se hrnul do ostrovského rybníka.

Nejzajímavěji se chovaly spojený Krasovský potok a potok Hložek. Krasovský potok zahltil Krasovský ponor I u Šamalíkových jeskyní, potom na louce přibral Hložek a společně zaplavili až po vrch velký závrt u silnice Ostrov-Vilémovice (Krasovský ponor II) poblíž jeskyně Balcarka. A hrnuly se dál přes silnici (auta statečně projížděla a tříšt vody jim stříkala na skla) a přes louku ke skalám Ostrovské Vintoky s řadou ponorů do stejnojmenné jeskyně.

Punkevní jeskyně překvapily: lodičky ležely na blátě, Punkva byla v přístavišti vypuštěná. Zato z regulační štoly se valila řeka a spojovala se s další řekou z tzv. Malého výtoku. Šlo zde v obou případech o Punkvu v jeskyních spojenou s vodním systémem Lopače (tj. i vody Krasovského potoka a Hložku). Řeka Punkva na své povrchové trase vypadá za této situace impozantně jako dravá horská řeka. Určité zdržení jí způsobí malá přehrada Jakubovo jezero, jejíž stavidla snadno přetékala.

Protože předtím nemrzlo, tak doufáme, že se dost srážkové vody vsákne do země. To se netýká výše popisovaných potoků. Jejich vody rychle zaplaví jeskynní systémy Moravského krasu a postupně budou přes vyvěračky z krasu odtékat, napřed rychle a pak čím dál pomaleji. Je možné, že další suché léto odsune tento popis vodního stavu do říše vzpomínek.

                                                                     Foto: rozliv pramenů V Troubkách      Foto: propadání Nová Rasovna z mostu

                                                                       

Zapsal: 4.2.2020 Tonda Tůma

Strážci z krasu bilancovali rok 2019 - 49 udělených pokut

Leden je měsíc bilancování minulého roku. Stráž přírody Moravského krasu je úspěšná. Jak se to projevuje? Můžeme se pochlubit svělou akcí "Operace sokol", kdy jsme uhlídali klid hnízdících sokolů v NPR Býčí skála a ti úspěšně vyhnízdili. Víc než zdvojnásobili jsme oproti předchozím rokům počet udělených pokut za přestupky, všechny udělili strážci příkazovými bloky. Největší počet pokut byl udělen za nelegální vjezdy aut mimo silnice do přírody. Nepřítomné řidiče si umíme zjistit a předvolávat. Nejkurióznější pokuta byla udělena za vzlet horkovzdušným balonem v rezervaci. Nejúspěšnější byly 2 zásahy proti čtyřkolkám, tedy 2 odchycené a potrestané čtyřkolky v lesích. Strážci si všímali i zemědělců, v šetření je nepovolené používání biocidních látek, tedy těch, které likvidují některé organismy. Zajímavostí jsou zásahy proti používání dronů v rezervacích. Několik osob bohužel nepochopilo potřebu klidu pro hnízdící sokoly a vyrazilo za pásky vyznačující území se zakázaným vstupem, takže i jim musely být uděleny pokuty.

Strážci přírody Moravského krasu jako spoluorganizátoři působili na závodu Půlmaraton Moravským krasem. Provedli jsme 300 návštěvníků Amatérské jeskyně při jejích Dnech otevřených dveří. V červnu na konci hnízdění sokolů strážci zorganizovali Den stráže přírody. Spolupodíleli jsme se s ostatními brigádníky na dubnovém úklidu Moravského krasu ke Dni Země. A nemůžeme nepřipomenout naši přednáškovou činnost a vedení povrchových exkurzí. Slušnou částkou jsme přispěli kamarádovi jeskyňářovi v nouzi (více zde článek z 3.12.2019). Spolupracujeme při zimním monitoringu netopýrů se společností ČESON.

https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/pokuty-v-krasu-za-jizdu-ctyrkolkou-i-vzlet-balonu-v-rezervaci-20200212.html

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/strazci-prirody-v-moravskem-krasu-loni-ulozili-vice-pokut 

                                                                              

Zapsal: 4.2.2020 Tonda Tůma

Kůly s červenou hlavou v polích krasu vytyčují území zvýšené ochrany

Právě teď v zimním období jsou z auta na polích u Vilémovic a Ostrova dobře vidět kůly okolo závrtů. Kůly mají červenou hlavu a jsou od okraje závrtů vzdáleny 30 metrů. Vyznačují okolo závrtů území, kde se nesmí mimo jiné používat biocidy a intenzívní technologie. Biocidy jsou látky likvidující nějaké organizmy. Splachy biocidů (chemických látek) do podzemí potom poškozují biotu v jeskyních. A nezapomeňme, že některé obce mají v krasu svoje zdroje pitné vody a dodnes nikdo neví, odkud do těchto zdrojů natéká voda. Závrty jsou propady do podzemí a přes ně voda do podzemí proudí nejrychleji ...

Cílem ochrany přírody je pole okolo závrtů zatravnit, protože pak zde již nebude potřeba jedovatých postřiků a granulí nutných třeba pro řepku. Travnaté ostrovy v dnes rozsáhlých lánech, jejichž obrovské plochy přežívají ještě z dob socialismu, mají protierozní účinek a zadržují vodu v krajině. Všichni jsme už někdy viděli, jak po deštích voda strhává hlínu z obilných nebo řepkových či kukuřičných polí. Na loukách tento jev fakt neuvidíte. A vodu v krajině zadržet potřebujeme všichni ...

Vytýčené území je zařazeno do I. zóny CHKO Moravský kras podle nové vyhlášky z března 2019. Děkujeme všem zemědělcům a vlastníkům půdy, kteří pochopili význam travnatých ostrovů v moři řepky, obilí nebo kukuřice. Tyto strovy jsou také útočiště pro ptactvo (budou-li tam keře a stromy) a pro hmyz a přispívají k pestrosti a různorodosti přírody a krajiny.

Strážci bedlivě sledují, zda hospodáři na polích zákonná omezení dodržují.

Zóny CHKO Moravský kras viz na: https://www.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=df465d9002834e63b2839995c6e49392 a informace o I. zóně na: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/zatravnovani-i-zony-na-orne-pude/a na: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/vymezeni-prvni-zony-chko-a-uprava-hospodareni/.

                                                              

Zapsal: 21.1.2020 Tonda Tůma

Nález pokladu nedaleko Moravského krasu

Začátkem roku 2020 našel detektorář depot 50 stříbrných mincí, který odevzdal Muzeu Blanenska. Za ohlášení a odevzdání nálezu musí být pochválen. Prvotní informace říkala, že poklad byl vyzvednut na území Moravského krasu. Podrobně viz https://www.novinky.cz/domaci/clanek/hledac-pokladu-nasel-v-moravskem-krasu-50-stribrnych-minci-40309615.

Strážce krasu především zajímalo místo nálezu a případné poškození chráněné přírody. Ověřili jsme si, že nález nebyl vůbec učiněn v CHKO, ale u Rájce-Jestřebí mimo zvláště chráněné území. Tím to pro strážce končí. Pokud by však nález byl učiněn tam, kam je vstup ze zákona zakázán, tj. v národní přírodní rezervaci, pak by nepochybně padla další nemalá pokuta roku 2020.

Zámek v Rájci byl sídlem šlechtické rodiny Salmů a můžeme Rájec zařadit do Moravského krasu v širším chápání území.

Zapsal: 21.1.2020 Tonda Tůma

Pokuta za dron v propasti Macocha je první v roce 2020

Vedoucí Správy CHKO Moravský kras zvedá v úterý 7.1.2020 ve 12.05 telefon. Volá Správa jeskyní ČR - provoz Punkevní jeskyně. V propasti Macocha létá dron. Dvojice strážců přírody Správy CHKO MK zanechává práce u počítačů a okamžitě vyjíždí směr horní můstek propasti Macocha. Tam jsou asi za 15 minut a dron není spatřen. Další telefonát upřesňuje: dron je zadržen na Punkevních jeskyních a skupinka ruských turistů se dožaduje jeho vydání. Strážci přejíždí do Pustého žlebu. Od průvodkyně Punkevních jeskyní se dozvídají, že dron létal kolem návštěvní výpravy na dně propasti Macocha tak blízko, že účastníky výpravy vlastně ohrožoval. Následně přistál patrně pro poruchu poblíž skupiny a pohotová průvodkyně dron ihned odebrala do úschovy. Strážci si rozdělují činnost. Jeden strážce plynnou angličtinou přestupek z důvodu ochrany přírody vysvětluje ruským turistům včetně výše pokuty udělené na místě a ruský turista ochotně předkládá svůj pas. Druhý strážce vypisuje pokutový blok na částku 1.000,- Kč, kterou turisté platí. Potom je jim dron vrácen. Věříme, že se poučili.

Použití dronů může rušit živočichy a v CHKO Moravský kras dle vyhlášky (přesněji Nařízení vlády) o CHKO platné od 1.4.2019 je možné v I. a II. zóně CHKO (to jsou především všechny rezervace a část lesních pozemků) jen na písemný souhlas Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy CHKO Moravský kras. Macocha je součástí Národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy.

Popis akce také na https://blanensky.denik.cz/zlociny-a-soudy/na-dne-macochy-letali-s-dronem-dostali-pokutu-20200111.html.

                                           Foto: Leoš Štefka

Zapsal: 21.1.2020 Tonda Tůma

                                                    

Smutná zpráva: odešel na věčnost jeskyňář a záchranář Karel RAMBA Kučera

Karel byl dlouholetým předsedou ČSS ZO 6-10 "Hluboký závrt" a také dlouholetým členem SZS (Speleologická záchranná služba) a šéfem stanice SZS Morava. Naposledy byl zaměstnán jako technický pracovník na hotelu Skalní mlýn, kde jsem ho často potkával. Ve věku 55 let prohrál svůj boj se zákeřnou chorobou. Znal jsem ho jako příjemného férového člověka. Karle, vzpomínám na tebe. Tonda

Informace viz https://www.speleo.cz/zemrel-karel-kucera

                      

Zapsal: 20.12.2019 Tonda Tůma

AOPK ČR - Regionální pracoviště Jižní Morava má 2 výběrová řízení

A jedno z nich se týká Správy CHKO Moravský kras. Specifickým požadavkem obsazovaného místa v Blansku je znalost speleologického prostředí. Místo se obsazuje pouze po dobu trvání projektu "Ochrana vybraných jeskyní a krasových jevů ve zvláště chráněných území", nejdéle do 31. 8. 2023. Název služebního místa je krajinný ekolog.

Ani druhé obsazované místo krajinného ekologa na pracovišti v Brně není bez zajímavosti, ale je také na dobu určitou.

Podrobnosti na: http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/vyberova-rizeni/volna-mista/rp-jizni-morava/.

Vložil: 16.12.2019 Tonda Tůma

Objev velkého jeskynního dómu na Holštejně

Jeskyňáři z Moravského speleologického klubu mají úspěch a radost. Po letech dřiny v jeskyních přišla konečně větší odměna. Jeskyně "Sonda pod Jedničkou" vydala svoje tajemství v podobě dómu o rozloze cca 40x20 m a výšce cca 2-3 m.

Předseda skupiny a náš kamarád Honza Mrázek objev oznámil 3.12.2019. Dóm nazvali Výroční dóm, má nepravidelný tvar a jeho dno tvoří balvanité sutě s krápníkovou výzdobou.

Dóm směřuje východním směrem, tj. zhruba na obec Holštejn a pravděpodobně může jít o dutinu vzniklou zařícením původních níže ležících ponorových jeskynních prostor vytvořených dávnou říčkou Bílá voda. Podrobnosti o jeskyni Sonda pod Jedničkou naleznete na https://jeso.nature.cz/?jeso=2052.

Další aktuální informace o objevu a foto viz: https://www.denik.cz/cestovani/tajemstvi-studn-jedkyne-holstejn-unikatni-podzemni-dom-krapniky-20191210.html nebo https://www.novinky.cz/domaci/clanek/desetilete-kopani-se-vyplatilo-jeskynari-objevili-v-moravskem-krasu-obrovsky-dom-40307122.

Vložil: 10.12.2019 Tonda Tůma

Strážci podporují kolegu jeskyňáře:

Účet pomoci kamarádovi speleologovi

Text: Filip "Kuba" Doležal ze skupiny Tartaros

Před třemi lety se stala nešťastná událost v jeskyni Lopač, kde spadl jeden z účastníků exkurse organisované CK Rajbas a zranil další účastnice. Obžaloba mně, jakožto vedoucího akce, označila za organizátora a z porušení báňských předpisů a bezpečnosti práce. I když se mým obhájcům podařilo obhájit skutečnosti, že jsem žádný z těchto předpisů neporušil a že organizátor byla CK Rajbas, soud mne shledal vinným z porušení obecné prevenční povinnosti dle občanského zákoníku. Mne samotného celá záležitost mrzí a je mi postižených líto, ale vinu necítím a trvám na tom, že jsem nic nezanedbal. Všechny jsem proškolil a proč spadl pan D. ze žebříku v místech, kde se dá pohodlně zády opřít, nechápu a nechápe nikdo, kdo jeskyni zná. Pojišťovny teď po mně chtějí odškodnění, zatím v řádech statisíců. Protože mi několik příznivců slíbilo pomoc, rozhodl jsem se založit transparentní účet.  Jsou na něm vidět transakce za poslední 3 měsíce. Za 2,5 roku účet zruším, a pokud něco zbude, věnuji to České Speleologické společnosti pro účely Speleologické Záchranné služby. Za pomoc Vám všem moc děkuji. Pokud bude někdo potřebovat znát podrobnosti, obraťte se na mě tel: 733 326 443 Filip „Kuba“ Doležal, ZO 6-16 Tartaros.

Číslo účtu je 232566329/0600

Link na účet je:

https://transparentniucty.moneta.cz/homepage?accountNumber=232566329

Za strážce doplňuji, že s textem Kuby se plně ztotožňujeme a jeskyni Lopač a místo nehody známe. Zraněných je nám též velmi líto a ti jsou již odškodňováni. Účet pomoci pomáhá Kubovi, zaměstnanému občanu a otci rodiny, splnit soudem vymáhané finanční nároky pojišťoven. Dobrovolní strážci přírody CHKO Moravský kras a jejich kamarádi vložili jako první přispěvatelé vklad na "účet pomoci" uvedený dne 3.12.2019 jako "klientský vklad" pod VS 9.

Vložil: 3.12.2019 Tonda Tůma

Vlna solidarity pomáhá - jeskyňáři a přátelé krasu na kamaráda nezapomněli

Podívejte se na: https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/ostrov-u-macochy-lopac-jeskyne-zraneni-dolezal-rajbas.html.

Vložil: 16.12.2019 Tonda Tůma

Informujeme se zpožděním:

Jeskynní malby v Kateřinské jeskyni jsou nejstarší v ČR

Geometrické obrazce, které označujeme za epigrafy, byly zkoumány v Kateřinské jeskyni. Jsou kreslené uhlem a jejich datování prováděl Ústav jaderné fyziky AV ČR (na datování se podílel i můj známý Ivo Světlík). Datace zveřejněná v červenci 2019 je stanovena na 6200 let, což je o 1000 let více, než obrazce z jeskyně Býčí skála (stáří 5200 let). Rovněž epigrafy z Býčí skály jsou obrazce nepředstavující pro současného člověka nic konkrétního a je tedy otázkou, zda je za malby (v našem moderním smyslu) označovat. 

Obrazce v obou jeskyních nejsou veřejnosti přístupné, jsou pod zámkem a mimo trasy jeskyňářů a návštěvníků. Kateřinskou jeskyni provozuje Správa jeskyní ČR a jeskyni Býčí skálu zkoumá Česká speleologická společnost, ZO 6-01 Býčí skála. Dohled nad jeskyněmi provádí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras a její strážci.

Podrobnosti a foto na http://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/matematika-fyzika-a-informatika/Vedci-objevili-v-Moravskem-krasu-unikatni-jeskynni-malbu.-Vznikla-pred-6200-lety/ nebo na https://brnensky.denik.cz/z-regionu/v-katerinske-jeskyni-tvoril-praveky-clovek-uhlikova-kresba-je-nejstarsi-v-zemi-20190621.html nebo s dalšími doprovodnými informacemi na https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vedci-cesko-nejstarsi-kresba-katerinska-jeskyne.A190724_115904_domaci_jn.

Zapsal: 30.11.2019 Tonda Tůma 

NE PO LESE, program Lesů ČR řidičům

Lesy a hlavně oblasti vytěžené po kůrovcové kalamitě lákají terénní vozidla. Plocha po kůrovci se ale opět použije na výsadbu lesa a výsadby již začaly. Vytěžené plochy nejsou krosová závodiště a je potřeba tam les obnovit. Terénní motorky, čtyřkolky a auta jednak v krajině mimo silnice ruší zvěř a jednak narušují půdu a pomáhají erozi.

Vykácením kůrovcových lesů se neotevřel prostor pro řádění terénních vozidel ! Naopak v těžce poškozené krajině s malými ostrůvky "nesežraných" lesů potřebuje zvěř klid a erozi se musíme bránit a ne ji rozšiřovat.

LČR přichází proto s programem "NE po lese", více viz https://lesycr.cz/tiskova-zprava/ne-po-lese-vzkazuji-lesy-cr-ridicum/.

Je otázka, jak program pomůže. My strážci přírody jsme přesvědčeni, že vedle pozitivního programu je potřeba mít připravená i represívní opatření (pokuty) ve zvýšené činnosti našich kolegů z lesní stráže. Vždyť jde i o zdraví (a životy) návštěvníků lesů.

Foto: lesní stráž Mendelovy univerzity - ŠLP Křtiny

                                                                      

Vložil: 28.11.2019 Tonda Tůma

Vyšel nový horolezecký průvodce Moravského krasu

Jmenuje se "Moravské skály III - jižní Morava" autorů Vladimíra Skýpala, Vladimíra Wolfa a kolektivu. V průvodci je popsaný stav horolezectví k 31.8.2019. Samozřejmostí průvodce jsou mapky s horolezeckými trasami.

U lezeckých oblastí jsou uvedeny také informace ochranářského charakteru, která skála a kdy je případně pro lezení uzavřena. 

Stráž přírody a horolezci vzájemně spolupracují například při ochraně poštolek nebo sokolů. Většina horolezecké veřejnosti všechna pravidla v CHKO Moravský kras dodržuje.

Zapsal: 27.11.2019 Tonda Tůma

Problém se jmenuje "Motorkáři v lesích"

V poslední době strážci CHKO Moravský kras pozorují zvýšený pohyb ilegálního motorismu mimo silnice v lesích. Bývají to čtyřkolkaři, ale nyní na podzim převládají terénní motorkáři.

Je velmi těžké motorkáře chytnout, resp. zastavit. Ani se o to nepokoušejte. Máme s nimi své zkušenosti. Motorkář do vás bude najíždět a může vás ohrozit na životě. Ale nejpravděpodobněji vás zkrátka objede a zmizí. Registrační značku jejich terénní stroje nemají a oni vědí proč. Aby nebyli zjištěni. Můžete je bez registrační značky spatřit, jak rychle projíždí přes některou vesnici, aby co nejdříve ze silnice zmizeli v lese.

Kdo jsou motorkáři v lesích? Bezohlední řidiči, kteří jsou si vědomi porušování hned několika zákonů a vůbec nestojí o to, aby byli zjištěni a potrestáni. Proto nemají registrační značku, proto mají přilby zakrývající obličej a proto budou do vás najíždět, pokud jim zkřížíte cestu a budete je chtít zastavit.

Prosíme veřejnost o zasílání informací, kde a kdy (datum a čas) jste terénní motorky viděli, ideálně s fotkou. Použijte adresu morkras@nature.cz. I terénní motorky potřebují tankovat pohonné hmoty, takže na benzínové stanici si jich lze všimnout a jejich řidiči si zde musí sundat přilbu. Třeba poznáte své známé nebo sousedy.

V případě potřeby volejte 158, motorka bez registrační značky nesmí jezdit po silnicích. Motorka obecně nesmí jezdit v lese a mimo silnice v žádném národním parku nebo chráněné krajinné oblasti. Hluk motorek ruší jak návštěvníky přírody, tak zvěř a pneumatiky narušují půdu a umožňují její erozi.

Podívejte se na https://www.novinky.cz/krimi/clanek/motorkari-na-terennich-strojich-drancuji-ceske-lesy-ohrozuji-turisty-i-zver-40286717.

                                                                              

Zapsal: 24.11.2019 Tonda Tůma

odezva na tento článek: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/motorkari-drancuji-moravsky-kras-na-podzim-jich-pribylo-ctk

Probíhá zatravňování I. zóny CHKO Moravský kras na orné půdě nad jeskyněmi

Podrobnosti si přečtěte na http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/zatravnovani-i-zony-na-orne-pude/.

Informace navazuje na článek na našem webu níže uvedený dne 29.10.2019 pod názvem "Začalo vyměřování I. zóny ochrany CHKO nad jeskyněmi a okolo závrtů". Podívejte se také na http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/vymezeni-prvni-zony-chko-a-uprava-hospodareni/.

Vše souvisí s ochranou jeskyní a ochranou podzemních vod Moravského krasu. Na zatravněných plochách nebude probíhat intenzívní hospodaření, nehnojí se, nepoužívají se biocidy a intenzívní technologie. Zatravněné plochy plní také funkci protierozní a zadržují vodu v krajině. V neposlední řadě jsou to ostrovy zeleně v rozsáhlých lánech zemědělské půdy, často obilovin, řepky či kukuřice.

Vložil: 21.11.2019 Tonda Tůma

Nový krasový propad v Ostrově u Macochy

Kras stále pracuje. I neživá příroda je zde pouhým okem pozorovatelná v pohybu. Stačí intenzívnější deště a voda zasakující do podzemí posune někde ucpávku krasového komínu nebo větší pukliny a vznikne propad. Stává se to v průměru jednou za dva až tři roky.

Propady bývají nejčastější v místech stávajících závrtů (krasových depresí miskovitého nebo trychtýřovitého tvaru) nebo v místech rozoraných nebo zavezených závrtů, které se takto přírodně obnovují. Může to být i na zcela novém místě. Připomeňme si nedávno vzniklý velký propad před Ostrovem u Macochy v louce vpravo od silnice z Vilémovic do Ostrova. Z původně kotlovitého propadu se postupem několika málo let stává trychtýřovitý závrt.

Nový propad zmiňovaný v nadpisu se nachází ve větším stávajícím závrtu označovaným jako Závrtek u křížku za větrným mlýnem v Ostrově u Macochy. Propad má průměr asi 3/4 metru a hloubku 2 m, do hloubky se zužuje a je vytvořen v hlínách závrtu. Propad je označen bezpečnostní červenobílou páskou a překryt deskami. V okolí se nachází několik dalších závrtů zkoumaných speleologicky s propasťovitými jeskyněmi. I tento trativod - propad ve dně závrtu - s největší pravděpodobností signalizuje existenci jeskyní někde v hloubce vápencového masívu.

Na závrt nás upozornil kamarád jeskyňář Kuba ze skupiny Tartaros a včera jsme dva strážci zajeli propad zdokumentovat.

Zapsal: 20.11.2019 Tonda Tůma

Kdo je Marek Poustevník a připomínka Arnošta Hlouška z Habrůvky

Já znám Marka Poustevníka především jako speleologa, tedy jeskyňáře, ale též jako krasového poustevníka, což je v dnešní době zcela neobvyklá ne-li neznámá profese či odbornost či snad životní filosofie ... Dnes užívá jméno Marek Gyaneshwarpuri.

Touto informací pouze sděluji, že se Marek opět pohybuje v Moravském krasu a třeba i v údolí Oslavy a Chvojnice a odkazuji na jeho stránky viz http://gyaneshwarpuri.cz/index.html.

Při prohlídce fotek jsem si tam všiml, že na věčnost odešel v roce 2016 pan Arnošt Hloušek, mimo jiné i spolupracovník Marka Poustevníka a jeskyňář z Habrůvky viz http://gyaneshwarpuri.cz/moravsky_kras/DSCN1292.html a našel jsem si o Arnoštovi pěkný článek viz http://www.regionpress.cz/Nestor-speleologie-z-Habruvky-Arnost-Hlousek-id-2073.aspx.

Historické foto Marka Poustevníka z roku 2007, autor Z. Macháček. Tuto soukromou úpravu hraničního sloupku CHKO MK pod Habrůvkou už dávno nenajdete.

         

Vložil: 14.11.2019 Tonda Tůma

Začalo období zimních prohlídek jeskyní Moravského krasu

Zimní období je v jeskyních obdobím netopýrů. Ochrana zimujících netopýrů vyžaduje omezený nebo zcela uzavřený provoz zpřístupněných jeskyní.

Takové Punkevní jeskyně zimovištěm nejsou a mají tudíž provoz celoroční bez omezení. Jeskyně Výpustek má zimoviště mimo prohlídkovou trasu a můžete přijet na 3 prohlídky denně viz https://www.kudyznudy.cz/akce/zimni-prohlidky-jeskyne-vypustek. Kateřinská jeskyně je v měsících prosinec až únor zcela uzavřena. Totéž jeskyně Balcarka. Sloupsko-šošůvské jeskyně nabízejí v měsících prosinec až únor vstup pouze do šošůvské části a to jen s baterkou, protože se nezapíná běžné osvětlení jeskyně. Sloupská část je uzavřena. Konkrétní dny a časy klasicky zpřístupněných jeskyní (s chodníčky a schodečky) najdete na https://www.caves.cz.

Uzavřen je také provoz jeskyně Bertalánka (https://speleoart.cz). Jeskyně Ostrovská propast (https://speleoart.cz), Spodní patro Sloupských jeskyní (https://www.caves.cz/jeskyne/sloupsko-susuvske-jeskyne) a speleologické kurzy v jeskyni Rudické propadání (viz http://www.speleorudice.cz/Speleorudice3.html) jsou v provozu celoročně. To jsou jeskyně zpřístupněné speleologickým způsobem (bez úprav jeskyně). Mimo provoz od listopadu do března včetně je také jeskyně Horizont v lomu Velká dohoda (https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jeskyne-horizont-v-lomu-velka-dohoda).

Zapsal: 10.11.2019 Tonda Tůma 

Záchranná akce v Ostrovské propasti

V sobotu 12.10.2019 spadla ze žebříku z výšky asi 4 m žena ve vstupní části propasťovité jeskyně Ostrovská propast, jejíž vchod se nachází v Ostrově u Macochy u fary. Na místě zasahovali záchranáři z HZS JmK a Speleologická záchranná služba. Žena byla se zraněními transportována do nemocnice. Podle našich informací neplnila bezpečnostní pokyny vedoucího speleologické akce a neprováděla svoje zajištění.

Ostrovská propast má vchod uzavřený uzávěrou a nelze do ní volně vstoupit. Jsou do ní svedeny srážkové vody z ostrovského kostela. Celková hloubka propasti je 38 m.

Více viz: https://www.speleo.cz/zachranna-akce-v-ostrove-u-macochy-1210-2019 a na http://www.firebrno.cz/modules/incidents/detail.php?filter[id]=303543062&district_id=3701.

Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma

Školení certifikovaných průvodců ochrany přírody

na Kaprálově mlýně

proběhne ve dvou prodloužených víkendech v měsíci listopadu 2019. Přednášet budou specialisté v oboru, z nichž Michal Medek je současně strážcem přírody Správy CHKO Moravský kras. Vzdělávání se zúčastní i 2 dobrovolní strážci ze strážní služby Moravského krasu. 

Podrobnosti na: https://dobrainterpretace.cz/aktualne/132.

Foto: Filip Chalupka

                   

Vložil: 31.10.2019 Tonda Tůma

Nová kniha: Ivan Balák - Moravský kras jeskyně a člověk

Uvádí Správa jeskyní České republiky a zakoupíte na infocentrech na Skalním mlýně, na Macoše a na Punkevních jeskyních. Blíže viz: https://www.caves.cz/novinka/nova-kniha-vydana-sj-cr-i-balak-moravsky-kras-jesk?_action=modal nebo https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/jaky-byl-zivot-u-moravskeho-krasu-ivan-balak-vydal-knihu-o-jeskynich-20190718.html.

Ivana Baláka znám dobře, jeho kniha je plná zajímavých informací a mohu ji zájemcům o Moravský kras vřele doporučit.

Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma

 

Skončila výstava o přírodě a speleologii Moravského krasu

v Muzeu Blanenska

27.10.2019 byl poslední den výstavy o krásách Moravského krasu a jeho výjimečnosti spočívající v kouzlu jeskyní a intenzívní speleologie. Dnes je výstava již demontována. S výstavou byla také spojena možnost navštívit Amatérskou jeskyni během letošních říjnových Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně.

Na výstavě se prezentovala stráž přírody figurínou strážkyně a plakátem. Dobrovolní jeskyňáři se pochlubili svými domácími i zahraničními úspěchy. Na výstavu navazovaly 3 přednáškové večery.

Blíže viz: https://www.blansko.cz/clanky/2019/07/brana-do-moravskeho-krasu-se-otevira-na-vystave-v-muzeu-blanenska.

Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma

Skončily Dny otevřených dveří Amatérské jeskyně,

další budou v roce 2021

V uplynulých třech víkendech mohla veřejnost nahlédnout na tzv. Ministerskou trasu a Absolonův dóm v Nové Amatérské jeskyni a to při příležitosti 50 let od objevu Amatérské jeskyně a k narození nové "vyhlášky" resp. nařízení vlády o CHKO Moravský kras s úpravou hranic a zonace této CHKO. Do jeskyně vešlo více než 600 osob za doprovodu průvodců z jeskyňářských skupin Plánivy, Topas a ze strážní služby Správy CHKO Moravský kras. Více viz: https://www.turistika.cz/vylety/amaterskou-jeskyni-po-stopach-ministru/detail.

Dny otevřených dveří mají pevnou organizaci spočívající v rezervačním systému. Na koho se nedostalo, bude mít další příležitost v roce 2021 a pak v roce 2024.

Amatérská jeskyně má délku cca 20 km chodeb a s jeskyněmi (např. Sloupsko-šošůvské, Spirálka, Punkevní a další) s ní souvisejícími přes sifony (zatopené části chodeb, většinou proplavané speleopotápěči) tvoří systém Amatérské jeskyně s celkovou délkou chodeb cca 40 km. Jeskyní systém je z hlediska vodních toků podzemním hydrologickým systémem Punkvy (a jejích zdrojnic Sloupského potoka a potoka Bílá voda).

Foto: v červených overalech strážci jako průvodci při odpočinku

                                                         

Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma

Sucha ovlivňují zásoby vody v krasu,

ochranáři nepovolují čerpání podzemní vody pro zahrady

Sucha posledních let jsou nejlépe vidět v jeskyních, které jsou hloubkovou sondou do podzemí. Skapová voda na krápnících zkrátka v létě chyběla. I vydatnější skapy, jež lze označit jako podzemní prameny, vyschly. Více viz: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sucho-suzuje-uz-i-jeskyne-v-moravskem-krasu-prestavaji-rust-krapniky-77702.

Ochránci přírody ze Správy CHKO Moravský kras podzemní vodu začali bránit a nepovolují její odčerpávání pro užitkové účely. Jde jednak o ochranu jeskynních biotopů (a klimatu) a jednak o ochranu zdrojů pitné vody. 

V Moravském krasu je několik vrtů a studní jako zdroje pitné vody. Jmenujme např. jímací území v údolí Říčky nebo v údolí Křtinského potoka. Doposud se nezkoumaly dotační oblasti zásobující tyto zdroje. Nikdo pořádně neví, jak velká jsou infiltrační (vsaková) území, odkud zasáknutá srážková voda odtéká k odběrným vrtům a studním a tudíž tato území doposud nikdo nechrání.

Letošní poměrně vodnaté srážky zásoby podzemních vod rozhodně nedoplnily už proto, že šlo o "rychlou vodu", tedy o průtrže, jejichž voda nezasákla a rychle odtíkala do vodotečí. Budeme doufat, že nadcházející zima přinese nějaké sněhové srážky a tající sníh deficit podzemní vody doplní co nejvíce.

Zapsal: 31.10.2019 Tonda Tůma

Začalo vyměřování I. zóny ochrany CHKO nad jeskyněmi a okolo závrtů

Od 1.4.2019 platí nové nařízení vlády (nová "vyhláška") pro CHKO Moravský kras, kterým se upravily, resp. zpřesnily hranice CHKO a nově byla určena I. zóna ochrany CHKO. Právě I. zóna má zabránit nad jeskyněmi hnojení a používání chemických látek a poskytne tak jeskyním účinnou ochranu. Zemědělci však budou omezeni v intenzívním hospodaření a dostanou finanční náhradu.

Více viz: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/jihomoravsky-kraj/2952029-podzemi-moravskeho-krasu-ochrani-trava-zabrani-prosaknuti-vody

Vložil: 29.10.2019 Tonda Tůma

 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa Chráněné krajinné oblasti Moravský kras pořádá

ve spolupráci s Českou speleologickou společností (předsednictvo ČSS, ZO 6-17 Topas a ZO 6-19 Plánivy)

u příležitosti

 50. výročí objevu Amatérské jeskyně

a nového vyhlášení CHKO Moravský kras

Dny otevřených  dveří Amatérské jeskyně

Účelem této mimořádné akce je umožnit zájemcům navštívit část největšího jeskynního systému v ČR, který je z důvodu nutné ochrany pro veřejnost uzavřen.

Exkurze jsou zdarma na základě dopředu provedených rezervací a proběhnou ve dnech:

sobota 19.10.2019                 neděle 20.10.2019

sobota 26.10.2019                 neděle 27.10.2019

Všechny exkurzní dny budou mít stejný organizační průběh:

  • první vstup do jeskyně v 9 hodin, poslední vstup v 16 hodin
  • vstupy vždy každou půlhodinu (celkem 15 vstupů za den)
  • prohlídka povede po tzv. Ministerské trase – cca 500 m tam a totéž zpět
  • doba trvání prohlídky: ¾ hodiny - maximálně 1 hodina
  • maximální počet osob v jedné skupině: 10 (+ průvodce)

vchod do jeskyně:  Pustý žleb, meandr Koňského spádu, vchod štolou U javora

přístup ke vchodu: možný jedině pěšky nebo na kole po turistických značkách od Sloupu nebo od Macochy, případně od Skalního Mlýna a Punkevních jeskyní (prosíme: nezkracujte mimo značené cesty!)

povinná výbava:  - přilba (stačí cyklistická)

                             - dobrá svítilna, nejlépe reflektorového typu (se slabým světlem si jeskyni neprohlédnete)

doporučujeme:   - holínky

                            - převlečení

Vstup je na vlastní nebezpečí !

Účastníci na místě podepisují „Prohlášení osob vstupujících do podzemí o provedeném bezpečnostním školení a o zdravotní způsobilosti“.

Bez povinné vlastní svítilny a přilby nebude možné do jeskyně vstoupit !

Plazit se nikde nebudete, ale místy polezete po balvanech.

Způsob přihlášení od 2.9.2019:

telefonicky vždy pouze v čase 9.00 – 14.00

pondělí až pátek : 725 365 532

nebo e-mailem na adresu lucie.jordankova@nature.cz

jmenným seznamem zájemců na konkrétní čas vstupu (do mejlu pište svoje telefonní číslo pro případ obsazení Vámi zvoleného termínu).

Zapsal: 29.8.2019 Tonda Tůma

V krasu uhynul výr velký

Dne 1.8.2019 byl strážcům nahlášen nález uhynulého zvláště chráněného živočicha – výr velký. Místo: v Lažánkách u Blanska. Konkrétní místo nálezu: zahrada poblíž kurníku. Uhynulý výr ležel na místě přibližně 2 až 3 dny. Vyzvednut strážcem byl 2.8.2019 v 8:55 hod. Podezření na otravu bylo po ohledání místa s velkou pravděpodobností vyvráceno. Nebyl zde například nalezen žádný uhynulý hmyz ani jiné známky, které by směřovaly k otravě. Pravděpodobně je důvod úhynu náraz do pletiva nebo nějaké překážky při nočním útoku v okolí kurníku. Pták v sobě nemá broky ze střelné zbraně. Výr putoval do Muzea Blanenska.

Je možno spekulovat, že jde o téhož výra, který zničil v červnu tohoto roku v rezervaci Vývěry Punkvy hnízdo se všemi sokolími mláďaty.

Naštěstí se o výrovu smrt nezasloužil člověk, na rozdíl od případu orla mořského z Českého středohoří viz https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ptak-dravec-zastreleny-orel-morsky-ceska-ornitologicka-spolecnost-ornitologove_1908151315_dok

                                                                         

Zapsal: 12.8.2019 Tonda Tůma a Radovan Mezera

Nově přičleněná území do CHKO musí být označena

CHKO Moravský kras od 1.4.2019 je větší o 6 km2. Hranice nových území musí ochranáři označit cedulemi s velkým státním znakem. Cedule se přednostně umisťují tam, kde cesty překračují hranici CHKO a vstupují do území CHKO. Pro návštěvníky přírody to bude na nových místech nepochybně překvapení.

Horkým kandidátem na novou CHKO je území okolo soutoku Moravy a Dyje podél hranice s Rakouskem a Slovenskem.

Další informace najdete na: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/jihomoravsky-kraj/2867735-chranene-uzemi-kolem-moravskeho-krasu-je-vetsi-hospodareni-na

Zapsal: 12.8.2019 Tonda Tůma

Koupání v lomu Seč láká Terezu Kerndlovou,

lom se stane přírodní památkou

Přes celé léto je poměrně intenzívně lidmi navštěvován pískový lom v Rudici u Blanska a to z důvodu koupání v jeho dvou mléčně zakalených jezírkách. Lom je přitom stále dobývací prostor a návštěvníci se vystavují riziku pokuty od státní báňské správy.

Ochranáři spolu s Mendelovou univerzitou plánují z lomu udělat přírodní památku, kde jezírka budou pravděpodobně volně přístupná, ale část lomu bude pro veřejnost uzavřena z důvodu ochrany pískových stěn. Není zde možné rozdělávat ohně a tábořit nebo jezdit na motorkách.

Lom navštívila začátkem tohoto července i zpěvačka Tereza Kerndlová, kterou zaujala právě zakalená voda jezírek. Zakalení tvoří kaolin rozptýlený v písku. Strážci krasu zauvažovali, zda by zpěvačka nebyla vhodnou patronkou chystané přírodní památky. Zpěvačka v lomu blíže viz: https://www.super.cz/celebrity/tereza-kerndlova/646850-pohled-ktery-vas-rozpali-tereza-kerndlova-se-koupala-v-lomu-jen-v-rouse-evine.html a na https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/161911/uplne-naha-tereza-kerndlova-hratky-v-bahne.html.

Zapsal: 12.8.2019 Tonda Tůma

Hnízdění sokola stěhovavého v NPR Vývěry Punkvy bylo neúspěšné 

Letošní hnízdění sokola stěhovavého v NPR Vývěry Punkvy skončilo nezdarem. Těsně před koncem hnízdní péče a vylétnutím došlo k predaci mláďat výrem velkým.

Sokolí pár hnízdí v lokalitě od roku 2016. Zde téměř po padesátileté absenci vyvedl tři mláďata. Šlo tehdy o první úspěšné vyhnízdění v rámci celé jižní Moravy. Během tří hnízdních sezon vyvedl pár celkem 11 mláďat. Samice z tohoto páru má maďarský kroužek s kódem 8B. Byla okroužkována v roce 2013 v maďarském národním parku Bukové hory (Bükki Nemzeti Park - http://en.bnpi.hu).

V letošním roce měl pár opět čtyři mláďata, která těsně před vylétnutím z hnízda zmizela. Pod hnízdem byla nalezena hlava z mladého sokola. Vše ukazovalo na predaci výrem velkým. Při kontrole nedalekého hnízda výra velkého došlo k nálezu opeření přímo v hnízdě i na nedalekém trhaništi. Oba nálezy byly konzultovány s odborníkem na chov sokolů. Ten hlavu sokola určil jako samici, stáří 42-45 dnů, opeření z hnízda výra patřilo o pár dní mladšímu mláděti.

V Moravském krasu hnízdí na Býčí skále ještě jeden pár sokolů. Mláďata by měla začít opouštět hnízdo o víkendu. Budiž jim přáno více štěstí.

Výr velký patří k přirozeným predátorům sokola stěhovavého. Smyslem predátorů v přírodě je udržení zdravé populace a zajištění přírodní rovnováhy.

                                                                     

Zapsal: 7.6.2019 René Bedan

Po dešti v krasu: sesuv uzavřel silnici na Skalní mlýn

a v údolí Punkvy je bobr

Dnes v pátek 7.6.2019 byly všude v Moravském krasu vidět stopy po přívalovém dešti. Za poslední roky dost neobvyklý pohled: Křtinský potok se rozdělil do několika větví, které se v údolní nivě mezi Křtinami a Josefovem rozdělovaly a zase spojovaly a křížily. To stejné předváděla říčka Punkva. Snad to pomůže výraznějšímu zavodnění sedimentární výplně dotčených údolí.

Rozvodnily se rovněž některé přítoky hlavních říček a svoji sílu předvedl potok od Těchova do Punkevního údolí mezi Rybářstvím a Skalním mlýnem. Potok si doslova "vymetl" svoje koryto až na skalní podklad a štěrk včetně balvanů velikosti kola od auta strhl na silnici. Uzavřel tak jedinou příjezdovou komunikaci na Skalní mlýn a Správa jeskyní ČR musela svoje klienty jedoucí na Punkevní jeskyně odklánět přes parkoviště na Macoše. Uvolnění silnice trvalo celé dopoledne.

Strážci a pracovníci Správy CHKO Moravský kras měli jedinečnou příležitost na vzdálenost asi 15 m fotografovat bobra evropského, kterému se zjevně líbil dostatek vody v Jakubově jezeře. Tzv. Jakubák je ve skutečnosti minipřehrada vybudovaná kdysi na Punkvě k zásobování vodou malých hydroelektráren v továrnách po proudu Punkvy. Podle našich informací byli včera v tomto místě viděni bobři dokonce dva.

A jak v jeskyních? Vodní stavy se zvedly na podzemních tocích, ale vody prokapávající přes skalní masív (infiltrační voda) je stále žalostně málo. Zatím nemůžeme vůbec mluvit o nápravě sucha v podzemí z minulých let, ale jsme samozřejmě rádi, že vegetace na povrchu má už celý květen slušný přísun vláhy. Všichni vidíme, že krajina je teď začátkem června pěkně zelená, což minulé roky nebývalo.

                                                                       

Zapsal: 7.6.2019 Tonda Tůma      

Rys Kryštof - máme naději, ale stále bez důkazů

Strážcům zpráva od občanů:

V pátek, dne 26. 4. kolem 16:00  při příchodu na svoji zahradu zahlédli kočkovitou šelmu větších rozměrů (odhadem kolem 70 cm, viděno ze vzdálenosti cca 20 - 30 metrů). Barva srsti byla přibližně tmavě okrová. Důležitým znakem byly jasně zřetelné štětiny na uších, tudíž s největší pravděpodobnosti viděli rysa. Zvíře, jakmile je zahlédlo, zmizelo z dohledu. Jedná se o zahradu ve stráni podél značené turistické stezky ze Sloupu do Vavřince.

Za zprávu děkujeme, ale potřebujeme důkazy. Fotka nebo aspoň stopy v blátě. Využijte prosím současného mokrého počasí a všímejte si stop v hlíně. Podrobnosti, jak rozeznat stopy rysa na https://monitoring.selmy.cz/rys/. Fotopasti strážců jsou na čekané, ale zatím bez "úlovku".

Další informace zde viz článek z 18.3.2019.

Doplnění viz: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/rys-ostrovid-se-vratil-do-moravskeho-krasu-tvrdi-svedci/r~036c9ac67ba011e9b2a00cc47ab5f122/ a totéž https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ztraceny-rys-je-zas-v-moravskem-krasu-hlasi-svedci-dukazy-nejsou/1758424 a nebo https://www.denik.cz/regiony/rys-krystof-zmizel-beze-stopy-odbornici-se-obavaji-ze-se-stal-koristi-pytlaka-20190523.html

Vložil: 20.5.2019 Tonda Tůma

Musíme sokoly střežit? Je to nutné?

Podívejte se zde níže na článkek z 4.4.2019 o dronech nebo do rubriky "Zprávy mimo kras" na odkazy z 19.5. o orlech nebo z 12.5. o sokolech v Českém Švýcarsku a odpovíte si sami - ano, je to nutné. Strážci přírody přítomní v terénu stejně jako polïcie v terénu jsou vidět a občan si dává pozor, takže snižují riziko závadných činů.

Neukáznění občané byli, jsou a budou. Je jen otázkou, zda je odradíme, nebo nečinností jim jejich škodlivou činnost umožníme. Vezměmě si za příklad silniční provoz a dodržování omezení rychlosti vozidel. Když řidiči ví, že policie rychlost neměří, tak jsou všechna ta omezení na dopravních značkách mnohým řidičům pro smích a nedodržují je. Všichni máme svoje zkušenosti ze silnic v Česku, jak to funguje. Pouze viditelná a akční policie tohle vyřeší.

Stejně tak i ochrana přírody. Když se o strážcích přírody ví, slyšíte, že tamhle nebo tuhle někdo dostal pokutu nebo je osobně potkáte, tak si dáte pozor. A hlavně strážce může přímo poškození přírody zabránit hned v počátku. 

Zatím se můžeme těšit viz: https://vyskovsky.denik.cz/z-regionu/stastnych-sedm-mladata-vzacnych-sokolu-se-maji-k-svetu-brzy-poprve-vyleti-20190521.html

Vložil: 19.5.2019 Tonda Tůma

K doplnění informací na níže uvedenou tiskovou zprávu se podívejte na tomto webu do rubriky "Zprávy mimo kras" na odkaz na rozhovor se soukromým zemědělcem a lesníkem panem Danielem Pitkem z Českého středohoří, vložený na web 12.5.2019.

Vložil: 12.5.2019 Tonda Tůma

AOPK ČR, ČGS, ČHMÚ - současně uveřejněno na: http://www.ochranaprirody.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/konec-vodniho-blahobytu-v-cesku/

TISKOVÁ ZPRÁVA

30. dubna 2019

KONEC VODNÍHO BLAHOBYTU V ČESKU

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Moravský kras ve spolupráci s Českou geologickou službou uspořádala seminář „Jak hospodařit s vodou nejen v Moravském krasu". Odborným partnerem semináře byl Český hydrometeorologický ústav.

„Dlouhodobě monitorované hydrologické lokality v Moravském krasu jasně ukazují, že rok 2018 byl rekordně suchý. Hladina podzemní vody v hlubinném vrtu v horní části Pustého žlebu je pozorována od roku 1992, přičemž na konci roku 2018 klesla na své historické minimum. Průtoky říčky Punkvy na limnigrafické stanici Skalní Mlýn jsou měřeny a vyhodnocovány už od listopadu 1923. Ukazuje se, že minimální průtok z léta a podzimu 2018 je i v tomto případě rekordně nejnižším. Tento fakt se samozřejmě projevuje i na nynějším velice nízkém stavu hladin podzemních krasových jezer v systému Amatérské jeskyně, “ říká Stanislav Lejska z Českého hydrometeorologického ústavu.

Na semináři jednoznačně zaznělo, že jsou nezbytné změny pro zachování a posílení vodních zdrojů. Pokud k těmto změnám nedojde, hrozí České republice nedostatek vody pro obyvatele i krajinu.

Co se děje?

  • Od roku 2015 je na celém území ČR kumulující se srážkový deficit příčinou meteorologického sucha a sezónně stále prohlubujícího se hydrologického sucha.                                                               Zvláště kritická je situace na jižní Moravě. Český hydrometeorologický ústav v uplynulých dnech vydal předběžnou zprávu o suchu za rok 2018. Vyhodnocení bylo provedeno na základě informací, které byly k dispozici v době zpracování (leden až únor 2019). Více o suchu v ČR naleznete zde.
  • Nedostatek vody v tocích a snižující se hladiny podzemních vod                                                        Dochází ke změnám v rozložení srážek a jejich intenzitě. Zvýšení průměrných teplot a počtů slunečných dnů vede k nadměrnému odpařování vody, která nám chybí v tocích, půdách i v horninovém prostředí.
  • Nadměrné čerpání podzemních vod, které se nestačí obnovovat                                                                      K poklesům hladiny podzemní vody dochází také z důvodu povolování vrtů na zavlažování zeleně a hřišť místo zachytávání dešťových vod a povolování více vrtů, které čerpají vodu ze stejného zdroje.
  • Krajina ztratila schopnost zasakovat srážkovou vodu                                                              Důvodem je zmenšování ploch k zasakování srážek kvůli nové výstavbě, špatná struktura zemědělské půdy (nedostatek organického hnojiva, zhutnění orné půdy, způsob hospodaření) a  eroze (odnos nejkvalitnější vrstvy půdy, která má největší schopnost zasakování dešťových vod).
  • Zrychlení odtoku vody z krajiny                                                                                       Příčinou jsou napřímené toky, způsob hospodaření na orné půdě - velké půdní bloky s nevhodnými plodinami a nedostatkem zasakovacích pásů a remízků, odvádění dešťových vod kanalizací místo zadržování těchto vod a jejich zasakování, špatně navržené kanalizace, které svádí vodu z okolí a slouží jako odvodňovací kanály. Ke zrychlení odtoku přispělo i odlesnění velkých ploch z důvodu kůrovcové kalamity, jejíž příčinou je nevhodná druhová a věková skladba dřevin a také oslabení porostů kvůli suchu.
  • Zemědělská půda je vysušována melioracemi                                              Téměř polovina zemědělské půdy v České republice je odvodňována. Odvodněny jsou dokonce i území, u kterých bychom meliorace předpokládali v mnohem menším rozsahu, jako jsou povodí Bílé vody nebo Jedovnického potoka.  Bílá voda je přítokem řeky Punkvy, která je jedinou mezinárodně chráněnou mokřadní lokalitou v České republice - Ramsarský mokřad Podzemní Punkva.

„V povodí Bílé vody je meliorováno 24 % a v povodí Jedovnického potoka 25 % plochy zemědělské půdy. Odvodněná zemědělská půda je zbavena schopnosti zadržovat vodu. Voda teče regulovanými koryty, a pokud vsákne pod zemský povrch, steče do odvodňovacích trubek melioračních soustav a velmi rychle je odvedena do nejbližšího povrchového toku. Důsledkem je vysychání krajiny a narušení nejen vodního, ale celkového ekologického režimu, protože takto odvedená voda se nemůže podílet na doplňování zásob podzemních vod,“ říká Eva Kryštofová z České geologické služby.

Pro zadržení vody v krajině je podstatná její struktura – čím více mokřadů, tůní, rašelinišť, rybníků, alejí, meandrujících potoků a řek či remízků, tím pomaleji voda z krajiny odteče. Proto v minulých letech Agentura ochrany přírody a krajiny ČR podpořila stovky projektů, které vodu do naší krajiny pomáhají vrátit. To prospívá i řadě vzácných druhů rostlin a živočichů, zlepšují se tak místní klimatické podmínky a snižuje riziko povodní.  Od roku 2014 bylo schváleno pro posilování přirozených funkcí krajiny několik stovek rozsáhlejších projektů za více než 3,1 mld. korun a více než tisícovka drobnějších akcí za 67 milionů. Zdrojem financí je v prvním případě evropský Operační program Životní prostředí, v druhém národní krajinotvorné programy. AOPK ČR tyto programy administruje [1] .

Je ale třeba udělat dalekosáhlejší změny, které povedou k zásadním změnám v dotačním systému zemědělství. Nezbytným krokem je vypsání samostatného dotačního programu na rušení odvodňovacích staveb (meliorací), dále zachytávání a využívání dešťových vod, podzemní vody využívat pouze k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, pokračovat v revitalizacích napřímených toků, budovat tůně, obnovovat mokřady, minimalizovat zastavěnou plochu obzvláště v místech s úrodnou půdou, která má největší schopnost zasakování srážek.

Voda na území České republiky odnikud nepřitéká. Máme jen tu, která u nás naprší a kterou si zadržíme.

Poznámky:

[1] www.dotace.nature.cz

Kontakt:

RNDr. Jitka Novotná, Česká geologická služba, mobil: 703 873 916, email: jitka.novotna@geology.cz,

Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, tel: 724 102 406, email: karolina.sulova@nature.cz

Konference Speleofórum 2019 opět ve Sloupu

Největší setkání jeskyňářů a výzkumníků krasu v Česku.

Letošní, v pořadí již 38. ročník  Speleofóra se bude konat ve dnech 26. - 28 dubna 2019 v kulturním centru městyse  Sloup v Moravském krasu.

Exkurze:
  • Exkurze jsou pouze pro členy ČSS, případně členy jiných řádných jeskyňářských spolků. 

U příležitosti Speleofóra bude jako obvykle vydán sborník Speleofóra, který bude na místě možné zakoupit.

Podrobnosti na: http://www.speleo.cz/stavajici-rocnik-prvni-info

Program viz: http://www.speleo.cz/file/9774/spf2019-program-oba.pdf

SZS obdržela medaili HZS ČR

Speleologická záchranná služba ČSS obdržela medaili HZS ČR k 100. výročí vzniku samostatného Československa.

Medaili na dodatečném předání 20.3.2019 osobně převzal předseda ČSS Marek Audy z rukou brig. generála Františka Zadiny.

Podrobnosti na: http://www.speleo.cz/szs-obdrzela-medaili-hzs-cr

Vložil: 25.4.2019 Tonda Tůma

Velikonoce byly v krasu ve znamení pokut

Pěkné počasí vylákalo mnoho lidí na výlety a někteří nehodlali respektovat omezení vstupu do oblasti hnízdění sokolů stěhovavých v Křtinském údolí. Na Velký pátek ještě strážci přestupky řešili domluvou, ale na Bílou sobotu je už trpělivost přešla a byly uděleny 2 pokuty. Pozadu nezůstala velikonoční neděle Vzkříšení a byly uděleny 3 pokuty za nedovolené vstupy do národní přírodní rezervace a na uzavřenou turistickou cestu. V jednom případě si strážci přivolali na součinnost Policii ČR.

Štěstí měli nelegální táborníci v jeskyni Partyzánská (Supí), protože strážci po nich našli už jen doutnající ohniště. Přitom je pořád veliké sucho a strážci už jen z důvodu nebezpečí požáru nebudou žádné ohně v lesích a jeskyních tolerovat. Připomeňme, že pokuta na místě tzv. příkazovým blokem má horní hranici až 10.000,- Kč.

Polovinu této taxy, tedy částku 5.000,- Kč musel zaplatit o velikonočním týdnu přestupce, který nelegálně vjel do CHKO Moravský kras autem a nelegálně zde v ochranném pásmu přírodní rezervace vzlétl s horkovzdušným balonem. Louky a chráněná území nejsou letiště.

Zapsal: 24.4.2019 Tonda Tůma

Úklidové brigády v Moravském krasu ukončeny 

úspěšná akce "Ukliďme Česko 2019"

První skupiny brigádníků vyrazily uklízet v sobotu 6.4. na jih krasu, hlavní akce proběhla v sobotu 13.4. v celém krasu a poslední brigádníci sbírali odpadky v pondělí 15.4. opět na jihu krasu.

Uklízelo se podél cest a silnic, nejhorší je dlouhodobě silnice Brno - Ochoz. Poházené odpadky v příkopech, další odpad odhozený do okraje lesů jako například sedačka, lednička, peněženky s doklady a SPZ ukradené z nějakého auta. Nejčistší jsou místa, která ochranáři uzavřeli balvany proti vjezdu aut. Objem vysbíraného odpadu je za Moravský kras 4 velkoobjemové kontejnery.

Děkujeme spolupracujícím organizacím Město Blansko a ŠLP Křtiny za poskytnutí kontejnerů a dále děkujeme LČR - LS Černá Hora a spol. DISA s.r.o z Brna za sponzorské poskytnutí pytlů na úklid. Za pomoc s likvidací odpadu děkujeme Městské části Brno - Líšeň. Správa jeskyní ČR umožnila brigádníkům návštěvu Punkevních jeskyní, společnost ČAD Blansko a.s. poskytla autobusy pro přepravu brigádníků, jim také děkujeme.

A děkujeme našim brigádníkům jako jsou hasiči z Bílovic nad Svitavou, jeskyňáři ze skupin Plánivy, Moravský speleologický klub, Křtinské údolí a Býčí skála, dále skautům, pionýrům, blanenským školám, studentům gymnázií Kpt. Jaroše a BIGY z Brna, občanům Ochoze a dalším a dalším dobrovolníkům a našim strážcům a  spolupracovníkům. Ještě bych připomněl sdružení Fantázie z Brna - Slatiny uklízející NPP Stránská skála a občany Brna vedené Městskou částí Brno - střed uklízející NPP Červený kopec. Počet brigádníků se odhaduje těžko, mohlo jít až o 400 osob s převahou dětí a mládeže.

Část strážců se podílela na úklidu Moravského krasu a část hlídala hnízdění sokolů, jiní opravovali informační systém a zprůchodňovali turistickou cestu od spadlého stromu.

Všem Matka příroda DĚKUJE !!!

                                                    

Zapsal: 17.4.2019 Tonda Tůma 

 

Jarní dárky turistům - nové stojany na infopanely a průchod ve svodidlech

Zatímco bylin chtiví spoluobčané plundrují medvědí česnek v chráněné krajinné oblasti a jiní případně nedbají omezení chránící hnízdění sokolů, ochranáři opravují dosloužilé naučné panely a usnadňují pohyb na přírodních cestách.

V Moravském krasu bylo odstraněno 5 ks dosloužilých stojanů naučných panelů a jsou nahrazeny zbrusu novými u Šošůvky (Studánka Na Troubkách), u vývěru Punkvy a Lopače (zničen stromem), u rybníka pod Hádkem (zničen stromem), u Klímových závrtů u Rudice (záhadně zmizel) a u Rudického propadání (podlehl hnilobě). Některé z nich nemají textový panel nebo ho mají poškozený a ty budou vyměněny za nové textové kusy do začátku letních prázdnin.

Správa a údržba silnic JmK, pracoviště Blansko včera 9.4. udělala průchod ve svodidlech na most k jeskyni Kostelík (postaven ochranáři v loňském roce) na modré značce. Průchod bude použitelný až od 15.6.2019, protože cesta je nyní uzavřena kvůli ochraně sokolů. Správě a údržbě silnic děkujeme.

                                                                      

Zapsal: 10.4.2019 Tonda Tůma

Při likvidaci odpadků v závrtu objevena jeskyně

Závrty jsou prohlubně nejvíce miskovitého nebo trychtýřovitého tvaru na povrchu krasových plošin. V minulosti byly často zasypávány zemědělci, aby si vyrovnali terén a získali tak větší plochu pole. Snadno dostupné závrty u silnice byly zasypávány i odpadem všeho druhu.

Jeden takový závrt u silnice - Ševčíkův závrt u Vilémovic - vybrala Správa CHKO Moravský kras k sondáži a zjištění stavu odpadků v zásypu závrtu. Sondáž provedla speleologická skupina Myotis (Česká speleologická společnost, ZO 6-21) v březnu 2019.

Sonda zjistila do hloubky asi 1,5 m vrstvu tvořenou směsí zeminy a komunálního odpadu, ve kterém dominovaly staré plechy (zajímavostí byl mlýnek na mák) a skleněné láhve různého tvaru. Podle víčka hořčicové sklenice zn. Fruta Brno (datum 13.8.1964) a lahví od rostlinného oleje byla doba zasypávání závrtu odhadnuta do období 60. let. Závrt svojí polohou u silnice se jako terénní deprese přímo nabízel k zasypávání, byť se jedná o chráněný krasový jev a chráněná krajinná oblast Moravský kras vznikla v roce 1956 jako první na Moravě. Vydolovaný odpad bude nyní při úklidových brigádách akce Ukliďme Česko zlikvidován.

Při sondáži se mezi kameny v hloubce asi 3 m otevřel otvor, který signalizoval přítomnost jeskyně. Závrty mohou vzniknout jako povrchové prohlubně ve vrcholech ucpaných jeskynních komínů. Jeskyňáři proto ihned požádali Správu CHKO MK o vydání povolení na speleologický průzkum a výzkum. Tuto neděli pronikli do užší vertikální jeskynní prostory a jsou již v hloubce 33 m pod dnem závrtu. Průzkum bude pokračovat a máme se zřejmě na co těšit. V okolí na Harbešské plošině je známo několik propasťovitých jeskyní o hloubce okolo 100 m (např. Daňkův žlíbek nebo Závrt Společňák alias Harbešská jeskyně).

                                                                      

Zapsal: 8.4.2019 Tonda Tůma

převzato z: http://www.kapraluvmlyn.cz/?idc=391

Kaprálův mlýn bude mít nového ředitele od 1.1.2020

Tomáš

23. března proběhlo druhé kolo výběrového řízení na ředitele Kaprálova mlýna, novým ředitelem od 1.1.2020 bude současný vedoucí strategického odboru Junáka, učitel biologie a geografie, Tomáš Kozel.

Kaprálův mlýn je největší skautskou základnou v České republice, zároveň slouží jako středisko ekologické výchovy. Více na http://www.kapraluvmlyn.cz/?idc=391. Spolupracuje se Správou CHKO Moravský kras a s její strážní službou.

Zajištění provozu Kaprálova mlýna se neobejde bez povolení na vjezd motorových vozidel do CHKO Moravský kras, na povolení k táboření a rozdělávání ohňů, která vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO MK při stanovení ochranných podmínek.

WSEP Obě fota web Kaprálův mlýn

Vložil: 6.4.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://www.zemedelec.cz/najezdy-trhacu-medvediho-cesneku-zacaly-nekde-ale-hrozi-pokuty/

Trhačům medvědího česneku hrozí v rezervacích pokuty

Medvědí česnek v přírodních rezervacích nelze trhat, je v nich trhání jakýchkoliv rostlin zakázáno. Stráž přírody se nyní na střežení rezervací zaměří. Jde zejména o rezervace ve střední části Moravského krasu, kde se medvědímu česneku velmi dobře daří. Přítomnost většího množství rostliny se v lese prozradí charakteristickou vůní po česneku.

 

Ilustrační foto a další informace viz https://www.zemedelec.cz/najezdy-trhacu-medvediho-cesneku-zacaly-nekde-ale-hrozi-pokuty/.

Problém s trhači řeší také strážníci v Brně. Lidé za sběrem rostliny totiž míří například i do Černovického hájku viz https://brno.rozhlas.cz/zacala-sezona-medvediho-cesneku-ne-vsude-se-ale-smi-trhat-7868712, což je zrovna přírodní rezervace. 

Vložil: 6.4.2019 Tonda Tůma

Zase skládky - Ukliďme Česko 2019

Jen co začne jaro, už vyrůstají v přírodě také skládky odpadů. Je to každoroční problém, kterému nejlépe zamezí závory na vjezdech do lesů. Ale když už nevjedete do lesa, tak lze přece odpad vysypat do příkopy u silnice nebo k závoře. A hele, lesáci mají závoru otevřenou, protože tudy zrovna jezdí se dřevem, tak to bychom mohli do lesa vjet a svůj odpad tam vysypat, že?

V Moravském krasu je nejhorší situace na silnici Brno - Ochoz u Brna. Jednak rozptýlený odpad vyhozený z okýnek aut a jednak nové skládky. Jedna se stavebním odpadem vyrostla v lese u Staré Líšně a jedna pneumatiková v lese u silnice mezi Líšní a Ochozí.

Naštěstí máme spoustu spoluobčanů, kteří nejsou k přírodě lhostejní a jdou zdarma na úklidové brigády. Během dubna běží velká celorepubliková akce Ukliďme Česko https://www.uklidmecesko.cz/. V Moravském krasu začíná zítra právě podél silnice Líšeň - Ochoz a bude pokračovat příští sobotu úklidem střední a severní části Moravského krasu. Dnes odpoledne budou brigádníci uklízet NPP Stránská skála, zítra NPP Červený kopec, obě památky v Brně.

Brigád se zúčastní také strážci přírody, pro které je jaro obdobím jednak úklidů přírody a jednak oprav informačního systému, tj. cedulí se státním znakem označující chráněná území. Strážci budou mít s sebou také příkazové (pokutové) bloky :-)

Všem našim spolupracovníkům a přítelům přírody přejeme při úklidu pěkné počasí.

                                                        

Zapsal: 5.4.2019 Tonda Tůma

Drony ohrožují v Moravském krasu hnízdící sokoly

Včera 3.4.2019 musela strážkyně přírody CHKO Moravský kras zasahovat proti dvěma návštěvníkům NPR Býčí skála, kteří sice respektovali výstražné pásky a cedulky, zakazující vstup do rezervace z důvodu ochrany hnízdících sokolů, ale zjevně chtěli nad skály s hnízdištěm vypustit dron.

Tito občané zjevně nepochopili, že když se ke hnízdu nesmí vstupovat, tak asi nemohou být hnízdící ptáci rušeni ani dronem. Protože výstražné cedulky v ochranné zóně okolo hnízda o dronech výslovně nemluví, strážci ještě dnes na lokalitu dodají další cedulky upozorňující na zákaz používat drony v národní přírodní rezervaci.

zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny - § 50, odst. 2 : Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů. Sokol je kriticky ohrožený živočich!!!
nařízení vlády o CHKO Moravský kras č. 83/2019 - § 5, odst. 2, písm b) - Pouze s předchozím souhlasem ochrany přírody lze na území I. a II. zóny (to jsou všechna maloplošná zvláště chráněná území v CHKO a jejich okolí) provozovat letadla bez pilota nebo modely letadel.

ke dronům upřesňujeme - převzato z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/pravo-v-ochrane-prirody/provoz-dronu-ve-zvlaste-chranenych-uzemich/

Provoz dronů z pohledu leteckých předpisů:
Právní úprava pojem dron nezná. Na každý dron však bude do určité míry dopadat regulace zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví (dále jen „ZCL“). Do věcné působnosti ZCL primárně spadá letecká činnost, tedy činnost, kterou provozuje letadlo ve smyslu ZCL. Tím je dle § 2 odst. 2 ZCL stroj schopný letu vyjma modelu letadla, jehož maximální letová hmotnost nepřesahuje 25  kg.

Modelem letadla je dle čl. 1 Doplňku leteckého předpisu L 2, Pravidla létání letadlo, které není schopné nést člověka na palubě a zároveň je používáno pro soutěžní, sportovní nebo rekreační účely, není vybaveno žádným zařízením umožňujícím automatický let na zvolené místo, a je po celou dobu letu přímo řízené pilotem v jeho vizuálním dosahu pomocí vysílače.

Bez ohledu na kategorie účelu podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí ZCL, je potřeba souhlas ochrany přírody ke všem vzletům a přistáním na území každého zvláště chráněného území.

ilustrační foto převzato z: https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/drony-nad-krkonosemi-letat-nesmeji-20180625.html

Ilustrační foto. | Foto: Deník / Attila Racek
Zdroj: https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/drony-nad-krkonosemi-letat-nesmeji-20180625.html

Zapsal: 4.4.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://www.mzp.cz/cz/news_01042019%20-novym-reditelem-spravy-jeskyni-cr-se-stal-lubomir-pribyl

Novým ředitelem Správy jeskyní ČR se stal Lubomír Přibyl

Novým ředitelem Správy jeskyní ČR se stal Lubomír Přibyl

Ministr Richard Brabec dnes uvedl do funkce nového ředitele Správy jeskyní ČR. Od od 1. dubna 2019 se jím stal dosavadní ekonomický náměstek této organizace Lubomír Přibyl. Ve funkci tak nahradí Jaroslava Hromase, který po úctyhodných 13 letech v čele SJ ČR požádal o uvolnění z funkce k letošnímu 31. březnu. Foto a více informací viz https://www.mzp.cz/cz/news_01042019%20-novym-reditelem-spravy-jeskyni-cr-se-stal-lubomir-pribyl.

Správa jeskyní ČR je důležitým partnerem AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras. Obě organizace zastřešuje MŽP a kdysi působily společně v AOPK ČR, potom došlo k vyčlenění Správy jeskyní ČR jako samostané příspěvkové organizace. Ředitelství Správy jeskyní sídlí v Průhonicích u Prahy, v Blansku je sídlo provozu jeskyní Moravského krasu a to těch zpřístupněných. Správa jeskyní provozuje veřejnosti zpřístupněné jeskyně. AOPK ČR je kontrolním orgánem ochrany přírody. 

Vložil: 4.4.2019 Tonda Tůma

Nová vyhláška CHKO Moravský kras - nové hranice

Vyhláška bude účinná od 1.4.2019.

Nové hranice CHKO si prohlédněte na odkazu http://moravskykras.ochranaprirody.cz/nove-vyhlaseni-chko-moravsky-kras/, kde si kliknete na "Otevřít mapovou aplikaci" a pak už jen posouváte mapu a zvětšujete mapu dle potřeby. Mapa je aktuální, přestože ukazuje stav platný k 15.5.2017.

Vložil: 22.3.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://www.mzp.cz/cz/destova_voda_brno

Jak hospodařit s dešťovou vodou v obcích - Brno

Státní fond životního prostředí ČR ve spolupráci s Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a Magistrátem hl. m. Prahy srdečně zvou na seminář Hospodaření s dešťovou vodou v obcích. Více na https://www.mzp.cz/cz/destova_voda_brno.

termín: 11. dubna 2019 / BRNO

Srážková voda v zastavěných územích je velmi málo zadržována do různých nádob a nádrží a většina jí rychle odtéká pryč. Střechy, dlažba a asfalt nedovolí její zasáknutí. Přitom nám voda v horkém létě tak žalostně chybí k zavlažování zahrádek a trávníků. Co s tím? Hospodařme s dešťovou vodou. Moravský kras není výjimkou. Navíc v krasu podzemní voda je často až ve 100 metrových hloubkách a ochranáři tam její čerpání na zalévání nepovolí, chyběla by totiž v jeskyních.

Vložil: 22.3.2019 Tonda Tůma

Nové vyhlášení CHKO Moravský kras vláda dnes schválila

Chráněná krajinná oblast Moravský kras bude mít letos nové narozeniny. Vláda dnes totiž schválila její nové vyhlášení. To znamená novou vyhlášku, která obsahuje nový popis hranice CHKO a novou zonaci CHKO. Hranice CHKO Moravský kras se prodloužila, takže chráněná krajinná oblast má místo 92 km2 nyní 98 km2. A místo 3 zón odstupňované ochrany má nyní 4 zóny. Nově je nejpřísnější 1. zóna vytyčená nad jeskyněmi a okolo závrtů, což zamezuje hnojení a používání biocidů nad hlavním předmětem ochrany CHKO, tj. krasovými jevy. A zcela nová 4. zóna je vymezena stručně řečeno v intravilánech obcí, kde zjednodušuje občanům - stavebníkům život. Pak je zde ještě jedna novinka, a tou jsou bližší ochranné podmínky uvedené ve vyhlášce. Ty určují, jaké činnosti je v CHKO možné provádět jen se souhlasem ochrany přírody.

V dalších příspěvcích přineseme podrobnosti. Zatím se můžete podívat na mapu a článek na tomto webu z 8.12.2018.

Zapsal: 18.3.2019 Tonda Tůma

 

převzato z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-18--brezna-2019-172570/

Tiskové zprávy

18. 3. 2019 16:48

Výsledky jednání vlády 18. března 2019

2. Návrh nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras
čj. 133/19
Předkládá: místopředseda vlády a ministr životního prostředí
Výsledek jednání vlády: Vláda návrh schválila.

převzato z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB5TG7ED3

Název materiálu Návrh nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Moravský kras
Typ materiálu Návrh nařízení vlády Předkladatel Ministerstvo životního prostředí
Klíčová slova ochrana přírody a krajiny; ochrana životního prostředí
Oblast práva Životní prostředí a pozemkové právo/Ochrana přírody a krajiny
Důvod předložení Návrh je předkládán z důvodu potřeby nahrazení dosud platného výnosu Ministerstva školství a kultury ČSR ze dne 4. července 1956, kterým byla zřízena CHKO Moravský kras, novým zřizovacím předpisem
Popis Cílem předloženého návrhu je vydání zřizovacího předpisu formálně i obsahově odpovídajícího současnému právnímu i věcnému stavu na úseku ochrany přírody a krajiny.

Vložil: 18.3.2019 Tonda Tůma

Strážci pátrají po rysovi

Poslední záznam z fotopastí máme ze září loňského roku (2018). Od té doby strážci přírody na stopy potvrzující rysovu přítomnost v Moravském krasu nenarazili. Několik uhynulých srn se stopami konzumace jinými zvířaty bylo nalezeno, naposledy u Holštejna v listopadu 2018. Ale celkové okolnosti posledního nálezu svědčí spíše o úhynu zvířete po sražení autem a následném ohryzání liškami, divočáky a psem. Věnujte prosím pozornost výzvě viz níže. Všichni doufáme, že rys pouze odešel a že nebyl nezákonně odloven neukázněným člověkem. Případná vaše pozorování a ideálně fotografie posílejte mejlem na adresu mezera@volny.cz nebo stopy@selmy.cz.

Zapsal: 18.3.2019 Tonda Tůma

 

převzato se souhlasem autora z a více podrobností na: http://mendelu.cz/31079n-rys-krystof-z-moravskeho-krasu-po-dvou-letech-zmizel

Rys Kryštof z Moravského krasu po dvou letech zmizel

14. 3. 2019 -

Rys Kryštof, který v roce 2016 překonal mnoho bariér, aby se dostal z Karpat až do Moravského krasu, je od loňského podzimu nezvěstný. Výzkumníci po něm vyhlásili pátrání a prosí veřejnost o pomoc. Kryštof se v regionu těšil značné popularitě a obýval jako rysí solitér území severní oblasti Jihomoravského kraje.

Vědci například zjistili, že velikost ročního domovského okrsku mladého samce obývajícího území Moravského krasu přesáhla 360 km2. Rys Kryštof se kromě intenzivního turistického ruchu adaptoval i na frekventované silnice, které překonal během sledování nejméně 673krát. Oblíbenou kořistí byl jednoznačně srnec, alternativou ve 24 procentech případů muflon.

Osud rysa Kryštofa je symbolický a podobný osudu mnoha mladých rysů z Pošumaví nebo z Moravskoslezských Beskyd, kteří ze svých teritorií po několika letech beze stopy mizí. Poslední publikované studie a konkrétní případy potvrzují, že hlavní příčinou mortality rysů a stagnace populací je na středoevropské úrovni ilegální lov. Vědci v této souvislosti žádají veřejnost také o poskytnutí informací o případném nelegálnímu ulovení nebo otrávení rysího jedince.

Kontakt pro bližší informace: martindulazoo@gmail.com, tel. 770 137 635, miroslav.kutal@hnutiduha.cz, tel. 728 832 889, karolina.sulova@nature.cz, tel. 724 102 406 nebo pracovníci Správy CHKO Moravský kras viz: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/o-sprave-chko/organizacni-struktura/

Fotografie rysa a video najdete ke stažení zde: www.uschovna.cz/zasilka/KX2KIHFKLX7GENXF-W49

Doplňující velmi smutné info k obdobným případům: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/beskydskou-rysici-lauru-zastrelil-pytlak/

Vložil: 18.3.2019 Tonda Tůma

převzato z: http://www.kapraluvmlyn.cz/?idc=391

Kaprálův mlýn je největší skautskou základnou v České republice - Výběrové řízení na pozici ředitele/ky 

Kaprálův mlýn

Podrobnější informace o výběrovém řízení zájemci obdrží od předsedy Rady Kaprálova mlýna, Ivo Brzobohatého po zaslání životopisu a motivačního dopisu na jester@skaut.cz.

Výběrové řízení je dvoukolové, první kolo probíhá korespondenčně do 28. února 2019, druhé kolo proběhne osobně v sobotu 23. března 2019 na Kaprálově mlýně. 

Vložil: 9.3.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/struska-pred-propadanim-lezi-tisice-kubiku-20190226.html

Struska? Před propadáním leží tisíce kubíků

V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly.lupa-plus
V minulosti několik pokusů, jak pohybu strusky do podzemí zabránit, ztroskotalo. Dvě hrázky za přepadem, odkud tekla voda z čističky, místo strusky zachytávaly spíše kaly odpadních vod a velmi rychle se ucpaly. | Foto: facebook

Jako nejvhodnější řešení odborníci navrhli přehrazení údolí kamennými valy a volně sypaným nerovnaným balvanitým záhozem v přesně určeném místě.
Ve hře je i úplné odtěžení struskové lavice přímo před ponorem Jedovnického potoka, která je hlavním zdrojem zanášení jeskynního systému Rudické propadání – Býčí skála.

Autor: Jan Charvát a podrobnosti na https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/struska-pred-propadanim-lezi-tisice-kubiku-20190226.html

Vložil: 8.3.2019 Tonda Tůma

nová kniha o Moravském krasu na internetu k předobjednávkám

Rudolf Musil: Moravský kras. Josefovské a Křtinské údolí

Chystá se křest knihy a zahájení prodeje zřejmě od dubna 2019. Pozvánku na křest knihy najdete v sekci "Pozvánky na akce".

Josefovské a Křtinské údolí jsou unikátním krasovým územím, jehož studium umožňuje pochopit dlouhý vývoj Moravského krasu. Na prohlídku zve průvodce sestavený týmem odborníků pod vedením prof. Rudolfa Musila, mezinárodně uznávaného paleontologa a geologa.

Odborný výklad, doplněný množstvím fotografií, map a tabulek, ocení zájemci o geologii, speleologii, botaniku a zoologii, archeologii a historii. Kniha s tímto tématem doposud v mozaice poznávání Moravského krasu chyběla.

                                     Moravský kras Josefovské a Křtinské údolí            

Vložil: 8.3.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/v-podzemi-jeskynari-objevili-desetimetrovou-chodbu-20190306.html

V podzemí jeskyňáři objevili desetimetrovou chodbu

Blanensko – Jeskyňáři ze základní organizace 6-20 Moravský kras objevili v podzemí nové prostory. Při odstraňování sedimentů se v jeskyni Matalova Vymodlená v katastru obce Lipovec prokopali do zhruba desetimetrové chodby.

Podle vedoucího skupiny Michala Šenkýře má jeskyně v současnosti asi tři sta padesát metrů. Za poslední čtyři roky v ní speleologové vybudovali přibližně sto metrovou chodbu. Tu nazývají Ztracená a nově objevené prostory na ni navazují. Vedou k lomu Velká Dohoda. „Na konci je zával, za kterým se dá očekávat další pokračování chodby,“ uvedl Šenkýř. 

Autor: Jan Charvát

Foto (autor Antonín Tůma): jeskyňář Antonín Matal před zahájením výzkumu u nenápadného portálku doposud neobjevené jeskyně známé dnes jako Matalova Vymodlená

                                                                                                                                                               

Vložil: 7.3.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/bilance-strazcu-prirody-za-lonsky-rok-106-kontrol-20190307.html

Bilance strážců přírody? Za loňský rok 106 kontrol

Blanensko – Vývěry Punkvy a Býčí skála. To jsou podle výroční zprávy pracovníků Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras nejkontrolovanější místa za loňský rok. Čtyřiatřicet kontrol provedli strážci přírody v jeskyních.

„Z velké části jsou kontroly zaměřené na práce amatérských jeskyňářů, prováděné o sobotách a nedělích,“ uvedl vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka. Dodal, že největší akcí strážců bylo loni hlídání hnízdišť sokola stěhovavého.
 
Strážci celkem za přestupky loni udělili dvanáct pokut za bezmála deset tisíc korun.
Autor: Jan Charvát

Vložil: 7.3.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/uzavrou-okoli-krkavci-a-byci-skaly-kvuli-hnizdeni-sokolu-20190306.html

Uzavřou okolí Krkavčí a Býčí skály. Kvůli hnízdění sokolů

Blanensko – Do Moravského krasu se vrátili sokoli stěhovaví. Předloni tam zahnízdili po padesáti letech. Loni se ve zmíněné lokalitě usadily dva páry, které dohromady vyvedly osm mláďat.

Jeden hnízdil u Býčí skály, druhý na utajovaném místě v krasu. Zaměstnanci Správy chráněné krajinné oblasti uzavřeli prostor kolem skály, aby vylíhnutí ptáků bylo úspěšné.

Stejné opatření chystají už za několik dní znovu. „Kvůli hnízdění sokolů uzavřeme od patnáctého března turistům i horolezcům okolí Krkavčí a Býčí skály. A také stezku k jeskyni Kostelík. Místa se zákazem vstupu budou označena páskami a cedulemi. Předpokládaný konec omezení je v polovině června,“ uvedl Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras. 

Dodal, že v hlídaném prostoru se budou pohybovat strážci přírody. S ochranou lokalit, kde hnízdí vzácní ptáci, jim budou pomáhat také jeskyňáři a fotopasti.   Autor: Jan Charvát

Podrobnosti na tomto webu níže ze 3.3.2019.

Vložil: 7.3.2019 Tonda Tůma

Nová studna po 1.1.2019? Pozor na změny!

Ochranáři nemusí souhlasit!

V souvislosti se suchem narůstá počet zájemců o nové studny a čím dál hlubší studny. V Moravském krasu nejsou výjimkou žádosti o vrty s hloubkou okolo 100 m. Odběry vody z vápencových kolektorů a jejich nejbližšího okolí ovšem ohrožují unikátní krasovou hydrologii s vazbou na mikroklima jeskyní. Je třeba počítat s tím, že ochranáři nebudou souhlasit.

níže převzato z: http://www.envigroup.cz/nova-studna-po-1-1-2019-pozor-na-zmeny.html

Od 1. 1. 2019 je účinná změna vodního zákona. Ta ukládá těm, kteří mají zájem o provedení průzkumného hydrogeologického vrtu s budoucím jímáním vody, povinnost žádat o souhlas vodoprávní úřad.

Pro ty, kteří plánují stavbu nové studny (tj. rovnou studna s odběrem, ne průzkumný vrt s budoucím odběrem), se vůbec nic nemění, tedy žádné navýšení administrativy. O studnu se dále bude žádat standardní cestou, tedy přes udělení povolení k její stavbě a o povolení odběru podzemní vody.

K provedení průzkumného vrtu od 1. 1. 2019 potřebujete:

  • před započetím prací na průzkumném hydrogeologickém vrtu bude muset žadatel o tento vrt (investor) požádat o souhlas příslušný vodoprávní úřad. K žádosti o souhlas bude muset doložit mimo obecně závazných dokumentů i projekt geologických prací (dle zákona o geologických pracích), kde budou popsány parametry tohoto vrtu, způsob jeho provedení atd. Postup pro převedení takového vrtu na studnu se oproti současnému stavu nemění.

Proč musí být na studnu povolení?

Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. jsou studny kopané i studny vrtané vodními díly. Proto jsou podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. i stavbou, na kterou je potřeba mít patřičné povolení a jejich realizaci mohou provádět pouze firmy s příslušným oprávněním, tzn. nelze je provádět ani svépomocí.

Studna jako průzkumné dílo (dle geologického zákona) - K zahájení průzkumného vrtu je od 1. ledna 2019 nutno získat souhlas vodoprávního úřadu.

                                                      

Vložil: 6.3.2019 Tonda Tůma

Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2018 k dispozici

Na internetové adrese http://moravskykras.ochranaprirody.cz/res/archive/412/068119.pdf?s

naleznete informace například o přípravě projektu OPŽP na jeskyně, o přípravě nového vyhlášení CHKO Moravský kras, o řadě dalších drobnějších aktivit včetně těch placených z Programu péče o krajinu

Jsou zde popsány i aktivity strážců přírody CHKO jako je strážení sokolů nebo monitoring rysa.

                 sídlo Správy CHKO Moravský kras v Blansku                                                                              

Vložil: 4.3.2019 Tonda Tůma

V jeskyni Lidomorna horolezci rušili netopýry

Jeskyně Lidomorna v přírodní rezervaci Bílá voda u Holštejna je zvláštní svým mikroklimatem. Jeskyně má velký vstupní portál umožňující cirkulaci chladnějšího vzduchu do jeskyně a poskytuje tak úkryt chladnomilným druhům netopýrů. Ti často nejsou ze dna jeskyně vidět, některé druhy bývají ukryté v puklinách.

Proto je podle vyhlášky PR Bílá voda do jeskyně vstup možný jen na souhlas ochrany přírody a už vůbec v ní není možno trénovat horolezení. Jeskyně není vyhrazeným horolezkým terénem, tím je pouze venkovní skála okolo vchodu do jeskyně. Přehled povolených horolezeckých terénů je uveden na webu Českého horolezeckého svazu.

Strážci v lednu a únoru zjistili, že někteří horolezci chodí do jeskyně bouldrovat (lézt bez jištění nízko nad zemí, obvykle nad matrací). Museli jsme jeskyni Lidomorna začít strážit, byla zde udělena pokuta za nedovolený vstup s nepovoleným horolezením v jeskyni (za svitu reflektoru) a na infopanely na Holštejně jsme umístili cedulky s prosbou o nerušení netopýrů a respektování stanovených pravidel horolezectví v CHKO Moravský kras.

                                                                   

Zapsal: 5.3.2019 Tonda Tůma

Úklid Moravského krasu 2019 - "Ukliďme Česko" se blíží

Proběhne v sobotu 13.4. 2019. Zúčastní se dopředu přihlášené minimálně 4-členné skupiny dobrovolných brigádníků, kteří dostanou přidělené úseky a oblasti k vysbírání odhozených odpadků. 

Prioritně se sbírá podél silnic. AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras za spolupráce s AVE CZ, LČR, ŠLP Křtiny a Městem Blansko zajistí svoz a likvidaci odpadu. Nezajišťujeme dopravu brigádníků a osobní ochranné pomůcky.

Skupiny zájemců se mohou přihlásit na e-mail: antonin.tuma@nature.cz.

Vložil: 5.3.2019 Tonda Tůma

převzato z: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/seminar-o-hospodareni-s-vodou-uspesne-probehl/

Seminář o hospodaření s vodou úspěšně proběhl

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, oddělení Správa CHKO Moravský kras ve spolupráci s Českou geologickou službou a Českým hydrometeorologickým ústavem uspořádala 26. února seminář „Jak hospodařit s vodou nejen v Moravském krasu".

Semináře se zúčastnilo 51 zástupců z vodoprávních úřadů, měst a obcí a také odborníků z organizací hospodařících na území CHKO Moravský kras. Ti byli seznámeni s hydrologií Moravského krasu, dopady sucha na hospodaření s vodními zdroji, potřebou chránit zásoby podzemních vod před nadměrným čerpáním vod z vrtů a negativními dopady vrtů a odběrů podzemních vod na krasové prostředí.

03_3

Účastníci semináře diskutovali nad opatřeními, které by mohly pomoci zlepšit situaci s nedostatkem vody v krajině. Velkým přínosem semináře byla výměna zkušeností a vzájemné informování o možnostech jednotlivých organizací pomoci se podílet na zlepšení současné situace hospodaření s vodou.

03_1 

Vložil: 4.3.2019 Tonda Tůma

Sokoli se opět chystají hnízdit v Moravském krasu

Prostor Krkavčí, Býčí skály a Kostelíku bude uzavřen jak pro turisty, tak i pro horolezce !

Prosíme návštěvníky Moravského krasu o respektování ochranných podmínek národní přírodní rezervace Býčí skála a respektování uzavření přístupu (modré turistické značky) k jeskyni Kostelík.

Uzavření platí od 15.3 do 15.6. 2019 nebo do odvolání dříve.

V hlídaném prostoru působí stráž přírody, fotopasti a pomáhají speleologové. Prosíme, respektujte informační cedulky a omezující pásky.

Děkujeme za pochopení.

Blížší informace najdete ve : veřejné vyhlášce

 

                                                       

Zapsal 3.3.2019 Radovan Mezera

převzato z: http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/aktuality/slp-krtiny-povede-vrska-a11677011

ŠLP Křtiny povede Vrška

28.01.2019

Novým ředitelem Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny bude od 1. dubna Tomáš Vrška (52), který uspěl ve výběrovém řízení. Ve funkci nahradí dosavadního ředitele Vladimíra Dolejského, který ukončil své působení u podniku dohodou na konci roku 2018.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně a obhospodařuje přes 10 tisíc hektarů lesa. Více viz http://www.slpkrtiny.cz/slp-krtiny/aktuality/slp-krtiny-povede-vrska-a11677011.

Vedle LČR je ŠLP Křtiny (Mendelova univerzita) důležitý partner Správy CHKO Moravský kras na úseku lesního hospodářství. Rozsáhlé lesní pozemky Mendelovy univerzity ve střední a jižní části Moravského krasu (kdysi součást Lichtenštejnského panství) zahrnují také nejkvalitnější rezervace s převahou listnatých stromů, zejména buku. Jmenujme NPR Habrůvecká bučina nebo NPR Býčí skála. Ochranu lesa Mendelovy univerzity zajišťují i závory, které nedovolí do lesů navážet odpad. Velmi kvalitní je v těchto lesích povrch lesních cest, který oceňují zejména cyklisté.

Vložil: 1.2.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://www.denik.cz/regiony/moravsky-kras-je-v-ohrozeni-jeskynar-krapnikum-skodi-sucho-20190123.html

Moravský kras je v ohrožení. Jeskyňář: Krápníkům škodí sucho

Nezaprší a nezaprší, lamentovali loni především zemědělci. Nedostatek srážek se odrazil i na výšce hladin toků, které napájejí podzemí Moravského krasu. Do jeskyní prosakuje voda také přes vápencový masiv. Takzvané skapové vody se podílejí na růstu krápníků. Sucho ho může zpomalit.

Moravský kras. | Foto: Deník / Jana Štégnerová

Úbytek vody zaznamenali v loňském roce také jeskyňáři v nejdelším jeskynním systému u nás, v Amatérské jeskyni. Sloupský potok byl u ponoru poblíž skály Hřebenáč na suchu. Minimum vody bylo také v říčce Bílá voda. „V podzemí klesla hladina toků asi o metr. Méně vody bylo i v jezírkách na dně propasti Macocha,“ řekl Antonín Tůma ze Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras.

Více na: https://www.denik.cz/regiony/moravsky-kras-je-v-ohrozeni-jeskynar-krapnikum-skodi-sucho-20190123.html

Vložil: 23.1.2019 Tonda Tůma

Vložil
Zdroj: https://www.denik.cz/regiony/moravsky-kras-je-v-ohrozeni-jeskynar-krapnikum-skodi-sucho-20190123.html

převzato z: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/amaterska-jeskyne-vyroci-objeveni-bohuslav-koutecky.A190118_451792_brno-zpravy_krut

Profíkům jsme vyfoukli objev století, vzpomíná průzkumník Amatérské jeskyně

18. ledna 2019 
Uplynulo přesně 50 let od okamžiku, kdy se skupina dvanácti amatérských speleologů prokopala v Moravském krasu do nejdelšího jeskynního systému na našem území. Zapsala se tak do dějin s největším objevem, jaký se kdy jeskyňářům v Česku povedl.

„Měli jsme hornické helmy, staré kombinézy a motivaci předběhnout profesionální tým,“ vzpomíná tehdy osmnáctiletý Bohuslav Koutecký.

Je poslední aktivní speleolog z objevitelské skupiny, která dala jméno Amatérské jeskyni – systému, jenž dnes nabízí na čtyřicet kilometrů podzemních chodeb.

Unikátní objev v číslech
  • 50 let od objevení právě dnes slaví Amatérská jeskyně, jež leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras mezi propastí Macocha a obcemi Sloup a Holštejn.
  • 12 amatérských speleologů ji objevilo 18. ledna 1969.
  • 130 metrů je vzdálenost, o kterou tehdy předběhli profesionální tým z Akademie věd.
  • 9 jeskyní tvoří tento unikátní podzemní systém: Stará Amatérská jeskyně, Nová Amatérská jeskyně, Punkevní jeskyně, Sloupskošošůvské jeskyně, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a jeskyně C13.
  • 40 kilometrů je celková délka prozkoumaných prostor nejdelšího jeskynního systému v Česku. 
  • 652 kilometrů má pro srovnání nejdelší jeskyně na světě – Mamutí jeskyně v USA.

Oslavy výročí

Díky výročí objevení Amatérské jeskyně můžou letos zájemci spatřit jedinečnou krápníkovou výzdobu. Jeskyňáři je provedou po několika stech metrech běžně zavřených prostor. „Na listopad plánujeme několik víkendových exkurzí, na které se lidé budou moct hlásit. O jeskyni také uspořádáme výstavu v blanenském muzeu,“ podotkl Leoš Štefka, šéf Správy CHKO Moravský kras.

Autoři: MF DNES , Karolína Poláčková

Více na: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/amaterska-jeskyne-vyroci-objeveni-bohuslav-koutecky.A190118_451792_brno-zpravy_krut

Vložil: 18.1.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://www.novinky.cz/cestovani/494726-z-jeskyne-vypustek-je-turisticka-atrakce-pripomene-nacistickou-tovarnu.html

Z jeskyně Výpustek je turistická atrakce. Připomene nacistickou továrnu

Nacistickou továrnu na výrobu leteckých motorů připomenou makety strojů a figuríny, které do března nainstalují speleologové v jeskyni Výpustek u Křtin na Blanensku v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras.

Němci přetvořili tichý svět krápníků v rušné dílny s obří kotelnou, která je vytápěla. Nyní je z Výpustku turistická atrakce. Ukrývá totiž i po desetiletí přísně utajovaný protiatomový kryt československé armády, z něhož měly být za komunismu řízeny vojenské operace ve třetí světové válce.

Z původní továrny nezbylo nic, jen torzo staré kotelny. Nyní podzemní provoz připomíná jen krátká filmová projekce v části jeskyně, která se nachází za protiatomovým krytem armády a jíž se podařilo vrátit její původní podobu. Speleologové v jeskyni v minulosti nainstalovali historické soustruhy s figurínami, aby tak připomněli utajovanou výrobu. Jenže stroje začaly rezivět.

„Proto jsme je vrátili Technickému muzeu Brno. Místo nich použijeme jen plastové makety a opět figuríny. Chtěli bychom, aby se do této expozice dívali příchozí přes plátno, na které pouštíme historické filmové záběry z utajované továrny. Vznikla by tak iluze, jako by se turisté dívali přes zamlžený opar do minulosti,“ doplnil vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Více na: https://www.novinky.cz/cestovani/494726-z-jeskyne-vypustek-je-turisticka-atrakce-pripomene-nacistickou-tovarnu.html

Vložil: 18.1.2019 Tonda Tůma

převzato z: https://www.mzp.cz/cz/PM_RSJ_prosinec_2018

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA OBSAZENÍ PRACOVNÍHO MÍSTA

ředitel/ředitelka Správy jeskyní České republiky
Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) vyhlašuje výběrové řízení.
Místem výkonu práce jsou Průhonice.
Příjem nabídek do 11.1.2019.
 
Vložil: 8.1.2019 Tonda Tůma

Graffiti s tématy speleologie a jeskyní v podchodu blanenského nádraží

versus posprejovaná Stránská skála

Kdo jezdí vlakem a prochází podchodem vlakové stanice Blansko, tak může již rok procházet barevnou jeskyní místo šedivého nádražního podchodu. Tématem výzdoby je Moravský kras, resp. jeho symboly: netopýři, jeskyňáři, krápníky. Kromě speleologa ve výstroji na stěnách vidíme i sličnou návštěvnici nebo průvodkyni podzemí bez přilby. Speleolog by mohl symbolizovat profesionalitu výzkumu, slečna bez přilby zase širokou veřejnost se zájmem o jeskyně.

Je tu zřejmá shoda s výzdobou nádražního podchodu v Brně - Židenicích, kde je pro změnu tématem město Brno. Graffiti v obou podchodech evidentně legálně "na objednávku" Správy železniční dopravní cesty za přispění Města Blanska slouží veřejnosti. Blíže viz: https://www.blansko.cz/clanky/2017/11/podchod-hlavniho-nadrazi-vyzdobili-sprejeri

Naproti tomu "divoké" nelegální graffiti poškozující majetek se objevuje i v přírodě. Počmárané skály v dosahu MHD Brno v národní přírodní památce  Stránská skála jsou toho důkazem. Strážci nemůžou mít pro takovéto poškozování přírody žádné pochopení. Tak jako milovník vlaků nesnáší posprejované vlakové soupravy a žádný majitel domu nechce mít barevné čmáranice na fasádě svého domu, tak se návštěvníci přírody jistě nechtějí dívat na barevné obrazce na skalách. Zabraňte proto posprejování skal, neváhejte volat číslo 158, v Brně případně 156.

                                                         

Zapsal: 7.1.2019 Tonda Tůma

Strážci pokutovali i ve vánočním čase

Strážci přírody byli ve službě a sledovali Moravský kras i ve vánočním období až do nového roku. Kontrolovali vjezdy aut mimo silnice (udělena 1 pokuta), hlídali chaty kamarádů speleologů, kontrolovali nelegální ohniště v rezervacích (uděleny 2 pokuty) a uzávěry jeskyní.

Zaměřili jsme se na národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a Býčí skála. V NPR Býčí skála jsme zjistili nepovoleně vystrojené horolezecké terény a k přespávání "vybavenou" (rošt, pánev, ohniště, keška) jeskyni Partyzánskou alias Supí.

27.12.2018 jsme vyjeli mimo kras do údolí Oslavy na jednodenní výšlap. Všude byl klid, nikde nikdo, trampské sruby uzamčené, počasí spíše podzimní. Prohlédli jsme zříceninu Sedleckého hradu a Gloriet. Kaňon Oslavy je přírodní rezervací v péči dvou krajských úřadů. Záměr vyhlásit zde národní přírodní rezervaci zatím leží v procesu vyhlášení někde na ministerstvu životního prostředí.

Zapsal: 5.1.2019 Tonda Tůma

Netrpělivě čekáme na novou vyhlášku CHKO Moravský kras

a tím na změny hranic CHKO a na změny zonace CHKO.

1.1.2019 je pryč a vyhláška zatím není vydána, proto nic konkrétního neuveřejňujeme. Jakmile vyhláška vyjde, ihned ji i s komentářem zveřejníme.

Zapsal: 5.1.2019 Tonda Tůma

zde komentář k článku níže od Antonína Tůmy ze Správy CHKO MK: nikdo nepřijde o pozemky, nadpis článku je nedorozumění, půjde pouze o postupnou změnu hospodaření v I. zóně za finanční náhradu

převzato z: https://www.denik.cz/regiony/zmeny-v-moravskem-krasu-barvu-fasady-si-uz-lide-vyberou-sami-20181203.html

Nejdelší jeskynní systém v Česku ohrožují dusičnany,

zemědělci přijdou o pozemky

Odborníci v podzemních vodách Amatérské jeskyně zjistili mnohem vyšší koncentrace dusičnanů a chloridů, zaznamenali i pesticidy. Kvůli ochraně Amatérské i dalších jeskyní začnou příští rok v některých lokalitách Chráněné krajinné oblasti Moravský kras platit přísnější pravidla.

Například zemědělci ale kvůli nim přijdou o pozemky. Část Amatérské jeskyně, která je nejdelším jeskynním systémem v České republice, totiž leží pod intenzivně zemědělsky využívanými plochami. „Proto jsme navrhli vymezení první zóny ochrany, která má nejpřísnější podmínky. Je v ní zakázáno hnojení a používání biocidů. Pozemky budou zatravněny,“ vysvětlil šéf správy chráněné krajinné oblasti Leoš Štefka.

Nový rok ovšem přinese i uvolnění pravidel v některých obcích. Vzniknou IV. zóny ochrany, které současná oblast nemá. „Jedná se zejména o části zastavěných území obcí a měst. Třeba o část Jedovnic, Petrovic nebo Žďáru,“ informoval mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.
Mapa CHKO Moravský kras s vyznačením rozšíření. Pro zvětšení klikněte.
I přes vyjmutí desítek hektarů bude od příštího roku Moravský kras větší. Nově pod krajinnou oblast bude spadat například území mezi Sloupem a Žďárem. Je bohaté na výskyt závrtů, s prameništěm podzemních vod, u Žďáru se dokonce nachází jeskyně.

Záměr už Agentura ochrany přírody a krajiny předjednala s jednotlivými obcemi. Ty nepodaly k návrhu žádné námitky ani připomínky. Výtky nemá ani vedení Jihomoravského kraje. „Návrh rada schválila bez připomínek,“ potvrdila mluvčí Monika Brindzáková.

Změny v CHKO Moravský kras

• Rozloha se navýší o necelých šest procent.
• 164 hektarů ploch přejde do nové IV. zóny ochrany.
• Zemědělci musí některá pole zatravnit.
• Podle návrhu nařízení vlády mají pravidla začít platit k 1. lednu 2019.

Vložil: 8.12.2018 Tonda Tůma

Čištění jeskynních stěn v jeskyni Pekárna

Tímto děkujeme skautskému 7. oddílu Skaláci Brno http://skalaci.cz/uvod za brigádu v říjnu 2018, kdy s pomocí vody a kartáčků čistili nejrůznější malůvky a "podpisy" na stěnách jeskyně Pekárna v NPP Jeskyně Pekárna v údolí Říčky u Ochozu v Moravském krasu. Brigádu pomohlo zorganizovat středisko ekologické výchovy Kaprálův mlýn http://www.kapraluvmlyn.cz/.

Správa CHKO Moravský kras

                                  

Vložil: 28.11.2018 Tonda Tůma

Opět útok na ovce pasoucí se na Stránské skále v Brně

Datum:    28.11.2018 10:39
Předmět:    Napadení stáda

Dobrý den,
dnes v noci došlo k napadení stáda ovcí na Stránské skále.
Jedna strana železné ohrady byla rozebrána, jeden ohradník fyzicky poškozen.
A chybí dvě ovce..
Škoda cca 12 tis - oznámeno Policii ČR.
Tomáš Peslar

Na území města Brna je zřejmě nepřekonatelný problém pást ovce. Majitel stáda pan Peslar s vandaly už bojuje hodně dlouho a do boje zapojil i policii. Jeho finanční ztráta za práci pro přírodu je mnohatisícová. Prosíme občany, aby na vycházkách v NPP Stránská skála nebyli lhostejní k vandalům všeho druhu.

Ochrana přírody (AOPK ČR - Správa CHKO Moravský kras) se snaží návštěvníkům Stránské skály poskytnout informační servis. V minulosti instalovala na nejvyšším místě vyhlídkový kámen a dvě odpočivadla, u vodárny s naučným panelem. Nedávno jsme instalovali další 2 infopanely viz článek z 25.11.2018.

                         

Zapsal: 28.11.2018 Tonda Tůma

Ochranáři dají turistům v Moravském krasu vánoční dárek

- most k jeskyni Kostelík

Konec listopadu 2018 - dokončovací práce - nový most přes Křtinský potok - modrá turistická značka k jeskyni Kostelík poblíž Býčí skály. Začátkem prosince 2018 bude zkolaudován most pro pěší přes Křtinský potok, který nahradil ten zřícený, jehož celodřevěná konstrukce dosloužila. Investorem je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - Správa CHKO Moravský kras. Turisté tak dostanou v prosinci od ochranářů pěkný vánoční dárek. 

Most je trvanlivější základové konstrukce beton - železo, pochůzná plocha a zábradlí jsou ze dřeva a obložení koryta potoka pod mostem je z vápencového kamene. Dnes již těleso mostu stojí, provádí se poslední terénní úpravy a blíží se prosincová kolaudace a uvedení do provozu. Most by měl odolat i velké vodě, nicméně po většinu roku je v součaných suchých letech koryto potoka suché a Křtinský potok je zkryt v podzemí, které je z větší části zcela neznámé. Počasí se však může kdykoliv změnit a všichni bychom se jistě těšili na vydatnou sněhovou nadílku. Most je velmi podobný turistickým mostům v údolí Říčky, kde investorem byly Lesy ČR - LS Bučovice.

Most se nachází v národní přírodní rezervaci Býčí skála a není určen cyklistům, ale pouze pěším turistům, protože přes něj nevede cyklotrasa natož cyklostezka. Připomeňme si, že pokud na Býčí skále v příštím roce zahnízdí opět sokoli, bude most včetně modré turistické trasy až k jeskyni Býčí skála od dubna do června obousměrně uzavřen.

U nového mostu se nachází směrem k Adamovu tzv. Otevřená skála, což je malý lom s krátkým otevřeným úsekem podzemního Křtinského potoka, a dál vyvěračka Křtinského potoka, směrem ke Křtinám stojí mohutná skalní stěna Zub času, která jakoby chtěla údolí přehradit podobně jako Čertova stěna u Lipna. Tato skalní stěna, vlastně skalní ostroh nemá v Moravském krasu jinde obdoby.

                                                                   

Zapsal: 27.11.2018 Tonda Tůma

další viz https://www.novinky.cz/cestovani/491360-v-moravskem-krasu-nadeli-turistum-novou-lavku-pres-krtinsky-potok.html

Agentura instalovala 4 nové naučné infopanely v Brně a okolí

AOPK ČR - pracoviště Správa CHKO Moravský kras umístila teď na podzim 2018 infopanel v obci Holštejn k přírodní rezervaci Bílá voda, poblíž Kauflandu v Bohunicích u vjezdu do firmy Bílý a syn panel k národní přírodní památce Červený kopec a 2 infopanely k národní přírodní památce Stránská skála (jeden u zastávky tramvaje a jeden na konci ulice Stránská na parkovacím místě). Na panelech dominují pěkné fotografie a panely jsou takovou pozvánkou do chráněných území se základními informacemi.

Panely stejného vzoru v minulosti již byly umístěny ke všem rezervacím na území Moravského krasu mimo PR Bílá voda. Tímto jsou maloplošná zvláště chráněná území v působnosti Správy CHKO Moravský kras vybavena informacemi pro návštěvníky. Výjimkou je NPP Jeskyně Pekárna, která leží v PR Údolí Říčky a je tak propagována v rámci této rezervace. Instalaci předcházela povolení stavebních úřadů a souhlasy správců sítí, čili obvyklé starosti a komplikace, které znají všichni stavebníci.

                                                            

Vložil: 25.11.2018 Tonda Tůma

Strážci v odvodňovací štole Punkvy

Správa CHKO Moravský kras zorganizovala 7.11.2018 kontrolní prohlídku štoly, která reguluje hladinu řeky Punkvy v Punkevních jeskyních a je tedy odvodňovací štolou raženou v rámci činnosti prof. Karla Absolona v letech 1928-29. Podrobně je celý projekt popsán v knize Karla Absolna "Moravský kras" z roku 1970.

Prohlídky se zúčastnili 2 strážci přírody (Antonín Tůma, Radovan Mezera), 2 pracovníci ČHMÚ (Stanislav Lejska, Karel Kněžínek), pracovník SJČR (Jakub Gabriš) a speleolog - znalec lokality Franci Musil.

Ze štoly jsme nahlédli do jeskyní Čtyřicítka a Stovka (obě jeskyně viz http://labyrint.speleo.cz/index.php?sekce=lokality) a do Spodního patra Hamerníkovy jeskyně. 

Na úrovni jeskyně Stovky jsme se ve štole přesvědčili o vydatné vyvěračce řeky Punkvy, kterou do štoly přitéká Punkva z Malého propadání Punkvy. Popis hydrologie komplexu Malé propadání Punkvy - štola - Stovka - Malý výtok je na samostatný článek a zaslouží si odborné zpracování. Tady si nyní jen řekněme, že štolou vytéká řeka Punkva jak z Punkevních jeskyní, tak z Malého propadání Punkvy. Malý výtok je pak vyvěračkou vod od Ostrova a Vilémovic. Dnes je situace zajímavá mimoúrovňovým křižováním podzemních vodních toků tak, že Punkva ve štole teče nad ostrovskými a vilémovickými vodami, které štolu podtékají. V minulosti před vznikem štoly se vody ostrovské a vilémovické a z Malého propadnání Punkvy spojovaly a společně vyvěraly v Malém výtoku. Ražba štoly původní hydrologickou funkci Malého výtoku trvale změnila viz popis současného stavu výše.

                 

Zapsal: 25.11.2018 Tonda Tůma

Zákaz vstupu do jeskyně Svážná studna

Správa CHKO Moravský kras z důvodu zborcení části vstupní šachty do jeskyně Svážná studna v tomto roce, tedy z bezpečnostních důvodů vyhlašuje zákaz vstupu už jenom do vstupní šachtice jeskyně. Došlo k vyřícení dřevěného pažení a kameniva jeho obsypu do šachty. Půjde o vyzdění poškozené šachty materiálem kámen-beton a zajištění zachovalých skruží proti pohybu. Dodavatelská firma nemohla v roce 2018 nastoupit na rekonstrukční práce v šachtici, takže předpoklad opravy šachty je plánován na rok 2019. Zákaz vstupu je Správa CHKO Moravský kras nucena vydat jako vlastník uzávěry jeskyně.

                                                             

Zapsal: 13.11.2018 Tonda Tůma

převzato z: Mladá fronta DNES | 5.11.2018 | Rubrika: Jižní Morava | Strana: 13 | Autor: Ivana Solaříková | Téma: Ministerstvo životního prostředí

Moravský kras čeká přísnější ochrana

Chráněná krajinná oblast Moravský kras se příští rok rozroste a na některých místech také začnou platit přísnější pravidla. Chránit se budou i dosud neprozkoumané jeskyně. Nejvíce dopadnou opatření na zemědělce, na některých polích vůbec nezasejí.

MORAVSKÝ KRAS Je to už více než 60 let, co se Moravský kras stal teprve druhou chráněnou krajinnou oblastí v republice. Stejně staré je i nařízení, které udává jeho ochranu. Oblast plná jeskyní, propastí a soutěsek je dnes ovšem mnohem důkladněji prozkoumaná a zároveň se v ní objevily novodobé problémy, které vzácné území ohrožují a na něž ochránci přírody nyní nemají páku. Proto finišují přípravy nového, přísnějšího nařízení, které navíc plochu chráněné krajinné oblasti (CHKO) zhruba o šest procent rozšíří.
Původní výnos ministerstva školství a kultury z roku 1956 je v současnosti nejstarší platný právní předpis, kterým byla vyhlášena CHKO. „Některé podmínky ochrany se díky době jeho vzniku kryjí se současnými zákony. A zároveň jsou obtížně vymahatelné. Současný stav tak neumožňuje orgánům ochrany přírody zajistit dostatečnou ochranu tohoto jedinečného krasového území,“ píše se v návrhu nařízení, které by mělo vstoupit v platnost 1. ledna příštího roku.

Hranice území byly nejasné, původní mapa se ztratila.

Za šedesát let od vyhlášení CHKO se totiž mnohé změnilo. Speleologové zjistili, že jeskynní systémy se nacházejí na daleko větším území, než se tehdy vědělo. Tam je ale současná pravidla nechrání. Měnit se proto bude zonace – tedy stupně ochrany území, ale i samotné hranice CHKO. Kde přesně vedou, přitom donedávna nevěděli ani ochránci přírody. „Z roku 1956, kdy byl Moravský kras vyhlášen chráněnou oblastí, nemáme originální mapu. Nebyli jsme si tedy úplně jisti, kudy přesně hranice vede,“ potvrzuje vedoucí správy CHKO Leoš Štefka.

Hranice CHKO se od Nového roku přesněji vymezí. „Odpadne ochrana území, které není potřeba chránit, naopak se rozšíří ochrana tam, kde je to podstatné pro zachování tohoto unikátního krasového území,“ říká mluvčí ministerstva životníhoprostředí Ondřej Charvát.
Z dnešních tří zón se přechází na čtyři. Už ve třetí zóně se zpřísňují podmínky týkající se ochrany jeskyní. „V roce 1956 jsme například vůbec netušili, že existuje systém Amatérské jeskyně. Dnes přesně víme, kudy tyto jeskyně probíhají. A novou zonací reagujeme také na potřebu ochrany jeskyní na povrchu,“ vysvětluje Štefka.
Závrty, tedy propadliny, pod kterými jsou pravděpodobně jeskyně, ještě z většiny čekají na prozkoumání. Už nyní je ale nutné zabránit jejich devastaci. „Takové jeskyně jsou sice třeba sto metrů pod zemí, ale pokud neupravíte hospodaření na povrchu, tak se příliš o ochraně mluvit nedá,“ podotýká.

Nová pravidla se tak dotknou hlavně zemědělců. Ochránci přírody jim budou diktovat, kde mohou použít hnojiva či biocidy. „Obecně je nutné při ochraně krasové oblasti věnovat zvláštní pozornost terénním zásahům v krajině. Při jakékoli zemědělské činnosti je nutno zabránit nadměrné erozi a splachům půdy do podzemí či dlouhodobému ponechávání pozemků bez vegetace, které tato rizika zvyšují. Proto je nezbytné v místech soustředěného odtoku, okolí závrtů a propadů či v ponorových oblastech zachovávat trvalé travní porosty, které významně snižují riziko splachu zejména hnojiv a pesticidů do podzemních krasových systémů,“ upřesňuje ministerstvo nová pravidla. Na některých polích tak zemědělci vůbec nebudou moci zaset. „Někde budeme muset zatravnit až polovinu polí,“ potvrzuje Jaromír Janíček, jednatel společnosti Agris Jedovnice, která hospodaří téměř v celé CHKO. Jak říká, pro firmu to bude znamenat velké ztráty. „Slíbili nám sice jakési kompenzace, na druhou stranu ale nemají peníze,“ poznamenal s tím, že se u některých pozemků bojí i vyvlastnění. „Sami ale nevíme, co nás přesně čeká, uvidíme na jaře,“ dodal.

Větší ochrany se dočká Těsnohlídkovo údolí.

Hranice se změní zejména u obcí a v oblasti lesů i luk. Do CHKO by nově měly přibýt třeba Těsnohlídkovo údolí u Bílovic nad Svitavou a také nedaleká zalesněná stráň mezi bývalým lomem Hády a řekou Svitavou.
Některá území naopak z CHKO vypadnou, zejména zastavěné části obcí. To se týká například Jedovnic či Ostrova u Macochy, kde by to mohlo lidem ulehčit zejména stavební řízení. Podle starosty Jedovnic Jiřího Šíbla (hnutí Budoucnost) ale vlastně ani dosud velké problémy neměli. „Větší problém s tím mají zemědělci. Co se týče obce, tam necítíme velká omezení ani v současné době,“ poznamenal starosta.

92 kilometrů čtverečních nyní zaujímá CHKO Moravský kras.

5 kilometrů čtverečních navíc k nim přibude podle nového nařízení od 1. ledna 2019.

O autorovi| Ivana Solaříková, editorka MF DNES
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava

Vložil: 5.11.2018 Tonda Tůma

převzato z: http://moravskykras.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/novy-pamatny-strom-v-moravskem-krasu/

Nový památný strom v Moravském krasu

2.11.2018

Správa CHKO Moravský kras letos na podzim vyhlásila zcela netypický památný strom. Touto raritou je mohutný dřín obecný, který se zařadil k pouhým pěti dalším památným dřínům v České republice.

Strom se nachází nedaleko obce Vilémovice, na okrouhlíku mezi Vilémovickou a Macošskou škrapovou strání. Tento impozantní polykormon s více jak sto kmeny dlouho unikal pozornosti, jelikož byl součástí kompaktního porostu dřevin a objeven byl až při jejich výřezu, který je v lokalitě pravidelně prováděn s cílem udržet v těchto místech charakter skalnaté stepi. Dřín je ve výborné zdravotní kondici, Správa CHKO Moravský kras proto doufá, že se jím budou moci po dlouhou dobu těšit turisté putující po červené turistické značce z Vilémovic k propasti Macocha.

drin_okrouhlik03

Vložil: 2.11.2018 Tonda Tůma

představujeme: http://malystrazce.cz/e-shop/deskova-hra-strazci-prirody/

Desková hra Strážci přírody

Strážci přírody se ráno sejdou na správě chráněného území. V terénu je tou dobou už několik událostí, které čekají na řešení. Je třeba rozdělit úkoly a vybavení a vyrazit na cestu. Kdo půjde s dětmi na exkurzi? Kdo opraví lavičku a kdo pomůže zraněné vydře? Něco zvládne jeden strážce, na jiné úkoly jich bude potřeba víc. A stihneme to dřív, než nám další události přerostou přes hlavu?

prototyp deskové hry Strážci přírody
prototyp deskové hry Strážci přírody

Hra je určená pro jednoho až 8 hráčů. Doporučený věk je od 8 let, ale s dospělým vedením ji mohou hrát i menší děti. Hru lze hrát jako ve skutečnosti, kdy hráči spolupracují a společně se snaží hru porazit (vyřešit včas všechny události, které do hry přicházejí). Ale také může hrát každý proti každému a zvítězí ten, kdo nasbírá z řešení událostí nejvíce bodů. Události se řeší házením kostkou, tedy šanci vyhrát mají všichni stejnou bez ohledu na věk či vědomosti. V základu je hra jednoduchá, ale postupně ji lze zpestřovat různými doplňky – například různým vybavením (lékárnička, nářadí…), které je potřebné pro řešení různých událostí, nebo navrženými úpravami pravidel. A pokud je výhra moc jednoduchá, jednoduše zvýšíme počet událostí, které v průběhu hry přicházejí. A k tomu všemu je hra pěkně graficky zpracovaná – krabice, herní plán představující chráněné území i kartičky a žetony s obrázkem ilustrujícím příslušnou událost. Za to vděčíme Kláře Kubešové (Amélce).

prototyp deskové hry Strážci přírody
prototyp deskové hry Strážci přírody – grafika

Události jsou inspirované skutečnou terénní ochranou přírody. Najdete tu i příběhy z naší Strážcovské štafety. Výsledky zásahů jako návštěvníci často vůbec nevnímáme, ale prostřednictvím této hry si každý uvědomí, že péče o přírodu vyžaduje úsilí. Práce ochranářů v přírodě je velmi pestrá a často je jí tolik, že si musíme vybrat, na co naše síly stačí. Některé úkoly jsou jednoduché a po skončení hry leckdo dostane chuť vyrazit ven  přiložit ruku k opravdovému dílu.

A kdo že to je ten strážce přírody? Hra vás naučí, že to je ochranář, který pracuje hlavně venku. Stará se nejen o přírodu a její obyvatele, ale i o návštěvníky. Ti si díky jeho práci odnášejí z přírody příjemné zážitky.

To nejlepší nakonec: přírodovědné kroužky a podobné kolektivy praktikující ekologickou výchovu s dětmi mohou do konce letošního roku získat hru zdarma díky grantu Ministerstva životního prostředí. Přihlaste svůj kroužek ještě dnes na http://malystrazce.cz/e-shop/deskova-hra-strazci-prirody/!

Vložil: 30.10.2018 Tonda Tůma

převzato z: Zpravodajství ČTK | 24.10.2018 | 12:55 | Rubrika: ekl | Téma: AOPK

Ministerstvo chce rozšířit CHKO Moravský kras o šest km2


Praha 24. října (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce od ledna 2019 rozšířit Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Moravský kras o zhruba šest kilometrů čtverečních na 96,82 kilometru čtverečního. Úřad předložil do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády společně s návrhem vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody.
"Území nově zařazené do CHKO zahrnuje mozaiku převážně lesních ekosystémů, které jsou součástí lesních komplexů květnatých bučin a dubohabřin již dnes z převážné části zahrnutých v CHKO, lučních a vodních ekosystémů a podzemních krasových ekosystémů, které jsou nedílnou součástí krasové krajiny v regionu a bezprostředně navazují na plochy ve stávající CHKO," uvádí předkládací zpráva. Ochranným režimem by byly pokryty i zbývající části území Evropsky významné lokality Moravský kras.
CHKO Moravský kras byla zřízena výnosem ministerstva školství a kultury z roku 1956. Plocha nově začleněného území by byla 7,19 km2, zároveň by nařízení z CHKO vyjmulo území o rozloze 1,64 km2.
V případě vyjmutého území jde podle MŽP zejména o plochy bez významných přírodních a krajinných hodnot, například části zastavěných území obcí a měst. Hospodářské a finanční dopady navrhované úpravy by podle resortu byly minimální.
Vyhláška o vymezení zón člení CHKO do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. V současnosti jsou protokolem ministerstva životního prostředí z roku 1994 vymezeny tři zóny ochrany. "Základní kritéria pro územní rozčlenění zón jsou přírodní hodnoty, krajinný ráz a zřizovacím předpisem specifikované další hodnoty a míra jejich zranitelnosti. Navíc se do nově navržené zonace promítá změna hranice CHKO a s ní spojené vyčlenění rozsáhlých podnikatelských areálů z území CHKO," píše se v důvodové zprávě.
Z nové rozlohy oblasti by první zóna, jež má nejpřísnější režim ochrany, zaujímala 18 procent rozlohy CHKO, druhá zóna 45 procent, třetí 31 procent a čtvrtá šest procent území. Návrh na vymezení zón byl projednán s dotčenými městy, obcemi a Jihomoravským krajem. Připomínky podle ministerstva podalo osm obcí či měst.
"Ve většině případů bylo připomínkám vyhověno a se všemi samosprávami byl nalezen kompromisní návrh řešení, který zohledňuje zájmy ochrany přírody a krajiny a zároveň rozvoj obcí," uvádí materiál. Kraj nemá podle zprávy ministerstva námitek.
opm jw

převzato z: Hospodářské noviny | 25.10.2018 | Rubrika: Události | Strana: 5 | Téma: Ministerstvo životního prostředí

CHKO Moravský kras se má brzy rozšířit


Ministerstvo životního prostředí chce od ledna rozšířit Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras zhruba o šest kilometrů čtverečních na 96,82 kilometru. Nově zařazené území je pokryté typickými lesy, nacházejí se v něm důležité vodní i podzemní krasové ekosystémy, bezprostředně navazují na plochy ve stávající chráněné oblasti. Ta byla zřízena roku 1956.

Vložil: 30.10.2018 Tonda Tůma

Republikové setkání jeskyňářů 5.-7.10.2018 Vilémovice v Moravském krasu

Včera začalo ve Vilémovicích setkání jeskyňářů, které tradičně bývá v Českém krasu a nyní poprvé se koná v Moravském krasu. Organizuje ho Česká speleologická společnost - ZO 6-21 Myotis. Přítomni jsou také hosté ze Slovenska. Moravský kras však ochuzen o setkávání speleologů není, protože každoročně hostí v dubnu jeskyňářskou konfereci Speleofórum, obvykle ve Sloupu. 

Akce včera začala zahájením v tělocvičně Obecního domu Vilémovice za účasti pana starosty Vilémovic, předsedy České speleologické společnosti, českého zástupce Mezinárodní speleologické unie a zástupce Agentury ochrany přírody ČR - Správy CHKO Moravský kras.

Jeskyňáři jsou soustředěni u hřiště ve Vilémovicích, kde je potřebné sociální zázemí. Pro vjezd, parkování aut, táboření a rozdělání ohně u hřiště získali potřebná povolení.

Dnes v sobotu 6.10. mají účastníci na programu exkurze do jeskyní a na speleologická pracoviště. Účastníky poznáte podle zeleného pásku na zápěstí, který jim například umožňuje zdarma vstup do zpřístupněných jeskyní po dobu akce, což je příspěvek Správy jeskyní ČR.

Zapsal: 6.10.2018 Tonda Tůma

 

Pokuta 5.000,- Kč za vjezd auta do CHKO Moravský kras

Jedete do chráněného území mimo silnice bez povolení?

Odmítnete prokázat stráži přírody svoji totožnost?

Najíždíte na stráž přírody (úřední osobu) motorovým vozidlem?

Arogantně jednáte a z místa ujedete?

V červenci 2018 zastavila stráž přírody (3 strážci) u Kaprálova mlýna v údolí Říčky v CHKO Moravský kras auto, jehož řidič jednal přesně tak, jak je výše popsáno. Podle RZ byl vypátrán, předvolán a dnes s omluvou zaplatil pokutu 5.000,- Kč.

Každé auto má registrační značku a strážci si vás snadno vypátrají. Pak jste předvoláni a váš přístup k dalšímu řešení přestupku se může odrazit ve výši udělené pokuty.

Horní hranice příkazové pokuty na místě (bloková pokuta) je 10.000,- Kč. Ve správním řízení lze fyzické osobě uložit pokutu do výše 100.000,- Kč, právnické osobě a podnikající fyzické osobě do výše 2.000.000,- Kč.

Zapsal: 3.10.2018 Tonda Tůma

Jak na kole v CHKO a v rezervacích?

Dobrý den,

Rád jezdím do Moravského krasu na kole, ale nerad bych porušoval ochranu přírody. Proto se chci zeptat na přístupnost konkrétních tras. Snažil jsem se odpovědi dohledat na vašem webu, ale nejsem si úplně jistý výkladem popsaných pravidel, která jsem vykopíroval z vašeho webu (http://moravskykras.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy/sport-turistika-rekreace/):

Na území národních přírodních rezervací je zakázáno jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody (cyklotrasy).
Zákon č. 389/1995 Sb. o lesích zakazuje jezdit v lesích (i mimo území CHKO) mimo lesní cesty na kole, na koni, na lyžích nebo saních. Při pohybu cyklistů, jezdců na koni, ale třeba i lidí na běžeckých lyžích dochází  totiž k poškozovaní povrchu půdy a především přirozeného zmlazení dřevin.


1. Z uvedeného mi vyplývá, že v CHKO mohu jezdit stejně jako kdekoliv jinde v lese bez ochrany přírody, a to po jakýchkoliv lesních cestách (i neznačených), pokud se jedná o již existující cesty či pěšiny (zkrátka tak, abych nevytvářel nové). Je to tak?
Konkrétně např. žlutá tur. značka nedaleko Macochy: úsek Koňský spád až do Pustého žlebu. Na kole mohu?

2. V NPR je pak možno jezdit pouze na silnicích, místních komunikacích a cyklotrasách. Není tedy možno jezdit ani po značených turistických trasách?
Konkrétně např. modrá tur. značka u Adamova: úsek Stará huť u Adamova dále přes jeskyni Jáchymka až k vývěru Jedovnického potoka. Na kole mohu nebo ne? Na místě nejsou žádné zákazové značky...

3. Na území NPP (Národní přírodní památka) je režim stejný jako v bodě 1 nebo v bodě 2? Nebo jsou ještě jiná pravidla?
Konkrétně např. pěšina na úpatí skal "Kolíbky" v NPP Rudické propadání - dle mapy je přímo v NPP, byť blízko značené zel. tur. značce, která je již mimo NPP. Mohu na kole?

Předem díky za zodpovězení mých dotazů.

S pozdravem xy

Odpověď:

Dobrý den,
níže najdete odpovědi týkající se vašich otázek ohledně jízdy na kole v CHKO, jak je upravuje zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Další úpravu a podmínky přináší lesní zákon (jak i sám uvádíte) a k výkladu je příslušný orgán státní správy lesů.

1. Ano, pokud je dané území součástí pouze CHKO, ale ne maloplošného zvláště chráněného území (národní přírodní rezervace a další), můžete jezdit po existujících cestách, nikoliv však mimo ně volně v porostu. V úseku, na který se ptáte, je to tak, že na kole můžete jet až v Pustém žlebu od místa v blízkosti jeskyně U Jezevce dále směrem na Sloup, prostě v úseku mimo NPR Vývěry Punkvy (viz níže) - tedy po cykloturistické trase. Pěšina určitě není lesní cestou, ale přesný výklad je oprávněn podat orgán státní správy lesů.

2. Ano, jezdit v NPR je možné pouze na silnicích, místních komunikacích a cyklotrasách, nikoliv na nezpevněných značených cestách, které nespadají do některé z těchto kategorií. Na vámi dotazovaný úsek tedy na kole nemůžete, stejně jako na část žluté značky u Macochy, na nichž jste se ptal výše. Zákazové značky v terénu nejsou, protože je tahle věc daná zákonem, takže nejde o žádnou místní specifiku, ale jasně kodifikované pravidlo (u semaforů také není uvedeno, že se nesmí jezdit na červenou).

3. V NPP i dalších maloplošných zvláště chráněných územích (PR, PP) je situace v obecné rovině podobná jako jinde v CHKO mimo NPR. Nicméně každé zvláště chráněné území má ještě bližší ochranné podmínky, které to mohou zakazovat a které jsou uvedeny ve vyhlašovací dokumentaci. V případě NPP Rudické propadání jsou bližší ochranné podmínky takové, že zde můžete jet na kole jen po značené cestě, kterou je např. naučná stezka.

S pozdravem RNDr. Leoš Štefka, Správa CHKO MK

Vložil: 2.10.2018 Tonda Tůma

převzato z: https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/strazce-ochrany-prirody-jednou-do-nas-najizdel-ridic-jinak-je-ale-klid-20180923.html

Strážce ochrany přírody: Jednou do nás najížděl řidič, jinak je ale klid

Blanensko - Na nedostatek adrenalinu si Radovan Mezera rozhodně nemůže stěžovat. Přes týden křižuje brněnské ulice v kabině tramvaje. Práci řidiče střídá ve volném čase bojová vřava. Jako fanoušek vojenské historie se v uniformě francouzského dělostřelce účastní například rekonstrukce bitvy u Slavkova. Kus jeho srdce ale patří do Moravského krasu. Tam ho turisté mohou potkat v uniformě strážce ochrany přírody. Už devět let.

23.9.2018
 
 
                                                    

Radovan Mezera působí už téměř deset let jako dobrovolný strážce ochrany přírody v Moravském krasu. Foto: archiv Radovana Mezery

„Moravský kras je úžasná lokalita. S překrásnou faunou, flórou a jeskyněmi,“ říká čtyřiačtyřicetiletý muž.

Přibližte, co vlastně má stráž ochrany přírody na starosti?
Naším úkolem je chránit přírodu a starat se o to, aby lidé v chráněné krajinné oblasti dodržovali stanovená pravidla. Dohlížíme na to, aby turisté v Moravském krasu nejezdili auty, motorkami a také na kolech tam, kde nemají co dělat. Hlídáme stanování v zakázaných lokalitách, zákazy vstupu do nepřístupných jeskyní. Monitorujeme a také likvidujeme černé skládky. Hlídáme horolezce. Někteří čas od času lezou v místech, kde se to nesmí. Součástí naší práce je také ostraha lokalit, kde se vyskytují vzácní živočichové. V posledních letech jsou to v Moravském krasu místa s hnízdy sokolů.
Kolik služeb máte za měsíc?
V hlavní turistické sezóně je to asi šest až osm služeb měsíčně. Několikrát do roka máme také noční služby. Ty se zaměřují většinou na nepovolené stanování, rozdělávání ohňů a porušování zákazu vjezdu.
Co je podle vás na této práci nejdůležitější?
Za mě osobně je to komunikace s lidmi, kteří do Moravského krasu přijedou. Při přestupcích není u stráže ochrany přírody pokuta na prvním místě. Lidem se přednostně snažíme vysvětlit po dobrém, co si mohou dovolit a co ne. V devětadevadesáti procentech případů ze sta se rozumně domluvíme a pokuta není třeba. Snažíme se je také informovat o dané lokalitě a dát jim odborný výklad. Kolikrát turisté ani nevědí, jaké skvosty se kolem nich nacházejí.
S jakými přestupky se nejčastěji setkáváte?
Jak už jsem naznačil, nejčastěji se návštěvníci krasu dopouštějí přestupku tím, že se dostanou někam, kde je to zakázáno. Mimo vyznačené trasy. Ať už pěšky, na kole nebo autem. Moravský kras je specifický v tom, že je poměrně malý. Má asi dvaadevadesát kilometrů čtverečních. A nejexponovanější místa navštíví desítky, někde i stovky tisíc turistů ročně. A ne všichni se chovají slušně. Samostatnou kapitolou jsou odpadky. Stále se najde dost těch, kteří do krasu bezostyšně vyvážejí odpad.
Jaké můžete rozdat pokuty?
Na místě až deset tisíc korun. Takovou pokutu ale nepamatuji. Když už to nejde jinak, pokutu dáme. Za nepovolený vstup do zakázané lokality jsme loni i letos dali pokutu pět set a tisíc korun. V obou případech se jednalo o vstup do míst, kde hnízdili sokoli.
Máte za těch devět let služby z terénu nějaký nepříjemný zážitek?
Do vyloženě hraniční situace jsem se zatím nedostal. Někdy jsou to nadávky, ale k fyzickému napadení zatím nikdy nedošlo. Jen nedávno jsme řešili případ, kdy na nás najížděl jeden řidič. Porušil zákaz vjezdu a jak se snažil ujet, tak jsme s kolegyní tak tak uskočili. Nyní se to řeší ve správním řízení.
Kolik strážců ochrany přírody v současnosti v Moravském krasu působí? A jaký úsek konkrétně vy hlídáte?
Je nás asi dvacet. Moje teritorium je sever a střed krasu. Macocha, Vývěry Punkvy a pak Habrůvecká bučina nebo okolí Býčí skály. Moje práce není jen na povrchu. Mám také vybavení do jeskyní, takže občas se dostanu i do podzemí, kde kontroluji, zda nedochází k ničení krápníkové výzdoby a k nepovoleným vstupům do jeskyní.
Jaká činnost strážce je pro vás nejoblíbenější?
V posledních dvou letech to bylo hlídání hnízdišť sokola stěhovavého. Ten v krasu zahnízdil po několika desítkách let. A úspěšně vyvedl mladé. Byl jsem u něčeho neobvyklého, co se v minulosti nedělo.

 

Radovan Mezera

O něm: Je mi čtyřiačtyřicet let. Žiji v Brně a pracuji jako řidič tramvaje. Zároveň školím i nové řidiče. Jsem svobodný. Ve volném čase pracuji jako dobrovolný strážce ochrany přírody v Moravském krasu. Mým koníčkem je také historie vojenství.

Kde rád jí/pije: Těch míst je víc. Většinou se tam stavujeme na oběd nebo večer na konci strážní služby. Restaurace Golem, hotel Broušek, hospoda v Holštejně a hostinec U Farlíků.

Kde rád odpočívá: Určitě v přírodě. Tam si vyčistím hlavu po náročném pracovním dni. Řízení tramvaje jsou někdy pěkné nervy.

Kde se rád prochází: Rád se toulám Moravským krasem.

Autor: Jan Charvát

Vložiů
Zdroj: https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/strazce-ochrany-prirody-jednou-do-nas-najizdel-ridic-jinak-je-ale-klid-20180923.html
Vložil: 26.9.2018 Tonda Tůma

Za rušení poštolek při hnízdění dodatečně udělena pokuta

Na základě internetových informací zjistili strážci lezení horolezce koncem května 2018 v Moravském krasu přes hnízdo poštolky obecné v době, kdy na skále bylo upozornění o jejím hnízdění ve vyznačené trase.

Horolezec nedbal upozornění a poštolky v hnízdění rušil, což je nedovolené zasahování do přirozeného vývoje ptáků. Bohužel později poštolky hnízdo opustily a jejich snůška vychladla.

Horolezec byl vypátrán, předvolán a dnes s omluvou zaplatil pokutu.

Zapsal: 25.9.2018 Tonda Tůma

V Moravském krasu proběhne 22.9.2018 Ochranářský Triatlon

V sobotu 22.9.2018 hostí Moravský kras cca 90 účastníků letního setkání pracovníků a příznivců ochrany přírody z celé České republiky u příležitosti závodu "Ochranářský Triatlon".

Sídlem závodu je Sloup a sportovní část setkání proběhne během soboty.

První účastníci přijedou již ve čtvrtek večer a většina jich zůstane do neděle. K dispozici mají pestrý program jak v přírodě Moravského krasu (exkurze a sport), tak při večerních přednáškách a setkáních.

Strážci se akce zúčastní jako pořadatelé na stanovištích cyklozávodu a strážce Filip Chalupka bude i závodit, tak mu přejeme dobré umístění.

Účastníky čekají drobné dárky, které poskytli sponzoři, například: Město Brno, pivovar Starobrno, Českomoravský štěrk, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Město Blansko, Obec Rudice a další.

Přihlášky na akci jsou již uzavřeny.

Zapsal: 18.9.2018 Tonda Tůma

Zpráva ze závodu a problém s pejskem bez vodítka

Účastníci závodu byli spokojeni a krajinou Moravského krasu byli nadšeni. Jeden problém se však vyskytl, a to byl pejsek, kterého na vycházce v Pustém žlebu nevedl majitel na vodítku. Pes vběhl cyklistovi z jižních Čech pod kolo a způsobil jeho upadení a zranění. Pořád platí, že na frekventované turistické cestě (pěší, cyklisté, vláček, auta dopravní obsluhy) mají být psi na vodítku. Pes bez vodítka je nezodpovědnost majitele zvířete.

Děkujeme všem sponzorům a organizátorům, Městysu Sloup za umožnění využít koupaliště k plavání a Rekreačnímu středisku Sloup za vzornou péči.

Zapsal: 26.9.2018 Tonda Tůma

převzato z: Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně, Přehled výzkumů, 59-1

Výzkum v jeskyni Pod Hradem v roce 2016 a nálezy ulit a jantaru

autoři: Ladislav Nejman, Lukáš Kučera, Petr Škrdla, Lenka Lisá, Šárka Hladilová, Miroslav Králík, Rachel Wood, Miriam Nývltová Fišáková, Duncan Wright, Marjorie E. Sullivan, Philip Hughes

Resumé:

Třetí a zároveň poslední kampaň archeologického výzkumu jeskyně Pod hradem v Moravském krasu dosáhla skalního dna v hloubce 3,5 m. Skalní dno v této části jeskyně představuje spíše skalní stěnu než skalní dno (převýšení dna v sondě o délce 1 m dosahuje 1,2 m). Radiokarbonová data naznačují, že spodní vrstvy v této části jeskyně byly deponovány v pozdní fázi středního paleolitu. Nálezy jantaru a fosilních (baden) ulit mořských živočichů v pozdně středopaleolitické vrstvě 11 představují pozoruhodný nález, ale v případě těchto předmětů nelze vyloučit, že jde o kontaminaci z výše uložených archeologických kontextů. Analýza jantaru pomocí infračervené spektroskopie ukázala, že jde o baltický jantar. Je ovšem pravděpodobné, že lidé ho získali spíše ze sekundárního zdroje – ledovcových sedimentů severní Moravy či jižního Polska, kam byl dopraven ledovcem z primárních výchozů na pobřeží Baltického moře.

Vložil: 15.9.2018 Tonda Tůma

Světový Den stráže přírody

byl slavený v Moravském krasu dne 4.8.2018 na Skalním mlýně u Domu přírody od 10 do 16 hod.

Na organizaci se osobní přítomností podílelo 6 strážců přírody z Moravského krasu. Další strážci poskytli potřebnou součinnost před akcí a po akci.

Prezentace strážců byla rozdělena do 4 částí. V 1. části byla představena světová asociace strážců přírody a její činnost (zajímavé a někdy smutné údaje z tzv. rozvojových zemí). V 2. části se obecně představovali strážci v České republice a jejich asociace. 3. část se specializovala na činnost stráže přírody v CHKO Moravský kras a tu doplňovala 4. část představením úspěšné strážcovské akce při ochraně hnízdících sokolů v posledních dvou letech v Moravském krasu. Návštěvníky zaujalo video z ochrany sokolů.

Akci navštívilo cca 180 lidí.

 

                            

Zapsal: 20.8.2018 Radovan Mezera

Půlmaraton Moravským krasem 18.8.2018 - bude uzavřen Pustý žleb i pro cyklisty

v úseku Skalní mlýn - Salmova stezka a neprojedete ani ze Skalního mlýna do Blanska v čase 17.00 - 20.30 hod

Vložil: 17.8.2018 Tonda Tůma

Zpráva ze závodu a problémy s cyklisty

Strážci se pořadatelsky podíleli na průběhu závodu Půlmaraton Moravským krasem 2018 v Punkevním a Pustém žlebu. Měli jsme službu u slévárny, u rybárny, na Skalním mlýně a u Punkevních jeskyní. Celkem se akce zúčastnilo 5 strážců přírody z Moravského krasu.

Přestože na vjezdu do Pustého žlebu pod hotelem Broušek byl "zákaz vjezdu cyklistů" po dobu závodu, našlo se asi 10 jedinců, které omezení nezajímalo a arogantně se domáhali průjezdu Pustým žlebem mezi závodníky Půlmaratonu. Tito jedinci nedělají cyklistické veřejnosti dobrou pověst a v ochranářských kruzích se běžně mluví o velké arogantnosti cyklistů.

Jinak posunutý čas závodu do podvečera se ukázal jako výborná volba, protože bylo chladněji a žádní návštěvníci Punkevních jeskyní se v trase závodu nepletli.

Zapsal: 20.8.2018 Tonda Tůma

MIMOŘÁDNÝ KONCERT - BÝČÍ SKÁLA 8.9.2018 - vyprodáno

se koná v nepřístupné jeskyni Moravského krasu. Býčí skála je známa od nepaměti, podle posledních výzkumů byla navštěvována už v paleolitu a prostor Halštatského dómu, kde koncert proběhne, sloužil jako jeskynní svatyně i v době Keltů. V novověku místo nejvíce proslavil nález halštatského pohřbu a unikátního bronzového býčka. Prostor má jedinečnou a neopakovatelnou akustiku a ve všech, kteří ho kdy navštívili, zanechal nesmazatelné dojmy. Jeskyně je pro veřejnost nepřístupná, pouze dva víkendy v roce místní jeskyňáři provádějí zájemce přístupnou částí chodeb.

Všechen výtěžek z koncertu bude předán spolku Blueland, který v oblasti Malého Tibetu ve vesnici Kargyak postavil školu a stará se v České republice o těžce popáleného chlapce Odzera Stanzina. 

Vložil: 17.8.2018 Tonda Tůma

převzato z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/v-jeskyni-u-holstejna-se-vazne-zranila-zena-uvizla-sto-metru/r~660efeb88cfd11e8a7cbac1f6b220ee8/?redirected=1534450148

V jeskyni Lidomorna u Holštejna se 21.7.2018 vážně zranila žena

Žena utrpěla mnohačetná poranění, vrtulník ji transportoval do Fakultní nemocnice v Brně.

Holštejn (Blanensko) - V jeskyni u Holštejna v Moravském krasu se 21.7. vážně zranila mladá žena, spadla z několikametrové výšky. S pomocí nosítek ji vynesli hasiči. Utrpěla mnohačetná poranění, řekla mluvčí záchranné služby Michaela Bothová. Vrtulník mladou ženu transportoval do Fakultní nemocnice v Brně.

Hasiči vyjížděli do Holštejna kolem 16:00. "Bylo to na žádost záchranné služby, zraněného člověka jsme vynesli ven," uvedl mluvčí hasičů David Jirouš.

Událost se podle policejního mluvčího Pavla Švába odehrála v jeskyni Hladomorna (Lidomorna) pod zříceninou hradu, kam vede značená turistická stezka. "Předběžně bez protiprávního jednání," uvedl Šváb. Podle něj šlo zřejmě o pád při procházce.

Ze zpráv jednotlivých složek záchranného systému není zcela jasné, jak daleko od vchodu do jeskyně se nehoda stala, informace se částečně rozcházejí. Každopádně zdravotníci potřebovali kvůli vynesení zraněné pomoc hasičů.

Holštejn leží v krasové oblasti. Ve skále pod hradem je přístupná Hladomorna, v okolí je několik dalších, veřejnosti nepřístupných jeskyní. V jedné z nich, známé jako Lipovecká ventarola, si v roce 2016 jeskyňář v hloubce 25 metrů pod zemí zranil kotník. Jeho záchrana trvala šest hodin. Bylo tehdy nutné prostřednictvím odstřelů rozšířit vstupní cestu do podzemí. Do akce se tehdy zapojily desítky záchranářů.

autor: ČTK | 21. 7. 2018

Vložil 16.8.2018: Tonda Tůma

zestručněně převzato z Městského úřadu Šlapanice:

veřejná vyhláška

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY PŘI NEDOSTATKU VODY

s platností od 24.7.2018 do odvolání

se ZAKAZUJE ODBĚR POVRCHOVÝCH VOD Z VODNÍCH TOKŮ a nádrží v celém správním území ORP Šlapanice.

Vložil 2.8.2018: Tonda Tůma

zestručněně převzato z Městského úřadu Blansko:

veřejná vyhláška

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY PŘI NEDOSTATKU VODY

s platností od 24.7.2018 do odvolání

se ZAKAZUJE ODBĚR POVRCHOVÝCH VOD Z VODNÍCH TOKŮ v celém správním území ORP Blansko, a to pro účely mytí aut, zalévání hřišť, trávníků, napouštění nádrží a bazénů.

Vložil 25.7.2018: Tonda Tůma

 

O víkendu 28.-29.7. 2018 oslavy Holštejna

Upozorňujeme návštěvníky Holštejna, že je nutno počítat s omezeným příjezdem do Holštejna a s nutností parkovat na určených parkovištích.

Pozvánka je na našich stránkách v sekci "Pozvánky na akce".

Děkujeme.

Stráž přírody

Vložil: 24.7.2018 Tonda Tůma

Výroční zpráva Správy CHKO Moravský kras za rok 2017

je k dispozici na adrese

http://moravskykras.ochranaprirody.cz/res/archive/392/063164.pdf?seek=1526399902

Věnujte pozornost třeba kapitole 11 o strážní službě.

Vložil: 19.6.2018 Tonda Tůma

V Moravském krasu úspěšně vyhnízdilo 8 sokolů

Převzato z e-mailu z 18.6.2018:

Jelikož poslední mládě opustilo hnízdo u Býčí skály, chtěl bych všem strážcům a pracovníkům Správy CHKO Moravský kras poděkovat za strážení na Býčině.
Je to fajn, že to klaplo, že snaha zajistit klid hnízdění byla završena úspěchem a hlavně, že se najdou ještě lidi, co do něčeho takového jdou.
Takže díky! Ještě rekapitulace, v Moravském krasu letos proběhla dvě hnízdění a všude po čtyřech mláďatech.
 
Všem děkuji za nasazení! Jo a posílám odkaz na letošní sokolí video:

https://www.youtube.com/watch?v=Pm1Igs4RUE0

René Bedan

     K tomu není co dodat. Velká radost nejen ochranářů, ale všech návštěvníků Křtinského údolí, kteří dodrželi omezení zákazů vstupu do okolí hnízda a současně mohli přes dalekohled strážců sledovat mladé sokolíky na hnízdě. I Správa CHKO Moravský kras svým dobrovolným strážcům děkuje, protože strážení sokolů byla jejich akce, kterou personálně dobrovolní strážci zajistili z 95%.

Vložil: 19.6.2018 Tonda Tůma

                                                          

Muzeum Blansko otevřelo novou výstavu "Tajemství jeskynních kostí"

Výstavu včera otevřel její autor Vlasta Káňa, jinak pracovník muzea a speleolog z Býčí skály. Výstava se uskutečnila za spolupráce dvou slovenských muzeí a je zaměřena na jeskynní paleontologii obratlovců.

Jako unikát bych označil model kostry jeskynního lva vyrobený díky 3D skenování.

Strážci doporučují návštěvu Muzea Blansko. Výstava potrvá od 8.6. do 31.8.2018.

                      

Zapsal: 8.6.2018 Tonda Tůma

Hnízdění sokolů v Křtinském údolí se chýlí k úspěšnému konci

Podáváme aktuální zprávu o dobrém průběhu hnízdění sokolů v Moravském krasu v Křtinském údolí. Na hnídě jsou 4 mláďata, z toho 3 jsou již přepeřená, poslední má ještě zbytky prachového peří. Pokud vše dopadne dobře, bude to letos rekord v počtu vyvedených mláďat v Moravském krasu.

Další informace a videa zde.

 

                                                                                                  

Vložili: 8.6.2018 Tonda Tůma a Radovan Mezera

převzato z: Právo | 29.5.2018 | Rubrika: Jižní Morava - Vysočina | Strana: 9 | Autor: Vladimír Klepáč | Téma: AOPK

Stádo ovcí čelí neustálým útokům

Neskutečným problémům čelí Tomáš Peslar, jehož zhruba desetičlenné stádo ovcí spásá pro ochránce přírody šest hektarů luk na Stránské skále mezi brněnskými městskými částmi Slatina a Líšeň. Za uplynulých osm let mu tři ovce zadávili psi.

Vandalové mu pravidelně přestříhávají elektrické ohradníky, jimiž je oploceno území určené k pastvě. Kradou mu i zdroj napájení. Chovatel již podal sedm trestních oznámení.
Žádné z nich zatím nevedlo k odhalení pachatele či pachatelů. Poslední zadávenou ovci pečující o dvě jehňata našel chovatel na pastvině v dubnu. Ze situace byl již tak zoufalý, že chtěl pastvu v této lokalitě dotovanou státní Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) ukončit.

Zoufalý chovatel
nyní hledá pro stádečko dva až tři pastevce, kteří jej budou hlídat. Ne kvůli vlkům či jiným šelmám, jako je tomu v Beskydech, ale v lokalitě uprostřed Brna kvůli lidem.
„Myslíme si, že se zřejmě něčí pes v minulosti zamotal do elektrického ohradníku a jeho majitel se zřejmě za to nyní mstí. Je to jen domněnka. Nemáme žádné informace o tom, že by v této lokalitě běhali zdivočelí psi. Zřejmě se jen někdo bezcitný baví tím, jak jeho pes či psi nahánějí a útočí na bezbranné ovce,“ řekl Právu Zdeněk Musil ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CKHO) Moravský kras, přes niž stát pastvu na Stránské skále dotuje.

Jde totiž o přírodně jedinečnou oblast. Na tamní desetihektarové louce pravidelně rozkvétají vzácné koniklece velkokvěté. Lokalita je domovem mnoha stepních rostlin. Právě proto stát pastvu dotuje. Podle odborníků by bylo dokonce lepší, kdyby bylo stádo ovcí ještě větší. Stránská skála byla vyhlášena přírodní památkou již v roce 1978.
Jde v podstatě o ostrov přírody obklopený zahradami a městskou zástavbou. Jeho dominantou je vápencový útes, na němž archeologové našli v minulosti hned několik velmi cenných zkamenělin.

Snad pomohou pastevci
Chovatel stáda se rozhodl v pastvě pokračovat. Shání pastevce, kteří mu za odměnu pouhých padesát korun na hodinu dohlédnou na stádo. „Samozřejmě se pokusíme navýšit příspěvky na pastvu, tak abychom mu s těmito náklady pomohli. Ovce na Stránské skále potřebujeme,“ zdůraznil Musil.
Připomněl, že ochranáři mohou nechat louky kosit, výsledný efekt, tedy upravený trávník, se ale v žádném případě nedá srovnat s trávníkem, který je pravidelně spásán. Ovce a případně kozy totiž při pastvě narušují tzv. travní drn svými kopýtky, tím jej provzdušňují, což napomáhá růstu vzácných rostlin. Prospívá to celému biotopu.
To je důvod, proč bylo za podpory ochranářů a Unie před několika lety obnoveno pastevectví v centrální části Moravského krasu, kde četné louky spásá stohlavé stádo ovcí romanovských zemědělského podniku Zemspol Sloup. Další stádo ovcí a koz lze najít na loukách na hřebenech Pavlovských kopců u Mikulova. V Národním parku Podyjí na Znojemsku si nedávno pořídili na spásání luk u Havraníků stádo divokých koní.

          

Vložil: 6.6.2018 Tonda Tůma

Poděkování účastníkům dubnových úklidových brigád 2018

Ke "Dni Země" a k akci "Ukliďme Česko" probíhají každoročně a tradičně v Moravském krasu úklidy odpadků a skládek.

Co a kdo uklízel:

Magistrát města Brna s brigádníky vyklízeli křoviny v NPP Červený kopec 7.4. Následně brigádníci mohli přijít na exkurzi do Ochozské jeskyně za odměnu.

Jižní část CHKO uklízeli skauti z Králova Pole 7.4. pod vedením Gluma Petra Šabaty.

NPP Stránská skála uklízena dětmi a Slatiňany 13.4. pod vedením sdružení Fantázie ze Slatiny

Správa CHKO Moravský kras a strážci uklízeli s žáky (několik ZŠ) a studenty (gymnázium) blanenských škol, z Rájce (gymnázium), ze Sloupu (ZŠ), s jeskyňáři (např. Býčí skála, Křtinské údolí, Královopolská), skauty (např. Šamani z Ochozu) a hasiči (např. SDH Bílovice nad Svitavou) celou CHKO, ale hlavně střed a sever 14.4.

Trampové uklízeli údolí Oslavy a Chvojnice 14.4. pod vedením T.O. Podkova.

Mariánské údolí uklízeli nadšenci 14.4. pod vedením T.K. Sokoli a Davida Vaňka.

Studenti Gymnázia Kpt. Jaroše uklízeli jižní část CHKO 16.4. pod vedením Vítka Urbana.

DĚKUJEME nebo spíš "Matka Příroda DĚKUJE"

      

Vložil: 30.5.2018 Tonda Tůma

Pro zachování pastvy ovcí na Stránské skále naléhavě hledáme místního člověka !!!

Náplň práce:

Dohled a pasení ovcí v lokalitě národní přírodní památky "Stránská skála" v k.ú. Brno - Slatina dle dohody převážně v pracovní dny a dle dohody část hodin dopoledne a část hodin odpoledne. V případě zájmu dvou tří pastevců rozdělení hodin pastvy mezi zúčastněné.
Přemísťování ohradníkových sítí + doplňování vody. 

Požadavky:
Časová flexibilita.
Lehká zkušenost s dobytkem nebo alespoň zájem se to naučit.

Odměna:
Každodenní pohyb v přírodě
50 Kč na hodinu
Dobrý pocit (ovečky pastvou pomáhají přírodě)

Kontakt vlastník stáda ovcí pan Peslar: tomas@eski.cz

                        

Vložil: 25.5.2018 Tonda Tůma

Kde si můžem v Moravském krasu opékat špekáčky?


Takže nemám pro Vás dobrou zprávu.
Oficiálních ohnišť je obecně v české přírodě poměrně málo a nová se nepovolují už z důvodů rizika vzniku požáru.

Na území CHKO Moravský kras oficiální nezpoplatněná ohniště pro veřejnost žádná nejsou. Mohu Vám však doporučit povolené ohniště v lanovém centru "Přírodní areál Velká Dohoda" u vesnice Holštejn (povoleno pro klienty areálu) http://www.velkadohoda-moravskykras.cz/, kde si můžete i zasportovat a zaplatíte provozovateli areálu.
 
Oficiální nezpoplatněná ohniště najdete mimo CHKO Moravský kras v obcích, což by Vám řekli na obecních úřadech (o tom přehled nevedeme). Některé vesnice mají totiž pro svoji mládež ohniště zřízeno třeba v bývalých lomech nebo u sportovišť. Předpokládám, že do kempů Jedovnice a Sloup (oba kempy mimo CHKO Moravský kras) jet opékat nechcete.

Výjimečně existují i veřejná nezpoplatněná ohniště zřízená Lesy České republiky, napadá mě takové místo u skály Kozel v Chřibech. Poradit Vám mohou na příslušné Lesní správě.

Zajeďte si na Brněnskou přehradu viz  https://lesweb.brno.cz/data/files/filemanager/97/letak-a4-grilovani-nahled-897.pdf nebo https://www.lidovky.cz/grilovani-venku-s-prateli-brno-ma-nova-verejna-mista-f9m-/dobra-chut.aspx?c=A160930_154957_dobra-chut_ape nebo https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-zaziva-boom-grilovani-mist-stale-pribyva-20170812.html nebo https://brno.rozhlas.cz/verejne-grily-v-brne-se-tesi-oblibe-je-jich-pet-a-pribudou-dalsi-6460512.

Jenom připomínám, že platí zákon o ochraně přírody, zákon o lesích a zákon o požární ochraně.

             

Zapsal: 24.5.2018 Tonda Tůma

Proč cyklostezka Nad Klajdovkou není asfaltová?

Objevují se dotazy na stav a technické provedení cyklostezky mezi Velkou Klajdovkou a silnicí Brno - Ochoz (k odbočce na Spálenisko). Odpověď na jednu takovou kritiku:  "Stručně řečeno, tato cyklostezka je špatně vyprojektovaná, pro stávající provoz příliš úzká, má nevyhovující povrch a už je v některých místech rozbitá tak, že silniční kola musí po velmi frekventované a úzké silnici pro motorová vozidla. Kromě toho je cyklostezka neudržovaná a zarůstá vyšší vegetací a povrch u krajů prorůstá, takže se její šíře zmenšuje. Dnes je na cyklostezce zejména o víkendech a o svátcích enormní provoz. Vícečlenné rodiny s dětma a kočárky, lidi se psy, kteří bohužel i volně pobíhají, důchodci a turisti s hůlkami a to vše i ve větších či menších skupinách. A občas i koně. Což je pro všechny zmíněné skupiny účastníků provozu na cyklostezce více nebo méně nebezpečné. Kromě toho po této cyklostezce jezdí i cyklisté, kteří zcela ztratili soudnost, na cyklostezce doslova závodí a neberou ohled na chodce či další cyklisty." nyní předkládáme:

     Každé přírodní území a každá konkrétní cesta má svá specifika, proto nelze všechny cyklostezky dávat dohromady a požadovat po nich jednotné parametry a jednotné technické provedení. To nepočítám poplatnost aktuálním přepisům v době jejich realizace. Každý zhotovitel cyklostezky, vlastník pozemku a každý orgán ochrany přírody musí brát v úvahu všechny možné pohledy, aspekty a potřeby nejen cyklostezky, ale i krajiny a její ochrany, jejího užívání a hospodaření a mohou být i rázu historického.

     Pokud jsou ve zvláště chráněné přírodě asfaltové cyklostezky, pak obvykle a nejčastěji je to z důvodu jejich dalšího využití pro zemědělské a lesní hospodaření. Některé jsou pak asfaltové proto, že asfaltové v historii už byly a sloužily třeba pohraniční stráži. Pokud jsou někde zbrusu nové asfaltové cyklostezky, je to velká vstřícnost ochrany přírody a skutečnost, že cyklostezka ve zvláště chráněném území vůbec je a (navíc) někde je asfaltová, není žádná samozřejmost.

     Trasa cyklostezky Nad Klajdovkou není vedena po historicky asfaltové cestě a dále není vedena po cestě, která by byla nutná pro lesní hospodaření pro pojezd lesní techniky. Tato trasa vedla hustým lesem a byla úzká. Ochrana přírody by zde nikdy výstavbu dnešní cyklostezky nepovolila, pokud by nepřibrala v úvahu cyklisty jezdící po silnici Klajdovka (Brno) - Ochoz a jejich ohrožení na životě na této silnici. To byl jediný důvod (vstřícnost k cyklistům), proč Správa CHKO Moravský kras na stavbu cyklostezky v chráněném území kývla. Cyklostezka prochází nejen CHKO Moravský kras, ale i přírodní rezervací U Brněnky a cílem bylo udržet přírodní ráz lesa a rezervace a nevkládat do nich "asfaltovou dálnici". To jsou důvody, proč byla cyklostezka provedena technicky tak, jak je provedena (tj. minerální beton a relativně úzká). Cyklostezka u řeky Svitavy (z brněnských Obřan do Bílovic nad Svitavou) vybudovaná stejným investorem žádným zvláště chráněným územím neprochází. Navíc: pro průchod stavby cyklostezky Nad Klajdovkou přes přírodní rezervaci U Brněnky bylo nutné udělit výjimku ze zákona, což musí být zdůvodněno a její udělení není žádná samozřejmost. I tato výjimka ze zákona byla vstřícností ochrany přírody cyklistům.

     Pokud poukážeme na asfaltové cyklostezky z našich hor, pak zjistíme, že se jedná v naprosté většině případů o cesty používané pro lesní hospodaření nebo bývalé vojenské cesty nebo účelové komunikace pro dopravu k nemovitostem. Šumavské, jizerskohorské a krušnohorské asfaltové cesty byly ve své většině provedeny za jiného režimu a za jiným účelem, než výhradně a pouze pro cyklistiku jako cyklostezky. Dnes jsou udržovány a renovovány. Asfaltovou cyklostezku v národním parku nebo chráněné krajinné oblasti v lesích, která by byla postavena po roce 1992 (vznikl zákon o ochraně přírody a krajiny) na "zelené louce", tj. tam, kde asfalt předtím nikdy nebyl a neslouží výhradně a pouze cyklistům, těžko najdeme. 

     Každý máme volbu, kde půjdeme či pojedeme. Pokud je vhodné něco na cyklostezce opravit nebo tam dát nějaké provoz omezující značky, pak to není věcí ochrany přírody. Pokud je cyklostezka Nad Klajdovkou přetížená, její technické parametry se určitě měnit nebudou a žádnou novou paralelní cestu pro pěší nemůžeme v chráněném území povolit už proto, že v reálu tam žádná není. Zvažte, zda tuto cyklostezku vyhradit jen kolům a ostatní uživatele poslat chodit jinam, nebo zda ji jako cyklostezku zrušit a ponechat jen pěším (a vedle po silnici pojedou cyklisté) nebo zda se holt na cestě všichni ve slušnosti porovnáme ... a kdo chce mít prázdnou cyklostezku bez pěších, tak pojede zkrátka jinam ...

Zapsal: 14.5.2018 Tonda Tůma

Ovečky na Stránské skále se někomu nelíbí,

sabotuje pastvu a stojí za úhyny zvířat

Národní přírodní památka Stránská skála v Brně sice není v CHKO Moravský kras, ale spadá do působnosti AOPK ČR - Správy CHKO Moravský kras. V rámci péče o stepní lokalitu, známou především bohatým výskytem konikleců, zde Správa zajišťuje pastvu prostřednictvím smlouvy s vlastníkem malé skupinky ovcí panem Peslarem.

Pan Peslar se celou zimu stará o ovečky, shání jim nedostatkové seno, očkuje je a odčervuje, chová jehňata a s květnem začíná na Stránské skále v Brně pást se stádečkem 4 ovcí a 11 jehňat. V minulosti bylo zcela běžné, že mu někdo zničil ohradník nebo někdo odcizil ohradník či baterie a ovce se rozutekly. 

Ve středu večer 25.4.2018 našel jednu svoji ovci zraněnou, zranění podlehla. Podle pana Peslara zranění způsobil útok psa během středy, tj. za bílého dne. Zůstala po ní 2 jehňata, která možná nepřežijí.

Majitel stádečka ovcí autenticky:

Ahoj.Oznamuji přerušení pastvy na Stránské Skále. Já se celou zimu o ovce starám a po týdnu pastvy je toto výsledek...nemám psychickou kapacitu pro boj se zlem...
Prosím o pomoc s umístěním zbytku stáda na jiných pastvinách, abych si je mohl za rok nebo dva zase zkusit pást...jedná se o tři ovce a sedm jehňat..odčervené i ošetřené proti klíšťatům...Děkuji
Tom

Fotografie jsou smutné, proto je sem vkládat nebudeme. Prosíme návštěvníky Stránské skály o všímavost.

Vložil: 9.5.2018 Tonda Tůma

Padla pokuta za rušení sokolů

Také letos zahnízdili sokoli v prostoru Křtinského údolí v Moravském krasu. Nesmí být rušeni, takže v oblasti jsou červenobílé pásky uzavírající přístup ke skalám a vysvětlující cedulky. Už si strážci říkali: lidé jsou letos velmi slušní a chápaví. Ale přece jen se v sobotu 21.4.2018 našla skupinka 3 žen na výletě, která si cedulky o zákazech vstupu přečetla a přesto šla dál na skály se sokoly.

Strážci oblast hlídají, takže vystartovali, skupinku odchytili, vše vysvětlili a pro lepší zapamatování udělili pokutu příkazem na místě.

Děkujeme všem za ohleduplnost a respektování ochranných opatření v Křtinském údolí pro zdárné vyhnízdění sokolů.

                                                                    

Zapsal: 24.4.2018 Tonda Tůma

Jeskyňářská konference Speleofórum 2018

125 let SDH Bílovice nad Svitavou

Strážci přírody se zúčastnili obou akcí proběhlých v sobotu 21.4.2018.

Někteří strážci byli na Speleofóru ve Sloupu, kde instalovali jednoduchý poster formou nástěnky z fotek a prezentovali svoji práci v jeskyních. Strážci např. čistí krápníky, uklízejí jeskyně, označují závrty a jsou tak speleology, kteří nekopou a neobjevují, ale jsou jeskyním užiteční.

Další strážci byli v Bílovicích nad Svitavou a na slavnosti našich kamarádů bílovických hasičů měli stánek s informačními letáky a dvěma postery propagujícími Moravský kras a jeho ochranu. Hasiči jsou naši dlouholetí přátelé, jezdí každoročně na dubnovou úklidovou brigádu do krasu. V minulosti např. umývali krápníky ve Staré Amatérské jeskyni vodou z hasičské cisterny. Hasiči mají svůj dětský tým, který brzy seznámíme s jeskyněmi, aby mladí hasiči získali ke krasu pozitivní vztah :-)

V mezičase jsme nezapomněli na přírodu a vyjeli jsme k jedné přírodní rezervaci, kde jsou nájezdy lidí na česnek medvědí. A skutečně, 12 lidem jsme poskytli vysvětlení, že v rezervaci česnek trhat nesmějí, a 3 osoby jsme z rezervace rovnou vyprovodili.

                                  poster strážců - jeskyňářů formou nástěnky                   strážci u hasičů v Bílovicích        za pultem hasičský "potěr" z Bílovic

                               

Zapsal: 24.4.2018 Tonda Tůma

Fialový rybník pod Lipovcem

Je středa 4.4.2018 a na Správu CHKO Moravský kras dostáváme informaci, že z Lipovce teče do rybníka pod vesnicí a dál do krasu fialový potok. Ihned vyjíždíme věc prošetřit, protože sice rybník není na území CHKO, ale voda z rybníka teče do CHKO do systému Amatérské jeskyně.

Na místě nás čeká vozidlo HZS Blansko, jehož posádka nám sděluje, že v Lipovci už fialová voda není, ale zato celý rybník pod vesnicí je fialový. Vzorky vody již před námi odebrala výjezdová skupina HZS JmK pracoviště Laboratoř (CHL Tišnov) a provedla první analýzy ještě na místě. Zdá se, že zbarvení nezpůsobila nějaká jedovatá látka. Rybník se však tváří mrtvě, což je podezřelé.

Vypadá to, že rybník zbarvenou vodu pozdržel a dál do CHKO z rybníka odtéká voda zbarvená jen velmi mírně. Prohlížíme potok před jeho soutokem s Bílou vodou u Holštejna a tam již žádné okem viditelné zbarvení nemá. Protože drobní živočichové jsou v potoku vidět živí a další den je ve stále fialovém rybníku vidět živá žába, není barvivo okamžitě toxické.

Následně 6.4.2018 přichází výsledky laboratorních analýz: vodu obarvil nějaký šprýmař manganistanem draselným, známým jako hypermangan. Možná vědomě, možná nevědomě. V každém případě je však voda v Lipoveckém rybníku silně znečištěna svodem ze smíšené kanalizace z obce Lipovec. Tam patrně někdo hypermangan nasypal ...

Hypermangan, chemicky KMnO4, je černofialová lesklá krystalická sůl velmi dobře rozpustná ve vodě, přičemž vzniká růžovofialový až tmavofialový roztok (záleží na koncentraci). V medicíně se používá jako antiseptikum, k potírání ekzémů a plísní na nohou. Zředěný vodný roztok KMnO4 není nebezpečný.

      

Zapsal: 24.4.2018 Tonda Tůma

Mramor se u Březiny těžit nebude

Z médií přišla pozitivní zpráva, že ložisko výhradní nerostné suroviny křtinského vápence pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu nebude mít stanovený dobývací prostor a tedy nebude těženo.

Ložisko se nachází vpravo od silnice Březina - Křtiny, která tvoří hranici, na které vlevo sousedí s ložiskem chráněná krajinná oblast Moravský kras. Ta nemá ochranné pásmo, takže nebyla v proběhlých řízeních dotčeným orgánem státní správy.

blíže viz: https://www.brnan.cz/udalosti/soud-zamitl-stiznost-firmy-ktera-chtela-tezit-u-krtin-mramor

nebo historie kauzy viz: http://www.probrezinu.cz/nase-projekty/ne-lomu/

Děkujeme občanům Březiny a spolku "Pro Březinu".                                                                                                   

                                                             fialově - ložisko nerostné suroviny, zeleně - chráněné ložiskové území

PRO Březinu - Prosperita, Rozvoj, Obnova, z.s.

Více zde: http://www.probrezinu.cz/o-nas/
PRO Březinu - Prosperita, Rozvoj, Obnova, z.s.

Více zde: http://www.probrezinu.cz/o-nas/
PRO Březinu - Prosperita, Rozvoj, Obnova, z.s.

Více zde: http://www.probrezinu.cz/o-nas/
PRO Březinu - Prosperita, Rozvoj, Obnova, z.s.

Více zde: http://www.probrezinu.cz/o-nas/

Vložil: 24.4.2018 Tonda Tůma

Sokoli opět hnízdí v Moravském krasu

Prostor Krkavčí a Býčí skály a Kostelíku je uzavřen jak pro turisty, tak i pro horolezce !

Prosíme návštěvníky Moravského krasu o respektování ochranných podmínek národní přírodní rezervace Býčí skála a uzavření přístupu (modré turistické značky) k jeskyni Kostelík.

Uzavření platí IHNED do 30.6. 2018 nebo do odvolání dříve.

V hlídaném prostoru působí stráž přírody, fotopasti a pomáhají speleologové. Prosíme, respektujte informační cedulky a omezující pásky.

Děkujeme za rodinku sokola stěhovavého :-)

                                  

Zapsal: 28.3.2018 Tonda Tůma

informace pro přihlášené skupiny brigádníků:

letošní úklid Moravského krasu střed a sever

proběhne v sobotu 14.4. 2018.

Zapsal: 26.3.2018 Tonda Tůma

Nový závrtek - propad mezi Ostrovem a Vilémovicemi

Kras stále pracuje. Včera jsme dostali zprávu od jeskyňářů ze skupiny Tartaros (šéf skupiny Kuba) o novém závrtu (propadu) v loukách nivy Suchého žlebu jihozápadně od Ostrova u Macochy ve směru na Vilémovice. Závrt není od silnice vidět.

Propad je 1,5 m hluboký a průměr má 1 m. Je tedy relativně malý ve srovnání s propadem z předchozích let v louce blíže k Ostrovu u silnice (tento propad je označen kůly a je takto vidět ze silnice). Přesto je to zajímavý krasový jev a může mít ještě svůj vývoj.

Vznik závrtu v sedimentární výplni údolí signalizuje spíše posuny zvodnělých měkkých sedimentů mezi většími kameny v hloubce, ale nelze jej podceňovat a může indikovat i jeskyni pod propadem. Speleologové se na místo v nejbližší době zaměří s georadarem, který by podzemní dutiny měl prozradit.

Stráž přírody v pátek 16.3. nový závrt (propad) označí kůly, aby do propadu nespadl traktor při sečení louky.

      

Zapsal: 13.3.2018 Tonda Tůma

Navštivte Muzeum Blansko

a hlavně jedinečnou expozici "Cesta do pravěku Blanenska"

Někteří naši strážci již expozici navštívili a jsou z ní nadšeni. Expozice je sice rozsahem malá, ale přestavenými originály nálezů je unikátní. Expozice zabírá 4 místnosti blanenského zámku s nálezy od pravěku až po středověk.

Jsou zde k vidění např. kopie rytin zvířat na kostech z jeskyně Pekárna, originální kamenné nástroje vyrobené z alpského křišťálu z Žitného jeskyně, rekonstrukce hrobu z jeskyně Hadí.

Podle mne hlavní unikáty jsou originály nálezů především ozdob, bronzových šperků a nástrojů z halštatské svatyně z jeskyně Býčí skála. Tyto nálezy náramků, přívěsků, spon, korálů, nožů, věder a nádob zapůjčilo vídeňské Naturhistorisches Museum Wien. Je úžasné vidět tyto nálezy známé z vyobrazení na internetu či na stránkách knih v originálním provedení. Navíc jejich zapůjčení je prý časově omezeno.

No a určitě zaujmou hmotové rekonstrukce hradů a hrádků Blanenska, tj. jak asi tyto hrady, dnes zříceniny, mohly vypadat v době své slávy. Na základě půdorysné dispozice zbytků zdí a základů jsou specialisté schopni navrhnout hrad tak, jak s největší pravděpodobností mohl vypadat. Některé hrady možná ani nebudete znát.

Toto není hodnocení výstavy, ale pozvánka na něco velmi ojedinělého a výjimečného.

          

Zapsal: 11.3.2018 Tonda Tůma

 

Vloupání do jeskyně Býčí skála

V noci ze včerejška 6.3. na dnešek 7.3.2018 došlo k násilnému překonání horní a současně i dolní uzávěry do jeskyně Býčí skála. Neznámí vandalové nebo vandal zničil zámky od obou uzávěr (tj. horní - vstup do Předsíně alias Halštatu a dolní - vstup do Německé štoly). Přitom na vniknutí do jeskyně stačí překonat pouze jednu uzávěru, zásah do druhé uzávěry byl zcela zbytečný a je mimo normální uvažování.

Trestný čin zjistili místní jeskyňáři a ihned ho dnes šetřila Správa CHKO Moravský kras a PČR Blansko.

Jeskyně Býčí skála je výzkumným pracovištěm stejnojmenné speleologické skupiny, která má v jeskyni umístěn svůj pracovní materiál. Jeskyně je dále jedním z největších zimovišť netopýrů v ČR. Zatím nebylo zjištěno ani odcizení nějakého materiálu, ani vyrušení a změny zimujících netopýrů.

Jeskyně je proslavená archeologickým nálezem svatyně z doby halštatské, jehož části jsou aktuálně k vidění v Muzeu Blansko. Předpokládá se, že výzkum provedený v 19. stol. badatelem Wankelem vyzvedl všechny větší artefakty, takže případný revizní výzkum by patrně hledal na sítech jen malé a drobné artefakty. Navíc sedimenty v Předsíni (Halštatu) jsou kromě překopání Wankelovým výzkumem poničeny přípravou německé podzemní továrny a částečně jsou překryty německými betony. Po vloupání do jeskyně nebylo zjištěno kopání do sedimentů.

Speleologové ze skupiny Křtinské údolí na výzvu Správy CHKO Moravský kras ihned zkontrolovali uzávěry velkých jeskyní u Křtin a ty jsou v pořádku bez poškození. Jeskyňáři a strážci přírody jsou v pohotovosti a ve střehu.

https://blanensky.denik.cz/zpravy_region/do-jeskyne-byci-skala-vnikl-nezvany-navstevnik-podepsal-se-do-knihy-20180308.html

                                                               

Vložil: 7.3.2018 Tonda Tůma

Strážní služba 15.7.2006 - Podívejte se na fotogalerii na tomto webu, 

jak vypadala jedna velmi akční strážní služba před cca 12 lety. Uvidíte tam úklid odpadků z jeskyně Staré skály, výměnu piktogramů na informačním sloupku CHKO, zastavení vozidla a šetření nelegálního vjezdu do CHKO, odstraňování stromu spadlého na Salmovu stezku, asistenci u vrtulníkového zásahu záchranné zdravotní služby, zkoumání zkamenělin u lomu Hády, šetření nelegální skládky s hledáním stop původce skládky a montáž smaltované cedule na hraniční sloup CHKO Moravský kras.

Vložil: 19.2.2018 Tonda Tůma

Spolupráce strážců Moravského krasu s integrovaným záchranným systémem

Občasné kontakty udržujeme s hasiči (SDH) z Adamova, s HZS JmK Blansko a s HZS Jihomoravského kraje v Brně a dále se Speleologickou záchrannou službou (SZS) viz zde na webu článek z 15.10.2017 "Cvičení záchranářů v Nové Amatérské jeskyni".

Mimochodem Speleologická záchranná služba (stanice Morava) má od loňského roku nové sídlo v Rudici u Blanska společně s místními hasiči. Stanice byla slavnostně otevřena 20.5.2017 za účasti nejen sousedních hasičských jednotek SDH, ale i z blízkého Dolního Rakouska.

Speciální dlouhodobou spolupráci máme se sborem dobrovolných hasičů Bílovice nad Svitavou. V pátek 16.2.2018 jsme se zúčastnili výroční valné hromady SDH a JSDH Bílovice nad Svitavou, na které jsme se domlouvali na akce na rok 2018. Sbor nám pomáhá např. s každoročním Úklidem Moravského krasu nebo se Dnem stráže přírody. Zvláštní akcí uskutečněnou před lety s bílovickými hasiči bylo umývání krápníků tlakovou vodou ve Staré Amatérské jeskyni.

                              

                                                                           

Zapsali: 19.2.2018 Tonda Tůma a Filip Chalupka

Amatérská jeskyně bude mít příští rok velké výročí

Amatérská jeskyně byla objevena v lednu 1969 jeskyňáři speleologické skupiny Plánivy prokopáním ucpávky Cigánského závrtu. Příští rok tedy budeme slavit 50. výročí objevení Amatérské jeskyně.

Šlo o epochální objev v rámci České republiky, který předpokládal již profesor Karel Absolon, ale který realizovali až dobrovolní jeskyňáři pracující na výzkumu ve svém volném čase. Název Amatérská jeskyně je vlastně takovou odměnou všem, kterým se speleologie stala koníčkem. Hlavně však odráží nezměrné úsilí právě amatérských, tj. myšleno dobrovolných jeskyňářů.

Dnešní Amatérská jeskyně má délku chodeb cca 20 km a její systém, tj. Amatérská jeskyně s jeskyněmi přímo s ní souvisejícími (propojení přes sifony nebo přes závaly), má celkovou délku chodeb cca 40 km. Vlastně lze říci, že systém Amatérské jeskyně je jediná jeskyně složená z řady dílčích jeskyní vzájemně oddělených sifony nebo závaly a každá dílčí jeskyně má svoje jméno tak, jak byly postupně a často nezávisle na sobě objevovány. Do systému patří například Sloupsko-šošůvské jeskyně, Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka, 13C, Punkevní jeskyně a samozřejmě Amatérská jeskyně.

Přesnější délkové údaje budou příští rok k dispozici, protože Česká speleologická společnost právě provádí revizi mapy Amatérské jeskyně a plánuje vydání publikace. Rovněž plánuje výstavu, nicméně konkrétnější údaje zatím ještě nejsou k dispozici. Správa CHKO Moravský kras se k oslavám připojí malou připomínkou objevu v Domě přírody na Skalním mlýně a zorganizováním spolu s jeskyňáři Dnů otevřených dveří Amatérské jeskyně po 3 víkendy v měsíci listopadu 2019 na rezervační systém (budeme příští rok včas informovat, sledujte internet).

Amatérská jeskyně sama se ještě dělí na část Novou a Starou. Má půdorys písmene Y, jehož ramena vytvořily říčky Sloupský potok a Bílá voda. Od soutoku je to již říčka Punkva, a ta vytvořila nohu ipsilonu. Dá se zjednodušeně říci, že jeskyně má 3 etáže (ne všude), nejnižší trvale zaplavenou a celoročně protékanou vodními toky, střední zaplavovanou za vyšších vodních stavů a nejvyšší zaplavovanou za extrémních vodních stavů (kompletní zaplavení celé Amatérské jeskyně až po stropy bylo naposled v roce 2006 po jarní oblevě).

V Amatérské jeskyni doposud pracuje skupina Plánivy a dále skupiny Pustý žleb a Topas z České speleologické společnosti. Mimo to zde pracují dlouhodobě či krátkodobě odborné instituce na různých výzkumech. O jeskyni pečuje státní ochrana přírody zastoupená Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Správou CHKO Moravský kras.

Nelze nepřipomenout, že rok po objevu v srpnu 1970 zahynuli v Povodňovém sifonu Amatérské jeskyně při jejím výzkumu speleologové Milan Šlechta a Marko Zahradníček ze skupiny Plánivy při velké letní přívalové bouřce. Na ně a další v jeskyních zahynulé jeskyňáře se každoročně vzpomíná srpnovým pietním setkáním jeskyňářů u Holštejna.

Kdo má zájem získat informace o objevování jeskyní, je mu k dispozici velmi pěkná expozice nad pokladnou jeskyně Výpustek u Křtin viz http://www.cavemk.cz/expozice-jeskyne-a-lide/.

      

Zapsal: 16.2.2018 Tonda Tůma

Agentura připravuje projekt na nepřístupné jeskyně

Správa CHKO Moravský kras spolu s kolegy z Prahy a z dalších regionálních pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny ČR připravují celorepublikový projekt na čerpání financí z operačních programů životního prostředí zaměřený na praktickou ochranu jeskyní a na doplnění základních informací o jeskyních.

V praktické ochraně jeskyní se počítá s uzávěrami jeskyní, s čištěním jeskyní nebo s odstraněním věcí, které do jeskyní nepatří.

K doplnění základních informací patří korekce mapových podkladů (map jeskyní), doplnění fotodokumentace, biospeleologický výzkum zaměřený na bezobratlé živočichy, výzkum vod skapových i vodních toků, monitoring návštěvnosti a mikroklimatu.

Kromě toho se plánuje domapování závrtů na krasovém povrchu Moravského krasu.

Všechny aktivity jsou zdůvodňovány ochranou přírody, do projetku je navržen výběr jeskyní a ne každá aktivita je plánována pro každou jeskyni.

Speleologické spolky, což je především Česká speleologická společnost a její základní organizace, jsou informovány, je s nimi jednáno a záměry ochranářů jsou s jeskyňáři kozultovány.

Vložil: 16.2.2018 Tonda Tůma

Změny hranic CHKO Moravský kras v minulosti a co se chystá

CHKO Moravský kras byla vyhlášena v roce 1956 jako 1. CHKO na Moravě a jako 2. CHKO v Česku (po Českém ráji vyhlášeném o rok dříve). Z té doby do dneška přitom už řada cest, po kterých je hranice CHKO vedena, se změnila. Některé cesty zanikly, některé se narovnaly.

Aby se stav průběhu hranice CHKO "usadil" na stávající cesty, silnice a hlavně pozemky a parcely, je nejvyšší čas po 62 letech vytvořit novou aktuální mapu vedení hranice s jejím novým popisem. To nejde bez nové vyhlášky CHKO Moravský kras s dalšími novými návaznými dokumenty. A na tom všem pracovníci ochrany přírody (AOPK ČR a MŽP) již delší dobu intenzívně pracují.

Připomeňme si, že od roku 1956 do dneška jedna jediná úprava hranice proběhla. A to v roce 1958, kdy změnou vyhlášky 2 roky po vyhlášení CHKO Moravský kras byla hranice CHKO na jihu u Brna změněna kvůli vyřazení ložiska vápenců Mokrá z CHKO. Asi aby v budoucnu nebyl střet zájmů mezi CHKO a potřebou cementu a vápna na budování socialismu. 

V současných přípravách se uvažuje k CHKO připojit malá území, která patří do "evropsky významné lokality Moravský kras" (systém Natura 2000) a která doposud v CHKO nejsou. Druhým případem jsou malá území vápenců s krasovými jevy, která dnes do CHKO nepatří (asi na ně v roce 1956 zapomněli), ale která přímo na vápence Moravského krasu navazují. Netýká se to vzdálených vápencových území, jako je např. Němčický kras, který přímo na Moravský kras nenavazuje.

Kdo máte zájem, prohlédněte si turistickou mapu s dnešním vedením hranice CHKO Moravský kras a mapu geologickou a případně, jste-li znalci Moravského krasu, tak povzpomínejte, kde znáte vápence vedle hranice CHKO, ale nikoliv v CHKO. A sami zauvažujte, co by jste do CHKO Moravský kras připojili. Někde je geologická situace komplikovaná a pro zahrnutí do CHKO se musí vzít v úvahu existence krasových jevů nebo jiných zájmů ochrany přírody a možnost jasného vedení hranice CHKO po cestách a silnicích.

Horkými favority pro připojení k CHKO jsou území se závrty a jeskyněmi u Žďáru, se závrty a jeskyněmi u Holštejna, se škrapy u Jedovnic a přírodní rezervace Zadní Hády

Vložil: 7.1.2018 Tonda Tůma

Dotazy na lom Rudice - Seč (oblíbená pískovna) se množí

Pískovna v Rudici není "bývalý" lom, ale současný funční lom, přestože těžba sklářských a slévárenských písků je zde pouze občasná a nikoliv systematická.

Je zde platný dobývací prostor, tzn. že nepovolaným osobám není do lomu dovolen přístup, což si návštěvníci neuvědomují. V dobývacím prostoru je řádně povolena hornická činnost těžit ložisko nerostné suroviny.

Současný stav hornické činnosti představuje dotěžení ložiska, tj. převážná část nerostné suroviny je již vytěžena. Aktuálně se jedná o ukončení těžby a o likvidaci lomu.

Jde o unikátní lokalitu po stránce neživé (evidovaná geologická lokalita) i živé přírody (obojživelníci), a proto se Agentura ochrany přírody ČR - Správa CHKO Moravský kras zasazuje, aby lom po ukončení těžby zůstal v současném stavu a nebylo do něj zasahováno dalšími úpravami.

Jen si uvědomme, že tato lokalita vznikla díky těžbě a dotěžování ložiska lokalitu neničí, ale pouze lom velmi mírně plošně rozšiřuje.  Za zničení lokality bychom mohli považovat např. zavezení lomu.

Další informace naleznete zde níže pod datem 3.4.2017.

                                               

Vložil: 2.1.2018 Tonda Tůma

TISKOVÁ ZPRÁVA:

Identita původu sokola stěhovavého

hnízdícího v Moravském krasu byla odhalena

Samice sokola stěhovavého hnízdící druhým rokem v Moravském krasu pochází z hnízdiště v Maďarsku z pohoří Bükk. Byla okroužkována v roce 2013. Byl to první hnízdně úspěšný sokol stěhovavý v Moravském krasu i na Jižní Moravě po téměř půl století.

Již v minulém roce došlo k zaznamenání odečítacího a ornitologického kroužku u hnízdící samice. Teprve tento rok se naskytla příležitost k odečtu. Nejprve byla zjištěna pomocí fotopasti barevná, černo-stříbrná kombinace kroužku a posléze i vyfotografována sokolka tak, aby bylo možné rozluštit kód. Na odečítacím kroužku je alfanumerický kód 8B. Samice pochází z maďarských Bukových hor, kde ji na skalním hnízdě okroužkoval Tamás Szitta. Stalo se tak 31.5.2013.

Takto byl v České republice poprvé odečten sokol pocházející z Maďarska a obecně z území jižně od ČR. Základ české populace je tvořen ptáky z Německa a Polska. Další zajímavostí je výběr hnízdní lokality, tedy krasová oblast a vápencové skály shodné s místem narození.

Dohledání země původu komplikovala záměna kroužků na nohách a špatně vyplněné údaje kroužkovatele.

Spešov, 5. 10. 2017

René Bedan, řešitel monitoringu sokola stěhovavého pro Moravský kras

Vloženo: 1.1.2018, Tonda Tůma

Správa CHKO MK vyměnila 9 hraničních dvojsloupů

Každé zvláště chráněné území je na svých hranicích na cestách a silnicích, které do něj vstupují, viditelně označeno malým nebo velkým státním znakem.

CHKO se podle zákona označuje velkým státním znakem. CHKO Moravský kras má u silnic svoje hranice označeny velkým státním znakem umístěným na vysokých kůlových dvojsloupech. Mnohé dvojsloupy však již dosloužily, začaly totiž uhnívat u země, kde jsou přišroubovány k železným patkám. Hrozily pádem i do vozovky, takže jejich výměna byla velmi nutná.

Ke konci roku 2017 nechala Správa CHKO Moravský kras 9 těchto hraničních dvojsloupů vyměnit za nové. Vyměněn byl např. dvojsloup u Líšně, v Kanicích, u Jedovnic, u Těchova, u Sloupu, u Adamova a další. Kůlové dvojsloupy  jsou pro CHKO Moravský kras typické a jiné CHKO je nepoužívají.

                          

Vložil: 29.12.2017 Tonda Tůma

Malý propad pod jeskyní Málčina a ponory Říčky

V údolí Říčky pod jeskyní Málčina (Malčina) zjistili dne 19.12.2017 pracovníci Správy CHKO Moravský kras propad tvaru hrnce o průměru 80 cm a hloubce také 80 cm. Propad zde je podle zpráv speleologů již několik let a nachází se nad suchým korytem potoka Říčka v údolní nivě několik metrů od pravého břehu potoka. Patrně půjde pouze o pokles zeminy a sutě mezi mezi balvany v sedimentární výplni údolní nivy, nicméně nelze úplně vyloučit vazbu na neznámou krasovou jeskyni. 

Propady v krasové části údolí Říčky nejsou nic neobvyklého, ale vznikají nejčastěji v souvislosti s intenzívní srážkovou činností jako ponory potoka. Jenom potok Říčka má od svého vstupu na území vápenců Pod Hádkem po Vývěr Říčky I (štola) a Vývěr Říčky II poblíž Kaprálova mlýna evidováno minimálně 7 velkých ponorů (ne všechny jsou aktuálně aktivní), z nichž 4 vznikly v posledních cca 30 letech jako náhlé propady v korytě potoka.

1. ponor vznikl propadem v levém břehu rybníka Pod Hádkem a způsobil odtok rybníka do podzemí. Dnes je ponor uzavřen do zatěsněné skruže poblíž hráze rybníka. 2. ponor byl v minulosti potvrzen v tzv. Hádecké estavele, což je místo, které se někdy chová jako vývěr, jindy jako ponor. Dnes je zde vývěr Hostěnického potoka a fukci ponoru neuvidíte, hydrologický režim se změnil a místo už funkci estavely neplní. 3. ponor je označen naučným panelem jako Hádecké propadání a je to učebnicový pozvolný vtok potoka do podzemí. 4. ponor je dále po proudu potoka a tento bývalý propad byl speleologicky zkoumán skupinou "Královopolská" průzkumnou dřevem paženou šachticí. K objevu jeskyně nedošlo, šachtice zanikla pod náplavami a v den kontroly 19.12.2017 zde vsakoval potok Říčka do podzemí, takže koryto potoka dál po proudu až k vývěrům již bylo suché. 5. ponor opět dále po proudu potoka před jeskyní Málčina dnes nenajdete. Byl také speleologicky zkoumám "skupinou pro výzkum Říček" a průzkumná šachtice byla zaskružována. Později po zanesení skruží náplavami byla horní skruž odstraněna, aby nenarušovala přírodní ráz údolí. 6. ponor zhruba mezi jeskyněmi Málčina a Netopýrka je zanesený propad, který dnes lze jen těžko identifikovat. 7. ponor je další propad zruba pod jeskyní Netopýrka u bývalé chaty Moravského zemského muzea, dnes opět zanesený náplavami. Tím velké ponory potoka Říčka končí. Zatím. Příroda a kras rádi překvapí ...                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                           Zapsal: 29.12.2017 Tonda Tůma                                                                                                                   

Nové infopanely u krasových rezervací

Koncem roku 2017 nainstalovala do terénu Správa CHKO Moravský kras 4 nové infopanely informující o přírodních hodnotách krasových rezervací. 

Konkrétně 2 infopanely dostala NPR Vývěry Punkvy. Jeden panel stojí u Domu přírody na Skalním mlýně a druhý stojí u informačního domku u propasti Macocha.

Další 2 infopanely dostala PR Údolí Říčky. Jeden panel stojí na parkovišti Pod Hádkem a druhý stojí na parkovišti v Hostěnicích u ČOV.

Nové infopanely postupně doplňují již stojící řadu těchto panelů např. u Býčí skály nebo u Staré hutě (NPR Býčí skála), jiné stojí u Velké Klajdovky v Brně (NPR Hádecká planinka) nebo u Wiehlovy cesty u Josefova (NPR Habrůvecká bučina). Cílem je podat návštěvníkům základní informace o blízké rezervaci, o jejích předmětech ochrany s ukázkovými fotografiemi.

                                                                       

Vložil: 27.12.2017 Tonda Tůma

 

Zachráněný závrt

Správa CHKO Moravský kras obdržela koncem roku 2016 informaci o zavezení krasové deprese - závrtu ve skupině Klímových závrtů u Rudice. Informaci ihned stráž přírody prověřila a zjistila, že je skutečně zavážen zeminou s kameny nejsevernější závrt v Klímových závrtech.

Závrty vznikají - zjednodušeně řečeno - pozvolnými poklesy půdy v místech, kde je vápenec rychleji rozpouštěn, nebo náhlými propady do podzemních dutin opět vlivem rozpouštění vápence mezi jeskyní a povrchem. Ve většině případů závrty odvádějí nebo v minulosti odváděly srážkovou vodu do podzemí a jsou to důležitá místa krasové hydrologie a krasového reliéfu krajiny.

Závrty jako krasové jevy jsou ze zákona chráněny před poškozením nebo před zničením. Zavážení měnilo dochovaný stav závrtu a úplné zavezení by závrt zničilo, zanikl by. Závrty jsou typické pro krasová území a v ČR je Moravský kras jediné území, kde se vyskytují ve větším rozsahu a v pestrosti různých tvarových typů.

Stráž přírody provedla šetření a vzhledem ke komplikovanosti případu věc předala k došetření České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Ve vzájemné spolupráci byl původce zavážení zjištěn, ale nemohl být již potrestán, protože mezitím firma zavážející závrt zkrachovala a zanikla.

Nicméně se Správě CHKO Moravský kras a ČIŽP podařilo domluvit vyčistění závrtu od navážky, což bylo provedeno začátkem roku 2017 a závrt byl po morfologické stránce uveden do původního stavu, tedy do původního tvaru. Přirozenou sukcesí postupně dochází k obnově travního pokryvu závrtu. 

                                                                         

Zapsal: 16.12.2017 Tonda Tůma

Horolezec rušil na jaře sokoly a zaplatil pokutu

Začátkem března tohoto roku létal sokol v oblasti horolezeckých terénů Krkavčí skála a Věž Modrého rysu v CHKO Moravský kras. Protože je zde také národní přírodní rezervace Býčí skála, jsou v tomto prostoru horolezectví a vstup ke skalám ze zákona zakázány, aby v rezervaci byl klid pro vše živé. 

Horolezci mají od ochrany přírody z tohoto zákazu uděleny výjimky a mohou ke skalám vstupovat a na nich horolezit vždy od 1.7. do 31.12. každého roku. Koncem března stráž přírody již sokola v prostoru uvedených skal monitorovala a skály hlídala. Odpoledne 21.3.2017 zjistili strážci na Krkavčí skále horolezce. Horolezec v tomto termínu na skále neměl lézt a vůbec neměl ke skále vstupovat a opouštět turisticky značenou cestu.

Horolezec na výzvu strážců slézt ze skály nereagoval, naopak vylezl na hranu skály a před strážci, kteří skálu museli obejít, utekl do lesa. Zanechal však po sobě řadu indicií, takže detektivním způsobem se strážcům podařilo rušitele nakonec vypátrat, předvolat k podání vysvětlení a udělit pokutu, kterou rušitel bez prodlení zaplatil.

Sokoli nakonec letos v národní přírodní rezervaci Býčí skála zahnízdili a úspěšně vyvedli mládě. Pro těsnou blízkost turistické cesty však po celou dobu hnízdění (duben - červen) museli dobrovolní strážci přírody Moravského krasu hlídat klid hnízdění. A nebylo to jednoduché, protože se našlo pár lidí, kteří nedbali informačních tabulek a do rezervace vstupovali, čímž ohrožovali klid hnízdění. Je pravděpodobné, že bez téměř každodenního nasazení dobrovolných strážců by hnízdění úspěšné nebylo.

Zapsal: 16.12.2017 Tonda Tůma

kniha autora Petra Zajíčka

Moravský kras v ponorné řece času

je již v prodeji !

Tento příspěvek není recenzí, ale upozornění všech zájemců o Moravský kras, že velké monografie o Moravském krasu, které jsou k sehnání již jen v antikvariátech, nyní doplňuje nová právě vydaná kniha. I tak zůstává počet souborných monografií o Moravském krasu vydaných ve 20. a 21. století tak na prsty jedné ruky, takže každá nová je vlastně vzácností.

Cituji z pravé záložky přebalu knihy: Kniha Moravský kras v ponorné řece času provádí čtenáře touto oblastí od počátků jejího vzniku až do současnosti. Přibližuje základní milníky postupného vývoje, historická fakta i neúnavnou práci několika generací badatelů. Představuje také řadu dosud nepublikovaných či málo publikovaných materiálů.

K tomu doplňuji: Kniha skutečně uvádí poslední fakta ještě k roku 2017. Jak můžeme od geologa a jeskynního fotografa Petra Zajíčka čekat, text doplňují téměř výhradně fotografie a většina obsahu knihy je věnována jeskyním, ale nevyhýbá se ani povrchu krasu, jeho biotě a různým vazbám a souvislostem. Myslím, že text je napsaný čtivou formou a zaujme nejširší veřejnost, které je také kniha nepochybně určena. V závěru knihy najdeme zajímavou kapitolu Medailonky významných osobností spojených s Moravským krasem týkající se již nežijících badatelů a vedenou také do roku 2017 včetně.

Knihu vydalo nakladatelství Academia v tomto roce a seženete ji právě v knihkupectvích tohoto nakladatelství.

                                                                                           

Zapsal: 22.11.2017 Tonda Tůma

"Elfí domeček" je objev jeskyně

V sobotu 18.11.2017 jsem byl v Českosaském Švýcarsku a na mobilu jsem nereagoval na nepřijatý hovor od kolegy jeskyňáře Michala Šenkýře, předsedy skupiny Moravský kras. Až dnes jsem mu zavolal, cože to chtěl. A ... chtěl oznámit OBJEV JESKYNĚ !!!

Speleologové ze skupiny Moravský kras mají v Moravském krasu od Správy CHKO povolení výzkumu místa, kde byl v minulosti v zimě indikován výron teplého vzduchu. Bližší informace o postupu prací získáte na webu http://zo620mk.webnode.cz/elfi-domecek/.

Nyní byl výzkum korunován úspěchem aneb "příroda pustila". Objev jeskyně v místě bývalého "mastného fleku" je natolik čerstvý, že fotografie s bližšími informacemi jsou k dispozici pouze na facebooku speleoskupiny Moravský kras. Odtud přejímám údaje: objevená jeskyně má zhruba půdorys 15 x 15 m a výšku prostory 1,5 m, půjde o říční jeskyni a jeskyňáři se nacházejí v jejím portálu. Rozhodně nic malého. Další hodnocení ukáže pokračující výzkum.

Nová jeskyně se nachází v národní přírodní rezervaci, z důvodů klidového režimu v ní mimo značené cesty nelze bez povolení chodit a přístup k jeskyni ve strmém skalnatém svahu je velmi riskantní.

Zapsal: 20.11.2017 Tonda Tůma

Pekelná noční strážní služba

Chráněná krajinná oblast Moravský kras patří se svou rozlohou 92 km2 mezi nejmenší chráněné oblasti v naší republice. I přesto, že je tak malá, je zde mnoho problémů, které je potřeba řešit. Dobrovolní strážci se proto podílí na strážních službách. Strážní služby provádíme hlavně během dne.

Dne 7. 7. 2017 se uskutečnila noční služba v počtu tří strážců. Byla zaměřena hlavně na kontrolu vjezdů aut, nepovolené táboření, uzávěry jeskyní apod. Noční služby bývají poněkud jiné než denní a mají i zvláštní atmosféru, kdy se projíždí služebním autem nebo pěšky prochází potemnělou krajinou. Byli jsme zvědaví, co nás potká a na jaké nástrahy narazíme. Netušili jsme, že tentokrát to bude hlavně příroda, která vyzkouší naše schopnosti.

První část služby mířila do lokalit Macošská a Ostrovská plošina a do jejich okolí. Už při průjezdu lesem se začal zvedat prudký vítr a začalo hustě pršet. Kolega v autě poznamenal, že to ještě moc neprší a že se nic velkého neděje. To neměl říkat. Zahřměly blesky, zapraskaly stromy a začalo krupobití. Hnali jsme se ďábelskou rychlostí lesem ve snaze uniknout živlům. A uvažovali, kde se s autem ukrýt. Hrozilo, že nám kroupy rozbijí čelní sklo nebo na nás spadne strom nebo jeho část. Mnoho času na rozhodování nebylo. Ze zoufalství jsme odbočili k chatě jeskyňářů skupiny Hluboký závrt, kde jsme přečkali nejhorší.

Po vyjetí z lesa jsme projížděli přes hromadu krup. Kolega trefně poznamenal, že by se hodily zimní pneumatiky. Vzápětí vysvitlo sluníčko a my jsme předpokládali, že se počasí umoudřilo. Omyl. Neumoudřilo, jenom si dalo přestávku.

Po menší svačince jsme pokračovali směrem do Pustého žlebu. Je zde asi 450 jeskyní, délka žlebu je 7,5 km a hloubka je místy až 100 metrů. Pokud zde někoho zastihne špatné počasí, tak většinou není kam utéci.

Jedeme tedy od Sloupu žlebem, vítr se začíná zvedat, začíná i pršet a my tušíme, že bude potřeba žleb opustit co nejrychleji. Ale nebylo nám to souzeno. Slyšíme hukot a z prudkých a kolmých strání sjíždějí do silnice spadlé stromy, které nevydržely vítr a podmáčenou půdu. Jedou jak po skluzavce až dolů na cestu, po které se pohybujeme. Kličkujeme mezi kmeny, některé pomocí lan odtahujeme. Dva pracují a jeden kontroluje, jestli se na nás něco neřítí ze tmy. Konečně se probíjíme k Punkevn&iac